Viktoriiny vodopády z mapy nemizí
Ve světě zpravodajství často záleží na úhlu pohledu. Možná až příliš názorně to teď demonstrovali redaktoři britského deníku Guardian, kteří informovali svět o tom, s jak hrozivým suchem se dnes potýkají jinak famózní Viktoriiny vodopády v Africe. Jimi pořízené snímky skutečně demonstrují vyschlé kamenité koryto v místech, kde by měla proudit voda.
Co už si ale zpravodajci nechali pro sebe je fakt, že fotky pořizovali z „jiného úhlu“, tedy z břehu řeky Zambezi na straně Zambie, v místech, kde je podobně „sucho“ každý rok. Část koryta na straně Zambie má totiž vyšší elevaci. Zbytkem koryta, na straně Zimbabwe, voda proudí dál. Tím, že tuhle maličkost opomněli zmínit, tak zavdali vzniku poplašné zprávy o působení klimatických změn. Což nepotěšilo hlavně místní obyvatele, kteří jsou na majestátu Mosi-oa-Tunya, tedy Vody, která hřmí a navázaném turistickém ruchu existenčně závislí.
Je teď v řece Zambezi málo vody? Ano. V tomto období jí tam totiž bývá málo pokaždé. Je teď situace horší, než jiná léta? Odpověď je záporná. Zatímco 9. prosince loňského roku proteklo vodopády 234 kubíků vody za sekundu, letos to v ten samý kalendářní den bylo 252 m3. Takže tu vlastně letos protéká o něco málo více vody, než je normálně běžné.
Pokud vám naměřená čísla nepřijdou zrovna malá, je váš odhad naprosto správný. Těch 250+ kubíků za sekundu odpovídá zhruba tomu, co vidíme v Labi u Mělníka. Tolik momentálně protéká korytem řeky Zambezi po straně přivrácené k Zimbabwe. Tak, jako loni, předloni a pravděpodobně, tak jako posledních tisíc let. V období sucha to tak tady chodí. V Zambezi toho teď prostě víc neteče, protože průtok je tu v průběhu roku standardně silně kolísavý.
Není nic neobvyklého, že touto dobou pravidelně každý rok poklesne na 3 % svého průměru. A ten vypadá jak? Zastavte se tu v březnu, a uvidíte, jak vypadá zdejších 1400 kubíků za sekundu. Tehdy by vám tu sucho nic nepřipomínalo, a v jejich hlasitém burácení by nejspíš zanikly i poznámky redaktorů z Guardianu o názorné demonstraci drastického vlivu sucha a klimatických změn. Porovnávat snímky vodopádů z letošního března (v období dešťů) se současnými (z období sucha) je slušně řečeno faul.
Své k tomu kriticky poznamenává i Harald Kling, hydrolog dlouhodobě monitorující řeku Zambezi: „Klimatické změny se projevují v řádu desetiletí, ne skokově, z roku na rok. Tady bych zatím o vlivu klimatu rozhodně nemluvil, protože sucho tu bývá touto dobou vždy. Pokud se budou do dalších let průtoky výrazněji snižovat, teprve pak můžeme hovořit o klimatických změnách.“ Kling také doplňuje, že klimatické předpovědi pro povodí Zambezi zatím jen nedostatečně odráží realitu. I když se tu podle nich měly už deset let střídat vlny veder a ničivého sucha, poslední sušší období tu zažili před třemi lety.
