Ladislav Metelka: Pánové Seják a Pokorný znovu ukazují, jak tomu nerozumějí
24.6.2026 | Ladislav Metelka |
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
-
1. Proč se otepluje i nad oceány, když tam k žádnému omezení výparu nedochází?
-
2. Proč se Arktida otepluje nejrychleji, i když tam k antropogennímu vysušování krajiny nedochází?
-
3. Proč se troposféra otepluje, ale stratosféra ochlazuje?
Jenže pokud by příčinou oteplování v globálním měřítku mělo být vysušování kontinentů, tak by jejich teorie měla být schopna vysvětlit i tyto jevy. Ale není. Jestliže je nějaká teorie v rozporu s měřeními, co asi je špatně? Ale pánové se rozhodli naprosto dogmaticky se držet své teorie a od odpovědi jen zbaběle utekli.
A teď k pány kritizovanému stanovisku AVex 4/2020. A vezmu si k tomu pro vysvětlení i schema průměrných energetických toků, které použili ve svém článku i pánové a pokusím se vysvětlit to co nejjednodušeji, tak, aby to i páni docenti pochopili:
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | skepticalscience.com
Ve stanovisku AVex se píše: „Asi jedna třetina této energie přichází ve formě slunečního záření a zbylé dvě třetiny ve formě vyzařování (sálání) atmosféry směrem k povrchu Země“. Asi to není ve stanovisku výslovně zdůrazněno, ale z kontextu jasně vyplývá, že je tady řeč pouze o příkonu radiační energie. Je to totiž o radiační energii, která PŘICHÁZÍ k povrchu. Tedy, na výše uvedené, schématu, 160 W.m-2 ve viditelné oblasti jako sluneční záření a 333 W.m-2 v infračerveném vyzařování atmosféry.
Že je příkon energie k povrchu v infračervené oblasti asi 2x větší než ve viditelné oblasti je tedy fakt, navíc doložený i měřeními. Pánové totiž zmínili i můj článek na Neviditelném psu, kde jsem uváděl výsledky měření v Hradci Králové: „Není problém se na ta čísla podívat a snadno zjistíme, jak to je. A zjistíme, že v ročním průměru je opravdu cca 74% záření, přicházejícího k povrchu, právě infračervené záření oblohy a jen asi 26% je viditelné sluneční záření (přímé a rozptýlené dohromady). Ten poměr se pochopitelně mění během roku, v zimě až okolo 90% radiačního příkonu k povrchu tvoří infračervené záření oblohy, v létě je to kolem 60%.“. Navíc jsem dal pánům i odkaz na veřejně dostupná naměřená data, aby si mohli ty poměry sami spočítat: „Pokud byste si chtěli ty výsledky zkontrolovat, tak data jsou volně k dispozici. Globální záření zde a IR vyzařování oblohy zde. Jsou to ve všech případech denní energetické sumy uvedeného záření v kJ/m2“. Co by chtěli víc?
Pánům ale zřejmě nedošlo, že se tady (včetně stanoviska AVex) pořád bavíme jen o příkonu radiační energie k povrchu, ne o celkové radiační bilanci povrchu. Do té bychom totiž museli započítat i vyzařování z povrchu do atmosféry, to už ale není příkon záření, ale „výkon“, odvod radiační energie do atmosféry. Ten je, podle uvedeného schématu, 390 W.m-2. Jenže pánové si pletou pojmy, motají dohromady radiační příkon energie k povrchu s radiační bilancí povrchu, i když to jsou dvě různé charakteristiky. A diví se, že v radiačních příkonech není zohledněn i radiační výkon. Nemůže, protože „výkon“ není „příkon“…
Navíc je tu ještě jedna okolnost, kterou pánové docenti nějak neberou v úvahu. Dlouhovlnné záření, emitované atmosférou, dopadá na povrch neustále, 24 hodin denně. Oproti tomu krátkovlnné jen ve dne. Navíc Slunce musí být za jasného počasí alespoň 10-15° nad obzorem, aby se krátkovlnná složka (globální záření) vyrovnala dlouhovlnnému vyzařování z atmosféry k povrchu. Při zatažené obloze je to ale cca 20-25°. Pokud je Slunce výše než tento limit, převládá příkon viditelného záření nad dlouhovlnným vyzařováním atmosféry k povrchu. Pokud je Slunce níže nebo pokud je noc, převládá naopak dlouhovlnné vyzařování atmosféry. A to je tedy z průběhu roku většina času. Konkrétně v Hradci Králové za roky 2012-2025 byla v 83% času intenzita dlouhovlnného záření z atmosféry k povrchu větší než intenzita globálního záření a jen v 17% času byla nižší. Nejvyšší časový podíl převládajícího dlouhovlnného záření nad globálním byl v prosinci – 98% a nejmenší v červnu – 69%.
Pánové mě také vyzvali, abych tyto věci publikoval: „Pokud je RNDr. Ladislav Metelka jako klimatolog odpovědný v ČR za bilanční měření toků přicházející sluneční energie a odcházející tepelné energie nadále přesvědčen, že toky tepla ze zemského povrchu do atmosféry do tepelné bilance nepatří, žádáme ho, aby publikací v recenzovaném (a nejvhodněji i impaktovaném) časopise prokázal vědeckou opodstatněnost svého zamlčení toků tepla ze zemského povrchu do atmosféry.“. Opravdu si pánové docenti myslí, že bych měl v nějakém recenzovaném časopise publikovat notoricky známé věci, které lze najít na začátku každé učebnice klimatologie a které se učí hned na začátku prvního semestru studia klimatologie? Není v tom vůbec nic nového a každý časopis by takový článek, který nepřináší vůbec nic nového, pochopitelně odmítl.
Radiační toky tepla z povrchu do atmosféry do radiační bilance povrchu samozřejmě patří, nikdo je nepopírá. Ale není to příkon záření, o kterém je stanovisko AVex. Stanovisko AVex se zabývá jen příkonem radiační energie k povrchu. Ne tepelným vyzařováním z povrchu do atmosféry nebo celou radiační bilancí povrchu. Pánové by si tedy měli ujasnit, o čem píší a zopakovat si některé definice (např. v Meteorologickém výkladovém slovníku). A bylo by také dobré číst, co je napsáno a jak je to napsáno a ne si domýšlet nějaké vlastní interpretace.
Takže na závěr ještě malý vzkaz pánům docentům: naučte se, prosím, rozlišovat dvě různé věci:
-
• radiační příkon energie k povrchu (na výše uvedeném schématu 160 W.m-2 ve viditelné oblasti + 333 W.m-2 v IR oblasti = celkem 493 W.m-2) – o tom JE stanovisko AVex.
-
• radiační bilance povrchu (celkový radiační příkon energie k povrchu 493 W.m-2 – IR vyzařování z povrchu do atmosféry 390 W.m-2 = 103 W.m-2) – o tom NENÍ stanovisko AVex.
Nicméně páni docenti také hloupě obvinili AV ČR z „rozvracení funkčnosti ČR“. To už je opravdu velice vážné obvinění, které by si vyžadovalo velice silné důkazy. Takže teď je oba vyzývám: Buď své námitky proti stanovisku AVex doložte a prezentujte v recenzovaném klimatologickém časopise (slohová cvičení na Ekolistu nebo Neviditelném psu ničemu nepomohou), nebo se veřejně omluvte.
Téma Expertní stanovisko Akademie věd ČR AVex na Ekolistu
3. 6. 2026 Josef Seják: Umělá inteligence potvrzuje nepravdy Expertního stanoviska AVČR ke klimatu
6. 6. 2026 Jan Pokorný: Voda, ne uhlík. Vzkaz klimatickým expertům
11. 6. Ladislav Metelka: Výzva pro pány Pokorného a Sejáka
22. 6. 2026 Jiří Svoboda: Jak funguje atmosféra; proč je příměr se „svetrem“ lepší než „zrcadlo“ nebo „zdroj tepla“
24. 6. 2026 Ladislav Metelka: Pánové Seják a Pokorný znovu ukazují, jak tomu nerozumějí
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Bezplatné emisní povolenky brzdí dekarbonizaci, tvrdí odborníci
MŽP snížilo počet vymezených akceleračních zón pro obnovitelné zdroje na 61
Červený navštíví národní parky v USA, bude tam řešit protipožární ochranu
Další články autora |
Ladislav Metelka: Výzva pro pány Pokorného a Sejáka
Ladislav Metelka: O klimatu tvrdí nesmysly i lidé akademicky vzdělaní
Ladislav Metelka: Těžký omyl docenta PokornéhoOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (167)
ZC
MV
Milan Vítek
24.6.2026 08:43Moc díky za prima článek - budu to tapetovat pod jejich vyjádření 👍
Odpovědět
MV
Milan Vítek
24.6.2026 08:43Moc díky za prima článek - budu to tapetovat pod jejich vyjádření 👍
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
24.6.2026 08:47Pánové fakt píšou nesmysly, otázkou ale je proč? Že by se chtěli svézt na současném klimaskeptickém proudu naší politiky a mohli by být placeni jako propagátory těch "správných vědeckých teorií", že spalování fosilních paliv na klima vliv nemá?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.6.2026 09:07 Reaguje na Pavel HanzlNemyslím si. Oni mají tuhle teorii už dlouho. Na Slovensku dělal podobné věci jejich kamarád Kravčík. I s tím jsem kdysi diskutoval na Ekolistu. V lokálním měřítku OK, vysušování jistě dokáže změnit mikroklima, ale pánové začali tvrdit, že to mění klima v globálním měřítku. Tam už jsou vedle.
Ale hlavně nepochopili, o čem je a o čem není ta věta ve stanovisku AVex. Na základě toho svého nepochopení obviňují kdekoho z neodbornosti (přitom ji jasně prokazují sami) a dokonce chtějí bonzovat na MŽP. Ale aby to opublikovali v odborném meteorologickém recenzovaném časopise, to ne. To se bojí. Tak raději zaplevelují Ekolist a Neviditelního psa.
Odpovědět
Ale hlavně nepochopili, o čem je a o čem není ta věta ve stanovisku AVex. Na základě toho svého nepochopení obviňují kdekoho z neodbornosti (přitom ji jasně prokazují sami) a dokonce chtějí bonzovat na MŽP. Ale aby to opublikovali v odborném meteorologickém recenzovaném časopise, to ne. To se bojí. Tak raději zaplevelují Ekolist a Neviditelního psa.
PH
Pavel Hanzl
24.6.2026 09:19 Reaguje na Ladislav MetelkaTo beru, vy je znáte. Ovšem nechápu, proč dělají tak evidentní chyby. Že by se do tématu tak ponořili, že ztratili pojem celku?
"Přes stromy nevidí les".
Specialisté mají tyhle sklony běžně.
Odpovědět
"Přes stromy nevidí les".
Specialisté mají tyhle sklony běžně.
LM
Ladislav Metelka
24.6.2026 09:35 Reaguje na Pavel HanzlTaky se divím, vždyť to schema je dost jednoduché na pochopení. Ale pánové si zřejmě neuvědomili, že ta věta ve stanovisku AVex je jen o dopadajícím (přicházejícím) záření a domýšleli si něco, co tam není. To moc nesvědčí o jejich odborném přístupu, ale dobře, chybu může udělat každý. Jenže oni na svém nepochopení postavili celou konstrukci kritiky, až po stížnost na MŽP a řediteli ČHMÚ (jestli je poslali, nevím).
Ale v demokracii má každý právo udělat ze sebe hlupáka...
Odpovědět
Ale v demokracii má každý právo udělat ze sebe hlupáka...
PH
Pavel Hanzl
24.6.2026 10:08 Reaguje na Ladislav MetelkaNic se neděje bez příčiny a když se odborník odhodlá k nějakým stížnostem na oficiální instituce, asi si to dobře rozmyslí a má to vyfutrované.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.6.2026 10:16 Reaguje na Pavel HanzlMěl by mít, ale hlavně by neměl bonzovat, ale publikovat. Pánové to naopak nepublikují, jen bonzují. A bonzují něco, co je založené na jejich chybě.
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
24.6.2026 09:11 Reaguje na Pavel HanzlVašimi demagogickými a hloupými příspěvky děláte tomuto článku akorát "medvědí službu".
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
24.6.2026 09:22 Reaguje na Jaroslav StudničkaÁ jé, už na mě jdete i s medvědem. Všechny publikovatelné urážky už proběhly 100x, dnes už jede i medvěd. Fakt dobrý, stav setrvalý.
Odpovědět
va
vaber
24.6.2026 09:55Každé těleso nebo hmota všeobecně z nějakého důvodu vyzařuje energii a zase přijímá ,pokud má odkud. Kdyby nepřijímala energii a jen vyzařovala dostane se k teplotě absolutní nuly a tehdy se hmota zcela mění, přímo struktura atomů a asi platí i jiné zákony . Hmota má tendenci zbavit se absorbovaných fotonů, ovšem vždy se najde nějaký foton který zase do ní vnikne. Taková je moje laická představa.
Každé předávání tepelné energie,třeba i vedením, je evidentně uvolňování a absorbování fotonů atomy. Jinak si nedovedu představit ohřev jakékoliv látky. Teplejší víc vysílá a studenější víc absorbuje.
Takže ty dlouhovlné toky energie jsou naproso samozřejmé a vždy budou a jejich intenzita závisí na teplotě látky které je vysílá.
Otázka je jak by vypadal Global Energy Flows kdyby bylo v atmosféře 200ppm CO2 a jak by vypadal když bude 450ppm CO2, to je jádro sporu.
Proč se stratosféra ochlazuje, no ,asi sluneční záření z vesmíru jí volně prochází ,víc stratosféra vyzařuje do vesmíru a troposféra nepouští odražené záření z povrchu zpět do stratosféry. Nevím jak mezi stratosférou a troposférou je intenzivní promíchávání plynů.
Odpovědět
Každé předávání tepelné energie,třeba i vedením, je evidentně uvolňování a absorbování fotonů atomy. Jinak si nedovedu představit ohřev jakékoliv látky. Teplejší víc vysílá a studenější víc absorbuje.
Takže ty dlouhovlné toky energie jsou naproso samozřejmé a vždy budou a jejich intenzita závisí na teplotě látky které je vysílá.
Otázka je jak by vypadal Global Energy Flows kdyby bylo v atmosféře 200ppm CO2 a jak by vypadal když bude 450ppm CO2, to je jádro sporu.
Proč se stratosféra ochlazuje, no ,asi sluneční záření z vesmíru jí volně prochází ,víc stratosféra vyzařuje do vesmíru a troposféra nepouští odražené záření z povrchu zpět do stratosféry. Nevím jak mezi stratosférou a troposférou je intenzivní promíchávání plynů.
LM
Ladislav Metelka
24.6.2026 09:57 Reaguje na vaberPromíchávání je minimální, stratosféra je dole izotermní a výše je inverzně zvrstvená. To tlumí vertikální promíchávání.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
24.6.2026 15:26 Reaguje na vaberKlast otazky timto stylem znamena nevnimat podstatu veci: Slozity dynamicky system, hristem je cely povrch planety
a atmosfery. I kdybychom dokonale rozumeli vsem procesum tam probihajicim (plus meli podrobnou znalost vnejsich vlivu slunecnich, geologickych, vegetacnich a dalsich) tedy rekneme dokazali napsat
diferencialni rovnici v milionech promennych a s mnozstvim dulezitych globalnich - rekneme i detailne merenych - parametru
a k tomu meli superpocitace o mnoho radu vykonnejsi, nez jsou ty dnesni tak predstava resp. otazka "jak moc se ten system dlouhodobe zmeni kdyz jeden z techto parametru lehce/hodne zmenime" - je detinska. Takhle se lze snad ptat/resp. merit to u auta - jak se zmeni jeho rychlost kdyz pri stejne intensite tlaku na pedal zmenime kvalitu benzinu - ale ne pro sloziteji se chovajici systemy. To by byl hodne kocourkovsky, i kdyz rekneme prehledny svet kdyby diferencialni rovnice kterymi je rizen byly se separovanymi promennymi :) Ze se to nejak takhle podava ve vystupech pro propagandisty a politiky je jedna vec. Jina vec je, pokud se pokusime aspon castecne tenhle system zvany klimati (jeste mnohokrt slozitejsi nez jeho kratkodoby projev zbany pocasi) trcohu pochopit. Sireni tepla v atmosfere, pohybujici se slozitym zpusobem a obsahujici krome jineho i slozite se promenujici ingredienci a jeji faze - vodu je sakra slozity proces a slovnim popisem se toho lze v lepsim pripade jen priblizne dotknout, vysvetlit jako tohle probiha v ruznych vyskach do vysky treba 20 km a v ruznych teplenych a vlhkostnich situacich. V horsim pripade
se pak mava slovimi argumenty typu druha veta termodynamicka atd. nebo dokonce jen se steka na oponenty argumenty, ktere se dokonce i "chladnomilna" (tedy svym nabozenstvim resp. svetonazorem protioteplovaci) redakce ekolistu rozhodne radji smazat :)
Laicka fora jako zde by mohla mit vyznam pro prirodovednou osvetu
- kde by znalci (kolik jich tu mame? ) vysvetlovali aspon nejake aspekty clanku treba Happera. Jinak samozrejmne, je mozno hlasit, kde je dnes nejtepleji a kde nejvic naprselo a ze ve Francii maji jeste tepleji atd. - ale bavit se zde na tema, jak se zvysujici koncentrace CO2 za nekolik desetileti projevi na klimatu je proste smesne. Ma smysl snazit se zvysit povedomi zajemcu o tom, jak slozitym a zajimavym systemem to pocasi a klimat je a ze osoby se timto zabyvajici jsou zajimavi lide a ne nevrazivi kreteni
Odpovědět
a atmosfery. I kdybychom dokonale rozumeli vsem procesum tam probihajicim (plus meli podrobnou znalost vnejsich vlivu slunecnich, geologickych, vegetacnich a dalsich) tedy rekneme dokazali napsat
diferencialni rovnici v milionech promennych a s mnozstvim dulezitych globalnich - rekneme i detailne merenych - parametru
a k tomu meli superpocitace o mnoho radu vykonnejsi, nez jsou ty dnesni tak predstava resp. otazka "jak moc se ten system dlouhodobe zmeni kdyz jeden z techto parametru lehce/hodne zmenime" - je detinska. Takhle se lze snad ptat/resp. merit to u auta - jak se zmeni jeho rychlost kdyz pri stejne intensite tlaku na pedal zmenime kvalitu benzinu - ale ne pro sloziteji se chovajici systemy. To by byl hodne kocourkovsky, i kdyz rekneme prehledny svet kdyby diferencialni rovnice kterymi je rizen byly se separovanymi promennymi :) Ze se to nejak takhle podava ve vystupech pro propagandisty a politiky je jedna vec. Jina vec je, pokud se pokusime aspon castecne tenhle system zvany klimati (jeste mnohokrt slozitejsi nez jeho kratkodoby projev zbany pocasi) trcohu pochopit. Sireni tepla v atmosfere, pohybujici se slozitym zpusobem a obsahujici krome jineho i slozite se promenujici ingredienci a jeji faze - vodu je sakra slozity proces a slovnim popisem se toho lze v lepsim pripade jen priblizne dotknout, vysvetlit jako tohle probiha v ruznych vyskach do vysky treba 20 km a v ruznych teplenych a vlhkostnich situacich. V horsim pripade
se pak mava slovimi argumenty typu druha veta termodynamicka atd. nebo dokonce jen se steka na oponenty argumenty, ktere se dokonce i "chladnomilna" (tedy svym nabozenstvim resp. svetonazorem protioteplovaci) redakce ekolistu rozhodne radji smazat :)
Laicka fora jako zde by mohla mit vyznam pro prirodovednou osvetu
- kde by znalci (kolik jich tu mame? ) vysvetlovali aspon nejake aspekty clanku treba Happera. Jinak samozrejmne, je mozno hlasit, kde je dnes nejtepleji a kde nejvic naprselo a ze ve Francii maji jeste tepleji atd. - ale bavit se zde na tema, jak se zvysujici koncentrace CO2 za nekolik desetileti projevi na klimatu je proste smesne. Ma smysl snazit se zvysit povedomi zajemcu o tom, jak slozitym a zajimavym systemem to pocasi a klimat je a ze osoby se timto zabyvajici jsou zajimavi lide a ne nevrazivi kreteni
va
vaber
24.6.2026 16:35 Reaguje na Miloš ZahradníkNeřekl bych ,že je otázka, jak se systém zachová při změně množství CO2 ,je nenormální,když se spočítalo jak se bude měnit teplota planety s růstem CO2. Samozřejmě můžeme o tom pochybovat.
Celá planeta je uzavřený systém s okrajovými podmínkami které musíme přesně znát a to jsou toky energie k Zemi a zpět do vesmíru. Obávám se ale ,že ani ty úplně přesně nedokážeme definovat.
Ale pokud chceme planetu ohřát musíme přivést více energie, nebo omezovat vyzařování do vesmíru. Nějaká rovnováha,ustálení systému, musí být, pokud jsou toky energie k Zemi a ze Země po nějakou dobu konstantní. Pokud nejsou a toky se změní třeba, snížením vyzařování do vesmíru díky CO2, nastává přechodový jev. Nejde o to spočítat teplotu každého místa planety , jak se měmí s časem a v závislosti na CO2 ,ale nějakou průměrnou teplotu v závislosti na množství energie kterou systém, v našem případě planeta Zem, má . Takže nějaký zjednodušený model by mohl být blízko realitě.
Ale taky všechny modely mohou být mimo mísu.To ukáže nebo i neukáže budoucnost.
Odpovědět
Celá planeta je uzavřený systém s okrajovými podmínkami které musíme přesně znát a to jsou toky energie k Zemi a zpět do vesmíru. Obávám se ale ,že ani ty úplně přesně nedokážeme definovat.
Ale pokud chceme planetu ohřát musíme přivést více energie, nebo omezovat vyzařování do vesmíru. Nějaká rovnováha,ustálení systému, musí být, pokud jsou toky energie k Zemi a ze Země po nějakou dobu konstantní. Pokud nejsou a toky se změní třeba, snížením vyzařování do vesmíru díky CO2, nastává přechodový jev. Nejde o to spočítat teplotu každého místa planety , jak se měmí s časem a v závislosti na CO2 ,ale nějakou průměrnou teplotu v závislosti na množství energie kterou systém, v našem případě planeta Zem, má . Takže nějaký zjednodušený model by mohl být blízko realitě.
Ale taky všechny modely mohou být mimo mísu.To ukáže nebo i neukáže budoucnost.
JO
Jarka O.
24.6.2026 17:55 Reaguje na vaberDo té doby by neměli vědci, potažmo politici okrádat lidi na základě sporných zpráv.
Odpovědět
LM
JO
LM
JO
Jarka O.
24.6.2026 19:17 Reaguje na Ladislav MetelkaJá tu pro vás nehlasovala, ani bych nereagovala, bo mně je ta odpověď jedno, ale chápu, že si někdo myslí, že takhle tu debatu jen ničíte. Proč to vlastně pořád děláte?
Odpovědět
LM
MZ
Miloš Zahradník
24.6.2026 23:09 Reaguje na vaberTohle je asi nejvetsi prispevek meteorologie matematice a fyzice. Lorenz svym hrackovym modelem turbulence ukazal, ze toto velmi casto NENI PRAVDA/ Je mozno se prit nad obsahem toho slova "konstantni" (on je mezi polednem a pulnoci na kazdem miste zemekoule docela ale rozdil) Tendence ke chaosu je pro dynmicke systemu bezna, i kdyz to kolem roku 1970 bylo prekvapeni. Ta tendence k chaosu vubec memusi byt zavisla na "komplexite" daneho systemu. <yslim, ze tohle poznani v poslednich desetiletich proniklo i do ekologie. Zmizel nevedecky pojem "klimaxu" a dalsi naivni predstavy o tom, jak se slozite "nelinearni" modely chovaji a ze tendence "smerovat k rovnovaze" muze nekdy byt vlastnosti zkoumaneho systemu ale vetsinou - pro "otevrene" systemy tomu tak neni. Takze, klimat mozna muze litat sem a tam i kdyz budete vsemi silami drzet koncentraci CO2 (a k tomu i dalsich parametru at jiz slunecniho ci geologixckeho ci biologickeho charakteru :) konstantni
Nějaká rovnováha,ustálení systému, musí být, pokud jsou toky energie k Zemi a ze Země po nějakou dobu konstantní.
Odpovědět
Nějaká rovnováha,ustálení systému, musí být, pokud jsou toky energie k Zemi a ze Země po nějakou dobu konstantní.
MZ
Miloš Zahradník
24.6.2026 23:11 Reaguje na Miloš ZahradníkOpravuji: Lorentzuv hrackovy model konvekce - s nekolika malo parametry - kolem roku 1970
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
25.6.2026 08:07 Reaguje na Miloš ZahradníkTo máte pravdu, i za "konstantních" forcingů mohou vznikat vnitřní oscilace nebo krátkodobé trendy, i zcela náhodně. Klimatický systém má autokrelační strukturu, která to umožňuje.
Odpovědět
va
vaber
25.6.2026 09:30 Reaguje na Ladislav Metelka,,mohou vznikat vnitřní oscilace nebo krátkodobé trendy,,
Myslíte ,že tyto jevy mohou zvyšovat množství energie akumulované v planetě a měnit energetickou bilanci Země?
Samozřejně ,,konstantní,,v absolutním slova smyslu není nic a nikdy nebylo.
Odpovědět
Myslíte ,že tyto jevy mohou zvyšovat množství energie akumulované v planetě a měnit energetickou bilanci Země?
Samozřejně ,,konstantní,,v absolutním slova smyslu není nic a nikdy nebylo.
LM
Ladislav Metelka
25.6.2026 09:53 Reaguje na vaberNemohou, mohou jen přerozdělovat energii nebo vytvářet nějaké (kvazi)periodické procesy. Typický příklad je ENSO (El Nino - Southern Oscillation)
Odpovědět
PB
Petr Brok
24.6.2026 10:41A není to jedno? Pokud nemůžu sám s tím nic dělat, protože stát mě to buď nedovolí, nebo zkomplikuje, tak je to jedno. Co jsem mohl ušetřit uhlíku za posledních 30+ let, kdyby nebylo "ochránců všeho před vším".
Odpovědět
LM
IP
Ivo Přikryl
24.6.2026 11:34Když se pane Metelko nad celým tvrzením AVex (Průměrná teplota na Zemi (obr. 1) je dána množstvím
energie, která na zemský povrch dopadá a je jím pohlcena.
Asi jedna třetina této energie přichází ve formě slunečního
záření a zbylé dvě třetiny ve formě vyzařování (sálání)
atmosféry směrem k povrchu Země, tj. skleníkového
efektu atmosféry) zamyslíte, tak je samo o sobě určitě nepravdivé. Bez radiace ze země by teplota musela neustále růst.
Ale je to text pro politiky, ti si toho určitě nevšimnou. Kolik politiků celý ten text skutečně četlo?
Zajímavé jsou obecné závěry. 1. Při řešení zmírňování příčin klimatické změny a jejích možných
dopadů a adaptací na ně vždy vycházet z nejnovějších vědeckých
poznatků. Tedy ty starší jsou v něčem špatné, ale to bude časem platit i o těch nejnovějších.
3. Využít situaci jako příležitost uplatnit se v současném progresivním
směru ekonomického rozvoje, zejména v nových nízkouhlíkových
a udržitelných technologiích. Tady trošku chybí, že ty technologie s sebou nesou i i určité nesnadno řešitelné problémy.
Odpovědět
energie, která na zemský povrch dopadá a je jím pohlcena.
Asi jedna třetina této energie přichází ve formě slunečního
záření a zbylé dvě třetiny ve formě vyzařování (sálání)
atmosféry směrem k povrchu Země, tj. skleníkového
efektu atmosféry) zamyslíte, tak je samo o sobě určitě nepravdivé. Bez radiace ze země by teplota musela neustále růst.
Ale je to text pro politiky, ti si toho určitě nevšimnou. Kolik politiků celý ten text skutečně četlo?
Zajímavé jsou obecné závěry. 1. Při řešení zmírňování příčin klimatické změny a jejích možných
dopadů a adaptací na ně vždy vycházet z nejnovějších vědeckých
poznatků. Tedy ty starší jsou v něčem špatné, ale to bude časem platit i o těch nejnovějších.
3. Využít situaci jako příležitost uplatnit se v současném progresivním
směru ekonomického rozvoje, zejména v nových nízkouhlíkových
a udržitelných technologiích. Tady trošku chybí, že ty technologie s sebou nesou i i určité nesnadno řešitelné problémy.
LM
Ladislav Metelka
24.6.2026 11:40 Reaguje na Ivo PřikrylNepopírám, že tu větu bych napsal asi jinak, ale v globálním měřítku je i to množství vyzářené energie nakonec závislé především na množství energie pohlcené plus na optických vlastnostech atmosféry. Ještě jsou tam takové věci, jako konvektivní přenos tepla nebo přenos latentním teplem, ty ale energii jen přerozdělují, její celkové množství nemění.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.6.2026 12:18Mám menší dotaz k : "• radiační bilance povrchu (celkový radiační příkon energie k povrchu 493 W.m-2 – IR vyzařování z povrchu do atmosféry 390 W.m-2 = 103 W.m-2) – o tom NENÍ stanovisko AVex."
Je tento údaj (493 W.m-2) konstantní, neměnný, nebo mohl být v historii země jiný, a potom +- jak se lišil ? Milankovičovy cykly, doba ledová apod.
Odpovědět
Je tento údaj (493 W.m-2) konstantní, neměnný, nebo mohl být v historii země jiný, a potom +- jak se lišil ? Milankovičovy cykly, doba ledová apod.
LM
Ladislav Metelka
24.6.2026 12:27 Reaguje na Karel ZvářalTo jsou dnešní průměrné hodnoty (prostorově i časově). Příkon je závislý na solární konstantě (ta se může v dlouhodobém horizontu měnit), na planetárním albedu (mění se hlavně v reakci na oblačnost a ta je závislá na termodynamickém stavu atmosféry). Absorpce IR záření z povrchu je závislá na složení atmosféry (skleníkové plyny),... Takže měnit se to může. V současné době se mění hlavně to složení atmosféry.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.6.2026 12:42 Reaguje na Ladislav MetelkaDěkuji, spíše jsem čekal, že rozvinete i to nevyřčené b), tedy změny podle místa a času vyzařování (390+-??) z povrchu do atmosféry. Jak dalece se mohou od průměru lišit - já totiž průměrování přímo nesnáším, zajímají mě více extrémní hodnoty.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.6.2026 12:49 Reaguje na Karel ZvářalStefan-Boltzmannův zákon, závislost na 4.mocnině teploty.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.6.2026 12:55 Reaguje na Ladislav MetelkaPotřeboval bych to krátce popsat/vysvětlit, ale neva. Převedeno do lajčtiny je to zhruba to, co sleduji ve změnách povrchu a následně vyšších teplot. Neb o ně dnes primárně jde.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
24.6.2026 17:13 Reaguje na Karel ZvářalTo znamená, ze ak je teleso teplejšie viac vyžaruje - podla T4 - Napríklad povrch pri 50°C 617W/m2 a pri 10°C je to 364W/m2 . V skutočnosti je to teda o 12 W/m2 viac ako keby sme počítali priemer 30°C. 478w/m2 Takže podľa mna je to vynikajuca otázka, ktorú p. Metelka schválne nevysvetlil. Uplne jednoducho povedané: priemerovaním strácame watty vyžarovania.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.6.2026 17:27 Reaguje na Vladimir MertanPrůměruji se watty, ne teploty. Vy si myslíte, že klimatologové jsou blbci, kteří neznají S-B zákon?
