Příjem žádostí do další etapy ekologického dotačního programu Nová zelená úsporám začne 12. října. Nová etapa naváže na dosavadní program, do roku 2030 je v ní nejméně 39 miliard korun z národních i unijních peněz.

Američané chtějí podle státní agentury CzechTourism nyní cestovat šetrněji než před vypuknutím pandemie koronaviru. Mají větší zájem o trvale udržitelný cestovní ruch. Americké společnosti budou při výběru destinací k tomuto faktoru přihlížet, v případě podnikatelských cest mohou některé firmy vyžadovat takzvané zelené certifikáty například u hotelů. Na on-line semináři to řekla ředitelka zahraničního zastoupení CzechTourism pro Spojené státy a Kanadu Michaela Claudino.

Kraj Vysočina začal dnes odpoledne znovu přijímat žádosti o dotaci na výměnu kotle na topení v domácnostech. Lidé je mohli tentokrát posílat pouze elektronicky. Během necelé hodiny přišlo víc než 500 podání. Kraj bude tentokrát dělit 28,6 milionu korun, dotaci by mělo získat nejméně 260 uchazečů. V tiskové zprávě to uvedla náměstkyně hejtmana Hana Hajnová (Piráti).

Dnes začíná výzva 10 000 kroků, která má nejen posílit zdraví, ale také upozornit na podmínky pro chůzi především ve městech. Aktuálně se do výzvy zapojilo 65 různých měst a téměř 7 000 účastníků. Patrony akce jsou známé osobnosti jako například herec a moderátor Lukáš Pavlásek nebo šestinásobná juniorská mistryně ČR v závodní chůzi Eliška Martínková. U startu akce stojí také náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlubuček a radní hl. m. Prahy Vít Šimral. Možnost přihlásit se do výzba je do 4. října.

Krkonoše zaznamenaly v červenci a v srpnu slabší návštěvnost než loni v létě. Pod velkým náporem z české i polské strany byla opět Sněžka. Vyplývá to z dat automatických sčítačů, které monitorují pohyb pěších turistů, cyklistů a automobilů v Krkonoších. "Je patrné, že letní sezona byla ovlivněna možností vycestovat do zahraničí a obzvláště počasím, kdy letošní prázdniny byly srážkově nadprůměrné," uvedl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Přes pokles šlo o jednu z největších návštěvností od roku 2012, kdy správci parku průchody monitorují.

Kdyně na Domažlicku s 5200 obyvateli vykazuje dlouhodobě nejmenší produkci směsného odpadu mezi všemi městy v ČR. Loňských 117 kilogramů na obyvatele za rok je jen o necelé dva kilogramy víc než v roce 2012. Za tu dobu se v Kdyni téměř zdvojnásobil podíl vytříděných odpadů na více než 40 procent. Při udělení Odpadového Oskara Plzeňského kraje to ČTK řekl Milan Havel ze spolku Arnika, která soutěž pořádala posedmé. Jejím cílem je motivovat ke snižování množství směsného odpadu.

Pražská záchranná stanice pro volně žijící živočichy od ledna přijala asi 4500 zvířat, méně než loni. Počet zvířat, o která pečovali pracovníci záchranné stanice, ovlivnily zvláště chladné jarní měsíce. Nyní se v areálu starají zvláště o mláďata ježků. ČTK to sdělila mluvčí městské organizace Lesy hlavního města, která záchrannou stanici provozuje, Petra Fišerová.

U brambor z letošní sklizně mohou zákazníci poprvé najít známku jakosti Q CZ. Ministerstvo zemědělství ji začne vydávat pěstitelům, kteří plní podmínky šetrnějšího pěstování brambor určených na jídlo a firmám, které tyto brambory podle nastavených pravidel zpracují. Do režimu jakosti se zapojilo 106 subjektů, řekl ČTK předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Dodal, že zvýšené náklady na pěstování a zejména zpracování těchto brambor bude kompenzovat stát.

Jak se liší metan a biometan? Biometan je bioplyn upravený na kvalitu zemního plynu s minimálně 95% obsahem metanu. A bioplyn je směs plynů, které jsou výsledkem procesu anaerobní fermentace - biologického rozkladu biomasy a bioodpadů bez přístupu vzduchu, který probíhá v bioplynových stanicích, čistírnách odpadních vod nebo na skládkách odpadu. Obsahuje cca 55 % metanu, 40 % oxidu uhličitého a 3 % dalších plynů. Bioplyn je obnovitelným zdrojem energie, který se používá k výrobě elektřiny, tepla nebo se upravuje na biometan, který může nahradit fosilní zemní plyn. Používá se především v dopravě jako LNG, CNG nebo v teplárenství.

Lesní mateřské školy mají i po úpravě vyhlášky ke stravování problémy se zajištěním jídla pro děti podle požadavků hygieniků. Schválení výdejny jídla v přírodě podmiňují hygienické stanice tím, že na místo musí vést vodovodní přípojka nebo tam musí být studna. ČTK to řekla zástupkyně Asociace lesních mateřských škol (LMŠ) Magda Kvítková. Podle ní jsou požadavky hygieniků absurdní, protože pro provoz lesních školek stačí pitná voda donesená v barelech. Asociace žádala o stanovisko ministerstvo zdravotnictví, to ale zatím žádné nevydalo, řekla. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.