Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) rozšířil trestní oznámení kvůli kontaminovanému území v bývalém vojenském prostoru Zhůří na Klatovsku na více neznámých pachatelů. Červený to dnes řekl na briefingu k bezpečnosti národních parků. Důvodem je podle něj potvrzení, že bývalé vedení ministerstva dostalo a přečetlo si dotaz zaslaný datovou schránkou o tom, jakým způsobem bude v případě kontaminované lokality v národním parku Šumava konat.

Hydrologická situace v povodí Moravy zůstává nepříznivá, průtoky ve 40 procentech sledovaných profilů jsou pod hranicí hydrologického sucha. Povodí kvůli tomu letos podruhé svolalo pracovní skupinu s názvem Sucho. Podnik zároveň předložil jihomoravské krajské komisi pro sucho návrh mimořádné manipulace na vranovské přehradě. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí státního podniku Jana Kučerová. V nádržích je ale podle státního podniku dost vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou.

Předseda Svazku měst a obcí Krkonoše, vrchlabský starosta a senátor Jan Sobotka (za STAN), vyzval k odvolání ředitele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Petra Moravce. Mezi důvody uvedl ztrátu důvěry zaměstnanců či ohrožení fungování správy parku. Vyplynulo to z dnešního prohlášení před novináři za účasti starostky Mladých Buků a bývalé poslankyně STAN Lucie Potůčkové a starosty Horní Branné na Semilsku Luboše Zimmermanna (nestr.). Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) dnes na briefingu k bezpečnosti národních parků řekl, že za Moravcem stojí a odvolávat ho neplánuje.

Klimatický jev El Niño dosáhne letos podle dosavadních měření a předpovědí pravděpodobně nejvyšší hodnoty od 50. let let minulého století, kdy začal být měřen. Jeho vliv sice v České republice, potažmo ve střední Evropě není tak výrazný jako v oblastech u Tichého oceánu, i zde však způsobuje nárůst průměrných teplot a mírnější zimy s menším množstvím akumulovaného sněhu, což může prohloubit období sucha. Na panelové diskusi to řekli novinářům Martin Pecha z Českého hydrometeorologického ústavu a Michaela Kožmínová z Asociace pro mezinárodní otázky.

Evropská komise oznámila, že z unijního Inovačního fondu podpoří 77 evropských projektů zaměřených na inovativní technologie pro snižování emisí, a to celkovou částkou 3,4 miliardy eur (zhruba 82,7 miliardy Kč). Podporu má získat také jeden český projekt, který počítá s výstavbou plovoucí energetické platformy v Praze, informovala komise.

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost obce Temelín na Českobudějovicku. Bojovala proti vymezení průzkumného území Janoch, což je jedna z možných lokalit pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. Potvrdil tak verdikt Městského soudu v Praze, který zamítl žalobu obce. Podle NSS se v této fázi rozhoduje pouze o možnosti provést geologický průzkum, nikoli o umístění či povolení samotného úložiště. Rozhodnutí je dočasně zpřístupněné na úřední desce.

Pravomoc České inspekce životního prostředí (ČIŽP) okamžitě zastavit provoz podniku v případě bezprostředního ohrožení zdraví obyvatel, které by mohlo nastat například při havárii či úniku toxických látek, schválila vláda. Novinářům to po jednání kabinetu řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Návrh o integrované prevenci, omezování znečištění a integrovaném registru znečišťování měl být projednán už před týdnem, vláda ho tehdy odložila. Dosud musela v podobných případech inspekce většinou nejprve nařídit provozovateli nápravné opatření a poskytnout mu k němu lhůtu.

Nejvyšší správní soud (NSS) nevyhověl společnosti AVE CZ odpadové hospodářství, která chtěla ještě před konečným rozhodnutím sporu obnovit provoz skládky v Čáslavi na Kutnohorsku. Soud zamítl její návrh na odkladný účinek kasační stížnosti, kterou ve sporu podala. Podle NSS by mohla vzniknout újma na životním prostředí, přerušení provozu skládky navíc neohrožuje odpadové hospodářství regionu. Zamítnutí žádosti o odkladný účinek není konečným rozhodnutím a nepředjímá výsledek řízení. Vyplývá to z usnesení soudu, které ČTK poskytl Český svaz ochránců přírody (ČSOP) Zelená Čáslav. Reakci AVE CZ ČTK zjišťuje.

Letošní vedra a sucha omezila populaci raků v Českém lese. Kůrovcem napadeného dřeva ale výrazně nepřibylo. Zástupci chráněné krajinné oblasti (CHKO) Český les proto doufají, že zima nebude teplá a jaro horké, což by množení lýkožrouta podpořilo. ČTK to řekl ředitel CHKO Tomáš Peckert.

Armáda po dokončení prvotního průzkumu kontaminované oblasti v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Šumavě buduje přístupovou cestu, která umožní bezpečný pohyb lidí a techniky do zasaženého území. Vojáci zároveň pracují na jejím oplocení. Armáda o tom informovala na síti X.

V jednom z objektů Nemocnice Agel Nový Jičín se v pitné vodě objevilo nadlimitní množství olova. Vedení nemocnice proto dnes o řešení vzniklé situace a budoucím fungování pavilonu začalo jednat s Moravskoslezským krajem, který je vlastníkem budovy. ČTK to řekla mluvčí zdravotnického zařízení Radka Miloševská. Nemocnice už kvůli nadměrným hodnotám jedovatého kovu přemístila porodnici, rodičky našly dočasné zázemí v Nemocnici Agel Valašské Meziříčí. V novojičínském zařízení se pro ně připravují nové prostory.

Požáry v Indonésii od ledna do konce září spálily zhruba 1,9 milionu hektarů lesa. Uvedla to nezávislá platforma pro monitorování lesů Nusantara Atlas, píše agentura Reuters. Údaj, který odpovídá dvanáctinásobku rozlohy Londýna, představuje konzervativní odhad, částečně proto, že kouř ztížil ověřování pomocí satelitů, uvedl zakladatel portálu Nusantara Atlas David Gaveau. Plocha představuje přibližně čtvrtinu České republiky.

Projekty financované z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) sice pomáhají obnovovat veřejná prostranství ve městech a obcích, často ale mají menší než očekávaný přínos pro životní prostředí. Vzniklo při nich málo zelených ploch. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na podporu revitalizace veřejných prostranství měst a obcí. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v zaslané reakci uvedlo, že zjištěné závažné nedostatky se netýkají přímo resortu. Úřad ale doporučení NKÚ využije v příštím programovacím období.

Liberecký kraj chce ochránit okolí chystané silnice I/35 Českým rájem před možností výstavby nových logistických nebo průmyslových areálů, opatření je součástí šesté změny zásad územního rozvoje. Má zabránit tomu, aby nová silnice přivedla projekty, které by tamní unikátní krajinu zničily víc než její samotná stavba, řekl ČTK náměstek hejtmana Jiří Klápště (TOP 09).

Nejvyšší správní soud (NSS) zatím obdržel čtyři žaloby samospráv proti vládnímu vymezení akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. První podala obec Chorušice na Mělnicku, následoval Moravský Beroun na Olomoucku a poté ještě Skalsko na Mladoboleslavsku a Chmelík na Svitavsku, zjistila ČTK z justičních databází. Na soud se plánují obrátit také další samosprávy z různých částí Česka.

Rozsah ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl v uplynulých 12 měsících na minimum od začátku měření v roce 1988. Uvedl to brazilský ústav INPE, který tyto údaje shromažďuje. Meziročně plocha zničeného amazonského pralesa v Brazílii klesla o 42 procent.

Vytvářet lepší podmínky pro stávající i nové stromy při obnově ulic a veřejných prostranství v historickém jádru Brna má pomoct nová koncepce. Klade důraz například na dostatek místa pro růst kořenů nebo na lepší využívání dešťové vody. Dokument, který zpracovala Kancelář architekta města Brna, už schválili radní. Koncepce bude účinná od února příštího roku, uvedl magistrát.

Pastevci rodiny Františka Groessla z Českého svazu ochránců přírody Libosváry z Domažlicka udržují se stádem zhruba 250 jaků, ovcí a koz velmi cenná bezlesí v Českém lese. Pro chráněnou krajinnou oblast Český les (CHKO) je jejich činnost zásadní, řekl ČTK ředitel správy CHKO Tomáš Peckert. Groessl, který už sepsal troje Pastevcovy zápisky, uvedl že je v oblasti jediný, kdo se pastevectvím snaží zachovat na Domažlicku a Tachovsku více než deset přírodně jedinečných lokalit.

Po více než 150 letech byl v Indii spatřen šípovec africký (Psammophis schokari). Hada zaznamenal minulý měsíc v indické oblasti Kaččh v západním státě Gudžarát lesní strážce Džajéš Dumadija, informoval deník Indian Express. Tento druh v oblasti viděl naposledy v roce 1872 český přírodovědec Ferdinand Stolička, který zde sbíral zoologické vzorky.