Za 46 let zmizely dvě třetiny volně žijících zvířat, tvrdí studie
Populace savců, ptáků, obojživelníků, plazů a ryb se v letech 1970 až 2016 zmenšily v průměru o 68 procent, uvádí zpráva, která celosvětově sledovala 20.811 populací a 4.392 druhů zvířat. Přičemž trend nezpomaluje.
Mezi nejvíce zasažené druhy patří sladkovodní živočichové, gorily východní nížinné v Konžské demokratické republice nebo papoušek šedý v Ghaně.
"Hlavním důvodem tohoto dramatického úbytku je odlesňování a v širším smyslu úbytek přirozeného prostředí, způsobený tím, jak produkujeme a konzumujeme jídlo," přiblížila Fran Priceová, která ve WWF vede oddělení zabývající se stavem lesů. Konkrétně ukázala na komerční zemědělství v tropických a subtropických oblastech, včetně produkce palmového oleje, sóji a hovězího masa.
Tropické lesy v loňském roce mizely závratnou rychlostí. Každých šest sekund zmizel les o rozloze jednoho fotbalového hřiště, píše zpravodajská a informační společnost Thomson Reuters Foundation s tím, že jejich ochrana je považována za klíčovou v boji s klimatickými změnami a to díky tomu, že pohlcují oxid uhličitý.
Ochrana existujících a obnova poškozených lesů podle ekologů pomůže snížit riziko záplav, zpomalit globální oteplování a ochránit biodiverzitu.
Vědci se domnívají, že rozsáhlé mýcení lesů je také hlavním faktorem v šíření nemocí přenášených ze zvířat na člověka.
"S odlesňováním a zvýšenou interakcí mezi volně žijícími zvířaty, domácími zvířaty a člověkem se zvyšuje šance rozšíření zoonotických nemocí jako je ebola nebo covid-19," doplnila Priceová s tím, že lesy v tomto ohledu fungují jako přirozená hradba.
"Ničíme náš svět, jediné místo, které nazýváme domovem. Riskujeme naše zdraví, bezpečnost a přežití zde na Zemi. A teď nám příroda posílá zoufalé SOS. Přičemž čas utíká," řekla BBC výkonná ředitelka Tanya Steeleová.
reklama
Dále čtěte |
Mozaikově sečené trávníky v Českých Budějovicích jsou bohaté na rostlinné i hmyzí druhy
Další ostravské stromy se dočkají odborné ochrany před cizopasným jmelím
Entomologové a pražští zemědělci společně zkoumají, jak ideálně pečovat o nektarodárné biopásyOnline diskuse
Všechny komentáře (13)
Robert Jirman
10.9.2020 13:33Břetislav Machaček
11.9.2020 10:08 Reaguje na Robert Jirmanco! Nevíme sice mnohdy co je za humny, nevysadíme sice v životě žádný strom, ale navštívíme všechnu divočinu světa. Tím přece ukazujeme všem náš zájem o přírodu. Takže vzhůru na cesty, Ta divočina se už nás nemůže dočkat, abychom ji zaplavili v zástupech jako kobylky.
vaber
10.9.2020 13:48Petr Difko
10.9.2020 16:18Jan Šimůnek
10.9.2020 19:34 Reaguje naNedávno dostala manželka od známých hořec (konkrétní druh nevím) a na květináči byla cedulka s několikajazyčným nápisem,že je (s odkazem na legislativu, kterou prosadili ochranáři) zakázáno ho množit.
Ondřej Dočkal
10.9.2020 21:17 Reaguje na Petr DifkoTo, v jakém stavu je např. původní ichtyofauna aluviálních vod u nás, je katastrofa, a to nám tu ještě např. hlavačkovec (doufám) chybí. Na Slovensku a v Maďarsku už ho pěkných pár let mají.
Nejsem schopný zhodnotit celková data (myslím všechny skupiny druhů), ale zmínka o tom, že sladkovodní fauna je jedna z těch, kteří na tom jsou vážně špatně (celosvětově - nejen kvůli invazím, ale z velké části i kvůli nim), je svatá pravda.
Miroslav Vinkler
10.9.2020 16:52Zde se v plné nahotě odhaluje pokrytectví elit, které jsou schopny z občanů EU sedřít kůži pro kontroverzní Greeen Deal, ale skutečné problémy nechávají vyhnít -- nedá se na nich vydělat .
Jiří Daneš
10.9.2020 18:28 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
11.9.2020 07:24Břetislav Machaček
11.9.2020 09:59záchranu planety a přesuneme zemědělství do vypálených pralesů, protože si
tady snížíme produkci biozemědělstvím na polovinu. Zbytek stávajících polí
necháme ladem, přeměníme na bažiny a budeme v klidu kupovat potraviny
z polí po zničených pralesech. Je to pokrytectví jít takovou cestou, kdy
se zátěž pouze přesune jinam a tady si budeme hrát na EKO a BIO. Pěstovat na poli paliva a potraviny, či krmiva dovážet přes půl zeměkoule svět asi nezachrání. To je pouze blud jako hrom. Místo polí s energetickými plodinami by se mohlo pěstovat vše,jako bývalo kdysi a nemusely by se dovážet brambory z Egypta či Polska, zelenina místo zeleniny ze Španělska
a chovat masný hovězí dobytek místo dovozu masa z Argentíny, Brazílie či Irska. Hlavně, že plníme závazky ve snižování CO 2 spalováním biopaliv. Běžte už ekoaktivisté s tou pokryteckou politikou někam. Kdo vás platí za ty zhovadilosti? Nebo jste opravdu tak omezení, že nevidíte co způsobujete? Tu si budujeme svůj CO2 prostý chlíveček a jinde jeho produkci podporujeme. Tomu říkáte ekologické myšlení? Hurá teď do mě pánové a dámy. Pak si ještě běžte zaprotestovat proti všemu a tím splníte svůj úkol. Já raději půjdu
konat nějaké drobné skutky pro přírodu prospěšné a nelétat v oblacích.
Milan G
11.9.2020 20:11 Reaguje na Břetislav MachačekJinak v ostatním máte můj souhlas.
Břetislav Machaček
11.9.2020 21:17 Reaguje na Milan Gzásady tuzemské produkty. Fandím našim zemědělcům, aby
se to projevilo i na naši krajině. Nikomu nebráním jíst
maso z Argentiny, ale považuji to za něco podobného, jako
stejky ze žraloků či třeba kaviár. Já se od toho obejdu
a myslím,že i většina lidí.
