Zemědělský ústav: Hrabošů bylo v září více než před rokem
"Nejvíce ohrožené jsou stále porosty v Ústeckém a Středočeském kraji, kde lokálně přetrvávají výskyty přesahující 20násobek prahu škodlivosti. K mírnému poklesu početnosti došlo pouze na několika jejich lokalitách. Značné riziko hrozí v kraji Pardubickém a Královéhradeckém. Do seznamu kalamitně ohrožených okresů přibylo od srpna celkem 15 okresů, za poslední týden dva další," sdělila ČTK mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. Aktuálně je 26 okresů s kalamitním přemnožením hrabošů. V nich ústav doporučil nevysévat meziplodiny.
ÚKZÚZ už před měsícem upozornil, že populace hraboše vzrůstala kontinuálně od května do srpna. Ústav na konci prázdnin vydal nařízení o mimořádném použití jedu na hraboše, očekával pak jejich klesající počty v září. Počty klesly o desetinu.
"Mezi opatření, která ÚKZÚZ v boji proti hraboši dále doporučuje mimo důkladné předseťové přípravy, je i odstranění výdrolu polních plodin, které slouží jako úkryt a zdroj potravy. Ze zkušeností minulého roku očekáváme opakovanou rekolonizaci ploch s letošními ozimy," dodala Kršková.
Hraboši se v Česku přemnožili už dříve, z boje proti nim se stalo loni politikum. ÚKZÚZ loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy prokázaly zbytky jedu. Součástí Stutoxu II je toxický fosfid zinku. Letos v červenci ústav s odkazem na údaje veterinářů a ornitologů ohlásil, že se nepotvrdily obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako sovy nebo zajíci.
Česká společnost ornitologická ale upozorňuje na to, že povolení jedu ohrožuje sýčky. Ti se hraboši živí a polykají je vcelku. Hraboši, kteří požijí jed Stutox, jsou pro sýčky snadnou ale přiotrávenou kořistí. V ČR přitom této malé sovy v ČR zbývá posledních 100 až 130 párů, uvedli ornitologové.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Marcela Jezberová
5.10.2020 09:45Břetislav Machaček
6.10.2020 18:45 Reaguje na Marcela Jezberováfanda jedů, ale už jsem k tomu musel přistoupit po ohryzání kořenů
dokonce višně a poškození třešně, která jim nikdy nechutnala, neboť
dávali přednost jabloním a kořenové zelenině. Přes pozemek mi jde
potok, ten je jejich přirozenou cestou k šíření a bohužel po
těch vyhubených přicházejí noví a noví. S těmi hraboši to je přesně
tak jak píšete. Pouze se přesouvají z místa na místo za potravou
s klidem k rozmnožování na okolních pozemcích. Jsem pro nárazové
použití jedů a pokud možno ve spolupráci s myslivci, ornitology
a ochranáři se pokusit plašit do zaorání mrtvolek hlavně ptačí predátory. Při tak masovém přemnožení jinou možnost bohužel už neznám.