Skalníky patří mezi oblíbené okrasné dřeviny. Jsou nenáročné, dobře snášejí městské prostředí a na podzim je zdobí nápadné plody. Některé druhy však unikají ze zahrad a parků do volné přírody, kde se mohou dál samovolně šířit. Výzkumníci proto připravili dosud nejucelenější přehled skalníků rostoucích v České republice a podrobný klíč k jejich určování. Ve volné krajině zatím rozpoznali dva původní a 22 nepůvodních zplanělých druhů.

Lesní dřeviny letos bohatě plodí, ale kvůli suchu může být kvalita semen a plodů horší. Obnovu lesa to neovlivní, Lesy ČR mají v semenářském závodě zásoby prvotřídního osiva.

Nepůvodní rostliny a živočichové bývají v centru pozornosti ochránců přírody i veřejnosti. Méně známou, ale často stejně významnou skupinou jsou nepůvodní houby a oomycety – organismy, které mohou poškozovat lesy, zemědělské plodiny, okrasné rostliny i celé ekosystémy. Čeští mykologové a fytopatologové, včetně vědců z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK) nyní sestavili vůbec první souhrnný seznam těchto organismů pro Českou republiku. Výsledky ukazují, že jejich počet v posledních desetiletích rychle roste.

Nová studie vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) ukazuje, že kvetoucí pásy mohou sehrát důležitou roli nejen v zemědělství, ale také v lesních a okrasných školkách. Podporují přirozené nepřátele škůdců, snižují poškození jehlic a zlepšují fyziologickou vitalitu mladých borovic. Výsledky tak mohou pomoci k udržitelnější školkařské produkci s menší závislostí na syntetických pesticidech.

Organizace, které desítky let obnovují mokřady, sečou květnaté louky, pasou zvířata nebo zachraňují ohrožené druhy, poprvé spojily své síly. Založily Asociaci péče o krajinu (APK), aby lidé pečující o českou krajinu přímo v terénu měli společný hlas a mohli prosazovat lepší podmínky pro praktickou ochranu přírody.

Bývalý vojenský prostor Milovice patří k evropsky nejbohatším lokalitám na výskyt nočních motýlů. Naznačuje to inovativní mezinárodní výzkum, do kterého se zapojili odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Podobně bohatý je i výskyt ptáků.

Jeřáby patří k nejpozoruhodnějším dřevinám střední Evropy. Některé druhy se vyskytují pouze na několika svazích či skalách a nenajdeme je nikde jinde na světe. Tým okolo Jiřího Velebila z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK) nyní popsal nové druhy, jejich rozšíření i praktické postupy, které mohou pomoci uchovat tyto přírodní poklady pro budoucnost. Nejnovějším úspěchem je objev a vědecký popis jeřábu oravského na Slovensku.

Během terénního průzkumu pastvin divokých koní na Šumavě narazili jihočeští biologové na nepřehlédnutelný nález: čalounici jerlínovou. Tento invazní druh samotářské včely pochází z východní Asie, měří až 2,5 centimetru a dosud byl v Česku známý pouze z jižní Moravy. K jeho překvapivému výskytu v netypické nadmořské výšce kolem 700 metrů pravděpodobně přispěla letošní extrémní vedra.

Ekologické organizace včera představily Stínový plán na obnovu přírody pro Česko. Obsahuje 40 konkrétních opatření, která mají pomoci české krajině a zvýšit její odolnost. Dnes, 1. září, končí termín, do kterého mají státy Evropské unie své plány předložit. Česká vláda zatím návrh nedokončila. Chybějící oficiální plán může podle ekologických organizací zkomplikovat účinnou obranu proti suchu, povodním, erozi i ochranu biodiverzity.

Tůně, jezírka a malé rybníčky vznikají v krajině čím dál častěji. Ne všechny se však stanou přínosem pro ochranu přírody. Odborný seminář s tímto aktuálním tématem pořádají v pondělí 31. 8. Calla, Přírodovědecká fakulta JU a Biologické centrum AV ČR.