Zemědělec: Větší podpora malých farem, kterou chce vláda, pomůže krajině i oboru

Ilustrační foto

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | publicenergy / Flickr

"Podíváme-li se do Česka na gastronomii, tak velké firmy jsou většinou řetězce, které nabízejí unifikované zboží. Ale díky malým firmám má Plzeň nepřeberné množství kaváren a restaurací a co majitel, to originální služba a díky té konkurenci se stav gastronomie zlepšuje. A analogii můžeme hledat i v zemědělství, protože to není jenom produkce potravin, ale zahrnuje další činnosti, které zemědělci mohou vykonávat. A tam je rozhodně větší prostor u těch malých a středních, protože dokážou inovovat," míní.

Malí farmáři jsou podle Moulise spjati se sídlem firmy a když se jim v krizi nebude dařit, tak z místa neodejdou. "Budou hledat jinou podnikatelskou příležitost, protože tam mají své rodiny a vztah k lokalitě. Kdežto velké podniky a nadnárodní korporace, když najdou levnější pracovní sílu nebo přestane fungovat investiční pobídka státu, tak jdou jinam. Malé podniky postavené na rodinných vztazích je potřeba podporovat, protože vytvářejí stabilitu regionu," řekl.

Koalice, která tvoří nynější vládu, se shodla na tom, že zemědělské dotace pro velké podniky nakonec nebudou mít stanovený strop, ale menší farmáři z nich dostanou větší podíl. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR označily zamýšlené změny vyplácení evropských dotací po roce 2023 a pravidla zemědělské politiky pro příštích pět let za výsměch všem zemědělcům. Podle nich to může negativně ovlivnit vývoj českého zemědělství a produkci kvalitních potravin za dostupné ceny. Naopak Asociace soukromých zemědělců koaliční dohodu uvítala jako kompromis a krok k potřebným změnám. Ekologové z Hnutí Duha zase ocenili podporu ekologického zemědělství.

Zemědělec Moulis uvedl, že o tom, zda se vyšší podporou menších farmářů zvedne soběstačnost země, rozhodne spotřebitel. "Ať si vybírá. Nabídněme mu co nejširší spektrum a konkurujme kvalitou i cenou zahraničním produktům, pak nám poroste soběstačnost," řekl Moulis. Díky vyšší podpoře by podle něj menší farmy nemusely prodávat potraviny za vyšší ceny, než jak je to v řadě případů dosud. "Protože jim sníží fixní náklady," uvedl. Podle Moulise je důležitá nejen podpora provozu, ale také investic. "Velké podniky dosahují výnosů z rozsahu, které jim dávají ekonomickou výhodu," řekl.

Plzeňský kraj už čtvrtý rokem podporuje malé farmy, letos na dotace vyčlenil tři miliony korun. "Podpora není významná, ale je důležitá, protože je jasně daný směr," řekl Moulis. Podle něj je to analogie s tím, že kraj dlouhodobě podporuje nejmenší obce, a to největší sumou peněz z celé ČR.

Záměr, aby se čtvrtina zemědělské půdy přesunula do roku 2030 do režimu ekologického zemědělství, je podle Moulise je reálný. "Teď se stanovuje jenom rámec, ale daleko důležitější bude hledání konkrétních nástrojů a detailů. A od toho se bude odvíjet, jak lehce se podaří té hranice dosáhnout," uvedl. Plzeňský kraj třeba podle Moulise řeší kvalitu spodních vod. "Tím, že se zvýší podíl ekologicky obhospodařovaných ploch nebo konvenčně, ale s využitím ekoschémat, tak se bude rozhodně jejich kvalita zlepšovat. Nejúčinnějším nástrojem proti povodním a pro zadržování vody v krajině je zvyšování přirozené úrodnosti a množství organické hmoty v půdě," soudí Moulis.

Podle něj moc nezaznívá, že jsou určité komodity, třeba obilí, jichž se v Evropě vyrábí nadbytek. "Společná zemědělská politika byla založená na zvyšování produkce, což je teď liché. Evropa hledá jiné využití, a to přes veřejné statky. Zemědělcům přispěje na zachování příjmů, ale chce od nich daleko větší důslednost v ochraně životního prostředí, protože je to v zájmu všech občanů ČR i Evropy. A takhle je třeba se na to (dotace) dívat," dodal.

Farmáře Františka Němce z Netína na Žďársku mrzí to, že zemědělci nejsou schopní své požadavky místo nátlakových akcí řešit společně jednáním u kulatého stolu. Podle něj to hospodáře zbytečně rozděluje. "Všem nám jde nakonec o to samé, aby fungoval venkov," řekl. Za důležité považuje hlavně investice do technologií a nemovitostí, které podle něj mohou nejvíc zlepšit ekonomiku farem. Rodina Němcova hospodaří přibližně na 150 hektarech půdy, má 200 kusů skotu a výkrm drůbeže, ale také svoji mlékárnu, drůbeží jatka, výrobu uzenin a e-shop.

Pokud se sníží maximální výše investiční dotace, tak, jak se na tom v úterý podle informací ministerstva zemědělství shodla koaliční rada, mělo by se z tohoto balíku peněz podle Němce dostat na víc žadatelů, což je podle něj dobře. "Mně osobně je jedno, jestli to bude malý nebo velký zemědělec, protože jsou nějaká pravidla. Jestli je splní velký, ať je (dotace) má velký, jestli je splní malý, ať je má malý," řekl.

Horní limit pro investiční dotaci na jeden projekt bude 30 milionů korun, v minulosti to přitom bylo až 150 milionů, z čehož podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) těžily především velké podniky.

Koaliční rada se v úterý večer také dohodla na tom, že přímé platby zemědělcům nebudou mít omezení pro velké podniky, menší farmáři z nich ale dostanou větší podíl. Dosud ministerstvo v návrhu vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027 počítalo s určením maximální výše dotace velkým zemědělským podnikům, v úterý večer proti tomu před úřadem vlády na akci zorganizované Agrární komorou a Zemědělským svazem protestovalo několik tisíc lidí.

Podle Němce by určité omezení u těchto plateb být mohlo, zohlednit by se podle něj ale měly podniky, které dělají i živočišnou nebo jinou pracnější výrobu. Limit by se podle jeho názoru měl týkat hlavně těch, kteří pobírají dotace a neprodukují potraviny. "Protože i takoví jsou," uvedl netínský farmář. Doplnil, že své podnikání se snaží celou dobu dělat tak, aby pro něj tyto dotace nebyly zásadní.

Investice podle Němce pomáhají farmě zvyšovat produktivitu práce a snižovat závislost na pracovních silách, kterých se v zemědělství nedostává. V chlévě má například automat, který přihrnuje kravám čerstvé krmení, a roboty na jejich dojení.