Vodohospodářská infrastruktura je velké bezpečnostní riziko i pro ČR, říká Petr Kutálek

Více se dbá na fyzickou ostrahu nebo kybernetickou bezpečnost.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | ČEZ

V Česku i v Evropě je nové bezpečností riziko v tom, že o vodohospodářskou infrastrukturu by se mohli zajímat investoři z rizikových zemí. „Hrozba útoku proti zdrojům vody a infrastruktuře může být nástroj nátlaku,“ říká Kutálek.

„Riziko sabotáže či zneužití zařízení je potřeba brát vážně,“ říká Kutálek. „Kvůli zvýšení bezpečnosti došlo v oblasti vodního hospodářství k rozšíření seznamu utajovaných informací.“

„A dochází také ke zvyšování zabezpečení u povrchových zdrojů vody a vodovodních soustav,“ říká Kutálek. Více se dbá na fyzickou ostrahu nebo kybernetickou bezpečnost. „Pokud by někdo chtěl provést teroristický útok na nějakou přehradu, velmi pravděpodobně se neobejde bez pomoci zevnitř. Proto se více hlídá i výběr personálu,“ říká Kutálek.

Bezpečnostním rizikem mohou být i nepokoje a vnitřní migrace obyvatel, které by případný rozsáhlý nedostatek vody mohl vyvolat.

Problém by byl i ze zdravotního hlediska, kvůli zhoršené hygieně by se mohly šířit nakažlivé choroby, a to jak mezi lidmi, tak mezi zvířaty.

„Nedostatek vody by pak výrazně postihl zemědělství, kde by muselo dojít k omezení chovu hospodářských zvířat a zemědělské výroby,“ říká Kutálek.

„V případě rozsáhlého a dlouhodobého krizového stavu by muselo být využito nouzového zásobování a zavedeny regulační opatření. Na člověka by během prvních dvou dnů připadalo 5 l/osobu/den. Od třetího dne bychom měli být schopni dodávat 10-15 l/osobu/den,“ říká Kutálek s tím, že do nouzového zásobování pitnou vodou by byly zapojeny složky Integrovaného záchranného systému a zásoby ministerstva zemědělství uložené u Správy státního hmotný rezerv. Běžná spotřeba vody je přitom v Česku 90 l/osoba den.

V jakém případě by něco takového mohlo nastat? Při kritickém nedostatku vody, způsobeného například snížením hladiny spodních vod, povodněmi, suchem nebo v obtížně dostupných lokalitách.

„Je to takové množství vody, které má zamezit škodám na zdraví a životech obyvatel,“ říká Kutálek.

Text vznikl na základě příspěvku Petra Kutálka na konferenci Klimatická změna a její bezpečnostní dopady, kterou pořádala Policejní akademie ČR a Národní univerzita veřejné služby.

Přečtěte si také |

Vyčištěné odpadní vody nejsou pro malé toky problém. Dokud nepřijde sucho, říká hydrobiolog Fuksa

Přečtěte si také |

Na povodně jsme připraveni perfektně, teď je nejvyšší čas připravit se na sucho, říká šéf Správy státních hmotných rezerv

Přečtěte si také |

Klima jsme pokazili. Dokážeme ho i napravit. Otázka je, jestli máme, říká Martin Dočkal