Výborný: Neexistuje zákon který by myslivce donutil snižovat stavy zvěře
29.7.2024 01:00
(ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Depositphotos
Věra Adámková, která je členkou sněmovního podvýboru pro myslivost, uvádí, že novela je zpracována proti názoru mnoha tisíců občanů, kteří se o zvěř starají. Navrhované změny jsou podle ní pouze kosmetickou úpravou a proces přípravy novely je podle ní veden netransparentně. "Podejte vysvětlení záměru a jeho dopad na českou přírodu, životní prostředí a dodržování všech zákonných a podzákonných norem," vyzvala ministra.
Ministr Výborný poukázal například na to, že škody způsobené zvěří představují ročně miliardy korun. "Novela se může zdát opravdu zbytečnou i v případě, že vám nevadí neprůkazný systém mysliveckého hospodaření, kdy k plnění plánu lovu stačí obyčejná tužka," podotýká. Uvádí také, že některá práva zúčastněných stran jsou nevymahatelná nebo diskriminačně nastavená.
Poslankyni ve své odpovědi ujišťuje, že novelu mysliveckého zákona připravovalo ministerstvo ve spolupráci s odborníky, lesníky, zemědělci i ochránci přírody a v pracovních skupinách měla své zastoupení i Českomoravská myslivecká jednota. Jednota podle něj řadu návrhů podpořila.
K nově zaváděné povinné minimální výši lovu ministr uvádí, že dosavadní vykazování ulovené zvěře nebylo průkazné. "Zjednodušeně lze říci, že pouhá tužka stačila uživatelům honiteb k tomu, aby stav zvěře udržovali v mezích normovaných stavů," tvrdí. Novela přichází i se vznikem nového informačního systému evidence myslivosti. Fungovat bude v elektronické podobě a podle ministra už nebude nutné vést papírové výkazy.
Systém podle něj také přinese úspory. Na jeho zprovoznění předpokládá náklady 22 milionů korun a přibližně šest milionů korun ročně má stát jeho provoz. Dalších 15 milionů korun ročně jako náklad předpokládá na monitoring škod způsobených zvěří v rámci Národní inventarizace lesů. "Tyto náklady jsou nicméně jen pouhým zlomkem z úspor, které občanům i státu přinese zodpovědné hospodaření se zvěří v naší krajině," dodal ministr Výborný.
Přečtěte si také |
Studie: Staré lesy jsou nedoceněné. Váží v sobě více uhlíku, než se myslelo
Novelu zákona o myslivosti vláda předložila poslancům 13. června. Poslanci se jí před letními prázdninami nestihli zabývat. Řada na její první čtení může přijít na některé z podzimních schůzí. Debata se zřejmě povede i o zákazu norování. Například podle předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) při něm trpí nejen lišky, ale mnohdy přicházejí k újmě i psi.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Lesní správa Lány ukončila kvůli ztrátám provoz bažantnice Amálie
Myslivci v Plzni za rok téměř zdvojnásobili odlov divokých prasat
Policejní střelci odlovili v Libereckém kraji od pondělí dalších šest divočákůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (44)
Karel Zvářal
29.7.2024 07:29Rád bych se někde dočetl, jak vysoké škody (v mld Kč) páchá na přírodě člověk. A jestli myslivci by neměli mít spíše za úkol navýšit stavy drobné zvěře... To by ovšem se ukázalo jako naprosto nesplnitelné přání (všichni vědí proč).
Odpovědět
JŠ
Jindřich Štěpánek
29.7.2024 11:05 Reaguje na Karel Zvářalbez výrazné redukce černé zvěře se nikdy stavy drobné zvěře nezvýší. Je to málo známé, ale prase je jednoduše takovým kombajnem, který v lese i na louce sežere vše na co přijde, od rostlin přes mláďata.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.8.2024 08:54 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekNo to se tedy divím, že u nás kromě těch divočáků ještě něco jiného vůbec žije. Tedy když jsou divočáci tak přemnoženi a jsou takovým kombajnem. No a ono je u nás vlastně takových "kombajnů" víc. Jen se o tom nesmí mluvit protože převážná část těchto " kombajnů" je chráněna.
Odpovědět
Ra
Radek
29.7.2024 07:54Pan ministr Výborný tvoří nový zákon jen proto aby se dostali k vlastní honitbě velcí sedláci a hrabata . To čím argumentuje jde vyřešit prováděcí vyhláškou, zvěř je a vždy bude spolutvůrce krajiny a lesa a také je ukazatel zdraví krajiny a přírody jako celku , to jaksi panu ministrovi po celou dobu uniká a jeho návrh zákona , neřeší .
Odpovědět
RP
Radim Polášek
29.7.2024 08:26 Reaguje na RadekTak ono to logicky zapadá do sebe, Pětikolka zkrouhává velké producenty, reprezentované třeba Českou agrární komorou a preferuje ty drobnější, reprezentované například Asociaci soukromých zemědělců.
A když už zkrouhnutím dotací velkým a naopak jejich přerozdělení malým, kde dotace fungují jako sociální dávky nezaměstnaným, podporuje ty drobné, tak proč jim nezařídit "full servis", vedle sociálních dávek i možnost pobavit se nějakým střílením srnčího na svých pozemcích. Jiný důvod to zmenšování rozloh honiteb a další úpravy mít nemůže.
Odpovědět
A když už zkrouhnutím dotací velkým a naopak jejich přerozdělení malým, kde dotace fungují jako sociální dávky nezaměstnaným, podporuje ty drobné, tak proč jim nezařídit "full servis", vedle sociálních dávek i možnost pobavit se nějakým střílením srnčího na svých pozemcích. Jiný důvod to zmenšování rozloh honiteb a další úpravy mít nemůže.
JŘ
Jaroslav Řezáč
29.7.2024 09:10 Reaguje na Radim Polášekse nedivím.
Ono to je stejné jako v zemědělství, agroholdingy jsou povini svým akcionářům, kteří neví ani kde to pole vlastně mají.
Říká se tomu vztah k půdě.
Aby si vzali monterky a šli zamakat, tak to ne, z košil je nikdo nevyhodí ale pak se ptejne, k čemu je nám takový " akciový" zemědělec?
Odpovědět
Ono to je stejné jako v zemědělství, agroholdingy jsou povini svým akcionářům, kteří neví ani kde to pole vlastně mají.
Říká se tomu vztah k půdě.
Aby si vzali monterky a šli zamakat, tak to ne, z košil je nikdo nevyhodí ale pak se ptejne, k čemu je nám takový " akciový" zemědělec?
Sl
Slovan
29.7.2024 10:53 Reaguje na Radim PolášekJe zajímavé, že nejenom na Západě obecně, ale i třeba v Polsku tvoří páteř zemědělství právě ty rodinné farmy, které tu nakrásno nazýváte sockama. Bohužel pro vás se zdá být zřejmé, že sypání peněz těmto lidem je mnohem efektivnější než těm velkým seskupením - stačí se podívat na naší samostatnost a srovnat to s Německem, Rakouskem, USA nebo Polskem. A to fakt nejsem nepřítelem třeba té argární komory.. ale nalijme si čistého vína.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
29.7.2024 13:45 Reaguje na SlovanNení to jenom v Polsku. V Maďarsku je desetkrát více zemědělců než u nás, všichni se uživí a ceny tam určitě nejsou vyšší než u nás. Zato tam mají mnohem kvalitnější produkty, protože pokud zemědělec prodává ze dvora, určitě si nedovolí prodávat šmakulády.
Odpovědět
Sl
Slovan
29.7.2024 15:13 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAno, věřím tomu, že i v tom Maďarsku to tak bude. Rodinná farma je o určité tradici. Předává se to z generace na generaci a ti lidé k tomu logicky mají větší vztah než zaměstnanec nebo i ředitel velkého podniku. I ten vztah k půdě bude jiný. Tihle lidé by měli být páteří našeho zemědělství, byť chápu, že i nějaký ten větší podnik má své místo. Podobný typ zemědělství jako máme dnes má třeba Slovensko (logicky) a to je snad nejméně soběstačná země v EU. Byl sem trošku v šoku jak špatně na tom jsou - a bylo by fakt nemilé, pokud bychom se vydali na stejnou cestu…
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
30.7.2024 12:14 Reaguje na Slovan"Tihle lidé by měli být páteří našeho zemědělství ..." ... drobný dotaz, a fakt ne ve zlém ... a kde je hodláte vzít?
Prostě míra znárodňování byla v ČSSR opravdu atypická, a to nejenom v zemědělství. Pomiňme Sojuz a srovnejme to se situaci u Poláků, Maďarů i kružítek a je nutno si přiznat, že tohle se prostě nevrátí a tudy cesta až na výjimky u nás nepovede.
Odpovědět
Prostě míra znárodňování byla v ČSSR opravdu atypická, a to nejenom v zemědělství. Pomiňme Sojuz a srovnejme to se situaci u Poláků, Maďarů i kružítek a je nutno si přiznat, že tohle se prostě nevrátí a tudy cesta až na výjimky u nás nepovede.
Sl
Slovan
31.7.2024 10:37 Reaguje na Radek ČudaPokud je vezmou jinde, najdou se ti lidé i u nás. Jen zde musí být jasná podpora ze strany státu. Pokud bych nedělal svou vysněnou práci, pak bych o tom klidně taky uvažoval. Do nedávné doby byli tito zemědělci dotační politikou upozaďováni - za těch okolností žádný boom nastat nemohl. Uvidíme co přinesou ty změny. Ale třeba máte pravdu, třeba jsem se dostali do stavu, kdy to změnit moc nejde - v tom případě ale může nastat problém, který mají na Slovensku. Opravdu malá samostatnost od masa po brambory nebo ovoce. Uvidíme.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
31.7.2024 15:21 Reaguje na SlovanJak jsem psal, jinde nedošlo k těm společenským změnám, včetně změn vlastnických vztahů a likvidace malovýrobců všeho druhu, jako u nás. Tedy tam zůstala zachována ta kontinuita, na kterou se dalo navazovat a kterou lze podporovat. Tady byl/je potřeba skutečný restart, a to je vždy mnohem složitější a když se povíváme na vývoj naší společnosti, tak ten pohyb směrem k bukolickému zemědělskému venkovu tedy nikde nevidím.
Třeba u nás na chalupě se staví dost a lidí přibývá ... akorát že 90 % "osazenstva" jezdí hákovat všade možně, ale rozhodně se nevydávají na cestu zemědělství, a toho drobného už tuplem ne.
Ten problém je ve většině Evropy, a nejen, a to i tam, kde ta kontinuita přerušena nebyla ... i když tam ty změny probíhají pomaleji.
Odpovědět
Třeba u nás na chalupě se staví dost a lidí přibývá ... akorát že 90 % "osazenstva" jezdí hákovat všade možně, ale rozhodně se nevydávají na cestu zemědělství, a toho drobného už tuplem ne.
Ten problém je ve většině Evropy, a nejen, a to i tam, kde ta kontinuita přerušena nebyla ... i když tam ty změny probíhají pomaleji.
RP
Radim Polášek
4.8.2024 15:20 Reaguje na Radek ČudaProsím vás, drobný zemědělec je z ekonomického pohledu jen zelená fantazmagorie. Stejná jako například zelení chtěli před 10 - 20 lety velké výrobce elektřiny nahradit drobnými a amatérskými soukromými, majiteli pár panelů fotovoltaiky nebo jednoho větrníku.
Vemte si jakékoliv hlavní plodiny, obilí, kukuřici, řepku, brambory, cukrovku, ale třeba i ovocné sady, chmel a kdovíco.
U všech těchto plodin, kde najdete ekonomicky rozhodující technologii, která určuje ceny té komodity, je to velkovýrobní technologie. Která vyžaduje, aby zemědělský subjekt měl minimálně tu plodinu na stovkách hektarů, neli minimálně na jednotkách tisíců.
Všichni, kdo produkují na menších plochách, obětují část výnosu nebo i celý výnos z té plodiny ztrátám z malého rozsahu. V dobách, kdy zemědělství funguje, to relativně nevadí, jen prostě ti zemědělci mají méně peněz na obnovu a investice a jejich zaměstnanci menší mzdy. Ale v dobách krizí, jako nastává nyní, ti menší buď padnou nebo aby kompenzovali ztráty z malého rozsahu produkce, musí být masívně dotování neboli stávat se těmi "sockami"
A ty velkovýrobní technologie se rozšiřují stále víc a víc, na stále víc a víc plodin se vyvíjejí a aplikují velkovýrobní metody, které produkci zlevňují a které odsuzují drobnější producenty k živoření a ke krachům.
Třeba v USA už dnes masově sklízí zeleninu a třeba jahody roboti. To ale automaticky předpokládá plantáže o rozloze bajočko nad 500 hektarů, na menší rozloze se roboti nevyplatí.
A kolik mají u nás pěstitelé zeleniny nebo jahod plantáží? 50 - 100, možná 150 hektarů. Málokde víc. Až ta robotizace k nám přijde, všichni tito naši producenti buď skončí nebo naopak budou muset kupovat a najímatpůdu, aby měli aspoň těch 500 hektarů nebo ještě víc.
Odpovědět
Vemte si jakékoliv hlavní plodiny, obilí, kukuřici, řepku, brambory, cukrovku, ale třeba i ovocné sady, chmel a kdovíco.
U všech těchto plodin, kde najdete ekonomicky rozhodující technologii, která určuje ceny té komodity, je to velkovýrobní technologie. Která vyžaduje, aby zemědělský subjekt měl minimálně tu plodinu na stovkách hektarů, neli minimálně na jednotkách tisíců.
Všichni, kdo produkují na menších plochách, obětují část výnosu nebo i celý výnos z té plodiny ztrátám z malého rozsahu. V dobách, kdy zemědělství funguje, to relativně nevadí, jen prostě ti zemědělci mají méně peněz na obnovu a investice a jejich zaměstnanci menší mzdy. Ale v dobách krizí, jako nastává nyní, ti menší buď padnou nebo aby kompenzovali ztráty z malého rozsahu produkce, musí být masívně dotování neboli stávat se těmi "sockami"
A ty velkovýrobní technologie se rozšiřují stále víc a víc, na stále víc a víc plodin se vyvíjejí a aplikují velkovýrobní metody, které produkci zlevňují a které odsuzují drobnější producenty k živoření a ke krachům.
Třeba v USA už dnes masově sklízí zeleninu a třeba jahody roboti. To ale automaticky předpokládá plantáže o rozloze bajočko nad 500 hektarů, na menší rozloze se roboti nevyplatí.
A kolik mají u nás pěstitelé zeleniny nebo jahod plantáží? 50 - 100, možná 150 hektarů. Málokde víc. Až ta robotizace k nám přijde, všichni tito naši producenti buď skončí nebo naopak budou muset kupovat a najímatpůdu, aby měli aspoň těch 500 hektarů nebo ještě víc.
JS
Jarek Schindler
4.8.2024 08:58 Reaguje na SlovanZajímavé pane Slovane. Ještě zajímavejší ale je, že i když ty rodiné farmy tam mají tvořit páteř zemědělství tak výměry honiteb jsou podstatně větší než u nás. Nikdo tam nevolá po snížení minimální výměry aby si tamní farmy mohly i myslivecky hospodařit. Čím to asi bude?
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
29.7.2024 09:06 Reaguje na Radekod doby, kdy se homo sapiens živí masem z průmyslových velkochovů je tato otázka míry lovu nezodpovězena.
Machrovat na Sv.Huberta je sice možný ale to nestačí.
Zvláště, když naše skvělá pole dávají divočákům, co potřebují.
Odpovědět
Machrovat na Sv.Huberta je sice možný ale to nestačí.
Zvláště, když naše skvělá pole dávají divočákům, co potřebují.
Ra
Radek
29.7.2024 09:36 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAno , to co se pěstuje na polích a pro koho , energetické plodiny pro bioplýnky , je to jeden z důvodů stavu naší krajiny a biodiverzity v ní .
Machrování na Sv Huberta tady končí .
Odpovědět
Machrování na Sv Huberta tady končí .
JV
Jaroslav Vozáb
29.7.2024 09:47 Reaguje na RadekAle jděte, velcí vlastníci už dávno myslivecky hospodaří je svých honitbách. Co jsem viděl (Kinští, Černínové ..) tak podle mě dobře. Stavy mají ve svých honitbách vysoké a škody na lesních kulturách snesitelné, vše je dané péčí o zvěř. Tady jde o rozbití spolkové myslivosti. Nahrazením vztahu vlastník a nájemce honitby něčím progresivním tak, aby se dostali k zvěři i nespokojenci, kteří se nedokáží z žít s kolegy, sousedy, ... atd. Jejich ego je příliš vysoké. Tato skupina je velmi různorodá např. státní úředníci, někteří vykukové z LČR, sedláci co si myslí, že jsou baroni, Franta co se pohádal s Pepou atd... Výměra honitby je důležitá pro hospodaření se zvěři, mikro honitby jsou jen na drancování zvěře od sousedů. Je jen otázka času, kde se soused zachová stejně.
Odpovědět
Ra
Radek
29.7.2024 10:06 Reaguje na Jaroslav VozábJsou místa kde mají hraběcí / sedláci jako je například pan Pitek , cca 230 h a ke svojí honitbě se tím pádem nedostanou , o to být v honebním společenství / spolku nestojí .
To co jste popsal vy se tady probírá pořád dokola a nikdo o tom nepochybuje . Bohužel to neřeší nic se stavem lesa a přírody jako celku , jde pouze o modlení se u Sv Huberta jinými lidmi .
Odpovědět
To co jste popsal vy se tady probírá pořád dokola a nikdo o tom nepochybuje . Bohužel to neřeší nic se stavem lesa a přírody jako celku , jde pouze o modlení se u Sv Huberta jinými lidmi .
RP
Radim Polášek
4.8.2024 15:30 Reaguje na Jaroslav VozábPřesně tak. Ještě dodám, že za komunistů měla zvěř mimo zimu spousty pastvy.
Spousta na polích pěstovaných pícnin sekaných průběžně od jara do podzimu pro zelenou píci. Travnaté okraje cest a okraje lesů od jara do podzimu vysekávané drobnými chovateli králíků a podobných. V lesích plno ploch se všelijakými neudržovanými divokými nálety a křovím.
Do zimy do mrazu nad -5 st C a sněhové pokrývky trvající déle než takové dva dny měla zvěř z výše uvedených zdrojů krmivo, často to bylo až do ledna. Přes zimu potom ty kře a divoké nálety. A na jaře za dobrého počasí už v březnu první rašící trávu.
Dneska má zvěř leckde jenom ty vysázené sazenice a to i v létě, jak nesekané travnaté porosty zarostou.
Odpovědět
Spousta na polích pěstovaných pícnin sekaných průběžně od jara do podzimu pro zelenou píci. Travnaté okraje cest a okraje lesů od jara do podzimu vysekávané drobnými chovateli králíků a podobných. V lesích plno ploch se všelijakými neudržovanými divokými nálety a křovím.
Do zimy do mrazu nad -5 st C a sněhové pokrývky trvající déle než takové dva dny měla zvěř z výše uvedených zdrojů krmivo, často to bylo až do ledna. Přes zimu potom ty kře a divoké nálety. A na jaře za dobrého počasí už v březnu první rašící trávu.
Dneska má zvěř leckde jenom ty vysázené sazenice a to i v létě, jak nesekané travnaté porosty zarostou.
RP
Radim Polášek
29.7.2024 08:21Účelová lež, poslední instance, která schvaluje myslivecké plány a rozhoduje o nich, je místní odbor životního prostředí.
Odpovědět
Ra
Radek
29.7.2024 09:31 Reaguje na Radim PolášekJeště jednou .
Honební společenstvo stanoví plán lovu , odbor životního prostředí / lesní a vodní hospodářství ho schválí . Jinými slovy , vlastník stanovuje plán lovu !!!!!!!! To že to neví pan ministr je smutné ale bohužel možné .
Odpovědět
Honební společenstvo stanoví plán lovu , odbor životního prostředí / lesní a vodní hospodářství ho schválí . Jinými slovy , vlastník stanovuje plán lovu !!!!!!!! To že to neví pan ministr je smutné ale bohužel možné .
JS
Jarek Schindler
3.8.2024 09:23 Reaguje na RadekMáte to trochu popletené. HS stanoví plán lovu pouze v případě, že je samo uživatelem honitby. Plán lovu totiž stanoví uživatel honitby, majitel odsouhlasí a "pověřená obec posvětí.
Odpovědět
JŠ
Jindřich Štěpánek
29.7.2024 11:02Dle mého zákon existuje. Pokud v tichosti neproběhla úprava příslušné legislativy, tak pořád platí, že myslivecké sdružení odpovídá za škody na kulturách ve své honitbě. Takže úplně by stačilo, pokud by všichni vlastníci uplatňovali škodu, což by donutilo myslivce zvýšit odlovené kusy, aby snížili požadavky na odškodné.
Odpovědět
Ra
Radek
29.7.2024 11:36 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekOno by stačilo , kdyby se přestaly pěstovat energetické plodiny , pro výrobu pohonných hmot a EL energie . Stavy zvěře by se snížily , co nemá dost žrádla to se nemnoží . Nástup biodiverzity by se postaral o další . Jsme zase u těch malých farem a regionálních potravin :-)))
Odpovědět
JŠ
Jindřich Štěpánek
29.7.2024 12:39 Reaguje na Radekto si nemyslím. Pokud máš na mysli třeba kukuřici, tak ta samá je pro bioplynku i pro krmení hospo. zvířat.
Odpovědět
Ra
Radek
29.7.2024 15:20 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekAno mám na mysli i kukuřici a pokud se podíváme kolik je v provozu v ČR bioplynových stanic , lehko si domyslíme /představíme o kolik by se mohlo / MĚLO pěstovat na polích těch plodin co končí pro výrobu EL energie a pohonných hmot .
Odpovědět
Ra
RP
Radim Polášek
4.8.2024 15:37 Reaguje na RadekPodle mne by úplně stačilo na neprodukčních plochách coby krmných políčkách udržovat nějaké sekané trávníky. Když trávu posekáte , jak už je chladno někdy v září, máte na tom pozemku mladou travičku jakožto krmení pro zvěř doslova až do prvního sněhu.
Když ten neprodukční porost nesekáte, je to krmení pro zvěř tak měsíc, měsíc a půl v dubnu. Předtím tam tráva ještě nevyrostla a potom je tráva přezrála a zvěř ji nežere. A to ani nemluvím o tom, že většina těch neprodukčních ploch za roky nesekání zarostla trním a kdovíčím. A vyhovuje to tak maximálně prasatům.
Odpovědět
Když ten neprodukční porost nesekáte, je to krmení pro zvěř tak měsíc, měsíc a půl v dubnu. Předtím tam tráva ještě nevyrostla a potom je tráva přezrála a zvěř ji nežere. A to ani nemluvím o tom, že většina těch neprodukčních ploch za roky nesekání zarostla trním a kdovíčím. A vyhovuje to tak maximálně prasatům.
JŘ
Jaroslav Řezáč
29.7.2024 15:36 Reaguje na Jindřich Štěpánekjo, jenže mnoho vlastníků polností je zároveň myslivcem či majitelem lesa...bude tedy majitel polností žádat o nhradu škody sám sebe?
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
29.7.2024 15:43 Reaguje na Jaroslav Řezáčoni pak jdou na ministerstvo, že mají málo dotací...
Odpovědět
LB
Luděk Bílý
29.7.2024 14:02Trochu čísel:
skokový nárůst početního stavu zvěře v českých lesích od 50. let minulého století: srnčí dvojnásobně, jelení pětinásobně, mufloní a dančí 24násobně, sika japonský 66násobný nárůst, prase divoké stonásobný nárůst.
škody na lesích 4,8-5,5mld. ročně
ochrana před zvěří 1,6mld.ročně
+ další škody na zemědělských plodinách
Pokud je tohle výsledek plánu odlovu , tak je to blbě.
V první řadě jde hlavně o snížení těchto čísel, myslivecké spolky v dnešní podobě si tu zvěř chovají, aby bylo co střílet i další roky a vůbec je tyto škody nezajímají.
Pokud budou lovit vlastníci tak budou lovit tak aby tyto škody byly minimalizovány.
Odpovědět
skokový nárůst početního stavu zvěře v českých lesích od 50. let minulého století: srnčí dvojnásobně, jelení pětinásobně, mufloní a dančí 24násobně, sika japonský 66násobný nárůst, prase divoké stonásobný nárůst.
škody na lesích 4,8-5,5mld. ročně
ochrana před zvěří 1,6mld.ročně
+ další škody na zemědělských plodinách
Pokud je tohle výsledek plánu odlovu , tak je to blbě.
V první řadě jde hlavně o snížení těchto čísel, myslivecké spolky v dnešní podobě si tu zvěř chovají, aby bylo co střílet i další roky a vůbec je tyto škody nezajímají.
Pokud budou lovit vlastníci tak budou lovit tak aby tyto škody byly minimalizovány.
Ra
Radek
29.7.2024 15:02 Reaguje na Luděk BílýTak na ty výsledky lovu vlastníků se docela těším , oni totiž všichni vlastníci už dávno loví , mám na mysli takové vlastníky co o to mají zájem , ti se starají a fungují v HS . Takoví mají vztah i k chované zvěři .
Ty\ co máte na mysli vy , dělají jenom potíže ……. Za mě konec , ani mě nezajímá odkud jste si vycucal ty čísla , havgh !
Odpovědět
Ty\ co máte na mysli vy , dělají jenom potíže ……. Za mě konec , ani mě nezajímá odkud jste si vycucal ty čísla , havgh !
RČ
Radek Čuda
30.7.2024 12:18 Reaguje na RadekNějaká čísla máte tady ... https://statistikaamy.csu.gov.cz/nejvice-odstrelenych-jelenu-v-historii
... a nevím, jestli si ČSÚ něco cucá z prstu.
A pokud chcete něco z 1. rep (v předchozím odkazu jsou údaje od 1950), tak třeba tady ... https://www.bejvavalo.cz/clanek/zajimava-i-desiva-cisla-o-poctu-ulovene-zvere-z-doby-prvni-republiky/
Odpovědět
... a nevím, jestli si ČSÚ něco cucá z prstu.
A pokud chcete něco z 1. rep (v předchozím odkazu jsou údaje od 1950), tak třeba tady ... https://www.bejvavalo.cz/clanek/zajimava-i-desiva-cisla-o-poctu-ulovene-zvere-z-doby-prvni-republiky/
Ra
Radek
30.7.2024 16:30 Reaguje na Radek Čudamyslím že vám dostečně odpověděl pan Vladimír Nechutný .
Jen bych dodal že v době kdy se lovil zajíc jsem neslyšel takové hořekování nad jeho stavy , jako se děje dnes u spárkaté zvěře . Z PRÁNY asi nežil .
Ať se to někomu líbí nebo ne , změny v zákoně a hospodaření je potřeba v podstatě jen v kontrole plánu lovu a jeho dodržení(aplikace nebo předkládání čelistí ) a narovnání v lovu u zvěře černé a to tak že se musí zase začít lovit selata , nechávat sekáčky tak aby z nich mohli být dospělí kanci a lončačky v bachyně . Aby se srovnalo chrutí tak že bude zase jednou v roce . Rozbití skladby v tlupách u černé zvěře je jeden z faktorů jejich nekontrolovaného množení , samozřejmě výkrmna v podobě energetických plodin , na polích . Celoroční lov u černé zvěře a povolení termovizních zaměřovačů byla velká chyba , která se bude jen těžko napravovat . Klid v honitbě , zavedení lovecké tmy .
Odpovědět
Jen bych dodal že v době kdy se lovil zajíc jsem neslyšel takové hořekování nad jeho stavy , jako se děje dnes u spárkaté zvěře . Z PRÁNY asi nežil .
Ať se to někomu líbí nebo ne , změny v zákoně a hospodaření je potřeba v podstatě jen v kontrole plánu lovu a jeho dodržení(aplikace nebo předkládání čelistí ) a narovnání v lovu u zvěře černé a to tak že se musí zase začít lovit selata , nechávat sekáčky tak aby z nich mohli být dospělí kanci a lončačky v bachyně . Aby se srovnalo chrutí tak že bude zase jednou v roce . Rozbití skladby v tlupách u černé zvěře je jeden z faktorů jejich nekontrolovaného množení , samozřejmě výkrmna v podobě energetických plodin , na polích . Celoroční lov u černé zvěře a povolení termovizních zaměřovačů byla velká chyba , která se bude jen těžko napravovat . Klid v honitbě , zavedení lovecké tmy .
RČ
Radek Čuda
31.7.2024 15:23 Reaguje na RadekJá odpověď nečekal a je mi tak nějak ganz egal ... řeč byla o číslech, tak jsem dal nějaká do placu. Jak si je kdo interpretuje a co si z nich odvodí, to je čistě na něm.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
3.8.2024 09:35 Reaguje na Radek ČudaNo tak to vám dám " do placu také jedno číslo. Škody na polovině našich lesů v držení Lčr se v posledních letech pohybuji kolem 30 až 40 milionů korun. Kde máte ty miliardy?
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
29.7.2024 15:12 Reaguje na Luděk BílýPokud se podíváte do statistik před dobou tz spárkaté zvěře např. 60 léta, kdy se opravdu hospodařilo na drobné zvěři, tak také musíte dojít k závěru, že ten zajíc musel něco okousat.... a neví, že by tehdejší společnost dělala takovou propagandu na vybíjení zvěře...
Odpovědět
RP
Radim Polášek
4.8.2024 15:43 Reaguje na Jaroslav VozábPropaganda nebyla, protože v lesích bylo díky jejich neudržování, díky pěstování pícnin na polích a obsekávání travnatých okrajů lesů a cest drobnými chovateli mnohem víc pastvy pro zvěř. Vysazované stromky tak nebyly zvěří masově ničeny, i když bylo zvěře výrazně víc. Třeba podle toho, kolik bylo v lese ve sněhu stop tehdy a kolik je dnes.
A stromky byly třeba srnci taky otloukány, jenže tehdy to byly nejvíc bezcenné divoké nálety, které nijak nevadily.
Odpovědět
A stromky byly třeba srnci taky otloukány, jenže tehdy to byly nejvíc bezcenné divoké nálety, které nijak nevadily.
JS
Jarek Schindler
3.8.2024 09:32 Reaguje na Luděk BílýMohu vědět z kterého prstu si cucáte ty vaše čísla? Můžete ty vaše cifry ohledně škod či ochrany lesa doložit?
Jste přesvědčen, že vlastníci neloví? Nebo ještě jinak, že nemají v rámci HS možnost ovlivnit to komu bude honitba pronajata? Atd.
Odpovědět
Jste přesvědčen, že vlastníci neloví? Nebo ještě jinak, že nemají v rámci HS možnost ovlivnit to komu bude honitba pronajata? Atd.
VN
Vladimír Nechutný
30.7.2024 14:45I ta drobná zvěř - zajíc se něčím živý. V 70.letech se lovilo přes 1 milion zajíců. Být takové stavy dnes tak by toho v listnatém lese moc bez řádné oplocenky nenarostlo . Trochu pokrytecké volat po návratu drobné zvěře a v návrhu novely dát možnost lovit zajíce v noci. Proč asi.
Pokud si vezmete počty odlovené býložravé zvěře včetně zajíců v 70. letech a dnes , vynásobíte je průměrnou váhou odloveného kusu tak vám na hektar vyjde přibližně stejné číslo. (produkce zvěřiny z hektaru)Ze vzduchu nic nenaroste.Černá zvěř je samostatná kapitola. Její nárůst je bezpochyby
v korelaci s pěstováním kukuřice a řepky. Lze dohledat na stránkách ČSU.
Vlastník bude vždy zvažovat co je pro něj výhodnější. Najděte si video sika na plzeńsku a popátrejte kdo honitbu vlastní a užívá.
Stanovování plánu lovu UHUlem - jeví se tak že je třeba zajistit práci pro organizaci zřízeno ministerstvem zemědělství když vlastně aktuálně nemají co hospodářsky upravovat. Lesy za jejich přihlížení sežral kůrovec.A může prý za to jen a jen sucho. 66% plochy honiteb tvoří zemědělská vodní a ostaní plocha Jak jsou tímto posíleny práva těchto vlastníků když o výši lovu má rozhodovat,státní úředník?
O kolik se má tedy navýšit odlov , jaký je cílový stav zvěře, za jakou dobu by s ho mnělo dosáhnout. Pokud není vize- plán tak je to nezodpovědné a hazardující.A pokud je tak proč ještě nebyl model představen a jen se hovoří o cílovém stavu poškození lesních porostů do 3%. .Nikoliv o tom jak tohoto cíle dosáhnout. Podivné. Nedůvěryhodné.
Škody na lesních porostech . Jaké jsou vyčíslené škody způsobené emisemi, kůrovcem, mechanizací větrem... . Nejsou protože je nikdo nevyčísluje neeviduje. Další podivnost v tomto světě. Škody zvěří na lesních porostech vyčíslené podle náhradové vyhlášky ministerstva zemědělství nedosahují v ČR výše 60 milionů. Jiné číslo něž citované miliardy. Myslivost není ani lidová , ani hraběcí, ani kapitalistická , podnikatelská.. . Dělá se dobře nebo špatně bez rozdílu kdo ji provozuje. A v každé skupině najdete někoho nebo něco nad čím zůstává rozum stát.
Odpovědět
Pokud si vezmete počty odlovené býložravé zvěře včetně zajíců v 70. letech a dnes , vynásobíte je průměrnou váhou odloveného kusu tak vám na hektar vyjde přibližně stejné číslo. (produkce zvěřiny z hektaru)Ze vzduchu nic nenaroste.Černá zvěř je samostatná kapitola. Její nárůst je bezpochyby
v korelaci s pěstováním kukuřice a řepky. Lze dohledat na stránkách ČSU.
Vlastník bude vždy zvažovat co je pro něj výhodnější. Najděte si video sika na plzeńsku a popátrejte kdo honitbu vlastní a užívá.
Stanovování plánu lovu UHUlem - jeví se tak že je třeba zajistit práci pro organizaci zřízeno ministerstvem zemědělství když vlastně aktuálně nemají co hospodářsky upravovat. Lesy za jejich přihlížení sežral kůrovec.A může prý za to jen a jen sucho. 66% plochy honiteb tvoří zemědělská vodní a ostaní plocha Jak jsou tímto posíleny práva těchto vlastníků když o výši lovu má rozhodovat,státní úředník?
O kolik se má tedy navýšit odlov , jaký je cílový stav zvěře, za jakou dobu by s ho mnělo dosáhnout. Pokud není vize- plán tak je to nezodpovědné a hazardující.A pokud je tak proč ještě nebyl model představen a jen se hovoří o cílovém stavu poškození lesních porostů do 3%. .Nikoliv o tom jak tohoto cíle dosáhnout. Podivné. Nedůvěryhodné.
Škody na lesních porostech . Jaké jsou vyčíslené škody způsobené emisemi, kůrovcem, mechanizací větrem... . Nejsou protože je nikdo nevyčísluje neeviduje. Další podivnost v tomto světě. Škody zvěří na lesních porostech vyčíslené podle náhradové vyhlášky ministerstva zemědělství nedosahují v ČR výše 60 milionů. Jiné číslo něž citované miliardy. Myslivost není ani lidová , ani hraběcí, ani kapitalistická , podnikatelská.. . Dělá se dobře nebo špatně bez rozdílu kdo ji provozuje. A v každé skupině najdete někoho nebo něco nad čím zůstává rozum stát.
JS
Jarek Schindler
3.8.2024 09:58 Reaguje na Vladimír NechutnýUHUL nemá tolik pracovníků aby byl schopný posoudit každou lesní honitbu. Jak chtějí a hlavně podle čeho chtějí stanovovat výši plánu ve smíšených či polních honitbách?
Samozřejmě, těch nesmyslů a nepochopení je spousta. Mluví se o několikanásobném překročení normovaných stavů. Už se ale nemluví o tom, že například černá je normovaná pouze na nějakých 800 tisících hektarech a přitom se vyskytuje na ploše 8 x větší. To samo je potom u zvěře jelení. Chce pan ministr někoho pokutovat třeba za to, že se změnila na poli plodina či v části lesa se zvýšila těžba a zvěř v honitbě prostě není. Na lokální sezoní migraci zvěře může reagovat velká několikatisícová honitba. Čim menší budou honitby tím větší mohou být problémy s lovem zvěře. Atd. Jinak UHUL uvádí poškození kultůr do 20 %. Prvním prořezávkovým zásahem se vyřeže přes 25% stromků. jak je to tedy s těmi škodami? Pokud se člověk podívá na statistické údaje týkající se zemědělství, tak nám výnosy stoupají i se zvěří. Jednotlivé výkyvy jsou potom spíš problémem počasí. Sucho a teplo nebo naopak zima a vlhko. To ale se zvěří nemá nic společného.
Odpovědět
Samozřejmě, těch nesmyslů a nepochopení je spousta. Mluví se o několikanásobném překročení normovaných stavů. Už se ale nemluví o tom, že například černá je normovaná pouze na nějakých 800 tisících hektarech a přitom se vyskytuje na ploše 8 x větší. To samo je potom u zvěře jelení. Chce pan ministr někoho pokutovat třeba za to, že se změnila na poli plodina či v části lesa se zvýšila těžba a zvěř v honitbě prostě není. Na lokální sezoní migraci zvěře může reagovat velká několikatisícová honitba. Čim menší budou honitby tím větší mohou být problémy s lovem zvěře. Atd. Jinak UHUL uvádí poškození kultůr do 20 %. Prvním prořezávkovým zásahem se vyřeže přes 25% stromků. jak je to tedy s těmi škodami? Pokud se člověk podívá na statistické údaje týkající se zemědělství, tak nám výnosy stoupají i se zvěří. Jednotlivé výkyvy jsou potom spíš problémem počasí. Sucho a teplo nebo naopak zima a vlhko. To ale se zvěří nemá nic společného.
JS
Jarek Schindler
3.8.2024 10:49Pane ministře, pokud jsou na mnoha místech stavy zvěře tak vysoké, že představují skutečný problém, řešte to v těch místech. Nástrojů proto máte i nyní dost.
Odpovědět
VP
Vít Pátek
5.8.2024 16:13Bohužel paní poslankyně svojí mělkou až žádnou argumentací v interpelaci jen umožňuje panu ministrovi odpovědět jeho "oblíbeným stylem" - tj. tak, že co zrovna není vnitřně rozporné (typicky: "posilujeme práva vlastníků tím, že jim to hlavní právo sebereme a předáme ho státnímu ÚHÚLu, aby to 'sekal' velkoplošně byrokraticky"), to je buď zavádějící nebo lživé (zas jen příklad, podrobnější a úplnější argumentace je zde už dost: nesmyslná byrokracie kolem 1 hlasu za 1 m2 pozemku a povinné každoroční VH HS i když nikdo nic nepotřebuje dopadne finančně i časově-organizačně právě na majitele pozemků - prostě "spolkovou myslivost ekonomicky a byrokraticky zničíme i za cenu nesmyslných příkoří majitelům honebních pozemků, o zvěři, zejména její kvalitě a celých ekosystémech vůbec nemluvě, hlavně když bude spokojená hrstka 'našich' kverulantů a lobbistů").
S takto ledabylým poslaneckým "nesouhlasením" a "interpelováním" šance tohoto obludného legislativního paskvilu na přijetí bohužel o mnoho neklesají... :-(
Odpovědět
S takto ledabylým poslaneckým "nesouhlasením" a "interpelováním" šance tohoto obludného legislativního paskvilu na přijetí bohužel o mnoho neklesají... :-(
JV
Josef Valenta
6.8.2024 16:07Ministr Výborný má pravdu, něco .naskrabat tužkou není problém, člověk by měl hospodařit tak aby nenapáchal škody to platí i pro udržování stavů zvěře. Pakliže chceme předat krajinu svým potomkům nemůžeme ji ničit, nemůžeme, ničit ani práci někoho jiného o zdraví ani nemluvim. Josef Valenta
Odpovědět
