https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/viktoriiny-vodopady-z-mapy-nemizi?fbclid=IwAR2QiUqrWAZsQq1SX_p0yuyethVxENRFJEHJMBMmyOuVr6QEUd8UTYbME4o
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Viktoriiny vodopády z mapy nemizí

13.12.2019 12:45 | PRAHA (Ekolist.cz)
Dokládat negativní vliv klimatických změn a ničivé sucho tím, že světu ukážete půlku snímku Viktoriiných vodopádů, respektive tu polovinu, která je v momentálním nedeštivém období vyschlá pravidelně pokaždé, není úplně dobrá ukázka férové práce žurnalistů.  / Ilustrační foto
Dokládat negativní vliv klimatických změn a ničivé sucho tím, že světu ukážete půlku snímku Viktoriiných vodopádů, respektive tu polovinu, která je v momentálním nedeštivém období vyschlá pravidelně pokaždé, není úplně dobrá ukázka férové práce žurnalistů. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Dokládat negativní vliv klimatických změn a ničivé sucho tím, že světu ukážete půlku snímku Viktoriiných vodopádů, respektive tu polovinu, která je v momentálním nedeštivém období vyschlá pravidelně pokaždé, není úplně dobrá ukázka férové práce žurnalistů. Je to podobné, jako demonstrovat zhoubný vliv globálního ochlazení a příchodu nové doby ledové do Čech lednovými fotkami ze Sněžky.
 

Ve světě zpravodajství často záleží na úhlu pohledu. Možná až příliš názorně to teď demonstrovali redaktoři britského deníku Guardian, kteří informovali svět o tom, s jak hrozivým suchem se dnes potýkají jinak famózní Viktoriiny vodopády v Africe. Jimi pořízené snímky skutečně demonstrují vyschlé kamenité koryto v místech, kde by měla proudit voda.

Co už si ale zpravodajci nechali pro sebe je fakt, že fotky pořizovali z „jiného úhlu“, tedy z břehu řeky Zambezi na straně Zambie, v místech, kde je podobně „sucho“ každý rok. Část koryta na straně Zambie má totiž vyšší elevaci. Zbytkem koryta, na straně Zimbabwe, voda proudí dál. Tím, že tuhle maličkost opomněli zmínit, tak zavdali vzniku poplašné zprávy o působení klimatických změn. Což nepotěšilo hlavně místní obyvatele, kteří jsou na majestátu Mosi-oa-Tunya, tedy Vody, která hřmí a navázaném turistickém ruchu existenčně závislí.

Je teď v řece Zambezi málo vody? Ano. V tomto období jí tam totiž bývá málo pokaždé. Je teď situace horší, než jiná léta? Odpověď je záporná. Zatímco 9. prosince loňského roku proteklo vodopády 234 kubíků vody za sekundu, letos to v ten samý kalendářní den bylo 252 m3. Takže tu vlastně letos protéká o něco málo více vody, než je normálně běžné.

Pokud vám naměřená čísla nepřijdou zrovna malá, je váš odhad naprosto správný. Těch 250+ kubíků za sekundu odpovídá zhruba tomu, co vidíme v Labi u Mělníka. Tolik momentálně protéká korytem řeky Zambezi po straně přivrácené k Zimbabwe. Tak, jako loni, předloni a pravděpodobně, tak jako posledních tisíc let. V období sucha to tak tady chodí. V Zambezi toho teď prostě víc neteče, protože průtok je tu v průběhu roku standardně silně kolísavý.

Není nic neobvyklého, že touto dobou pravidelně každý rok poklesne na 3 % svého průměru. A ten vypadá jak? Zastavte se tu v březnu, a uvidíte, jak vypadá zdejších 1400 kubíků za sekundu. Tehdy by vám tu sucho nic nepřipomínalo, a v jejich hlasitém burácení by nejspíš zanikly i poznámky redaktorů z Guardianu o názorné demonstraci drastického vlivu sucha a klimatických změn. Porovnávat snímky vodopádů z letošního března (v období dešťů) se současnými (z období sucha) je slušně řečeno faul.

Své k tomu kriticky poznamenává i Harald Kling, hydrolog dlouhodobě monitorující řeku Zambezi: „Klimatické změny se projevují v řádu desetiletí, ne skokově, z roku na rok. Tady bych zatím o vlivu klimatu rozhodně nemluvil, protože sucho tu bývá touto dobou vždy. Pokud se budou do dalších let průtoky výrazněji snižovat, teprve pak můžeme hovořit o klimatických změnách.“ Kling také doplňuje, že klimatické předpovědi pro povodí Zambezi zatím jen nedostatečně odráží realitu. I když se tu podle nich měly už deset let střídat vlny veder a ničivého sucha, poslední sušší období tu zažili před třemi lety.

Viktoriiny vodopády tedy z mapy zatím rozhodně nemizí. Že si je z obrázků a přírodovědných či cestovatelských dokumentů pamatujeme jako hřmící masu vody? Ano, tak si Viktoriiny vodopády chceme pamatovat. Ale to je náš problém, ne jejich. V období sucha tady prostě tolik vody neteče.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Štemberk

13.12.2019 02:41
V Africe jsou i takové řeky, kde voda teče jen v období dešťů a v období sucha tam jsou jen vyschlá koryta.
Odpovědět

Pavla Žídková

13.12.2019 21:06 Reaguje na Jaroslav Štemberk
A nejen v Africe.
Odpovědět
MM

Milan Milan

13.12.2019 08:25
Alarmistům je dobrý každý argument, lži a polopravdy, překrucování reality patří k těm mediálně nejúspěšnějším, bohužel někteří politici i část veřejnosti jsou bez objektivního pochopení přírodních jevů a příčin již tak zmatení, že jimi zmítá zoufalá deziluze z budoucnosti.. a tak místo rozumu jsou závažná politická rozhodnutí řízena emocemi, nebo až panickým strachem pochopitelně za výdatné mediální a osobnostní podpory kořist tušících byznysmanů.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.12.2019 09:58
Vzhledem k tomu, že celé "lidmi způsobené globální oteplování" není nic jiného než podvod a jinak než podvody se dokázat nedá, nevidím sebemenší důvod k autorovu údivu.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

13.12.2019 11:05 Reaguje na Jan Šimůnek
https://www.facebook.com/worldeconomicforum/videos/565975324156282/

A k tomu skoro 10 let starý článek https://skepticalscience.com/human-fingerprint-in-global-warming.html
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.12.2019 15:04 Reaguje na Petr Dvořák
Je otázka, nakolik je Facebook relevantní zdroj. Kolik že má impakt factor?
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

13.12.2019 15:17 Reaguje na Jan Šimůnek
Je také otázka, kdy se naučíte otevřít odkaz a přijít s relevantním argumentem. Facebook je obsahová platforma, vizualizace pochází od NASA, je na první pohled zjevné, že se jedná o stejnou vizualizaci, jen novější (delší o 3 roky). To byste zjistil, kdybyste se podíval..
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.12.2019 09:45 Reaguje na Petr Dvořák
Na FB programově nejsem, proto se mi spousta věcí z něj ani neotevře, respektive po mě chce přihlášení, takže to stornuji.

Druhá věc je, že pokud by to byl nějaký materiál proti klimaalarmistickým žvástům, tak by nebyl klimaalarmisty přijat ani vyšlý v časopise s vysokým impaktem (jakože takové jsou). Prostě klimaalarmisté žijí v informační bublině, jejíž povrch k nim nepustí nic, co by odporovalo jejich náboženské víře.

Třetí věcí je, že spor není o to, zda se otepluje nebo ne, ale o to, jak moc se otepluje (naše "bezprecedentní" teploty pořád zdaleka nepřesáhly teploty před Malou dobou ledovou) a nakolik je to způsobené člověkem (vzhledem k počtu zcela spontánních oteplení v minulosti je dominantní antropogennost současného oteplování prakticky vyloučená).
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

14.12.2019 10:27 Reaguje na Jan Šimůnek
Spousta věcí možná, tohle ano, jinak bych to neposílal. Chápu, že je hodně obtížné to zkusit. Tady to je na youtube https://www.youtube.com/watch?v=J7x9leQqrkc

K antropogennosti je ten článek od Johna Cooka, kde je vysvětleno určování původu uhlíku podle podílu C12 a C13. Je to poměrně tvrdý argument. Zkuste si to přečíst a argumentovat konkrétně.

Tvrzení "vzhledem k počtu zcela spontánních oteplení v minulosti je dominantní antropogennost současného oteplování prakticky vyloučená" je, s prominutím, blábol .. falešný argument, nezakládající se na žádné logice.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.12.2019 11:49 Reaguje na Petr Dvořák
Logika je v podstatě jasná: Pokud dochází často k výkyvům klimatu (chladným a teplým +- na střídačku), je daleko pravděpodobnější, že další výkyv bude ze stejných příčin (nemajících s lidskými aktivitami nic společného) než to, že bude mít náhle zcela jiné příčiny. Když navíc mezi těmi předchozími nijak nevyčnívá.
Prostě Occamova břitva.

Druhou věcí je, že bych docela rád viděl metodiku, jak se dá rozlišit antropogenně a neantropogenně (přírodními procesy typu tepelný rozklad vápencových usazenin ve značných geologických hloubkách). Když obojí uhlík je biogenní a je +- stejně starý.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

14.12.2019 12:15 Reaguje na Jan Šimůnek
Jenže přehlížíte, že ty "náhle zcela jiné příčiny" tu předtím nebyly. Resp. ta disturbance emisemi skleníkových plynů. Teplotní trend byl před průmyslovou revolucí spíše sestupný. Náhle tu máte silně vzestupný trend silně korelující s nárůstem CO2, změnu poměru C13 silně korelující s těmi antropogenními emisemi atd.
Btw. v předchozích teplých periodách nárůst CO2 následoval oteplení, nyní mu předchází. Takže se zdá, že teď je něco jinak.

Occamova poučka z třináctého století může být užitečná, pokud vás nezaslepí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.12.2019 14:14 Reaguje na Petr Dvořák
Průmyslová revoluce začala za Malé doby ledové (ta spoluvyvolala 30letou válku a PR byla do jisté míry zase důsledkem této války). Takže naprosto není divu, že se nakonec klima začalo vzpamatovávat z jednoho z nejvýraznějších ochůazení (i co do délky) v historické epoše.

Pořád nejsme na teplotách, které zde byly před tím (a byly o cca 1 - 2 stupně vyšší s těžištěm v zimě - mírné zimy, během nichž u nás v pohodě přezimovaly rostliny, rostoucí tč. někde v Dalmácii).

V době před husitskými válkami bylo ještě tepleji a v době vrcholícího středověkého klimatického optima ještě víc.
Z tohoto důvodu jdou naprosto nesmyslné hysterické skřeky greténů nad současnými teplotami jako čímsi "katastrofálním". Bylo už výrazně tepleji a žádná katastrofa se nekonala. Naopak toto klima bylo spojeno s dostatkem potravin a celkovou prosperitou, promítajících se mj. do výrazného demografického růstu populace.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

15.12.2019 10:20 Reaguje na Jan Šimůnek
A toto
https://en.wikipedia.org/wiki/Little_Ice_Age

a toto
https://en.wikipedia.org/wiki/Medieval_Warm_Period

a všechny tyto rekonstrukce
https://en.wikipedia.org/wiki/File:2000_Year_Temperature_Comparison.png

jsou předpokládám součástí velké konspirace kryptofašistických ekologů, kteří usilují o ovládnutí světa?
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.12.2019 19:06 Reaguje na Petr Dvořák
Takže:

Není dost dobře vědecky poctivé srovnávat up to date měřené teploty s teplotami na bázi proxydat, které krátkodobé výkyvy jednoduše vymažou (z podstaty věci, se kterou se nedá nic dělat). Z hlediska klimaalarmismu je to ovšem "věda".

V e-mailech, zveřejněných v rámci tzv. "Climategate" se klimaalarmističtí podvodníci dohadují právě na tom, jak vymazat středověké klimatické optimum, kdy byly teploty výrazně vyšší než dnes.
Pořád ještě nemáme tehdy obvyklé roky bez zimy, za nichž se daly v rámci jednoho roku sklidit z jednoho pole dvě úrody obilí. Ještě pořád nám nekvetou v únoru jabloně s tím, že nezmrznou, ale dají plody (což jsou kronikami a dalšími záznamy zachycené reálné jevy).
Za Malé doby ledové zase zamrzalo Baltské moře tak, že po něm jezdily povozy a mohla po něm táhnout švédská armáda na sever evropské pevniny (i s trénem, děly apod.. To je opět historicky mnoha na sobě nezávislými prameny prokázáno a teploty uvedené na Wikipedii ničemu z toho neodpovídají, proto jsou přinejmenším podezřelé.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

16.12.2019 21:24 Reaguje na Jan Šimůnek
I ty články na wikipedii udávají velké výkyvy, možná jsem koukal ještě na jiné články; ale shodují se na tom, že to nebyly výkyvy globální. Některé ty proxy metody mají docela dobré rozlišení, alespoň pro to "recentní" období pár stovek až tisíc let zpět. A např. složení atmosféry se měří docela dobře z ledovcových jader a je shoda na tom, že koncentrace CO2 je nejvyšší nejméně za 2,7 milionu let. A globálně teplota za celý holocén.

"Mazání optima" jsem si našel, jedná se o tento email: http://di2.nu/foia/1105670738.txt ...
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.12.2019 09:27 Reaguje na Petr Dvořák
To jste procházel všechny ty desetitisíce uniklých e-mailů?
Odpovědět

17.12.2019 09:39 Reaguje na Jan Šimůnek
Ne. Vy ano? :)
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.12.2019 14:07 Reaguje na
Taky ne, ale procházel jsem reference těch, kdo to dělali. Ve vědě dosti obvyklá praxe (konec konců, jejím pokračováním jsou internetové databáze excerpt nebo souhrnů z vyšlých vědeckých článků). Já ještě pamatuji "Referativnyj žurnal", který byl ještě o level výš než tyhle prostředky, protože články do něj byly vytvářeny lidmi, a nikoli mechanickým přebíráním souhrnů a klíčových slov nějakou "umělou neinteligencí", jak je to nyní.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

17.12.2019 14:27 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak se podělte a dejte referenci na ty, co to dělali.
Já jsem našel citaci "we must get rid of the medieval warm period", z níž se ve skutečnosti vyklubala parafráze výše uvedeného emailu, a dál jsem ztratil chuť.

Něco k tomu je např. tady https://skepticalscience.com/Climategate-CRU-emails-hacked.htm
Odpovědět
JK

Jan Křížek

17.12.2019 20:29 Reaguje na Petr Dvořák
Trochu historického vzdělání by Vám nezaškodilo. Už anglický chemik a filozof v polovině 18. století zjistil, že přeléváním vody ze sklenice do sklenice nad kvasícím pivem, se voda obohacuje o CO2. Každý i sebemenší deštík na sebe navazuje CO2 a problémem s množstvím CO2 zatočí častější deště, ale to by se někomu muselo chtít přemýšlet a nejen papouškovat prostoduché domněnky...
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

18.12.2019 10:31 Reaguje na Jan Křížek
Tou dobou také český myslitel Jára Cimrman vyloučil možnost výroby zlata vydechováním tabákového kouře do vody.
Je to samozřejmě poučné, ale když se podíváte na současnou klimatologii a oceánografii, tak zjistíte, že se do oceánů vymývá asi polovina objemu antropogenních emisí a již dnes jejich okyselování kyselinou uhličitou působí značné problémy některým organismům.
Odpovědět
JK

Jan Křížek

18.12.2019 14:06 Reaguje na Petr Dvořák
Járu Cimrmana bych datoval do století 19., ale spíše jde o pochopení koloběhu vody v přírodě. Jakkoli se to moje tvrzení zdá neuvěřitelnější, čím častěji to opakuji, viníkem jsou elektrické rozvodné sítě, kteréžto rozvodné sítě mají vliv dokonce na velikost a směr hurikánů...
Rozvodné elektrické sítě mají také vliv na navyšující se četnost mrtvého pásma šelfových moří.
Elektrika je pouze elektron jinde, než má být. Elektrika je elektromagnetické pole jinde, než původně bylo. A teď ještě elektrika do aut...
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

