https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vodohospodarska-infrastruktura-je-velke-bezpecnostni-riziko-i-pro-cr-rika-petr-kutalek?fbclid=IwAR2Tdp_twr3wKso53aTfg7wfCb77v91Q7YCJ_zswAS6C8Y8Q9GzO9ALGQpg
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vodohospodářská infrastruktura je velké bezpečnostní riziko i pro ČR, říká Petr Kutálek

3.10.2019 10:24 | PRAHA (Ekolist.cz)
Více se dbá na fyzickou ostrahu nebo kybernetickou bezpečnost.
Více se dbá na fyzickou ostrahu nebo kybernetickou bezpečnost.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ČEZ
Voda je pro každou společnost klíčová komodita. A může to být také její slabé místo. Centralizované dodávky vody sice usnadňují zásobování obyvatel, ale zvyšují bezpečnostní riziko, říká Petr Kutálek, bezpečnostní ředitel ministerstva zemědělství.
 

V Česku i v Evropě je nové bezpečností riziko v tom, že o vodohospodářskou infrastrukturu by se mohli zajímat investoři z rizikových zemí. „Hrozba útoku proti zdrojům vody a infrastruktuře může být nástroj nátlaku,“ říká Kutálek.

„Riziko sabotáže či zneužití zařízení je potřeba brát vážně,“ říká Kutálek. „Kvůli zvýšení bezpečnosti došlo v oblasti vodního hospodářství k rozšíření seznamu utajovaných informací.“

„A dochází také ke zvyšování zabezpečení u povrchových zdrojů vody a vodovodních soustav,“ říká Kutálek. Více se dbá na fyzickou ostrahu nebo kybernetickou bezpečnost. „Pokud by někdo chtěl provést teroristický útok na nějakou přehradu, velmi pravděpodobně se neobejde bez pomoci zevnitř. Proto se více hlídá i výběr personálu,“ říká Kutálek.

Bezpečnostním rizikem mohou být i nepokoje a vnitřní migrace obyvatel, které by případný rozsáhlý nedostatek vody mohl vyvolat.

Problém by byl i ze zdravotního hlediska, kvůli zhoršené hygieně by se mohly šířit nakažlivé choroby, a to jak mezi lidmi, tak mezi zvířaty.

„Nedostatek vody by pak výrazně postihl zemědělství, kde by muselo dojít k omezení chovu hospodářských zvířat a zemědělské výroby,“ říká Kutálek.

„V případě rozsáhlého a dlouhodobého krizového stavu by muselo být využito nouzového zásobování a zavedeny regulační opatření. Na člověka by během prvních dvou dnů připadalo 5 l/osobu/den. Od třetího dne bychom měli být schopni dodávat 10-15 l/osobu/den,“ říká Kutálek s tím, že do nouzového zásobování pitnou vodou by byly zapojeny složky Integrovaného záchranného systému a zásoby ministerstva zemědělství uložené u Správy státního hmotný rezerv. Běžná spotřeba vody je přitom v Česku 90 l/osoba den.

V jakém případě by něco takového mohlo nastat? Při kritickém nedostatku vody, způsobeného například snížením hladiny spodních vod, povodněmi, suchem nebo v obtížně dostupných lokalitách.

„Je to takové množství vody, které má zamezit škodám na zdraví a životech obyvatel,“ říká Kutálek.

Text vznikl na základě příspěvku Petra Kutálka na konferenci Klimatická změna a její bezpečnostní dopady, kterou pořádala Policejní akademie ČR a Národní univerzita veřejné služby.

,


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PV

Petr Vach

3.10.2019 11:19
Každý rok spadne na ČR stejné množství vody + - ,jenže vinou vodohospodářů ji mám e( tu vodu ) spadlou na tři -čtyři záplavy a pak ,běhemm několika dnů je zase spátky v MOŘI.
Odpovědět

3.10.2019 12:02
To je komický článek.... voda patří do půdy a studny a ne do přehrady!!!! A pak nikdo nemusí řešit nějakou bezpečnost..... určití lidé udělají prostě všechno, aby měli moc a peníze a budou se u toho chovat klidně naprosto absurdně a všechny ohrožovat....
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.10.2019 16:36 Reaguje na
Dost vysoké procento obyvatel pije vodu z přehrad(y) cestou vodovodu.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.10.2019 11:47 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak si to zjistěte a pak napište.. já typuju tak 16-20% max..

Většina obyvatel ČR bere vodu od jinud než z přehrad. Vždy je totiž lepší voda podpovrchova než povrchová a totálně chemizovaná, aby byla pitná.

Olomouc taky bere vodu z vrtů a to není malé město. Navíc i přímo v Olomouci má mnoho rodinných domů studnu.. a Olomouc není výjimkou, naopak je to typicky příklad zásobování pitnou vodou..

Necháváte se opít čajem....
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.10.2019 09:39 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Brno má půl na půl Vír (přehrada) a Březovou (studny). V Praze převažuje voda z různých přehrad. Celé Polabí má sice formálně něco jako studny, ale v reálu je to filtrovaná říční voda, nikoli voda pramenitá. Znojemsko visí značnou částí na vodovodu z Vranovské přehrady, města i obce. Křetínská přehradní nádrž dává vodu kusu Vysočiny. Vodní nádrž pod Cimburkem zásobuje okolní města a vsi na moravsko - slovenském pomezí. Liberec bere vodu z přehrad v Jizerských horách. Karlovy Vary mají také přehradní vodu.
Jinde situaci tak dobře neznám, ale tam, kde to znám, převažují vodovody zásobované z přehrad.
A řada vesničanů, kteří jsou napojeni na vodovod, využívá studnu jen na zalévání a zásobování kachních nádrží.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

8.10.2019 09:30 Reaguje na Jan Šimůnek
Neříkám, že v ČR není zásobování vodou z přehrad, ale to, že tato cesta není z mnoha důvodů smysluplná. A hlavně jde o to, že první je třeba napravit vodu v krajině a půdě a až pak je potřeba se bavit o dalších technických řešeních. A ne pořád dokola říkat, jak je přehrady tamto, přehrady toto a přitom kašlat na stav krajiny, ze které voda pochází....



Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

3.10.2019 22:24 Reaguje na
to je ve městě jako Praha spolehlivě nepoužitelé... stejně jako tím nezvládete průměrné sídliště.
Odpovědět
VS

Vilda Smakal

4.10.2019 12:55 Reaguje na
Voda patří do studně a půdy....
To možná u rodiného domku, ale jak chcete řešit vodu ve městaech ? Tam teče voda jedině z přehrad a nádrží. Pokuste se nažhavit mozek a přemýšlet.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.10.2019 11:48 Reaguje na Vilda Smakal
Stejná odpověď jako u pana Šimůnka.. něco tvrdíte, ale vůbec nevíte jestli to tak je.. to vy používejte mozek...
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.10.2019 12:53 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Obávám se, že ověřeno to nemáte vy. Ostatně i u části těch olomouckých studní (jimiž výš argumentujete) nejde o prameny, ale o průsakovou vodu z umělých nádrží, třeba zatopených pískovnách.
Odpovědět
NP

Nedělský Petr

3.10.2019 20:34
Přehrady a vodohospodářská infrastruktura by nikoho jako cíl útoku nezajímaly, kdyby nebyly důležité, jejich případná ochrana je tedy naprosto v pořádku. Ta centralizace není až tak velká, podniků typu VaK je mnoho, mají mnoho zdrojů, jeden či několik jich samozřejmě vyřadit lze, ale tento výpadek nahradí dodávky z ostatních funkčních, byť prostřednictvím náhradního zásobování cisternami.
Osobně ale věřím, že příspěvek s takovýmto vyzněním NEMOHL na citované konferenci zaznít. Ta věta o tom, že text vznikl na základě příspěvku XY je kouzelná :-).
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist