PřírodaZ české přírody mizí koroptve, křepelky a zajíci. Někde se jim daří díky překvapivému spojenci23.10.2018 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Desítky let myslivci v České republice smutně sledují, jak v krajině dramaticky ubývá drobná zvěř, která byla dříve v přírodě běžná. Kromě zajíců jde především o ptáky zemědělské krajiny, jako jsou koroptve nebo křepelky. Nyní myslivci získali překvapivého spojence. Koroptve pomáhají do krajiny vracet divocí koně a další velcí kopytníci. Informuje o tom Dalibor Dostál ze spolku Česká krajina. Dřevinou roku 2018 je vrba. Je nenahraditelná zejména pro včely22.10.2018 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Vrba je jedna z nejzajímavějších dřevin České republiky. Vrb je u nás 21 původních domácích druhů a tak byla vyhlášena Dřevinou roku 2018. Vrba zajišťuje ochranu břehových svahů nebo rekultivaci lomů. Důležitá je také jako zdroj proteinové včelí výživy při jarním vylétání z úlů. Informuje o tom Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.Meziplodiny chrání pole a vylepšují půdu19.10.2018 | PRAHA
(Žít krajinou)
Půda je bohatství nás všech. Pro zemědělce je prostředkem k úspěchu, tedy k velké a kvalitní sklizni, a z té se nakonec těšíme i my ostatní. Zásoby živin v půdě však nejsou nevyčerpatelné, a proto se o ni musíme dobře starat. Použití meziplodin je jedním z opatření, která pomáhají zachovat, nebo i vylepšit kvalitu půdy. A co to vlastně jsou ty meziplodiny?Chvála mokřadu Triangl. Během horkého léta byl pražskou oázou12.10.2018 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Mokřad zadrží v krajině víc vody než umělé nádrže8.10.2018 | PRAHA
(Žít krajinou)
Asi všichni víme, co je mokřad, a umíme si ho představit. Ale je tomu opravdu tak? Nevidíme prostě jen místo, kde je mokro a které nevysychá? Tak tomu bylo v češtině kdysi. Od 70. let máme díky RNDr. Janu Květovi z Jihočeské univerzity přesnou definici. A také už dnes víme, k čemu jsou nám mokřady dobré a proč se o ně máme starat.Provoz dronů ve zvláště chráněných územích1.10.2018 | PRAHA
(Ochrana přírody)
Vzhledem k velmi rychlému technologickému rozvoji a zlepšování cenové dostupnosti se stále více rozšiřuje použití tzv. dronů i mezi běžné fyzické osoby. S tím nutně souvisí také neustálé zvyšování počtu osob, které tato zařízení provozují také ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ), aniž by si uvědomovaly rizika s tím spojená. Ať už se jedná o vyrušování zvířat, zejm. hnízdících ptáků, nebo o riziko požáru, provoz těchto zařízení může být v ZCHÚ rizikový. Cílem tohoto článku je objasnit tuto ne vždy přehlednou právní úpravu.Josefovské louky jako vzor boje se suchem27.9.2018 | PRAHA
(Žít krajinou)
Letošní extrémně suché a horké léto dalo za pravdu těm, kteří tvrdí, že následkům extrémního počasí lze mimo jiné čelit budováním a obnovováním krajinných prvků, jako jsou třeba malá vodní díla. Tak, jak to v rámci pozemkových úprav prosazuje Státní pozemkový úřad. Ukázkovým příkladem mohou být Josefovské louky.Vodní eroze snižuje výnos plodin až o 75 %. Jak se jí bránit?25.9.2018 | PRAHA
(Žít krajinou)
Jak se mají polní ptáci v Česku?24.9.2018 | PRAHA
(Ochrana přírody)
Polní ptáci jsou na tom špatně a čím dál hůř. Z druhů dříve běžných až nejběžnějších se stávají vzácné až ohrožené. O některé jsme už přišli, o další dost možná přijdeme v dohledné době. To není žádný nový objev. To říkají populační křivky a odborné studie již bezmála dvě desítky let. A ubývání ptáků vidí i veřejnost bez odborných článků a statistik. Starší myslivci nostalgicky vzpomínají na všudypřítomné koroptve a sýčka. Kdysi nejběžnější sovu, už zná jen pár obyvatel několika vesnic v severozápadních Čechách. Chocholouši prakticky vyhynuli v Čechách a poslední zbytky zůstávají na jižní Moravě. |
reklama |