Milé čtenářky a milí čtenáři,

Milé čtenářky a milí čtenáři,
protože by bylo škoda lednové ohlédnutí za děním na Ekolistu omezit pouze na loňský prosinec, pojďme si připomenout celý loňský rok. Začít můžeme zvesela. Rok 2012 se totiž stal daleko nejúspěšnějším rokem v historii Ekolistu z hlediska celkové čtenosti. Jelikož se metodiky různých měřičů liší, je těžké dojít k jednoznačnému závěru, o kolik oproti roku 2011 narostla čtenost Ekolistu. Čísla se ale zhruba pohybují mezi 10 a 20 procenty.

Milé čtenářky a milí čtenáři,
právě dnes, tedy 1. prosince, se Ekolist dožívá 15. narozenin. Je to hezké číslo, otcové zakladatelé se tenkrát možná ani nenadáli, že by mohl tak dlouho vydržet. Budoucnost měl přitom nejistou v podsatě po celou dobu své existence a stejně je na tom i v současnosti. Kvůli úsporám jsme se rozhodli omezit obsah v některých rubrikách. Od začátku prosince už proto na stránkách Ekolistu nenajdete odkazy na články o životním prostředí na jiných serverech (jde o podrubriku Zpravodajství nazvanou Co píší jiní). Rovněž jsme omezili počet článků v Publicistice, zejména komentářů. Přejme si, aby brzy bylo zase lépe. Zároveň ale nemá smysl skrývat, že může být i hůř.

Milé čtenářky, milí čtenáři,
říjnové počasí se lehce splašilo, takže už máme zimu, nicméně teď to zase vypadá, že se na chvíli ještě vrátí podzim. My se zase vrátíme k říjnu a připomeneme si, co zajímavého byste na Ekolistu neměli minout.

Milé čtenářky, milí čtenáři,
máme tu první říjnový den a s ním přichází i ohlédnutí za právě uplynulým měsícem. Září sice přineslo několik hodně teplých odpolední, na koupání už to ale moc často nebylo. Pokud se vám tedy stýská po létu, doporučuji reportáž Cejlon aneb Zářivý ostrov pro lid. "Pokud právě neprší, vyhlíží Cejlon přesně jako stránka z katalogu nějaké levné cestovní kanceláře, nabízející jihomořské ostrovy pro lid: šmolkově modrá obloha, načechrané vějíře kokosových palem, smaragdově zelená rýžová pole, zářivě bílé pláže," píše v ní Stanislav Komárek.

Milé čtenářky a milí čtenáři,
je tady podzim. Před jeho příchodem jsme si ale ještě krásně užili sluníčka. Nejspíš to s tím nesouvisí, faktem ale je, že vás během srpna zaujalo hned několik článků o fotovoltaice. Nejdřív to byl text o průhledných solárních článcích, díky nimž by elektřinu mohla vyrábět i okna. Zanedlouho pak článek o výrobě fotovoltaických článků, které místo vzácných kovů obsahují měď a zinek. No a mezi nimi ještě jedna anekdota o kecajícím ministrovi z ODS.

Milé čtenářky a milí čtenáři,
byl jsem pověřen panem šéfredaktorem Ekolistu, abych sepsal souhrn za minulý měsíc, protože pan šéfredaktor si právě bere dovolenou a nemá na to kdy. Vím, proč jsem byl vybrán: zatímco chatrné zbytky redakce dřely, já byl v červenci na dovolené, dokonce dva týdny! Takže jsem jistě odpočatý a plný sil. Kdo se někdy vrátil po dvou týdnech dovolené ví, jak to je.

Milé čtenářky a milí čtenáři,
venku je krásně a popravdě řečeno, bylo by hříchem sedět u počítače. Přesto vás, kteří čtete Ekolist i o prázdninách, zůstává potěšující množství. Věrným čtenářům tak přinášíme ohlédnutí za novinkami a články, které by za uplynulý měsíc neměli přehlédnout.

Milé čtenářky a milí čtenáři,
léto se kvapem blíží a na zahrádkách je krásně. Nejen na těch hostinských, kde rádi sedíme s přáteli, ale i na těch vlastních, kde přátele taky vidíme rádi, častěji si je však asi přece jen užíváme s rodinou a dalšími blízkými. A co teprve když máme přírodní zahradu! Hned pod okny rostou bylinky, nedaleko je trávník k lenošení, pro děti skrývá zahrada „bahniště“ a odlehlé kouty jsou ponechány divočině. Právě tak může pěkná přírodní zahrada vypadat, a jak ukázal květnový článek na toto téma, skloubení užitku záhonů s kouzlem divočiny je pro mnoho z vás zřejmě zajímavou výzvou.

Milé čtenářky a milí čtenáři,
v letošním dubnu jsme na Ekolistu poprvé pořádně zažili, jakou sílu může mít sdílení odkazu na sociálních sítích. Poprvé hned na začátku měsíce, kdy Martin Mach Ondřej připravil článek o poněkud hrůzostrašném nápadu chovat kuřata, zbavená schopnosti cítit bolest, v závěsných rámech, které by ptákům dodávaly výživu a vzduch a odebíraly exkrementy. Brzy bylo jasné, že jeho čtenost je vysoká zčásti díky Facebooku, jehož prostřednictvím se dostal i k lidem, kteří Ekolist běžně nečtou. Ve chvíli, kdy vznikají tyto řádky, ho na Facebooku sdílely skoro dva tisíce lidí.