Vlny veder mají dopad na zdraví a budou přicházet častěji, uvedli odborníci
"Světová zdravotnická organizace říká, že nejde jen o samotné fyzikální teplo, ale že obecně zvýšená teplota, vlny veder, změna klimatu výrazně ovlivní zdravotnické determinanty, jako je například jídlo, voda, bezpečný přístřešek nebo třeba šíření infekčních chorob," řekl Šebek. WHO podle něj odhaduje, že mezi lety 2030 a 2050 v důsledku vln veder zemře ve světě až 250 000 lidí a přibude lidí s komplikacemi a nemocemi, což zatíží zdravotnictví.
Vysoké teploty mají vliv na šíření nemocí jako například malárie a zhoršují chronické a civilizační choroby, třeba nemoci srdce, nebo duševní nepohodu. Přímé dopady vedra jsou v první fázi dehydratace, vyčerpání, křeče a pak úpal, řekl Šebek.
Součástí informací WHO jsou i doporučení, co dělat a co nedělat při vysokých teplotách. Lidé by podle odborníků neměli pít alkohol, nad 35 stupňů Celsia by si neměli pouštět větráky a měli by se vhodně oblékat. Zároveň by si měli dát pozor na jídlo, ve vedrech by neměli jíst mastná a těžká jídla. Šebek upozornil i na důležitost dostatečného přísunu tekutin, ideálně vody.
Podle vědců jsou vedra téměř vždy spojená s klimatickou změnou. Z dat vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd (ÚFA AV) vyplývá, že vlny veder jsou častější, delší a mají vyšší maximální teplotu. Podle Ondřeje Lhotky z ÚFA AV jsou za vlnu veder označovány několikadenní vysoké teploty v nejteplejší části roku. Mimořádně vysoké teploty by se měly ale vztahovat i k danému území, protože v závislosti na zeměpisné šířce lidé vnímají jako extrémní výkyv jinou teplotu, doplnil Lhotka.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (20)
smějící se bestie
13.6.2023 05:55Břetislav Machaček
13.6.2023 09:07 Reaguje na smějící se bestie"zdraví" běhají v poledne na slunci i v pokročilém věku a dokazují
si to, co v mládí nedokázali. Kdysi museli na slunce lidé kvůli
obživě(žně a jiná práce na poli), ale dnes často pouze pro zábavu.
Na Jihu jsem pochopil, proč domorodci sedící v poledne ve stínu
kroutí hlavami nad turisty opékajícími se na pláži a proč žijí
déle. Prostě se nepřepínají při extrémních teplotách nevhodných
pro jakoukoliv činnost. Naučme se žít jako oni a nebláznit jako
dosud. Stavební firmy u nás nutí lidi pracovat v pravé poledne
a pak se divíme infarktům a kolapsům z horka i u mladých lidí.
Na Jihu je v poledne pauza a mnohde dokonce je pauza celé léto.
"Prospěšnost" dřiny za každého počasí si pamatuji podle předků
zničených z práce v zemědělství, kdy byli v šedesáti starci
a mnozí se tak dnes likvidují pouze z hlouposti.
Pavel Hanzl
13.6.2023 12:44 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
13.6.2023 18:53 Reaguje na Pavel Hanzlvyhnout? Víte jak bude vypadat protiofenzíva? Stejně
jako ten ruský útok včetně civilních obětí. Máte
na civilisty obou stran jiný metr? Upozorňuji, že
mnozí jsou Ukrajinci na Rusy obsazeném území a budou obětmi ukrajinské armády při znovudobytí území.
Jste už fanatický sprosťák, stejný jako omezenci
věřící, že mohou být Ukrajinci bez civilních
obětí, když se opevňují ve městech a sestřelují
rakety mířící na vojenské cíle až nad městy. Ty
rakety je třeba sestřelit dříve, než doletí nad
města, ale to by se ty systémy nemohly ukrývat
mezi obytnými domy a stát někde na poli, kde by
byly lehce likvidovatelné. Schovávat se ve městech
za civilisty není zločin? Náš dům byl za války
zničen proto, že na dvůr postavili Němci dělo.
Na pole si ho nepostavili a tak s dělem byl zničen
i ten dům. Kdo byl vinen? Osvoboditel a nebo ten
německý okupant? Myslete mozkem, pokud ho máte!
Daniel Višňovský
14.6.2023 14:09 Reaguje na Břetislav MachačekDaniel Višňovský
14.6.2023 14:12 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
14.6.2023 20:24 Reaguje na Daniel VišňovskýHlučínsku, nemá cenu jejich sprosté kydy vyvracet!
Daniel Višňovský
21.6.2023 08:43 Reaguje na Břetislav MachačekPavel Hanzl
14.6.2023 20:44 Reaguje na Břetislav MachačekRichard Vacek
13.6.2023 06:13https://www.srdcevhlave.cz/aktuality/zdravy-zivotni-styl/zima-preje-vice-infarktum-chladne-pocasi-totiz-klade-na-kardiovaskularni-system-vetsi-naroky
Michal Uhrovič
13.6.2023 07:27 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
13.6.2023 08:47 Reaguje na Michal UhrovičMyslíte, že bychom se v Česku uživili, kdyby tady bylo namačkáno 80 mil. obyvatel? No a přesně taková hustota zalidnění je v Bangladéši (cca 8x vyšší než u nás):
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hustota_zalidn%C4%9Bn%C3%AD
Pavel Hanzl
13.6.2023 12:40 Reaguje na Richard VacekA na světě je takových oblastí už dost a stále přibývají.
Richard Vacek
13.6.2023 15:27 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
14.6.2023 20:48 Reaguje na Richard VacekMichal Uhrovič
13.6.2023 13:33 Reaguje na Richard VacekJarka O.
14.6.2023 22:38 Reaguje na Michal UhrovičVladimir Mertan
13.6.2023 21:42„Malária bola v Európe odjakživa,“ hovorí popredný slovenský odborník na tropickú parazitológiu Nasir Jalili z Lekárskej fakulty UK v Bratislave. Jej prenášačom na človeka sú komáre rodu Anopheles a tie sa v Európe bežne vyskytujú.
S nákazou sa trápili dokonca aj krajiny severne od nás, Švédsko, Nórsko a Poľsko, pomerne rozšírená bola vo Francúzsku, v Anglicku a Rusku. Pre Európu predstavovala vysoké riziko, podľa štúdie dánskeho vedca Bjorna Lomborga, autora publikácií Cool it! a The Skeptical Environmentalist bolo v tridsiatych rokoch 20. storočia zaznamenaných v Európe až dvestotisíc prípadov ročne, čím sa intenzitou výskytu približovala situácii v Afrike. Bývalý Sovietsky zväz sa v štyridsiatych rokoch mohol „pochváliť“ až dvoma miliónmi infikovaných občanov ročne, v samotnom hlavnom meste bolo dvadsať percent Moskovčanov nakazených každý rok.
Čítajte viac: https://domov.sme.sk/c/20193548/malaria-nie-je-exoticka-choroba-v-minulosti-trapila-aj-slovakov.html