Viktoriiny vodopády tedy z mapy zatím rozhodně nemizí. Že si je z obrázků a přírodovědných či cestovatelských dokumentů pamatujeme jako hřmící masu vody? Ano, tak si Viktoriiny vodopády chceme pamatovat. Ale to je náš problém, ne jejich. V období sucha tady prostě tolik vody neteče.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (38)
Jaroslav Štemberk
13.12.2019 02:41Milan Milan
13.12.2019 08:25Jan Šimůnek
13.12.2019 09:58Petr Dvořák
13.12.2019 11:05 Reaguje na Jan ŠimůnekA k tomu skoro 10 let starý článek https://skepticalscience.com/human-fingerprint-in-global-warming.html
Jan Šimůnek
13.12.2019 15:04 Reaguje na Petr DvořákPetr Dvořák
13.12.2019 15:17 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
14.12.2019 09:45 Reaguje na Petr DvořákDruhá věc je, že pokud by to byl nějaký materiál proti klimaalarmistickým žvástům, tak by nebyl klimaalarmisty přijat ani vyšlý v časopise s vysokým impaktem (jakože takové jsou). Prostě klimaalarmisté žijí v informační bublině, jejíž povrch k nim nepustí nic, co by odporovalo jejich náboženské víře.
Třetí věcí je, že spor není o to, zda se otepluje nebo ne, ale o to, jak moc se otepluje (naše "bezprecedentní" teploty pořád zdaleka nepřesáhly teploty před Malou dobou ledovou) a nakolik je to způsobené člověkem (vzhledem k počtu zcela spontánních oteplení v minulosti je dominantní antropogennost současného oteplování prakticky vyloučená).
Petr Dvořák
14.12.2019 10:27 Reaguje na Jan ŠimůnekK antropogennosti je ten článek od Johna Cooka, kde je vysvětleno určování původu uhlíku podle podílu C12 a C13. Je to poměrně tvrdý argument. Zkuste si to přečíst a argumentovat konkrétně.
Tvrzení "vzhledem k počtu zcela spontánních oteplení v minulosti je dominantní antropogennost současného oteplování prakticky vyloučená" je, s prominutím, blábol .. falešný argument, nezakládající se na žádné logice.
Jan Šimůnek
14.12.2019 11:49 Reaguje na Petr DvořákProstě Occamova břitva.
Druhou věcí je, že bych docela rád viděl metodiku, jak se dá rozlišit antropogenně a neantropogenně (přírodními procesy typu tepelný rozklad vápencových usazenin ve značných geologických hloubkách). Když obojí uhlík je biogenní a je +- stejně starý.
Petr Dvořák
14.12.2019 12:15 Reaguje na Jan ŠimůnekBtw. v předchozích teplých periodách nárůst CO2 následoval oteplení, nyní mu předchází. Takže se zdá, že teď je něco jinak.
Occamova poučka z třináctého století může být užitečná, pokud vás nezaslepí.
Jan Šimůnek
14.12.2019 14:14 Reaguje na Petr DvořákPořád nejsme na teplotách, které zde byly před tím (a byly o cca 1 - 2 stupně vyšší s těžištěm v zimě - mírné zimy, během nichž u nás v pohodě přezimovaly rostliny, rostoucí tč. někde v Dalmácii).
V době před husitskými válkami bylo ještě tepleji a v době vrcholícího středověkého klimatického optima ještě víc.
Z tohoto důvodu jdou naprosto nesmyslné hysterické skřeky greténů nad současnými teplotami jako čímsi "katastrofálním". Bylo už výrazně tepleji a žádná katastrofa se nekonala. Naopak toto klima bylo spojeno s dostatkem potravin a celkovou prosperitou, promítajících se mj. do výrazného demografického růstu populace.
Petr Dvořák
15.12.2019 10:20 Reaguje na Jan Šimůnekhttps://en.wikipedia.org/wiki/Little_Ice_Age
a toto
https://en.wikipedia.org/wiki/Medieval_Warm_Period
a všechny tyto rekonstrukce
https://en.wikipedia.org/wiki/File:2000_Year_Temperature_Comparison.png
jsou předpokládám součástí velké konspirace kryptofašistických ekologů, kteří usilují o ovládnutí světa?
Jan Šimůnek
16.12.2019 19:06 Reaguje na Petr DvořákNení dost dobře vědecky poctivé srovnávat up to date měřené teploty s teplotami na bázi proxydat, které krátkodobé výkyvy jednoduše vymažou (z podstaty věci, se kterou se nedá nic dělat). Z hlediska klimaalarmismu je to ovšem "věda".
V e-mailech, zveřejněných v rámci tzv. "Climategate" se klimaalarmističtí podvodníci dohadují právě na tom, jak vymazat středověké klimatické optimum, kdy byly teploty výrazně vyšší než dnes.
Pořád ještě nemáme tehdy obvyklé roky bez zimy, za nichž se daly v rámci jednoho roku sklidit z jednoho pole dvě úrody obilí. Ještě pořád nám nekvetou v únoru jabloně s tím, že nezmrznou, ale dají plody (což jsou kronikami a dalšími záznamy zachycené reálné jevy).
Za Malé doby ledové zase zamrzalo Baltské moře tak, že po něm jezdily povozy a mohla po něm táhnout švédská armáda na sever evropské pevniny (i s trénem, děly apod.. To je opět historicky mnoha na sobě nezávislými prameny prokázáno a teploty uvedené na Wikipedii ničemu z toho neodpovídají, proto jsou přinejmenším podezřelé.
Petr Dvořák
16.12.2019 21:24 Reaguje na Jan Šimůnek"Mazání optima" jsem si našel, jedná se o tento email: http://di2.nu/foia/1105670738.txt ...
Jan Šimůnek
17.12.2019 09:27 Reaguje na Petr DvořákJan Šimůnek
17.12.2019 14:07 Reaguje naPetr Dvořák
17.12.2019 14:27 Reaguje na Jan ŠimůnekJá jsem našel citaci "we must get rid of the medieval warm period", z níž se ve skutečnosti vyklubala parafráze výše uvedeného emailu, a dál jsem ztratil chuť.
Něco k tomu je např. tady https://skepticalscience.com/Climategate-CRU-emails-hacked.htm
Jan Křížek
17.12.2019 20:29 Reaguje na Petr DvořákPetr Dvořák
18.12.2019 10:31 Reaguje na Jan KřížekJe to samozřejmě poučné, ale když se podíváte na současnou klimatologii a oceánografii, tak zjistíte, že se do oceánů vymývá asi polovina objemu antropogenních emisí a již dnes jejich okyselování kyselinou uhličitou působí značné problémy některým organismům.
Jan Křížek
18.12.2019 14:06 Reaguje na Petr DvořákRozvodné elektrické sítě mají také vliv na navyšující se četnost mrtvého pásma šelfových moří.
Elektrika je pouze elektron jinde, než má být. Elektrika je elektromagnetické pole jinde, než původně bylo. A teď ještě elektrika do aut...
Petr Dvořák
18.12.2019 16:20 Reaguje na Jan KřížekSnad se brzy najdou zase nějaké ztracené spisy našeho génia, které vrhnou nové světlo např. i na problémy, které poukazujete.
Jan Křížek
18.12.2019 23:04 Reaguje na Petr DvořákPetr Dvořák
19.12.2019 09:29 Reaguje na Jan KřížekA teď narovinu prosím, s tou elektřinou to myslíte vážně?
Jan Křížek
19.12.2019 15:35 Reaguje na Petr DvořákJestli se Vám to chce hledat, tak v komentářích. Nechci tím zaspamovat všechny články.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/markn-maslin-pet-piliru-popirani-zmeny-klimatu?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dis-id-42c24347972a4b83319fa7561b1fa9fb
Jan Šimůnek
18.12.2019 10:32 Reaguje na Petr DvořákDalší věcí ovšem je, že "bojovníci za klima" bojují proti jaderné energii, která je prakticky jediná bezuhlíková, nezávisí na rozmarech počasí a je v dostatečném množství i hustotě, aby mohla být využita moderní energetikou.
Tento fakt je IMHO postačující jako důkaz sám o sobě, že "bojovníkům za klima" vůbec o boj s CO2 nejde (že jde spíš o to, že jsou "zaháčkováni" na výrobce OZE a elektromobilů - což se prozradilo i na rodiče "božské Grety").
Takže neškodnost CO2 a jeho irelevantnost vůči současnému tepelnému výkyvu máme potvrzené i od klimaalarmistů tím, co fakticky dělají.
Petr Dvořák
18.12.2019 10:57 Reaguje na Jan ŠimůnekAle pokud Vám nevadí takovéto typy důkazů, tak je samozřejmě Kremlík jedním z největších expertů.
Ps. Co třeba klimaalarmista pan Svoboda? Nebo pan Meteleka? Jak do té vaší sylogické teorie zapadají?
Jan Šimůnek
15.12.2019 10:02 Reaguje na Petr DvořákMichal Majer
18.12.2019 08:35 Reaguje na Petr Dvořákje tam i odkaz na zdrojový článek. Je tam celkové číslo od počátku civilizace, řádově stovky Gt uhlíku, nevím, jestli si to někdo troufne přepočítat na rok. Ale není to stejně podstatný, ne-li objemnější zdroj C13 než fosilní paliva?
Petr Dvořák
18.12.2019 10:25 Reaguje na Michal MajerJe tam i řada grafů.
Skutečnost je opačná. Rostliny mají tendenci využívat přednostně C12 (je tam rozdíl pár procent), a tedy v biomase celkově je podíl C13 nižší než v atmosféře. Samozřejmě, pálení biomasy také snižuje podíl C13, ale podíl spálené biomasy ku spáleným fosilním palivům je dost malý.
Fosilní paliva dělají aktuálně něco kolem 80% primárních zdrojů energie. Biomasa kolem 13%. A v absolutních číslech je její spotřeba vyšší, než kdy předtím.
např. zde: https://worldbioenergy.org/uploads/181203%20WBA%20GBS%202018_hq.pdf str. 12
Tady např. je rekonstrukce podílu C13 z ledovcových dat od roku 1000. Graf na straně 188.
https://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.3402/tellusb.v51i2.16269
Jan Šimůnek
18.12.2019 10:35 Reaguje na Petr DvořákNehledě k tomu, že i o tom pálení biomasy prakticky žádný přehled není, jsou to jen odhady, případně "učesané" do klimaalarnistické podoby.
Petr Dvořák
18.12.2019 11:04 Reaguje na Jan Šimůnek"The results show that the full glacial-to-interglacial change in 13C/12C of the atmosphere — which took many thousand years — was about 0.03%, or about 5 times less than that observed in the last 150 years."
Citace z http://www.realclimate.org/index.php/archives/2004/12/how-do-we-know-that-recent-cosub2sub-increases-are-due-to-human-activities-updated/
jsou tam i reference na data z letokruhů 10000 let nazpět a z ledovce 1000 let nazpět, které už jsem posílal výše.
Jan Šimůnek
18.12.2019 14:07 Reaguje na Petr DvořákA v posledních desetiletích probíhá ve třetím světě masívní odlesňování s použitím, mimo jiné, vypalování.
Takže produkce CO2 biogenního původu musela růst i bez fosilních paliv.
Petr Dvořák
18.12.2019 15:00 Reaguje na Jan ŠimůnekVypalování pralesů, jelikož není započítáno do těch energetických přehledů, je biomasou pálenou navíc. Když to střelíme od boku, tak může podíl lidmi pálene biomasy řekněme zdvojnásobit, čímž bychom se dostali na nějakých "pouze" 70% CO2 z fosilních paliv.
Co však naplat, jedná se o antropogenní emise CO2 biogenního původu, stejně jako fosilní paliva. Ve skutečnosti to tedy v žádném případě není argument, který by hovořil proti antropogenní příčině nárůstu koncentrace CO2 v atmosféře.