https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/znecistene-reky-vydechuji-sklenikove-plyny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Znečištěné řeky "vydechují" skleníkové plyny

6.4.2021 03:07 | HONGKONG (ČTK)
Čím znečištěnější řeka byla, tím vyšší byly její emise. Hlavními příčinami znečištění řek je odpad vypouštěný z chovů zemědělských zvířat, špatně napojené odpady ve starých budovách a prostory bez kanalizace.
Čím znečištěnější řeka byla, tím vyšší byly její emise. Hlavními příčinami znečištění řek je odpad vypouštěný z chovů zemědělských zvířat, špatně napojené odpady ve starých budovách a prostory bez kanalizace.
Na první pohled by se mohlo zdát, že Nová teritoria jsou jednou z nejzelenějších oblastí Hongkongu. Je to převážně venkovská oblast, kde jsou rozlehlé plochy zemědělské půdy, zeleně, mokřadů, hor, parků a řek. Tato oblast by tedy měla představovat "zelené plíce" Hongkongu, píše zpravodajský server BBC News.
 

Realita je ale mnohem znepokojivější. Řeky, které se klikatí tuto sytě zelenou krajinou, ve skutečnosti vydechují značné množství skleníkových plynů, vyplývá ze studie 15 místních vodních toků.

"Vody všech těch řek jsou přesycené třemi hlavními skleníkovými plyny - oxidem uhličitým, metanem a oxidem dusným," říká Derrick Yuk Fo Lai, profesor katedry geografie správy zdrojů Čínské univerzity v Hongkongu. Lai zjistil, že na některých místech byly koncentrace těchto plynů ve vodě čtyři a půlkrát vyšší než koncentrace v atmosféře.

Studie, která zkoumala dopad znečištění vody na emise skleníkových plynů v Hongkongu, naznačuje, že řeky v této oblasti jsou trvalým zdrojem atmosférických skleníkových plynů a mohou přispívat k oteplování klimatu.

"Zjistili jsme, že všechny naše zkoumané řeky by mohly přispívat k emisím skleníkových plynů," řekl Lai. Tým zjistil, že čím znečištěnější řeka byla, tím vyšší byly její emise. Hlavními příčinami znečištění řek je odpad vypouštěný z chovů zemědělských zvířat, špatně napojené odpady ve starých budovách a prostory bez kanalizace.

"I když je rozsah uhlíkových emisí z našich řek relativně malý v porovnání s tím, kolik se uvolňuje při spalování fosilních paliv při našich každodenních aktivitách, jejich vliv na celkové množství skleníkových plynů, které Hongkong produkuje, bychom neměli ignorovat a podceňovat," dodal Lai.

Řeky v hongkongské oblasti Nová teritoria v tomto ohledu nejsou nijak nezvyklé. Překvapivě jsou vodní toky významným zdrojem skleníkových plynů po celém světě. Odhaduje se, že řeky a potoky uvolňují až 3,9 miliardy tun uhlíku každý rok - to je asi čtyřnásobek množství uhlíku, jaký ročně emituje globální letecký průmysl.

Když vezmeme v úvahu relativně malou plochu, jakou řeky na planetě zaujímají, jde o hodně velké množství. Krom toho se odhaduje, že vodní systémy, jako jsou řeky a jezera, přispívají více než 50 procenty metanu, který je v ovzduší a globální emise oxidu dusného z řek přesáhly deset procent lidských emisí tohoto plynu.

Důvodem je, že "do řek se dostává značné množství uhlíku a dusíku z krajiny, kterou odvodňují", řekla Sophie Comerová-Warnerová, biochemička a výzkumnice Birminghamské univerzity. "Dříve se předpokládalo, že řeky jen přepravují tyto prvky do oceánu, ale nyní víme, že mají vysokou míru biogeochemické reaktivity," dodala.

Jinými slovy různé formy uhlíku a dusíku, které stékají do řek, se rozkládají do jiných forem - obvykle prostřednictvím aerobního nebo anaerobního dýchání, při nichž se uvolňuje oxid uhličitý, a může vznikat také metan a oxid dusný.

"Řeky do jisté míry fungují jako zdroj oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů do atmosféry coby přirozená součást ekosystému," uvedla Comerová-Warnerová. "Nicméně je pravděpodobné, že se tyto emise zvýšily kvůli stavu, či zdraví řek," dodala.

Čím dál tím větším problémem se pak stávají především městské řeky a jejich zvýšené emise. V některých případech vylučují až čtyřikrát více skleníkových plynů než řeky v přírodních oblastech.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

6.4.2021 05:30
Pokud se něco rozkládá, je to zdrojem metanu. Protože bakterie. Pokud něco žije, je to zdrojem CO2. Protože život.
Jediná, kdo umí vázat uhlík z atmosféry, je fotosyntetizující vegetace.
A tu my raději kácíme, protože stromy jsou husté, lesy temné a tmavého a tajemného se bojíme. Budiž slunce!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.4.2021 08:29 Reaguje na Katka Pazderů
Ten článek mi připadá zcela nesmyslný. Řeka vypouští uhlík koloběhový, tj. ten, který se do atmosféry dostane každopádně a zase je odbouráván rostlinami. Ten problém není a oteplování nezpůsobuje.
Problém je uhlík fosilní, který je v atmosféře navíc a ten způsobuje "navíc" skleníkový efekt. Pokud by letadla pálila biometan nebo to, co stoupá z močálů, tak jsou čisté stejně, jako ty močály.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

6.4.2021 18:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Tentokrát s Vámi Hanzl naprosto souhlasím, i když nevím hodnotu rovnovážné konstanty voda-CO2 při běžné průměrné venkovní teploty. Článek je naprosto scestný.
Skutečně jediný "škodlivý uhlík", je ten fosilní, ale ani to není tak jednoznačně jisté.
Zato je jednoznačně jisté, že zelené rostliny a řasy (i ty modré a jinak zbarvené,) CO2 spotřebovávají k svému růstu a při tom produkují kyslík
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

6.4.2021 18:33 Reaguje na Jiří Daneš
teplotě
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.4.2021 18:47 Reaguje na Jiří Daneš
Kde jsem udělal fatální chybu, že se mnou souhlasíte??
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

6.4.2021 08:36 Reaguje na Katka Pazderů
Veď práve to slnečné svetlo je život. V tmavom lese či už smrekovom alebo bukovom takmer nič nežije. Pod stromami je holá zem - pusto a prázdno.
Neviem ako je možné, že sa tak bojíme skleníkových plynov. Iný pohľad na vec je ten, že človek iba vracia naspäť uhlík do kolobehu, ktorý by inak zostal naveky viazaný v uhlí a vápencoch. Píše o tom dr. Patrick Moore, jeden zo zakladateľov hnutia Geenpeace https://neviditelnypes.lidovky.cz/veda/rozhovor-ekologicke-hnuti-zavrhlo-vedu-i-logiku-2.A180326_223637_p_veda_wag
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.4.2021 09:27 Reaguje na Vladimir Mertan
Ten uhlík se vázal do vápenců a uhlí milióny až stamilióny let, kdy teploty byly řádově o deset stupňů vyšší a ekosystém se měl čas přizpůsobit. Dnes ho vyfučíme do atmosféry za historický okamžik a ekosystém na to stavěný není a to ho zabije. Před 60 mil let jediný asteroid způsobil daleko menší ochlazení a vyhubilo to dinosaury a většinu pozemského života.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

6.4.2021 10:03 Reaguje na Vladimir Mertan
To tvrzení že Moor byl jedním ze zakladatelů GP je trochu na vodě (GP byl založen v roce 1970 - založili ho Phil Cote, Irving Stowe a Jim Bohlen - Moor si podal žádost až v roce 1971). (https://www.greenpeace.org/usa/news/greenpeace-statement-on-patric/)

Dále o sobě Moor tvrdí, že dostal Ph.D. z ekologie - popravdě má Ph.D. z lesnictví. (https://open.library.ubc.ca/cIRcle/collections/ubctheses/831/items/1.0103866)

V posledních třiceti letech pracoval pro těžební a dřevařský průmysl (Asian Pulp & Paper; BHP Minerals; Canadian Mining Association; atd.) jako placený mluvčí a zneužíval při tom starých kontaktů s GP k tomu aby se vetřel do povědomí jako ,,enviromentální mluvčí,,.

Moore je také známý výstupem v televizi kde tvrdil že glyfosát je neškodný a klidně by ho vypil. Ale když mu chtěli dát sklenici s glyfosátem, tak ho vypít odmítl a ukončil rozhovor se slovy ,,Nejsem idiot!,,. :-)

No a web Neviditelný pes - Zinga - Eike.de ... no ... to je kapitola sama o sobě. :D

Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

6.4.2021 07:24
Zajímavý článek.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

6.4.2021 10:51
Voda plná života vypouští biogenní prvky. Kdyby tam tekla mrtvá destilka, stoupala by z ní jen vodní pára.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.4.2021 18:49 Reaguje na Richard Vacek
Lepší by bylo, kdyby v řekách tekly jen ropné deriváty, jak za komára.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

6.4.2021 20:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Podle Vás za komára v řekách tekly jenom ropné deriváty, ale byly tam ryby. Dneska máme mnohem čistší řeky, ale bez ryb. Napadá mě zcestná myšlenka - za to znečištění řek za komančů mohly ryby. -))).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.4.2021 20:40 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nevím, kde byly ryby (možná gumový), ale Svratka pod Brnem byla neskutečná stoka.
Komáři zničili vždycky vše, na co dosáhli. Ale nedosáhli všude, kdežto lidi jsou dnes skutečně všude.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

7.4.2021 09:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Nevím, jak vypadala Svratka, ale v Ostravici pod jezem ve Vratimově kamarád za totáče chytal ve velkém nástražní rybky. Dneska je ta Ostravice mnohem čistší, ale ty ryby tam nějak nejsou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.4.2021 12:51 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Já se obávám, že to může souviset s ubýváním hmyzu.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

6.4.2021 22:26 Reaguje na Richard Vacek
A ta je taky skleníkový plyn.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

6.4.2021 13:20
Také mi přijde, že pokud by se voda čistila v čistírnách odpadních vod (namísto v řekách a mokřadech) uvolňovaly by se ty skleníkové plyny už v čistírnách. Pro jistou zdůrazňuji, že jsem pro čištění odpadních vod v čističkách... Jen nechápu smysl článku (?).
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

6.4.2021 18:31 Reaguje na Dalibor Motl
Článek žádný smysl, už z principu, že je o Hongkongu, nemůže mít.
Odpovědět
kk

karel krasensky

6.4.2021 19:56
V tom případě musíme řeky vysušit nebo zatrubnit
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.4.2021 20:41 Reaguje na karel krasensky
Nebojte vsjo búdět.
Odpovědět
PZ

Petr Znachor

7.4.2021 06:32
K tomu metanu ... ponechme stranou, nakolik vliv na probíhající změnu klimatu a soustřeďme se čistě na jeho bilanci. Vůbec mne nepřekvapuje, že asijské řeky jsou zdrojem metanu = uvolní se do atmosféry více metanu než se za stejnou dobu rozpustí z atmosféry do vody. Podobně se hovoří i o produkci metanu v přehradách. Významnou roli hraje množství uhlíku akumulovaného v sedimentu, tudíž určitá paralela s fosilními palivy zde je, ačkoli se uhlík kumuloval v sedimentu mnohem kratší dobu. A jenom pro zajímavost. Naše letní měření na rybnících naznačují, že koncentrace metanu ve vodě může být klidně i tisíckrát vyšší než ve vzduchu, tudíž mne čtyřnásobek uvedený v článku nechává zcela v klidu :-).
Odpovědět
PZ

Petr Znachor

7.4.2021 06:35 Reaguje na Petr Znachor
... má vliv ...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist