Za lovem pstruhů do Vysokého Mýta jezdil Masaryk i Werich, připomíná nová kniha
"Vysokomýtští pstruzi se dodávali na stůl českých králů a královen. Už naši předci v 15. století dělali umělý odchov plůdků a zarybňovali Loučnou," řekl Junek. Jeho kniha se jmenuje Duhový poklad z Loučné aneb sláva pstruhů vysokomýtských.
Prameny dochovaly mnoho zajímavých podrobností. Ve věnném královském městě trávila čas manželka Jiřího z Poděbrad Johana z Rožmitálu s doprovodem. Město platilo její pobyt, za tři měsíce projedla královská skupina hodnotu tří domů.
"Je to do groše vyúčtované v knihách. Hospodaření města obvykle končilo v černých číslech, v době pobytu královny zahučelo město do červených čísel a ještě rok dva se z toho sbíralo. To ale městu nebránilo v tom, aby na královský dvůr do Prahy pstruhy poslalo znovu," řekl Junek.
Řečiště Loučné patřilo Mýtu od Tisové po Zámrsk. V 19. století byla řeka rozdělená na několik úseků, které radnice pronajímala. Nájemci byli většinou mlynáři, k tomu se starali o rybolov. V 80. letech 19. století jezdil do Mýta pozdější prezident Tomáš Garrigue Masaryk. "Byl to vášnivý rybář. Když jezdil s rodinou na dovolenou, vybíral si místa, kde byl pstruhový revír," řekl Junek.
Za první republiky se o řeku staral rybářský spolek. Od 30. do 60. let minulého století mohli místní vídat u Loučné rybařit Jana Wericha, byl to jeho oblíbený koníček. Do revíru zajížděli třeba také zpravodajci tajných služeb, sovětské, americké i britské. Po Masarykovi si na pstruzích pochutnávali i další prezidenti. "V roce 1969 byla poslední zmínka, kdy byli pstruzi dodáni prezidentu (Ludvíku) Svobodovi. Tím skončila zajímavá kapitola, kdy mýtští rybáři 1. května vzali pstruhy a jeli na Pražský hrad," řekl Junek.
Autor v knize píše i o pytlačení nebo škodné, vydrách a kormoránech. V minulosti bylo obvyklé a takříkajíc žádoucí je střílet, dnešní legislativa nic takového neumožňuje. Mýto produkovalo pstruhy potoční a pstruhy duhové. Druhý druh je umělým odchovem, do českých zemí se dostal v 90. letech 19. století. Přirozeně se v řece nerozmnožuje, případně jen výjimečně.
Podle Junka by bylo jistě zajímavé tradici chovu pstruhů na Loučné v regionu Mýta obnovit. Zapojit by se mohly místní restaurace a podávat je připravené podle různých receptů. V 90. letech se prosadily jiné rybářské firmy v regionu a Mýto už jako pstruhový revír známé není, dodal Junek.
reklama
Dále čtěte |
Muzea kvůli ekologii a drahým energiím přehodnocují pravidla vytápění
Zahradníci v kroměřížské Květné zahradě ořezávají po dvou letech velké loubí
Červený most v Babiččině údolí Lesy ČR rozeberou a znovu postavíreklama