Ladislav Metelka: Sucho – nepochopení paradoxu vlhkosti vzduchu vede k chybným závěrům
20.10.2026 | Ladislav Metelka |
Foto | Jiří Šafránek / Moravský ornitologický spolek
Zdánlivě logická odpověď by byla – když chybí všude, proč by nechyběla i ve vzduchu? Vždyť dokonce i relativní vlhkost vzduchu klesá, což je spolehlivě naměřeno. Na níže uvedeném grafu je vývoj průměrné relativní vlhkosti vzduchu ze dvou dost odlišných stanic ČHMÚ: Třeboň-Lužnice a Doksany. První z nich je v krajině, kde je spousta rybníků a vodních ploch, druhá v suchém Polabí. Klesající trend relativní vlhkosti je zde jasně vidět.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ladislav Metelka
Ano, relativní vlhkost vzduchu klesá. Ale ono to není tak jednoduché. Relativní vlhkost totiž není měřítkem množství vodní páry v něm. Je to jen charakteristika míry nasycení vzduchu vodní parou, tedy podíl skutečného množství vodní páry ve vzduchu k maximálnímu možnému při dané teplotě a tlaku.
Korektní a logickou charakteristikou množství vodní páry ve vzduchu je tzv. specifická vlhkost vzduchu, tedy množství vodní páry, obsažené v 1 kg vzduchu. A množství vodní páry, které je vzduch schopen pojmout (tedy maximální hodnota specifické vlhkosti) se výrazně mění s teplotou vzduchu. Podle termodynamických zákonů (konkrétně Clausius-Clapeyronovy rovnice) roste schopnost vzduchu pojmout vodní páru při oteplení o 1°C asi o 7 %. Chladný vzduch je tedy schopen pojmout jen relativně málo vodní páry, při rostoucí teplotě vzduchu tato jeho schopnost ale rychle roste, jak ukazuje tabulka:
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ladislav Metelka
Pro zajímavost – při maximální dosud u nás zaznamenané teplotě 41,9°C je vzduch schopen pojmout až kolem 52 g vodní páry v 1 kg vzduchu.
Mějme jakýsi rovnovážný stav, kdy je na počátku vlhkost zemského povrchu v rovnováze se schopností vzduchu pojmout vodní páru. Výpar z povrchu je v této situaci minimální. Stačí ale malé oteplení, schopnost vzduchu pojmout vodní páru výrazně naroste a vzduch tedy začne tuto vodní páru z povrchu intenzivně vypařovat. Dokud tedy je co odpařovat. Ve výsledku se povrch půdy tím výparem vysušuje, pára se ve větším množství dostává do vzduchu a zvyšuje jeho specifickou vlhkost. A to je přesně to, co pozorujeme. Zatímco tedy povrch půdy vysychá, obsah vodní páry ve vzduchu roste.
Na níže uvedeném grafu je vývoj průměrné specifické vlhkosti vzduchu z výše uvedených dvou stanic:
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ladislav Metelka
Je vidět, že i přes pokles relativních vlhkostí vzduchu je na obou stanicích vidět růst specifické vlhkosti. Zajímavé ale je, že v „suchých“ Doksanech roste specifická vlhkost vzduchu rychleji než v rybníky obklopené Třeboni. Navíc tohle se neděje jen v přízemní vrstvě vzduchu. Následující graf ukazuje vývoj průměrné roční specifické vlhkosti vzduchu na základě měření radiosondážní stanice v Praze-Libuši ve standardních tlakových hladinách 925 hPa (odpovídá výšce cca 750 m n.m.), 850 hPa (cca 1500 m n.m.) a 700 hPa (cca 3000 m n.m.).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ladislav Metelka
Takže nárůst specifické vlhkosti se týká nejen přízemních vrstev, ale přinejmenším celé spodní troposféry.
A kde je ten paradox? Pokud roste teplota vzduchu, může i při poklesu jeho relativní vlhkosti specifická vlhkost (a tedy i obsah vodní páry v něm) růst. Můžete se snadno přesvědčit třeba na kalkulátoru vlhkostních charakteristik. Např. při tlaku vzduchu 1000 hPa, teplotě vzduchu 20 °C a relativní vlhkosti 55 % je specifická vlhkost 8,03 g.kg-1, při teplotě 30°C a relativní vlhkosti 45 % je specifická vlhkost ale už téměř 12 g.kg-1. Relativní vlhkost klesla, specifická ale stoupla.
Kdo si tohle neuvědomí, snadno se nechá poklesem relativní vlhkosti vzduchu zmást až k tvrzení, že i obsah vodní páry ve vzduchu klesá. To je ovšem zásadní chyba. Na tvrzení o úbytku množství vodní páry ve vzduchu jsou ale založeny některé teorie, pokoušející se vysvětlit oteplování vysušováním krajiny. Podle nich s vysušováním krajiny klesá výpar a tedy i obsah vodní páry ve vzduchu, klesá i přeměna energie na latentní teplo (jinak řečeno – méně energie se spotřebuje na výpar, když není co vypařovat) a více zbyde na tzv. zjevné teplo, které cítíme jako vyšší teplotu vzduchu. Ve skutečnosti však obsah vodní páry ve vzduchu neklesá, ale roste.
To ukazuje na jednu důležitou věc: příčinou oteplení není vysušování krajiny. Kdyby bylo, musela by při vysoušení krajiny a snížení výparu z povrchu do atmosféry specifická vlhkost vzduchu klesat. Ale ona roste. Kde se ale i při tom nižším výparu (a tedy nižší „dodávce“ vodní páry do atmosféry) bere ta vodní pára, která prokazatelně zvyšuje specifickou vlhkost vzduchu? Tady něco opravdu hodně nesedí.
Vysvětlení je prosté: vysušování krajiny není příčinou růstu teploty. Naopak, růst teploty je příčinou vysušování povrchu. Zvýšení teploty, ať už z jakýchkoli důvodů, vede k výraznému nárůstu schopnosti vzduchu pojmout vodní páru. Výpar z povrchu stoupne, vodní pára intenzivněji odchází do atmosféry a zvyšuje její specifickou vlhkost. Rychlejší a intenzivnější výpar ale také znamená, že se povrch dříve a více vysuší. Větší procento vody, která u nás vypadla ve formě srážek, tak rychle odchází výparem do atmosféry a menší část pak zbývá na povrchový odtok nebo vsakování vody do půdy. Půda se vysušuje, povrchový odtok klesá, ale specifická vlhkost vzduchu roste. To je v souladu s termodynamikou i výsledky měření.
Prokazatelné zvyšování specifické vlhkosti vzduchu tak jasně dokazuje, že oteplování není důsledkem vysušování krajiny, ale naopak, vysušování krajiny je důsledkem nárůstu teploty vzduchu. Vysvětlení prosté, jednoduché, konzistentní.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Další články autora |
Ladislav Metelka: Pan Pokorný ani neví, co vlastně měří
Ladislav Metelka: Malé vysvětlení a odpovědi pro pány Sejáka a Pokorného
Ladislav Metelka: Pánové Seják a Pokorný znovu ukazují, jak tomu nerozumějíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (276)
Karel Zvářal
20.10.2026 05:38Specifická vlhkost je něco jako specifická sytost. Tedy hlad po vlhkosti, nenasycenost. Pro běžného občany zbytečný, zavádějící pojem.
Snižování relativní vlhkosti je důsledek neustálého obracení=>prohřívání půdy, prohlubování studní (úbytek podpovrchových vod), sečení trávníků na drn("angličáky") - méně rosy a rozlézající zástavby.
Odpovědět
Snižování relativní vlhkosti je důsledek neustálého obracení=>prohřívání půdy, prohlubování studní (úbytek podpovrchových vod), sečení trávníků na drn("angličáky") - méně rosy a rozlézající zástavby.
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 06:41 Reaguje na Karel ZvářalVšechno úplně špatně. Nic jste nepochopil...
Odpovědět
Karel Zvářal
20.10.2026 06:48 Reaguje na Ladislav MetelkaTak určitě. Relativní (i absolutní) vlhkost klesá, specifická roste. Optimista si zapamatuje b) a bude dále v poho, že...
V břuchu mi kručí, hlady nevidím, ale specifická sytost roste. To proto, že nic nechápu...
Klasika.
Odpovědět
V břuchu mi kručí, hlady nevidím, ale specifická sytost roste. To proto, že nic nechápu...
Klasika.
JO
Karel Zvářal
20.10.2026 07:42 Reaguje na Jarka O.Děkuji!-), člověk už přestává věřit v NI...
Odpovědět
JO
Jarka O.
20.10.2026 21:48 Reaguje na Karel ZvářalAI rulez:)! Hlavně patolízalovi, který leze do ... no podlézá a se vám směje, protože je zabedněný (pamatujete molekulu vs. částici, jak neznal chudák a nedošlo mu to ani poté, když mu to vysvětlovala AI). Holt každý cirkus má svého šaška.:D. Líbí se mi, jak článek popírá ten skleníkovej efekt.:))
Odpovědět
PE
Petr Elias
21.10.2026 08:32 Reaguje na Jarka O.Jasně chudáku. :D dál podlézej týpkovi co si myslí, že se teplo šíří Brownovým pohybem. :D :D
Odpovědět
JO
PE
VP
Vladimír Pelíšek
22.10.2026 10:52 Reaguje na Jarka O.Je to asi nerealizovatelné, ale téměř pokaždé, když Vás čtu, si uvědomím, jak moc by zdejší diskusi prospělo, kdyby pro přístup do ní byla nastavena nějaká “minimální hodnota vzdělání”, potažmo IQ, jinak bude zaplevelena úplně pomatenými, realitě a vědeckým poznatkům na hony vzdálenými výkřiky jedinců, kteří oč méně ví a rozumí, o to víc potřebuji být slyšet.
Autor pouze shrnuje a interpretuje část středoškolského učiva fyziky. Je evidentní, že jste střední školu buďto neabsolvovala, nebo nedávala pozor.
Odpovědět
Autor pouze shrnuje a interpretuje část středoškolského učiva fyziky. Je evidentní, že jste střední školu buďto neabsolvovala, nebo nedávala pozor.
JO
Jarka O.
22.10.2026 21:58 Reaguje na Vladimír PelíšekSnadná pomoc: nečtěte mé příspěvky. Reagovala jsem na člověka, který si říká fyzik, přesto bez AI, ale překvapivě ani s ní nevěděl, že molekula a vzduch jsou hmotné, a přesto nenechá urážek všech okolo. To by člověk neměl, že, co myslíte? Tolik k vašim požadavkům na kádrování. K vaší kritice: přečtěte lépe článek, a uvidíte, jestli je pouze o fyzice.
Odpovědět
VŠ
Vladimír Šafařík
20.10.2026 13:29 Reaguje na Karel ZvářalOd počátku mých diskusí na Ekolistě pozoruji, že Vy jste tady prostě nepřekonatelný komik. Všechno víte, všemu rozumíte, skoro všude jste byl a kde náhodou nebyl, tak od toho aspoň máte klíče. Ale díky zase za pobavení. Už douho jsem se tak nenasmál.
Odpovědět
PE
Petr Elias
20.10.2026 08:47 Reaguje na Ladislav MetelkaPane Metelko, tomu nemá cenu nic vysvětlovat. Chudák žije ve své bublince hlouposti a neschopnosti a není schopný ani ochotný se z ní dostat... Tak ho v ní nechte a nerozčilujte se. :)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 08:51 Reaguje na Petr EliasVůbec se nerozčiluju, mě ten člověk baví. Takhle veřejně předvádět své diletantství, to umí málokdo.
Odpovědět
PE
Petr Elias
20.10.2026 09:01 Reaguje na Ladislav MetelkaTak to jste dobrý. Já bych s takto zabedněných, neschopným a nabubřelým pozérem neměl nervy (a ani je nemám :D ).
Roky sem píšete články, vše vysvětlujete, dokládáte na grafech a datech. Místo toho, aby si z vašich článků něco vzal, tak se jim svěje a pořád vykládá pitomosti.
A má tu i svého patolízala, který mu leze do ... no podlézá a taktéž se vašemu článku směje, protože je nejspíš stejně zabedněný jako zvářal. :D
Odpovědět
Roky sem píšete články, vše vysvětlujete, dokládáte na grafech a datech. Místo toho, aby si z vašich článků něco vzal, tak se jim svěje a pořád vykládá pitomosti.
A má tu i svého patolízala, který mu leze do ... no podlézá a taktéž se vašemu článku směje, protože je nejspíš stejně zabedněný jako zvářal. :D
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 09:02 Reaguje na Petr EliasKaždý cirkus más vého šaška... Někdy i víc...
Odpovědět
su
PB
Petr Blažek
20.10.2026 05:40Pan Metelka vysvětluje proč dochází k většímu odparu vody z krajiny a tím potvrzuje a doplňuje informace k mému nedávnému příspěvku.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.10.2026 06:33Tohle jsme měli v prvním semestru Agrometeorologie, takže pro mě nic nového, ale děkuji, mnoha lidem je třeba objasnit základní souvislosti.
Odpovědět
pk
pepa knotek
20.10.2026 07:40Mám tomu rozumět tak, že obyvatelstvo už neví po absolvování školy, střední má snad každej a půlka má nějakou pseudovysokou, ani jaký rozdíl je mezi absolutní a relativní vlhkostí vzduchu a tak je potřeba ho edukovat na ekolistu ? To je neuvěřitelné, kam jsme se to po všech těch reformách školství dostali.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 07:47 Reaguje na pepa knotekJak je vidět, lidi to často nechápou, přesto se o tom "zasvěceně" vyjadřují.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.10.2026 07:47 Reaguje na pepa knotekTomu klidně můžete věřit. Zkuste se na to zeptat ve svém okolí a vsadím se, že z deseti lidí na to odpoví tak jeden.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
20.10.2026 10:12 Reaguje na pavel peregrinJá patřím mezi těch 9 ;-).
Ale taky se do toho nemontuju;-).
On totiž není problém, že lidé neví. Problém je, že neví a jsou současně přesvědčeni, že ví.
Odpovědět
Ale taky se do toho nemontuju;-).
On totiž není problém, že lidé neví. Problém je, že neví a jsou současně přesvědčeni, že ví.
LB
Lukas B.
20.10.2026 12:07 Reaguje na Radek Čudatož mohli bychom výklad zahájit empirií, pozorováním toho, že se nám při pokojové teplotě orosí studené pivo vytažené z lednice i v panelákovém bytě s nízkou relativní vlhkostí vzduchu.
ano, pro mě je také zprvu nepochopitelné, že to někdo neví. ale na druhou stranu, k čemu by takovou znalost využil třeba advokát, internista, učitel jazykář, a další nesporně kvalifikované profese (a co já vím o paragrafech, brzlíku a španělsky umím jen asi deset slov).
Odpovědět
ano, pro mě je také zprvu nepochopitelné, že to někdo neví. ale na druhou stranu, k čemu by takovou znalost využil třeba advokát, internista, učitel jazykář, a další nesporně kvalifikované profese (a co já vím o paragrafech, brzlíku a španělsky umím jen asi deset slov).
RČ
Radek Čuda
20.10.2026 15:56 Reaguje na Lukas B.Já su v klidu, buď mne to zajímá a nebo to potřebuji, a pak si holt rozšiřuji obzory. A jinak ... nemusím vědět všechno:-).
Ostatně, posledním polyhistorem prý byl nějaký Leibniz (i když jsou i jiní kandidáti), a tak vysoko mé ambice fakt nesahají, takže su v klidu;-)
Odpovědět
Ostatně, posledním polyhistorem prý byl nějaký Leibniz (i když jsou i jiní kandidáti), a tak vysoko mé ambice fakt nesahají, takže su v klidu;-)
VŠ
Vladimír Šafařík
20.10.2026 13:46 Reaguje na pepa knotekJá se zase divím, že může ještě někdo být tak překvapený. Vždyť "ryba smrdí od hlavy". A na ten materiál, co nám tu vládne už skoro 40 let, je úroveň vzdělání ještě móóóc dobrá. A je to přesně dle tvrzení jedné političky (bývalé), že máme prý malé zastoupení VŠ - vzdělaných lidí ve společnosti. Když jsem to tehdy zaslechl, tak jsem se tomu pořádně zasmál jako dobrému vtipu. A ona to myslela vážně. Byste se kolikrát divil, jaký materiál dnes vyučuje.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
20.10.2026 08:22S tvrzením pane Metelky nelze než souhlasit.
Schází mi ovšem to podstatné - co s tím můžeme dělat, abychom minimalizovali negativní dopady klimatické změny?
Stávající zelená doktrína gryndýlu - překotný odchod od fosilu a masivní podpora elektromobility nás prokazatelně dovedla k podkopání pilíře ekonomického růstu společnosti a oslabení sociální soudržnosti.
Jediným reálným řešením by byla změna kurzu k adaptabilitě krajiny a sidel, a rozvolnění mitigace CO2.
Protože pečlivě sleduji EU cestu v této oblasti, nevidím ani náznak snahy o přijetí nápravných opatření. O národní klimatické politice raději pomlcim.
Z čehož plyne jediný smysluplný závěr.Potrebovali bychom extra suché období, dvou - tříleté, které by ČR dovedlo na hranu a doslova si vynutilo přijetí potřebných opatření.
Odpovědět
Schází mi ovšem to podstatné - co s tím můžeme dělat, abychom minimalizovali negativní dopady klimatické změny?
Stávající zelená doktrína gryndýlu - překotný odchod od fosilu a masivní podpora elektromobility nás prokazatelně dovedla k podkopání pilíře ekonomického růstu společnosti a oslabení sociální soudržnosti.
Jediným reálným řešením by byla změna kurzu k adaptabilitě krajiny a sidel, a rozvolnění mitigace CO2.
Protože pečlivě sleduji EU cestu v této oblasti, nevidím ani náznak snahy o přijetí nápravných opatření. O národní klimatické politice raději pomlcim.
Z čehož plyne jediný smysluplný závěr.Potrebovali bychom extra suché období, dvou - tříleté, které by ČR dovedlo na hranu a doslova si vynutilo přijetí potřebných opatření.
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 08:32 Reaguje na Miroslav VinklerKromě adaptace s tím ale sami nic moc neuděláme. Pokud ale porostou teploty (a ty porostou), výpar bude dál narůstat, půda se bude více a rychleji vysušovat, povrchový odtok bude klesat. A co se dá dělat s rostoucím výparem?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.10.2026 09:56 Reaguje na Ladislav MetelkaSamo že dá, a vy to víte. Zvyšovat vsakování, zvyšovat jímavost půdy (i v lese) zejména zvyšováním obsahu uhlíku, omezovat výpar metodami obdělávání, snižovat výpar z lesů v nížinách převodem na řídké listnáče.... Takže horázně dotovat nesmysly jako bioplyn....
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 10:12 Reaguje na Slavomil VinklerAle někteří tvrdí, že oteplování je právě důsledkem snižování výparu...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.10.2026 10:13 Reaguje na Slavomil VinklerPane Vinklere, zbytečně planě teoretizujete.O vsakování strach nemějte, to se děje běžně, jen vy to nevidíte- a prvotní jsou srážky, bez nich si tohle všechno můžete strčit leda za klobouk a pokud ty srážky budou, tak to bude stačit.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
20.10.2026 11:00 Reaguje na pavel peregrinO vsakování obavy mám, degradace zemědělské půdy zhutněním a absence půdního života jsou výsledky desetiletí špatné zemědělské politiky.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.10.2026 12:41 Reaguje na Miroslav VinklerObecně je zemědělská technika těžší, o tom není sporu, je to daň za to, že dnes v zemědělství pracuje zlomek lidí co dříve a obdělává se pouze o něco menší plocha. Ovšem kromě výjimek, které jsou- a neplatí to zdaleka jen o zemědělství, v každém oboru se výstřelky najdou- se půda obdělává kvalitně, takže skutečně o vsakování vody se není třeba obávat. Bavíme se o normálních srážkách samozřejmě, nikoliv o přívalových deštích- ty nepojme žádná zem na světě.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
20.10.2026 11:03 Reaguje na Ladislav MetelkaZalesnění, vždyť to víme oba,a obnova malého vodního cyklu.
Ale to by se muselo chtít, váš pohled na věc je mi znám,tak ani pochvalu nečekám.
Odpovědět
Ale to by se muselo chtít, váš pohled na věc je mi znám,tak ani pochvalu nečekám.
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 11:08 Reaguje na Miroslav VinklerTo by odlesnění a vysoušení krajiny muselo být příčinou. A to není.
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 12:27 Reaguje na Ladislav MetelkaTrochu bez ohledu na příčinu je třeba udělat něco, co na tom dokáže něco změnit.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 12:35 Reaguje na PetrAno, ale pokud dopustíme, aby ta příčina dál zesilovala, budeme hlavně vyhazovat peníze. Tady je nutný nějaký kompromis.
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 12:58 Reaguje na Ladislav MetelkaJá si právě myslím, že každé opatření k zabránění vysychání krajiny, hlavně zde zmíněné zalesňování krajiny a obnova malého vodního režimu, které uděláme, možná není řešením příčiny, ale rozhodně přispěje ke zmírnění důsledků příčiny, takže vlastně příčinu řeší.
Odpovědět
PE
Petr Elias
20.10.2026 14:22 Reaguje na PetrOno to také může dopadnou jako v Číně. Ve velkém budete vysazovat stromy, které ale za čas uschnou, protože vyčerpají všechnu vodu. A jste ve stejné p. jako před výsadbou. :D
Odpovědět
Pe
Petr
21.10.2026 09:50 Reaguje na Petr EliasAha, už máte předem jasno. Také patříte mezi propagátory teorie, že stromy nám upíjejí vodu, takže pryč s nimi?
Odpovědět
PE
Petr Elias
21.10.2026 09:56 Reaguje na PetrTo není žádná teorie. To se reálně stalo a je volně dohledatelné. :D Tuším že existuje i čínská studie o tom, jak toto masivní vysazování snížilo dostupnost pitné vody v Číně. ;)
Odpovědět
Pe
Petr
21.10.2026 10:19 Reaguje na Petr EliasAno, pozměnilo to vodní poměry v rámci celého území, nikoliv jen lokálně. Je to zcela logické a předpokládám, že v Číně nejsou hloupí a vše toto nejen dobře vědí, ale očekávali to a počítali s tím, takže to žádný převratný objev není. Nijak to neznamená to, co píšete, tedy že si stromy vypijí vodu a uschnou.
Odpovědět
PE
Petr Elias
21.10.2026 10:23 Reaguje na Petr??? Takže stromy prokazatelně vyčerpaly zásoby vody a uschly. Ale nepotvrzujete to, že stromy vyčerpaly vodu a uschly?
WTF?? :D
A fakt s tím Čína v sedmdesátých letech nepočítala. :D
Odpovědět
WTF?? :D
A fakt s tím Čína v sedmdesátých letech nepočítala. :D
Pe
Petr
21.10.2026 10:56 Reaguje na Petr EliasTo je ale něco jiného než současné rozsáhlé zalesňování v Číně.
Odpovědět
Pe
Petr
21.10.2026 10:22 Reaguje na Petr EliasNebo myslíte že sedí překvapeně s otevřenou pusou? :-) Raději jim vaši předpověď dalšího vývoje napište, ať vědí na čem jsou a co je čeká.
Odpovědět
PE
Petr Elias
21.10.2026 10:28 Reaguje na PetrNemusím jim nic psát. I oni už přišli na to, že tamní polopouště a stepy nejsou zničené lesy, ale přirozeně bezlesé ekosystémy. A přišli na to docela rychle, když už někdy v devadesátých letech jim vysázené stromy ve velkém umíraly.
Raději si o tom něco nastudujte. ;)
Odpovědět
Raději si o tom něco nastudujte. ;)
LM
Ladislav Metelka
21.10.2026 10:35 Reaguje na Petr EliasPokoušet se vysazovat stromy v teplých polopouštních oblastech je holý nesmysl...
Odpovědět
PE
Petr Elias
21.10.2026 10:40 Reaguje na Ladislav MetelkaJá to vím. A řekl bych, že teď to ví i ta Čína. Ale v sedmdesátých letech komouši v Číně věděli kulové a tak v těch oblastech vysazovali topoly, vrby apod. ;)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
21.10.2026 10:42 Reaguje na Petr EliasPokud vím, v rusácku zase zavlažovali bavlníkové plantáže vodou z přítoků Aralského jezera...
Odpovědět
Pe
Petr
21.10.2026 10:55 Reaguje na Petr EliasAha, vy argumentujete výsledky ze 70. let. To je pak těžké.
Odpovědět
PE
Petr Elias
21.10.2026 11:06 Reaguje na PetrProboha fakt si o tom něco nastudujte. Tohle vaše žvanění je akorát ztráta času.
Odpovědět
Pe
Pe
Petr
21.10.2026 13:48 Reaguje na Petrhttps://medium.seznam.cz/clanek/dan-slavik-25-cina-vysadila-lesy-na-plose-vetsi-nez-9x-cr-podivejte-se-na-tu-nadheru-236589
https://blog.idnes.cz/manek/saihanba-cinsky-zeleny-zazrak-z-pouste-je-prosperujici-lesni-farma-o-velikosti-sumavy.Bg23110194
https://nedd.tiscali.cz/cina-chtela-byt-ekologicka-zasadila-miliardy-stromu-jenze-se-vse-jen-zhorsilo-616831
Odpovědět
https://blog.idnes.cz/manek/saihanba-cinsky-zeleny-zazrak-z-pouste-je-prosperujici-lesni-farma-o-velikosti-sumavy.Bg23110194
https://nedd.tiscali.cz/cina-chtela-byt-ekologicka-zasadila-miliardy-stromu-jenze-se-vse-jen-zhorsilo-616831
PE
Petr Elias
21.10.2026 14:18 Reaguje na PetrVždyť i ten článek na tiscali alespoň trochu píše o problémech. :D
Saihanba není ,,zázrak,, - je to obrovská laboratoř, jejíž údržba stojí hodně prostředků a má i hodně problémů. Navíc v té oblasti ještě nedávno byly hluboké lesy.
Si to vyhledejte - existuje mnoho studií. ;)
Odpovědět
Saihanba není ,,zázrak,, - je to obrovská laboratoř, jejíž údržba stojí hodně prostředků a má i hodně problémů. Navíc v té oblasti ještě nedávno byly hluboké lesy.
Si to vyhledejte - existuje mnoho studií. ;)
pp
pavel peregrin
21.10.2026 19:10 Reaguje na Petr EliasKoukám Eliáši, že sis se svojí příprckou nějak přestal notovat, co?
Odpovědět
PE
Petr Elias
22.10.2026 08:45 Reaguje na pavel peregrinS tvojí starou nemám nic společného ;)
Odpovědět
Pe
Petr
22.10.2026 11:12 Reaguje na Petr EliasAno, nic není snadné, obzvlášť když se to dělá v tak velkém rozsahu. Podstatné je jedno - něco s tím dělat.
Odpovědět
LB
Lukas B.
22.10.2026 15:16 Reaguje na Petrhelejďte, ono se často zaměňuje příčina s následkem. někde je dostatek vody, a tak tam rostou stromy (které vodu spotřebovávají). když vysadíte stromy tam, kde je sucho, tak se tam mokro nevytvoří.
vykácením stromů v anglii a irsku tam nepřestalo pršet.
Odpovědět
vykácením stromů v anglii a irsku tam nepřestalo pršet.
Karel Zvářal
22.10.2026 16:05 Reaguje na Lukas B.V přírodě funguje tzv zpětná vazba, kdy jeden jev podporuje druhý. Sucho měli v minulých letech i na ostrovech, ač jsou obklopeni mořem.
Nedávné opakované tepelné kupole mají svůj původ nad kontinentem s největší pouští světa. K mase horkého vzduchu se přidává i ten ze sousedního kontinentu. Evropa též svými průmyslovým obhospodařováním krajiny vytváří tepelné ostrovy, takže není náhodou, že se otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa. Prostě nad pouští neprší, a když už se tak stane, bývá množství vody devastující pro vyprahlou zem.
P.S. Kdyby stromy/zeleň neměly žádný vliv, tak by o nich ve městech tolik nemluvilo. Současné změněné klima je výslednicí všech vlivů, nejen množství kysličníku.
Odpovědět
Nedávné opakované tepelné kupole mají svůj původ nad kontinentem s největší pouští světa. K mase horkého vzduchu se přidává i ten ze sousedního kontinentu. Evropa též svými průmyslovým obhospodařováním krajiny vytváří tepelné ostrovy, takže není náhodou, že se otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa. Prostě nad pouští neprší, a když už se tak stane, bývá množství vody devastující pro vyprahlou zem.
P.S. Kdyby stromy/zeleň neměly žádný vliv, tak by o nich ve městech tolik nemluvilo. Současné změněné klima je výslednicí všech vlivů, nejen množství kysličníku.
LM
Karel Zvářal
22.10.2026 17:17 Reaguje na Ladislav MetelkaA když se všechny (jinde vyjmenované) vlivy sečtou, tj provádějí globálně, nestačíme se divit, co nám z toho vzešlo. Ve fyzice profesoři často operovali pojmem Suma sil.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
22.10.2026 17:43 Reaguje na Karel ZvářalKolik zemského povrchu je takto ovlivněno?
Odpovědět
Karel Zvářal
22.10.2026 18:14 Reaguje na Ladislav Metelkahttps://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-mokradnici-zamokruji-lokalne.vysouseci-odvodnuji-vysusuji-a-rozpaluji-globalne
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
22.10.2026 20:40 Reaguje na Karel ZvářalZkuste si to spočítat, než něco plácnete. Kolik procent povrchu je takto lokálně ovlivněno?
Odpovědět
Peter
22.10.2026 22:47 Reaguje na Ladislav MetelkaAk orná pôda zaberá 12% súše, pevniny sú 29% plochy Zeme, tak OP je 3,5%.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.10.2026 04:18 Reaguje na Ladislav MetelkaBavíme se o tom dokolečka dokola. Tepelný ostrov zástavby má v létě o 8-10°C více než okolní krajina - a ta jej přitom průběžně ochlazuje.
Radiátor zabírá minimální objem k celkové kubatuře místnosti - a přesto ji dokáže zahřát/vytopit.
Odpovědět
Radiátor zabírá minimální objem k celkové kubatuře místnosti - a přesto ji dokáže zahřát/vytopit.
LM
Ladislav Metelka
23.10.2026 08:02 Reaguje na Karel ZvářalAnmo, vyberete si ve městě jeden povrch, který je hodně ohřátý a pak to zobecníte na celé město, celý stát, celou zeměkouli...
Odpovědět
Karel Zvářal
23.10.2026 17:47 Reaguje na Ladislav MetelkaBlábolíte nepravdu. Dobře víte, jak to bylo, bavíme se o tom opakovaně. Lidé neutíkají z města kvůli 2-4° (celoroční průměr), ale letním extrémům, které ohřívají vzduch a moře, zejména na s.polokouli. Hlavně, že oponenta "spláchnete" jednou větou. Zkrátka profesionál...
Odpovědět
PE
Petr Elias
26.10.2026 09:54 Reaguje na Karel ZvářalA o kolik tedy ohřejí ten oceán? Máš výpočet? Odhad? Něco?
Pochybuji. Tak to zkusím za tebe.
Pokud budu počítat 40 mil. km2 přetvořené půdy na s. polokouli, tak celková energie bude cca 8,6x10^22 Joulů za rok.
K ohřátí oceánů na severní polokouli o 1 stupeň do hloubky 100 metrů bys potřeboval 6,3x10^22 Joulů.
(pokud se pletu, tak mě oprav)
Ale to bys musel všechnu tu energii narvat rovnou do oceánů, což se v realitě samozřejmě neděje.
Podle tebe tedy ten horký vzduch z pevniny napřed musí zákonitě vystoupat, poté se přesunout nad oceány, předat energii skleníkovým plynům a skleníkové plyny musí tu energii vyzářit do oceánu? A cestou ztratit jen minimum energie, že?
V realitě samozřejmě ten vzduch ztratí absolutní většinu své energie...
Odpovědět
Pochybuji. Tak to zkusím za tebe.
Pokud budu počítat 40 mil. km2 přetvořené půdy na s. polokouli, tak celková energie bude cca 8,6x10^22 Joulů za rok.
K ohřátí oceánů na severní polokouli o 1 stupeň do hloubky 100 metrů bys potřeboval 6,3x10^22 Joulů.
(pokud se pletu, tak mě oprav)
Ale to bys musel všechnu tu energii narvat rovnou do oceánů, což se v realitě samozřejmě neděje.
Podle tebe tedy ten horký vzduch z pevniny napřed musí zákonitě vystoupat, poté se přesunout nad oceány, předat energii skleníkovým plynům a skleníkové plyny musí tu energii vyzářit do oceánu? A cestou ztratit jen minimum energie, že?
V realitě samozřejmě ten vzduch ztratí absolutní většinu své energie...
Karel Zvářal
26.10.2026 17:58 Reaguje na Petr EliasNikdo nic?-) Tak dobře...
Jelikož přibývá odlesněných oblastí (desertifikace, pastva až na drn, deforestace, orná půda, zástavba - i do výšky...), přibývá "radiátorů", tj ploch, které na termokameře září žlutě a červeně.
Vpád arktického vzduchu pocítíme tak, že ze šatníku vytáhneme kožich. Vpád vzduchu z Afriky vyžene (přízemní) teploměr nahoru.
Vzdušné masy svou energii předají okolí, tj vzduchu, pevnině i mořím. Výměna tepla - vítězí radiátory nad chladiči.
Odpovědět
Jelikož přibývá odlesněných oblastí (desertifikace, pastva až na drn, deforestace, orná půda, zástavba - i do výšky...), přibývá "radiátorů", tj ploch, které na termokameře září žlutě a červeně.
Vpád arktického vzduchu pocítíme tak, že ze šatníku vytáhneme kožich. Vpád vzduchu z Afriky vyžene (přízemní) teploměr nahoru.
Vzdušné masy svou energii předají okolí, tj vzduchu, pevnině i mořím. Výměna tepla - vítězí radiátory nad chladiči.
PE
Petr Elias
27.10.2026 09:11 Reaguje na Karel ZvářalOpravdu ti nebudu znova a znova vysvětlovat základy fyziky. Nebudu ti vysvětlovat, že kondukce je mezi vzduchem a mořem opravdu zanedbatelná a že ten horký vzduch neohřívá vodu tak jak si myslíš. :D
Takže o kolik se tedy oceány na severní polokouli oteplí kvůli těm tvým novým ,,radiátorům,,? ;)
Odpovědět
Takže o kolik se tedy oceány na severní polokouli oteplí kvůli těm tvým novým ,,radiátorům,,? ;)
PE
Radek Novák
20.10.2026 09:05Dobrý článek. Je možné navázat druhým dílem, který by vysvětlil jak se mění rosný bod a to, že teplý vzduch sice pojmy více vody , ale vyšší teplota tuto vodu již nevrátí zpět v podobě rosy. . Myslím, že to je podstatný díl vysoušení krajiny, , kdy změny teploty nejen že způsobuje schopnost j vzduchu jimat vodu, šle brání i tomu aby se ta vlhkost vysražela jako rosa. Případně mě opravíte. Díky.
Odpovědět
Radek Novák
20.10.2026 09:05Dobrý článek. Je možné navázat druhým dílem, který by vysvětlil jak se mění rosný bod a to, že teplý vzduch sice pojmy více vody , ale vyšší teplota tuto vodu již nevrátí zpět v podobě rosy. . Myslím, že to je podstatný díl vysoušení krajiny, , kdy změny teploty nejen že způsobuje schopnost j vzduchu jimat vodu, šle brání i tomu aby se ta vlhkost vysražela jako rosa. Případně mě opravíte. Díky.
Odpovědět
Radek Novák
20.10.2026 09:05Dobrý článek. Je možné navázat druhým dílem, který by vysvětlil jak se mění rosný bod a to, že teplý vzduch sice pojmy více vody , ale vyšší teplota tuto vodu již nevrátí zpět v podobě rosy. . Myslím, že to je podstatný díl vysoušení krajiny, , kdy změny teploty nejen že způsobuje schopnost j vzduchu jimat vodu, šle brání i tomu aby se ta vlhkost vysražela jako rosa. Případně mě opravíte. Díky.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 09:20 Reaguje na Radek NovákRosa není základním zdrojem vody pro půdu z několika důvodů:
1. Potřebuje specifické podmínky, zdaleka se netvoří každý den.
2. Po východu slunce se většinou poměrně rychle vypaří
3. Rosa je většinou ekvivalent 0,1 až 0,3 mm srážek, což je ve srovnání s průměrnými denními úhrny velice málo.
Odpovědět
1. Potřebuje specifické podmínky, zdaleka se netvoří každý den.
2. Po východu slunce se většinou poměrně rychle vypaří
3. Rosa je většinou ekvivalent 0,1 až 0,3 mm srážek, což je ve srovnání s průměrnými denními úhrny velice málo.
SV
Slavomil Vinkler
20.10.2026 10:01 Reaguje na Ladislav MetelkaNo pro půdu ne, ale pro rostliny není zanedbatelná. Listy dokážou rosu vstřebat a tak 0,1x50dní je 5 mm pro rostliny, což může být rozdíl mezi životem a smrtí.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 10:14 Reaguje na Slavomil VinklerNikdo netvrdí, že rosa je bezvýznamná, ale z hlediska bilance vody v krajině nijak zásadní není.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.10.2026 10:15 Reaguje na Slavomil VinklerTady s vámi souhlasím, ale řeč byla původně o půdě.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.10.2026 10:38Mně tam chybí jen doplnění, že růst specifické (absolutní) vlhkosti zvyšuje skleníkový efekt. Primární příčina oteplování je hlavně antropogenní nárůst CO2 v atmosféře a navyšování specifické vlhkosti představuje významnou pozitivní zpětnou vazbu.
Naopak hnací síla odparu je v podstatě dána rozdílem 100 % mímus relativní vlhkost. A ten zjevně stoupá.
Odpovědět
Naopak hnací síla odparu je v podstatě dána rozdílem 100 % mímus relativní vlhkost. A ten zjevně stoupá.
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 10:55 Reaguje na Jiří SvobodaJe to tak, ale to už bych to moc komplikoval. Na některé zdejší diskutující se musí pomalu...
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.10.2026 11:13 Reaguje na Ladislav MetelkaOK. A opatření, která můžeme dělat, je snižování odparu tím, že budeme řízeně a s rozmyslem snižovat vegetační pokrytí a zavodněné plochy. To je opačný trend, než propagují ekologisté.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 11:34 Reaguje na Jiří SvobodaOno to celé nemá logické řešení. Někdo propaguje zavodnění krajiny, vodu do krajiny - ale tím jen na chvíli zvýšíme výpar a transformaci energie na latentní teplo, ale ta voda pak taky dříve dojde. A přijde sucho. Vody nemáme nekonečné množství.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.10.2026 12:18 Reaguje na Ladislav MetelkaA hlavně je to "sobecké" lokální opatření ve prospěch zlepšení místního klimatu na úkor okolí. Často se provádí tam (ve vyšších polohách), jde to až tak není potřeba.
Mně se líbí ty vaše grafy jasně ukazující trend navyšování specifické vlhkosi a snižování relativní vlhkosti. Jsou takové grafy (aspoň trochu přesné) pro celý svět? Pak už stačí zapojit jednoduchou fyziku...
Odpovědět
Mně se líbí ty vaše grafy jasně ukazující trend navyšování specifické vlhkosi a snižování relativní vlhkosti. Jsou takové grafy (aspoň trochu přesné) pro celý svět? Pak už stačí zapojit jednoduchou fyziku...
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 12:35 Reaguje na Jiří SvobodaNěkde ve zprávách IPCC to bylo...
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 13:12 Reaguje na Jiří SvobodaŽádné lokální opatření není sobecké. Globální opatření není nic jiného, než souhrn lokálních opatření. Vše lokální má i globální vliv, takže čím víc "sobeckých" lokálních opatření, tím větší globální význam. V tomto případě je tedy nutné sobeckost podporovat. Kdyby byli sobečtí všichni, nebylo by to sobecké vůbec.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
26.10.2026 16:28 Reaguje na PetrA že by ty lokální systémy mohly antisynergicky interagovat, to vám nedochází?
Příkladem je třeba státní rozpočet. Když z něj při pevných příjmech všem přidám, přivedu stát na buben.
Odpovědět
Příkladem je třeba státní rozpočet. Když z něj při pevných příjmech všem přidám, přivedu stát na buben.
Pe
Petr
20.10.2026 13:09 Reaguje na Ladislav MetelkaVody nemáme nekonečné množství, zato je tu neustále. Můžeme si být jistí, že dříve či později odpar zkondenzuje a vyprší. Stačí tedy zadržet tolik vody, abychom přečkali mezery mezi srážkami. Bunusem bude víc odparem odvedeného tepla.
Zato opačné "řešení", tedy snižování odparu, mi nedává žádný smysl. Protože se nebude odpařovat a odparem ochlazovat, teplota dramaticky naroste. A chybějící odpar sníží srážky a zvýší sucho. A dál navýší teplotu...
Odpovědět
Zato opačné "řešení", tedy snižování odparu, mi nedává žádný smysl. Protože se nebude odpařovat a odparem ochlazovat, teplota dramaticky naroste. A chybějící odpar sníží srážky a zvýší sucho. A dál navýší teplotu...
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 13:12 Reaguje na PetrJenže voda se v tom teplém vzduchu bude držet ve formě páry, až se dostane na místo s teplotou na hranici rosného bodu, kde začne kondenzovat. Bude tedy kondenzovat a vyprší se v chladnějších oblastech. Nejvíce nad oceány a ve vysokých zeměpisných šířkách. Proto srážky ve Skandinávii rostou.
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 13:26 Reaguje na Ladislav MetelkaTrochu zpestření: V Bibli se uvádí, že v Edenu údajně nepršelo. Teploty tropické a nekondenzovalo nic. A pak se něco změnilo, atmosférická voda zkondenzovala a došlo k potopě světa.
U nás zatím stále prší, takže je zbytečné plašit, že bude pršet jen ve Skandinávii, a je nutné pracovat na zadržování vody. Ať má co odpařovat. A co bude dál se neví, to se teprve uvidí.
Odpovědět
U nás zatím stále prší, takže je zbytečné plašit, že bude pršet jen ve Skandinávii, a je nutné pracovat na zadržování vody. Ať má co odpařovat. A co bude dál se neví, to se teprve uvidí.
Pe
Petr
20.10.2026 13:27 Reaguje na PetrV tom nám pomáhají roční období, takže je jistota, že i suché léto jednou skončí a voda zkondenzuje.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
21.10.2026 14:58 Reaguje na Ladislav MetelkaPreto majú teraz povodne v Španielsku a Taliansku. Je tam chladno.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
22.10.2026 09:51 Reaguje na Vladimir MertanCo zase motáte počasí do klimatu?
Odpovědět
LB
Lukas B.
20.10.2026 12:09 Reaguje na Jiří Svobodano vidíte. a jakou tady dostává sedlák čočku, když po sklizni podmítne (ergo naruší kapiláry a sníží odpar)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.10.2026 12:28 Reaguje na Lukas B.To se jeví jako správné. Až na situaci, kdy přijde přívalový déšť a podmítnutou ornici spláchne.
Odpovědět
MD
Milan Daneš
26.10.2026 10:17 Reaguje na Jiří Svobodazvláště když se podmítne po svahu a né po vrstevnici.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.10.2026 12:47 Reaguje na Lukas B.O významu podmítky nemá cenu diskutovat s kýmkoliv, kdo není zemědělec. Takové odmítavé názory jsou pouze k smíchu.
Odpovědět
LB
Lukas B.
20.10.2026 13:04 Reaguje na pavel peregrinjá tedy zemědělec nejsem, ale při troše snahy to nebyl zas takový problém pochopit. samozřejmě na základě nějakého "bekgraundu" fyziky, v mém případě stavební fyziky.
Odpovědět
LB
Lukas B.
20.10.2026 13:08 Reaguje na Lukas B.ostatně, ze stavební fyziky podobný paradox: darmo a zbytečno devíti z deseti lidí vysvětlovat, že vlhký studený sklep se nevysuší tím, že se bude v horkém létě v poledne větrat.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.10.2026 12:18Ono těch paradoxů je v klimatologii více. Výpar nad oceánem je vyšší než kdy dříve (viz letos i 4 cyklóny současně) => povodně v Asii. Do Španěl už (silné) deště dorazily, část i do Francie.
Opakovaně zmiňuji absenci dřívějšího pravidelného chodu oblačnosti, ze které přiměřeně zapršelo. Přívaláky evokují přehrady, tj zachytit co možná nejvíce a postupně upouštět. Prospěje i spodním vodám, nejen říčním živočichům. Takže za mě jádro pudla spočívá v absenci pravidelného, přiměřeného VVC, ten menší (rosa) má též význam, zejména pro hmyz a savce, kteří to mají k vodě daleko. A to, proč neprší pravidelně, je na jinou diskusi.
Odpovědět
Opakovaně zmiňuji absenci dřívějšího pravidelného chodu oblačnosti, ze které přiměřeně zapršelo. Přívaláky evokují přehrady, tj zachytit co možná nejvíce a postupně upouštět. Prospěje i spodním vodám, nejen říčním živočichům. Takže za mě jádro pudla spočívá v absenci pravidelného, přiměřeného VVC, ten menší (rosa) má též význam, zejména pro hmyz a savce, kteří to mají k vodě daleko. A to, proč neprší pravidelně, je na jinou diskusi.
Pe
Petr
20.10.2026 12:32Se zvyšujícím se odparem by se tedy mělo zvyšovat i množství odvedeného tepla a teplota povrchu by měla klesat. Teplota ale roste, teplo se tedy akumuluje v atmosféře a dál ohřívá povrch a zvyšuje odpar a ohřívá povrch a zvyšuje odpar...?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 12:38 Reaguje na PetrTeplota povrchu neklesá. Pokud je co odpařovat, jen neroste tak rychle. Ovšem je to za cenu většího výparu, půda se dříve vysuší a když už není co odpařovat,...
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 12:59 Reaguje na Ladislav MetelkaA kam jde to teplo, které zvýšený odpar z povrchu odnáší?
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 13:00 Reaguje na Ladislav MetelkaJasně, když už není co odpařovat, ten prostě není. Proto je potřeba zajistit, aby bylo co odpařovat. Odpařování je jediný způsob ochlazování.
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 13:04 Reaguje na PetrProto mně osobně přijdou kontraproduktivní až absurdní zde populární snahy omezovat odpar.
A navíc, odpar se nebude zvyšovat donekonečna. Jednou se zpomalit musí. A i odpařená voda se jednou musí zkondenzovat a vypršet. Jde tedy jen o to mít na odpar dost vody v zásobě. Pak bude vše v pořádku.
Odpovědět
A navíc, odpar se nebude zvyšovat donekonečna. Jednou se zpomalit musí. A i odpařená voda se jednou musí zkondenzovat a vypršet. Jde tedy jen o to mít na odpar dost vody v zásobě. Pak bude vše v pořádku.
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 13:09 Reaguje na PetrJenže ono je to všechno závislé na srážkách. Víc vody mít nebudeme. A pokud se brzy po dešti začne voda, vlivem vyšší teploty, rychle odpařovat, méně zbyde na vsakování i povrchový odtok.
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 13:15 Reaguje na Ladislav MetelkaTeď si to trochu odporuje. Zvyšující se odpar přece musí znamenat i víc srážek, tedy víc vody. Možná ne hned, ale jednou určitě. Takže víc odparu je cesta a řešení.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 13:22 Reaguje na PetrV teplém vzduchu ta vodní pára nebude snadno kondenzovat. Ten vzduchu se musí ochladit na úroveň rosného bodu. Takže voda, vypařená u nás, z velké části vyprší v chladných oblastech. Nad oceány a ve vyšších zeměpisných šířkách.
Odpovědět
Pe
Pe
Petr
20.10.2026 13:17 Reaguje na Ladislav MetelkaMně to zatím přijde, že máme vody dostatek, jen si ji necháváme odtéct. A zbytek se vypaří a nadáváme na sucho. Nenechat ji odéct, a bude vody dost na výpar, ochlazení výparem i na víc srážek. Vyřešeno, hotovo. Nebo ne?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 13:24 Reaguje na PetrPrůtoky v řekách dlouhodobě mírně klesají, takže s tím "necháváme odtéct" to asi takové nebude...
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 13:28 Reaguje na Ladislav MetelkaKlesající nezmanená žádný. Voda odtéká furt.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 13:31 Reaguje na PetrAle odtéká jí méně, i při +/- stejných srážkách.
Odpovědět
Pe
LM
LM
Pe
Petr
20.10.2026 13:50 Reaguje na Ladislav MetelkaVůbec ne. Paradoxně proto chci vodu zadržovat. Aby bylo co odpařovat, i aby mělo co odtékat. Přísun vody není v čase rovnoměrný, takže zadržováním vody se jako vedlejší efekt zlepší i toto.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 14:06 Reaguje na PetrJako že víc vody zadržíte a tím pádem jí víc odteče?
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 14:17 Reaguje na Ladislav MetelkaUž děláte hloupého. Čím víc vody bude v krajině, tím stabilnější bude její odtok. Odtok nemusí být nijak velký, to se ale asi nepodaří moc ovlivnit. Ve výsledku to tedy bude jak píšete, čím víc vody bude v krajně, tím víc jí také bude z krajiny vytékat. Pak bude záležet jak dobré zadržovací schopnosti bude krajina mít. Stále platí to, co dokola píšu, že řešením je vodu zadržet. I pro toto.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 14:21 Reaguje na Petr"čím víc vody bude v krajně, tím víc jí také bude z krajiny vytékat" OK. Tím dříve se ale krajina vysuší.
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 14:24 Reaguje na Ladislav MetelkaA jéje. Má smysl vám to dokola opakovat? Nemá. Vidíte jen to svoje. No, vaše chyba. Profesní zaslepenost?
Odpovědět
LM
Pe
Petr
20.10.2026 14:31 Reaguje na Ladislav MetelkaOpakování není logika.
Co vám vadí na mé logice, že ji ignorujete?
Odpovědět
Co vám vadí na mé logice, že ji ignorujete?
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 14:34 Reaguje na PetrBilance. Čím větší je odtok, tím méně vody zůstane k dispozici v krajině.
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 14:40 Reaguje na Ladislav MetelkaTo je ale vaše logika, ne moje. Moje je: Čím větší odtok a výpar, tím víc jí musíme zadržet, aby na to bylo. Co vám na mojí logice vadí nebo nesedí, že ji ignorujete?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 14:46 Reaguje na PetrTím víc jí musíme zadržet? Je vůbec tolik vody k dispozici ze srážek?
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 16:43 Reaguje na Ladislav MetelkaJá se domnívám že ano. Vy jste fyzik, jistě to zvládnete podpořit patřičnými výpočty. Já jsem zvědavý jak se bude vyvíjet množství srážek a jejich rozložení v dalších letech s tím, jak se zvyšuje odpar i množství vody v atmosféře. To se přece nějak projevit musí.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
21.10.2026 07:51 Reaguje na PetrAno, projeví. Vypařená voda od nás odejde a zkondenzuje někde v chladnějších oblastech.
Odpovědět
Pe
Petr
21.10.2026 10:04 Reaguje na Ladislav MetelkaDěláte jako by u nás už nepršelo. Úmyslně? Ono ale prší. Už jsem vás požádal, abyste to jako odborník spočítal. Zkusím to sám. Srážky jsou známé, cca 50 miliard kubíků. Odtok také, cca 15 miliard. Někde tu píšete, že výpar je asi 75 % srážek, to je asi 36 miliard. Kdyby nepršelo a počáteční stav vody v ČR byl nula, tak by to opravdu nevycházelo. Jenže vodu tu máme, dokonce trvale odtéká, a průběžně prší. Jde tedy jen o to, aby voda neodtekla a nevypařila se dříve, než naprší další. K tomu máme jednak stávající zásoby, a já navrhuji je zvyšovat jak jen to půjde. Právě proto, abychom na to všechno měli bezpečně zajištěný dostatek vody a nedostávali se do mínusu. Čistě matematicky by stačilo zvýšit množství zadržené vody jen o ten rozdíl, nějakou jednu miliardu kubíků, abychom dostali byli na nule a množství naší vody se nesnižovalo. Je to ale jen hrubý výpočet a spíš nereálný. Ukazuje ale, že vody je relativně dostatek, stačí si ji jen zachytit. Stačí vám to takhle?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
21.10.2026 10:12 Reaguje na Petrnestačí ji jen zachytit. Musíte také zabránit jejímu výparu, což bude při rostoucí teplotě čím dál tím obtížnější.
Odpovědět
Pe
Petr
21.10.2026 10:25 Reaguje na Ladislav MetelkaProč proboha? Už jen matematicky přece vidíte, že je vody dostatek. Nebo nevidíte? Navíc zvyšování výparu zvyšuje ochlazování a koloběh vody.
A nebo víte co? Popište váš "plán", tedy proč omezovat výpar a co podle vás bude následovat.
Odpovědět
A nebo víte co? Popište váš "plán", tedy proč omezovat výpar a co podle vás bude následovat.
LM
Ladislav Metelka
21.10.2026 10:33 Reaguje na PetrZvyšování výparu má za následek méně vody pro povrchový odtok i pro vsakování. Pokud použiju Vaše čísla - průměrné srážky 50 miliard kubíků. Průměrný povrchový odtok 15 miliard kubíků. Výpar 75% srážek, to je cca 37 miliard kubíků. Na vsakování a povrchový odtok dohromady tedy zbývá 13 miliard kubíků. Při odtoku 15 miliard kubíků. Tady Vám něco nesedí.
Jen si spočítejte, co se stane s dostupností vody pro vsakování a povrchový odtok, pokud výpar stoupně ze 75% na 80% srážkových úhrnů...
Odpovědět
Jen si spočítejte, co se stane s dostupností vody pro vsakování a povrchový odtok, pokud výpar stoupně ze 75% na 80% srážkových úhrnů...
Pe
Petr
21.10.2026 10:51 Reaguje na Ladislav Metelka50 naprší, 37 se vypaří a 15 odteče. Výsledek je mínus 2. Ty nenecháme odtéct a jsme na nule. Máme stávající zásoby a průběžný déšť. Vše funguje. Stoupne-li výpar, bude muset stoupnout i zadržování. Píšu to pořád dokola a dokola, a vy si pořád opakujete svoje.
Jinde uvádíte, že roste velký vodní cyklus, takže se dá očekávat i zvýšení srážek, i se všemi projevy. Zcela logicky by měl růst i malý vodní cyklus.
Odpovědět
Jinde uvádíte, že roste velký vodní cyklus, takže se dá očekávat i zvýšení srážek, i se všemi projevy. Zcela logicky by měl růst i malý vodní cyklus.
LM
Ladislav Metelka
21.10.2026 11:05 Reaguje na PetrAno. Takže budeme omezovat odtok o miliardy kubíků ročně. A víte, že regulace odtoku má taky svá pravidla, že nelze jít pod hygienická minima, že nelze omezovat odtok na hodnoty, kdy se v řece už neudrží život? Nebo chcete místo řek zapáchající stojaté strouhy? A už jsem psal - větší transport vodní páry z oceánu k nám ještě zdaleka neznamená, že porostou srážky.
Odpovědět
Pe
Petr
21.10.2026 11:15 Reaguje na Ladislav MetelkaNemůžete přece vážně argumentovat krajními absurditami. Nebo snížení odtoku o nějakých 15 % vnímáte jako katastrofu, která z vodních toků udělá mrtvé stoky? To si fakt myslíte?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
21.10.2026 11:24 Reaguje na PetrO 15%? Snížení odtoku z 15 na 10 miliard kubíků už je o 33% a tam už začíná sucho se všemi problémy.
Odpovědět
Pe
Petr
21.10.2026 11:35 Reaguje na Ladislav MetelkaV mých číslech do nulové bilance chyběly dvě miliardy. Nevím kde jste vzal pět. Pomáháte si k těm absurditám, aby vám nějak vyšly?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
21.10.2026 11:38 Reaguje na PetrPsal jste, že odtok je 15 miliard. Pokud výpar stoupne ze 75% srážek na 80% srážek, bude výpar 40 miliard a zbyde na odtok 10 miliard. Chybělo by tedy 5.
Odpovědět
Pe
Petr
21.10.2026 11:41 Reaguje na Ladislav MetelkaAno, a nebo třeba výpar stoupne na 100 procent... :-)
Evidentně stále úmyslně přeháníte, abyste podpořil svoje názory. No, mám jiné.
Odpovědět
Evidentně stále úmyslně přeháníte, abyste podpořil svoje názory. No, mám jiné.
LM
Ladislav Metelka
21.10.2026 11:42 Reaguje na PetrVýpar roste s teplotou prakticky exponenciálně.
Odpovědět
Pe
Pe
Petr
21.10.2026 11:02 Reaguje na Ladislav MetelkaRůst vzdušné vlhkosti a vodního cyklu by logicky měl další zvyšování výparu omezovat, ne zvyšovat. Výpar se nemůže zvyšovat donekonečna.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
21.10.2026 11:07 Reaguje na PetrNezapomeňte na růst teploty. Ale jinak si ten článek přečtěte ještě jednou (dvakrát, třikrát,...). Třeba nakonec pochopíte, jak je to se závislostí výparu na teplotě.
Odpovědět
Pe
Petr
21.10.2026 11:11 Reaguje na Ladislav MetelkaNezapomínám, neporoste lineárně pořád dál a dál. A vlhkost stejně tak.
Odpovědět
LM
Pe
Petr
20.10.2026 13:19 Reaguje na Ladislav MetelkaA co to teplo, které odnáší zvýšený odpar? Kam "se ztrácí"?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 13:24 Reaguje na PetrDo chladnějších oblastí, kde ta pára kondenzuje.
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 13:30 Reaguje na Ladislav MetelkaPak musíme přečkat naše teplé období a mít dostatek vody, než přijde nějaké chladnější období a zaprší. Mně prostě pořád vychází, že stačí mít dost vody a pohoda.
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 13:35 Reaguje na PetrA vzhledem k tomu, že zatím přší i v létě, tak bych to tak do krajnosti nedováděl. Prostě vodu zadržovat, ať se má co odpařovat a nevysycháme. Vlivů to bude mít jistě několik a budou se sčítat. Třeba se tím "oživí" i malý vodní cyklus. Každopádně, toto vidím jako řešení. A naopak - snažit se omezovat odpar jako katastrofu.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 13:38 Reaguje na PetrAle bude-li se hodně odpařovat, budeme vysychat.
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 13:52 Reaguje na Ladislav MetelkaUž jste jak gramofon, tím jste mě velmi zklamal. Odpovím tedy vaším způsobem: Bude-li se hodně odpařovat, musíme hodně zadržovat, abychom nevysychali. Co na tom není jasné?
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 13:59 Reaguje na PetrČím víc se odpařuje, tím víc musíme zadržovat, pokud nechceme vysychat. Přijde mi to prosté. Vám ne? Srážky jsou a fungují, takže se netřeba bát, že by nebylo co.
Odpovědět
PE
Petr Elias
20.10.2026 14:16 Reaguje na PetrA kde budeme zadržovat? V přehradách? To bude paráda - bazén s dostatkem vody a všade okolo sucho. ;)
Nejdůležitější je postarat se o příčinu, tedy lidský vliv.
Odpovědět
Nejdůležitější je postarat se o příčinu, tedy lidský vliv.
Pe
Petr
20.10.2026 14:19 Reaguje na Petr EliasV krajině. Tedy ano, i v přehradách. Prostě všude a všemi možnými způsoby. A ano, současně je nutné řešit i příčinu. Opačně, tedy nejprve řešit příčinu a pak následek, to nejde. Než bychom vyřešili příčinu, byli bychom dávno na troud.
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 14:21 Reaguje na PetrZměny způsobené suchem jsou velmi obtížně zvratné. Až nemožné.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 14:22 Reaguje na PetrVždycky ale budete mít jen tu vodu, kterou Vám tady výpar nechá...
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 14:27 Reaguje na Ladislav MetelkaTo ani nijak nepopírám, jen pořád dokola píšu, že právě proto jí musíme zadržet tolik, aby nám vydržela i přes zvýšený výpar, i přes odtok... A vy jako když to nečtete... To je pak diskuze na nic.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 14:31 Reaguje na PetrA jste si jist, že té vody tady vyprší tolik, že to pokryje zároveň potřeby zavlažení půdy, povrchového odtoku i výparu? Zvlášť když výpar výrazně roste, ale srážky ne?
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 14:38 Reaguje na Ladislav MetelkaKdyž vidím kolik jí odtéká, tak ano. Vy ne?
Jinak zavlažování, odtok a výpar, to je pořád jedna a ta samá voda, nejsou to tři různé vody a není jich třikrát víc.
Odpovědět
Jinak zavlažování, odtok a výpar, to je pořád jedna a ta samá voda, nejsou to tři různé vody a není jich třikrát víc.
Pe
Petr
20.10.2026 14:38 Reaguje na Ladislav MetelkaJste fyzik, spočítejte to. Srážky znáte, výpar taky, odtok taky...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 14:48 Reaguje na PetrNo právě. Asi 70-75% vody, která u nás vyprší, se vypaří. Z toho zbytku můžete vařit.
Odpovědět
Pe
LM
pp
pavel peregrin
20.10.2026 14:39 Reaguje na PetrCo pořád kde chcete zadržovat? Chápete jednoduchou věc, že půda tu vodu zadržuje úplně normálně? A že to v první řadě naprosto závisí na druhu té půdy?
Kdybyste měl vzdělání v tomto oboru, tak byste se nemusel pořád dokola ptát a vznášet tyto otázky.
Odpovědět
Kdybyste měl vzdělání v tomto oboru, tak byste se nemusel pořád dokola ptát a vznášet tyto otázky.
Pe
Petr
20.10.2026 14:44 Reaguje na pavel peregrinÚplne normálně ale v současných podmínkách nestačí, proto vysycháme. Zadržovat je nutné abnormálně, tedy víc, tedy úměrně spotřebě, tedy tak, abychom nevysychali. Je to jednoduché jak facka. A že to pro vás bude znamenat změny a potíže je váš problém.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.10.2026 14:46 Reaguje na PetrOdpovídám níže. Pouze opakujete teoretické nesmysly neznalých.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.10.2026 14:45 Reaguje na pavel peregrinPokud na suchou zem spadne určité množství srážek, půda tyto srážky pojme a zadrží, ale samozřejmě úměrně svému fyzikálnímu složení a to zejména, obsah humusu v tom nehraje tak velkou roli. Módní trend a omílaná mantra zvyšování humusu v půdě je možná líbivá, ale zvyšování humusu v půdě má svoje pravidla a zdaleka ne všude je proveditelné, lépe řečeno, ne všude probíhají biochemické a bakteriální pochody tak, jak by se nám líbilo.
Pokud půda nedosáhne stavu nasycenosti, nic z ní neodtéká, a pokud ano, jde pouze o povrchový odtok vlivem přívalového deště a k jeho zachycení a využití slouží přehrady.
Odpovědět
Pokud půda nedosáhne stavu nasycenosti, nic z ní neodtéká, a pokud ano, jde pouze o povrchový odtok vlivem přívalového deště a k jeho zachycení a využití slouží přehrady.
pp
pavel peregrin
20.10.2026 14:48 Reaguje na pavel peregrinMyslet si, že lze nějak dramaticky zvýšit jímavost půd vodou, je omyl.
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 16:39 Reaguje na pavel peregrinVe vodních tocích teče voda prakticky neustále, přestože má půda do stavu nasycenosti kilometr daleko.
Bude se toho prostě muset hodně změnit. Hledat jak vodozádržnost zvýšit, jaké druhy vegetace mají jaký vliv, a tak dál. To co děláte od školy pořád stejně už prostě nestačí, budete muset přidat.
Odpovědět
Bude se toho prostě muset hodně změnit. Hledat jak vodozádržnost zvýšit, jaké druhy vegetace mají jaký vliv, a tak dál. To co děláte od školy pořád stejně už prostě nestačí, budete muset přidat.
Pe
Petr
20.10.2026 17:08 Reaguje na PetrA když to nezvládnete s polem, třeba to půjde s lesem. Nikde není dáno, že zemědělská půda musí zůstat ve stávajícím rozsahu. Já jsem přesvědčený, že stávající rozsah zedědělské půdy je zcela neudržitelný, že s oholenou krajinou v takovém rozsahu prostě klima a vodní režim udržet nelze.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.10.2026 18:05 Reaguje na PetrTo jsou jen pustá klišé. Já na rozdíl od vás prakticky vím, že to, co jsem se kdysi naučil a čeho se držím, je půdě prospěšné. Abychom o tom ale mohli diskutovat jako rovný s rovným, musel byste mít jednak příslušné vzdělání a za druhé projít tvrdou školou praxe.
Protože bohužel nesplňujete ani jedno ani druhé, nemáte ani tušení, o čem hovoříte.
Odpovědět
Protože bohužel nesplňujete ani jedno ani druhé, nemáte ani tušení, o čem hovoříte.
Pe
Petr
20.10.2026 18:14 Reaguje na pavel peregrinVůbec nejde o to co je prospěšné půdě, ale co je prospěšné celé krajině a celému prostředí. A vůbec to není stejné. Posuzujete to podle toho, co je prospěšné vám.
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 18:19 Reaguje na PetrA že jste se kdysi něco naučil a tak to celý život děláte nemusí znamenat, že je to správné pro krajinu nebo celé naše prostředí, ale jen to, že je to správné pro vás, vyhovuje vám to a přináší vám to zisky. Ostatně, učil jste se to právě proto, abyste z toho měl co největší přínos vy sám.
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 18:21 Reaguje na pavel peregrinA podle toho jak se zde projevujete rozhodně vám rovný nejsem a být nechci. To bych se styděl.
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 18:27 Reaguje na pavel peregrinA možná je problém právě v tom, že jste se něco naučil kdysi. Od té doby se ale mnohé změnilo, nic není jak bývalo, a co platilo kdysi, dnes už platit nemusí. Všechny obory, které nějak pracují s životním prostředím, musely či budou muset, svůj přístup, tedy hlavně svoje myšlení, změnit.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.10.2026 07:39 Reaguje na PetrBohužel na to, abyste se mnou mohl diskutovat jako rovný s rovným, vám mnoho vědomostí schází, s tím se smiřte.
A opak je pravdou-celý život se musím i ve svém oboru dovzdělávat, ale právě proto, že mám solidní základy, jsem schopen posoudit, co je přínosné a co je pustá teorie bez přínosu- na rozdíl od vás.
Odpovědět
A opak je pravdou-celý život se musím i ve svém oboru dovzdělávat, ale právě proto, že mám solidní základy, jsem schopen posoudit, co je přínosné a co je pustá teorie bez přínosu- na rozdíl od vás.
Pe
Petr
21.10.2026 10:06 Reaguje na pavel peregrinAno, posuzujete co je přínosné pro vás. A to je právě vaše nepochopení situace.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.10.2026 13:59 Reaguje na PetrSituaci nechápete především vy. To co píšu, je přínosné pro všechny, ale to byste opravdu musel mít příslušné vzdělání. Jinak diskuze s vámi je zbyteční ztráta času a jak na to koukám, vy jste natvrdlý i v diskuzi s panem Metelkou. jen pořád dokola opakujete nějaké svoje takyargumenty a vůbec si asi neuvědomujete, že se pouze zesměšňujete.
Ale- váš problém.
Odpovědět
Ale- váš problém.
Pe
Petr
22.10.2026 10:28 Reaguje na pavel peregrinNesprávně chápete vzdělání. To máte právě na to, abyste uváděl do praxe vše, co je nutné podle momentální situace a potřeb. Ne na to, abyste jen dokola opakoval, že vás to živí a jinak to dělat nemůžete, protože tak jste se to kdysi naučil.
Odpovědět
Pe
Petr
22.10.2026 10:34 Reaguje na PetrSpolečnost do vás investovala a darovala vám zadarmo vzdělání - s očekáváním, že se to v budoucnu vyplatí a vrátí, až to bude potřeba. Ale zatím to moc nevypadá, zatím koukáte jen na sebe.
Odpovědět
Pe
Petr
22.10.2026 10:38 Reaguje na PetrVzdělání máte na to, abyste mohl hledat nové cesty a možnosti, ne abyste říkal, že to musíte dělat pořád stejně, jako kdysi. Hezky je to vidět třeba u lékařů. Kdyby byli jako vy, tak budou tvrdit, že jediná možnost je pouštět žilou, protože tak se to kdysi naučili a živí je to.
Odpovědět
JO
PE
Jakub Graňák
21.10.2026 15:21 Reaguje na Jarka O.To fakt sedí od někoho, kdo chce v podmínkách oteplování klimatu pěstovat boreální dřeviny
Odpovědět
JO
Jarka O.
21.10.2026 21:00 Reaguje na Jakub GraňákPěstuji to, co chce růst. Zelený pirát zpochybňuje přehrady, vím, že vám ta hloupost vyhovuje.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
22.10.2026 21:12 Reaguje na Jakub GraňákTa paní je úplně a dlouhodobě zcela mimo, je asi zbytečné na ni reagovat vic, než je nutné. Ona by sázela smrková pole i pod Dubrovníkem, kdyby mohla. A když by ji odumřela, svalila by to na nesprávnou / nedostatečnou / zanedbanou péči o ně.
Odpovědět
JO
VP
Vladimír Pelíšek
23.10.2026 05:22 Reaguje na Jarka O.Už zase úplně mimo. Nemá asi ani cenu řešit, že se jedná o kaštanovník setý, ne o “jedlé kaštany” (protože žádné “nejedlé kaštany” neexistují, jde o jírovec maďal). Ale kaštanovník setý NENÍ VHODNÝ pro standardní středozemní klima jinde než ve vyšších horách, z mnoha důvodů, které nemá cenu rozepisovat. Také proto ho tam nikde v přímořských lesích nenajdete.
Opravdu byste měla raději mlčet, je to horší a horší.
Odpovědět
Opravdu byste měla raději mlčet, je to horší a horší.
VM
Vladimir Mertan
20.10.2026 13:59Celá táto debata a článok pána Metelku mi pripomínajú ten známy vtip: Helikoptéra zablúdi v hustej hmle nad mestom, pilot v okne mrakodrapu uvidí človeka a zakričí: „Kde to som?!“ Človek zakričí späť: „Vo vrtuľníku!“ Pilot prikývne, otočí stroj a presne navigovaným letom pristane na letisku. Pasažier sa pýta: „Ako ste preboha vedeli, kam letieť?“ Pilot odpovedá: „To bola budova helpcentra Microsoftu. Odpoveď bola formálne absolútne správna, ale inak absolútne nanič na riešenie momentálnej situácie.“Pán Metelka tu predviedol presne to isté. Vytiahnúť špecifickú vlhkosť vo vyšších hladinách atmosféry a tváriť sa, že to popiera vplyv vysušovania krajiny na lokálnu teplotu, je technická polopravda – veľmi podobná polopravdám o nízkej slnečnej aktivite. Formálne vzorce sedia, ale podstatu problému to úplne míňa.Celý jeho výklad totiž operuje s krajinou ako v sterilnej sklenenej skúmavke:Ignoruje synoptiku a tlakové útvary: Bežní ľudia vnímajú, že u nás neprší kvôli neustálym, blokujúcim tlakovým výšam. V oblasti vysokého tlaku dochádza k zostupnému prúdeniu vzduchu, ktorý sa pri klesaní zohrieva, vysušuje a rozpúšťa oblačnosť. Vzduch môže mať v Libuši gramov páry koľko chce – bez výstupných prúdov z neho nezaprší.Pletie si advekciu s lokálnou realitou: Vyššia špecifická vlhkosť vo vzduchu nad nami nevznikla z našich vyschnutých polí, ale prúdením z oteplených oceánov a Stredozemného mora. To, že k nám prúdi vlhkejší morský vzduch, absolútne nedokazuje, že naša vlastná krajina pod ním nevysychá.Termodynamika povrchu nepustí: Ak z krajiny odstránite vegetáciu a odvodníte ju, slnečná energia sa nemá ako spotrebovať na výpar (latentné teplo). Prevedie sa na zjavné, sálavé teplo , ktoré funguje ako gigantický fén a lokálnu klímu brutálne prehrieva.Tváriť sa, že monokultúry, odvodňovanie a zničenie malého vodného cyklu nemajú vplyv na vyhrievanie krajiny len preto, že v atmosfére prúdi viac gramov páry z oceánu, je akademické alibi. Mať „microsoftovo“ správne dáta a nemať vodu v studniach je presne ten prípad zblúdeného vrtuľníka.
Odpovědět
PE
Petr Elias
20.10.2026 14:14 Reaguje na Vladimir MertanKlidně si to mohl zkrátit - kravčík ti za to stejně nezaplatí. :D
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 14:20 Reaguje na Vladimir MertanAdvekcí z oceánu a Středozemního moře? Ale Kravčík i Pokorný tvrdí, že velký vodní cyklus slábne.
Někdo tady kecá...
Odpovědět
Někdo tady kecá...
VM
Vladimir Mertan
20.10.2026 15:08 Reaguje na Ladislav MetelkaNechajme bokom mená a držme sa čistej fyziky atmosféry a synoptiky: Vzduch nad pevninou nie je izolovaná nádoba. To, že z oceánu prúdi do strednej Európy vzduch s vyššou špecifickou vlhkosťou (advekcia), predsa absolútne nepopiera, že naša vlastná krajina pod ním trpí zrážkovým deficitom a vyhrieva sa. Prečo z oceánskej vlahy nezaprší? Pretože o zrážkach nerozhoduje samotný počet gramov vody v kilograme vzduchu vo výške, ale synoptická situácia a relatívna vlhkosť pri zemi. Keď nad nami týždne sedí stabilná, blokujúca tlaková výš, dochádza ku zostupnému prúdeniu vzduchu (subsidencii). Ten sa pri klesaní zohrieva, jeho relatívna vlhkosť klesá a oblačnosť sa rozpúšťa. Rola stavu krajiny: Keď takýto stav narazí na odvodnenú krajinu bez vegetačného krytu, slnečná energia sa nemôže spotrebovať na latentné teplo výparu. Prevedie sa na zjavné sálavé teplo (H), ktoré prizemnú vrstvu vzduchu ešte viac prehreje. Tým sa kondenzačná hladina posunie do nedosiahnuteľných výšok. Výsledok je úplne jasný: Prúdenie z oceánu síce donesie gramy vlahy v stredných hladinách troposféry, ale blokujúca tlaková výš spolu s prehriatym povrchom krajiny spôsobia, že z nej na zemi nepadne ani kvapka. Spôsobuje to kombinácia makro-synoptickej blokády a lokálneho energetického režimu krajiny – nie akademické hrátky so slovíčkami.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
21.10.2026 07:50 Reaguje na Vladimir MertanVy píšete, jako kdyby tady permanentně byla blokující výše. Ale to zzdaleka není. Kromě toho "Tým sa kondenzačná hladina posunie do nedosiahnuteľných výšok.! je blbost. Posune se výš, ale ten teplejšíí vzduch taky vystoupá výš a ta voda tam stejně zkondenzuje.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
21.10.2026 14:53 Reaguje na Ladislav MetelkaPán Metelka, to, čo ste napísali o kondenzácii, odporuje základnej termodynamike atmosféry aj synoptickej realite:
Vo výši vzduch STÚPA? Kde preboha? Základnou vlastnosťou tlakovej výše je subsidencia (zostupné prúdenie). Klesajúci vzduch sa stláčaním zohrieva, jeho relatívna vlhkosť klesá a oblačnosť sa rozpúšťa. Vo vnútri blokujúcej výše vám žiadny prízemný vzduch voľne nenastúpa do 4 000 metrov, pretože ho tlačí nadol subsidenčná inverzia.
Kondenzačná hladina a konvektívna zábrana (CIN): Keď znížite relatívnu vlhkosť pri zemi a posuniete kondenzačná hladinu o kilometre vyššie, vytvoríte obrovskú konvektívnu zábrana. Na to, aby vzduch prerazil takto vysoko, potrebuje obrovský impuls. Keď je krajina odvodnená a chýba jej výpar (latentné teplo), termické bubliny strácajú energiu a k žiadnej kondenzácii nad daným územím nedôjde.
Nie, tá voda tu „rovnako nezkondenzuje“: Výsledkom vyššej kondenzačnej hladiny nie je to, že zaprší rovnako, len o niečo vyššie. Výsledkom je, že vlhkosť preletí preč bez zrážok, alebo raz za mesiac praskne zábrana a vznikne blesková prívalová búrka, z ktorej voda po vyprahnutej pôde len stečie do kanála.
A k tej „nepermanentnej“ výši – pozrite sa na celú túto sezónu:
Všetci predsa vidíme tú neustálu dominanciu stabilných tlakových výšok:
Zima: Na Chopku a v Tatrách mesiace v kuse neboli iné zábery než plechovo modrá obloha a slnko.
Jar: Vplyvom studeného prúdenia sa opäť usídlila stabilná výš a mrazy pri jasnej oblohe spálili marhule.
Leto: Júl o niečo chladnejší, ale opäť slnečný, a júl/august pekelné horúčavy s pozdravom priamo zo Sahary.
Jeseň: Až doteraz nepretržité, teplé a suché babie leto.
Hlavným dôvodom sucha a toho, že neprší, nie je samotná teplota, ale neustále sa vracajúca a stagnujúca tlaková výš, ktorá k nám žiadne zrážkové fronty nepustí.
Odpovědět
Vo výši vzduch STÚPA? Kde preboha? Základnou vlastnosťou tlakovej výše je subsidencia (zostupné prúdenie). Klesajúci vzduch sa stláčaním zohrieva, jeho relatívna vlhkosť klesá a oblačnosť sa rozpúšťa. Vo vnútri blokujúcej výše vám žiadny prízemný vzduch voľne nenastúpa do 4 000 metrov, pretože ho tlačí nadol subsidenčná inverzia.
Kondenzačná hladina a konvektívna zábrana (CIN): Keď znížite relatívnu vlhkosť pri zemi a posuniete kondenzačná hladinu o kilometre vyššie, vytvoríte obrovskú konvektívnu zábrana. Na to, aby vzduch prerazil takto vysoko, potrebuje obrovský impuls. Keď je krajina odvodnená a chýba jej výpar (latentné teplo), termické bubliny strácajú energiu a k žiadnej kondenzácii nad daným územím nedôjde.
Nie, tá voda tu „rovnako nezkondenzuje“: Výsledkom vyššej kondenzačnej hladiny nie je to, že zaprší rovnako, len o niečo vyššie. Výsledkom je, že vlhkosť preletí preč bez zrážok, alebo raz za mesiac praskne zábrana a vznikne blesková prívalová búrka, z ktorej voda po vyprahnutej pôde len stečie do kanála.
A k tej „nepermanentnej“ výši – pozrite sa na celú túto sezónu:
Všetci predsa vidíme tú neustálu dominanciu stabilných tlakových výšok:
Zima: Na Chopku a v Tatrách mesiace v kuse neboli iné zábery než plechovo modrá obloha a slnko.
Jar: Vplyvom studeného prúdenia sa opäť usídlila stabilná výš a mrazy pri jasnej oblohe spálili marhule.
Leto: Júl o niečo chladnejší, ale opäť slnečný, a júl/august pekelné horúčavy s pozdravom priamo zo Sahary.
Jeseň: Až doteraz nepretržité, teplé a suché babie leto.
Hlavným dôvodom sucha a toho, že neprší, nie je samotná teplota, ale neustále sa vracajúca a stagnujúca tlaková výš, ktorá k nám žiadne zrážkové fronty nepustí.
LM
Ladislav Metelka
22.10.2026 09:54 Reaguje na Vladimir MertanSpousta keců. Nezapomínejte, že ten vzduch není jen sušší (z hlediska relativníí vlhkosti), ale taky teplejší, takže má větší tendenci stoupat nahoru. Archimedův zákon.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
22.10.2026 19:24 Reaguje na Ladislav MetelkaTeraz "plácate". Ale hodně plácáte. Platí síce Archimedov zákon, ale existuje aj adiabatický gradient. Suchý vzduch sa stúpaním a rozpínaním ochladuje, chýba mu latentné teplo H2O na ďaľšie postrčenie do výšky. Okrem toho je suchý vzduch ťažší ako vlhký. Molekulová hmotnosť H2O je 18g/mol a N2+O2 29 g/mol.
Odpovědět
PE
Petr Elias
22.10.2026 20:31 Reaguje na Vladimir MertanMáš tam jednu závažnou chybu .. snad na ni přijdeš. :D
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
22.10.2026 20:38 Reaguje na Vladimir MertanVliv teploty je daleko větší než vliv vlhkosti
Odpovědět
Peter
22.10.2026 22:00 Reaguje na Ladislav MetelkaPreto tiež lietajú teplovzdušné, nie parné balóny.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
23.10.2026 06:08 Reaguje na PeterTá analógia s balónom je výborná. Balón má horák, ktorý dodáva energiu zvnútra. Vo voľnej atmosfére je tým „horákom“, ktorý poháňa výstupné vzduchové bubliny, práve latentné teplo vodnej pary uvoľňujúce sa pri kondenzácii. Bez neho ten vzduchový „balón“ veľmi rýchlo vychladne a do výšky nedostúpa.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
23.10.2026 08:06 Reaguje na Vladimir MertanJediný rozdííl je v tom, že nenasycený vzduchu se při výstupu ochlazuje asi o 1 st.C./100 m, nasycený, kde probíhá koncenzace, se OCHLAZUJE (ne otepluje) o 0,6 st.C./100 m.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
23.10.2026 06:17 Reaguje na Ladislav MetelkaVeď presne o tom sa tu celý čas bavíme. V tlakovej výši pôsobí subsidenčná inverzia.Vzduch z výšky pri klesaní podlieha adiabatickému stláčaniu, čím sa zohrieva a vytvára vo výške doslova teplotnú pokrievku. Akýkoľvek zohriaty vzduch zdola pri výstupe chladne, a keď narazí na túto zohriatu klesajúcu vrstvu, podľa Archimedovho zákona stratí vztlak a zastaví sa.Na prerazenie takejto pokrievky by vzduch potreboval obrovskú energiu zo sumárne uvoľneného latentného tepla pri kondenzácii $\text{H}_2\text{O}$. Pri silnej tlakovej výši je však klesavý prúd a vysušenie atmosféry také dominantné, že ani to nepomôže a konvekcia je úplne zablokovaná. Preto v tlakovej výši žiadny teplý vzduch do výšky nestúpa.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
23.10.2026 08:07 Reaguje na Vladimir MertanA jak často jsou nad našíím územím takové podmínky?
Odpovědět
JO
Jarka O.
20.10.2026 21:42 Reaguje na Ladislav MetelkaA co tvrdíte vy o velkém vodním cyklu?
Odpovědět
LM
Pe
Petr
21.10.2026 10:09 Reaguje na Ladislav MetelkaTakže bude víc pršet. Jak jsem říkal, víc vody v atmosféře se nějak projevit musí. A teoreticky i u nás. Jsme tedy zachráněni, stačí si jen vodu nachytat do sudů.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
21.10.2026 10:15 Reaguje na PetrPokud roste transport vodní páry z oceánu k nám, ještě to vůbec neznamená, že u nás bude víc pršet.
Odpovědět
Pe
Pe
Petr
21.10.2026 10:28 Reaguje na PetrA i kdyby ne, tak bude víc pršet někde jinde, tam se bude víc ochlazovat, víc vypařovat, bude tam větší koloběh vody...
Odpovědět
Pe
Petr
21.10.2026 10:32 Reaguje na PetrA kdyby opravdu ne, jaký vliv by mělo větší množství vodní páry ve vzduchu na podmínky, procesy a klima u nás? Vlhčí vzduch by jistě omezil výpar vody u nás, co dál?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
21.10.2026 10:38 Reaguje na PetrTady je vidět, že jste nepochopil rozdíl mezi relativní a specifickou vlhkostí. Pokud se bude oteplovat, i při větším obsahu vodní páry ve vzduchu výpar poroste.
Odpovědět
Peter
21.10.2026 10:42 Reaguje na Ladislav MetelkaPetr zjavne nepochopil ani rozdiel medzi evaporáciou, evapotranspiráciou a potenciálnou evapotranspiráciou.
To mu však nebráni s vami diskutovať o vodnej bilancii, dokonca Vás poúčať jeho vlastnými nezmyslami.
Odpovědět
To mu však nebráni s vami diskutovať o vodnej bilancii, dokonca Vás poúčať jeho vlastnými nezmyslami.
LM
Peter
21.10.2026 11:03 Reaguje na Ladislav MetelkaEšte lepšia bola pred 8 rokmi, keď ste to v jednom SK denníku nakiladal Kravčíkovi (na jeho vlastnú objednávku dokonca formou seriálu :D).
Odpovědět
Pe
Petr
21.10.2026 11:05 Reaguje na Ladislav MetelkaAno, ale nebude se ani oteplovat donekonečna, ani vlhkost neporoste donekonečna. Pokud by to tak bylo, tak by nepomohlo nic.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
21.10.2026 11:09 Reaguje na PetrOteplovat se jistě nebude donekonečna. Jen dokud poroste koncentrace CO2 v atmosféře...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
21.10.2026 10:36 Reaguje na PetrTo už se děje nad oceány a třeba i ve Skandinávii...
Odpovědět
Pe
Petr
21.10.2026 11:08 Reaguje na Ladislav MetelkaA to je problém, nebo chyba? Není. Je to v pořádku. Zbývá jen odhadnout co to udělá s celkovým klimatem a jak se to projeví u nás.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
21.10.2026 11:12 Reaguje na PetrTo se neodhaduje, ale počítá. Vyšší teploty, větší sucho. Pokud by Váýs to zajímalo podrobněji, koukněte na https://www.perun-klima.cz/scenare/
Odpovědět
Pe
Petr
21.10.2026 11:31 Reaguje na Ladislav MetelkaDěkuji. Zcela v rychlosti vidím, že zatímco dosud například srážky mírně klesaly, modely predikují jejich nárůst, ovšem jen někde. To odpovídá mému odhadu, že zvýšení vlhkosti se nějak projevit musí, a řešení v podobě zvyšování zadržování vody tady opakuji stále.
Odpovědět
LM
Pe
Petr
21.10.2026 11:46 Reaguje na Ladislav MetelkaNetuším, a vy také ne. Ale nepochybuju, že jako nepřítel výparu dáte nějaké přehnané číslo.
Z modelů vše poroste. Teploty, výpar, vlhkost, srážky... Jaká bude realita se ukáže. Čekat asi nemá smysl, já navrhuji zvyšovat zadržování vody. Je jí dost.
Odpovědět
Z modelů vše poroste. Teploty, výpar, vlhkost, srážky... Jaká bude realita se ukáže. Čekat asi nemá smysl, já navrhuji zvyšovat zadržování vody. Je jí dost.
LM
Ladislav Metelka
21.10.2026 11:51 Reaguje na PetrJá tuším, nebo lépe řečeno, docela vím. Řeší to Clausius-Clapeyronova rovnice.
Odpovědět
Pe
LM
Ladislav Metelka
21.10.2026 11:56 Reaguje na PetrMáte to na https://en.wikipedia.org/wiki/Clausius%E2%80%93Clapeyron_relation. I s odvozením.
Odpovědět
Pe
Petr
21.10.2026 13:38 Reaguje na Ladislav MetelkaTo je mi naprosto k ničemu. Můžete být konkrétní?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
21.10.2026 14:01 Reaguje na PetrTermodynamika Vám je k ničemu? No dobře. Takže schopnost vzduchu absorbovat vodní páru roste asi o 7% na každý stupeň oteplení. Tomu by zhruba odpopvídal i nárůst výparu.
Odpovědět
Pe
Petr
21.10.2026 14:15 Reaguje na Ladislav MetelkaNárůst výparu o jednotky procent mi nepřijde jako něco fatálního a nepřekonatelného, co by se zadržováním vody nedalo vyrovnat.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
21.10.2026 14:19 Reaguje na PetrJednotky procent na každý stupeň. U nás je to celklem už asi 20%. Málo?
Odpovědět
Pe
Petr
21.10.2026 14:29 Reaguje na Ladislav MetelkaUvedl jste současný výpar 70 - 75 % a ptal se co když stoupne na 80. Odpovídám, že když si na to zajistíme vodu, tak se nestane nic.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
21.10.2026 14:33 Reaguje na PetrA z čeho ji zajistíte? Dalších pár miliard kubíků... Vy jste komik...
Odpovědět
Pe
Petr
21.10.2026 14:42 Reaguje na Ladislav MetelkaSrážek je dostatek, nebojte. Už jsme to i počítali. A váš odkaz na modely naznačuje, že jich bude i trochu víc.
Odpovědět
Pe
Petr
21.10.2026 14:27 Reaguje na PetrTakže když to shrnu, teploty rostou, ano, roste výpar, ale stále prší a modely předpovídají, že místy bude pršet i o trochu víc. Nijak jste mě nepřesvědčil, že máme vody málo, a že by se situace nedala vyřešit zadržováním vody, a že je nutné omezovat výpar, jak navrhujete.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
21.10.2026 14:31 Reaguje na PetrShrňte si to jak chcete. Na Vašem názoru ostatně ani moc nezáleží. Pokud Vám ztráta 75% vody ze srážek výparem (a výhledově víc) připadá málo, je to Váš problém.
Odpovědět
Pe
Petr
21.10.2026 14:39 Reaguje na Ladislav MetelkaNikde netvrdím že mi to přijde málo, jen že to není nic, co by se nedalo vyřešit zadržením vody, které nám navzdory vašim obavám neustále prší dostatek. Pro vás návrh na omezování odparu (mimochodem jste nikdy nezmínil jakým způsobem, což by mě docela zajímalo) nehovoří nic.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
21.10.2026 14:44 Reaguje na PetrNo, to je právě ten problém. Výpar těžko omezíme, podíl výparu na srážkách bude narůstat, srážky ne a Vy nebudete za chvíli mít co zadržovat. Protože vody v krajině bude míň a míň...
Nashle, zítra můžeme pokračovat...
Odpovědět
Nashle, zítra můžeme pokračovat...
Pe
Petr
21.10.2026 14:49 Reaguje na Ladislav MetelkaZačínám mít pocit, že úmyslně strašíte a přemýšlím proč, když na všechno máte čísla. Vody je dost, vaše modely dokonce předpovídají do budoucna o trochu víc. Přesto pořád dokola píšete že voda dojde a nebude nic. Nechápu vás.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.10.2026 14:03 Reaguje na PetrProsím vás, když už jste si tak naběhl na vidle a řekl si o tu Clausius-Clapeyronovu rovnici, tak bych předpokládal, že si s ní taky poradíte. Ale zjevně ne, tak už tu přestaňte mudrovat a nedělejte ze sebe...víte co.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.10.2026 16:39A co se týká nekonečných sporů kolem (významu, potřeby) přehrad: voda byla, je a bude strategickou surovinou, v čase klimazměny to platí násobně více. Proto už staré kultury budovaly aquadukty a zavlažovací systémy. I ten hloupý křeček (a jiní hlodavci) si vytváří zásoby, aby přežili hladové časy. Dnešní mladý člověk by to měl pochopit i bez vysvětlení od AI.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
20.10.2026 17:49Kamarád zahrádkář bez možnosti dalšího zavlažování chtěl zasít koncem srpna
zelené hnojení a na 14 dnů půdu zakryl plastovými plachtami. Po těch 14
dnech porovnal množství vody v půdním profilu pod plachtami a mimo ně a
byl velmi příjemně z půdy pod plachtami překvapen. Půda odněkud z hloubky vytáhla vodu, plachty ji nenechaly vypařit a po nakypření zelené hnojení
nejen vzešlo, ale narostlo natolik, že ho bude muset před oráním pokosit
a zmulčovat. Zabránil výpar z půdy plachtami, ale totéž lze udělat taky
narušením kapilár vedoucích vodu k povrchu jak jsem to udělal já. Část
zahrady po sklizni brambor bez nakypření, vegetace a zaplachtování je
suchý a tvrdý jako mlat. Ať si to vysvětlí každý jak chce, ale pokud
nenaruším ty kapiláry nakypřením a nebo VODOTĚSNÝM zakrytím, tak se z
půdy voda vypaří i pomocí travního pokryvu. Naši předci tisíce let
věděli, proč po sklizni dělají podmítku a proč motykou kypří půdu
mezi rostlinami, ale dnes regenerativci nechávají ty kapiláry fungovat
jako pumpy čerpající k povrchu půdy vodu, aby se vypařila a nebo tu
půdu osejí zeleným hnojením, které vypaří další půdní vlhkost. To
jsou poznatky z praxe a ne nějaká teorie! Zelené hnojení budiž, ale
za mokra, ale za sucha odčerpá i ten zbytek vláhy z půdy a cílová
plodina ji nebude mít ani na vyklíčení a nárůst do velikosti při
kterém přežije zimu.
Odpovědět
zelené hnojení a na 14 dnů půdu zakryl plastovými plachtami. Po těch 14
dnech porovnal množství vody v půdním profilu pod plachtami a mimo ně a
byl velmi příjemně z půdy pod plachtami překvapen. Půda odněkud z hloubky vytáhla vodu, plachty ji nenechaly vypařit a po nakypření zelené hnojení
nejen vzešlo, ale narostlo natolik, že ho bude muset před oráním pokosit
a zmulčovat. Zabránil výpar z půdy plachtami, ale totéž lze udělat taky
narušením kapilár vedoucích vodu k povrchu jak jsem to udělal já. Část
zahrady po sklizni brambor bez nakypření, vegetace a zaplachtování je
suchý a tvrdý jako mlat. Ať si to vysvětlí každý jak chce, ale pokud
nenaruším ty kapiláry nakypřením a nebo VODOTĚSNÝM zakrytím, tak se z
půdy voda vypaří i pomocí travního pokryvu. Naši předci tisíce let
věděli, proč po sklizni dělají podmítku a proč motykou kypří půdu
mezi rostlinami, ale dnes regenerativci nechávají ty kapiláry fungovat
jako pumpy čerpající k povrchu půdy vodu, aby se vypařila a nebo tu
půdu osejí zeleným hnojením, které vypaří další půdní vlhkost. To
jsou poznatky z praxe a ne nějaká teorie! Zelené hnojení budiž, ale
za mokra, ale za sucha odčerpá i ten zbytek vláhy z půdy a cílová
plodina ji nebude mít ani na vyklíčení a nárůst do velikosti při
kterém přežije zimu.
pp
pavel peregrin
20.10.2026 18:10 Reaguje na Břetislav MachačekNo jistě, ale nejsmutnější je, že tyhle stoleté pravdy se dnes zpochybňují. Ale nakonec, ať si každý hospodaří jak chce, že?
Odpovědět
Karel Zvářal
20.10.2026 18:50 Reaguje na pavel peregrinStoleté pravdy nikdo nezpochybňuje, jen vzhledem k jiné/špatné situaci s klimatem je třeba uvažovat o alternativách. A neříkejte mi, že jste to za tu dobu nepochopil. Půda je významný klimatický činitel, je třeba na ni nahlížet jinak, než pouze jako na výrobní prostředek.
Rege je ústupek ve směru max výnosů, snížení objemu vstupů, a přínosem naopak snížení eroze a lepší stav půdy i mikroklimatu. Pokud vychází zemědělci ekonomika, je bazírování na "tradičních postupech" nepochopení vážnosti celé situace. Fosil jednou tak jako tak jednou SKONČÍ, proto je dobře, že odvážlivci už novou cestu započali. Vše se bude dále vyvíjet a vylepšovat, a to jak genetika/odrůdy plodin, úpravy strojů, tak i osevní postupy.
Odpovědět
Rege je ústupek ve směru max výnosů, snížení objemu vstupů, a přínosem naopak snížení eroze a lepší stav půdy i mikroklimatu. Pokud vychází zemědělci ekonomika, je bazírování na "tradičních postupech" nepochopení vážnosti celé situace. Fosil jednou tak jako tak jednou SKONČÍ, proto je dobře, že odvážlivci už novou cestu započali. Vše se bude dále vyvíjet a vylepšovat, a to jak genetika/odrůdy plodin, úpravy strojů, tak i osevní postupy.
pp
pavel peregrin
21.10.2026 07:50 Reaguje na Karel ZvářalJá v tomto smyslu již odpověděl přispěvateli Petrovi. Celý svůj profesní život se samozřejmě musím dovzdělávat, to by jinak nešlo, ale právě proto, že jsem kdysi dostal velice solidní základy, tak mě nikdo jen tak neopije rohlíkem.
Samozřejmě- genetika, vývoj strojů a odrůd- to vše se vyvíjí a je jen dobře, že se tak děje- v tom osobně vidím pokrok a nikterak ho nezpochybňuji.
Ale co se postupů obdělávání půdy týká- zde je to již velice diskutabilní a zdaleka ne vše, co sem je implantováno, sem také patří. Znovu k regenerativnímu zemědělství- pochází z oblastí s úplně jinou půdou a jiným klimatem a hodí se na lehké půdy, nikoliv na těžší. Samo o sobě nic nezachraňuje a pokud chce ten regenerativec hospodařit bez výraznější dotace, tak použije úplně stejně vstupů jako konvenční.
A pro těžké půdy je regenerativní zemědělství vysloveně krokem zpět a škodlivé, protože struktura a biochemie těchto půd vyžadují úplně jiné zacházení.
Odpovědět
Samozřejmě- genetika, vývoj strojů a odrůd- to vše se vyvíjí a je jen dobře, že se tak děje- v tom osobně vidím pokrok a nikterak ho nezpochybňuji.
Ale co se postupů obdělávání půdy týká- zde je to již velice diskutabilní a zdaleka ne vše, co sem je implantováno, sem také patří. Znovu k regenerativnímu zemědělství- pochází z oblastí s úplně jinou půdou a jiným klimatem a hodí se na lehké půdy, nikoliv na těžší. Samo o sobě nic nezachraňuje a pokud chce ten regenerativec hospodařit bez výraznější dotace, tak použije úplně stejně vstupů jako konvenční.
A pro těžké půdy je regenerativní zemědělství vysloveně krokem zpět a škodlivé, protože struktura a biochemie těchto půd vyžadují úplně jiné zacházení.
Karel Zvářal
21.10.2026 18:41 Reaguje na pavel peregrinDoufal jsem, že se přidá někdo z praxe (regenerativců), ale všichni jsou zřejmě zaneprázněni-/
1) Orat těžkou půdu je nesrovnatelně energeticky náročnější (orební odpor), než u lehkých písčitých půd či černozemí. Proto myšlenka těžkou půdu neorat u mě vítězí.
2) Výdrol (obilí, řepka) vzchází i na těžkých půdách, stejně tomu bude i při setí do strniště.
3) Použití herbicidů (na výdrol, plevele) mi nikterak nevadí, je to menší zlo, než neustálé obracení půdy (tepelný radiátor).
4) Jsem přesvědčen o ekologickém a klimatologickém přínosu bezorebních technologií. Věřím, že apriorní nedůvěru v "cizí prvek" v našem zemědělství lze překonat, příklady již existují.
5) Pro rychlejší zavedení do praxe jsem jednoznačně pro zvýšení dotace pro takto hospodařící subjekty. Nějaké mediální vlaštovky se v tomto směru již objevují, ale zatím je to slabé, nedostačující. Ještě pár let bude potřeba, než rozpaky a nedůvěra pominou. Samozřejmě, že klasika těsně před důchodem motivovat ke změně je o házení hrachu, byť má rege-souseda na těžké půdě...
Odpovědět
1) Orat těžkou půdu je nesrovnatelně energeticky náročnější (orební odpor), než u lehkých písčitých půd či černozemí. Proto myšlenka těžkou půdu neorat u mě vítězí.
2) Výdrol (obilí, řepka) vzchází i na těžkých půdách, stejně tomu bude i při setí do strniště.
3) Použití herbicidů (na výdrol, plevele) mi nikterak nevadí, je to menší zlo, než neustálé obracení půdy (tepelný radiátor).
4) Jsem přesvědčen o ekologickém a klimatologickém přínosu bezorebních technologií. Věřím, že apriorní nedůvěru v "cizí prvek" v našem zemědělství lze překonat, příklady již existují.
5) Pro rychlejší zavedení do praxe jsem jednoznačně pro zvýšení dotace pro takto hospodařící subjekty. Nějaké mediální vlaštovky se v tomto směru již objevují, ale zatím je to slabé, nedostačující. Ještě pár let bude potřeba, než rozpaky a nedůvěra pominou. Samozřejmě, že klasika těsně před důchodem motivovat ke změně je o házení hrachu, byť má rege-souseda na těžké půdě...
pp
pavel peregrin
21.10.2026 19:20 Reaguje na Karel ZvářalRegenerativci by se možná i přidali, jenže vtip je v tom, že zatím moc dobře vědí, jak na tom ve skutečnosti jsou. Ale dobře, pojďmě si to rozebrat:
a) orat těžkou půdu či kypřit ji je základní agrotechnický úkon, bez kterého se úrodnost tohoto typu půdy neobejde. je to dáno jejími specifickými fyzikálními vlastnostmi
b) jistě, ale nevím, co jste tím chtěl říct
c) použití herbicidů-speciálně glyfosátu- je u regenerace naprostá nutnost- mě nevadí také, ale již se to dostává do střetu s jinými skupinami zemědělských blouznivců- není myšleno na vás
d) to je velice sporné
e) to, co předvádí rege-soused na těžké půdě mě naprosto opravňuje k tomu, co tvrdím
Odpovědět
a) orat těžkou půdu či kypřit ji je základní agrotechnický úkon, bez kterého se úrodnost tohoto typu půdy neobejde. je to dáno jejími specifickými fyzikálními vlastnostmi
b) jistě, ale nevím, co jste tím chtěl říct
c) použití herbicidů-speciálně glyfosátu- je u regenerace naprostá nutnost- mě nevadí také, ale již se to dostává do střetu s jinými skupinami zemědělských blouznivců- není myšleno na vás
d) to je velice sporné
e) to, co předvádí rege-soused na těžké půdě mě naprosto opravňuje k tomu, co tvrdím
Karel Zvářal
21.10.2026 19:46 Reaguje na pavel peregrind) je naprosto jasné, zejména kvůli tomu do konzervativního systému "šiju". Holá/obnažená půda - hotové neštěstí!
Na zbytek bude příležitost jindy, mně stačí vědět, že soused žije-)
Pěstuje se zde mýtus, že "předkové orali tisíce let" : Blábol/mýtus/nesmysl !!!
Před objevem brů Veverkových tahali rádlo/rýl a seli do řádku - půdu NEOBRACELI - a žili! -) P.S. Nemám rád maximalisty a trhače rekordů.
Odpovědět
Na zbytek bude příležitost jindy, mně stačí vědět, že soused žije-)
Pěstuje se zde mýtus, že "předkové orali tisíce let" : Blábol/mýtus/nesmysl !!!
Před objevem brů Veverkových tahali rádlo/rýl a seli do řádku - půdu NEOBRACELI - a žili! -) P.S. Nemám rád maximalisty a trhače rekordů.
Pe
Petr
22.10.2026 09:51 Reaguje na Karel ZvářalSamozřejmě že orali. Sice ne tak dokonale, ale orali. Veverkové nevymysleli nic nového, jen pluh výrazně vylepšili.
https://www.istockphoto.com/cs/vektor/d%C4%9Bln%C3%ADci-a-tvarov%C3%A9-pluhy-ve-st%C5%99edov%C4%9Bk%C3%A9-anglii-gm507580477-45891504
Odpovědět
https://www.istockphoto.com/cs/vektor/d%C4%9Bln%C3%ADci-a-tvarov%C3%A9-pluhy-ve-st%C5%99edov%C4%9Bk%C3%A9-anglii-gm507580477-45891504
Pe
Petr
22.10.2026 10:55 Reaguje na PetrLidé nejsou hloupí a většina objevů a vynálezů byla staro/středověkých, jen s vývojem a pokrokem dál vylepšovaných. Těžko si představit, že by tak jednoduchou a každodenní činost, jako je orba, lidé pochopili až v době, kdy nosili hodinky, cestovali železnicí s parní lokomotivou, létali balonem a výrobky vyráběli strojově v továrnách.
Odpovědět
JO
Jarka O.
20.10.2026 21:40Ale oteplování je následkem vysoušení krajiny. Sluneční energie je ve vlhké krajině spotřebována na výpar a biosyntézy, zatímco v suché krajině jen absorbována povrchy, přeměněna na teplo, a vyzářena. Článek jak Záhada hlavolamu, vlhkost vzduchu by se možná dala vysvětlit na příkladu inflace:)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
21.10.2026 07:56 Reaguje na Jarka O.Ten článek je právě o tom, že to neníí, jak píšete. Kde se při tom vysoušeníí bere ta voda, která zvyšuje specifickou vlhkost?
Odpovědět
PE
Petr Elias
21.10.2026 09:19 Reaguje na Ladislav MetelkaNemá cenu mu to vysvětlovat, je stejný jako zvařal a mertan. :D
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.10.2026 09:30 Reaguje na Ladislav MetelkaMyslím že máte pravdu obá. Při vysoušení-odpařování voda chladí, nicméně ta už ve vzduchu je vysoce účinný skleníkový plyn.
Odpovědět
Pe
Petr
21.10.2026 10:15 Reaguje na Slavomil VinklerTaké jsem přesvědčený, že ty dvě kauzality od sebe nelze oddělit, natož se tvářit, že ta druhá neexistuje. Existují obě a já to vidím tak, že se navzájen doplňují a zesilují, že vytvářejí uzavřený kruh (oteplování vysouší, čímž se otepluje, což vysouší... a tak dál)
Odpovědět
JO
Jarka O.
22.10.2026 07:08 Reaguje na Slavomil VinklerFyzik odmítáním tohoto popírá fyzikální zákony a pan Petr ho dobře odhadl. Evapotranspiraci, biologii vynechává. Prakticky použitelný údaj je relativní vlhkost vzduchu, která se k té specifické nevztahuje. Zásoba vody v g v kile vzduchu- pěkné, praktické, ale k čemu..
Vzduch udrží zhruba 4% obj. vody při dané teplotě, pak voda kondenzuje, což nad tepelným ostrovy, např OZE, nefunguje.
Odpovědět
Vzduch udrží zhruba 4% obj. vody při dané teplotě, pak voda kondenzuje, což nad tepelným ostrovy, např OZE, nefunguje.
LM
Ladislav Metelka
22.10.2026 09:58 Reaguje na Jarka O.Pro tvorbu oblačnosti ano, pro obsah vody ve vzduchu ne.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
21.10.2026 13:50Pan Metelka právě tímto článkem (grafy v něm) demonstroval, jak se dělá pavěda. Na ty poněkuď chapotické datové body nasadí přímku a hned má to co chce pro svoji další argumentaci: bud´klesající či rostoucí závislost reálných měření v čase. Tedy věda založená na experimentálních datech?
Tedy úvahy o klimatu?
A přitom každý laik může vidět, že když vynechá třeba 2 počáteční body (prvé 2 roky) tak se to jeho závislost klidně změní. Manipulace je právě v tom jakou časovou škálu si vybere.
A ještě když chce uvažovat o souvislostech s klimatem, tak by ta časová osa měření měla být několikanásobek těch obvyklých 30 let ....
Resumé: takhle se věda nedělá
Odpovědět
Tedy úvahy o klimatu?
A přitom každý laik může vidět, že když vynechá třeba 2 počáteční body (prvé 2 roky) tak se to jeho závislost klidně změní. Manipulace je právě v tom jakou časovou škálu si vybere.
A ještě když chce uvažovat o souvislostech s klimatem, tak by ta časová osa měření měla být několikanásobek těch obvyklých 30 let ....
Resumé: takhle se věda nedělá
LM
Ladislav Metelka
21.10.2026 13:56 Reaguje na Milan VaněčekNetvrdil jsem, že ty trendy jsou statisticky významné. Na druhou stranu - když máte takovéto trendy z více stanic a z různých nadmořských výšek, něco to říká i bez statistické významnosti jednotlivých trendů.
Odpovědět
PE
Petr Elias
21.10.2026 14:02 Reaguje na Ladislav MetelkaPavědec a pozér vaněček opět zkouší blábolit o tom, že vykládáte nesmysly. Neuvědomuje si, že vaše tvrzení podporují data z celého světa. Vydržte, za chvilku zase vytáhne nějakého pošuka typu lindzen... ;)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
21.10.2026 14:06 Reaguje na Petr EliasMožná by ho mohlo uklidnit třeba https://www.climate.gov/sites/default/files/2022-03/specific_relativehumidity1970-2013_610.gif
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
21.10.2026 14:58 Reaguje na Ladislav MetelkaMusím Vás pochválit, že jste si teď vzal ponaučení z mého příspěvku.
Ale příště už neopakujte takové chyby....
Odpovědět
Ale příště už neopakujte takové chyby....
VP
Vladimír Pelíšek
22.10.2026 11:09Samozřejmě neovlivníme rozestavění tlakových útvarů nad východním Atlantikem a Evropou, ale stavem krajiny ovlivníme to, jak rychle přejdou (a kolik vláhy tedy vydají) atlantické fronty přes nás. Pokud bude vlhkost v atmosféře podporována vlhkostí vypařovanou z krajiny, ovlivní to množství vody, které u nás mraky ztratí, a tedy i rychlost přechodu front. Naopak nad krajinou, která po předchozím dešti rychle vyschne, fronta proletí mnohem rychleji a ztratí podstatně méně vody.
Vysoká míra zalesnění není sama o sobě zárukou ničeho, proces skutečně může nevyjít a miliony stromů uschnou, aniž by cokoliv přinesly. Nicméně nic lepšího a plošně více fungujícího nikdo zatím nevymyslel. Bezlesí, ať už dané úmrtím tisíců a tisíců hehtarů smrkových plantáží vydávaných za les, nebo salonním prosazováním jakýchsi akademických teorií o jeho přirozenosti, je tím nejhorším, co v této věci může nastat.
Odpovědět
Vysoká míra zalesnění není sama o sobě zárukou ničeho, proces skutečně může nevyjít a miliony stromů uschnou, aniž by cokoliv přinesly. Nicméně nic lepšího a plošně více fungujícího nikdo zatím nevymyslel. Bezlesí, ať už dané úmrtím tisíců a tisíců hehtarů smrkových plantáží vydávaných za les, nebo salonním prosazováním jakýchsi akademických teorií o jeho přirozenosti, je tím nejhorším, co v této věci může nastat.
LM
Ladislav Metelka
22.10.2026 11:14 Reaguje na Vladimír PelíšekJakým mechanismem ovlivňuje výpar rychlost pohybu fronty?
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
22.10.2026 13:41 Reaguje na Ladislav MetelkaJe to jen můj předpoklad, resp. výsledek pozorování, ale na místech s vyšší vlhkostí vzduchu (typicky lesy, hory, z nichž se vlhkost z předchozích srážek ztrácí pomaleji, než z otevřených, nezalesněných ploch) se fronta podstatně častěji navlní, zpomalí a srážky jsou tím vyšší.
Příklad: - nížinné oblasti Beneluxu, se silným oceánským klimatem, mají méně ročních srážek než podstatně kontinentalnejsí, ovšem lesnaté a návětrné polohy nižších Karpat, vzdálené od oceánu dalsich 1000 km daleko.
Nebo jinak: bezlesí rychleji ztrácí vodu, a o to méně vody z přicházející fronty “přiláká”. Ale to jsou staré, známé poučky.
Odpovědět
Příklad: - nížinné oblasti Beneluxu, se silným oceánským klimatem, mají méně ročních srážek než podstatně kontinentalnejsí, ovšem lesnaté a návětrné polohy nižších Karpat, vzdálené od oceánu dalsich 1000 km daleko.
Nebo jinak: bezlesí rychleji ztrácí vodu, a o to méně vody z přicházející fronty “přiláká”. Ale to jsou staré, známé poučky.
LM
Ladislav Metelka
22.10.2026 13:48 Reaguje na Vladimír PelíšekAno, ale to jsou orografické efekty, které mají vliv na srážkové úhrny, nikoli na rychlost postupu fronty. Žádná voda ani vlhkost fronty nebo jejich srážky "neláká", nezrychluje, nezpomaluje.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
22.10.2026 21:08 Reaguje na Ladislav MetelkaTvrdíte tedy, že nad horstvy postupuji frontální systémy stejnou rychlostí, jako nad nížinami? Jiste, orografie je důležitá, ale každá návětrná strana hor má i stranu závětrnou. Kdyby hory neměly efekt zpomalování či dokonce vynulování front, nebyly by napr. Alpy v Evropě hranici mezi mírným a mediterannim klimatickým pásmem.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
23.10.2026 08:00 Reaguje na Vladimír PelíšekAle bylo, ty důvody nejsou ve zpomalování front
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
23.10.2026 12:26 Reaguje na Ladislav MetelkaCo bylo? Žádná jednotná pravidla neexistují. X frontálních systémů se rozbije o Alpy, díky čemuž má jižněji ležící, avšak od SV nechráněné Bulharsko podstatně drsnější klima než severní Chorvatsko. Rychlost přechodu fronty do značné míry implikuje i její dopady. Pomalá fronta se vlní, často okluduje, přitom se rozpadá, což může znamenat lokálně mnoho srážek, nebo také žádné srážky. Nad GB přejde ročně xkrat víc front než nad ČR, přesto nenaprší adekvátně více srážek v nížinách GB než v nížinách CZ.
Odpovědět
JO
Jarka O.
22.10.2026 22:04 Reaguje na Vladimír PelíšekB. vs. K.- srovnáváte hrušky s fazolemi
Odpovědět
Peter
22.10.2026 22:22 Reaguje na Vladimír PelíšekŽiadne staré známe poučky, ale nesprávne súvislosti.
Nížinné oblasti Beneluxu môžete porovnávať s nížinnými oblasťami Podunajskej nížiny, náveterné polohy "nižších Karpát" s rovnakými polohami Harzu alebo Arden (hoci tieto sú oproti Karpatom smiešne nízke).
Odpovědět
Nížinné oblasti Beneluxu môžete porovnávať s nížinnými oblasťami Podunajskej nížiny, náveterné polohy "nižších Karpát" s rovnakými polohami Harzu alebo Arden (hoci tieto sú oproti Karpatom smiešne nízke).
VP
Vladimír Pelíšek
23.10.2026 05:26 Reaguje na PeterOpravdu? Mam porovnávat nížinné oblasti 5 km od moře, které je fakticky součástí oceánu, někde na 53 stupni severní šířky, se stejně nížinnými oblastmi o 1000 km východněji a o 500 km jižněji? Slušná demagogie.
Odpovědět
Peter
23.10.2026 07:20 Reaguje na Vladimír PelíšekBenelux s Karpatmi ste začal porovnávať Vy. Kľudne si porovnajte Normandiu s Hanou.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
23.10.2026 12:17 Reaguje na PeterUdělal jsem to. Podobají se sobě asi jako dalamánek s Dalmácií. Právě proto jsou tyto generalizující závěry k ničemu.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
23.10.2026 12:21 Reaguje na PeterCože? Děláte si legraci? To je porovnávání Dalmácie a dalamánku. Naprosto jiné skoro úplně všechno.
Odpovědět
Pe
Petr
22.10.2026 11:21 Reaguje na Vladimír PelíšekV naší krajině je určitou zárukou úspěchu a přínosu to, že to tu bývalo zarostlé celé, takže podmínky by na to měly být i přes současné změny dostatečné. Nesnažíme se změnit jeden typ biomu za jiný, ale jen obnovujeme ten, co tu býval a být by měl. A který jsme ještě nestihli pozměnit tak dalece, aby to obnovu neumožnilo, jako třeba Středomoří, kdysi zalesněné, dnes nevratně vyschlé.
Odpovědět
