Josefovské louky jako vzor boje se suchem
I díky četným tůním a mokřadům výkyvy počasí, kvůli kterým velká část české krajiny působí dojmem vyprahlé pouště, jsou Josefovské louky neskutečně svěží. Rezervace se tak stala doslova reklamou na drobná opatření v krajině, která mohou přinést svůj blahodárný efekt.
Mláďata v rezervaci letos úspěšně vyvedly drobné kachničky čírky nebo například dva druhy bahňáků – čejky a kulíci. Ptačí park také hostí čtyři druhy skrytě žijících mokřadních ptáků – chřástalů – a může se pyšnit i výskytem jednoho z nejhezčích tesaříků, tesaříka pižmového. Bohatá škála potravy sem pravidelně láká i čápy a jeřáby. Roste tu vzácný česnek hranatý. Bujnou vegetaci letos nově pomáhají ochranářům krotit divocí koně.
Voudouš i racek
V extrémních horkách a suchách, které Česko už od května sužují, poskytlo řízeně zaplavované území útočiště pro obrovské množství živočichů. „Na břehu letos dokončené soustavy mělkých tůní Slavíkovského ptačníku vyvedli mláďata kulíci. Pro hnízdění si Josefovské louky vybral i ostříž, obratný lovec vážek, který je jako jediný náš dravec schopný ulovit dospělé vlaštovky létající do parku za hmyzem,“ vyjmenovává správce Josefovských luk Břeněk Michálek z České společnosti ornitologické. V historii parku vůbec poprvé tu ornitologové zaznamenali i vodouše štíhlého a racka černohlavého.
Koňská ohrada
Ptákům pomáhají svou přítomností divocí exmoorští koně. Vypasené plochy, které se střídají s vyššími porosty trávy, rozdupaná zem a trus koní poskytují ptákům ideální místo pro sběr potravy. Koně ornitologové vypustili na Josefovské louky teprve letos v lednu, ale jejich působení už se projevilo a v jejich ohradě byli pozorováni celoevropsky chránění modrásci bahenní. „Aktuálně jsme koňskou ohradu rozšířili a exmooři tak mohou spásat i čerstvě vykoupené, neudržované a zarostlé pozemky,“ doplňuje Břeněk Michálek.
Rezervoár vody
Mokřady, jako jsou Josefovské louky, extrémním výkyvům počasí odolávají a představují velmi významný životadárný prvek krajiny. Zamokřená území fungují jako rezervoáry vody, kterou do sebe absorbují při jejím nadbytku a chrání tak okolní krajinu před záplavami. Když pak krajinu sužuje sucho, v mokřadech zůstává pořád dostatek vláhy a zamokřené území navíc představuje oázu pro obrovskou škálu rostlin i živočichů.
Přečtěte si také |
Josefovské louky - první soukromá ptačí "rezervace" v ČRreklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
Jiří Svoboda
27.9.2018 13:26Lukáš Kašpárek
30.9.2018 15:23 Reaguje na Jiří Svoboda90% uměle vytvořených přehrad nemá téměř žádný racionální smysl.. jde jen o krátkozrakou a někomu se hodící lidskou představu, kterou člověk dále destabilizuje už tak destabilizovanou krajinu a její funkce.
Projekt typu Josefovské louky nepotřebuje žádné umělé přivádění vody, prostě se jen voda přestane odvádět a to často stačí.
A co se průtoku řek týká, tak přece nejde o to "mít hodně vody v řekách", které v ní při odvádění stejně většinou moc není, ale o to mít fungující vodní režim v krajině, který pak funguje jako stabilizátor všeho okolo. Na toto téma se dá načíst obrovské množství odborných článků a studií vycházejících z mnoha vědních oborů.. doporučuji přečíst.......
Víc takových smysluplných projektů typu Josefovské louky! Přesně ty jsou v zájmu 99% populace ČR a všeho živého..
Jiří Svoboda
1.10.2018 09:21 Reaguje na Lukáš KašpárekAle já nemluvil o umělém přivádění vody. Do oblasti přirozeně voda přitéká a pokud z ní podstatně méně odtéká (ať už přirozeně nebo umělým zásahem), vzniknou mokřady. Pokud takové projekty budeme množit, v potocích a řekách nebude voda. Jde o elementární zákon zachování hmoty (vody).
Nadšení by nemělo zastiňovat selský rozum.
Jiří Svoboda
3.10.2018 13:08 Reaguje naBilance vody je přece dána zákony zachování. To co naprší, to musí odtéct, vsáknout se nebo odpařit. Pak tam přibývají jevy jako že vsáknutá voda může někde vyvěrat či se postupně odpařovat, odtékající voda se vsakuje a odpařuje tím více, čím zpomalujeme její odtok a rozléváme ji do plochy. Odpařovaná voda posiluje srážky (malý vodní cyklus).
Z toho všeho mi při jakémsi zjednodušení vyplývá, že čím více budemem mít vlhkých povrchů jako mokřady, tím více vody se odpaří a dojde ke stabilizaci teploty (to je příjemný aspekt). Na druhé straně o to méně vody nám z daného území bude odtékat, protože ne všechna odpařená na území posílí malý vodní cyklus a proudění vzduchu ji odnese jinam.
Existuje tu obecná snaha maximalizovat malý vodní cyklus maximalizací odparu. To ovšem může být docela ošementná věc, pokud nám většinu odpařené vody odvedou vzdušné proudy mimo republiku. Pak budeme mít navíc i ve vodních (ne)tocích sucho.
Je, myslím, třeba zahájit vážnou diskusi, oč vlastně usilujeme a nějak skloubit lokální a globální zájmy. Co se jeví jako dobré pro jednu oblast, může způsobit problémy v jiné oblasti. Opatrnost je na místě!
Jak to v té přírodě teda fungovalo dřív, než lidé vysušili a odvodnili republíku svou hospodářskou činností nedokážu popsat. Asi jinak než teď.
Michal Fejfar
27.9.2018 20:01Jiří Svoboda
1.10.2018 09:23 Reaguje na Michal FejfarLukas B.
1.10.2018 11:42 Reaguje na Jiří Svobodateda někomu ten pozemek patří, žánop. a někdo ho má v nájmu. a je to nějakej půdní fond či co. marginality :)
Jan Škrdla
1.10.2018 23:08K té obavě ohledně snížení průtoku v řekách: předpokládám, že celkové množství vody se výrazně nezmění. Část vody se sice vypaří, ale předpokládám, že velká část z ní opět zkondenzuje v podobě srážek. Část vody se vsákne - část z ní se opět dostane do vodního toku a část z ní může dotovat zásobu podzemních vod.
Co je podstatné: výrazně se změní režim odtoku - mokřady jsou schopné zadržet velké množství vody a tím zmírnit maximální průtok. Naopak v době sucha postupně uvolňují vodu a zvyšují průtok.
Josef Mozek
3.10.2018 09:19Vzhledem k situaci kolem vody v přírodě a vlastnickým vztahům je vznik dalších lokalit prakticky nemožný.