Jiří Kopáček, Jakub Hruška a Martin Pivokonský: Tak jsme se opět poučili (aneb jak pánové Pokorný a Seják opět slavně zvítězili)
23.6.2026 | Jiří Kopáček, Jakub Hruška a Martin Pivokonský |
Ilustrační snímek.
To je však podružné. Hlavní problém jejich článku spočívá v odstavci, který reaguje na jednu větu vytrženou ze Stanoviska. Ta říká, že „asi jedna třetina na zemský povrch dopadající energie přichází ve formě slunečního záření a zbylé dvě třetiny ve formě vyzařování atmosféry směrem k povrchu Země“. JP & JS pak uvádí, že „toto tvrzení je pozoruhodné ve dvou aspektech: (a) ignoruje fakt, že Země ohřátá Sluncem musí nejprve tu energii vyslat nahoru, aby jí atmosféra mohla část vrátit“ a (b) zpochybňují skutečné hodnoty průměrných příkonů energie dopadající na zemský povrch v podobě slunečního svitu a dlouhovlnného záření z atmosféry, které byly naměřeny na stanici ČHMÚ v Hradci Králové. A pak položí klíčovou otázku: „Co je zdrojem energie oblohy, která je více než dvojnásobkem energie sluneční měřené?“ Touto otázkou i předchozím textem JP & JS podsouvají čtenářům myšlenku, že autoři Stanoviska i ČHMÚ v podstatě tvrdí, že zdrojem této energie je primárně atmosféra. To ovšem pochopitelně pravda není. Je úsměvné, že si na tuto otázku sami odpovídají již svým bodem (a). Navíc je odpověď evidentní z obrázku průměrných globálních toků energie na Zemi ze studie Trenberth and Fasullo (2012), který JP & JS ve svém článku přetiskují. K jeho pochopení není třeba pomoci umělé inteligence, s jejíž podporou se ekonom JS chlubí, stačí ta přirozená.
Dovolili jsme si tento obrázek pro větší názornost zjednodušit. Co nám říká? Žluté šipky označují toky a osud energie slunečního záření vstupujícího do zemské atmosféry a červené šipky koloběh dlouhovlnného záření mezi zemským povrchem a atmosférou. Je zřejmé, že energetická bilance Země je dlouhodobě vyrovnaná, když přichází 340,3 W/m2 energie a do vesmíru se vrací 339,4 (= 100,9 + 238,5) W/m2. Rozdíl 0,9 W/m2 je planetou dlouhodobě akumulován. Například změnou sluneční či tepelné energie na energii chemickou při zvětrávání hornin. Obrázek dále ukazuje několik vstupů energie do atmosféry, a to z přímého slunečního záření (79 W/m2), dále konvekcí zjevného tepla a se stoupající vodní párou ve formě latentního tepla (tj. 20 a 82 W/m2), ale zejména s dlouhovlnným zářením z radiace zemského povrchu (390 W/m2). Celkově tak do atmosféry v ročním průměru vstupuje 571 W/m2, z čehož jsou přibližně dvě pětiny vyzářeny do vesmíru a tři pětiny (333 W/m2) se vrací zpět k zemskému povrchu v energetickém koloběhu.
Z toho plynou dva základní výstupy: (1) energie dopadající na zemský povrch z atmosféry je skutečně přibližně dvakrát větší než přímá sluneční energie, jak uvádí Stanovisko a jak to měří ČHMÚ, a (2) tím „neznámým“ zdrojem energie pro atmosféru je její planetární koloběh, o kterém se děti učí již na základní škole v rámci zákona o zachování hmoty a energie. Tento koloběh je výsledkem dlouhodobého ustavování energetické rovnováhy Země, které je ovlivněna sluneční aktivitou, rozlohou a polohou kontinentů a oceánů a jejich odrazivostí (albedem) a složením atmosféry. Takže pokud by dnes přestalo svítit Slunce, tento koloběh ještě po určitou dobu poběží, bude však postupně slábnout, až nakonec zcela zanikne. Odpovědí pánům JP & JS pak je to, že energie, která se dnes účastní planetárního koloběhu skutečně pochází ze Slunce, jen se na Zemi „hromadila“, dokud celý systém nedospěl do současné rovnováhy, při které je jeho energetická bilance vyrovnaná.
Obr. 1. Průměrné roční globální toky energie na Zemi. Všechna data jsou ve W/m2.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Trenberth, K., Fasullo 2012 / DOI 10.1007/s10712-011-9150-2
Co se však stane s planetárním koloběhem energie, když se relativně rychle oproti jiným proměnným změní složení atmosféry? Pokud v ní vzroste koncentrace tzv. skleníkových plynů, ovlivní to energetickou bilanci Země dvěma způsoby. Jednak se zvýší množství odraženého slunečního záření zpět do vesmíru na více než v obrázku uvedených 100,9 W/m2, což bude mít „ochlazující“ vliv. Zároveň však vzroste podíl vracejícího se dlouhovlnného záření k zemskému povrchu z atmosféry na více než 333 W/m2, což bude mít „oteplující“ efekt. Předpokládejme, že skleníkové plyny ovlivní oba toky energie procentuálně podobně. Pak bude výsledným efektem oteplení planety, protože současný energetický tok vracejícího se dlouhovlnného záření z atmosféry je přibližně třikrát větší než tok odraženého slunečního záření. Zvýšený přísun tepla bude především ohřívat oceány. Protože teplejší tělesa vyzařují více energie, časem se ustaví nová rovnováha, ale to už bude planeta teplejší i se všemi negativními dopady na vývoj klimatu.
Závěrem lze konstatovat následující: (1) Hysterické výpady JP & JS vůči závěrům Stanoviska jsou od základu postaveny na falešných předpokladech, že jeho autoři neznají základy planetárních toků energie. Nepravdivě jim podsouvají tvrzení, že atmosféra je zdrojem energie, jen proto, aby tak falešně dehonestovali celé Stanovisko. Stejným způsobem mohou napadnout i prodejce kabátů, kteří slibují, že vám v nich bude v zimě tepleji. Kabát také netopí, jen izoluje. A zvyšování koncentrací skleníkových plynů v atmosféře jen tomuto pomyslnému kabátu „zapíná knoflíky“. (2)
Přestože se JP & JS pasovali do role bojovníků za pravdu ve vědě, sami se dopustili neuvěřitelné školácké chyby, případně záměrného faulu, když přehlíží roli planetárního koloběhu energie. A to i přesto, že sami své argumenty podporují obrázkem, který význam tohoto koloběhu přesvědčivě ukazuje. (3) Vůbec není divu, že pokud autorům originálního obrázku položili otázku, zda se dá tok energie z atmosféry k zemskému povrchu interpretovat tak, že atmosféra je zdrojem energie, dostali odpověď, že je to nesmysl. A ještě se k tomu hrdě hlásí a chlubí se, jak to zase jednou těm „klimatologům“ nandali. Z koho však svou otázkou učinili hlupáky, ať si laskavý čtenář odvodí sám. (4) Možná by příště, než se opět rozhořčí, mohli oba autoři nejprve navštívit meteorologický slovník na slovnik.cmes.cz, aby si definice dílčích členů energetické bilance ujasnili.
Literatura
Pokorný J., Seják J. 2026. Fyzikálně nepravdivé expertní stanovisko AVex 4/2020 rozvrací funkčnost ČR, reakce na Ladislava Metelku. Ekolist, 18. 6. 2026
Trenberth, K., Fasullo 2012, Tracking Earth’s Energy: From El Nino to Global Warming. Surv Geophys (2012) 33:413–426, DOI 10.1007/s10712-011-9150-2
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
MŽP snížilo počet vymezených akceleračních zón pro obnovitelné zdroje na 61
Červený navštíví národní parky v USA, bude tam řešit protipožární ochranu
Adaptační opatření v OstravěOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (79)
Karel Zvářal
23.6.2026 05:01Rád bych pány akademiky upozornil, že ta změna klimatu nepřišla "sama od sebe", ale je to "velkolepé/komplexní dílo lidstva". O jednom "přehlédnutém detailu", byla řeč již vícekrát. Každý trenér ví, že hrát fotbal v deseti je na výkonu mužstva znát - končí to často ztrátou bodů...
My jsme vyloučili jednoho "zbytečného" hráče (je to i na jednom z dřívějších grafů), a tváříme se, že jinak je vše v pořádku, resp může za to zlý kysličník... Někdy příště:-)
Odpovědět
My jsme vyloučili jednoho "zbytečného" hráče (je to i na jednom z dřívějších grafů), a tváříme se, že jinak je vše v pořádku, resp může za to zlý kysličník... Někdy příště:-)
JS
Karel Zvářal
23.6.2026 22:32 Reaguje na Jiří SvobodaPřihořívá. Problém není voda, kterou zadržíme v žabnících, rybnících, mokřádcích - a ta potom (po Svobodovsku) "chybí někde jinde" - třeba v móři, že-)... Problém je voda, kterou systematicky vyháníme. Tím, jak "hospoda Říme"-/ Antropocén, kam se podíváš...
Ale jinak děláte pokroky, naučil jste se (na dnešní dobu) jedno s/prosté slovo.
Odpovědět
Ale jinak děláte pokroky, naučil jste se (na dnešní dobu) jedno s/prosté slovo.
JO
Jarka O.
23.6.2026 06:55..cítí povinnost ..., kde už to člověk jen slyšel...? Zlobím se na sebe, že jsem klimatikům dala copyright na slovo izolace, protože ho teď mají všichni slavně a moudře v ústech. No, nevadí, kdo ze sebe udělal hlupáky, nechť posoudí čtenář letmým pohledem na obrázek těchto vot borníků. A ještě jsou klimaférově v přesilovce (3+1+elias, ale to je AI vs. 2).
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.6.2026 07:43V časopise Kozmos 3/26 je článek Krátkodobá a dlhodobá variabilita slnečných cyklov. Vůbec se nepouští na tenký led sodovkáče a drží se kopyta slunce. Nicméně zejména Znázorněnie halštatského cyklu je zajímavé.
Odpovědět
ZC
Zdeněk Charvát
23.6.2026 08:28 Reaguje na Slavomil VinklerNe, Halštatský cyklus nemá žádný zásadní vliv na současné globální oteplování.
>>> Co je Halštatský cyklus?
Halštatský cyklus (pojmenovaný podle archeologických nálezů v rakouském Hallstattu, kde se projevily klimatické změny v usazeninách) je přirozený cyklus sluneční aktivity, který trvá přibližně 2100 až 2500 let.
Během tohoto cyklu dochází k dlouhodobému kolísání množství slunečního záření dopadajícího na Zemi (tzv. solární iradiance). V minulosti tento cyklus prokazatelně ovlivňoval globální i regionální klima – například přechod mezi teplou dobou bronzovou a chladnější dobou železnou se dává do souvislosti právě s jedním z minim tohoto cyklu.
>>> Proč nevysvětluje dnešní oteplování?
1. Sluneční aktivita v posledních dekádách klesá, ale teplota roste
Pokud by za oteplováním stál sluneční cyklus, museli bychom měřit stabilní nárůst energie přicházející ze Slunce. Satelitní měření od 70. let 20. století však ukazují přesný opak: sluneční aktivita má mírně sestupný trend (nebo stagnuje), zatímco globální teploty na Zemi prudce rostou.
Sledování slunce - stav buď setrvalý nebo mírně klesající
https://www.columbia.edu/~mhs119/Solar/
https://www.sidc.be/SILSO/ssngraphics
2. Oteplují se pouze spodní vrstvy atmosféry
Kdyby planetu zahřívalo Slunce, ohřívala by se celá atmosféra rovnoměrně. Ve skutečnosti však pozorujeme, že se ohřívá pouze troposféra (nejnižší vrstva atmosféry), zatímco stratosféra (vrstva nad ní) se ochlazuje. To je přímý otisk skleníkového efektu – teplo ze Země neuniká do vesmíru, protože ho v troposféře blokují skleníkové plyny (CO2, metan atd.).
3. Rychlost současné změny je bezprecedentní
Halštatský cyklus mění klima v řádu staletí až tisíciletí, což dává ekosystémům čas se přizpůsobit. Současné oteplení, kdy teplota stoupla o cca 1,1 °C za pouhých 150 let (s extrémním zrychlením v posledních dekádách), je řádově rychlejší než jakékoliv přirozené výkyvy vyvolané slunečními cykly v průběhu celého holocénu.
Halštatský cyklus je fascinující ukázkou toho, jak Slunce dokáže dlouhodobě modelovat klima naší planety v přirozeném stavu. Současný vědecký konsensus (podložený tisíci měření) ale jasně ukazuje, že vliv tohoto cyklu je v současnosti kompletně přebit (přibližně padesáti- až stonásobně) antropogenními emisemi skleníkových plynů. Přirozené cykly dnes fungují spíše jako slabý šum na pozadí prudkého růstového trendu.
Přeju hezký den
Odpovědět
>>> Co je Halštatský cyklus?
Halštatský cyklus (pojmenovaný podle archeologických nálezů v rakouském Hallstattu, kde se projevily klimatické změny v usazeninách) je přirozený cyklus sluneční aktivity, který trvá přibližně 2100 až 2500 let.
Během tohoto cyklu dochází k dlouhodobému kolísání množství slunečního záření dopadajícího na Zemi (tzv. solární iradiance). V minulosti tento cyklus prokazatelně ovlivňoval globální i regionální klima – například přechod mezi teplou dobou bronzovou a chladnější dobou železnou se dává do souvislosti právě s jedním z minim tohoto cyklu.
>>> Proč nevysvětluje dnešní oteplování?
1. Sluneční aktivita v posledních dekádách klesá, ale teplota roste
Pokud by za oteplováním stál sluneční cyklus, museli bychom měřit stabilní nárůst energie přicházející ze Slunce. Satelitní měření od 70. let 20. století však ukazují přesný opak: sluneční aktivita má mírně sestupný trend (nebo stagnuje), zatímco globální teploty na Zemi prudce rostou.
Sledování slunce - stav buď setrvalý nebo mírně klesající
https://www.columbia.edu/~mhs119/Solar/
https://www.sidc.be/SILSO/ssngraphics
2. Oteplují se pouze spodní vrstvy atmosféry
Kdyby planetu zahřívalo Slunce, ohřívala by se celá atmosféra rovnoměrně. Ve skutečnosti však pozorujeme, že se ohřívá pouze troposféra (nejnižší vrstva atmosféry), zatímco stratosféra (vrstva nad ní) se ochlazuje. To je přímý otisk skleníkového efektu – teplo ze Země neuniká do vesmíru, protože ho v troposféře blokují skleníkové plyny (CO2, metan atd.).
3. Rychlost současné změny je bezprecedentní
Halštatský cyklus mění klima v řádu staletí až tisíciletí, což dává ekosystémům čas se přizpůsobit. Současné oteplení, kdy teplota stoupla o cca 1,1 °C za pouhých 150 let (s extrémním zrychlením v posledních dekádách), je řádově rychlejší než jakékoliv přirozené výkyvy vyvolané slunečními cykly v průběhu celého holocénu.
Halštatský cyklus je fascinující ukázkou toho, jak Slunce dokáže dlouhodobě modelovat klima naší planety v přirozeném stavu. Současný vědecký konsensus (podložený tisíci měření) ale jasně ukazuje, že vliv tohoto cyklu je v současnosti kompletně přebit (přibližně padesáti- až stonásobně) antropogenními emisemi skleníkových plynů. Přirozené cykly dnes fungují spíše jako slabý šum na pozadí prudkého růstového trendu.
Přeju hezký den
II
Imarr Imarr
23.6.2026 09:21 Reaguje na Zdeněk CharvátCca před 11 000 lety se oteplovalo takovým tempem, že hladina moří a oceánů se zvedala táním ledovců o cca 4 cm/rok, po dobu asi 500 let. Že by důsledek nejen opékání, vaření ale i topení na neekologických topeništích?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
23.6.2026 09:25 Reaguje na Imarr ImarrNe, to byl jen konec poslední ledové doby...
Odpovědět
II
Imarr Imarr
23.6.2026 12:24 Reaguje na Ladislav MetelkaA způsobený čím? Narůstající koncentrací CO2 a metanu z tání permafrostu?
Odpovědět
LM
II
Imarr Imarr
23.6.2026 12:21 Reaguje na Karel ZvářalJoo. Taky to zvládnu. Do kremace mi už tolik nechybí...
Odpovědět
Karel Zvářal
23.6.2026 16:32 Reaguje na Imarr ImarrSpolečnost přátel žehu jsem neměl na mysli, nýbrž vypořádání se s "krizí"/provozní slepotou. Víme všechno (popsat, zobrazit), ale na příčiny se raději zeptáme čtenářů. Závěr: všechno dopadne dobře.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
25.6.2026 12:36 Reaguje na Imarr ImarrTo snad nemyslíte vážně?
Kremace znamená spalování plynu a to je dnes zločin!
Šak vona Vám to naše moudrá EU zarazí...
Odpovědět
Kremace znamená spalování plynu a to je dnes zločin!
Šak vona Vám to naše moudrá EU zarazí...
PH
Pavel Hanzl
24.6.2026 08:57 Reaguje na Imarr ImarrPokud v době ledové naroste na pevninách gigantické vrstvy ledu a ty začnou tát, každý stupeň vám dá výrazné zvednutí hladiny moří. Když roztaje 1% miliónkrát většího objemu ledu, je taky té vody miliónkrát více.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.6.2026 10:38 Reaguje na Zdeněk CharvátUpozornil jsem na zajímavý článek, jehož interpretaci ale neumím a tedy zanechávám na inteligenci a znalosti čtenáře.
Odpovědět
ZC
Zdeněk Charvát
23.6.2026 18:18 Reaguje na Slavomil VinklerVpohodě, jen jsem doplnil co je o tom známo...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
23.6.2026 08:48 Reaguje na Slavomil VinklerSluneční iradiance ale v posledních 50 letech nerostla (měřeno z družic), zatímco teplota rostla výrazně.
Odpovědět
ZC
SV
Slavomil Vinkler
23.6.2026 10:33 Reaguje na Ladislav MetelkaOn v tom Halštatu nikdo radiaci neměřil. No.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
23.6.2026 10:35 Reaguje na Slavomil VinklerPsal jsem o posledních 50 letech.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.6.2026 16:17 Reaguje na Ladislav MetelkaOdpověděl jsem Cimrmanovým úkrokem, Omlouvám se. Nicméně podíval jste se na uvedený časopis? Je tam i extrapolace (no extrapolace je dost obtížná u takové závislosti). Nicméně Sluneční Aktivita (nikoli klimateplota) má být v r. 2100 na stejné úrovni jako byla v halštatském optimu. Korelace je zajímavá, ač to není kauzální důkaz.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
23.6.2026 16:22 Reaguje na Slavomil VinklerPředpovědi sluneční aktivity by měli dávat astronomové.
Odpovědět
SV
LM
Ladislav Metelka
23.6.2026 09:09Právě jsem do redakce Ekolistu poslal svou reakci na obvinění pánů Sejáka a Pokorného z "rozvracení funkčnosti ČR". Je ovšem tragikomické, že celé to jejich obvinění je založené na tom, že pánové nevědí, o čem píšou, pletou si pojmy, neznají definice a pak motají dohromady všechno možné...
Odpovědět
ZC
SV
Slavomil Vinkler
23.6.2026 16:20 Reaguje na Ladislav MetelkaNež to pošlete, pro zajímavost si přečtěte dnešní Frojdovsko filosofický rozbor : KLIMA: Trojí ekologie a bičování lidí
https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-troji-ekologie-a-bicovani-lidi.A260622_193710_p_klima_nef
Odpovědět
https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-troji-ekologie-a-bicovani-lidi.A260622_193710_p_klima_nef
LM
Ladislav Metelka
23.6.2026 16:24 Reaguje na Slavomil VinklerUž jsrm poslal. Ten článek jsem jen prolétl, ale není tam nic, k čemu bych se chtěl vyjádřit.
Odpovědět
SV
Karel Zvářal
23.6.2026 17:00 Reaguje na Slavomil VinklerJsou tam dobré hlášky, např ta žába a "problémy se zadkem" - trefněji bych to graficky nesvedl... A raději nejmenovat:-D
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
24.6.2026 09:02 Reaguje na Ladislav MetelkaPane Metelko, můžete alespoň odhadnout, proč to dělají? Já, jako amatér, taky vidím chyby, které přece oni musí vidět daleko jasněji.
To nebude jejich neznalostí, to bude záměr. Nebo se mýlím?
Odpovědět
To nebude jejich neznalostí, to bude záměr. Nebo se mýlím?
LM
Ladislav Metelka
24.6.2026 14:17 Reaguje na Pavel HanzlPánové celý život zastávali cosi, co má v mikroměřítku jistě význam, ale oni to postupně začali aplikovat i v globálním rozsahu. A tam už to neplatí. Jenže teď se jim z toho těžko couvá, že by museli přiznat chybu. Ješitnost, nic jiného. Tak si myslím, že budou dál mlžit. Jenže tou kritikou AVex 4/2020 a záměrem bonzáctví už překročili jistou hranici, takže je mlžit jen tak nenechám.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
25.6.2026 12:25 Reaguje na Ladislav Metelka"Přes stromy nevidí les", tohle je snad nejrozšíření chyba většiny mudrlantů, kteří podle mokrého dvorku za barákem vysvětlují klimnatickou změnu.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
23.6.2026 09:23za posledních 200 let se CO2 v atmosféře z 0,03 zvedlo na 0,04 co je však zásadní, že koncentrace CO2 se ani po tom utahování opasků nemění, tedy efekt zpovykání CO2 v atmosféře v kontextu zeleného šílenství kdy si Evropa hraje na všehomíra na Zemi co se týká CO2 se globálně CO2 nesnižuje ani s těma elektrickýma ghračkama na lithium.
CO2 může vytvářet podmínky, ale není podmínkou. Důležitější je adaptace na tepelné záření ne na záření slunečné. Světlo a teplo jsou dvě rozdílné věci.
Zaměření na světelné sluneční záření by evokovalo, že svět je jedna velká poušť, ale i na Zemi se dějí fyzikální jevy, které to ovlivňují.
Je to divné, ale Země není placka aby se dal uplatnit vědecký linearismus.
Odpovědět
CO2 může vytvářet podmínky, ale není podmínkou. Důležitější je adaptace na tepelné záření ne na záření slunečné. Světlo a teplo jsou dvě rozdílné věci.
Zaměření na světelné sluneční záření by evokovalo, že svět je jedna velká poušť, ale i na Zemi se dějí fyzikální jevy, které to ovlivňují.
Je to divné, ale Země není placka aby se dal uplatnit vědecký linearismus.
ZC
Zdeněk Charvát
23.6.2026 09:38 Reaguje na Jaroslav ŘezáčZapoměl jste k těm číslum napsat "%" -> 0.03% na 0.04% a to je málo nebo moc pane Řezáč ? Nemám rád procenta za ně se dá maskovat cokoliv...
ale třeba údaj, že se CO2 zvedlo z 230-280ppm (stabilní mnoho tisíc let v předindustriální době) na dneska už skoro dvojnásobek 427ppm (aktuálně) mi teda přijde zajímavější (navíc za cca 150 let = celkem svižně).
A tak trochu to nekoresponduje s těmi procenty 🤔 která na rovinu vlastně nic neříkají...
Přeju hezký den.
Odpovědět
ale třeba údaj, že se CO2 zvedlo z 230-280ppm (stabilní mnoho tisíc let v předindustriální době) na dneska už skoro dvojnásobek 427ppm (aktuálně) mi teda přijde zajímavější (navíc za cca 150 let = celkem svižně).
A tak trochu to nekoresponduje s těmi procenty 🤔 která na rovinu vlastně nic neříkají...
Přeju hezký den.
JŘ
Jaroslav Řezáč
23.6.2026 10:33 Reaguje na Zdeněk Charváthodnoty tu nejsou od toho, aby nás strašili nebo se o ně hádali. Ale ten narativ a úhle pohledu je jiný protože nikde na světě nejsou čísla absolutní aby se schovali za globálnost.
lpět na tom, v jakých hodnotách to je zapsané je druhořadé. CO2 v atmosféře existuje a není důvod aby se vytrhával kontext nebo docházelo ke zjednodušování neb pak si víc lidí uvědomí, že honit se za CO2 je příliš jednoduché, než aby byla pravda že za všechno může uhlík, který je nejběžnějším prvkem na Zemi.
Odpovědět
lpět na tom, v jakých hodnotách to je zapsané je druhořadé. CO2 v atmosféře existuje a není důvod aby se vytrhával kontext nebo docházelo ke zjednodušování neb pak si víc lidí uvědomí, že honit se za CO2 je příliš jednoduché, než aby byla pravda že za všechno může uhlík, který je nejběžnějším prvkem na Zemi.
ZC
Zdeněk Charvát
23.6.2026 18:28 Reaguje na Jaroslav Řezáčjá ale nic takového netvrdím vy jste začal s bezprizorním číslem které ale vůbec nic neříká... 🤷♂️
Jen jsem to doplnil...
Odpovědět
Jen jsem to doplnil...
PH
Pavel Hanzl
24.6.2026 09:07 Reaguje na Jaroslav Řezáč"Koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší dosáhly asi 412 ppm, což výrazně překonává vše, co planeta zažila během posledních několika milionů let." "A vidíme, že nynější oteplování je stokrát rychlejší než kdykoli během této doby".
https://www.respekt.cz/tydenik/2019/16/klima-vstupujeme-do-temneho-veku
Odpovědět
https://www.respekt.cz/tydenik/2019/16/klima-vstupujeme-do-temneho-veku
MZ
Miloš Zahradník
23.6.2026 09:53Na predchozim, N-1 th clanku o "sklenikovem efektu" je odkaz na kvalitne napsany vedecko popularni clanek - asi nema smysl travit cas hadanim se o tematu, ktere je nad intelektualni moznosti 95% (u politiku mozna 99%)
tech, co o tematu radi mluvi a jeste radeji radi vyhrozuji politickymi dusledky daneho jevu. Zkusme si to precist a pripadne doplnit kvalifikovanymi - ne detinsky naivnimi a neinformovanymi - namitkami
Bez nadavek oponentum ci autorum tohoto zretelne kvalitniho textu
Milan Vaněček22.6.2026 22:10
Když chcete optiku atmosféry vysvětlit na vědecké úrovni, tak Vám musím doporučit třeba tento článek významného fyzika z Princetonu
co2coalition.org/wp-content/uploads/2023/11/The-Role-of-Greenhouse-Gases-in-Energy-Transfer-in-the-Earths-Atmosphere.pdf
Tam se dočtete o skutečné optice IČ záření a interakci s molekulami plynů atmosféry
Odpovědět
tech, co o tematu radi mluvi a jeste radeji radi vyhrozuji politickymi dusledky daneho jevu. Zkusme si to precist a pripadne doplnit kvalifikovanymi - ne detinsky naivnimi a neinformovanymi - namitkami
Bez nadavek oponentum ci autorum tohoto zretelne kvalitniho textu
Milan Vaněček22.6.2026 22:10
Když chcete optiku atmosféry vysvětlit na vědecké úrovni, tak Vám musím doporučit třeba tento článek významného fyzika z Princetonu
co2coalition.org/wp-content/uploads/2023/11/The-Role-of-Greenhouse-Gases-in-Energy-Transfer-in-the-Earths-Atmosphere.pdf
Tam se dočtete o skutečné optice IČ záření a interakci s molekulami plynů atmosféry
MZ
Miloš Zahradník
23.6.2026 09:57 Reaguje na Miloš ZahradníkNo a od dob Galilia a Newtona (a vlastne uz i Archimeda a Pythahora) se slozitejsi fyzikalni jevy popisuji rovnicemi resp. diferencialnimi rovnicemi, ne obrazky s barevnymi sipkami nesoucimi udaje o procentech a ne trefnymi prirovnanimi typu, jak funguje sklenik ci svetr :)
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
23.6.2026 09:59 Reaguje na Miloš ZahradníkPardon za tu moji "ukrajinizujici" zkomoleninu jmena velikeho reckeho vedce Pythagora...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
23.6.2026 10:01 Reaguje na Miloš ZahradníkTy popisy jistě existují, ale pochopili by je i pánové Seják a Pokorný, když zjevně nepochopí ani obrázek?
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
23.6.2026 10:49 Reaguje na Ladislav MetelkaJa reaguji na existenci toho clanku Happera
a ma smysl se bavit se se znalosti a pripadnou - kvalifikovanou - kritikou toho clanku
ne stekat na oponenty, jak maji nekteri nejen zde ve zvyku
Odpovědět
a ma smysl se bavit se se znalosti a pripadnou - kvalifikovanou - kritikou toho clanku
ne stekat na oponenty, jak maji nekteri nejen zde ve zvyku
Karel Zvářal
23.6.2026 10:06 Reaguje na Miloš ZahradníkPane Zahradníku, když vyjdete v zimní den neoděn na procházku, nepotřebujete rovnice, abyste vyjádřil pocitový rozdíl. Změna zemského povrchu doznala takových změn, jaké v historii planety neexistovaly.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
24.6.2026 09:13 Reaguje na Karel ZvářalA to vám preboga nakukal kdo? V geologické historii byly kontinety úplně jinde, země byla horká o víc, jak +10°C, jednu dobu byla zmrzlá úplně (Iceball), někdy byla pokrytá tropickými pralesy a někdy byla studená a suchá. To dnes fakt nevidíme.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.6.2026 09:19 Reaguje na Pavel HanzlNepotřebuji nakukávače, mám oči, vzdělání a vlastní, ničím a nikým nezatížený rozum. Bylo o tom psáno několikrát, a jak se ukazuje, Antone Pavloviči, nestačilo. Takže: pokračování příště.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
25.6.2026 12:23 Reaguje na Karel ZvářalMuhehehhehe "vlastní, ničím a nikým nezatížený rozum." cha cha to by se mělo tesat do žuly! Jedinec, který není zatížen žádnými informacemi, názory, natož vzděláním a realitou všedního dne, neví nic o ničem a dokáže vůbec psát na klávesnici!! To je fakt přírodní úkaz.
Odpovědět
Karel Zvářal
25.6.2026 12:43 Reaguje na Pavel HanzlSmát se povoleno. Zejména těm, kteří vědí čemu...
Říká se tomu "číst mezi řádky", resp pozorovací talent. To člověk buďto v sobě má, nebo nemá. "Mainstream" není pro mě argument. Tam se většina veze s domněním, že "ostatní určitě vědí"...
Odpovědět
Říká se tomu "číst mezi řádky", resp pozorovací talent. To člověk buďto v sobě má, nebo nemá. "Mainstream" není pro mě argument. Tam se většina veze s domněním, že "ostatní určitě vědí"...
PE
Petr Elias
23.6.2026 10:24 Reaguje na Miloš ZahradníkTak už i čuprmatematici objevili zaplaceného happera... :D :D
Myslím, že místním čuprmatematikům a dalším žvahlaodborníkům bude úzko, až zjistí, že happeřík opět vydal článek ve kterém, jistě neúmyslně :D, opomíjí vodní páru. Ve výpočtech uvažují konstantní množství, což odporuje fyzice i pozorování. :D :D
Odpovědět
Myslím, že místním čuprmatematikům a dalším žvahlaodborníkům bude úzko, až zjistí, že happeřík opět vydal článek ve kterém, jistě neúmyslně :D, opomíjí vodní páru. Ve výpočtech uvažují konstantní množství, což odporuje fyzice i pozorování. :D :D
Karel Zvářal
23.6.2026 10:34 Reaguje na Petr EliasA to bude každých deset minut měnit výpočet, aby byl pán spokojený? Prostě jednu veličinu "odfiltruje" (bere za "konstantní") a popisuje vliv něčeho jiného (povrchu, sluneční energie...).
To jako by u sportovce nemohli posuzovat výkon podle toho, co sní, ale rozfázovali to po krátkých časových úsecích? V tom už by se potom nevyznalo ani pdase...
Navíc vzdušná vlhkost se mění s výškou, a i v čase kolísá - jsme schopni tyto detailíčky vychytat?
Odpovědět
To jako by u sportovce nemohli posuzovat výkon podle toho, co sní, ale rozfázovali to po krátkých časových úsecích? V tom už by se potom nevyznalo ani pdase...
Navíc vzdušná vlhkost se mění s výškou, a i v čase kolísá - jsme schopni tyto detailíčky vychytat?
LM
Ladislav Metelka
23.6.2026 10:38 Reaguje na Karel ZvářalNe, ono stačí, aby v modelu nebyla vlhkostní charakteristika jako diagnostická veličina (t. aby se tam zadávala natvrdo), ale prognostická (tj. aby se počítala jako výsledek termodynamických procesů v atmosféře). Modely to takhle běžně dělají.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.6.2026 10:41 Reaguje na Ladislav MetelkaVe finále to jsou všechno modely, ač jeden se od druhého bude (výrazněji?) lišit. Prostě záleží na každém, jaký přístup si zvolí, potom ale musí počítat s ne/souhlasnými reakcemi okolí. Vědaje o pokusech a názorech, vynucovat si "jediný správný přístup"...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
23.6.2026 10:58 Reaguje na Karel ZvářalJenže fixní vodní pára v modelu je nereálný předpoklad, když i měření říkají něco jiného.
Odpovědět
PE
Petr Elias
23.6.2026 10:53 Reaguje na Ladislav MetelkaHapper a spol jsou za tuhle manipulaci placení. Všechna data mají k dispozici, ale záměrně pracují jen s tím, co se jim hodí.
Odpovědět
PE
Petr Elias
23.6.2026 10:40 Reaguje na Karel ZvářalTo je taková kravina co jsi sesmolil.. :D
Odpovědět
Karel Zvářal
23.6.2026 10:42 Reaguje na Petr EliasNo a ty jsi nesmolil nic, jen štěknul...
Odpovědět
PE
Petr Elias
23.6.2026 10:46 Reaguje na Karel ZvářalPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
PE
LM
pp
pavel peregrin
23.6.2026 12:30Asi hodně lidí naštvu, ale nemohu si pomoci- model je jen a pouze model, nic víc a nic míň. Nechci dehonestovat záslužnou práci kohokoliv, nicméně pokud se na to podívám prakticky, tak kdybych se ve své práci měl rozhodovat pouze podle předpovědního modelu počasí, tak bychom toho mnoho neudělali. Jsou to čisté matematické modely, průběžně zpracovávající vložená data, a tudíž neustále se měnící. A jsem pevně přesvědčen, že tomu je tak i u klimatických modelů, i když tam se pracuje nikoliv s okamžitými údaji. A docela se obdivuji těm, kdož jsou skálopevně přesvědčeni o své jediné pravdě a ostatní shazují.Pánové, uvědomte si, kolik vědeckých teorií muselo být za posledních dejme tomu dvě stě let opraveno či bylo vyvráceno! A předtím byly brány jako dogma a jakékoliv zpochybňování bylo chápáno jako útok na vážené vědce a neotřesitelnou pravdu! Prostě řečeno- víte všichni velké kulové a pouze si MYSLÍTE, že víte! Chtělo by to více pokory.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
23.6.2026 12:33 Reaguje na pavel peregrinKlimatické modely jsou skoro stejné jako modely na předpověď počasí a taky pracují s "okamžitými údaji".
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.6.2026 15:35 Reaguje na Ladislav MetelkaPak se oprávněně domnívám,že i v tomto případě trpí stejným "neduhem" jako meteorologické modely.
Odpovědět
LM
pp
pavel peregrin
23.6.2026 17:45 Reaguje na Ladislav MetelkaPokud pracuje na stejném principu, pak neustále vyhodnocuje data a situaci mění. Nic proti čisté matematice- jenže to je kabinetní výpočet a skutečnost může-a často je- jiná. Mnohokrát to mám v praxi ověřeno, jak dalece se výpočet numerického modelu míjí se skutečností. A zdůrazňuji- neposmívám se modelům, naopak se skláním před umem toho, kdo se tímto zabývá. Ale to je jedna strana mince a druhá je ta, kterou pak často vidím v reálu.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
23.6.2026 18:34 Reaguje na pavel peregrinModel vždy vychází z dat v minulém kroku a počítá hodnoty v dalším kroku. Ten krok je pár minut nebo max. pàr desitek minut. Je to stejné u meteorologických i klimatologických modelú.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.6.2026 19:01 Reaguje na Ladislav MetelkaTo chápu a spravedlivě je třeba říci, že co se konkrétně meteorologických modelů týká, jejich přesnost je podle mých zkušeností tak 60% průměrně, samozřejmě, v období stabilních tlakových výší se blíží maximu, naopak v rozkolísaném jarním a podzimním počasí úspěšnost klesá. Ale stejné je to dle mého laického úsudku i u klimatických modelů, ta míra pravdivosti nemůže být nikdy stoprocentní a proto také říkám, že nelze tvrdit, že klimatické jevy jsou dokonale objasněné, lépe řečeno, jak spolu mnoho proměnných souvisí.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
23.6.2026 16:45Tvrdenie, že „fyzika nezná jednotky fyzikálně kvalitnějších wattů“ a že „watt je watt“, je v reálnom svete neudržateľné.
Kvantitatívne (podľa 1. zákona termodynamiky) síce na papieri rátate rovnaké čísla, ale ich nositelia – fotóny – sa správajú diametrálne odlišne.Predstavte si to na primitívnom mechanickom príklade: Keď striekate vodu z hadice, tak z tenkej hadice pod vysokým tlakom voda tryská a poľahky odstráni blato. Ak vezmete hrubú hadicu, pretečie ňou za sekundu navlas rovnaké množstvo vody (rovnaký počet "wattov"), ale blato neodstráni, len sa lenivo rozleje po povrchu. Alebo príklad s nožmi: obyčajný nôž aj Solingen režú, ale Solingen je ostrejší, lebo má inú geometriu a hustotu energie na čepeli.A presne toto sa deje na našej planéte:Krátkovlnný watt zo Slnka je ako ten tenký prúd pod tlakom (Solingen). Má obrovskú frekvenciu a preniká hlboko do vody oceánov (do desiatok metrov). Tam slnečné watty budujú obrovskú tepelnú kapacitu – ten gigantický planetárny zotrvačník, ktorý drží teplo celé mesiace.Dlhovlnný watt z atmosféry (Vami obhajovaných 333 W/m²) je ako tá voda z hrubej hadice. Neprenikne ani cez mikroskopickú povrchovú blanku vody (pár mikrometrov). Tento watt len olizuje "kožu" hladiny, kde okamžite naštartuje lokálne chladenie odparom (latentné teplo) alebo bleskovo vyžiari energiu cez otvorené atmosférické okná (8–13 mikrometrov) rýchlosťou svetla rovno späť do vesmíru. Do hlbokého energetického systému oceánov takmer vôbec nezasiahne.Sčítavať tieto dva diametrálne odlišné toky energie do jednej šípky v statickom Trenberthovom diagrame a tvrdiť, že "watt ako watt", je čistá školácka chyba. Atmosféra nie je statická plechová doska v laboratóriu.
Odpovědět
Kvantitatívne (podľa 1. zákona termodynamiky) síce na papieri rátate rovnaké čísla, ale ich nositelia – fotóny – sa správajú diametrálne odlišne.Predstavte si to na primitívnom mechanickom príklade: Keď striekate vodu z hadice, tak z tenkej hadice pod vysokým tlakom voda tryská a poľahky odstráni blato. Ak vezmete hrubú hadicu, pretečie ňou za sekundu navlas rovnaké množstvo vody (rovnaký počet "wattov"), ale blato neodstráni, len sa lenivo rozleje po povrchu. Alebo príklad s nožmi: obyčajný nôž aj Solingen režú, ale Solingen je ostrejší, lebo má inú geometriu a hustotu energie na čepeli.A presne toto sa deje na našej planéte:Krátkovlnný watt zo Slnka je ako ten tenký prúd pod tlakom (Solingen). Má obrovskú frekvenciu a preniká hlboko do vody oceánov (do desiatok metrov). Tam slnečné watty budujú obrovskú tepelnú kapacitu – ten gigantický planetárny zotrvačník, ktorý drží teplo celé mesiace.Dlhovlnný watt z atmosféry (Vami obhajovaných 333 W/m²) je ako tá voda z hrubej hadice. Neprenikne ani cez mikroskopickú povrchovú blanku vody (pár mikrometrov). Tento watt len olizuje "kožu" hladiny, kde okamžite naštartuje lokálne chladenie odparom (latentné teplo) alebo bleskovo vyžiari energiu cez otvorené atmosférické okná (8–13 mikrometrov) rýchlosťou svetla rovno späť do vesmíru. Do hlbokého energetického systému oceánov takmer vôbec nezasiahne.Sčítavať tieto dva diametrálne odlišné toky energie do jednej šípky v statickom Trenberthovom diagrame a tvrdiť, že "watt ako watt", je čistá školácka chyba. Atmosféra nie je statická plechová doska v laboratóriu.
LM
Ladislav Metelka
23.6.2026 17:08 Reaguje na Vladimir MertanNení to chyba, je to fyzika. Je to o vlnových délkách. A podle Vás by asi nejlepší watty byly z gama záření.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
23.6.2026 19:01 Reaguje na Ladislav MetelkaVaša poznámka o gama žiarení v podstate veľmi dobre ilustruje to, o čom hovorím. Vlnová dĺžka a spôsob, akým energia reaguje s hmotou, sú kľúčové.
Predstavte si to na jednoduchom príklade s vodou: ak chcete umyť špinavé auto, potrebujete plošný prúd vody z hadice. Ak vezmete príliš tenký a natlakovaný lúč vody, auto neumyjete, ale ho rozrežete. Gama žiarenie je presne ten prípad – má obrovskú energiu, ale kvôli svojej vlnovej dĺžke molekuly vody nerozkmitá (čo tvorí teplo), ale chemicky rozbíja ich väzby. Pre tepelný pohon planéty je preto nepoužiteľné.
Na druhej strane, krátkovlnné slnečné žiarenie presne pasuje do vlastností vody, preniká do hĺbky oceánov a vytvára stabilnú tepelnú kapacitu Zeme. Dlhovlnné žiarenie z atmosféry zasa neprejde ani cez mikroskopickú povrchovú blanku vody, kde hneď vyvoláva odparovanie a latentné chladenie.
Preto hovorím, že sčítavať tieto energetické toky do jednej šípky len preto, že na papieri je „watt ako watt“, neodráža realitu. Každý ten watt robí v reálnom prostredí úplne inú fyzikálnu prácu.
Odpovědět
Predstavte si to na jednoduchom príklade s vodou: ak chcete umyť špinavé auto, potrebujete plošný prúd vody z hadice. Ak vezmete príliš tenký a natlakovaný lúč vody, auto neumyjete, ale ho rozrežete. Gama žiarenie je presne ten prípad – má obrovskú energiu, ale kvôli svojej vlnovej dĺžke molekuly vody nerozkmitá (čo tvorí teplo), ale chemicky rozbíja ich väzby. Pre tepelný pohon planéty je preto nepoužiteľné.
Na druhej strane, krátkovlnné slnečné žiarenie presne pasuje do vlastností vody, preniká do hĺbky oceánov a vytvára stabilnú tepelnú kapacitu Zeme. Dlhovlnné žiarenie z atmosféry zasa neprejde ani cez mikroskopickú povrchovú blanku vody, kde hneď vyvoláva odparovanie a latentné chladenie.
Preto hovorím, že sčítavať tieto energetické toky do jednej šípky len preto, že na papieri je „watt ako watt“, neodráža realitu. Každý ten watt robí v reálnom prostredí úplne inú fyzikálnu prácu.
LM
Ladislav Metelka
23.6.2026 21:55 Reaguje na Vladimir MertanProč tedy dělají základní chyby v čistě klimatologické problematice?
Odpovědět
TK
Tomáš Kalisz
29.6.2026 00:57 Reaguje na Ladislav MetelkaDobrý den pane Metelko,
nevím, zda měl pan Mertan na mysli zrovna to, co já, ale měl bych možná jeden příklad toho, že pokud vychýlíme jeden tok energie v klimatickém systému z ustáleného stavu, obnovit odpovídající změnou jiného toku podle hesla "watt za watt" vyrovnanou celkovou bilanci nemusí stačit k tomu, aby se celý systém vrátil do původního stavu.
Podle prací profesora Axela Kleidona a jeho spolupracovníků z Max Planck institutu a univerzity v Jeně to třeba vypadá, že nemusí jít jednoduše "vynulovat" oteplující působení zesilujícího skleníkového efektu tím, že zeslabíme množství slunečního záření absorbovaného zemským povrchem. Tedy ono sice lze tímto způsobem zabránit, aby sílící skleníkový efekt oteploval zemský povrch, ale podle Kleidona et al. se tak stane na úkor toho, že se zároveň v globálním měřítku sníží intenzita vodního cyklu. Jinými slovy, podle Kleidona a spolupracovníků bychom sice „zamlžením“ stratosféry umělým aerosolem mohli globální průměrnou povrchovou teplotu srazit zpět na „předindustriální“ hodnotu, ale na celé zeměkouli by v důsledku toho v průměru méně pršelo a sněžilo.
Těch publikací je více, zde jen jeden odkaz
https://www.egu.eu/news/88/geoengineering-approaches-to-reduce-climate-change-unlikely-to-succeed/
Přestože jsem nezaznamenal žádnou práci, která by závěry profesora Kleidona zpochybňovala nebo vyvracela, články zabývající se různými způsoby „geoengineeringu“ stále přibývají a tuto, z mého pohledu vážnou, výhradu vesměs pomíjejí, jako by neexistovala.
Nezdá se mi možné, aby správně bylo obojí. Pokud to vidíte stejně, kdo podle Vás dělá chybu – profesor Kleidon ve svých termodynamických studiích, nebo šiky badatelů nad geoengineeringem, tím, že jeho varovné závěry ignorují?
S pozdravem
Tomáš Kalisz
Odpovědět
nevím, zda měl pan Mertan na mysli zrovna to, co já, ale měl bych možná jeden příklad toho, že pokud vychýlíme jeden tok energie v klimatickém systému z ustáleného stavu, obnovit odpovídající změnou jiného toku podle hesla "watt za watt" vyrovnanou celkovou bilanci nemusí stačit k tomu, aby se celý systém vrátil do původního stavu.
Podle prací profesora Axela Kleidona a jeho spolupracovníků z Max Planck institutu a univerzity v Jeně to třeba vypadá, že nemusí jít jednoduše "vynulovat" oteplující působení zesilujícího skleníkového efektu tím, že zeslabíme množství slunečního záření absorbovaného zemským povrchem. Tedy ono sice lze tímto způsobem zabránit, aby sílící skleníkový efekt oteploval zemský povrch, ale podle Kleidona et al. se tak stane na úkor toho, že se zároveň v globálním měřítku sníží intenzita vodního cyklu. Jinými slovy, podle Kleidona a spolupracovníků bychom sice „zamlžením“ stratosféry umělým aerosolem mohli globální průměrnou povrchovou teplotu srazit zpět na „předindustriální“ hodnotu, ale na celé zeměkouli by v důsledku toho v průměru méně pršelo a sněžilo.
Těch publikací je více, zde jen jeden odkaz
https://www.egu.eu/news/88/geoengineering-approaches-to-reduce-climate-change-unlikely-to-succeed/
Přestože jsem nezaznamenal žádnou práci, která by závěry profesora Kleidona zpochybňovala nebo vyvracela, články zabývající se různými způsoby „geoengineeringu“ stále přibývají a tuto, z mého pohledu vážnou, výhradu vesměs pomíjejí, jako by neexistovala.
Nezdá se mi možné, aby správně bylo obojí. Pokud to vidíte stejně, kdo podle Vás dělá chybu – profesor Kleidon ve svých termodynamických studiích, nebo šiky badatelů nad geoengineeringem, tím, že jeho varovné závěry ignorují?
S pozdravem
Tomáš Kalisz
Karel Zvářal
23.6.2026 17:15 Reaguje na Vladimir MertanV té poslední větě jste napsal to, co si myslím o povrchu Země. Atmosféra se až tak dramaticky nezměnila.
Odpovědět
JO
Jarka O.
23.6.2026 19:29 Reaguje na Vladimir MertanJe to přesně tak, jde o úplně jiná kvanta energie od Slunce ve srovnání s těmi od Země. Atmosféra je zároveň příjemcem i výdejcem energií. Toto je kolosální :"Pokud jde o celkovou tepelnou bilanci planety, tak není důvod rozlišovat, zda teplo přišlo k zemskému povrchu přímo ze Slunce v podobě krátkovlnného záření nebo z atmosféry v podobě záření dlouhovlnného." Co fotosyntéza, soudruzi, v českém glóbusu je pod rozlišovací schopností?
Tudíž z fyzikálních znalostí elias, p.metelky nebo těchto pánů už strach nemám, v článku je víc školáckých chyb, a nechápu neslušné posmívání se pánům docentům, kterým šlo hlavně o hospodaření s vodou. Pánové se asi nechtějí chápat. Ale nejhorší je ten obrázek, asi že v Czech globe hodinky a holinky jsou to samé. To je materiál!
Odpovědět
Tudíž z fyzikálních znalostí elias, p.metelky nebo těchto pánů už strach nemám, v článku je víc školáckých chyb, a nechápu neslušné posmívání se pánům docentům, kterým šlo hlavně o hospodaření s vodou. Pánové se asi nechtějí chápat. Ale nejhorší je ten obrázek, asi že v Czech globe hodinky a holinky jsou to samé. To je materiál!
LM
Ladislav Metelka
23.6.2026 21:53 Reaguje na Jarka O.Jenže páni docenti mají základní chyby právě v tom, co se týká klimatu. Do fotosyntézy jim nikdo nemluví.
Odpovědět
PE
Petr Elias
24.6.2026 09:03 Reaguje na Jarka O.Jasně že z toho nemáš strach. Proto to musíš takto okecávat, to dá přeci rozum... :D
Odpovědět
PE
Petr Elias
24.6.2026 09:29 Reaguje na Vladimir MertanJediná chyba jsi ty a tvé nepochopení toho o čem píšeš:
1. Watt je prostě watt - a můžeš se vztekat jak chceš;
2. Nepochopil jsi tu ,,mikrovrstvu,, - ono je to trochu složitější... :D
Ty se prostě a jednoduše snažíš okecat to, že někdo uvedl bláboly pokorného a spol na pravou míru. Děláš to tak vždycky. :D
Odpovědět
1. Watt je prostě watt - a můžeš se vztekat jak chceš;
2. Nepochopil jsi tu ,,mikrovrstvu,, - ono je to trochu složitější... :D
Ty se prostě a jednoduše snažíš okecat to, že někdo uvedl bláboly pokorného a spol na pravou míru. Děláš to tak vždycky. :D
27.6.2026 10:50
Vážení debatéři, sledovat to Vaše dohadování je zábavné, místy i zajímavé, ale v podstatě smutné.
Všechny ty modely, které buď obhajujete, nebo zatracujete, někteří s potřebnou erudicí a někteří evidentně bez ní, totiž neřeší jednu zcela zásadní a podstatnou okolnost: Že se na Zemi každou hodinu (!) narodí přibližně 15 tisíc dalších Pozemšťanů, a to tempo porodnosti že se zvyšuje.
A tudíž mi ty způsoby, jakými EU chce zachránit planetu, a které poslušně kopíruje i naše miniaturní ČR, přičemž všichni blábolí cosi o "udržitelnosti", připadají směšné.
Protože účinek a vliv kteréhokoli z těch opatření žalostně pokulhává za účinkem a vlivem toho přírůstku populace. Závod s ním prohrává. Účinek každého z těch opatření je populační explozí ANULOVÁN a přebit.
Například: Kolik aut na benzin či naftu je třeba nahradit elektroauty, aby se TÍM vykompenzoval vliv přírůstku obyvatelstva Země o 1 milion? Na ten totiž stačí pouhých 5 dnů... PĚT DNŮ! A on se vede směšný spor, jestli má ČR souhlasit se zákazem spalováků v roce 2035 nebo až někdy později! Jako kdyby to mělo nějaký vliv...
Kam se hrabe Kocourkov!
Na realizaci těch opatření, která jsou přinejmenším zčásti nesmyslná, se obětují v souhrnu téměř až nepředstavitelné prostředky - zatímco proti tomu nárůstu populace se nedělá prakticky nic. NIC.
Ono se o něm skoro ani nesmí mluvit - on se totiž odehrává jen v některých oblastech světa, takže mluvit o nějakých opatřeních by mohlo být rasistické...
Odpovědět
Všechny ty modely, které buď obhajujete, nebo zatracujete, někteří s potřebnou erudicí a někteří evidentně bez ní, totiž neřeší jednu zcela zásadní a podstatnou okolnost: Že se na Zemi každou hodinu (!) narodí přibližně 15 tisíc dalších Pozemšťanů, a to tempo porodnosti že se zvyšuje.
A tudíž mi ty způsoby, jakými EU chce zachránit planetu, a které poslušně kopíruje i naše miniaturní ČR, přičemž všichni blábolí cosi o "udržitelnosti", připadají směšné.
Protože účinek a vliv kteréhokoli z těch opatření žalostně pokulhává za účinkem a vlivem toho přírůstku populace. Závod s ním prohrává. Účinek každého z těch opatření je populační explozí ANULOVÁN a přebit.
Například: Kolik aut na benzin či naftu je třeba nahradit elektroauty, aby se TÍM vykompenzoval vliv přírůstku obyvatelstva Země o 1 milion? Na ten totiž stačí pouhých 5 dnů... PĚT DNŮ! A on se vede směšný spor, jestli má ČR souhlasit se zákazem spalováků v roce 2035 nebo až někdy později! Jako kdyby to mělo nějaký vliv...
Kam se hrabe Kocourkov!
Na realizaci těch opatření, která jsou přinejmenším zčásti nesmyslná, se obětují v souhrnu téměř až nepředstavitelné prostředky - zatímco proti tomu nárůstu populace se nedělá prakticky nic. NIC.
Ono se o něm skoro ani nesmí mluvit - on se totiž odehrává jen v některých oblastech světa, takže mluvit o nějakých opatřeních by mohlo být rasistické...