Odpovědět
Karel Zvářal
24.6.2026 17:41 Reaguje na Vladimir MertanPoslal jsem do redakce další, poněkud delší text. Chtěl jsem tomu dát více času na doladění, doufám, že pan redaktor nebude mít se zpracováním větší problémy.
Týká se to opět land-use, kde horkost z té krajiny se přímo hrne. Kolik je to watů, nechám na jiných. Jsem přesvědčen, že toto všechno (v textu uvedené) se spolupodílí na klimatické změně.
Odpovědět
Týká se to opět land-use, kde horkost z té krajiny se přímo hrne. Kolik je to watů, nechám na jiných. Jsem přesvědčen, že toto všechno (v textu uvedené) se spolupodílí na klimatické změně.
Karel Zvářal
24.6.2026 17:51 Reaguje na Vladimir MertanSleduji potravu puštíka u 4 a 3 párů (les a členitá krajina) více než 25 let. Jsou tam takové obrovské rozdíly, až se tomu nechce věřit.
Redakcím se to ale zdálo dlouhé, že to mám zkrátit a zprůměrovat. Říkám ne!, to není článek o nic neříkajícím průměru, ale někdy) až šokujících rozdílech. Od té doby se na průměrné hodnoty dívám jako na záměrně zmanipulované, tak nějak "do ztracena"...
Odpovědět
Redakcím se to ale zdálo dlouhé, že to mám zkrátit a zprůměrovat. Říkám ne!, to není článek o nic neříkajícím průměru, ale někdy) až šokujících rozdílech. Od té doby se na průměrné hodnoty dívám jako na záměrně zmanipulované, tak nějak "do ztracena"...
TK
Tomáš Kalisz
27.6.2026 14:00 Reaguje na Karel ZvářalPanu Zvářalovi, na jeho dotaz z 24.6.2026 12:55
Dobrý den,
Máte úplnou pravdu, ty hodnoty se lokálně od celosvětového průměru budou lišit, a hodně.
V principu by snad lokální nebo regionální bilance toků energie a jim odpovídající Trenberthovy diagram měly jít konstruovat, má to ale několik zádrhelů, které se pokusím vysvětlit. Ty jsou zřejmě důvodem, proč nikdo takové bilance a diagram nesestavuje – alespoň já jsem žádné nenašel.
První důvod je obtížnost měření odcházejícího dlouhovlnného záření (OLR), které je možné jen z vesmíru. V principu by snad šlo zaznamenávat lokálně a průměrovat během času pro každé místo nad zemským povrchem zvlášť, ale nejsem si jist, zda je to uskutečnitelné prakticky a pokud ano, zda takto třeba program CERES skutečně funguje.
Ještě vážnějším důvodem asi bude okolnost, že v lokálním dlouhodobém průměru se asi stěží najde nějaké místo na Zemi, kde by se příjem tepla od Slunce rovnal součtu tepla vydávaného do vesmíru a ukládaného do zemského tělesa, což globálně funguje. Lokálně by tedy diagram bilance energetických toků musel být doplněn horizontální šipkou znázorňující přenos tepla do okolí daného místa (nebo z okolí do něj), ideálně i s udáním směru.
Mohu se jen dohadovat, že velikost tohoto horizontálního přenosu tepla by souvisela s rozdílem mezi úhrnným ročním výparem a úhrnnými ročními srážkami v daném místě. Tento rozdíl je v globálním měřítku zanedbatelný, zatímco lokálně může být značný. Zatímco roční srážky lokálně měřit umíme (a víme, že se mohou mezi nepříliš vzdálenými místy významně měřit, lokální výpar je ještě tužším oříškem, protože se může významně měnit třeba i v závislosti na momentální kondici lokální vegetace.
Na základě těchto úvah lze asi očekávat, že publikování lokálních nebo regionálních Trenberthových diagramů se asi hned tak nedočkáme.
S přátelským pozdravem
Tomáš Kalisz
P.S.
Pokud jde o variabilitu toku záření oblohy směrem k Zemi během dne, roku a delších období na daném místě a srovnání mezi různými stanicemi, zde by pan doktor Metelka asi byl schopen poskytnout nějaké odkazy - je dost pravděpodobné, že data z některých stanic už dneska jsou veřejně k dispozici na internetu.
Odpovědět
Dobrý den,
Máte úplnou pravdu, ty hodnoty se lokálně od celosvětového průměru budou lišit, a hodně.
V principu by snad lokální nebo regionální bilance toků energie a jim odpovídající Trenberthovy diagram měly jít konstruovat, má to ale několik zádrhelů, které se pokusím vysvětlit. Ty jsou zřejmě důvodem, proč nikdo takové bilance a diagram nesestavuje – alespoň já jsem žádné nenašel.
První důvod je obtížnost měření odcházejícího dlouhovlnného záření (OLR), které je možné jen z vesmíru. V principu by snad šlo zaznamenávat lokálně a průměrovat během času pro každé místo nad zemským povrchem zvlášť, ale nejsem si jist, zda je to uskutečnitelné prakticky a pokud ano, zda takto třeba program CERES skutečně funguje.
Ještě vážnějším důvodem asi bude okolnost, že v lokálním dlouhodobém průměru se asi stěží najde nějaké místo na Zemi, kde by se příjem tepla od Slunce rovnal součtu tepla vydávaného do vesmíru a ukládaného do zemského tělesa, což globálně funguje. Lokálně by tedy diagram bilance energetických toků musel být doplněn horizontální šipkou znázorňující přenos tepla do okolí daného místa (nebo z okolí do něj), ideálně i s udáním směru.
Mohu se jen dohadovat, že velikost tohoto horizontálního přenosu tepla by souvisela s rozdílem mezi úhrnným ročním výparem a úhrnnými ročními srážkami v daném místě. Tento rozdíl je v globálním měřítku zanedbatelný, zatímco lokálně může být značný. Zatímco roční srážky lokálně měřit umíme (a víme, že se mohou mezi nepříliš vzdálenými místy významně měřit, lokální výpar je ještě tužším oříškem, protože se může významně měnit třeba i v závislosti na momentální kondici lokální vegetace.
Na základě těchto úvah lze asi očekávat, že publikování lokálních nebo regionálních Trenberthových diagramů se asi hned tak nedočkáme.
S přátelským pozdravem
Tomáš Kalisz
P.S.
Pokud jde o variabilitu toku záření oblohy směrem k Zemi během dne, roku a delších období na daném místě a srovnání mezi různými stanicemi, zde by pan doktor Metelka asi byl schopen poskytnout nějaké odkazy - je dost pravděpodobné, že data z některých stanic už dneska jsou veřejně k dispozici na internetu.
TK
Tomáš Kalisz
27.6.2026 14:04 Reaguje na Tomáš KaliszVýznamně lišit, nikoliv významně měřit. Omluvte prosím i řadu dalších chyb v psaní.
Odpovědět
TK
Tomáš Kalisz
27.6.2026 14:25 Reaguje na Tomáš KaliszJeště k mému post scriptu: Linky na excelové tabulky shrnující naměřená data dopadajícího slunečního záření a dopadajícího infračerveného záření oblohy v Hradci Králové pan doktor Metelka vložil přímo do svého článku.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.6.2026 12:27To je všechno hezký co píšete. Ano korelace se skleníkovými plyny je. Jsou ale v minulosti korelace klimatu s Sluneční Aktivitou. Na příklad Maunderovo minimum, Daltonovo minimum, ... a že jich je. Podle Halštatského cyklu klesalo SA do cca r 1700 a pak rostlo SA dosud. (A predikce do r. 2100 předpokládá stejné hodnoty SA jako kolem roku 0. No je to predikce.)
Je fakt, že TSI od r.1950 klesá. Nicméně takové složité systémy mají velikou setrvačnost. Jako počasí má zpoždění= fázový posuv cca měsíc za sluncem, tak může mít klima zpoždění za TSI i více let. Zkoumal někdo v minulosti zcela prokazatelnou korelaci mezi SA a klimou? Ano korelace se skleníkovými plyny je také.
Odpovědět
Je fakt, že TSI od r.1950 klesá. Nicméně takové složité systémy mají velikou setrvačnost. Jako počasí má zpoždění= fázový posuv cca měsíc za sluncem, tak může mít klima zpoždění za TSI i více let. Zkoumal někdo v minulosti zcela prokazatelnou korelaci mezi SA a klimou? Ano korelace se skleníkovými plyny je také.
LM
Ladislav Metelka
24.6.2026 12:32 Reaguje na Slavomil VinklerNikdo nepopírá, že korelace mezi TSI a teplotou existuje. Nelze z toho ale vyvozovat nic moc pro budoucnost, protože dnes je tu i nový hráč - člověk a zvyšování koncentrací skleníkových plynů. To tu dříve nebylo. Takže jakýkoli historický vztah čistě mezi TSI a teplotou nemusí do budoucnosti platit tak, jak platil v minulosti. A ten vztah mezi skleníkovými plyny a teplotou zdaleka není jen o korelacích, to je fyzikálně vysvětlené.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.6.2026 15:42 Reaguje na Ladislav MetelkaChápu, že TSI je fyzikálně lákavé. Ale nikdo ho v minulosti neměřil (až od 60 let). Měřilo a zaznamenávalo se kronikářský SA a taky podle ledovcových jader a dřeva lze do daleké minulosti sledovat SA. Já vím, i korelace se skleníkovými plyny je v ledovcích zaznamenána. Nicméně je to příčina nebo důsledek?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.6.2026 16:10 Reaguje na Slavomil VinklerJe tam pozitivní zpětná vazba.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.6.2026 17:08 Reaguje na Ladislav MetelkaNo právě, že je.
K TSI , nemusí být to důležité i když energetickou přímostí svádí. Důležitější vliv na klima může mít SA tedy kosmické počasí.
Takové plivnutí plazmy a magnetického pole jako Sluneční bouře v roce 1859, rovněž známá jako Carringtonova událost, nebo malé a časté....
Odpovědět
K TSI , nemusí být to důležité i když energetickou přímostí svádí. Důležitější vliv na klima může mít SA tedy kosmické počasí.
Takové plivnutí plazmy a magnetického pole jako Sluneční bouře v roce 1859, rovněž známá jako Carringtonova událost, nebo malé a časté....
LM
Ladislav Metelka
24.6.2026 17:29 Reaguje na Slavomil VinklerJo. Nebo na louce začnou tančit víly...
Odpovědět
SV
SV
Slavomil Vinkler
24.6.2026 21:47 Reaguje na Ladislav MetelkaPokud se podíváte na Kozmos 3/2026 str.19, kde je SA od r. 0, včetně Hallsttattu, Gleinssrberga a i následující extrapolace 2010 do 2200, tak to na víly nevypadá. Dejte si tu práci. Co?
Odpovědět
LM
SV
Slavomil Vinkler
25.6.2026 08:47 Reaguje na Ladislav MetelkaNo teda, to je vědecká odpověď. ČHMU a AV má i internet, nejen knihovnu.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
25.6.2026 08:58 Reaguje na Slavomil VinklerTak jestli je to na webu, dejte sem link.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
24.6.2026 16:25Krátky obsah rozprávky Oheň na horách: https://www.zones.sk/studentske-prace/rozpravky/9898-ohen-na-horach/
Mládenec Arha sa stavil so svojím bohatým pánom Haptomom, že vydrží celú noc stáť nahý v krutom mraze na vrchole hory Intotto. Ak prežije, dostane dom a pôdu. Arhov starý priateľ mu chcel pomôcť, a tak na susednom kopci vzdialenom mnoho míľ založil oheň. Arha celú noc uprene hľadel na toto vzdialené svetlo, myslel na teplo a na to, že jeho priateľ tam sedí a drží pre neho stráž. To priateľstvo a nepravdepodobná sila vôle ho udržali pri živote.
Ráno však lakomý boháč vyhlásil, že Arha stávku prehral, lebo ho ten vzdialený oheň na diaľku zohrieval. Na stranu boháča sa postavil aj mestský sudca. Spravodlivosti sa Arha dočkal až vtedy, keď ich oboch sused Hailu pozval na hostinu. Nechal ich hladovať v záhrade, zatiaľ čo z kuchyne voňala pečená kozľacina. Keď sa hostia sťažovali, Hailu im odpovedal: „Ak Arhu zohrieval pohľad na vzdialený oheň, potom ste sa i vy museli nasýtiť vôňami z mojej kuchyne.“ Až vtedy sudca aj boháč pochopili svoju absurdnosť a Arha dostal, čo mu patrilo.
Záver pre našu debatu:
Rovnako ako sa nemôžeme najesť vône z pečeného mäsa, nemôžeme sa reálne zohriať vzdialeným žiarením atmosféry kdesi z výšky dvoch kilometrov. Vôňu síce cítime, ale žalúdok nenasýti. Žiarenie na diaľku síce prístrojmi nameriame, ale skutočné teplo pri zemi to nevytvorí.
Pán Metelka robí presne ten istý nezmysel, čo ten prefíkaný boháč a nespravodlivý sudca v rozprávke. Keď sa mu to hodí na obhajobu dogiem celej jeho klimatologickej sekty, začne ohýbať základné fyzikálne zákony. Celú atmosféru bleskovo spriemeruje do jednej plochej tabuľky a tvrdí, že lokálne letné horúčavy pri zemi sú poháňané nejakým fiktívnym spätným žiarením zhora.
V nasledujucom príspevku vysvetlím ako by mala vyzerať skutočná schéma toku energií a kde robí p. Metelka chybu.
Odpovědět
Mládenec Arha sa stavil so svojím bohatým pánom Haptomom, že vydrží celú noc stáť nahý v krutom mraze na vrchole hory Intotto. Ak prežije, dostane dom a pôdu. Arhov starý priateľ mu chcel pomôcť, a tak na susednom kopci vzdialenom mnoho míľ založil oheň. Arha celú noc uprene hľadel na toto vzdialené svetlo, myslel na teplo a na to, že jeho priateľ tam sedí a drží pre neho stráž. To priateľstvo a nepravdepodobná sila vôle ho udržali pri živote.
Ráno však lakomý boháč vyhlásil, že Arha stávku prehral, lebo ho ten vzdialený oheň na diaľku zohrieval. Na stranu boháča sa postavil aj mestský sudca. Spravodlivosti sa Arha dočkal až vtedy, keď ich oboch sused Hailu pozval na hostinu. Nechal ich hladovať v záhrade, zatiaľ čo z kuchyne voňala pečená kozľacina. Keď sa hostia sťažovali, Hailu im odpovedal: „Ak Arhu zohrieval pohľad na vzdialený oheň, potom ste sa i vy museli nasýtiť vôňami z mojej kuchyne.“ Až vtedy sudca aj boháč pochopili svoju absurdnosť a Arha dostal, čo mu patrilo.
Záver pre našu debatu:
Rovnako ako sa nemôžeme najesť vône z pečeného mäsa, nemôžeme sa reálne zohriať vzdialeným žiarením atmosféry kdesi z výšky dvoch kilometrov. Vôňu síce cítime, ale žalúdok nenasýti. Žiarenie na diaľku síce prístrojmi nameriame, ale skutočné teplo pri zemi to nevytvorí.
Pán Metelka robí presne ten istý nezmysel, čo ten prefíkaný boháč a nespravodlivý sudca v rozprávke. Keď sa mu to hodí na obhajobu dogiem celej jeho klimatologickej sekty, začne ohýbať základné fyzikálne zákony. Celú atmosféru bleskovo spriemeruje do jednej plochej tabuľky a tvrdí, že lokálne letné horúčavy pri zemi sú poháňané nejakým fiktívnym spätným žiarením zhora.
V nasledujucom príspevku vysvetlím ako by mala vyzerať skutočná schéma toku energií a kde robí p. Metelka chybu.
PE
Petr Elias
24.6.2026 16:31 Reaguje na Vladimir MertanUž se na to kámo fakt vykašli. Všichni tě tu známe a nikoho tím tvým tupým blábolením už neoslníš (tedy, kromě pár místních zoufalců)...
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
24.6.2026 16:32Sľúbené vysvetlenie:
Ako vyzerá skutočný mechanický motor klímy a prečo ho papierové radiačné tabuľky p. Metelku nedokážu zachytiť.
Učebnicová schéma p. Metelku je zjednodušená na pár statických zvislých šípok, ktoré prenášajú watty hore a dole v akomsi nehybnom stĺpci. Lenže ak v takomto zložitom systéme zanedbáte hoci len jednu mechanickú silu, celá matematika sa zrúti.
Málokto napríklad vie, že ak by sme v schéme klímy zanedbali Coriolisovu silu (rotáciu Zeme), na našej planéte by neexistovali púšte typu Sahara.
Vzduch ohriaty na rovníku by totiž v priamej línii putoval až k pólom, kde by ochladol a vrátil sa späť. Lenže Zem rotuje. Táto obrovská obvodová rýchlosť rotácie stúpa od pólov k rovníku a mechanicky ohýba prúdiaci vzduch tak brutálne, že ho nepustí ďalej na sever. Tento obrovský rotujúci balík vzduchu kvôli Coriolisovej sile stráca dych a mechanicky padá späť k zemi presne okolo 30. rovnobežky. Pri tomto klesaní sa vzduch obrovským tlakom stláča, hrubne a extrémne vysušuje. Výsledok? Práve kvôli tejto rotácii máme na 30. rovnobežke pásmo najväčších púští sveta (Sahara, Arabský polostrov, thárska púšť).
Ak chceme nakresliť schému atmosféry, ktorá neklame, nemôžeme ju sploštiť do jedného ročného priemeru pri 15 °C. Skutočná mechanická schéma reality má tri samostatné horizontálne vrstvy, kde platia úplne iné fyzikálne zákony:
1. Vrchná vrstva (Vesmír / Stratosféra): Čistá radiácia
Tu má p. Metelka pravdu a jeho šípky tu sedia. Vo vákuu a v riedkom prostredí nad mrakmi neexistuje iná fyzika ako žiarenie. Koľko wattov zo Slnka príde, toľko infračervených fotónov musí odísť do vesmíru. Statické radiačné účtovníctvo tu funguje na 100 %.
2. Stredná vrstva (Troposféra): Reálny vietor a prúdenie
V tejto vrstve končí éra priamych radiačných šípok a nastupuje čistá mechanika tekutín (Navier-Stokesove rovnice). Vzduch sa tu hýbe, rotuje, víri a prenáša obrovské masy energie vodorovne na tisíce kilometrov (vietor, cyklóny, anticyklóny). Energia zo Slnka sa tu mení na mechanickú prácu. Táto vrstva neustále rozbíja a mieša akúkoľvek radiačnú rovnováhu.
3. Spodná vrstva (Zemský povrch): Tepelná výmena na dotyk a odpar
Rozhranie, kde sa stretáva hmota so vzduchom. Tu sa rozhoduje o počasí, ktoré žijeme. Ak je povrch vlhký (les, lúka), slnečná energia sa mení na latentné teplo odparu vody (voda spotrebuje energiu bez toho, aby zohriala vzduch). Ak však krajinu vysušíme, zničíme tento vlhký ventil a všetka energia sa presmeruje do priameho mechanického dotyku suchého vzduchu o rozpálenú zem (medzná vrstva). Vzduch pri zemi zľahkne a Archimedov zákon ho ako brutálny horúci piest vystrelí nahor.
ZÁVER:
Globálny radiačný priemer z učebníc je len výsledné účtovné číslo – akási „odpadová teplota“ na výfuku tohto zložitého stroja. Používať tie tri statické zvislé šípky na vysvetlenie lokálnych vĺn horúčav na vysušenej pevnine je rovnako absurdné, ako tvrdiť, že auto ide dopredu kvôli teplu z výfukového potrubia, a úplne ignorovať piesty, benzín, rotáciu kolies a aerodynamiku motora pod kapotou.
Odpovědět
Ako vyzerá skutočný mechanický motor klímy a prečo ho papierové radiačné tabuľky p. Metelku nedokážu zachytiť.
Učebnicová schéma p. Metelku je zjednodušená na pár statických zvislých šípok, ktoré prenášajú watty hore a dole v akomsi nehybnom stĺpci. Lenže ak v takomto zložitom systéme zanedbáte hoci len jednu mechanickú silu, celá matematika sa zrúti.
Málokto napríklad vie, že ak by sme v schéme klímy zanedbali Coriolisovu silu (rotáciu Zeme), na našej planéte by neexistovali púšte typu Sahara.
Vzduch ohriaty na rovníku by totiž v priamej línii putoval až k pólom, kde by ochladol a vrátil sa späť. Lenže Zem rotuje. Táto obrovská obvodová rýchlosť rotácie stúpa od pólov k rovníku a mechanicky ohýba prúdiaci vzduch tak brutálne, že ho nepustí ďalej na sever. Tento obrovský rotujúci balík vzduchu kvôli Coriolisovej sile stráca dych a mechanicky padá späť k zemi presne okolo 30. rovnobežky. Pri tomto klesaní sa vzduch obrovským tlakom stláča, hrubne a extrémne vysušuje. Výsledok? Práve kvôli tejto rotácii máme na 30. rovnobežke pásmo najväčších púští sveta (Sahara, Arabský polostrov, thárska púšť).
Ak chceme nakresliť schému atmosféry, ktorá neklame, nemôžeme ju sploštiť do jedného ročného priemeru pri 15 °C. Skutočná mechanická schéma reality má tri samostatné horizontálne vrstvy, kde platia úplne iné fyzikálne zákony:
1. Vrchná vrstva (Vesmír / Stratosféra): Čistá radiácia
Tu má p. Metelka pravdu a jeho šípky tu sedia. Vo vákuu a v riedkom prostredí nad mrakmi neexistuje iná fyzika ako žiarenie. Koľko wattov zo Slnka príde, toľko infračervených fotónov musí odísť do vesmíru. Statické radiačné účtovníctvo tu funguje na 100 %.
2. Stredná vrstva (Troposféra): Reálny vietor a prúdenie
V tejto vrstve končí éra priamych radiačných šípok a nastupuje čistá mechanika tekutín (Navier-Stokesove rovnice). Vzduch sa tu hýbe, rotuje, víri a prenáša obrovské masy energie vodorovne na tisíce kilometrov (vietor, cyklóny, anticyklóny). Energia zo Slnka sa tu mení na mechanickú prácu. Táto vrstva neustále rozbíja a mieša akúkoľvek radiačnú rovnováhu.
3. Spodná vrstva (Zemský povrch): Tepelná výmena na dotyk a odpar
Rozhranie, kde sa stretáva hmota so vzduchom. Tu sa rozhoduje o počasí, ktoré žijeme. Ak je povrch vlhký (les, lúka), slnečná energia sa mení na latentné teplo odparu vody (voda spotrebuje energiu bez toho, aby zohriala vzduch). Ak však krajinu vysušíme, zničíme tento vlhký ventil a všetka energia sa presmeruje do priameho mechanického dotyku suchého vzduchu o rozpálenú zem (medzná vrstva). Vzduch pri zemi zľahkne a Archimedov zákon ho ako brutálny horúci piest vystrelí nahor.
ZÁVER:
Globálny radiačný priemer z učebníc je len výsledné účtovné číslo – akási „odpadová teplota“ na výfuku tohto zložitého stroja. Používať tie tri statické zvislé šípky na vysvetlenie lokálnych vĺn horúčav na vysušenej pevnine je rovnako absurdné, ako tvrdiť, že auto ide dopredu kvôli teplu z výfukového potrubia, a úplne ignorovať piesty, benzín, rotáciu kolies a aerodynamiku motora pod kapotou.
LM
Ladislav Metelka
24.6.2026 16:47 Reaguje na Vladimir MertanAno, pochopil jsem. Absolutně nechápete, o čem to schema je.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
24.6.2026 16:58 Reaguje na Ladislav MetelkaPán Metelka, ja to schéma chápem úplne presne. Je to statická bilančná schéma globálnej radiačnej rovnováhy.
Ale načo potom v meteorológii vôbec potrebujeme na superpočítačoch počítať zložité Navier-Stokesove rovnice hydrodynamiky a termodynamické zákony plynov? Ste si stopercentne istý, že tie vynechané či spriemerované dynamické hodnoty (rotácia Zeme, Coriolisova sila, Archimedov vztlak a zmeny skupenského tepla vody) spätne vôbec neovplyvňujú tie Vaše statické šípky?
Príroda nefunguje v globálnom ročnom priemere pri 15 °C. Akonáhle v reálnom čase kvôli suchu vypadne lokálny chladiaci ventil vody, fyzika medznej vrstvy okamžite zmení pomery prenosu tepla. Vzduch sa začne namiesto radiácie ohrievať brutálnym priamym dotykom o rozpálenú zem a kinetický pohyb ho okamžite odvedie preč. Na papieri vám tie izolované vertikálne šípky sedia krásne, ale skutočnú klímu a počasie poháňa ten trojrozmerný mechanický stroj pod nimi. Napríklad: povrch vyžaruje podľa štvrtej mocniny teploty T4. Akonáhle hodnoty spriemerujete do jednej plochej tabuľky, kvôli tejto nelinearite vám reálny výkon vyžarovania z kolísania denných extrémov (sucho vs. vlhko) ujde úplne mimo realitu. Priemer vám tie výsledné šípky pozoruhodne mení.
Odpovědět
Ale načo potom v meteorológii vôbec potrebujeme na superpočítačoch počítať zložité Navier-Stokesove rovnice hydrodynamiky a termodynamické zákony plynov? Ste si stopercentne istý, že tie vynechané či spriemerované dynamické hodnoty (rotácia Zeme, Coriolisova sila, Archimedov vztlak a zmeny skupenského tepla vody) spätne vôbec neovplyvňujú tie Vaše statické šípky?
Príroda nefunguje v globálnom ročnom priemere pri 15 °C. Akonáhle v reálnom čase kvôli suchu vypadne lokálny chladiaci ventil vody, fyzika medznej vrstvy okamžite zmení pomery prenosu tepla. Vzduch sa začne namiesto radiácie ohrievať brutálnym priamym dotykom o rozpálenú zem a kinetický pohyb ho okamžite odvedie preč. Na papieri vám tie izolované vertikálne šípky sedia krásne, ale skutočnú klímu a počasie poháňa ten trojrozmerný mechanický stroj pod nimi. Napríklad: povrch vyžaruje podľa štvrtej mocniny teploty T4. Akonáhle hodnoty spriemerujete do jednej plochej tabuľky, kvôli tejto nelinearite vám reálny výkon vyžarovania z kolísania denných extrémov (sucho vs. vlhko) ujde úplne mimo realitu. Priemer vám tie výsledné šípky pozoruhodne mení.
LM
Ladislav Metelka
24.6.2026 17:10 Reaguje na Vladimir MertanPletete globální a lokální, okamžité a průměrné, taháte do toho nesouvisející věci. Chápete to ještě méně, než docenti.
Odpovědět
JO
Jarka O.
24.6.2026 17:52 Reaguje na Ladislav MetelkaMně často připadá, že pletete lokální, průměrné, atp.
Odpovědět
LM
VM
Vladimir Mertan
24.6.2026 18:05 Reaguje na Ladislav MetelkaĎakujem, p. Pokorného a Sejáka si veľmi vážim a nikdy by som si netrúfal tvrdiť, že som múdrejší ako oni. Vy síce máte vedomosti, ale zaslepuje Vás ideologia. A zo svojich vedomostí využívate iba tú časť čo sa Vám hodí.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.6.2026 18:22 Reaguje na Vladimir MertanNo a stejně to mají blbě. Pořád nechápete?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
24.6.2026 22:29 Reaguje na Ladislav MetelkaPredsa globálne sa skladá z lokálnych javov a nie naopak. Nemozem zobrat akoze globálny priemer a ten rozdelovat, ale musím sčítavať lokálne javy aby som dostal globálny priemer.
Odpovědět
LM
VM
Vladimir Mertan
25.6.2026 06:08 Reaguje na Ladislav MetelkaAk chceme lokalne javy sčítať, nesmieme zanedbať drobnosti typu coriolisa. Ono to platí presne naopak, ak vietor ochladí povrch, vyžarovanie klesne takze T4 vyžarovanie klesne tiež. Lokalne pôsobí inak aj vlhkosť. A hhlavne !!!!!!! vlhký vzduch sa tažšie zohrieva a teploty zmiernuje!!!!!! KLimatologovia to robia naopak. Vypočítaju že sa oteplí priemerne o 3°C to vraj znamená že lokalne to predstavuje aj 6-8°C Voda a vodná para sa pritom berie ako skleníkový plyn, ktorý učinky CO2 zosilnuje, pričom ho CO2 "riadi".
Odpovědět
PE
Petr Elias
25.6.2026 06:29 Reaguje na Vladimir MertanTy už jsi fakt strašný zoufalý, že? Je mi tě i líto. :D
Ty ani netušíš, co to ta Coriolisova síla je a jak působí na lokální úrovni.
Pokud vítr ochladí povrch, tak ale ta energie nezmizí, pořád je v systému. :D
Jo, vlhký vzduch se déle ohřívá, ale obsahuje v sobě velké množství energie. A ta energie se taky jen tak neztratí. :D
Klimatologové to nedělají obráceně. Ale počítají i s oceány. :D
Ale díky, že jsi přiznal, že vodní pára funguje jako pozitivní zpětná vazba a že CO2 ovlivňuje množství vodní páry v atmosféře. ;)
Odpovědět
Ty ani netušíš, co to ta Coriolisova síla je a jak působí na lokální úrovni.
Pokud vítr ochladí povrch, tak ale ta energie nezmizí, pořád je v systému. :D
Jo, vlhký vzduch se déle ohřívá, ale obsahuje v sobě velké množství energie. A ta energie se taky jen tak neztratí. :D
Klimatologové to nedělají obráceně. Ale počítají i s oceány. :D
Ale díky, že jsi přiznal, že vodní pára funguje jako pozitivní zpětná vazba a že CO2 ovlivňuje množství vodní páry v atmosféře. ;)
VM
Vladimir Mertan
25.6.2026 07:41 Reaguje na Petr EliasAle ved o to presne ide: energia zostane v systéme ale nie kvoli vyzarovaniu - s prúdením sa menia pravidlá a N2 O2 zadrzia teplo.
Odpovědět
PE
Petr Elias
25.6.2026 16:18 Reaguje na Vladimir MertanAle žádná pravidla se nemění. :D Pleteš si tepelnou kapacitu plynů se skleníkovým efektem :D
Odpovědět
Karel Zvářal
25.6.2026 06:44 Reaguje na Vladimir MertanJj, tím, že se v chladné noci vlhkost sráží na povrchu, mikro/klima se ochlazuje. Žel, kvůli/"díky" antropogenním změnám je takových vhodných míst ke srážení vlhkosti stále méně. A do určité míry to souvisí i s úbytkem běžných d.srážek, jsou to jakési spojité nádoby. Jedno podmiňuje/podporuje druhé. Vysušujeme, zastavujeme - a dívíme se, že se otepluje?? To je je voľaaké čudné, však?-)
Odpovědět
PE
Petr Elias
25.6.2026 07:01 Reaguje na Karel ZvářalHele a není to právě naopak? Když vodní pára kondenzuje je to změna z plynu na kapalinu přičemž se uvolňuje energie? Je to tedy uvolnění latentního tepla do okolí, ne? ;)
A míst ke kondenzaci neubylo...
Odpovědět
A míst ke kondenzaci neubylo...
Karel Zvářal
25.6.2026 07:09 Reaguje na Petr EliasO to právě běží. Větší odpar je v letním horku, nebo zimní noci? Kombinací je tam více, nejlépe asi odpoví sportovci, kdy je lepší doba k aktivitě.
A že míst ke kondenzaci ubylo, za to může Devastátor veliký, přímo největší.
Odpovědět
A že míst ke kondenzaci ubylo, za to může Devastátor veliký, přímo největší.
Karel Zvářal
25.6.2026 07:17 Reaguje na Karel ZvářalJinými slovy: člověk (špatný) hospodář ničí přírodní klimatizační systém, ale jelikož trpí provozní slepotou, hází to (na radu odborníků) všechno na kysličník.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
25.6.2026 08:11 Reaguje na Karel ZvářalKondenzace vodní páry ale způsobí oteplení, že?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
25.6.2026 09:20 Reaguje na Karel ZvářalAle fyzikálně to nemůže být jinak. Mimochodem - to chladno při vzniku rosy není důsledkem, ale příčinou vzniku.
Odpovědět
Karel Zvářal
25.6.2026 09:40 Reaguje na Ladislav MetelkaV kosmose je "kosy" něúrekom!-) Ten chlad zadržený po noci v rose, je tou klimatizací, která je namnoze minulostí.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-travniky-bez-travy-a-globalni-oteplovani
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-travniky-bez-travy-a-globalni-oteplovani
Karel Zvářal
25.6.2026 09:54 Reaguje na Karel ZvářalP.S. To je ten můj "J.A.K. syndrom". Bohužel, na "léčbu" už je pozdě:-)
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
25.6.2026 15:32 Reaguje na Ladislav MetelkaHej, toto je Váš štýl, vychutnávať si drobný omyl, aj keď je jasné že rosa chladí. Pretože pri vzniku rosy sa naozaj uvolní teplo, ale v tom čase je chladno a drobné oteplenie nespozorujeme. Ale ked sa rosa odparuje, tak teplo zase spotrebuje takže horúčava nastane neskôr. Dnes pri obracaní sena v Bielych Karpatoch bola rosa ešte o 11:00. Celá krajina zatiaľ ešte dýcha vlhkosťou a odoláva horúčavám. Samozrejme ak príde slubovaná Sahara, tak bude peklo aj tam, už dnes sa bojím ako zvládnem robiť v tej horúčave balíky.
Odpovědět
Karel Zvářal
25.6.2026 16:06 Reaguje na Vladimir MertanPane Mertane, sto bodov! Lépe bych to nevystihl. Pan Metelka je Mistr tance mezi vejci, snaží se oponenta na něčem nachytat, aby to celé jakože krachlo "pro neschopnost".
Samozřejmě, že rosa ochlazuje (ale otázce/chytáku jsem se nedivil), někdy příští týden to probereme detailněji. Níže to je to též trefa: má nedoceňovaný význam vliv na místní mikroklima. A nejen mikroklima - také diverzitu a denzitu!
Odpovědět
Samozřejmě, že rosa ochlazuje (ale otázce/chytáku jsem se nedivil), někdy příští týden to probereme detailněji. Níže to je to též trefa: má nedoceňovaný význam vliv na místní mikroklima. A nejen mikroklima - také diverzitu a denzitu!
PE
Petr Elias
25.6.2026 16:27 Reaguje na Karel ZvářalTím že mertanovi polezeš do ... realitu nezměníš. ;) Při vzniku rosy se do okolí uvolňuje energie a vy dva nevzdělanci můžete vřískat, vyskakovat a blábolit nesmysle jak chcete. :D
Odpovědět
Karel Zvářal
25.6.2026 16:30 Reaguje na Petr EliasNejvíc tu vřískáš ty, lezeš do zádi Metelkovi, já s p. Mertanem v něčem nesouhlasím, jindy je to shoda. Normální, lidská, kultivovaná diskuse. Zkus se nad tím zamyslet.
Odpovědět
PE
Petr Elias
25.6.2026 16:42 Reaguje na Karel ZvářalPříště mu nezapomeň přinést švestičky a poslat ne 100, ale 200 bodů. :D
V mezičase si můžeš nastudovat termodynamiku, jo? Možná pak přestaneš vykládat nesmysle. ;)
Odpovědět
V mezičase si můžeš nastudovat termodynamiku, jo? Možná pak přestaneš vykládat nesmysle. ;)
Karel Zvářal
25.6.2026 17:06 Reaguje na Petr EliasS ním bych na pivo zašel, s tebou ani náhodou. Příliš "se žereš" a diskusi bereš jako svatou válku. Křižáci hadra.
Lidé jsou nedokonalí a omylní. Jenom zbytnělá ega si myslí, že jich se to netýká.
Odpovědět
Lidé jsou nedokonalí a omylní. Jenom zbytnělá ega si myslí, že jich se to netýká.
PE
Petr Elias
26.6.2026 06:18 Reaguje na Karel ZvářalJdi si kam chceš, to je tvůj boj. :D Hlavně že přestaneš pindat nesmysle...
Odpovědět
Karel Zvářal
26.6.2026 06:37 Reaguje na Petr EliasNesmysle? V tvém případě jsem si stoprocentně jist! A než pochopíte význam toho, co popisuji, ještě hodně antropocén pokročí.
Odpovědět
JO
PE
LM
Karel Zvářal
25.6.2026 19:28 Reaguje na Ladislav MetelkaOsvěžující déšť z chladných výšin sníží teplotu o ca 10°C i více. Rosa z nočního chladu v trávě "zapíná klimatizaci", která v letním dni pomáhá přežít letní horka. Její ochlazující účinek je všem zřejmý, ať si vzorečky vědátorů tvrdí klidně opak. To je moje termodynamika pro všední den. Příroda má ochlazovací mechanismy, jen je nedokážeme využít. Raději produkujeme sucho.
Odpovědět
PE
Petr Elias
25.6.2026 16:22 Reaguje na Vladimir MertanA není náhodou rosa důsledkem chladu a ne příčinou? :D
Odpovědět
Karel Zvářal
25.6.2026 16:25 Reaguje na Petr EliasVýsledek nočního chladu. A "zmrzlina" ve dne.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
25.6.2026 07:31 Reaguje na Vladimir MertanPríklad lokalneho pôsobenia kde sú šípky k ničomu a nedostatok vody zohrieva: Prečo teploty v Európe stúpajú tak vysoko?
Západná a stredná Európa zažíva intenzívnu vlnu horúčav. Doteraz bolo horúčavy najvýraznejšie vo Francúzsku, kde Météo-Francúzsko hlásilo niekoľko výnimočných hodnôt:
☀️ Najhorúcejší deň, aký kedy bol vo Francúzsku zaznamenaný:
Utorok 23. júna s celoštátnou priemernou teplotou 29,8 °C.
🌙 Najhorúcejšia noc, aká kedy bola vo Francúzsku zaznamenaná:
Noc z 22. na 23. júna s priemernou minimálnou teplotou 21,6 °C.
🔥 Teploty nad 40 °C:
Zaznamenané v približne 20 % Francúzska.
Vlna horúčav je poháňaná viacerými úzko prepojenými faktormi: meandrujúcim prúdom hore, horný hreben, blokujúci vysokotlakový systém a takzvaná tepelná kupola.
Vlnitý prúdový prúd vytvára výrazný horný hrebeň nad Európou, ktorý blokuje presun frontálnych systémov zo západu. Pod ním zostáva veľký vysokotlakový systém takmer nehybný.
V tejto oblasti vysokého tlaku sa vzduch vo veľkom meradle prepadá. Ako zostupuje, stláča a zahrieva. Teplý vzduch sa potom hromadí blízko zeme a nemá kam utiecť, čím vytvára pretrvávajúci vzor horúceho počasia známy ako tepelná kupola
Vysušuje sa aj potápajúci vzduch, tvorba oblakov je obmedzená a Slnko môže pokračovať v ohrievaní zeme. Výsledkom je, že teplo zo dňa na deň zintenzívňuje. - zdroj windy.com
Odpovědět
Západná a stredná Európa zažíva intenzívnu vlnu horúčav. Doteraz bolo horúčavy najvýraznejšie vo Francúzsku, kde Météo-Francúzsko hlásilo niekoľko výnimočných hodnôt:
☀️ Najhorúcejší deň, aký kedy bol vo Francúzsku zaznamenaný:
Utorok 23. júna s celoštátnou priemernou teplotou 29,8 °C.
🌙 Najhorúcejšia noc, aká kedy bola vo Francúzsku zaznamenaná:
Noc z 22. na 23. júna s priemernou minimálnou teplotou 21,6 °C.
🔥 Teploty nad 40 °C:
Zaznamenané v približne 20 % Francúzska.
Vlna horúčav je poháňaná viacerými úzko prepojenými faktormi: meandrujúcim prúdom hore, horný hreben, blokujúci vysokotlakový systém a takzvaná tepelná kupola.
Vlnitý prúdový prúd vytvára výrazný horný hrebeň nad Európou, ktorý blokuje presun frontálnych systémov zo západu. Pod ním zostáva veľký vysokotlakový systém takmer nehybný.
V tejto oblasti vysokého tlaku sa vzduch vo veľkom meradle prepadá. Ako zostupuje, stláča a zahrieva. Teplý vzduch sa potom hromadí blízko zeme a nemá kam utiecť, čím vytvára pretrvávajúci vzor horúceho počasia známy ako tepelná kupola
Vysušuje sa aj potápajúci vzduch, tvorba oblakov je obmedzená a Slnko môže pokračovať v ohrievaní zeme. Výsledkom je, že teplo zo dňa na deň zintenzívňuje. - zdroj windy.com
LM
VM
Vladimir Mertan
25.6.2026 15:25 Reaguje na Ladislav MetelkaAle p. Metelka voda funguje ako skleníkový plyn len pri klíme? V počasí - lokálnom pôsobení nehrá žiadnu úlohu?
Odpovědět
LM
LM
Ladislav Metelka
25.6.2026 08:09 Reaguje na Vladimir MertanBlbosti píšete. Modely počítají lokálně a teprve pak se to průměruje.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.6.2026 18:49 Reaguje na Ladislav MetelkaŘekl bych, že lokální a globální spolu souvisí, je-li těch lokálních (k horšímu) stále více. Okamžité (extrémy) se promítá do průměrného, ale se spožděním. Prostě to teplo se nemá kam jinam "ztratit", než do atmosféry, potažmo do moře.
Odpovědět
PE
Petr Elias
25.6.2026 06:13 Reaguje na Ladislav MetelkaTo jste si ještě nevšiml, že mertan se akorát snaží vypadat učeně? Kolik teorií a zaručených pravd tu už za ty roky nakvákal - souhlasil i s tím, že za změnou klimatu stojí magická síla Jupitera a že už se několik let ochlazuje...
A vždy, když se ukáže, že jeho ,,zaručeně pravdiví odborníci,, kecají, tak sem začne vkládat nesmyslné dlouhé komentáře o pohádkách a bůhvíčem ještě. Splácá hromadu věcí dohromady, zahltí prostor informacemi a doufá, že ty své blbosti nějak okecá. Zde mu to většinou vychází, protože místo ,,odborníci,, se nikdy nepokusí si ty jeho informace ověřit a častokrát věří stejným kravinám jako on.
Odpovědět
A vždy, když se ukáže, že jeho ,,zaručeně pravdiví odborníci,, kecají, tak sem začne vkládat nesmyslné dlouhé komentáře o pohádkách a bůhvíčem ještě. Splácá hromadu věcí dohromady, zahltí prostor informacemi a doufá, že ty své blbosti nějak okecá. Zde mu to většinou vychází, protože místo ,,odborníci,, se nikdy nepokusí si ty jeho informace ověřit a častokrát věří stejným kravinám jako on.
VM
Vladimir Mertan
25.6.2026 07:36 Reaguje na Petr EliasHej, Jupiter, to je totiž skvelý príklad!
Presne na ňom je vidno, ako funguje atmosférická mechanika zdola nahor. Tá ich slávna Veľká červená škvrna je obrovská lokálna búrka, ktorá tam kvôli absencii pevného povrchu a vďaka obrovskému množstvu cirkulačných buniek stabilne zúri už celé storočia.
Je to dokonalý dôkaz toho, že atmosféru a jej extrémy poháňa trojrozmerná dynamika prúdenia, a nie nejaké tabuľkové globálne priemery.
Odpovědět
Presne na ňom je vidno, ako funguje atmosférická mechanika zdola nahor. Tá ich slávna Veľká červená škvrna je obrovská lokálna búrka, ktorá tam kvôli absencii pevného povrchu a vďaka obrovskému množstvu cirkulačných buniek stabilne zúri už celé storočia.
Je to dokonalý dôkaz toho, že atmosféru a jej extrémy poháňa trojrozmerná dynamika prúdenia, a nie nejaké tabuľkové globálne priemery.
PE
Petr Elias
25.6.2026 08:37 Reaguje na Vladimir MertanAle prd! Uprostřed té bouře stojí kalenda, zpracovává magii Jupiteru a vysílá ji k Zemi...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
25.6.2026 08:13 Reaguje na Petr EliasMně je jasnej už dlouho. Někde slyší slovo, které vypadá odborně, tak ho musí použít.
Odpovědět
va
vaber
24.6.2026 17:00 Reaguje na Vladimir MertanCo jste tím chtěl říci ? Tyto jevy které uvádíte samozřejmě na planetě byly vždy. Co se jiného na planetě změnilo kromě CO2.
Je víc vysušených míst? Oceánů je stejně,možná na plochu více když stoupá hladina.
Když je vzduch teplejší je také tekutější a Coriolisova síla mění proudění trochu jinak .
Planeta se nemůže ohřivat jen prouděním energií sem a tam. Teplota planety se odvíjí od množství energie které systém ,planeta Země, má a kolik energie má, záleží jen na tom kolik přijme a kolik vyzáří, samozřejmě i kolik má naakumulováno.
Odpovědět
Je víc vysušených míst? Oceánů je stejně,možná na plochu více když stoupá hladina.
Když je vzduch teplejší je také tekutější a Coriolisova síla mění proudění trochu jinak .
Planeta se nemůže ohřivat jen prouděním energií sem a tam. Teplota planety se odvíjí od množství energie které systém ,planeta Země, má a kolik energie má, záleží jen na tom kolik přijme a kolik vyzáří, samozřejmě i kolik má naakumulováno.
VM
Vladimir Mertan
24.6.2026 17:36 Reaguje na vaberČo sa zmenilo? Začiatkom štvrtohôr sa zmenilo rozmiestnenie kontinentov, zmenilo sa morské prúdenie a to nás uvrhlo do doby ľadovej. Dovtedy bola Zem teplá a zelená od rovníka až k pólom s vyrovnaným podnebím. Doba ľadová je aj teraz. Síce prežívame teplé obdobie interglaciálu Holocénu, ale klíma je veľmi nevyrovnaná - plná extrémov. Bez ľadovcov (a Coriolisovej sily) by neboli ani púšte. Takže na tom prúdení záleží, bez prúdenia by sme nemali ani Golfský prúd a extrémy by boli ešte horšie.Každá zmena prúdenia totiž priamo mení celkovú energetickú bilanciu Zeme. Prúdenie rozhoduje o tom, ako sa energia po planéte rozdistribuuje a kde sa akumuluje. Ak sa kvôli dynamike tohto prúdenia zmenia teplotné amplitúdy a zosilnia lokálne extrémy, kvôli nelineárnej závislosti vyžarovania od štvrtej mocniny teploty T4 sa zásadne zmení celkový energetický výdaj celého systému smerom do vesmíru. Okrem toho Zem priamo ovplyvnuje výška hladiny oceánov a menice sa albedo ľadovcov.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.6.2026 18:08 Reaguje na Vladimir MertanLedovce tají, neb obrovské rozlohy planety se mění, odvodňují, vysušují, následně zavlažují. Těch 9mld krků a cca tolik hosp.zvířat tu krajinu pěkně "dojí". Výsledek se dostavil - a bude hůř, jestli nezačnem brzdit a chovat se míň nenažraně. Recepty na to jsou.
Odpovědět
va
vaber
25.6.2026 09:03 Reaguje na Vladimir MertanTakže chcete říct,že vyzařovací toky do vesmíru jsou stejné ,menší nebo větší než dříve? Jinak opravdu teplotu planety nezměníte. Proudění mění teplotu lokálně, někde se ochladí někde ohřeje a tam kde se ohřeje ,prouděním, se více vyzařuje a místo ze kterého odproudilo teplo se ochladí a méně vyzařuje . Takže se to planetárně zhruba vyrovná. Pokud je zde ale faktor který brání vyzařování všude na planetě ,co se asi stane?
Golfský proud sem nepleťte to je lokální efekt a asi se jeho význam zveličuje. Na západě Kanady jej nemají a extrémní extrémy tam nejsou.
Nedávno jste tvrdil ,že ledovce přibývají.
Stále vysvětlujete počasí ,ale počasí neohřívá planetu, počasí se vytváří na základě energie která teče k Zemi a od Země a to ovlivňuje i složení atmosféry a CO2.
Že zvetšené pohyby a turbulence atmosféry mohou zvětšit ochlazování planety je možné ,ale dominuje ohřívání.
Odpovědět
Golfský proud sem nepleťte to je lokální efekt a asi se jeho význam zveličuje. Na západě Kanady jej nemají a extrémní extrémy tam nejsou.
Nedávno jste tvrdil ,že ledovce přibývají.
Stále vysvětlujete počasí ,ale počasí neohřívá planetu, počasí se vytváří na základě energie která teče k Zemi a od Země a to ovlivňuje i složení atmosféry a CO2.
Že zvetšené pohyby a turbulence atmosféry mohou zvětšit ochlazování planety je možné ,ale dominuje ohřívání.
VM
Vladimir Mertan
25.6.2026 18:43 Reaguje na vaberPoďme sa pozrieť na to, ako ten istý príkon zo Slnka vytvorí dva úplne odlišné energetické režimy čisto zmenou mechaniky povrchu a prúdenia. Predstavte si dva modely:
Model A: Teplá, zelená Zem (Pred štvrtohorami)
Slnko svieti rovnako, ale kontinenty a morské prúdy umožňujú plynulú distribúciu tepla. Planéta je od rovníka po póly plná vlahy a zelene.
Čo sa deje s energiou? Väčšina slnečnej energie sa okamžite investuje do fázovej premeny vody – do gigantického celoplanetárneho výparu (latentné teplo). Voda funguje ako chladiaca zmes, ktorá teplotné rozdiely zmäkčuje. Teplotné rozdiely medzi dňom a nocou alebo rovníkom a pólom sú minimálne. Vyžarovanie do vesmíru je stabilné, rovnomerné a bez výkyvov.
Model B: Súčasná rozkolísaná Zem
Slnko posiela na milimeter presne rovnaké množstvo wattov. Ale kvôli usporiadaniu kontinentov a vzniku zaľadnenia pólov vzniká obrovský teplotný rozpor medzi rovníkom a chladným pólom. Coriolisova sila a meandrujúce prúdenie uzatvárajú tlakové systémy a vytvárajú lokálne extrémy (púšte, tepelné kupoly).
Čo sa deje s energiou teraz? Na vysušených územiach, kde chýba voda v krajine, sa mechanizmus výparu zrúti. Energia zo Slnka už nemá čo odparovať, preto udrie priamo do suchej zeme a premení sa na surové teplo – teploty lokálne vyletia nad 40 stupňov.
A tu nastupuje tá kľúčová fyzika vyžarovania: Vyžarovanie povrchu do vesmíru závisí od štvrtej mocniny teploty. Zjednodušene to znamená, že ak teplota stúpne lineárne, vyžarovanie wattov vyskočí oveľa prudšie, priam explozívne. Táto lokálne rozhorúčená časť planéty (hoci tvorí len časť územia) začne v danom momente do vesmíru vyžarovať brutálne energetické pulzy wattov. Naopak, miesta, ktoré sa kvôli zmene prúdenia ochladili, znížia svoje vyžarovanie len o trochu.
Povedané úplne polopate:
Ak máte dve rovnaké planéty, na ktoré svieti rovnaké Slnko, ale na jednej je teplota rozložená stabilne a rovnomerne, kým na druhej máte kvôli suchu a zmenenému prúdeniu obrovské extrémy (niekde ľad, inde 45-stupňové peklo), tá druhá rozkolísaná planéta vyžiari v danom momente do vesmíru úplne iné celkové množstvo wattov energie.
Prúdenie a prítomnosť vody v krajine teda nie sú len nejakým pasívnym dôsledkom „globálnej teploty“. Sú to hlavné ventily a prevodovky celého atmosférického motora. Určujú totiž, či sa energia udrží v mechanickom pohybe plynov (dusík, kyslík), či sa schová do vodnej páry, alebo či odletí nelineárnym pulzom do vesmíru. Zmenou prúdenia priamo meníte efektivitu chladenia celej planéty.
Odpovědět
Model A: Teplá, zelená Zem (Pred štvrtohorami)
Slnko svieti rovnako, ale kontinenty a morské prúdy umožňujú plynulú distribúciu tepla. Planéta je od rovníka po póly plná vlahy a zelene.
Čo sa deje s energiou? Väčšina slnečnej energie sa okamžite investuje do fázovej premeny vody – do gigantického celoplanetárneho výparu (latentné teplo). Voda funguje ako chladiaca zmes, ktorá teplotné rozdiely zmäkčuje. Teplotné rozdiely medzi dňom a nocou alebo rovníkom a pólom sú minimálne. Vyžarovanie do vesmíru je stabilné, rovnomerné a bez výkyvov.
Model B: Súčasná rozkolísaná Zem
Slnko posiela na milimeter presne rovnaké množstvo wattov. Ale kvôli usporiadaniu kontinentov a vzniku zaľadnenia pólov vzniká obrovský teplotný rozpor medzi rovníkom a chladným pólom. Coriolisova sila a meandrujúce prúdenie uzatvárajú tlakové systémy a vytvárajú lokálne extrémy (púšte, tepelné kupoly).
Čo sa deje s energiou teraz? Na vysušených územiach, kde chýba voda v krajine, sa mechanizmus výparu zrúti. Energia zo Slnka už nemá čo odparovať, preto udrie priamo do suchej zeme a premení sa na surové teplo – teploty lokálne vyletia nad 40 stupňov.
A tu nastupuje tá kľúčová fyzika vyžarovania: Vyžarovanie povrchu do vesmíru závisí od štvrtej mocniny teploty. Zjednodušene to znamená, že ak teplota stúpne lineárne, vyžarovanie wattov vyskočí oveľa prudšie, priam explozívne. Táto lokálne rozhorúčená časť planéty (hoci tvorí len časť územia) začne v danom momente do vesmíru vyžarovať brutálne energetické pulzy wattov. Naopak, miesta, ktoré sa kvôli zmene prúdenia ochladili, znížia svoje vyžarovanie len o trochu.
Povedané úplne polopate:
Ak máte dve rovnaké planéty, na ktoré svieti rovnaké Slnko, ale na jednej je teplota rozložená stabilne a rovnomerne, kým na druhej máte kvôli suchu a zmenenému prúdeniu obrovské extrémy (niekde ľad, inde 45-stupňové peklo), tá druhá rozkolísaná planéta vyžiari v danom momente do vesmíru úplne iné celkové množstvo wattov energie.
Prúdenie a prítomnosť vody v krajine teda nie sú len nejakým pasívnym dôsledkom „globálnej teploty“. Sú to hlavné ventily a prevodovky celého atmosférického motora. Určujú totiž, či sa energia udrží v mechanickom pohybe plynov (dusík, kyslík), či sa schová do vodnej páry, alebo či odletí nelineárnym pulzom do vesmíru. Zmenou prúdenia priamo meníte efektivitu chladenia celej planéty.
LM
Ladislav Metelka
25.6.2026 19:17 Reaguje na Vladimir MertanTo jste namodeloval nebo jste si to jen vymyslel?
Odpovědět
PE
Petr Elias
26.6.2026 11:57 Reaguje na Ladislav MetelkaMá tam tolik blbostí, že se mi to nechce ani vypisovat...
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
26.6.2026 17:44 Reaguje na Ladislav MetelkaPán Metelka, nevymyslel som si to, opieram sa o hmatateľnú geologickú a paleontologickú realitu treťohôr (raný eocén/miocén). To, že na dnešnej zamrznutej Antarktíde rástli bukové (pabukové) lesy a v Arktíde prosperovali močiarne cyprusy a krokodíly bez toho, aby počas polárnej noci zmrzli, sú reálne zdokumentované nálezy z praxe, nie fikcia. Tento stav bol poháňaný úplne iným mechanickým rozložením kontinentov a plynulou distribúciou tepla prúdením vody od rovníka k pólom.Modelovanie s radosťou nechávam na Vás, keďže je to Vaša parketa. Ak si však netrúfate na komplexnú paleoklímu treťohôr, skúste pre komunitu v diskusii namodelovať aspoň jeden úplný základ (môžu to byť aj tie Vaše obľúbené šípky radiačnej bilancie):Ako by energeticky fungovala Zem s čistou atmosférou zloženou iba z N2 a O2 a s povrchom úplne bez vody?
Odpovědět
va
vaber
26.6.2026 08:53 Reaguje na Vladimir Mertan,, Zmenou prúdenia priamo meníte efektivitu chladenia celej planéty. ,,
Ale co vyvolalo tu změnu proudění? No musely se nejříve změnit teplotní poměry, z nějaké příčiny.My tady máme jednu planetu na které bylo nějaké počasí a klima a to se začalo měnit a potom se začne měnit i proudění, ne naopak. Stále otáčíte příčinu a následek.
Nelineární pulz do vesmíru .To jste si vymyslel ,ale i kdyby byl a mohl by být jen tehdy, kdyby se někde v horních vrstvách atmosféry najednou,objevila extrémní teplota. Ale trvalém na toku energie ze Země ,který vyrovnává příjem energie ze Slunce ,to nebude mít podstatný vliv. Nebo by se atmosféra musela stát úplně průzračná pro všechny délky záření , ale to bychom v noci zmrzli. To bych si vsadil raději na CO2.
Odpovědět
Ale co vyvolalo tu změnu proudění? No musely se nejříve změnit teplotní poměry, z nějaké příčiny.My tady máme jednu planetu na které bylo nějaké počasí a klima a to se začalo měnit a potom se začne měnit i proudění, ne naopak. Stále otáčíte příčinu a následek.
Nelineární pulz do vesmíru .To jste si vymyslel ,ale i kdyby byl a mohl by být jen tehdy, kdyby se někde v horních vrstvách atmosféry najednou,objevila extrémní teplota. Ale trvalém na toku energie ze Země ,který vyrovnává příjem energie ze Slunce ,to nebude mít podstatný vliv. Nebo by se atmosféra musela stát úplně průzračná pro všechny délky záření , ale to bychom v noci zmrzli. To bych si vsadil raději na CO2.
VM
Vladimir Mertan
26.6.2026 17:32 Reaguje na vaberChápem, že bez hmatateľných dôkazov sa tomu ťažko verí. Ale netreba mi veriť, stačí sa pozrieť na reálne nálezy z geologickej a paleontologickej praxe. Tá teplá, zelená planéta s plynulou distribúciou tepla od rovníka po póly nie je môj výmysel – to je zdokumentovaná realita treťohôr (eocén, miocén).
Arktída plná močiarov a lesov: Vŕtania v Severnom ľadovom oceáne (projekt ACEX) a nálezy na kanadskom ostrove Ellesmere ukázali, že v raných treťohorách rástli za polárnym kruhom sekvoje, močiarne cyprusy a žili tam krokodíly či korytnačky. Žiadny ľad.
Antarktída bez ľadovcov: Na dnešnej zamrznutej Antarktíde sa našli skameneliny bukových lesov a peľ teplomilných rastlín.
Ako je možné, že tam tie zvieratá a rastliny prežili polárnu noc bez toho, aby zmrzli? Nuž práve preto, že vtedajšia konfigurácia kontinentov a hlboké morské prúdy prenášali obrovské kvantá tepla z rovníka k pólom tak efektívne, že rozdiely medzi rovníkom a pólmi boli minimálne. Krajina bola prepojená obrovským obehom vody, ktorý klímu dokonale tlmil. Celé sa to zlomilo (ochladilo a rozkolísalo do extrémov) až vtedy, keď tektonika zmenila prúdenie – vytvoril sa Západný príhon okolo Antarktídy a uzavrela sa Panamská šija. Slnko svietilo rovnako, ale zmenil sa mechanický motor prúdenia.
Odpovědět
Arktída plná močiarov a lesov: Vŕtania v Severnom ľadovom oceáne (projekt ACEX) a nálezy na kanadskom ostrove Ellesmere ukázali, že v raných treťohorách rástli za polárnym kruhom sekvoje, močiarne cyprusy a žili tam krokodíly či korytnačky. Žiadny ľad.
Antarktída bez ľadovcov: Na dnešnej zamrznutej Antarktíde sa našli skameneliny bukových lesov a peľ teplomilných rastlín.
Ako je možné, že tam tie zvieratá a rastliny prežili polárnu noc bez toho, aby zmrzli? Nuž práve preto, že vtedajšia konfigurácia kontinentov a hlboké morské prúdy prenášali obrovské kvantá tepla z rovníka k pólom tak efektívne, že rozdiely medzi rovníkom a pólmi boli minimálne. Krajina bola prepojená obrovským obehom vody, ktorý klímu dokonale tlmil. Celé sa to zlomilo (ochladilo a rozkolísalo do extrémov) až vtedy, keď tektonika zmenila prúdenie – vytvoril sa Západný príhon okolo Antarktídy a uzavrela sa Panamská šija. Slnko svietilo rovnako, ale zmenil sa mechanický motor prúdenia.
PE
Petr Elias
27.6.2026 06:44 Reaguje na Vladimir MertanHele a jsi si vědom toho, že projekt ACEX potvrdil, že za tehdejším oteplením (PETM) stál převážně masivní nárůst skleníkových plynů, že?
Já jen aby sis tu zase nevymýšlel ...
Odpovědět
Já jen aby sis tu zase nevymýšlel ...
va
vaber
27.6.2026 12:41 Reaguje na Vladimir MertanSamozřejmě ,že musím pochybovat o naší znalosti dávných teplot , počasí a klimatu na planetě. Ty důkazy jsou diskutabilní a vysvětlitelné i jinak. Ale o to nejde, ať bylo jakkoliv, neuvádíte nic o příčinách teplotních změn.
A už opakuji po několikáté, nejdřív musí být důvod a potom nastávájí změny. Vy stále tvrdíte, že se atmosféra nějak motá a někdy ochladí planetu a někdy ohřeje. Nic se neděje bez příčiny.
Když byla nějaká Pangea, samozřejmě to způsobilo i jiné klima na Zemi a dnes to vypadá, jakoby na polech byla Havaj .
Já věřím ,že i atmosféra planety byla kdysi byla vyšší a hustší a chovala se úplně jinak než dnes.
Odpovědět
A už opakuji po několikáté, nejdřív musí být důvod a potom nastávájí změny. Vy stále tvrdíte, že se atmosféra nějak motá a někdy ochladí planetu a někdy ohřeje. Nic se neděje bez příčiny.
Když byla nějaká Pangea, samozřejmě to způsobilo i jiné klima na Zemi a dnes to vypadá, jakoby na polech byla Havaj .
Já věřím ,že i atmosféra planety byla kdysi byla vyšší a hustší a chovala se úplně jinak než dnes.
JO
Jarka O.
24.6.2026 17:44Je asi dobře, že p. docenti upozornili na hloupou vědeckou zprávu, která klame a ovlivňuje politiky. Snad z toho vláda vyvodí závěry. Jejich argumentace o vlivech vody a radiačních poměrech dává mnohem víc smysl než tyhle články. P. Metelka bohužel i v diskuzích prokázal, jak si představuje tu fyziku, je to velmi slabé, Antarktidu podle mě u jednoho z předchozích článků nevysvětlil správně, o lidech z glóbusu čech, nebo o nesmyslech NGO AI elias o wattech radši nemluvě. Ano, opravdu N2a O2 (celá atmosféra) radiačně ohřívají Zemi (mění záření Slunce), přesto že se tomu AI elias a p. Metelka smějí. Smutná úroveň fyziky v ČR, člověk by řek ideofyz.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.6.2026 18:06 Reaguje na Jarka O.No tak to předpokládám, že jste tu fyziku atmosféry dlouho studovala. Můžu vědět kde?
Odpovědět
JO
Jarka O.
24.6.2026 18:38 Reaguje na Ladislav MetelkaZŠ. Vaše reakce jsou zvláštní. Vy p. Zvářalovi: "2. Nadmořská výška. Antarktida má výšku zhruba 3000 m, takže je nad ní jen cca 70% vzduchu ve srovnání s Arktidou (na hladině moře). Tedy i 70% CO2 a i nárůst absolutního množství CO2 nad Antarktidou je tedy menší - a tím pádem i ten vliv na teplotu je menší. Méně vzduchu nad Antarktidou - pomalejší zesilování skleníkového efektu, způsobeného růstem koncentrace CO2 ve vzduchu. Na pobřeží se otepluje více, ale tam je i vliv ohřívajícího se oceánu.
3.Albedo. V severních polárních oblastech mořský led odtává a albedo klesá. Jižních se to netýká. Tam je silný ledovec.
4. Pronikání teplejšího vzduchu do Antarktidy je menší, než je tomu u Arktidy, Antarktida je poměrně izolovaná od vzduchu mírných šířek antarktickým cirkumpolárním vírem (hlavně v jižní zimě). To je dáno primárně orografií (Antarktida je pevnina obklopená oceánem, Arktida oceán obklopený pevninou)."
Mám jiná vysvětlení než vy, jsou špatně? Ant.: nadm. výška = méně vzduchu, méně ozónu= vyšší radiace UV/VIS, ale ne tepelného záření. Málo bioty = málo CO2. Superalbedo = vysoká odrazivost. Proto chlad a stabilita. Při pobřeží vliv vody v atmosféře.
Arktida je blíž lidem, více využívaná, Golfský proud, špinavější moře, sníh i vzduch, proto více IČ a nižší odrazivost, vyšší absorpce tepla.
Odpovědět
3.Albedo. V severních polárních oblastech mořský led odtává a albedo klesá. Jižních se to netýká. Tam je silný ledovec.
4. Pronikání teplejšího vzduchu do Antarktidy je menší, než je tomu u Arktidy, Antarktida je poměrně izolovaná od vzduchu mírných šířek antarktickým cirkumpolárním vírem (hlavně v jižní zimě). To je dáno primárně orografií (Antarktida je pevnina obklopená oceánem, Arktida oceán obklopený pevninou)."
Mám jiná vysvětlení než vy, jsou špatně? Ant.: nadm. výška = méně vzduchu, méně ozónu= vyšší radiace UV/VIS, ale ne tepelného záření. Málo bioty = málo CO2. Superalbedo = vysoká odrazivost. Proto chlad a stabilita. Při pobřeží vliv vody v atmosféře.
Arktida je blíž lidem, více využívaná, Golfský proud, špinavější moře, sníh i vzduch, proto více IČ a nižší odrazivost, vyšší absorpce tepla.
Karel Zvářal
24.6.2026 18:44 Reaguje na Jarka O.Blíží se to mému popisu: severní polokoule - pevnina s největší pouští světa a řadou dalších, výrazné antropogenní změny (vykácené pralesy, odvodněno, vysušeno, odčerpávané spodní vody => více tepla z půdy, méně mraků. No a silnější provoz letadel, oslabený JS, změna chodu oblačnosti k horšímu, nárazovému... to zas bude!-))
Odpovědět
JO
LM
Ladislav Metelka
24.6.2026 18:49 Reaguje na Jarka O.Méně ozonu jen asi 3 měsíce v roce. Rozdíl v energetickém příkonu je v desítkách mW/m2. To s teplotou při zemi neudělá skoro nic. Kromě toho, ten ozon, o který tu jde, je v cca 20 km. Nadmořská výška povrchu tam tedy nehraje roli. A málo CO2? Na jižním pólu se to měří, na to nezapomeňte...
Odpovědět
JO
Jarka O.
24.6.2026 19:13 Reaguje na Ladislav MetelkaNezapomínám, ale nesouhlasím. Jak je O3 vysoko, je jedno, on teda není v jedné výšce, opět zavádějící zpráva tady, naštudujte si to. Obejdu se bez něj, protože i O2 a N2 absorbují UV. O nadm. výšce jste začal vy, ale nmnm roli pro záření a teploty hrají, jak ví i děti. Měl byste po ruce graf CO2 z Antarktidy, mohl byste ho sem vlepit?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.6.2026 19:18 Reaguje na Jarka O.Rozhodující množství je nad 10 km, při zemi jen málo. UV absorbuje hlavně kyslík, vzniká tak ozon. Ten graf zítra nebo hledejte Scripps laboratory nebo přímo CO2 south pole.
Odpovědět
JO
Jarka O.
25.6.2026 07:13 Reaguje na Ladislav MetelkaNo, ale na póly přichází jen velmi málo a slabého záření.
Odpovědět
LM
va
vaber
27.6.2026 15:24 Reaguje na Jarka O. Představte si Zemi a Slunce, ze kterého vychází izotropní záření na průmět Země i atmosféry ,takže to zmamená, že na polech se záření prodírá atmosférou ,ale nesměřuje k Zemi .Nad poly v atmosféře cestuje záření od Sunce mnohem delší dráhu než nad rovníkem,vlastně by se dalo říct ,jde rovnoběžně s povrchem na polu ,ale intenzita na průmět je stejná jak na rovníku.
Myslím ,že na polech je i efekt magnetického pole ,tedy efekt nabitých částic ,které přitahuje magnetické pole.Jinak nabité na severním polu a jinak na jižním polu. Přinejmenším dělají polární záři. Jsou to jiné podmínky pro záření ze Slunce než na rovníku.
Odpovědět
Myslím ,že na polech je i efekt magnetického pole ,tedy efekt nabitých částic ,které přitahuje magnetické pole.Jinak nabité na severním polu a jinak na jižním polu. Přinejmenším dělají polární záři. Jsou to jiné podmínky pro záření ze Slunce než na rovníku.
LM
Ladislav Metelka
25.6.2026 08:16 Reaguje na Jarka O.Račte kouknout na https://scrippsco2.ucsd.edu/data/atmospheric-co2-data/sampling-station-records/
Odpovědět
JO
PE
Petr Elias
25.6.2026 05:41 Reaguje na Jarka O.Jo no - vláda, ve které jsou hlupáci jako nácek, picinka, stbák, samuraj, z toho jistě vyvodí závěry. :D
To, že ti něco dává větší smysl neznamená, že je to pravda. Ty rád věříš kdejaké kravině...
N2 ani O2 Zemi neohřívají. To je kravina a můžeš se třeba po.... :D
Ideofyz? Problém je ten, že trpíš Dunning-Kruger efekterm... ;)
Odpovědět
To, že ti něco dává větší smysl neznamená, že je to pravda. Ty rád věříš kdejaké kravině...
N2 ani O2 Zemi neohřívají. To je kravina a můžeš se třeba po.... :D
Ideofyz? Problém je ten, že trpíš Dunning-Kruger efekterm... ;)
JO
Jarka O.
25.6.2026 07:17 Reaguje na Petr EliasČím trpíte vy? O2 a N2 interagují s UV ze Slunce, jak psal p. Metelka, tím teplo obvykle vzniká. Zeptejte se nějakého fyzika.
Odpovědět
LM
JO
Jarka O.
24.6.2026 17:51Pro AI elias:ne, watt není watt, něco si o tom přečtěte, ať tu nejste za primitiva.
Odpovědět
PE
Petr Elias
25.6.2026 05:14 Reaguje na Jarka O.Co zase máš jarine? Raději buď ticho a mazej najít tu síru...
Odpovědět
JO
JK
Jiří Kopáček
25.6.2026 08:31 Reaguje na Jarka O.Bilancujeme-li energii, tak je skutečně watt jako watt. Jeden watt se rovná jednomu joulu spotřebovanému za jednu sekundu. K odparu 1 g vody potřebujete 2,26 kJ. Chcete snad tvrdit, že stejné množství energie dodané zářením o kratších vlnových délkách odpaří více vody? Ty rozdíly ve vlastnostech krátkovlnného a dlouhovlnného záření, o kterých píšete vy a pan Martan, souvisí především právě s jejich vlnovou délkou (λ) a frekvencí (f), jejichž vztah je dán známou rovnicí: c (rychlost světla) = λ·f. Třeba rozptyl světla závisí na čtvrté mocnině frekvence. Proto jsou krátkovlnná (vysokofrekvenční) záření rozptylována více než dlouhovlnná. Naopak molekulární struktura vody umožňuje především absorpci infračerveného záření. Nejméně je adsorbováno záření v modré části viditelného spektra. Pro kratší vlnové délky adsorpce vody opět roste. Tyto vlastnosti záření ovlivňují například to, do jaké hloubky vody může proniknout ten který typ záření a jaké záření ji naopak více ohřívá, nebo proč vidíme modrou barvu hladin oceánů, zatímco ve větších hloubkách je již světlo zelenomodré. Ovlivňují i to, která složka záření je využitelná fotosyntézou. Takže záření o různých vlnových délkách skutečně mají různé důležité funkce ve fungování přírodních ekosystémů. Pro energetickou bilanci ale rozhoduje pouze to, jaké množství energie konkrétní záření do systému přináší, nikoli jeho typ.
Sluneční energie je spojité spektrum elektromagnetického záření (fotonů) o = 100 až >3000 nm. UV záření o < 400 nm přináší cca 20 % energie, viditelné záření asi 30 % energie, zatímco infračervené záření s > 760 nm přibližně polovinu z celkové přicházející sluneční energie. A právě toto záření je molekulami H2O adsorbováno. Proto nemá pan Martan pravdu například v tom, když tvrdí, že infračervené záření vracené zpět z atmosféry nemá na teplotu vody takový vliv, jako sluneční záření pronikající do větších hloubek.
Odpovědět
Sluneční energie je spojité spektrum elektromagnetického záření (fotonů) o = 100 až >3000 nm. UV záření o < 400 nm přináší cca 20 % energie, viditelné záření asi 30 % energie, zatímco infračervené záření s > 760 nm přibližně polovinu z celkové přicházející sluneční energie. A právě toto záření je molekulami H2O adsorbováno. Proto nemá pan Martan pravdu například v tom, když tvrdí, že infračervené záření vracené zpět z atmosféry nemá na teplotu vody takový vliv, jako sluneční záření pronikající do větších hloubek.
JO
Jarka O.
25.6.2026 17:12 Reaguje na Jiří KopáčekNikdy bych to netvrdila! Vlastně jste sám odpověď vložil, ale asi jste si to nespojil. Vždyť jakýkoliv proces, zde jste vybral výpar vody, nastává právě až absorpcí určité vlnové délky nebo délek. Proč probíhá od jara do podzimu a ne v zimě? Odpaří vodu rádiová nebo ionizační vlna, gamma? O hodnotě entalpie nikdo nediskutuje, jak rychle a kolik wattů bude spotřebováno, je záležitost těch vlnových délek (nebo stroje). Příspěvek p. Mertana je správný poukaz na kvalitu wattů, není moc podstatné, že ten příklad je správný jen častečně, to podstatné k článku řekl. A ano, dopadlé sluneční záření vykonává i jiné úkony, např. biosyntézy. Primární ohřev povrchu vody provádí absorbované zbytečky UVC, částečně UVB, VIS nebo recyklované IC z atmosféry.
Biosyntézy snižují entropii (J/K). Mám za to, že tím mění bilanci energie, nebo?
Úcty ani hodnoty příspěvkům a článkům nedodává nesmyslný výsměch přispěvatelům nebo pánům docentům od někoho, kdo stále zaměňuje hodinky a holinky, načež peskuje za chyby druhé. Ale tak to tu chodí, jen klimatici jsou za chyby a urážky přitakávači oslavováni, a smí i vyhrožovat.
Přesto díky za tuto odpověď. Tady se Metelka a sprostota elias opět schovali před vysvětlením fyzikální otázky, o mnohém to svědčí.
Odpovědět
Biosyntézy snižují entropii (J/K). Mám za to, že tím mění bilanci energie, nebo?
Úcty ani hodnoty příspěvkům a článkům nedodává nesmyslný výsměch přispěvatelům nebo pánům docentům od někoho, kdo stále zaměňuje hodinky a holinky, načež peskuje za chyby druhé. Ale tak to tu chodí, jen klimatici jsou za chyby a urážky přitakávači oslavováni, a smí i vyhrožovat.
Přesto díky za tuto odpověď. Tady se Metelka a sprostota elias opět schovali před vysvětlením fyzikální otázky, o mnohém to svědčí.
PE
Petr Elias
26.6.2026 06:14 Reaguje na Jarka O.Ale jarine, nikdo se před ničím neschoval. Ale vysvětlovat někomu, že watt je prostě watt, fakt nebudu. :D
Ale prosím, napiš nám jak moc to UVC vodu ohřívá. Nejlépe nějaký odkaz na měření....
Odpovědět
Ale prosím, napiš nám jak moc to UVC vodu ohřívá. Nejlépe nějaký odkaz na měření....
JO
Jarka O.
26.6.2026 07:06 Reaguje na Petr EliasMáte pravdu, ta věta je špatně. Energii UV/vis dodává, ale ne tepelnou.
Odpovědět
LM
JO
Jarka O.
26.6.2026 18:54 Reaguje na Ladislav MetelkaSluneční, UV/vis, část se přeměňuje na chemickou energii, a absorpcí i ohřívá Zemi, většina tohoto tepla následně ohřívá vzduch. P. Mertan to napsal dobře. Glóbus Čech psal: ".. není důvod rozlišovat, zda teplo přišlo k zemskému povrchu přímo ze Slunce v podobě krátkovlnného záření nebo z atmosféry v podobě záření dlouhovlnného." Myslíte, že recyklované teplo z atmosféry do toho diagramu patří a na základě 1 obrázku můžete radit politikům program zelených? Podobných učebnicových obrázků je víc a v některých ten recyklovaný tok tepla není.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
26.6.2026 09:44 Reaguje na Jarka O.Teď jsem si všiml těch "zbytečků" UVC. Ty "zbytečky" jsou nula. UVC neprojde přes ozon a kyslík.
Odpovědět
JO
VM
Vladimir Mertan
25.6.2026 18:50 Reaguje na Jiří KopáčekWatt zo Slnka prenikne hlboko, zohreje milióny litrov vody v hĺbke a tá vodu reálne akumuluje teplo.
Watt z atmosféry (infračervený) trafí len mikroskopickú kožu na hladine, kde okamžite vyvolá výpar (ochladenie) alebo sa hneď vyžiari späť. Do hĺbky oceánu sa nemá ako dostať, lebo ho voda hneď na povrchu stopne.
Takže hoci je energeticky „watt ako watt“, ich mechanický dopad na reálnu teplotu vodnej masy je úplne odlišný. Slnečný watt vodu ohrieva do hĺbky, atmosférický infračervený watt len „bzučí“ na hladine a poháňa kolobeh výparu. A to je ten rozdiel, prečo atmosféra nedokáže ohriať oceány tak, ako to robí Slnko. (samozrejme vzduch dokáze zohriať vodu dotykom)
Odpovědět
Watt z atmosféry (infračervený) trafí len mikroskopickú kožu na hladine, kde okamžite vyvolá výpar (ochladenie) alebo sa hneď vyžiari späť. Do hĺbky oceánu sa nemá ako dostať, lebo ho voda hneď na povrchu stopne.
Takže hoci je energeticky „watt ako watt“, ich mechanický dopad na reálnu teplotu vodnej masy je úplne odlišný. Slnečný watt vodu ohrieva do hĺbky, atmosférický infračervený watt len „bzučí“ na hladine a poháňa kolobeh výparu. A to je ten rozdiel, prečo atmosféra nedokáže ohriať oceány tak, ako to robí Slnko. (samozrejme vzduch dokáze zohriať vodu dotykom)
LM
PE
Petr Elias
26.6.2026 06:01 Reaguje na Vladimir MertanNeustále se kámo zesměšňuješ. Všichni, tedy kromě jarina a podobných zoufalců, to vidíme.
Zkus se třeba podívat na systém ARGO. Možná pak přehodnotíš to tvé ,,bzučení,,. :D
Odpovědět
Zkus se třeba podívat na systém ARGO. Možná pak přehodnotíš to tvé ,,bzučení,,. :D
PE
JO
PE
JO
Jarka O.
26.6.2026 18:56 Reaguje na Petr EliasVy byste měl kušovat a svou fyziku toků tepla z chladu do tepla si strčit za klobouk.
Odpovědět
PE
JO
Jarka O.
27.6.2026 14:15 Reaguje na Petr EliasAle fuj, Zelený NGO fyziku. Já nemohu za to, že si pod pojmom kvalita predstavujete salám z lídla.
Odpovědět
PE
Petr Elias
28.6.2026 07:02 Reaguje na Jarka O.To víš že jo. Hloupý hledači sejra na Venuši. :D :D
Odpovědět
JO
Jarka O.
28.6.2026 13:14 Reaguje na Petr EliasJasněěé. Vědec? Nebo pirátská hulvátská nula, která zpochybňuje kvalitu energií? Takovému nezbývá než mimoňsky blekotat o venuši, to už je poslední zoufalství.
Odpovědět
PE
JO
VM
Vladimir Mertan
25.6.2026 18:55 Reaguje na Petr Eliaswatt je watt“, máte úplnú pravdu. Krásne sa to dá ilustrovať, keď porovnáme naše dva príspevky.
Do obidvoch sme museli investovať energiu (vynaložiť nejaké tie watty na písanie), ale pozrite sa na ten výsledok:
Váš príspevok: Spotreboval watty, ale výsledkom je len prskanie, smajliky a nulová informačná hodnota. Čistá mechanická strata, kde energia vyletela von bez úžitku.
Môj príspevok: Spotreboval rovnaké množstvo wattov, ale je naplnený reálnou fyzikou, optikou, prenosom tepla a argumentmi, ktoré sa dajú chytiť a premýšľať o nich.
Vidíte? Fyzikálne je to energeticky rovnaký watt, ale mechanická účinnosť a výsledná hodnota pre čitateľa je úplne niekde inde. Presne o tom bol celý môj predošlý komentár o vode a Slnku.
Odpovědět
Do obidvoch sme museli investovať energiu (vynaložiť nejaké tie watty na písanie), ale pozrite sa na ten výsledok:
Váš príspevok: Spotreboval watty, ale výsledkom je len prskanie, smajliky a nulová informačná hodnota. Čistá mechanická strata, kde energia vyletela von bez úžitku.
Môj príspevok: Spotreboval rovnaké množstvo wattov, ale je naplnený reálnou fyzikou, optikou, prenosom tepla a argumentmi, ktoré sa dajú chytiť a premýšľať o nich.
Vidíte? Fyzikálne je to energeticky rovnaký watt, ale mechanická účinnosť a výsledná hodnota pre čitateľa je úplne niekde inde. Presne o tom bol celý môj predošlý komentár o vode a Slnku.
PE
Petr Elias
26.6.2026 05:54 Reaguje na Vladimir Mertan:D :D No ty zase jedeš. :D Nech si ty tvé ,,kvalitní,, watty patentovat. :D :D
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
25.6.2026 11:39Pan Mertan to včera v 16:32 pěkně popsal, jak je klima složitý problém. Já to taky tak vidím. A v tom je celé jádro pudla: tu dynamiku současná věda řešit neumí, dynamika je obtížná na modelování.
Tak místo toho si to klimatologové maximálně zjednodušili, to je zatím legální východisko, vzali nejstarší teorie Arrhenia, měření koncentrace CO2 na Hawai, a dostali to co spočítal třeba Happer i ostatní: čistý statický vliv koncetrace CO2 v ovzduší na globální teplotu (třeba i "global lower-troposphere temperature, ne jenom na zcela nehomogenní rozložení měřících stanic teploty na povrchu (voda, pevnina) Země).
Ale to nám dá jen "slabý" vliv, ohřátí o 1 stupeň Celsia při zdvojnásobení koncentrace CO2 v ovzduší, které nám určitě nehrozí (technický pokrok má už řadu možností jak vyrábět elektřinu bez pálení uhlí či plynu, a některé z nich jsou stále levnější a výhodnější a nenarušují přírodu).
To nemůže způsobit tu klimatickou hysterii s obrovskými finančními přesuny (jako jsou dotace či uhlíkové odpustky). A teď nastává ta "selektivní pavěda": vylepšování jednoduchého modelu jen tím, co se nám hodí (tj zavádění kladných zpětných vazeb, které každý, kdo pracoval s PID regulací, ví, k čemu vedou: ke katastrofě.
Ten vědecký model, který bude zahrnovat dymamiku a záporné zpětné vazby ten je teprve před námi, stejně jako více kvalitních GLOBÁLNÍCH satelitních měření. Je to záležitost dalších cca 10 let.
Teprve až zkončí to současné IPCC ideologické náboženství (v USA to kdysi začalo a je vidět že tam to i nejdříve skončí) tak nastoupí skutečná vědecká diskuse.
ještě jen jednu metodickou poznámku: vždy když slyším diskutovat o viditelném či infračerveném záření, tak jako člověk zabývající se spektroskopiíí to beru jako informaci nultého řádu - vše má skutečné, měřitelné a individuální optické spektrání závislosti, a to platí pro všechny plyny, kapaliny i pevné látky (nanočástice, mikročástice) v atmosféře.
Odpovědět
Tak místo toho si to klimatologové maximálně zjednodušili, to je zatím legální východisko, vzali nejstarší teorie Arrhenia, měření koncentrace CO2 na Hawai, a dostali to co spočítal třeba Happer i ostatní: čistý statický vliv koncetrace CO2 v ovzduší na globální teplotu (třeba i "global lower-troposphere temperature, ne jenom na zcela nehomogenní rozložení měřících stanic teploty na povrchu (voda, pevnina) Země).
Ale to nám dá jen "slabý" vliv, ohřátí o 1 stupeň Celsia při zdvojnásobení koncentrace CO2 v ovzduší, které nám určitě nehrozí (technický pokrok má už řadu možností jak vyrábět elektřinu bez pálení uhlí či plynu, a některé z nich jsou stále levnější a výhodnější a nenarušují přírodu).
To nemůže způsobit tu klimatickou hysterii s obrovskými finančními přesuny (jako jsou dotace či uhlíkové odpustky). A teď nastává ta "selektivní pavěda": vylepšování jednoduchého modelu jen tím, co se nám hodí (tj zavádění kladných zpětných vazeb, které každý, kdo pracoval s PID regulací, ví, k čemu vedou: ke katastrofě.
Ten vědecký model, který bude zahrnovat dymamiku a záporné zpětné vazby ten je teprve před námi, stejně jako více kvalitních GLOBÁLNÍCH satelitních měření. Je to záležitost dalších cca 10 let.
Teprve až zkončí to současné IPCC ideologické náboženství (v USA to kdysi začalo a je vidět že tam to i nejdříve skončí) tak nastoupí skutečná vědecká diskuse.
ještě jen jednu metodickou poznámku: vždy když slyším diskutovat o viditelném či infračerveném záření, tak jako člověk zabývající se spektroskopiíí to beru jako informaci nultého řádu - vše má skutečné, měřitelné a individuální optické spektrání závislosti, a to platí pro všechny plyny, kapaliny i pevné látky (nanočástice, mikročástice) v atmosféře.
LM
Ladislav Metelka
25.6.2026 12:02 Reaguje na Milan VaněčekJak Vy to děláte, že to máte všechno špatně? Vy, člověče, ani vzdáleně netušíte, co jsou klimatické modely!!!
Než začnete psát další blbosti o modelech, přečtěte si třeba https://en.wikipedia.org/wiki/Climate_model
A pokud chete algoritmický popis takového modelu, tak třeba https://www.cnrm.meteo.fr/gmapdoc/spip.php?article202
Odpovědět
Než začnete psát další blbosti o modelech, přečtěte si třeba https://en.wikipedia.org/wiki/Climate_model
A pokud chete algoritmický popis takového modelu, tak třeba https://www.cnrm.meteo.fr/gmapdoc/spip.php?article202
MV
Milan Vaněček
25.6.2026 14:08 Reaguje na Ladislav MetelkaPane Metelko, v té Wikipedii, to je pěkné historické povídání, od Arrhenia až po skoro současnost. Ale tam není nic o analýze těch modelů, proč nám nestačí ani superpočítače s příkonem v desítkách MW, co a jak musíme zjednodušovat.
Ten francouzský model, už něco podobného jsem dříve četl, mě zajímá vždy kapitola "Clouds and Turbulence", abych viděl jaký je zde pokrok a co ještě neumí modelovat.
Já mám zkušenosti akorád s Monte Carlo method a modelováním tenkovrstvých slunečních článků. Stovky citací ve vědecké literatuře. Ale mám praktické zkušenosti (modeloval to můj doktorand i pro největší světové firmy) s citlivostí těchto modelů s velkou řadou vstupních parametrů. Naše výhoda byla, že jsme si sami měřili většinu vstupních dat do modelu,
proto byl tak kvalitní...
Jediné, co pořád chci objevit, je poctivá anylýza těchto povětrnostních i klimatických modelů a měření vstupních dat. Ale zatím jsem nenašel nikoho, kdo by "odkryl karty".
Jinak, jestli sledujete současný vývoj okolo AI a okolo energetiky pro výpočetní centra, musíte vidět že zde se již blížíme k GW příkonům těch největších center, snad i to pomůže v budoucnosti klimatickému výzkumu.
Odpovědět
Ten francouzský model, už něco podobného jsem dříve četl, mě zajímá vždy kapitola "Clouds and Turbulence", abych viděl jaký je zde pokrok a co ještě neumí modelovat.
Já mám zkušenosti akorád s Monte Carlo method a modelováním tenkovrstvých slunečních článků. Stovky citací ve vědecké literatuře. Ale mám praktické zkušenosti (modeloval to můj doktorand i pro největší světové firmy) s citlivostí těchto modelů s velkou řadou vstupních parametrů. Naše výhoda byla, že jsme si sami měřili většinu vstupních dat do modelu,
proto byl tak kvalitní...
Jediné, co pořád chci objevit, je poctivá anylýza těchto povětrnostních i klimatických modelů a měření vstupních dat. Ale zatím jsem nenašel nikoho, kdo by "odkryl karty".
Jinak, jestli sledujete současný vývoj okolo AI a okolo energetiky pro výpočetní centra, musíte vidět že zde se již blížíme k GW příkonům těch největších center, snad i to pomůže v budoucnosti klimatickému výzkumu.
LM
Ladislav Metelka
25.6.2026 14:20 Reaguje na Milan VaněčekAnalýza modelů? Tak analyzujte ten Arpege, na který jsem Vám dal odkaz. Máte tam kompletní algoritmus, tak analyzujte, hledejte chyby, cokoli.
Pokud jse o vstupní data, model potřebuje jen okamžité hodnoty (jako hodnoty počáteční na začátku integrace), ty jsou z měření (klasická pozemní, balonové sondáže, satelity, letadla, lodě, povrchové nebo hlubinné bóje,...)
Odpovědět
Pokud jse o vstupní data, model potřebuje jen okamžité hodnoty (jako hodnoty počáteční na začátku integrace), ty jsou z měření (klasická pozemní, balonové sondáže, satelity, letadla, lodě, povrchové nebo hlubinné bóje,...)
PE
Petr Elias
25.6.2026 12:03 Reaguje na Milan VaněčekZ vás to zoufalství přímo kape. Stejně jako z mertana. :D
Vy, ,,vědec,, , a zmůžete se vždy jen na tupé blábolení o tom, jak je klimatologie podplacená, jaká je to pavěda, ideologie a náboženství.
Tomu zlému ,,mainstreamu,, nevěříte - raději věříte týpkovi jako je happer zaplacenému za psaní nesmyslů (ano, prokázalo se, že ho platí peabody energy), který v ,,modelech,, vynechává důležitou vodní páru a používá pouze ta data, ve kterých se v minulosti prokázala hrubá chyba. A dalšímu žvanilovi lindzenovi, jehož teorie IRIS měla prokázat velmi silnou negativní zpětnou vazbu - ale pozorování prokázala slabou pozitivní zpětnou vazbu.
Jak už jsem tu psal - jste jen pozér. ;)
Odpovědět
Vy, ,,vědec,, , a zmůžete se vždy jen na tupé blábolení o tom, jak je klimatologie podplacená, jaká je to pavěda, ideologie a náboženství.
Tomu zlému ,,mainstreamu,, nevěříte - raději věříte týpkovi jako je happer zaplacenému za psaní nesmyslů (ano, prokázalo se, že ho platí peabody energy), který v ,,modelech,, vynechává důležitou vodní páru a používá pouze ta data, ve kterých se v minulosti prokázala hrubá chyba. A dalšímu žvanilovi lindzenovi, jehož teorie IRIS měla prokázat velmi silnou negativní zpětnou vazbu - ale pozorování prokázala slabou pozitivní zpětnou vazbu.
Jak už jsem tu psal - jste jen pozér. ;)
LM
MV
Milan Vaněček
25.6.2026 14:13 Reaguje na Ladislav MetelkaVěda a fyzika je především o vědecké metodě, to není o psychologii, politice či o píáru. Ta vědecká metoda - to platí pro optiku i materiálový výzkum (to co já dělám) i pro klimatologii (to je zase Váš obor).
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
25.6.2026 14:21 Reaguje na Milan VaněčekNepsal jsem to o vědě, ale o Vás...
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
25.6.2026 16:02 Reaguje na Ladislav MetelkaJá zase psal o vědě, vím jak funguje.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
26.6.2026 08:09 Reaguje na Petr EliasProsím tě- ty jseš vědec?? Že se tak navážíš do někoho, kdo skutečnou vědu dělá!! Ty si akorát umíš vygooglit něco někde a pak tady s tím šermuješ! Už unavuješ, Eliáši, ale jen dokazuješ čím dál víc, že jsi kus jelita.
Odpovědět
PE
