https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zemedelsky-ustav-hrabosu-bylo-v-zari-vice-nez-pred-rokem
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zemědělský ústav: Hrabošů bylo v září více než před rokem

5.10.2020 00:42 | PRAHA (ČTK)
Hraboši se v Česku přemnožili už dříve, z boje proti nim se stalo loni politikum.
Hraboši se v Česku přemnožili už dříve, z boje proti nim se stalo loni politikum.
Hraboši byli v září přemnoženi více než loni. Vyplývá to z údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), podle kterých intenzita dosáhla 1059 aktivních východů z nor na hektar. Loni v září ústav zjistil 678 aktivních nor na hektar.
 

"Nejvíce ohrožené jsou stále porosty v Ústeckém a Středočeském kraji, kde lokálně přetrvávají výskyty přesahující 20násobek prahu škodlivosti. K mírnému poklesu početnosti došlo pouze na několika jejich lokalitách. Značné riziko hrozí v kraji Pardubickém a Královéhradeckém. Do seznamu kalamitně ohrožených okresů přibylo od srpna celkem 15 okresů, za poslední týden dva další," sdělila ČTK mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. Aktuálně je 26 okresů s kalamitním přemnožením hrabošů. V nich ústav doporučil nevysévat meziplodiny.

ÚKZÚZ už před měsícem upozornil, že populace hraboše vzrůstala kontinuálně od května do srpna. Ústav na konci prázdnin vydal nařízení o mimořádném použití jedu na hraboše, očekával pak jejich klesající počty v září. Počty klesly o desetinu.

"Mezi opatření, která ÚKZÚZ v boji proti hraboši dále doporučuje mimo důkladné předseťové přípravy, je i odstranění výdrolu polních plodin, které slouží jako úkryt a zdroj potravy. Ze zkušeností minulého roku očekáváme opakovanou rekolonizaci ploch s letošními ozimy," dodala Kršková.

Hraboši se v Česku přemnožili už dříve, z boje proti nim se stalo loni politikum. ÚKZÚZ loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy prokázaly zbytky jedu. Součástí Stutoxu II je toxický fosfid zinku. Letos v červenci ústav s odkazem na údaje veterinářů a ornitologů ohlásil, že se nepotvrdily obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako sovy nebo zajíci.

Česká společnost ornitologická ale upozorňuje na to, že povolení jedu ohrožuje sýčky. Ti se hraboši živí a polykají je vcelku. Hraboši, kteří požijí jed Stutox, jsou pro sýčky snadnou ale přiotrávenou kořistí. V ČR přitom této malé sovy v ČR zbývá posledních 100 až 130 párů, uvedli ornitologové.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MJ

Marcela Jezberová

5.10.2020 09:45
Tentokrát tu máme vrchol přemnožení ne jednoletý, ale dvouletý. Pokud totiž s přemnoženou populací hlodavců nic rázného neuděláte a pouze doufáte, že si příroda pomůže sama, tak pokud to příroda za nás neudělá (jak jsme nyní svědkem), do další populační exploze jde více plodných jedinců a narodí se více mláďat. A tak dále, a tak dále, dokud se příroda nesmiluje a nezajistí pořádně krutou zimu. Dravci už druhým rokem vyložené nestíhají, někteří tažní ptáci živící se hlodavci údajně neráčili loni na podzim přiletět, protože u nich doma bylo počasí tak mírné, že jim nestálo za tu námahu, lišek máme díky eliminaci vztekliny spousty, toulavých koček je také jako máku, a hraboši se množí vesele dál. Orba údajně omezí populaci na poli max. o 10% a hraboši se místo poslušného hromadného úhynu odstěhují do travních porostů, mezí, dělících travnatých pásů, náspů cest, železničních náspů, remízků, parků a zahrádek. Jakmile vzejde čerstvě zasetá plodina, odstěhuje se část z nich zase zpátky na pole. Ačkoliv se v minulosti hraboši běžně jedem regulovali, a to průběžně a jedy účinnějšími, nikdy nedošlo v důsledku toho k vyhubení ani hrabošů, ani jejich konzumentů. Strategie přežití hrabošů je natolik účinná, že je nezničí v podstatě nic. Můžeme je pouze regulovat. Jen si jejich regulaci musíme dovolit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.10.2020 18:45 Reaguje na Marcela Jezberová
Všiml jsem si jedné věci a to toho, že ti zastánci teorie přirozeného vymírání hrabošů po loňském přemnožení tady mlčí. Ona jim ta vědecká teorie nějak nevyšla. Hraboši se opět množí jako diví a výhled na příští rok bude jaký? No prostě asi ještě více hrabošů než letos. To samé u nás místně platí pro hryzce vodní. Nejsem
fanda jedů, ale už jsem k tomu musel přistoupit po ohryzání kořenů
dokonce višně a poškození třešně, která jim nikdy nechutnala, neboť
dávali přednost jabloním a kořenové zelenině. Přes pozemek mi jde
potok, ten je jejich přirozenou cestou k šíření a bohužel po
těch vyhubených přicházejí noví a noví. S těmi hraboši to je přesně
tak jak píšete. Pouze se přesouvají z místa na místo za potravou
s klidem k rozmnožování na okolních pozemcích. Jsem pro nárazové
použití jedů a pokud možno ve spolupráci s myslivci, ornitology
a ochranáři se pokusit plašit do zaorání mrtvolek hlavně ptačí predátory. Při tak masovém přemnožení jinou možnost bohužel už neznám.
Odpovědět
JV

Josef Valenta

11.10.2020 20:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Dobrý den jsem malý farmář a tímto problémem jsem se zabýval ,když jsem celkem půl roku ležel v Ikemu po srdečním selhání. Vymýšlel jsem tam chov sov pálených na své farmě,nakonec jsem se spojil s Českou společností ormitologickou a našli jsme společnou řeč - jmenuje se přirozená predace pomocí dutinových dravců.Problém je v tom ,že tito dravci /Puštíci,Sýci,Poštolky,Kalousy/ nemají kde hnízdit .Při podpoře jejich hnízdních možností /povětšinou rozvěšování budek na vhodná místa se přirozený stav těchto dravců zvýší dle svých možností a množstvým potravy /hrabošů/ Jsou s tím velmi dobré výsledky např. na části Vysočiny a části Orlických hor Domluvil jsem se s mým svazem Svaz chovatelů masného skotu,kde proběhla prezentace mezi mými kolegy chovateli ,na schůzi jsem oslovil předsedu Asociace soukromých zemědělců a také jsme si porozuměli/ nyní asociace s ormitology jedná o spolupráci /. Jak jsem několikrát s ormitology prohlásil dle výsledků může na prirozené predaci prodělat jen výrobci a distributoři jedů na myši.Příroda s lidmi závislými na krajině jsou jasní vítězi.Pokud má někdo o tuto predaci zájem může se přidat,rád ho s ní seznámím. Pan Dusík,který je jak se říká "táta přirozené predace v České republice" má konečně plno práce s zájemci o tuto metodu,ale jak já pokud mi kontaktujete na emailu valenta.josef@email.cz , vám rád informace přepošlu,určitě budou ochotni v České společnosti ormitologické. Takže neváhejte a přidejte se se svoji "troškou do mlýna" . Je to sice běh na dlouhou trat ale vyplatí se. Josef Valenta
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist