Ladislav Metelka: Pánové Seják a Pokorný znovu ukazují, jak tomu nerozumějí
-
1. Proč se otepluje i nad oceány, když tam k žádnému omezení výparu nedochází?
-
2. Proč se Arktida otepluje nejrychleji, i když tam k antropogennímu vysušování krajiny nedochází?
-
3. Proč se troposféra otepluje, ale stratosféra ochlazuje?
Jenže pokud by příčinou oteplování v globálním měřítku mělo být vysušování kontinentů, tak by jejich teorie měla být schopna vysvětlit i tyto jevy. Ale není. Jestliže je nějaká teorie v rozporu s měřeními, co asi je špatně? Ale pánové se rozhodli naprosto dogmaticky se držet své teorie a od odpovědi jen zbaběle utekli.
A teď k pány kritizovanému stanovisku AVex 4/2020. A vezmu si k tomu pro vysvětlení i schema průměrných energetických toků, které použili ve svém článku i pánové a pokusím se vysvětlit to co nejjednodušeji, tak, aby to i páni docenti pochopili:
Ve stanovisku AVex se píše: „Asi jedna třetina této energie přichází ve formě slunečního záření a zbylé dvě třetiny ve formě vyzařování (sálání) atmosféry směrem k povrchu Země“. Asi to není ve stanovisku výslovně zdůrazněno, ale z kontextu jasně vyplývá, že je tady řeč pouze o příkonu radiační energie. Je to totiž o radiační energii, která PŘICHÁZÍ k povrchu. Tedy, na výše uvedené, schématu, 160 W.m-2 ve viditelné oblasti jako sluneční záření a 333 W.m-2 v infračerveném vyzařování atmosféry.
Že je příkon energie k povrchu v infračervené oblasti asi 2x větší než ve viditelné oblasti je tedy fakt, navíc doložený i měřeními. Pánové totiž zmínili i můj článek na Neviditelném psu, kde jsem uváděl výsledky měření v Hradci Králové: „Není problém se na ta čísla podívat a snadno zjistíme, jak to je. A zjistíme, že v ročním průměru je opravdu cca 74% záření, přicházejícího k povrchu, právě infračervené záření oblohy a jen asi 26% je viditelné sluneční záření (přímé a rozptýlené dohromady). Ten poměr se pochopitelně mění během roku, v zimě až okolo 90% radiačního příkonu k povrchu tvoří infračervené záření oblohy, v létě je to kolem 60%.“. Navíc jsem dal pánům i odkaz na veřejně dostupná naměřená data, aby si mohli ty poměry sami spočítat: „Pokud byste si chtěli ty výsledky zkontrolovat, tak data jsou volně k dispozici. Globální záření zde a IR vyzařování oblohy zde. Jsou to ve všech případech denní energetické sumy uvedeného záření v kJ/m2“. Co by chtěli víc?
Pánům ale zřejmě nedošlo, že se tady (včetně stanoviska AVex) pořád bavíme jen o příkonu radiační energie k povrchu, ne o celkové radiační bilanci povrchu. Do té bychom totiž museli započítat i vyzařování z povrchu do atmosféry, to už ale není příkon záření, ale „výkon“, odvod radiační energie do atmosféry. Ten je, podle uvedeného schématu, 390 W.m-2. Jenže pánové si pletou pojmy, motají dohromady radiační příkon energie k povrchu s radiační bilancí povrchu, i když to jsou dvě různé charakteristiky. A diví se, že v radiačních příkonech není zohledněn i radiační výkon. Nemůže, protože „výkon“ není „příkon“…
Navíc je tu ještě jedna okolnost, kterou pánové docenti nějak neberou v úvahu. Dlouhovlnné záření, emitované atmosférou, dopadá na povrch neustále, 24 hodin denně. Oproti tomu krátkovlnné jen ve dne. Navíc Slunce musí být za jasného počasí alespoň 10-15° nad obzorem, aby se krátkovlnná složka (globální záření) vyrovnala dlouhovlnnému vyzařování z atmosféry k povrchu. Při zatažené obloze je to ale cca 20-25°. Pokud je Slunce výše než tento limit, převládá příkon viditelného záření nad dlouhovlnným vyzařováním atmosféry k povrchu. Pokud je Slunce níže nebo pokud je noc, převládá naopak dlouhovlnné vyzařování atmosféry. A to je tedy z průběhu roku většina času. Konkrétně v Hradci Králové za roky 2012-2025 byla v 83% času intenzita dlouhovlnného záření z atmosféry k povrchu větší než intenzita globálního záření a jen v 17% času byla nižší. Nejvyšší časový podíl převládajícího dlouhovlnného záření nad globálním byl v prosinci – 98% a nejmenší v červnu – 69%.
Pánové mě také vyzvali, abych tyto věci publikoval: „Pokud je RNDr. Ladislav Metelka jako klimatolog odpovědný v ČR za bilanční měření toků přicházející sluneční energie a odcházející tepelné energie nadále přesvědčen, že toky tepla ze zemského povrchu do atmosféry do tepelné bilance nepatří, žádáme ho, aby publikací v recenzovaném (a nejvhodněji i impaktovaném) časopise prokázal vědeckou opodstatněnost svého zamlčení toků tepla ze zemského povrchu do atmosféry.“. Opravdu si pánové docenti myslí, že bych měl v nějakém recenzovaném časopise publikovat notoricky známé věci, které lze najít na začátku každé učebnice klimatologie a které se učí hned na začátku prvního semestru studia klimatologie? Není v tom vůbec nic nového a každý časopis by takový článek, který nepřináší vůbec nic nového, pochopitelně odmítl.
Radiační toky tepla z povrchu do atmosféry do radiační bilance povrchu samozřejmě patří, nikdo je nepopírá. Ale není to příkon záření, o kterém je stanovisko AVex. Stanovisko AVex se zabývá jen příkonem radiační energie k povrchu. Ne tepelným vyzařováním z povrchu do atmosféry nebo celou radiační bilancí povrchu. Pánové by si tedy měli ujasnit, o čem píší a zopakovat si některé definice (např. v Meteorologickém výkladovém slovníku). A bylo by také dobré číst, co je napsáno a jak je to napsáno a ne si domýšlet nějaké vlastní interpretace.
Takže na závěr ještě malý vzkaz pánům docentům: naučte se, prosím, rozlišovat dvě různé věci:
-
• radiační příkon energie k povrchu (na výše uvedeném schématu 160 W.m-2 ve viditelné oblasti + 333 W.m-2 v IR oblasti = celkem 493 W.m-2) – o tom JE stanovisko AVex.
-
• radiační bilance povrchu (celkový radiační příkon energie k povrchu 493 W.m-2 – IR vyzařování z povrchu do atmosféry 390 W.m-2 = 103 W.m-2) – o tom NENÍ stanovisko AVex.
Nicméně páni docenti také hloupě obvinili AV ČR z „rozvracení funkčnosti ČR“. To už je opravdu velice vážné obvinění, které by si vyžadovalo velice silné důkazy. Takže teď je oba vyzývám: Buď své námitky proti stanovisku AVex doložte a prezentujte v recenzovaném klimatologickém časopise (slohová cvičení na Ekolistu nebo Neviditelném psu ničemu nepomohou), nebo se veřejně omluvte.
Téma Expertní stanovisko Akademie věd ČR AVex 4/2020
3. 6. 2026 Josef Seják: Umělá inteligence potvrzuje nepravdy Expertního stanoviska AVČR ke klimatu
6. 6. 2026 Jan Pokorný: Voda, ne uhlík. Vzkaz klimatickým expertům
11. 6. Ladislav Metelka: Výzva pro pány Pokorného a Sejáka
22. 6. 2026 Jiří Svoboda: Jak funguje atmosféra; proč je příměr se „svetrem“ lepší než „zrcadlo“ nebo „zdroj tepla“
reklama
Dále čtěte |
Jak se připravit na vlny veder?
Průzkum: Zhruba polovina Čechů při investicích zohledňuje udržitelnost firem
Šebestyán: V Česku by měly vzniknout další nádrže, nynější nebudou stačit



Ladislav Metelka: Výzva pro pány Pokorného a Sejáka
Ladislav Metelka: O klimatu tvrdí nesmysly i lidé akademicky vzdělaní
Ladislav Metelka: Těžký omyl docenta Pokorného