18.12.2019 16:20 Reaguje na Jan Křížek
Ano ano, Jára Cimrman se údajně narodil koncem 19. století. Ale důkazy chybí a u Járy nikdy nevíte. Klidně bych se vsadil, že experiment s kvasícím pivem realizoval jako první, ještě před bezejmenným anglickým chemikem a filosofem.
Snad se brzy najdou zase nějaké ztracené spisy našeho génia, které vrhnou nové světlo např. i na problémy, které poukazujete.
Odpovědět
JK

Jan Křížek

18.12.2019 23:04 Reaguje na Petr Dvořák
Bezejmenný není. Jmenoval se Joseph Priestley...
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

19.12.2019 09:29 Reaguje na Jan Křížek
Vida, díky za info.
A teď narovinu prosím, s tou elektřinou to myslíte vážně?
Odpovědět
JK

Jan Křížek

19.12.2019 15:35 Reaguje na Petr Dvořák
Ano, má to vliv na proudění kyslíku v oceánech, ale berte to pouze jako domněnku.
Jestli se Vám to chce hledat, tak v komentářích. Nechci tím zaspamovat všechny články.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/markn-maslin-pet-piliru-popirani-zmeny-klimatu?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dis-id-42c24347972a4b83319fa7561b1fa9fb
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.12.2019 10:32 Reaguje na Petr Dvořák
Sleduji vcelku pravidelně pana Kremlíka, který o těchto věcech referuje.

Další věcí ovšem je, že "bojovníci za klima" bojují proti jaderné energii, která je prakticky jediná bezuhlíková, nezávisí na rozmarech počasí a je v dostatečném množství i hustotě, aby mohla být využita moderní energetikou.
Tento fakt je IMHO postačující jako důkaz sám o sobě, že "bojovníkům za klima" vůbec o boj s CO2 nejde (že jde spíš o to, že jsou "zaháčkováni" na výrobce OZE a elektromobilů - což se prozradilo i na rodiče "božské Grety").

Takže neškodnost CO2 a jeho irelevantnost vůči současnému tepelnému výkyvu máme potvrzené i od klimaalarmistů tím, co fakticky dělají.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

18.12.2019 10:57 Reaguje na Jan Šimůnek
To je pěkný důkaz. A pan Kremlík je pěkná reference, jen co je pravda. Určitě ty maily všechny četl.
Ale pokud Vám nevadí takovéto typy důkazů, tak je samozřejmě Kremlík jedním z největších expertů.

Ps. Co třeba klimaalarmista pan Svoboda? Nebo pan Meteleka? Jak do té vaší sylogické teorie zapadají?
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.12.2019 10:02 Reaguje na Petr Dvořák
Pořád také, bohužel, platí to, že klimaalarmisté navršili do tohoto problému tolik lží a vyslovených podvodů, že jsou naprosto nedůvěryhodní.
Odpovědět
MM

Michal Majer

18.12.2019 08:35 Reaguje na Petr Dvořák
Zdravím, zaujal mě ten poměr C13/C12. Chápu to dobře tak, že fosilní paliva byly původně rostlinami, takže navyšují poměrné zastoupení C13? Ale neodpustím si pochybnost - kromě spalování fosilních paliv se lidstvo také dopouští svojí celkovou činností vcelku zásadního úbytku biomasy na zemi, zejména rostlin - viz https://www.3pol.cz/cz/rubriky/medicina-a-prirodoveda/2284-odhad-celkoveho-objemu-zive-hmoty-na-zemi

je tam i odkaz na zdrojový článek. Je tam celkové číslo od počátku civilizace, řádově stovky Gt uhlíku, nevím, jestli si to někdo troufne přepočítat na rok. Ale není to stejně podstatný, ne-li objemnější zdroj C13 než fosilní paliva?
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

18.12.2019 10:25 Reaguje na Michal Majer
Zdravím. Je to popsané v tom článku od Cooka, https://skepticalscience.com/human-fingerprint-in-global-warming.html
Je tam i řada grafů.

Skutečnost je opačná. Rostliny mají tendenci využívat přednostně C12 (je tam rozdíl pár procent), a tedy v biomase celkově je podíl C13 nižší než v atmosféře. Samozřejmě, pálení biomasy také snižuje podíl C13, ale podíl spálené biomasy ku spáleným fosilním palivům je dost malý.
Fosilní paliva dělají aktuálně něco kolem 80% primárních zdrojů energie. Biomasa kolem 13%. A v absolutních číslech je její spotřeba vyšší, než kdy předtím.
např. zde: https://worldbioenergy.org/uploads/181203%20WBA%20GBS%202018_hq.pdf str. 12


Tady např. je rekonstrukce podílu C13 z ledovcových dat od roku 1000. Graf na straně 188.
https://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.3402/tellusb.v51i2.16269
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.12.2019 10:35 Reaguje na Petr Dvořák
Jenže biomasa se na CO2 nepřeměňuje jen pálením, ale i biologickým rozkladem.
Nehledě k tomu, že i o tom pálení biomasy prakticky žádný přehled není, jsou to jen odhady, případně "učesané" do klimaalarnistické podoby.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

18.12.2019 11:04 Reaguje na Jan Šimůnek
Jasně, ale to jsou procesy, které jsou dlouhodobě dost stabilní a jistě nezpůsobily výkyv, který nastal v uplynulých 150 letech.

"The results show that the full glacial-to-interglacial change in 13C/12C of the atmosphere — which took many thousand years — was about 0.03%, or about 5 times less than that observed in the last 150 years."

Citace z http://www.realclimate.org/index.php/archives/2004/12/how-do-we-know-that-recent-cosub2sub-increases-are-due-to-human-activities-updated/

jsou tam i reference na data z letokruhů 10000 let nazpět a z ledovce 1000 let nazpět, které už jsem posílal výše.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.12.2019 14:07 Reaguje na Petr Dvořák
V posledních 150 letech jsme měli řadu válek, z toho dvě světové, za nichž, mj. probíhalo i vypalování biomasy, i pálení dřevěných sídel a dalších staveb. Ohnivé bouře, vyvolané zápalnými bombami, uvolnily spoustu CO2 z biomasy, mimo jiné.
A v posledních desetiletích probíhá ve třetím světě masívní odlesňování s použitím, mimo jiné, vypalování.
Takže produkce CO2 biogenního původu musela růst i bez fosilních paliv.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

18.12.2019 15:00 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano, reagoval jsem na ten přirozený rozklad, který je přirozeně v rovnováze (rostliny přednostně vážou C12, čímž podíl C13 naopak zvyšují). Tento Váš argument je tedy neplatný.

Vypalování pralesů, jelikož není započítáno do těch energetických přehledů, je biomasou pálenou navíc. Když to střelíme od boku, tak může podíl lidmi pálene biomasy řekněme zdvojnásobit, čímž bychom se dostali na nějakých "pouze" 70% CO2 z fosilních paliv.
Co však naplat, jedná se o antropogenní emise CO2 biogenního původu, stejně jako fosilní paliva. Ve skutečnosti to tedy v žádném případě není argument, který by hovořil proti antropogenní příčině nárůstu koncentrace CO2 v atmosféře.
Odpovědět
ig

13.12.2019 13:14
U normálních lidí by se tomu řeklo wishful thinking, u profesionálních novinářů je to ale jen obyčejná lež a manipulace.
Odpovědět
TM

Tarak Matl

13.12.2019 16:46
Guardian se tam vypravil na základě tweetu Zambijského prezidenta z počátku října letošního roku - https://twitter.com/EdgarCLungu/status/1179026130831073282?s=19
Odpovědět
MK

Mojmir Kosco

14.12.2019 07:39
Nevim zda gardien byl na místě a pootocil snímky. Ale vy jste na miste asi nebyl .pro zajimavost ukazujete stejnou stranu vodopádů a vůbec tam nikdo není aby vyfotil tak spravne jak si vy přejete?nebo dokonce on line kamera?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist