https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/josefovske-louky-jako-vzor-boje-se-suchem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Josefovské louky jako vzor boje se suchem

27.9.2018 11:07 | PRAHA (Žít krajinou)
Ptačí park Josefovské louky vznikl na pozemcích, které byly vykoupeny nebo pronajaty díky podpoře stovek dárců z řad organizací i široké veřejnosti.
Ptačí park Josefovské louky vznikl na pozemcích, které byly vykoupeny nebo pronajaty díky podpoře stovek dárců z řad organizací i široké veřejnosti.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Letošní extrémně suché a horké léto dalo za pravdu těm, kteří tvrdí, že následkům extrémního počasí lze mimo jiné čelit budováním a obnovováním krajinných prvků, jako jsou třeba malá vodní díla. Tak, jak to v rámci pozemkových úprav prosazuje Státní pozemkový úřad. Ukázkovým příkladem mohou být Josefovské louky.
 

I díky četným tůním a mokřadům výkyvy počasí, kvůli kterým velká část české krajiny působí dojmem vyprahlé pouště, jsou Josefovské louky neskutečně svěží. Rezervace se tak stala doslova reklamou na drobná opatření v krajině, která mohou přinést svůj blahodárný efekt.

Mláďata v rezervaci letos úspěšně vyvedly drobné kachničky čírky nebo například dva druhy bahňáků – čejky a kulíci. Ptačí park také hostí čtyři druhy skrytě žijících mokřadních ptáků – chřástalů – a může se pyšnit i výskytem jednoho z nejhezčích tesaříků, tesaříka pižmového. Bohatá škála potravy sem pravidelně láká i čápy a jeřáby. Roste tu vzácný česnek hranatý. Bujnou vegetaci letos nově pomáhají ochranářům krotit divocí koně.

Voudouš i racek

V extrémních horkách a suchách, které Česko už od května sužují, poskytlo řízeně zaplavované území útočiště pro obrovské množství živočichů. „Na břehu letos dokončené soustavy mělkých tůní Slavíkovského ptačníku vyvedli mláďata kulíci. Pro hnízdění si Josefovské louky vybral i ostříž, obratný lovec vážek, který je jako jediný náš dravec schopný ulovit dospělé vlaštovky létající do parku za hmyzem,“ vyjmenovává správce Josefovských luk Břeněk Michálek z České společnosti ornitologické. V historii parku vůbec poprvé tu ornitologové zaznamenali i vodouše štíhlého a racka černohlavého.

Koňská ohrada

Ptákům pomáhají svou přítomností divocí exmoorští koně. Vypasené plochy, které se střídají s vyššími porosty trávy, rozdupaná zem a trus koní poskytují ptákům ideální místo pro sběr potravy. Koně ornitologové vypustili na Josefovské louky teprve letos v lednu, ale jejich působení už se projevilo a v jejich ohradě byli pozorováni celoevropsky chránění modrásci bahenní. „Aktuálně jsme koňskou ohradu rozšířili a exmooři tak mohou spásat i čerstvě vykoupené, neudržované a zarostlé pozemky,“ doplňuje Břeněk Michálek.

Rezervoár vody

Mokřady, jako jsou Josefovské louky, extrémním výkyvům počasí odolávají a představují velmi významný životadárný prvek krajiny. Zamokřená území fungují jako rezervoáry vody, kterou do sebe absorbují při jejím nadbytku a chrání tak okolní krajinu před záplavami. Když pak krajinu sužuje sucho, v mokřadech zůstává pořád dostatek vláhy a zamokřené území navíc představuje oázu pro obrovskou škálu rostlin i živočichů.


reklama

 
Další informace |
Článek je převzat ze serveru Žít krajinou.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

27.9.2018 13:26
Josefovské louky jistě zaslouží uznání. Je však otázka, kolikrát je takový projekt opakovatelný a jak moc jsou takové projekty schopny řešit sucho v ČR. Tento projekt prostě musí mít příhodné podmínky, nelze ho vytvořit jen z vody, která v místě naprší, pro něj je potřeba ještě spousta vody svedené z okolí. Pokud bychom udělali hodně takových projektů, významně snížíme průtoky našich řek a odtok vody z ČR. Je to akceptovatelné?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

30.9.2018 15:23 Reaguje na Jiří Svoboda
Takový projekt je zcela jistě opakovatelný téměř všude. Pokaždé s částečně jinými podmínkami, ale tak to má být.. tak příroda funguje.. a přesně takové projekty opravdu řeší sucho v ČR a nejen to, ale jde třeba i proti úbytku biodiverzity nebo pomáhá i mnoha dalšími způsoby, jak přírodě, tak lidem na rozdíl od řešení typu přehrada, které má akorát někomu dohodit pěkný kšeft, na který se napojí hromada pijavic, které se pak živí na penězích nás všech (např. z DPH).

90% uměle vytvořených přehrad nemá téměř žádný racionální smysl.. jde jen o krátkozrakou a někomu se hodící lidskou představu, kterou člověk dále destabilizuje už tak destabilizovanou krajinu a její funkce.

Projekt typu Josefovské louky nepotřebuje žádné umělé přivádění vody, prostě se jen voda přestane odvádět a to často stačí.

A co se průtoku řek týká, tak přece nejde o to "mít hodně vody v řekách", které v ní při odvádění stejně většinou moc není, ale o to mít fungující vodní režim v krajině, který pak funguje jako stabilizátor všeho okolo. Na toto téma se dá načíst obrovské množství odborných článků a studií vycházejících z mnoha vědních oborů.. doporučuji přečíst.......

Víc takových smysluplných projektů typu Josefovské louky! Přesně ty jsou v zájmu 99% populace ČR a všeho živého..

Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.10.2018 09:21 Reaguje na Lukáš Kašpárek
"Projekt typu Josefovské louky nepotřebuje žádné umělé přivádění vody, prostě se jen voda přestane odvádět a to často stačí."

Ale já nemluvil o umělém přivádění vody. Do oblasti přirozeně voda přitéká a pokud z ní podstatně méně odtéká (ať už přirozeně nebo umělým zásahem), vzniknou mokřady. Pokud takové projekty budeme množit, v potocích a řekách nebude voda. Jde o elementární zákon zachování hmoty (vody).

Nadšení by nemělo zastiňovat selský rozum.
Odpovědět
mr

2.10.2018 13:03 Reaguje na Jiří Svoboda
Takže jste asi taky přesvědčen, že zaléváním zahrádek, polí, naplňováním bazénů, zasněžováním (nyní nemyslím přidané chemikálie do sněhu) svahů, kropením trávníků atd. poškozujeme přírodu do té míry, že v tocích proto není voda. A kdyby se tohle všechno nedělo, tak máme jejich koryta stále asi plná ... Dle principu, cit.: "Jde o elementární zákon zachování hmoty (vody)." Leda by mě pak zajímalo, jak to v té přírodě teda fungovalo dřív, než lidé vysušili a odvodnili republíku svou hospodářskou činností?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

3.10.2018 13:08 Reaguje na
Váš komentář příliš nechápu. Ve světě je přece řada případů, kdy lidé svou činností (hlavně zavlažováním) zlikvidovali celé řeky a jezera.

Bilance vody je přece dána zákony zachování. To co naprší, to musí odtéct, vsáknout se nebo odpařit. Pak tam přibývají jevy jako že vsáknutá voda může někde vyvěrat či se postupně odpařovat, odtékající voda se vsakuje a odpařuje tím více, čím zpomalujeme její odtok a rozléváme ji do plochy. Odpařovaná voda posiluje srážky (malý vodní cyklus).

Z toho všeho mi při jakémsi zjednodušení vyplývá, že čím více budemem mít vlhkých povrchů jako mokřady, tím více vody se odpaří a dojde ke stabilizaci teploty (to je příjemný aspekt). Na druhé straně o to méně vody nám z daného území bude odtékat, protože ne všechna odpařená na území posílí malý vodní cyklus a proudění vzduchu ji odnese jinam.

Existuje tu obecná snaha maximalizovat malý vodní cyklus maximalizací odparu. To ovšem může být docela ošementná věc, pokud nám většinu odpařené vody odvedou vzdušné proudy mimo republiku. Pak budeme mít navíc i ve vodních (ne)tocích sucho.

Je, myslím, třeba zahájit vážnou diskusi, oč vlastně usilujeme a nějak skloubit lokální a globální zájmy. Co se jeví jako dobré pro jednu oblast, může způsobit problémy v jiné oblasti. Opatrnost je na místě!

Jak to v té přírodě teda fungovalo dřív, než lidé vysušili a odvodnili republíku svou hospodářskou činností nedokážu popsat. Asi jinak než teď.
Odpovědět
MF

Michal Fejfar

27.9.2018 20:01
Takové louky by se mohly stát z řepkových plantáží. Příroda by si oddechla.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.10.2018 09:23 Reaguje na Michal Fejfar
Nic proti likvidaci řepkových plantáží, ale jak to chcete prakticky zrealizivat?
Odpovědět
LB

Lukas B.

1.10.2018 11:42 Reaguje na Jiří Svoboda
vybagrovat a nedbale zasypat meliorace, pustit tam na pár měsíců motokrosaře a milovníky terénních aut a pásových vozidel a pak prostě nechat bejt.

teda někomu ten pozemek patří, žánop. a někdo ho má v nájmu. a je to nějakej půdní fond či co. marginality :)
Odpovědět

Jan Škrdla

1.10.2018 23:08
Projekt je opakovatelný všude, ale fungovat bude tam, kde jsou příhodné podmínky pro akumulaci vod. Asi nikoho by nenapadlo realizovat mokřad např. na hřebenech hor.

K té obavě ohledně snížení průtoku v řekách: předpokládám, že celkové množství vody se výrazně nezmění. Část vody se sice vypaří, ale předpokládám, že velká část z ní opět zkondenzuje v podobě srážek. Část vody se vsákne - část z ní se opět dostane do vodního toku a část z ní může dotovat zásobu podzemních vod.

Co je podstatné: výrazně se změní režim odtoku - mokřady jsou schopné zadržet velké množství vody a tím zmírnit maximální průtok. Naopak v době sucha postupně uvolňují vodu a zvyšují průtok.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

3.10.2018 09:19
Na rozdíl od jiných si myslím, že se nejedná o "projekt" ale hlavně přírodní úkaz. Tyto louky vznikly , jelikož se sešly přírodní aspekty ke vzniku potřebné. Člověk provedl pouze vhodné dílčí úpravy.
Vzhledem k situaci kolem vody v přírodě a vlastnickým vztahům je vznik dalších lokalit prakticky nemožný.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist