reklama

zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Vyberte nejlepší nápad, jak na horko a sucho. Hlasování v soutěži Adapterra Awards startuje

7.8.2019 01:12 | BRNO (Ekolist.cz)

I rodinný dům z roku 1927 lze přestavět tak, aby odolal současnému horku a suchu. Ukazuje to dům v brněnských Židenicích, jehož majitelé ho opravili, aby nejen reagoval na projevy klimatické změny, ale zároven jim předcházel. Kromě zadržování dešťové vody a ozelenění střech nahradili dlažbu na dvoře zelení a propustným povrchem.

Licence |

Některá práva vyhrazena

Zdroj | Adapterra Awards

Dnes začíná veřejné hlasování o nejlepší nápad, jak připravit naše města a krajinu na sucho, vedra nebo přívalové deště. Až do 25. září mohou lidé vybírat z dvanácti českých projektů ozeleňování budov, měst i krajiny. Hlasovat v soutěži Adapterra Awards, kterou pořádá Nadace Partnerství ve spolupráci s odborným garantem Integra Consulting, lze na webu adapterraawards.cz.

„Cílem je vyzdvihnout dobré nápady a ocenit odvážné investory,“ uvádí Martin Ander, vedoucí projektu Adapterra.

Mezi projekty je třeba rekonstrukce rodinného domu z roku 1927, která kromě jiného ozelenila střechu, zelené výrobní haly, obnova tůní nebo říční krajiny.

Všechna opatření se dostanou do inspirativní databáze nejlepších příkladů z České republiky, ale pouze vítězové v každé ze čtyř kategorií se zároveň na jaře 2020 vydají na zahraniční exkurzi. Vítěz sekce volná krajina navíc získá dar v hodnotě 100 000 korun. Vítězové budou oceněni 4. listopadu v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze.

Všem projektům je společné, že reagují na současné problémy měnícího se klimatu. A právě na příkladech dobré praxe chce Nadace Partnerství ukázat, že na projevy klimatu je možné se dobře připravit již dnes.

Dvanáct finálových projektů zařazených do soutěže Adapterra Awards 2019.

předchozí další

Řeka Morava v Olomouci má novou tvář. Na úseku od soutoku s Mlýnským potokem až po železniční most spojující Olomouc s Prostějovem převádí velkou vodu a tvoří důležitou součást systému ochrany před povodněmi. Pozvolná kaskáda břehů totiž umožňuje rozliv vody při přívalových deštích. Za běžného stavu hladiny se mohou kolemjdoucí v řece osvěžit. Vypařování vody ochlazuje místní mikroklima a spolu s okolní přírodou přispívá k tomu, že se kdysi nepřístupná řeka Morava stala oblíbeným místem pro rekreaci.

Licence |

Některá práva vyhrazena

Foto | Vojtěch Herout / Adapterra Awards

V ptačím parku Josefovské louky přívedla Česká společnost ornitologická k životu sto let starý závlahový systém, který fungoval na Metuji na začátku 20. století pro zvýšení výnosu tehdejších luk. Hradítka a stavítka dnes opět slouží pro regulaci přítoku vody. Dnes je ale hlavním cílem podpora výskytu mokřadních ptáků. Zadržování vody na Josefovských loukách zároveň pozitivně ovlivňuje místní mikroklima a pomáhá předejít povodním na toku Metuje a Labe.

Kdysi odvodněné území a narovnaný Kobylský potok jsou dnes opět lákavým místem jak pro živočichy a rostliny, tak pro místní obyvatele. Znovuoživením toku, vytvořením tůní a výsadbou stromů, se kromě rekreační funkce biocentrum Ostrůvek podílí i na zadržování a zpomalování odtoku vody v místě, kde ještě v 19. století bývalo unikátní přírodní jezero.

Na Zálúčí nedaleko vesničky Blatnička na jižní Moravě dnes uvidíte pole, která křižují aleje stromů a zatravněné kvetoucí pásy. Přerušily velké lány intenzivně využívané orné půdy. Voda se teď lépe zasakuje a neodtéká bez užitku pryč, úrodná půda je chráněna před odnosem vodní nebo větrnou erozí a pole zároveň viditelně ožila. Slyšet je bzukot včel a křikot čejek, v dálce se prohánějí zajíci, zahlédnout můžete i volavku, která si sem pro hraboše odskočila z nedalekého rybníka.

Netradiční rodinný dům v centru Prahy má na střeše místo tašek kořenovou čistírnu vod. Kromě toho, že výparem ochlazuje okolní klima a láká hmyz, přispívá opatření ke znovuvyužití šedé odpadní vody. Přečištěnou vodou v domě splachují, zalévají jeho okolí a zvlhčují oblast zemního výměníku. Ten je součástí důmyslného systému vytápění.

Příroda dnešních Kozmických ptačích luk to měla v sedmdesátých letech minulého století těžké. Krajina byla odvodněna a terén srovnán, aby se dal jednoduše obhospodařovat. Dnes zde díky obnově původní říční krajiny najdeme opět tůně a pestré kvetoucí louky, které jsou vyhledávaným domovem hlavně pro ptáky, obojživelníky i chráněnné rostliny.

Zelená střecha a fasády pokryté rostlinami jsou symbolem moderní stavby připravené na budoucnost. Najdete je na nové výrobní hale LIKO-Vo ve Slavkově u Brna. Rostliny ochlazují a zkrášlují prostředí. Přitom zalévány jsou přečištěnou odpadní vodou přímo z provozu. Navíc místo nabízí prostor pro mnohem více zeleně než před výstavbou.

Kam s dešťovou vodou na sídlišti? V brněnském Novém Lískovci mají jasno. Místo v kanálu voda ze střech tří panelových domů končí v jezírku, které vévodí centru zeleného Parku pod Plachtami. Projekt nevšedně řeší přetíženou kanalizaci při přívalových deštích. Skloubením vodní plochy se zelení park také snižuje teplotu na přehřátém sídlišti.

Vodní poměry na Uherskobrodsku dnes zlepšuje znovuoživená řeka Nivnička. Kromě rozvolnění koryta vodního toku je okolí řeky doplněno mokřady. Obnovený je i kdysi zaoraný Mlýnský náhon. Všechny kroky vedou k zadržování vody, která dříve rychle odtékala pryč z území. Okolí řeky se tak stalo lákavou oázou nejen pro mokřadní ptáky, ale i místní výletníky, kteří mohou okolí zkoumat z ptačí pozorovatelny.

Kromě místa setkávání lidí se ostravské komunitní centrum VŠICHNI SPOLU snaží o odolnost své nové budovy vůči suchu a horku. Většina střech je osazená rostlinami a zpevněné plochy umožňují vsakování vody. Déšťovku v komunitním centru zadržují v nádrži a pro vytápění i chlazení používají tepelné čerpadlo.

Hala firmy Železný na výrobu kajaků stojící nedaleko Prahy vypadá úplně jinak. Střechu tvoří oblouky, mezi kterými kvetou netřesky. Spolu se substrátem zadržují dešťovou vodu a udržují stále stejnou teplotu budovy. U vchodu se zrcadlí vodní hladina a opodál rostou květiny v kořenové čistírně odpadních vod. Ta připravuje použitou šedou vodu z haly na využití při splachování toalet.

Přečtěte si také |

Jak připravit naše města a krajinu na sucho? Dobré příklady máme i v Česku

reklama

Další informace |

Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

tisknout poslat

Dále čtěte |

António Guterres, generální tajemník OSN Foto: vfutscher Flickr

Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii měření, uvedla služba Copernicus i OSN

Foto: Jeff Williams / NASA Johnson Flickr

Copernicus: Průměrná globální teplota v roce 2024 poprvé překonala hodnotu 1,5 °C nad předindustriální úrovní

Vlajka EU, větrná elektrárna a tepelná elektrárna Foto: Depositphotos

V názoru na Green Deal jsou Češi rozpolcení, většina se obává zdražování energií

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Nejčtenější články

Z poškozeného ruského tankeru dál uniká mazut, píší média

Marian Kechlibar: Jádro po soukromém způsobu

Diskuse: 19

reklama

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.