Ladislav Metelka: Malé vysvětlení a odpovědi pro pány Sejáka a Pokorného
24.7.2026 | Ladislav Metelka |
Ilustrační snímek.
Licence | Volné dílo (public domain)
Co pánům docentům vadí na stanovisku AVex 4/2020?
Je to jedna věta, popisující příkon záření směrem k povrchu, konkrétně že „Asi jedna třetina této energie přichází ve formě slunečního záření a zbylé dvě třetiny ve formě vyzařování (sálání) atmosféry směrem k povrchu Země“. Považují to za fyzikálně nemožné, podle nich by musela kdesi v atmosféře vznikat energie a navíc teplo se nemůže samovolně šířit z chladnějšího prostředí do teplejšího. Páni docenti se ale velice mýlí, nic takového ze stanoviska AVex 4/2020 nevyplývá, jak uvidíme dále.
V tvrzení AVex je totiž klíčové slovo „přichází“. Předmětné tvrzení se tedy zabývá pouze tou částí záření, která přichází k zemskému povrchu. Na níže uvedeném schematu, které použili i oba pánové třeba zde a do kterého jsem pro jasnost a jednoznačnost doplnil číselné označení jednotlivých toků, jde tedy pouze o toky č. 1 a č. 2. To jsou jediné radiační toky, přicházející k povrchu. Tok č. 1 ve viditelné oblasti (160 W.m-2) a tok č. 2 v infračervené (333 W.m-2). Tok č. 3, tedy tepelné vyzařování povrchu (390 W.m-2) není záření, přicházející k povrchu, ale z povrchu odcházející a do přicházejícího záření tedy nepatří.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Upraveno ze Skepticalscience.
Toto schéma se vyskytuje na začátku každé učebnice klimatologie, je doloženo měřeními, a to i na území ČR. Poměr příkonu záření ve viditelné a infračervené oblasti je podle schématu v globálním průměru cca 1:2. Podle měření v ČR (SOO ČHMÚ v Hradci Králové) ale dokonce cca 74% radiační energie přichází k povrchu ve formě tepelného infračerveného záření a jen cca 26 % ve formě viditelného záření. Souvisí to se zeměpisnou šířkou. Čím vyšší je zeměpisná šířka, tím větší je podíl tepelného záření, směřujícího k povrchu, na celkovém radiačním příkonu. Navíc dlouhovlnné záření, emitované atmosférou, dopadá na povrch neustále, 24 hodin denně. Oproti tomu krátkovlnné sluneční záření jen ve dne. Slunce ale musí být dostatečně vysoko nad obzorem, aby intenzita krátkovlnného (viditelného) záření byla vyšší než intenzita infračerveného (tepelného) záření z atmosféry k povrchu. Konkrétně v Hradci Králové to nastává v průměru až při výšce Slunce cca 29 °C, jak ukazuje následující graf:
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Data: ČHMÚ, SOO Hradec Králové
Jistě, záleží tady i na oblačnosti, ale pokud je Slunce výše než ona limitní hodnota, převládá příkon viditelného záření nad dlouhovlnným vyzařováním atmosféry k povrchu. Pokud je Slunce níže nebo pokud je noc, převládá naopak dlouhovlnné vyzařování atmosféry. Je tedy zcela jasné, že v průběhu roku po většinu času převažuje příkon tepelného záření z atmosféry nad příkonem viditelného záření. Konkrétně v Hradci Králové za roky 2012-2025 byla v 83 % celkového času intenzita dlouhovlnného záření z atmosféry k povrchu větší než intenzita globálního záření a jen v 17% času byla nižší. Nejvyšší časový podíl převládajícího dlouhovlnného záření nad globálním byl v prosinci – 98 % a nejmenší v červnu – 69 %. I v létě tedy přichází k povrchu víc radiační energie ve formě tepelného vyzařování atmosféry než ve viditelném slunečním záření. To všechno jsou prostě naměřené hodnoty, jsou v souladu s tvrzením ve stanovisku AVex 4/2020 a s tím páni docenti neudělají vůbec nic. Ať se jim to líbí nebo ne, ať tomu rozumějí nebo ne.
Podle pánů docentů stanovisko AVex ignoruje tepelné vyzařování povrchu
To ale také není pravda. Stanovisko AVex totiž dále uvádí: „Energie klimatického systému Země pochází ze slunečního záření. Slunce má vysokou povrchovou teplotu 5,5 tis. °C, proto vydává především krátkovlnné záření. Zemský povrch společně s atmosférou asi dvě třetiny přicházejícího slunečního záření pohlcují a zbytek odrážejí. Zemský povrch i atmosféra ovšem energii také vyzařují. Protože je však jejich teplota výrazně nižší, vydávají na rozdíl od Slunce záření dlouhovlnné.“. Tedy je tam výslovně uvedeno, že i zemský povrch vyzařuje v infračervené oblasti. Není to ale záření k povrchu přicházející, ale naopak z povrchu odcházející. Proto nemůže být toto vyzařování zahrnuto do záření, přicházejícího k povrchu. Tady si pánové docenti pletou energii přicházející k povrchu s celkovou radiační bilancí povrchu, ale to jsou dvě různé charakteristiky.Uvedené tvrzení v AVex je tedy pravdivé a jednoznačně doložené měřeními. Týká se ovšem pouze radiačních toků, směřujících k povrchu (“přicházející“), což je ve stanovisku AVex 4/2020 jasně uvedeno. Je třeba číst, co je napsáno a nedomýšlet si věci, které tam uvedeny nejsou. Ta věta ve stanovisku AVex není o tepelném vyzařování povrchu (= „odcházející“ záření), popisuje pouze záření k povrchu přicházející. A příkon není výkon.
Jaká tedy je celková bilance tepelného záření v atmosféře?
Opět se můžeme podívat na to schema. Z atmosféry se k povrchu dostává v globálním průměru cca 333 W.m-2 (tok č.2, k povrchu „přicházející“ záření), zatímco z povrchu do atmosféry je to cca 390 W.m-2 (tok č. 3, z povrchu „odcházející“ záření). Čistá bilance toků infračerveného záření mezi povrchem a atmosférou (rozdíl toků č.2 a č.3) je tedy cca 57 W.m-2, s to z povrchu do atmosféry. Tedy z teplejšího prostředí do chladnějšího. To je naprosto v souladu s termodynamickými zákony. Chladnější atmosféra vyzařuje k povrchu méně, než kolik vyzařuje teplejší povrch do atmosféry. Potvrzují to i data z Hradce Králové, na kterých je jasně vidět, že průměrný tok tepelného záření z povrchu do atmosféry (ozn. LWUP) je po celý den větší než tok opačným směrem (ozn. LWDN) a jejich průměrná bilance (LWDN-LWUP) je záporná. Pro srovnání – v Hradci Králové je za roky 2018-2025 průměrný tok LWUP 376 W.m-2, LWDN 318 W.m-2 a průměrná bilance tedy -58 W.m-2. To je, s ohledem na zeměpisnou šířku, v dobré shodě s globálními daty. Závislost průměrných intenzit a bilance na denní době je na následujícím grafu:
popisek
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Data: ČHMÚ, SOO Hradec Králové
Čistý tok tepelného záření je tedy od teplejšího povrchu do chladnější atmosféry, zcela v souladu s 2.termodynamickým zákonem.
Kde se bere energie pro tak velké infračervené vyzařování z atmosféry k povrchu?
V tomto článku se pánové konkrétně ptají: „Co je zdrojem této energie oblohy podle pana Metelky, která je více než dvojnásobkem energie sluneční měřené na stanici ČHMÚ v Hradci Králové? Není to složité. Podle výše uvedeného schématu atmosféra celkově přijímá z tepelného vyzařování povrchu energii 378 W.m-2 (z 390 W.m-2 emitovaných povrchem), dále 79 W.m-2 absorbovaných z krátkovlnného slunečního záření, ale také 20 W.m-2 ze zjevného tepla a 82 W.m-2 z latentního tepla od povrchu. Celkem tedy 559 W.m-2. Vyzařuje 343 W.m-2 k povrchu (z nich je 333 W.m-2 absorbováno povrchem), 187 W.m-2 emituje vzduch do kosmu a 30 W.m-2 emituje do kosmu oblačnost. Celkem tedy z atmosféry odchází 560 W.m-2. Energie tedy nikde v atmosféře nevzniká, atmosféra získává výše popsanými procesy dost energie na to, aby pokryla jak vyzařování k povrchu, tak i do kosmu. Zdrojem této „energie oblohy“, jak to nazývají páni docenti, je tedy-
• absorpce tepelného vyzařování z povrchu do atmosféry
-
• absorpce části viditelného záření v atmosféře
-
• toky zjevného a latentního tepla od povrchu do atmosféry.
Zákon zachování energie i zde tedy jednoznačně platí.
Proč atmosféra vyzařuje k povrchu tolik energie?
Tok tepelného záření odchází z povrchu do atmosféry a teplota povrchu se tím sníží. Kdyby atmosféra neexistovala, celý tento tok by mířil vzhůru do kosmu. V reálné atmosféře se ale velká část energie pohltí na skleníkových plynech a to zvýší teplotu vzduchu. Následně se ta energie z atmosféry opět vyzáří. Nikoli ale ve směru původního toku záření, tedy z povrchu do kosmu, ale všesměrově, část vzhůru a část dolů k povrchu. Při této re-emisi samozřejmě dojde k odpovídajícímu snížení teploty vzduchu. Absorpcí a re-emisí tepelného záření tedy dochází především k zeslabení čistého toku tepelného záření z povrchu směrem vzhůru (absorpce na skleníkových plynech) a také k zesílení toku tepelného záření směrem dolů k povrchu (všesměrová re-emise, tedy částečně i směrem k povrchu). Tok záření směrem vzhůru to zeslabí, tok záření dolů naopak zesílí. A čím více je v atmosféře skleníkových plynů, tím výraznější tento efekt je. Na povrchu se tato energie tepelného záření pohltí, to zvýší teplotu povrchu a následně se zase vyzáří zpět do atmosféry. A tento proces může probíhat opakovaně, v mnoha cyklech. Velké množství energie se tak předává mezi atmosférou a povrchem tepelným zářením obousměrně, v jakémsi polouzavřeném cyklu. Polouzavřeném proto, že část energie, vyzářené povrchem nebo atmosférou odchází do kosmu. Tato ztráta energie se ale průběžně doplňuje energií viditelného záření, absorbovaného povrchem a částečně i atmosférou. Právě absorpce tepelného záření, směřujícího vzhůru a jeho všesměrová re-emise tedy zeslabují čistý tok tepelného záření ze Země do kosmu a zesilují zpětné tepelné vyzařování z atmosféry k povrchu (skleníkový efekt).
K další výzvě pánů docentů zde
Pánové se na mě obrátili s výzvou: „Obracíme se na pana L. Metelku, od kdy a proč neuvažují tok dlouhovlnného záření emitovaného zemským povrchem.“. To je jen další nesmyslný požadavek pánů docentů. Do roku 2017 se na SOO Hradec Králové měřila celková radiační bilance povrchu bilancometrem Schulze. Tedy nikoli jednotlivé složky radiační bilance, ale pouze bilance jako celek. Navíc tento bilancometr měřil zároveň ve viditelné i v infračervené oblasti spektra. Nebylo proto možné vyhodnotit z něj separátně intenzity přicházejícího versus odcházejícího záření a nebylo možné ani rozlišit, které záření bylo ve viditelné a které v infračervené oblasti spektra. Od roku 2017 se ale v Hradci Králové měří, mimo jiné, všechny složky radiační bilance odděleně (globální = dopadající viditelné pyranometry CMP-21, odražené viditelné pyranometrem CM-5, dopadající infračervené pyrgeometrem CGR4 a povrchem vyzařované infračervené pyrgeometrem PIR). Celkovou radiační bilanci z nich pak lze snadno spočítat [1]. Není tedy pravda, že neuvažujeme tok dlouhovlnného záření emitovaného zemským povrchem. Uvažujeme a měříme, stejně jako všechny jednotlivé složky radiační bilance povrchu. Tvrzení pánů docentů je tedy naprosto nesmyslné a nepravdivé.
Jedno problematické tvrzení ve stanovisku AVex 4/2020
Jediné problematické tvrzení ve stanovisku AVex vidím ale ve větě „A protože nižší vrstvy atmosféry jsou teplejší, převažuje vyzařování atmosféry směrem dolů k zemskému povrchu.“. Pokud totiž cosi s něčím srovnáváme (větší, teplejší, rychlejší,…) měli bychom vždy uvádět vzhledem k čemu nebo ve srovnání s čím. To tady není jasně uvedeno a může to vést k dezinterpretaci. Má to znamenat, že nižší vrstvy atmosféry jsou teplejší než ty vyšší? Pak ano, to je pravda. Pokud by to ale mělo znamenat, že nižší vrstvy atmosféry jsou teplejší než zemský povrch, to už by ve většině případů pravda nebyla.Závěrem:
-
• Až na tu jednu nejasně formulovanou větu jsou tedy tvrzení AVex 4/2020 v pořádku. Ze stanoviska nevyplývá žádné porušení termodynamických ani jiných fyzikálních zákonů.
-
• Páni docenti sami požadovali, aby „...odborná diskuse, kritika přešla do odborných časopisů s recenzním řízením...“ (zde). Sami k tomu ale evidentně odvahu nenašli a své názory stále publikují jen na webu.
-
• Námitky pánů docentů vyplývají jednoznačně z jejich nepochopení psaného textu a problematiky radiační a energetické bilance povrchu, terminologického zmatku a ve směšování pojmů „záření, přicházející k povrchu“ a „radiační bilance povrchu“. Není možné do záření, přicházejícího k povrchu, míchat tepelné vyzařování povrchu, protože to není „přicházející“ záření, ale záření „odcházející“ z povrchu. Stanovisko AVex přitom nikterak nepopírá existenci tepelného vyzařování z povrchu do atmosféry.
-
• Obvinění, že „Fyzikálně nepravdivé expertní stanovisko AVex 4/2020 rozvrací funkčnost ČR“ (zde) nebo že „Pomocí fyzikálních chyb zamlčujících toky tepla ze Země do atmosféry se CzechGlobe a další ústavy AVČR, a také ČHMÚ, snaží podvodem udržet význam klimatického cíle pokračujícího snižování emisí CO2“ (zde) jsou tedy naprosto nemístná a lživá a hodně za hranou slušnosti a odborné diskuse. Pánové obviňují kdekoho z rozvracení a podvodu a přitom sami jasně ukazují, že neznají ani naprosté základy klimatologie.
Znovu tedy oba pány vyzývám, aby se za své lživé výroky o stanovisku AVex 4/2020 a za obvinění z podvodu na adresu CzechGlobe, AV ČR a ČHMÚ veřejně omluvili.
Literatura:
[1]: Vaníček et al.: Měření složek radiační bilance a dlouhodobé změny globálního záření v České republice. Sborník prací ČHMÚ, Sv. 61 , ČHMÚ Praha, 2015. ISBN 978-80-87577-51-6, ISSN 0232-0401.
Téma Expertní stanovisko Akademie věd ČR AVex na Ekolistu
3. 6. 2026 Josef Seják: Umělá inteligence potvrzuje nepravdy Expertního stanoviska AVČR ke klimatu
6. 6. 2026 Jan Pokorný: Voda, ne uhlík. Vzkaz klimatickým expertům
11. 6. Ladislav Metelka: Výzva pro pány Pokorného a Sejáka
22. 6. 2026 Jiří Svoboda: Jak funguje atmosféra; proč je příměr se „svetrem“ lepší než „zrcadlo“ nebo „zdroj tepla“
24. 6. 2026 Ladislav Metelka: Pánové Seják a Pokorný znovu ukazují, jak tomu nerozumějí
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Babiš navštíví Slapy. Chce řešit sucho, je pro obnovení koalice proti suchu
Sucho trápí rybáře, kvůli vedrům omezují krmení, na podzim čekají menší ryby
Ve Středomoří, které mění globální oteplování, se daří invazivním druhům
Další články autora |
Ladislav Metelka: Pánové Seják a Pokorný znovu ukazují, jak tomu nerozumějí
Ladislav Metelka: Výzva pro pány Pokorného a Sejáka
Ladislav Metelka: O klimatu tvrdí nesmysly i lidé akademicky vzdělaníOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (268)
MV
Milan Vaněček
24.7.2026 12:18Vidím, že místní komunita ekologů už pochopila že dohadování s panem Metelkou nemá smysl. Je to těžce uvěřitelná manipulace klimatických alarmistů, kteří s pomocí medií a politiků zmanipulovali veřejnost s vyfabulovaným narativem klimatické krize.
Zatímco moje generace měla heslo hippies "Make love, not war" což byl pro mladé Američany skutečně existencionální problém (studoval jsem v USA 1969-70, to bylo okno, kterého využilo hodně mladých v Československu, v 1968 vykorespondovat stipendium a odjet před říjnem 1969, kdy zase "spadla klec".)
Ty současné mladé se podařilo vmanipulovat do fiktivního problému globálního oteplování, které existovalo i nyní existuje a střídalo se s ochlazováním a bude to i v budoucnu. Je to skutečný majstrštik dokonalé propagandy.
Ale pár fyzikálních detailů k panu Metelkovi:
1) píše, cituji: "Tok č. 1 ve viditelné oblasti (160 W.m-2)", to je nesmysl, neboť ze Slunce na Zem přichází především infračervené záření vlnových délek 850- cca 4500 nm (přes 50 % příkonu), a jen zbytek je z viditelné oblasti spektra (a pár procent z UV)
2) Ty hodnoty jsou ovšem zprůměrované, nejen přes den a noc ale i přes roční období a dokonce pro vyhlazení i přes několik let a to přes všechna místa na zeměkouli. Čili obrovský komplex neustále se měnících hodnot.
3) "skleníkový efekt" není tvořen pouze absorpcí/reemisí na vodní páře či CO2 či jiných "skleníkových" plynech ale přidává se k němu i záření rozptýlené pomocí Mieho rozptylu
Tož tak je to...
Odpovědět
Zatímco moje generace měla heslo hippies "Make love, not war" což byl pro mladé Američany skutečně existencionální problém (studoval jsem v USA 1969-70, to bylo okno, kterého využilo hodně mladých v Československu, v 1968 vykorespondovat stipendium a odjet před říjnem 1969, kdy zase "spadla klec".)
Ty současné mladé se podařilo vmanipulovat do fiktivního problému globálního oteplování, které existovalo i nyní existuje a střídalo se s ochlazováním a bude to i v budoucnu. Je to skutečný majstrštik dokonalé propagandy.
Ale pár fyzikálních detailů k panu Metelkovi:
1) píše, cituji: "Tok č. 1 ve viditelné oblasti (160 W.m-2)", to je nesmysl, neboť ze Slunce na Zem přichází především infračervené záření vlnových délek 850- cca 4500 nm (přes 50 % příkonu), a jen zbytek je z viditelné oblasti spektra (a pár procent z UV)
2) Ty hodnoty jsou ovšem zprůměrované, nejen přes den a noc ale i přes roční období a dokonce pro vyhlazení i přes několik let a to přes všechna místa na zeměkouli. Čili obrovský komplex neustále se měnících hodnot.
3) "skleníkový efekt" není tvořen pouze absorpcí/reemisí na vodní páře či CO2 či jiných "skleníkových" plynech ale přidává se k němu i záření rozptýlené pomocí Mieho rozptylu
Tož tak je to...
LM
Ladislav Metelka
24.7.2026 12:48 Reaguje na Milan Vaněčekad 1) Ty toky se měří, pane Vaněčku. Nejen sumárně, ale i ve vybraných jednotlivých vlnových délkách. Navíc se měří do cca 2800 nm, což není tepelné vyzařování. Je to viditelné + blízké infračervené. Máte ale pravdu v tom, že by se tomu asi nemělo říkat "viditelné", ale "krátkovlnné".
ad 2) Ano, je to zprůměrované schema. Je to spíše pro pochopení principu, samozřejmě se to nedá aplikovat na všechna jednotlivá místa na zemi a všechny denní i roční doby. Proto uvádím i data z HK a proto se to taky měří na spoustě míst po světě.
3) Mieovský rozptyl je jen rozptyl to není vyzařování atmosféry. Ale i to se měří.
Odpovědět
ad 2) Ano, je to zprůměrované schema. Je to spíše pro pochopení principu, samozřejmě se to nedá aplikovat na všechna jednotlivá místa na zemi a všechny denní i roční doby. Proto uvádím i data z HK a proto se to taky měří na spoustě míst po světě.
3) Mieovský rozptyl je jen rozptyl to není vyzařování atmosféry. Ale i to se měří.
PE
Petr Elias
24.7.2026 13:19 Reaguje na Milan VaněčekNejlepší bude, když přestanete tupě blábolit a dělat ze sebe pitomce. ;)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.7.2026 13:30 Reaguje na Petr EliasPan Vaněček má svým způsobem pravdu. UV záření, viditelné, infračervené jsou technicky dány rozsahem vlnových délek. V meteorologii se ale vžilo nazývat viditelným zářením to, co detekují pyranometry (cca 285-2800 nm, tedy skutečně viditelné + blízké IR) a infračerveným co detekují pyrgeometry (4-50 mikrometrů). Navíc se z hlediska původu záření používá i termín "tepelné". Tam někde vzniká terminologický problém mezi meteorologem a technikem. Asi by se mělo kvůlui jasnosti používat "krátkovlnné" (285-2800 nm) a "tepelné" (4-50 mikrometrů). Budu se snažit, aby to bylo jasné.
Jinak mezi 285 a 2800 nm (v krátkovlnné oblasti) vyzařuje Slunce asi 98-99% radiační energie. Část ve viditelné a část v blízké IR oblasti.
Odpovědět
Jinak mezi 285 a 2800 nm (v krátkovlnné oblasti) vyzařuje Slunce asi 98-99% radiační energie. Část ve viditelné a část v blízké IR oblasti.
PE
Petr Elias
24.7.2026 13:40 Reaguje na Ladislav MetelkaPokud vaněček něco nepochopil (nebo mu to nebylo jasné) měl se normálně zeptat. A ne hned začít psát ty jeho debility o manipulacích, alarmistech, propagandě, apod.
Odpovědět
LM
JO
Jarka O.
24.7.2026 13:17Tito lidé něco napíší a jiní lidé se jim mají omlouvat... P. Vaněčku, prosím jako fyzik vysvětlete p. Metelkovi, jak by vypadalo záření na naší planetu bez atmosféry, že záření vubec atmosféru nepotřebuje a že záření, vyzařování, sálání, radiace je tentýž pojem, děkuji.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
24.7.2026 13:34 Reaguje na Jarka O.Bez atmosféry bychom měli obrovský teplotní rozdíl mezi dnem a nocí. Bylo by to podobně jako na Měsíci, přes měsíční den (osvětlená část přes 100 C,
přes noc (méně než -100 C, -200C podle toho zda není či je trvale ve stínu). Intensita osvětlení jako je nad zemskou atmosférou,
My lidé, příroda,všichni atmosféru potřebujeme, vodní páru potřebujeme, CO2 potřebujeme.
Žádné elektromagnetické záření atmosféru pro své šíření nepotřebuje
Odpovědět
přes noc (méně než -100 C, -200C podle toho zda není či je trvale ve stínu). Intensita osvětlení jako je nad zemskou atmosférou,
My lidé, příroda,všichni atmosféru potřebujeme, vodní páru potřebujeme, CO2 potřebujeme.
Žádné elektromagnetické záření atmosféru pro své šíření nepotřebuje
VM
Vladimir Mertan
24.7.2026 14:31 Reaguje na Milan VaněčekOtázka je, čo by urobila atmosféra bez skleníkových plynov. Podľa všetkého by sa zohriala dotykom o horúci povrch, ale nevedela by sa toho tepla zbaviť, pretože N2 a O2 nevyžarujú.
Odpovědět
va
vaber
24.7.2026 17:02 Reaguje na Vladimir MertanChcete říci ,že dusík a kyslík se nemohou ohřát nebo ochladit bez skleníkových plynů a co by se v takové atmosféře ohřálo.
Odpovědět
LM
va
vaber
25.7.2026 08:39 Reaguje na Ladislav Metelka Nevím nevím,asi mají velice malou tepelnou kapacitu to znamená snadno se ohřejí a snadno ochladí a potřebují na to málo energie.
Ohřály by se málo od slunečního záření,netuším vůbec jaké teploty by atmosféra dosáhla, ale od povrchu by se ohřály. Proč od povrchu jo,vždyť je to také jen výměna fotonů, jen ten foton má kratkou dráhu. Zajímala by mě rychlost ochazování, ale i naše atmosféra se v noci rychle ochlazuje,když je jasno.
Odpovědět
Ohřály by se málo od slunečního záření,netuším vůbec jaké teploty by atmosféra dosáhla, ale od povrchu by se ohřály. Proč od povrchu jo,vždyť je to také jen výměna fotonů, jen ten foton má kratkou dráhu. Zajímala by mě rychlost ochazování, ale i naše atmosféra se v noci rychle ochlazuje,když je jasno.
Karel Zvářal
25.7.2026 18:27 Reaguje na vaberDobrý postřeh, na který navážu. Středozemní moře je v posledních týdnech ABnormálně teplé, čiže teplo z kontinentů (A+A) přenášené vzduchem/větrem pohlcuje oceán. Zemský povrch takovou schopnost akumulace tepla nemá, voda ano. Proto se otepluje zejména v době, kdy je na sev. polokouli léto. Proto píšu o deforestaci, desertifikaci, hoblování trávníků, dehydrataci půdy, urbanizaci... To vše vytváří teplo+, které tu v minulosti nebylo.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
24.7.2026 17:47 Reaguje na vaberMôžu sa zohriať od rozpáleného povrchu priamo. Aj v súčasnej atmosfére prevažuje prenos tepla dotykom a skupenskou premenou vody - latentným teplom. N2 a O2 nevedia zachytiť žiarenie, ale to neznamená že sa nedokážu zohriať.
Odpovědět
va
vaber
25.7.2026 08:44 Reaguje na Vladimir MertanNapsal jste:atmosféra by sa zohriala dotykom, ale nevedela by sa toho tepla zbaviť, pretože N2 a O2 nevyžarujú.
Takže ohřát by se podle vás dokázala a ochladit ne.
Odpovědět
Takže ohřát by se podle vás dokázala a ochladit ne.
VM
Vladimir Mertan
25.7.2026 16:58 Reaguje na vaberSamozrejme že by sa dokázali ochladiť, ale nie svojim vyžarovaním. Chladili by sa tak, že by odovzdali teplo povrchu, ale to je výlučne možné iba v noci.
Odpovědět
va
vaber
26.7.2026 08:19 Reaguje na Vladimir MertanNo když myslíte, že když se kyslík nebo dusík nebude ničeho dotýkat zůstane stále teplý,nebudu vám to vyvracet. Co je to dotýkání v rozměrech atomu a jak se dotýkají atomy kyslílu a vody z pohledu maličkého fotonu.
Museli by jsme zabíhat někam do kvantové fyziky a oblasti energie a co to energie ,tedy foton, vlastně je a jak ovlivnuje chování atomu, co v atomu dělá a proč a tím nám ovlivňuje teplotu a tepelnou kapacitu nějaké látky. Ale tomu nerozumí dobře nikdo a kdo by dal dobrý funkční model překoná Einsteina.
Odpovědět
Museli by jsme zabíhat někam do kvantové fyziky a oblasti energie a co to energie ,tedy foton, vlastně je a jak ovlivnuje chování atomu, co v atomu dělá a proč a tím nám ovlivňuje teplotu a tepelnou kapacitu nějaké látky. Ale tomu nerozumí dobře nikdo a kdo by dal dobrý funkční model překoná Einsteina.
VM
Vladimir Mertan
26.7.2026 13:37 Reaguje na vaberPresnejšie aj kyslík a dusík by slabo vyžarovali, takže stále by teplý nezostal. Samozrejme ide nielen o dotýkanie ale o to, že vzduch by nebol nehybný a neustále by povrch obmýval. Teplý vzduch by stúpal hore, pričom by sa adiabaticky ochladil a znova by klesal k povrchu, kde by sa adiabaticky zohrial + zobral by teplo povrchu. Na to nepotrebujeme ísť do kvantovej fyziky, je to obyčajný teplotný prenos, tak ako sa zohreje fén alebo radiátor.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
24.7.2026 21:26 Reaguje na vaberV skutocnosti je sklenník najlepším dôkazom, ze sa vzduch zohrieva velmi dobre tepelnou výmenou. Ak by sme naplnili sklenník iba kyslíkom a dusíkom, zohreje sa v nom vzduch úplne rovnako ako keby obsahoval aj skleníkové plyny. Stačí zabrániť, aby zohriaty vzduch stúpal do výšky.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
27.7.2026 11:14 Reaguje na Vladimir MertanNaopak, když nevyzařují tak ani neabsorbují. Tudíž by všechno záření propustily do vesmíru a bylo by mnohem chladněji. Teplo by se do atmosféry předávalo jen vedením či cirkulací.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
27.7.2026 15:30 Reaguje na Jiří SvobodaP. Svoboda o tom tu celý čas hovorím. Prečítajte si príspevky p. Vaněčka obsolutna väčšina žiarenia odíde aj z povrchu otvorenými atmosférickými oknami."Přitom vědci vědí (to je čistá, nezměnitelná fyzika) že katastrofický růst teplot možný není protože existuje atmosférické průhledné "okno" mezi cca 8 a 12 mikrony, to je oblast nejsilnější tepelné radiace Země kdy ani vodní pára ani CO2 ani jiné "skleníkové plyny" neabsorbují" Vzduch- atmosféra sa zohrievajú vedením a latentným teplom z kondenzácie vody - v podstate ste to napísal správne. Ide o to že radiačne zohriať bežný vzduch, ktorý hoci aj obsahuje nejaké skleníkové molekuly je problém. Preto ani neexisujú žiadne prístroje, ktoré by zohrievali vzduch pomocou tepelného žiarenia.
Odpovědět
va
vaber
28.7.2026 08:25 Reaguje na Vladimir MertanTakže i vy jste uznal ,že atmosféra se ořívá hlavně díky skleníkovým plynům. Kdysi jste operoval největším skleníkovým plynem ,párou ,než jste sám sobě dokázal, že koloběh vody vlastně planetu ochlazuje,takže ohřívat ji musí jiný skleníkový plyn.
Nad oceány je vzduch teplejší než voda ,tak ohřev atmosféry bez kontaktu s povrchem je významný. Dle vás by se měla atmosféra velmi ochladit od hladiny oceánu,podobně jako se vzduch nad pevninou ohřívá od povrchu.
Odpovědět
Nad oceány je vzduch teplejší než voda ,tak ohřev atmosféry bez kontaktu s povrchem je významný. Dle vás by se měla atmosféra velmi ochladit od hladiny oceánu,podobně jako se vzduch nad pevninou ohřívá od povrchu.
Karel Zvářal
28.7.2026 08:33 Reaguje na vaberKdyž von nám ten vzduch nad pevninou dnes ohřívá i oceán, vidět nejlépe na Středozemním moři. Ono tomu tak bylo vždy, akorát odhalováním půdy/orbou, deforestací, vypásáním a rozlízáním zástavby ap jsme to už přehnali. Takže co vyrábíme, toho se nám dostává i s přídavkem.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
28.7.2026 15:40 Reaguje na vaberJa neviem, ak to nechápete, dajte si to vysvetliť od AI. Ja som predsa napísal že sa vzduch zohrieva dotykom a vedením, prípadne teplom ktroé mu voda odovzdá pri kondenzácii.
Odpovědět
va
vaber
29.7.2026 07:46 Reaguje na Vladimir MertanAž bude AI odpovídat jak myslící člověk ne jako stroj, který jen shrnuje známé informace, bude užitečný. Možná taková AI už existuje ,ale není pro veřejnost. Až AI odpoví, že takové odpovědi člověku nebude dávat protože to zneužije atd. bude to známka myšení.
Základní otázka o kterou se tu hádáme je proč se planeta ohřívá. Zda je to od CO2 nebo od něčeho jiného. A od nikoho jsem neslyšel jiný důvod kromě CO2. Vodu ,tepelné kupole a historii můžete vynechat ,to nic neříká o příčině.
Odpovědět
Základní otázka o kterou se tu hádáme je proč se planeta ohřívá. Zda je to od CO2 nebo od něčeho jiného. A od nikoho jsem neslyšel jiný důvod kromě CO2. Vodu ,tepelné kupole a historii můžete vynechat ,to nic neříká o příčině.
Karel Zvářal
29.7.2026 08:30 Reaguje na vaberVabere, vabere... Je to připomínáno opakovaně: tmavnutí nejen e, ale i povrchu zemského, v důsledku intentenzivního antropocénu. Vzdušné masy jsou v pohybu, vítězí plodný jih, kde nemusí tolik topit.
Odpovědět
va
vaber
29.7.2026 12:39 Reaguje na Karel ZvářalPovím vám svůj pohled.
Planeta se více ohřívá ,hlavně na rovníku, ale tam se to neprojevuje u povrchu, protože tam jsou mraky,ale ohřívá se vrstva mraků a vrstva nad mraky. Od rovníku jde gigantické množství ohřátého vzduchu hlavně na sever. Mistr Mertan začne mávat Coriolisovou silou. Když se tento teplý vzduch dostane k nám, je vše umocněno jasnou oblohou. Při jasné obloze dopadá na povrch na 1m2 tak 800W a při zatažené tak 20W, to je veliký rozdíl. No a většina té dopadající energie ohřívá povrch.
V noci a i ve výšších vrstvách atmosféry je ochlazování brzděno skleníkovými plyny. Prostě víc energie zůstává v atmosféře než kdysi a ta se spotřebovává na akumulaci tepla a růst teploty.
Před dvěna dny jsem šel po Americké třídě v Plzni. Mimochodem měla mnoho názvů,Stalinova ,Svobodova, France Josefa, Moskevská atd.
šel jsem po ní ,nebyl jsem tam mnoho let a viděl jsem jak velké stromy ji zastínily, dříve tam nebyly a nedovolily paprskům slunce dojít na zem a ohřívat.
Města opravdu mají dnes hodně stromů. To je malá poznámka k tmavnutí. Do antropocénu se počítá i růst CO2. Musel jsem si najít co to antropocén je. Někdo ten název vymyslel prý v roce 2000 a já jsem dost konzervativní v používání nových termínů. Obvykle stačí ty staré.
Odpovědět
Planeta se více ohřívá ,hlavně na rovníku, ale tam se to neprojevuje u povrchu, protože tam jsou mraky,ale ohřívá se vrstva mraků a vrstva nad mraky. Od rovníku jde gigantické množství ohřátého vzduchu hlavně na sever. Mistr Mertan začne mávat Coriolisovou silou. Když se tento teplý vzduch dostane k nám, je vše umocněno jasnou oblohou. Při jasné obloze dopadá na povrch na 1m2 tak 800W a při zatažené tak 20W, to je veliký rozdíl. No a většina té dopadající energie ohřívá povrch.
V noci a i ve výšších vrstvách atmosféry je ochlazování brzděno skleníkovými plyny. Prostě víc energie zůstává v atmosféře než kdysi a ta se spotřebovává na akumulaci tepla a růst teploty.
Před dvěna dny jsem šel po Americké třídě v Plzni. Mimochodem měla mnoho názvů,Stalinova ,Svobodova, France Josefa, Moskevská atd.
šel jsem po ní ,nebyl jsem tam mnoho let a viděl jsem jak velké stromy ji zastínily, dříve tam nebyly a nedovolily paprskům slunce dojít na zem a ohřívat.
Města opravdu mají dnes hodně stromů. To je malá poznámka k tmavnutí. Do antropocénu se počítá i růst CO2. Musel jsem si najít co to antropocén je. Někdo ten název vymyslel prý v roce 2000 a já jsem dost konzervativní v používání nových termínů. Obvykle stačí ty staré.
Karel Zvářal
29.7.2026 13:31 Reaguje na vaberAno, v atmosféře je více energie/tepla. A mělo by se tudíž více odpařovat z oceánu a následně více pršet... ale neprší!-/
Zato v oblastech s cyklóny prší více, až tak, že to hezké není. Tam to formování točivé oblačnosti je krásně spektakulání a vystihuje moc a sílu planety.
Mám rád jednoduchou fyziku, bez složitostí, řečí o mikročásticích ap, neb pro nás je podstatná voda a její pravidelný přísun v mracích - což v poslední době vázne. Tepelné kupole jsou pozdrav ze Sahary, a její (prodloužené Azorské) tlakové výše. A jak víme, postupující desertifikací se plocha Sahary zvyšuje, tudíž i více tepla vyprodukuje.
Vytvořené anticyklóny blokují tvorbu a chod oblačnosti - a lidé svým hospodařením na půdě i s vodou k jejich rozsahu přispívají.
Tak jako Antarktida ovlivňuje chladem široké okolí a brání vzniku cyklónů, sev. polokoule s převahou pevniny produkuje více tepla, než kdy dříve, a produkuje (krom silnějších větrů) i silnější anticyklóny. Proto prší méně často, zato divočeji. Takhle jednoduše to vidím.
A super motýli nemají naprosto žádný vliv, pravil ideolog-) Avšak neznámá příčina "ne mocného" JS mě nechává na pochybách...
Odpovědět
Zato v oblastech s cyklóny prší více, až tak, že to hezké není. Tam to formování točivé oblačnosti je krásně spektakulání a vystihuje moc a sílu planety.
Mám rád jednoduchou fyziku, bez složitostí, řečí o mikročásticích ap, neb pro nás je podstatná voda a její pravidelný přísun v mracích - což v poslední době vázne. Tepelné kupole jsou pozdrav ze Sahary, a její (prodloužené Azorské) tlakové výše. A jak víme, postupující desertifikací se plocha Sahary zvyšuje, tudíž i více tepla vyprodukuje.
Vytvořené anticyklóny blokují tvorbu a chod oblačnosti - a lidé svým hospodařením na půdě i s vodou k jejich rozsahu přispívají.
Tak jako Antarktida ovlivňuje chladem široké okolí a brání vzniku cyklónů, sev. polokoule s převahou pevniny produkuje více tepla, než kdy dříve, a produkuje (krom silnějších větrů) i silnější anticyklóny. Proto prší méně často, zato divočeji. Takhle jednoduše to vidím.
A super motýli nemají naprosto žádný vliv, pravil ideolog-) Avšak neznámá příčina "ne mocného" JS mě nechává na pochybách...
va
vaber
29.7.2026 14:55 Reaguje na Karel ZvářalAno odborníci řekli a je to logické,dle našich znalostí,že když bude tepleji bude víc pršet. U nás to neplatí to víme a já myslím ,že to neplatí ani v planetárním měřítku, Mluvilo se o suchu v Austrálii a stejně tak i v Amazonii ,nebo USA. Potom si novináři najdou nějaké záplavy a prezentují to jak typický jev. Nevím zda třeba monsůn v Indii a Asii je silnější než kdysi. Kdyby tam nepřišel, část světa zahyne.
Odpovědět
Karel Zvářal
29.7.2026 15:12 Reaguje na vaberCo mě od dětství ničilo, resp bylo proti logice, že hned u moře začíná poušť. Např Atacama, nejstarší p na světě. Dnes čekající tankery u holých skal - deprimující pohled.
Je jisté, že přírodní zákony/prouděni ap neovlivníme. Ale nikdo mi nevymluví, že drancováním podzemních zdrojů vody sucho podporujeme. Nebo ředěním JS boeingovými spalinami... Těch vlivů klimazměny je podle mýho (jednoznačně) více, než pouhý oxid uhlíku. Ale blbě se to měří, resp dokazuje.
Odpovědět
Je jisté, že přírodní zákony/prouděni ap neovlivníme. Ale nikdo mi nevymluví, že drancováním podzemních zdrojů vody sucho podporujeme. Nebo ředěním JS boeingovými spalinami... Těch vlivů klimazměny je podle mýho (jednoznačně) více, než pouhý oxid uhlíku. Ale blbě se to měří, resp dokazuje.
va
vaber
28.7.2026 08:15 Reaguje na Jiří SvobodaNo a nyní jste uznal,že bez skleníkových plynů by bylo chlaději a to znamená více skleníkových plynů a bude tepleji.
Co je na úrovni atomu ,předávání tepla vedením, třeba mezi povrchem planety a vzduchem a jaký je rozdíl při předávání tepla zářením . Předání tepla ,tedy energie fotonu, vedením a předání tepla zářením,je v principu úplně stejné ,atom musí přijmout energetický foton.
Jediný rozdíl může být, že atom co má přijmout foton, se ve vzduchu může fotonu vyhnout, ale aby se ohřál musí přijmout. Takže i kyslíl i dusík musí přijímat. Jinak by oba plyny zůstávaly v atmosféře studené , na jaké teplotě netuším, nehřály by ani nechladily.
Odpovědět
Co je na úrovni atomu ,předávání tepla vedením, třeba mezi povrchem planety a vzduchem a jaký je rozdíl při předávání tepla zářením . Předání tepla ,tedy energie fotonu, vedením a předání tepla zářením,je v principu úplně stejné ,atom musí přijmout energetický foton.
Jediný rozdíl může být, že atom co má přijmout foton, se ve vzduchu může fotonu vyhnout, ale aby se ohřál musí přijmout. Takže i kyslíl i dusík musí přijímat. Jinak by oba plyny zůstávaly v atmosféře studené , na jaké teplotě netuším, nehřály by ani nechladily.
LM
Ladislav Metelka
24.7.2026 13:41 Reaguje na Jarka O.Z hlediska původu a vlastností toho záření a jeho chování v atmosféře to vůbec není totéž.
Odpovědět
PE
Petr Elias
24.7.2026 13:21Tak nechtěl jsem nic psát, ale napíšu. :)
Dobrý článek - vše vysvětleno, už po několikáté.
Bohužel omluvu od těch dvou moulů nemůžete očekávat. Natož nějaké pochopení tématu od místních troubů. :)
Odpovědět
Dobrý článek - vše vysvětleno, už po několikáté.
Bohužel omluvu od těch dvou moulů nemůžete očekávat. Natož nějaké pochopení tématu od místních troubů. :)
JS
Josef Střítecký
24.7.2026 13:44Ta argumentace se vede o číslech a naměřených hodnotách, a může tedy působit jako smysluplné bádání. Ale není skutečnost prostě taková, že atmosféra vytváří něco jako peřinu (průsvitný izolant), a pod ní se děje to co běžně v posteli. Nohy nám ohřívá teplo z krevního oběhu a jeho velká část zůstává pod přikrývkou, a malá část samozřejmě uteče. Ale je přece každému jasné, že peřina nehřeje, jen zadržuje teplo z těla. Stejné je to s atmosférou. Taky nehřeje, jen cyklicky (den, noc, jaro, léto, podzim, zima) zadržuje více či méně tepla předaného Zemi sluncem. Atmosféra není zdrojem tepla, pane Metelko, ale izolantem. Pak jakákoliv polemika o statích a formulacích "vědců" z AVexu je úplně zbytečná a Vaše zaujetí "vědou" z Hradce Králové hraničí s posedlostí.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.7.2026 13:50 Reaguje na Josef StříteckýProsím Vás, přečtěte si to ještě jednou, i s tím schematem v ruce. Nikde jsem nepsal, že atmosféra je zdrojem tepla. Je zdrojem tepelného vyzařování. Odkud na něj bere energii, to tam máte uvedeno.
Odpovědět
JS
Josef Střítecký
24.7.2026 14:54 Reaguje na Ladislav MetelkaAtmosféra nemůže být zdrojem tepelného vyzařování. Zdroj znamená příčinu. Pokud budete tvrdit, že přijímá a akumuluje teplo, jehož zdrojem je slunce, pak je to OK. Že to ovlivňuje klima, je taky OK. Pak se ale celá diskuse točí okolo slovíček "zdroj tepla" a "vyzařování tepla". A to mi připadá malicherné.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.7.2026 14:59 Reaguje na Josef StříteckýNež začnete diskutovat, přečtěte si ten článek hezky pomalu, se schematem v ruce. Máte tam všechno vysvětlené. Ale dám vám to sem ještě jednou: Zdrojem energie je
• absorpce tepelného vyzařování z povrchu do atmosféry
• absorpce části viditelného záření v atmosféře
• toky zjevného a latentního tepla od povrchu do atmosféry.
V textu máte uvedené i to, jak velké ty toky jsou...
Odpovědět
• absorpce tepelného vyzařování z povrchu do atmosféry
• absorpce části viditelného záření v atmosféře
• toky zjevného a latentního tepla od povrchu do atmosféry.
V textu máte uvedené i to, jak velké ty toky jsou...
JS
Josef Střítecký
24.7.2026 16:39 Reaguje na Ladislav MetelkaMáte to pěkně rozepsané, ale je to vlastně k ničemu. Ty 3 uváděné body nemohou být v žádném případě zdrojem. Jsou jen důsledkem toho, že slunce ohřálo Zemi. Naopak definují vlastnost atmosféry absorbovat a kumulovat "nakoupené" teplo. A je-li zjevné, nebo latentní, nebo zda jde o toky, či jiné formulace děje, --- mi nepřipadá podstatné.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.7.2026 16:57 Reaguje na Josef StříteckýAno, je to o absorpci a emisi. Jediná energie zvenku je z krátkovlnného slunečního záření.
Odpovědět
PE
Petr Elias
24.7.2026 13:52 Reaguje na Josef StříteckýOno by to napřed chtělo pochopit o čem p. Metelka píše a co tvrdí či netvrdí ... ;)
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
24.7.2026 13:54Mal by som jeden vtip k tejto téme:
Syn hovorí mame:
- Mami, horí lampa.
- Nehovorí sa horí lampa, ale lampa svieti.
- Tak mami, už nám svietia aj záclony.
Pointa je že naozaj môže dôjsť k zámene pojmov s katastrofálnymi následkami.
Odpovědět
Syn hovorí mame:
- Mami, horí lampa.
- Nehovorí sa horí lampa, ale lampa svieti.
- Tak mami, už nám svietia aj záclony.
Pointa je že naozaj môže dôjsť k zámene pojmov s katastrofálnymi následkami.
VM
Vladimir Mertan
24.7.2026 13:54Mal by som jeden vtip k tejto téme:
Syn hovorí mame:
- Mami, horí lampa.
- Nehovorí sa horí lampa, ale lampa svieti.
- Tak mami, už nám svietia aj záclony.
Pointa je že naozaj môže dôjsť k zámene pojmov s katastrofálnymi následkami.
Odpovědět
Syn hovorí mame:
- Mami, horí lampa.
- Nehovorí sa horí lampa, ale lampa svieti.
- Tak mami, už nám svietia aj záclony.
Pointa je že naozaj môže dôjsť k zámene pojmov s katastrofálnymi následkami.
LM
Ladislav Metelka
24.7.2026 14:06 Reaguje na Vladimir MertanA neměl byste na toto téma třeba ještě nějaký vtip?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
24.7.2026 14:16 Reaguje na Ladislav MetelkaMám niekoľko otázok. Sľubili ste samotný článok o tom ako funguje ten Váš prístroj pyrgeometer. Aby sme vedeli čo vlastne meria a ako. Ako je napríklad kalibrovaný. Potom by ma zaujimalo, čo robilo žiarenie atmosféry dnes v noci na Kvilde, keď tam namerali -4°C. Podľa všetkého to Vaše žiarenie iba sleduje teplotu, ale to neznamená že to teplo skutočne zachytili skleníkové plyny.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.7.2026 14:36 Reaguje na Vladimir MertanPyegeometry jsou kalibrované 1x za 4 roky ve Světovém radiačním centru v Davosu proti WISG (World Infrared Standard Group) - https://www.pmodwrc.ch/en/world-radiation-center-2/irs/wisg/. Jak funguje pyrgeometr máte třeba na https://www.kippzonen.com/products/cgr4_pyrgeometer
Na Kvildě měření nemáme, ale tam jde často o stékání chladného vzduchu do údolí a nemusí jít vždy jen o radiační záležitost.
Odpovědět
Na Kvildě měření nemáme, ale tam jde často o stékání chladného vzduchu do údolí a nemusí jít vždy jen o radiační záležitost.
VM
Vladimir Mertan
24.7.2026 15:07 Reaguje na Ladislav MetelkaTak som sa zase dozvedel, ako v tom vtipe o zabludenom vrtulniku nad budovou Microsoftu. Takže každé 4 roky posielate ten pyrgeometer do Davosu? Nechce sa mi veriť. Ako píšete, nemusí ísť vždy iba o radiačnú záležitosť. Podľa všetkého to platí neustále, prečo sme mali v júni 40°C a potom skoro celý júl chladno? Slnečný výkon sa takmer nezmenil ale teploty isli dolu o 20°C. To sa všetko utopí vo Vašich priemeroch ale je jasné že pôsobia iné činitele ako radiacia a spätné žiarenie atmosféry. Opakujem otázku, či to spätné žiarenie atmosféry nie je iba vyjadrením jej teploty?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.7.2026 15:24 Reaguje na Vladimir MertanNe. Vezeme je do Davosu a pak zase zpátky.
Pokud jde o ty teploty, to je počasím.
Ano, tepelné záření je závislé hlavně na teplotě.
Odpovědět
Pokud jde o ty teploty, to je počasím.
Ano, tepelné záření je závislé hlavně na teplotě.
VM
Vladimir Mertan
24.7.2026 15:50 Reaguje na Ladislav MetelkaAk sa klíma skladá z jednotlivých dní a ak to „spätné žiarenie“ (ktoré má podľa nich poháňať skleníkový efekt) funguje neustále, okamžite a s obrovskou silou okolo 330 W/m², potom by malo neustále tlačiť na zemský povrch. Lenže ak v lete príde studený front a teplota spadne o 20 stupňov, táto údajná „dečka“ zrazu vôbec nič nebrzdí a neudržiava.
Znamená to jediné: klíma nie je nič iné ako štatistický súčet premenlivého počasia. Ak samotné počasie (prúdenie vzduchu, advekcia, energia zo Slnka) dokáže v priebehu troch dní úplne prevalcovať a zmeniť celkovú energetickú bilanciu o desiatky percent, tak tvrdiť, že pozadie celej tejto mašinérie riadi fixné spätné žiarenie CO2, je postavené na hlavu. Žiarenie predsa nemôže byť raz "pánom klímy" a hneď nato bezmocným divákom, keď zafúka severný vietor.
Odpovědět
Znamená to jediné: klíma nie je nič iné ako štatistický súčet premenlivého počasia. Ak samotné počasie (prúdenie vzduchu, advekcia, energia zo Slnka) dokáže v priebehu troch dní úplne prevalcovať a zmeniť celkovú energetickú bilanciu o desiatky percent, tak tvrdiť, že pozadie celej tejto mašinérie riadi fixné spätné žiarenie CO2, je postavené na hlavu. Žiarenie predsa nemôže byť raz "pánom klímy" a hneď nato bezmocným divákom, keď zafúka severný vietor.
LM
Ladislav Metelka
24.7.2026 15:55 Reaguje na Vladimir MertanNo vidíte. A kvůli tomu to měříme po minutách...
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
24.7.2026 17:52 Reaguje na Ladislav MetelkaPredsa len k tomu čo meriate tých 300 W, predsa atmosféra musí žiariť na všetky strany, takže dohromady to dáva 600W alebo aj viac? Netreba tie prístroje v Davose kalibrovať častejšie ?:-)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.7.2026 18:00 Reaguje na Vladimir MertanNe, jsou dost stabilní. Zbytek máte v článku.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
24.7.2026 20:13 Reaguje na Ladislav MetelkaPráve o tom sa v článku nepíše. Ešte raz, sa opýtam atmosféra žiari všetkými smermi. Ak meriate 300 W na prístroji, tak musí atmosféra žiariť minimálne 300 W aj smerom do vesmíru.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.7.2026 20:31 Reaguje na Vladimir MertanAle píše. "Kde se bere energie...?"
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
24.7.2026 21:19 Reaguje na Ladislav MetelkaVidíme časový nesúlad a ilúziu kolobehov. Spájať okamžité merania (napr. minútové vzorky pyrgeometra) do uzavretého, samonabíjajúceho sa energetického kruhu je fyzikálny nesmysel. Atmosféra nie je statická banka tepla. Každý fotón, ktorý molekula re-emituje „všesměrově“, letí zároveň aj smerom do vesmíru, odkiaľ sa už nikdy nevráti. Tvrdiť, že tento priebežný odraz teploty vzduchu dokáže kumulatívne „zohrievať“ povrch, znamená ignorovať fakt, že systém nie je uzavretý.
Úbytok energie dotykom (Konvekcia). Zabúdate na to najdôležitejšie – zemský povrch neodovzdáva energiu len sálaním T4. Obrovská časť energie sa z povrchu odčerpáva priamo mechanicky – dotykom, prúdením vzduchu (konvekciou) a vyparovaním vody. Povrch preto v reále vyžiari do infračervena menej, než by odpovedalo čistému slnečnému príkonu, pretože časť tepla mu vzduch skrátka fyzicky odnesie preč hneď v prvej sekunde. Dôsledok, nie príčina. Hodnota okolo 300 W/m² nameraná na prístroji nie je žiadny aktívny „vykurovací výkon oblohy“, ktorý by diktoval klímu. Je to len pasívny dôsledok (tepelný tieň) toho, akú teplotu má vzduch v danej chvíli nad prístrojom. Keď zafúka studený front a teplota spadne, spadne okamžite aj toto „spätné žiarenie“. Žiarenie je vždy len dôsledkom teploty, nikdy nie jej primárnou príčinou.
Odpovědět
Úbytok energie dotykom (Konvekcia). Zabúdate na to najdôležitejšie – zemský povrch neodovzdáva energiu len sálaním T4. Obrovská časť energie sa z povrchu odčerpáva priamo mechanicky – dotykom, prúdením vzduchu (konvekciou) a vyparovaním vody. Povrch preto v reále vyžiari do infračervena menej, než by odpovedalo čistému slnečnému príkonu, pretože časť tepla mu vzduch skrátka fyzicky odnesie preč hneď v prvej sekunde. Dôsledok, nie príčina. Hodnota okolo 300 W/m² nameraná na prístroji nie je žiadny aktívny „vykurovací výkon oblohy“, ktorý by diktoval klímu. Je to len pasívny dôsledok (tepelný tieň) toho, akú teplotu má vzduch v danej chvíli nad prístrojom. Keď zafúka studený front a teplota spadne, spadne okamžite aj toto „spätné žiarenie“. Žiarenie je vždy len dôsledkom teploty, nikdy nie jej primárnou príčinou.
LM
Ladislav Metelka
24.7.2026 21:33 Reaguje na Vladimir MertanAtmosféra není zdroj energie, to nikdo netvrdí. Jonak znovu opakuji - v tom článku to máte...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
25.7.2026 08:31 Reaguje na Vladimir MertanTak asi neumíte číst. Fakt sem nebudu dávat věci, které máte v článku.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
25.7.2026 17:21 Reaguje na Ladislav MetelkaNechal som si urobiť rozbor odseku pre AI Gemini s priakazom o zhodnotenie textu a logiky odstavca: ## Zhrnutie odseku
Text obhajuje štandardný klimatologický model radiačnej bilancie. Hlavné body argumentácie sú:
* **Bilancia energie:** Atmosféra celkovo prijíma cca 559 W/m2 (pohltí časť žiarenia z povrchu, slnečné lúče, konvekciu a latentné teplo) a rovnakých cca 560 W/m2 vyžaruje von (do vesmíru a späť k povrchu). Zákon zachovania energie je tak podľa autora formálne splnený.
* **Zdroj energie oblohy:** Vysoké hodnoty spätného žiarenia (343 W/m2) nie sú zázračným zdrojom z ničoho, ale sú financované kumulatívnym príjmom energie zo Slnka, povrchu a turbulentných tokov.
* **Mechanizmus (skleníkový efekt):** Atmosféra absorbuje teplo z povrchu, čím ho ochladzuje menej, než keby unikalo priamo do vesmíru. Následne toto teplo vyžiari všesmerovo (aj dole k povrchu). Tento proces sa môže opakovať v polouzavretom cykle, čím sa zosilňuje tok k povrchu a spomaľuje celkový únik tepla von do kozmu.
---## Logické a fyzikálne chyby v texte
### 1. Ilúzia uzavretého cyklu a ping-pongu energie
* **Chyba:** Text hovorí o procese, ktorý môže prebiehať opakovane, v mnohých cykloch a vytvára polouzavretý cyklus, v ktorom sa veľké množstvo energie obojsmerne predáva medzi povrchom a atmosférou.
* **Prečo je to nesmysel:** Ide o logický klam zacyklenia. Teplo odchádza z teplejšieho telesa (povrch) na chladnejšie (atmosféra). Termodynamika zakazuje, aby pasívne pohltenie a všesmerová re-emisia z chladnejšieho vzduchu dokázali kumulatívne prikurovať teplejšiemu povrchu v neustálom cykle. Každý krok vyžaduje prácu a riadi sa teplotným spádom; bez neustáleho externého ohrevu by sa táto slučka v priebehu sekúnd vyrovnala a zastavila.
### 2. Časový a priestorový nesúlad (súčet nekompatibilných tokov)
* **Chyba:** Autor sčíta okamžité a rôznorodé toky (378 W/m2 radiácia, 79 W/m2 slnko, 20 W/m2 zjavné teplo, 82 W/m2 latentné teplo) do jednej statickej bilancie.
* **Prečo je to nesmysel:** Tieto procesy neprebiehajú v rovnakom čase ani rovnakou rýchlosťou. Kým sálanie fotónu trvá nanajvýš milisekundy a mieri všesmerovo (aj okamžite do vesmíru), odparovanie vody je pomalý fázový prechod viazaný na vlhkosť a prúdenie vzduchu. Ich mechanické sčítanie na papierovom diagrame vytvára statický model, ktorý v reálnej dynamickej atmosfére neexistuje.
### 3. Zámmena dôsledku za príčinu (vyžarovanie nie je kúrenie)
* **Chyba:** Text tvrdí, že spätné vyžarovanie atmosféry (343 W/m2) dopadne na povrch, kde sa pohltí, čo zvýši teplotu povrchu a následne sa zase vyzárie späť.
* **Prečo je to nesmysel:** Ide o zásadnú kauzálnu chybu. Smerom nahor vyžaruje teleso preto, lebo má určitú teplotu. Hodnota nameraná pyrgeometrom na zemi nie je aktívny výkon, ktorý zemi diktuje teplotu, ale len pasívny dôsledok toho, akú teplotu má vzduch v danom momente nad prístrojom. Chladnejšie teleso nemôže prostredníctvom svojho sálania zvyšovať teplotu teplejšieho telesa, pretože by tým došlo k porušeniu druhého termodynamického zákona.
### 4. Zjednodušenie všesmerovej re-emisie
* **Chyba:** Autor správne píše, že emisia prebieha všesmerovo (časť hore, časť dole), ale vzápätí s touto energiou pracuje tak, akoby jej dolná zložka tvorila uzavretý a zosilňujúci vykurovací okruh pre zem.
* **Prečo je to nesmysel:** Všesmerová re-emisia znamená, že každý fotón emitovaný molekulou CO2 v atmosfére má rovnakú šancu letieť nahor ako nadol. Časť, ktorá letí nahor, opúšťa atmosféru a v priebehu okamihu navždy mizne v chladnom vesmíre. Tvrdenie, že tento otvorený rozptyl do vesmíru funguje ako zosilnenie toku k povrchu, ignoruje fakt, že celková čistá bilancia sálania vždy speje tam, kde je teplota nižšia – teda von do kozmu.
Odpovědět
Text obhajuje štandardný klimatologický model radiačnej bilancie. Hlavné body argumentácie sú:
* **Bilancia energie:** Atmosféra celkovo prijíma cca 559 W/m2 (pohltí časť žiarenia z povrchu, slnečné lúče, konvekciu a latentné teplo) a rovnakých cca 560 W/m2 vyžaruje von (do vesmíru a späť k povrchu). Zákon zachovania energie je tak podľa autora formálne splnený.
* **Zdroj energie oblohy:** Vysoké hodnoty spätného žiarenia (343 W/m2) nie sú zázračným zdrojom z ničoho, ale sú financované kumulatívnym príjmom energie zo Slnka, povrchu a turbulentných tokov.
* **Mechanizmus (skleníkový efekt):** Atmosféra absorbuje teplo z povrchu, čím ho ochladzuje menej, než keby unikalo priamo do vesmíru. Následne toto teplo vyžiari všesmerovo (aj dole k povrchu). Tento proces sa môže opakovať v polouzavretom cykle, čím sa zosilňuje tok k povrchu a spomaľuje celkový únik tepla von do kozmu.
---## Logické a fyzikálne chyby v texte
### 1. Ilúzia uzavretého cyklu a ping-pongu energie
* **Chyba:** Text hovorí o procese, ktorý môže prebiehať opakovane, v mnohých cykloch a vytvára polouzavretý cyklus, v ktorom sa veľké množstvo energie obojsmerne predáva medzi povrchom a atmosférou.
* **Prečo je to nesmysel:** Ide o logický klam zacyklenia. Teplo odchádza z teplejšieho telesa (povrch) na chladnejšie (atmosféra). Termodynamika zakazuje, aby pasívne pohltenie a všesmerová re-emisia z chladnejšieho vzduchu dokázali kumulatívne prikurovať teplejšiemu povrchu v neustálom cykle. Každý krok vyžaduje prácu a riadi sa teplotným spádom; bez neustáleho externého ohrevu by sa táto slučka v priebehu sekúnd vyrovnala a zastavila.
### 2. Časový a priestorový nesúlad (súčet nekompatibilných tokov)
* **Chyba:** Autor sčíta okamžité a rôznorodé toky (378 W/m2 radiácia, 79 W/m2 slnko, 20 W/m2 zjavné teplo, 82 W/m2 latentné teplo) do jednej statickej bilancie.
* **Prečo je to nesmysel:** Tieto procesy neprebiehajú v rovnakom čase ani rovnakou rýchlosťou. Kým sálanie fotónu trvá nanajvýš milisekundy a mieri všesmerovo (aj okamžite do vesmíru), odparovanie vody je pomalý fázový prechod viazaný na vlhkosť a prúdenie vzduchu. Ich mechanické sčítanie na papierovom diagrame vytvára statický model, ktorý v reálnej dynamickej atmosfére neexistuje.
### 3. Zámmena dôsledku za príčinu (vyžarovanie nie je kúrenie)
* **Chyba:** Text tvrdí, že spätné vyžarovanie atmosféry (343 W/m2) dopadne na povrch, kde sa pohltí, čo zvýši teplotu povrchu a následne sa zase vyzárie späť.
* **Prečo je to nesmysel:** Ide o zásadnú kauzálnu chybu. Smerom nahor vyžaruje teleso preto, lebo má určitú teplotu. Hodnota nameraná pyrgeometrom na zemi nie je aktívny výkon, ktorý zemi diktuje teplotu, ale len pasívny dôsledok toho, akú teplotu má vzduch v danom momente nad prístrojom. Chladnejšie teleso nemôže prostredníctvom svojho sálania zvyšovať teplotu teplejšieho telesa, pretože by tým došlo k porušeniu druhého termodynamického zákona.
### 4. Zjednodušenie všesmerovej re-emisie
* **Chyba:** Autor správne píše, že emisia prebieha všesmerovo (časť hore, časť dole), ale vzápätí s touto energiou pracuje tak, akoby jej dolná zložka tvorila uzavretý a zosilňujúci vykurovací okruh pre zem.
* **Prečo je to nesmysel:** Všesmerová re-emisia znamená, že každý fotón emitovaný molekulou CO2 v atmosfére má rovnakú šancu letieť nahor ako nadol. Časť, ktorá letí nahor, opúšťa atmosféru a v priebehu okamihu navždy mizne v chladnom vesmíre. Tvrdenie, že tento otvorený rozptyl do vesmíru funguje ako zosilnenie toku k povrchu, ignoruje fakt, že celková čistá bilancia sálania vždy speje tam, kde je teplota nižšia – teda von do kozmu.
PE
Petr Elias
26.7.2026 14:20 Reaguje na Vladimir MertanA koukej ty joudo co vylezlo mě. :D
,,Vladimír Mertan se v diskuzi pokouší o klasický „argument autoritou AI“. Vložil do umělé inteligence (zde Gemini) text klimatologa, ale zadal jí manipulativní příkaz, aby v něm hledala chyby za každú cenu. Výsledný výstup sice používá sofistikovaný vědecký jazyk, ale z hlediska fyziky atmosféry obsahuje zásadní koncepční omyly.
Zde je přesný fyzikální rozbor a vyvrácení bodů, které Mertan s pomocí AI předkládá:
1. „Ilúzia uzavretého cyklu“ (Mylná interpretace termodynamiky)
Co tvrdí Mertan/AI: Chladnější atmosféra nemůže ohřívat teplejší zemský povrch, protože teplo teče jen z teplého na chladné. „Ping-pong“ energie mezi zemí a oblohou prý porušuje druhý termodynamický zákon.
Fyzikální realita:
Druhý termodynamický zákon říká, že čistý (netto) přenos tepla musí směřovat z teplejšieho tělesa na chladnější. To je v atmosféře naprosto splněno. Povrch vyzařuje nahoru cca 390 W/m² a atmosféra vrací dolů cca 333 W/m². Čistá bilance (390 - 333 = 57 W/m²) směřuje vzhůru – ze země do atmosféry.
Proč je Mertanův závěr špatný:
Atmosféra povrch „nepřitápí“ tak, že by mu dodávala novou energii. Funguje jako izolace. Přítomnost skleníkových plynů brání tomu, aby teplo ze země uniklo okamžitě do vesmíru. Pokud zpomalíte únik tepla ze systému, který je neustále napájen ze Slunce, teplota povrchu musí vzrůst, aby se ustavila nová rovnováha. To žádný zákon termodynamiky neporušuje (stejně jako ho neporušuje peřina nebo kabát).
2. „Časový a priestorový nesúlad“ (Ignorování konstantního stavu)
Co tvrdí Mertan/AI:
Nelze sčítat okamžité sálání fotonů (milisekundy) s pomalým odpařováním vody (latentní teplo) do jednoho diagramu. Statický model prý v realitě neexistuje.
Fyzikální realita: Tento argument zcela ignoruje koncept dynamické rovnováhy (stacionárního stavu). Vědci samozřejmě vědí, že jednotlivé procesy trvají různě dlouho. Když se však tyto hodnoty zprůměrují globálně za celý rok, získáme stabilní průměrné toky energie.
Příklad: Je to stejné, jako kdyby někdo tvrdil, že nelze spočítat roční rozpočet státu, protože daně se platí jednou za měsíc, ale nákup rohlíku trvá sekundu. Pro celkovou bilanci systému je rychlost jednotlivých mikroprocesů irelevantní, podstatný je celkový objem přenesené energie za jednotku času.
3. „Zámena dôsledku za príčinu“ (Popření radiačního toku)
Co tvrdí Mertan/AI: Hodnota naměřená pyrgeometrem na zemi (zpětné záření) není aktivní výkon, který zemi diktuje teplotu, ale jen pasivní důsledek toho, že vzduch je teplý.
Fyzikální realita: Jde o hluboké nepochopení fyziky záření. Infračervené záření atmosféry (fotony) je reálná elektromagnetická energie. Když tyto fotony dopadnou na zemský povrch, jsou absorbovány atomy povrchu. Povrch neumí „poznat“, jestli foton přiletěl ze žhavého Slunce, nebo z chladného mraku – pohltí ho a tato energie zvýší kmitání jeho molekul, což se projevuje jako zvýšení vnitřní energie (teploty). Teplota atmosféry a její vyzařování jsou spojené nádoby, nikoliv oddělená příčina a důsledek.
4. „Zjednodušenie všesmerovej re-emisie“ (Ignorování tloušťky atmosféry)
Co tvrdí Mertan/AI: Jelikož molekula CO₂ vyzařuje všemi směry (50 % nahoru, 50 % dolů), energie letící nahoru okamžitě zmizí ve vesmíru, takže nemůže docházet k žádnému zosilnění toku k povrchu.
Fyzikální realita: Tento argument by platil pouze tehdy, pokud by atmosféra byla tlustá jako jedna jediná molekula. Atmosféra má však tisíce metrů a miliardy vrstev molekul nad sebou.
Foton vyzařovaný směrem nahor z nižší vrstvy neletí přímo do vesmíru. Po několika metrech narazí na další molekulu CO₂, která ho pohltí a opět vyzáří (50 % nahoru, 50 % dolů). Tento proces se opakuje tisíckrát. Výsledkem této „difúze záření“ v husté atmosféře je, že teplo je v dolních vrstvách doslova uvězněno a trvá mu velmi dlouho, než proskáče až na horní hranici atmosféry, odkud může uniknout do vesmíru.
Shrnutí
Vladimír Mertan použil AI k vytvoření textu, který vypadá vědecky, ale ve skutečnosti pouze maskuje základní nepochopení rozdílu mezi čistým tokem tepla a izolací. Klimatologický model Akademie věd ČR je matematicky i fyzikálně zcela v pořádku a plně respektuje všechny zákony termodynamiky. ,,
Odpovědět
,,Vladimír Mertan se v diskuzi pokouší o klasický „argument autoritou AI“. Vložil do umělé inteligence (zde Gemini) text klimatologa, ale zadal jí manipulativní příkaz, aby v něm hledala chyby za každú cenu. Výsledný výstup sice používá sofistikovaný vědecký jazyk, ale z hlediska fyziky atmosféry obsahuje zásadní koncepční omyly.
Zde je přesný fyzikální rozbor a vyvrácení bodů, které Mertan s pomocí AI předkládá:
1. „Ilúzia uzavretého cyklu“ (Mylná interpretace termodynamiky)
Co tvrdí Mertan/AI: Chladnější atmosféra nemůže ohřívat teplejší zemský povrch, protože teplo teče jen z teplého na chladné. „Ping-pong“ energie mezi zemí a oblohou prý porušuje druhý termodynamický zákon.
Fyzikální realita:
Druhý termodynamický zákon říká, že čistý (netto) přenos tepla musí směřovat z teplejšieho tělesa na chladnější. To je v atmosféře naprosto splněno. Povrch vyzařuje nahoru cca 390 W/m² a atmosféra vrací dolů cca 333 W/m². Čistá bilance (390 - 333 = 57 W/m²) směřuje vzhůru – ze země do atmosféry.
Proč je Mertanův závěr špatný:
Atmosféra povrch „nepřitápí“ tak, že by mu dodávala novou energii. Funguje jako izolace. Přítomnost skleníkových plynů brání tomu, aby teplo ze země uniklo okamžitě do vesmíru. Pokud zpomalíte únik tepla ze systému, který je neustále napájen ze Slunce, teplota povrchu musí vzrůst, aby se ustavila nová rovnováha. To žádný zákon termodynamiky neporušuje (stejně jako ho neporušuje peřina nebo kabát).
2. „Časový a priestorový nesúlad“ (Ignorování konstantního stavu)
Co tvrdí Mertan/AI:
Nelze sčítat okamžité sálání fotonů (milisekundy) s pomalým odpařováním vody (latentní teplo) do jednoho diagramu. Statický model prý v realitě neexistuje.
Fyzikální realita: Tento argument zcela ignoruje koncept dynamické rovnováhy (stacionárního stavu). Vědci samozřejmě vědí, že jednotlivé procesy trvají různě dlouho. Když se však tyto hodnoty zprůměrují globálně za celý rok, získáme stabilní průměrné toky energie.
Příklad: Je to stejné, jako kdyby někdo tvrdil, že nelze spočítat roční rozpočet státu, protože daně se platí jednou za měsíc, ale nákup rohlíku trvá sekundu. Pro celkovou bilanci systému je rychlost jednotlivých mikroprocesů irelevantní, podstatný je celkový objem přenesené energie za jednotku času.
3. „Zámena dôsledku za príčinu“ (Popření radiačního toku)
Co tvrdí Mertan/AI: Hodnota naměřená pyrgeometrem na zemi (zpětné záření) není aktivní výkon, který zemi diktuje teplotu, ale jen pasivní důsledek toho, že vzduch je teplý.
Fyzikální realita: Jde o hluboké nepochopení fyziky záření. Infračervené záření atmosféry (fotony) je reálná elektromagnetická energie. Když tyto fotony dopadnou na zemský povrch, jsou absorbovány atomy povrchu. Povrch neumí „poznat“, jestli foton přiletěl ze žhavého Slunce, nebo z chladného mraku – pohltí ho a tato energie zvýší kmitání jeho molekul, což se projevuje jako zvýšení vnitřní energie (teploty). Teplota atmosféry a její vyzařování jsou spojené nádoby, nikoliv oddělená příčina a důsledek.
4. „Zjednodušenie všesmerovej re-emisie“ (Ignorování tloušťky atmosféry)
Co tvrdí Mertan/AI: Jelikož molekula CO₂ vyzařuje všemi směry (50 % nahoru, 50 % dolů), energie letící nahoru okamžitě zmizí ve vesmíru, takže nemůže docházet k žádnému zosilnění toku k povrchu.
Fyzikální realita: Tento argument by platil pouze tehdy, pokud by atmosféra byla tlustá jako jedna jediná molekula. Atmosféra má však tisíce metrů a miliardy vrstev molekul nad sebou.
Foton vyzařovaný směrem nahor z nižší vrstvy neletí přímo do vesmíru. Po několika metrech narazí na další molekulu CO₂, která ho pohltí a opět vyzáří (50 % nahoru, 50 % dolů). Tento proces se opakuje tisíckrát. Výsledkem této „difúze záření“ v husté atmosféře je, že teplo je v dolních vrstvách doslova uvězněno a trvá mu velmi dlouho, než proskáče až na horní hranici atmosféry, odkud může uniknout do vesmíru.
Shrnutí
Vladimír Mertan použil AI k vytvoření textu, který vypadá vědecky, ale ve skutečnosti pouze maskuje základní nepochopení rozdílu mezi čistým tokem tepla a izolací. Klimatologický model Akademie věd ČR je matematicky i fyzikálně zcela v pořádku a plně respektuje všechny zákony termodynamiky. ,,
VM
Vladimir Mertan
26.7.2026 19:26 Reaguje na Petr EliasTak to je ukážková ukážka toho, ako funguje moderná internetová debata: niekto si vezme AI, nakŕmi ju klasickými dogmami o „perine“ a „skleníkovom izolovaní“ a potom sa tvári, že tým vyvrátil fyzikálnu podstatu.
Je celkom úsmevné, keď niekto vytiahne argument s kabátom či perinou, akoby atmosféra mala zipsový uzáver a pevnú štruktúru, ktorá mechanicky bráni úniku tepla. Skúsim vám stručne ukázať, prečo táto odpoveď od „Petra Eliáša“ (alebo skôr od jeho vlastného AI bota) presne opakuje tie učebnicové skratky, do ktorých sa moderná klimatológia zamotala:
Prešmyčka s perinou a druhým termodynamickým zákonom: Autor argumentuje, že atmosféra funguje ako izolácia (peřina), ktorá spomaľuje únik tepla. Lenže kabát alebo peřina vás zahrejú len vtedy, keď priliehajú na telo a bránia prúdeniu vzduchu (konvekcii). Ak by peřina mala fungovať na základe „spätného sálania“ tak, ako to tvrdia klimatické modely, musela by mať vyššiu teplotu ako vaše telo, aby ho hriala – a to by už bol perpetual mobile. Vzduch a skleníkové plyny sice niečo absorbujú, ale sálaním do všetkých strán odovzdávajú energiu aj von do vesmíru, pričom konvekcia a turbulencia vynášajú teplo do troposféry, odkiaľ sa vyžiari priamo.
Pyrgeometer a pasívny dôsledok: Tvrdíť, že namerané spätné žiarenie z oblohy „núti“ zem zvyšovať teplotu, je presne tá zmena príčiny a dôsledku, o ktorej sme hovorili. Pyrgeometer na zemi meria to, čo vyžaruje okolitá atmosféra, ktorá sa predtým zohriala kontaktom s povrchom. Je to ako tvrdiť, že teplomer v miestnosti hovorí stene, akú má mať teplotu, len preto, že s ňou sála.
Mýtus o „difúzii záření“ cez molekuly: Predstava, že foton sa kdesi v atmosfére tisíckrát odráža a „skáče“ nahor a nadol, ignoruje fakt, že absorpcia a re-emisia molekulou CO₂ trvá zlomok sekundy a energia sa okamžite premieňa na kinetickú energiu okolitého vzduchu (zrážková relaxácia), odkiaľ sa šíri ďalej prúdením, nie nekonečným ping-pongom fotónov.
Keď niekto namiesto vlastných argumentov vytiahne generický text z kategórie „všetko je v poriadku, modely majú pravdu“, zvyčajne to znamená jediné: došli mu argumenty o reálnej fyzike a termodynamike, tak vytasil aspoň autoritu umelej inteligencie nastúpenej v službách konsenzu.
Odpovědět
Je celkom úsmevné, keď niekto vytiahne argument s kabátom či perinou, akoby atmosféra mala zipsový uzáver a pevnú štruktúru, ktorá mechanicky bráni úniku tepla. Skúsim vám stručne ukázať, prečo táto odpoveď od „Petra Eliáša“ (alebo skôr od jeho vlastného AI bota) presne opakuje tie učebnicové skratky, do ktorých sa moderná klimatológia zamotala:
Prešmyčka s perinou a druhým termodynamickým zákonom: Autor argumentuje, že atmosféra funguje ako izolácia (peřina), ktorá spomaľuje únik tepla. Lenže kabát alebo peřina vás zahrejú len vtedy, keď priliehajú na telo a bránia prúdeniu vzduchu (konvekcii). Ak by peřina mala fungovať na základe „spätného sálania“ tak, ako to tvrdia klimatické modely, musela by mať vyššiu teplotu ako vaše telo, aby ho hriala – a to by už bol perpetual mobile. Vzduch a skleníkové plyny sice niečo absorbujú, ale sálaním do všetkých strán odovzdávajú energiu aj von do vesmíru, pričom konvekcia a turbulencia vynášajú teplo do troposféry, odkiaľ sa vyžiari priamo.
Pyrgeometer a pasívny dôsledok: Tvrdíť, že namerané spätné žiarenie z oblohy „núti“ zem zvyšovať teplotu, je presne tá zmena príčiny a dôsledku, o ktorej sme hovorili. Pyrgeometer na zemi meria to, čo vyžaruje okolitá atmosféra, ktorá sa predtým zohriala kontaktom s povrchom. Je to ako tvrdiť, že teplomer v miestnosti hovorí stene, akú má mať teplotu, len preto, že s ňou sála.
Mýtus o „difúzii záření“ cez molekuly: Predstava, že foton sa kdesi v atmosfére tisíckrát odráža a „skáče“ nahor a nadol, ignoruje fakt, že absorpcia a re-emisia molekulou CO₂ trvá zlomok sekundy a energia sa okamžite premieňa na kinetickú energiu okolitého vzduchu (zrážková relaxácia), odkiaľ sa šíri ďalej prúdením, nie nekonečným ping-pongom fotónov.
Keď niekto namiesto vlastných argumentov vytiahne generický text z kategórie „všetko je v poriadku, modely majú pravdu“, zvyčajne to znamená jediné: došli mu argumenty o reálnej fyzike a termodynamike, tak vytasil aspoň autoritu umelej inteligencie nastúpenej v službách konsenzu.
PE
Petr Elias
27.7.2026 07:03 Reaguje na Vladimir MertanAkorát ze sebe pořád děláš debila. Proč to děláš? Chceš zapůsobit na místní blbečky?
Odpovědět
va
vaber
29.7.2026 12:58 Reaguje na Vladimir MertanMistr Mertan a co je to kinetická energie. To je nějaká nová částice energie. Normálním vědcům stačil foton jako energetické kvantum. Najednou existuje i kinetické kvantum energie. Energií je mnoho , v makrosvětě. Já vím ,vypadá to ,že atomy do sebe jen tak strkají a nic si nepředávají, jen pohyb a žádnou energii. Ale co to teplo které s tou pohybovou energií atomů souvisí.
Odpovědět
va
vaber
24.7.2026 16:49 Reaguje na Vladimir MertanJá jsem žil v představě ,že ty hodnoty jsou nějaké průměrné toky celé planety. Jak by je někdo mohl odhadnout nebo vypočítat netuším, ale musíte uznat ,že skleníkový efekt funguje,minimálně ve skleníku. Já bych řekl ,že funguje i v rámci celé planety, jinak by jsme v noci zmrzli.
Samozřejmě z lokálního měření nelze dělat žádné závěry.
Odpovědět
Samozřejmě z lokálního měření nelze dělat žádné závěry.
VM
Vladimir Mertan
24.7.2026 17:49 Reaguje na vaberSkleníkový efekt v skleníku funguje úplne inak, sklo zabraňuje výmene vzduchu a preto sa teplo v skleníku hromadí.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
24.7.2026 17:49 Reaguje na vaberSkleníkový efekt v skleníku funguje úplne inak, sklo zabraňuje výmene vzduchu a preto sa teplo v skleníku hromadí.
Odpovědět
va
vaber
25.7.2026 08:19 Reaguje na Vladimir MertanNemáte pravdu. Skleníkový efekt obecně zabraňuje unikání tepla a je jedno zda toto unikání tepla je ve formě radiace, vedením nebo prouděním. Vždy jde o odjímání energie.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
25.7.2026 17:05 Reaguje na vaberNo ale o tom sa tu celý čas bavíme, prečo má Zem vyššiu teplotu ako je vypočítané zo slnečného príkonu a vyžarovania. Na príklade skleníka vidíme, že vzduch sa zohrieva hlavne dotykom. P. Metelka to popiera a snaží sa nás presvedciť že atmosféra sa zohrieva takmer výlučne teplom zachyteným skleníkovými molekulami CO2 a H2O.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
25.7.2026 17:19 Reaguje na Vladimir MertanProtože to tak je. Vysvětlete tedy, proč se stratosféra ochlazuje.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
25.7.2026 17:32 Reaguje na Ladislav MetelkaTo, že sa stratosféra ochladzuje, nie je žiaden dôkaz „skleníkového efektu“, ale presný opak – je to dôsledok toho, že v redšom vzduchu a nízkom tlaku nad 10 km uniká energia sálaním priamo do mrazivého vesmíru bez toho, aby mala nad sebou akúkoľvek vrstvu, ktorá by ju vracala späť. Zamieňať radiačný únik energie v tenkej stratosfére za „vykurovací efekt“ pri zemi je fyzikálny nesmysel.
Skúste sa pozrieť na akýkoľvek reálny systém zohrievania vzduchu okolo nás. Všetky vyhrievacie prístroje na svete – od fénu na vlasy, teplovzdušnej pištole, teplovzdušného ventilátora až po elektrickú rúru či radiátor – fungujú na princípe nútenej alebo voľnej konvekcie (kontaktu a prúdenia). Keď fúkate vzduch cez horúcu špirálu vo féne, tiež nečakáte, kým ho „skleníkové plyny“ nažerú sálaním. Vzduch zložený z obyčajného dusíka a kyslíka sa zohreje okamžite dotykom s horúcim povrchom a následným prúdením.
Tvrdit, že v atmosfére zrazu neplatí prenos tepla kontaktom a že vzduch sa zohrieva hlavne sálavým pohlcovaním cez špecifické molekuly, je v úplnom rozpore s akoukoľvek strojárskou praxou a základnými zákonmi termodynamiky. Dole pri zemi riadi teplotu tlak, hustota a konvekcia, nie sálavý „ping-pong“ molekúl CO2.
Odpovědět
Skúste sa pozrieť na akýkoľvek reálny systém zohrievania vzduchu okolo nás. Všetky vyhrievacie prístroje na svete – od fénu na vlasy, teplovzdušnej pištole, teplovzdušného ventilátora až po elektrickú rúru či radiátor – fungujú na princípe nútenej alebo voľnej konvekcie (kontaktu a prúdenia). Keď fúkate vzduch cez horúcu špirálu vo féne, tiež nečakáte, kým ho „skleníkové plyny“ nažerú sálaním. Vzduch zložený z obyčajného dusíka a kyslíka sa zohreje okamžite dotykom s horúcim povrchom a následným prúdením.
Tvrdit, že v atmosfére zrazu neplatí prenos tepla kontaktom a že vzduch sa zohrieva hlavne sálavým pohlcovaním cez špecifické molekuly, je v úplnom rozpore s akoukoľvek strojárskou praxou a základnými zákonmi termodynamiky. Dole pri zemi riadi teplotu tlak, hustota a konvekcia, nie sálavý „ping-pong“ molekúl CO2.
PE
Petr Elias
26.7.2026 14:13 Reaguje na Vladimir MertanA jéje, zase tu vystrkují růžky nikolov a zeller. :D :D
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
26.7.2026 19:28 Reaguje na Petr EliasTy doma nepouživaš prístroje na ohrev vzduchu? Máš niečo, čo by zohrievalo vzduch radiačne?
Odpovědět
PE
Petr Elias
27.7.2026 07:31 Reaguje na Vladimir MertanJá doma vždy barák natlakuji a vytápím tím tlakem. Když podle tebe je teplota dána tlakem... :D
Odpovědět
VM
va
vaber
24.7.2026 16:34Nevím ,nevím. Myslel jsem si ,že ty toky jsou nějaká průměrná hodnota pro celou planetu.
Protože když svítí slunce a je jasno, je jasné ,že tok energie od Slunce na povrch je mnohem větší než 160W/m2. Atmosférou projde v podobě viditelného světla téměř veškerá energie a mé FV panely mi to potvrzují.
Za jasné oblohy prý nás dopadne na m2 1000W, asi kolmo ke zdroji ,tedy Slunci. No 360W ze slunečního toku neprojde a je zachyceno atmosférou. Čert ví co se s těmi 360W děje.
Jaké jsou toky od atmosféry za jasného dne ,když 1000W ze Slunce,v našich šířkách, dopadne až na povrch. Mělo by to být minimum, kde by atmosféra brala energii na vyzařování k povrchu.
Řekl bych ,že se nám ten skleníkový efekt docela komplikuje a už není jasné které toky jsou normální, tedy byly tady vždy a které nám tu planetu přehřívají a jsou nenormální.
Pokud se nám planeta ohřívá některý tok nenormální musí být.
Odpovědět
Protože když svítí slunce a je jasno, je jasné ,že tok energie od Slunce na povrch je mnohem větší než 160W/m2. Atmosférou projde v podobě viditelného světla téměř veškerá energie a mé FV panely mi to potvrzují.
Za jasné oblohy prý nás dopadne na m2 1000W, asi kolmo ke zdroji ,tedy Slunci. No 360W ze slunečního toku neprojde a je zachyceno atmosférou. Čert ví co se s těmi 360W děje.
Jaké jsou toky od atmosféry za jasného dne ,když 1000W ze Slunce,v našich šířkách, dopadne až na povrch. Mělo by to být minimum, kde by atmosféra brala energii na vyzařování k povrchu.
Řekl bych ,že se nám ten skleníkový efekt docela komplikuje a už není jasné které toky jsou normální, tedy byly tady vždy a které nám tu planetu přehřívají a jsou nenormální.
Pokud se nám planeta ohřívá některý tok nenormální musí být.
LM
Ladislav Metelka
24.7.2026 17:02 Reaguje na vaberAtmosféra bere energii hlavně z tepelného vyzařování povrchu. Ten polouzavřený cyklus tam máte popsaný.
Odpovědět
va
vaber
24.7.2026 17:38 Reaguje na Ladislav MetelkaTakže nám atmosféru planety ohřívá hlavně to, co dopadne na povrch . A už jsme zase na začátku, dopadá nyní víc energie na povrch? Jsou rozhodující faktor pro dopad energie mraky .
Jak zjistit ,že vyzařování atmosféry k povrchu je díky skleníkovému efektu nyní větší než kdysi. Když o vyzařování rozhoduje teplota.Nemůžeme udělat dvě měření jedno se skleníkovými plyny a druhé bez skleníkových plynů.
Změřit to nepůjde,ale někdo to nějak spočítal. Někdo věří že správně, někdo ne.
Odpovědět
Jak zjistit ,že vyzařování atmosféry k povrchu je díky skleníkovému efektu nyní větší než kdysi. Když o vyzařování rozhoduje teplota.Nemůžeme udělat dvě měření jedno se skleníkovými plyny a druhé bez skleníkových plynů.
Změřit to nepůjde,ale někdo to nějak spočítal. Někdo věří že správně, někdo ne.
LM
Karel Zvářal
24.7.2026 18:22Mým profláknutým tematem jsou tepelné ostrovy, včetně přírodních. Zajímá mě, jaký je rozdíl ve watech, když slunce svítí na 1) louku s vysokou travou vs hlínu/oranici 2) zelený les vs spáleniště 3) na bílou vs černou/asfaltovou střechu. Odhaduji, že první uvedené z příkladů produkuje/odráží "o něco" (o kolik?) méně. Prosím konkrétní hodnoty - dáme barvičkám "jména"-)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.7.2026 18:26 Reaguje na Karel ZvářalTo si snadno najdete. Googlujre albedo.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.7.2026 18:32 Reaguje na Ladislav MetelkaTo nejde u každého napsat 390+- x,y,z ?
Odpovědět
jan bican
24.7.2026 21:03Metelka spravne vysvetluje existenci zpetneho LW zareni a vyvraci nesmysl o poruseni 2. zakona. Manipulativni je duraz na obrovske hrube radiacni toky misto netto tepelnych toku a bilance; tim atmosfera pusobi jako zdroj energie a samotne zpetne LW jako dukaz oteplovani, coz z fyziky neplyne. prikladam jednoduche schema kde je zrejme ze jedinym zdrojem energie je slunce. https://scied.ucar.edu/sites/default/files/styles/extra_large/public/images/earth_energy_budget_percent_nasa.gif.webp?itok=0-lh5wGG
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.7.2026 21:30 Reaguje na jan bicanTy toky jsou naměřené, to není spekulace.
Odpovědět
jan bican
25.7.2026 06:16 Reaguje na Ladislav MetelkaTo nikdo nezpochybnuje. Namerene jsou smerove radiacni toky. Moje namitka je jina: jejich velikost sama neurcuje tepelny tok ani zmenu teploty. Pro termodynamiku je rozhodujici jejich netto rozdil a celkova energeticka bilance. Tez vidim jisty rozdil v terminu manipulace a spekulace....
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
25.7.2026 08:34 Reaguje na jan bicanAno, proto je dobré zjistit ty jednotlivé toky, aby se dal spočítat jejich rozdíl.
Odpovědět
jan bican
25.7.2026 11:23 Reaguje na Ladislav MetelkaZrejme jste prehledl slovicko „celkova“. Nestaci spocitat rozdil dvou radiacnich toku. O zmene teploty povrchu rozhoduje cela energeticka bilance vcetne akumulace, latentniho tepla, vedeni, advekce atd.. Z jednoho kladneho radiacniho clenu otepleni povrchu nevyvodite.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
25.7.2026 11:26 Reaguje na jan bicanTo je jasné, ale o tom jsem taky psal, když jsem uváděl, kde se v atmosféře bere ta energie...
Odpovědět
jan bican
25.7.2026 11:54 Reaguje na Ladislav Metelkaveskera energie je ze slunce, to by melo jako odpoved stacit a tak to ti dva patafyzici sejak s pokornym mysleli. ze sve namitky blbe popsali na cele veci nic nemeni.
Odpovědět
jan bican
26.7.2026 06:49 Reaguje na Ladislav MetelkaTo ale neni odpoved na moji namitku. Pisu o CELKOVE energeticke bilanci povrchu, vy odpovidate, odkud bere energii atmosfera. To jsou dve ruzne veci. Z kladneho radiacniho clenu bez znalosti ostatnich toku a akumulace zmenu teploty povrchu proste neurcite.
Odpovědět
LM
LM
Ladislav Metelka
24.7.2026 21:37 Reaguje na jan bicanAno, jediným zdrojem energie je Slunce a v tom článku je popsáno, jak se mění na tepelné vyzařování povrchu a atmosféry, jak vypadají ty bilance apod.
Odpovědět
jan bican
25.7.2026 06:16 Reaguje na Ladislav MetelkaPak se shodujeme na zdroji energie. Problem je ve zpusobu prezentace: atmosfera neni dalsim zdrojem energie a stovky W/m2 zpetneho LW nejsou dalsim tepelnym prikonem systemu. Jsou soucasti vnitrni radiacni vymeny, jejiz termodynamicky vysledek urcuje netto tok.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
25.7.2026 08:36 Reaguje na jan bicanAle je to energetický tok asi 2x větší než příkon krátkovlnného záření.
Odpovědět
jan bican
26.7.2026 07:01 Reaguje na Ladislav MetelkaA co ma byt? Prave tohle ukazuje, ze stale zamenujete hruby smerovy radiacni tok za tepelny tok. Muze byt klidne 10x vetsi nez slunecni prikon a samo o sobe to neznamena vubec nic o oteplovani. O tom rozhoduje netto tok a CELKOVA energeticka bilance povrchu.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
26.7.2026 09:36 Reaguje na jan bicanTo je známo. Řeč ale byla o záření, přicházejícim k povrchu.
Odpovědět
jan bican
26.7.2026 10:46 Reaguje na Ladislav Metelkaahaa. Kdyz se ukaze, ze z radiacni bilance povrchu nelze vyvozovat zmenu jeho teploty, najednou „rec byla jen o zareni prichazejicim k povrchu“. Skoda, ze AVex tu vetu uvedl tvrzenim o prumerne teplote Zeme. To slovicko „teplota“ se tam asi vloudilo omylem, ze? docela slaba obrana...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
26.7.2026 11:16 Reaguje na jan bicanMyslím si, že to schema je jasné a že stanovisko AVex jasně píše o přicházejícím záření, přičemž existenci tepelného vyzařování povrchu nezamlčuje. Kdybych to psal já, napsal bych to jinak, uznávám že lidi, kteří v tom mají hokej, jako páni docenti, to může trochu zmást.
Odpovědět
jan bican
26.7.2026 11:37 Reaguje na Ladislav MetelkaKonecne se alespon castecne shodneme. Odbornost pana Pokorneho je trochu jinde a jeho nazory na mistni klima a mikroklima povazuji za inspirativni, byt mu nekdy argumentace ujede. Od Akademie ved bych ale skutecne cekal podstatne propracovanejsi a fyzikalne cistsi vysvetleni. Jak uz jsem zde psal, sklenikovy efekt lze mnohem presneji popsat pres optickou tloustku atmosfery a zmenu efektivni vysky emise do vesmiru. Vsechny ty „toky a potoky“ stovek W/m2 sice vypadaji pusobive, ale snadno zameni hrube smerove radiacni toky za netto prenos tepla a celkovou energetickou bilanci. Tim se fyzikalni podstata spis zamlzuje, nez vysvetluje.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
26.7.2026 11:47 Reaguje na jan bicanAno. Ale o čem bylo stanovisko AVex? Právě jen o těch "směrových" tocích.
Odpovědět
jan bican
26.7.2026 12:38 Reaguje na Ladislav MetelkaA prave tady je jadro problemu. V originale AVex se nepise jen nevinnym zpusobem kolik „smeroveho zareni prichazi k povrchu“, bezprostredne pred tim stoji tvrzeni, ze „prumerna teplota na Zemi je dana mnozstvim energie, ktera na zemsky povrch dopada a je jim pohlcena“. A pak se tato energie rozparceluje na 1/3 Slunce a 2/3 atmosferu. Takze vazba na teplotu povrchu je v textu explicitni.
A prave toto je fyzikalne spatne a nepripustne zjednodusene vysvetleni.
Absorbovat smerovy radiacni tok neni synonymum pro „zvysit teplotu“. Je to pouze jeden kladny clen bilance.
Proto je tak matouci neustale zduraznovat, ze 333 W/m2 je dvakrat vice nez kratkovlnny prikon. Klidne to muze byt 10x vice. vysledek z toho bez ostatnich toku nevyctete.
Misto, kde ma radiacni bilance opravdu specialni fyzikalni postaveni, je TOA, nikoli zemsky povrch. Tady lze z netto radiacni bilance primo vyvozovat zmenu celkove energie klimatickeho systemu.
Ale ani TOA vam samo neurci teplotu povrchu. Z ASR = OLR dostanete radiacni rovnovahu cele planety a efektivni vyzarovaci teplotu. Jak vysoka bude skutecna teplota povrchu, zavisi na vertikalnim teplotnim profilu, opticke tloustce atmosfery, konvekci, latentnim toku, oblacnosti, oceanech a dalsich vnitrnich procesech.
Takze problem Pokorneho a Sejaka neni tak absurdni, jak se ho snazite prezentovat. Muzeme se prit o jejich formulace, ale AVex opravdu zamenuje popis dvou prichozich smerovych radiacnich toku za vysvetleni teploty povrchu. A to jsou dve ruzne fyzikalni veci.
Kdyby napsal: „Z radiacni energie dopadajici na povrch tvori v globalnim prumeru asi tretinu SW a dve tretiny LW z atmosfery“, nebylo by o cem diskutovat. Jenze on pred to pridal tvrzeni o tom, cim je „dana prumerna teplota na Zemi“. A tim z nevinné radiometricke statistiky udelal termodynamicke vysvetleni, ktere z ni proste neplyne.
Takze tentokrat bych opravdu nesvaloval problem na to, ze „panove docenti v tom maji hokej“. Hokej je uz v samotne formulaci AVexu. cili pokud by se mel nekdo omlouvat je to Ustav vyzkumu globalni zmeny AV CR!!!
Odpovědět
A prave toto je fyzikalne spatne a nepripustne zjednodusene vysvetleni.
Absorbovat smerovy radiacni tok neni synonymum pro „zvysit teplotu“. Je to pouze jeden kladny clen bilance.
Proto je tak matouci neustale zduraznovat, ze 333 W/m2 je dvakrat vice nez kratkovlnny prikon. Klidne to muze byt 10x vice. vysledek z toho bez ostatnich toku nevyctete.
Misto, kde ma radiacni bilance opravdu specialni fyzikalni postaveni, je TOA, nikoli zemsky povrch. Tady lze z netto radiacni bilance primo vyvozovat zmenu celkove energie klimatickeho systemu.
Ale ani TOA vam samo neurci teplotu povrchu. Z ASR = OLR dostanete radiacni rovnovahu cele planety a efektivni vyzarovaci teplotu. Jak vysoka bude skutecna teplota povrchu, zavisi na vertikalnim teplotnim profilu, opticke tloustce atmosfery, konvekci, latentnim toku, oblacnosti, oceanech a dalsich vnitrnich procesech.
Takze problem Pokorneho a Sejaka neni tak absurdni, jak se ho snazite prezentovat. Muzeme se prit o jejich formulace, ale AVex opravdu zamenuje popis dvou prichozich smerovych radiacnich toku za vysvetleni teploty povrchu. A to jsou dve ruzne fyzikalni veci.
Kdyby napsal: „Z radiacni energie dopadajici na povrch tvori v globalnim prumeru asi tretinu SW a dve tretiny LW z atmosfery“, nebylo by o cem diskutovat. Jenze on pred to pridal tvrzeni o tom, cim je „dana prumerna teplota na Zemi“. A tim z nevinné radiometricke statistiky udelal termodynamicke vysvetleni, ktere z ni proste neplyne.
Takze tentokrat bych opravdu nesvaloval problem na to, ze „panove docenti v tom maji hokej“. Hokej je uz v samotne formulaci AVexu. cili pokud by se mel nekdo omlouvat je to Ustav vyzkumu globalni zmeny AV CR!!!
LM
Ladislav Metelka
26.7.2026 17:20 Reaguje na jan bicanKteré parametry, které se reálně mohou měnit, ale rozhodují o tom, jaká (kvazi)rovnováha se ustaví? TSI, albedo a koncentrace skleníkových plynů. Nebo ještě něco?
Odpovědět
jan bican
26.7.2026 19:29 Reaguje na Ladislav MetelkaZalezi, o jake rovnovaze mluvime. Pro efektivni vyzarovaci teplotu planety pri radiacni rovnovaze rozhoduje ASR, tedy TSI a planetarni albedo. Koncentrace GHG pri stejnem ASR tuto efektivni teplotu neurcuje; meni vztah mezi ni a teplotou povrchu. Tu pak urcuje opticka tloustka, vertikalni teplotni profil, lapse rate, oblacnost, vodni para, konvekce, rychlost a velikost akumulace predevsim v hydrosfere (tj. cas doszeni kyzene rovnovahy) atd. Prave proto bych nemichal radiacni rovnovahu planety a rovnovaznou teplotu povrchu jak se tady hloupe pokousi nejaky Elias...
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
26.7.2026 23:26 Reaguje na jan bicanDotaz. Vyresime li otazku urceni vysky te konkretni vrstvy atmosfery, kde muzeme nejlepe sledovat radiacni rovnovahu planety, nemame tim jeste
podrobnejsi informaci o slozitych procesech, ktere se deji pod touto vrstvou. Pokud erovnovazne procesy pod touto vrstvou probihaji aniz by se podstatneji menila situace ve vrstve nami preferovane pro sledovani "energeticke rovnovahy" tak je to sice hezke, ze jsme urcili vysku nad povrchem kde muzeme radiacni rovnovahu planety tak pekne sledovat - ale o skutecnych zmenach klimatu pod touto vrstvou toho mozna budeme vedet jen malo. Zkusme se zeptat treba takhle: Jak moc se vyska zminnovane vrstvy, jeji teplota a dalsi vlastnosti menily v historii Zeme, jak se lisily v dobach meziledovych a ledovych apod.? Lisily se vubec
nejak vyrazne, aby z toho bylo mozno udelat zavery pro klimaticke zmeny tesne nad povrchem zeme? Existuje vubec nejaky duvod, aby klimat byl stabilni i pri konstantnich "vstupech" jako sila zareni slunce, charakter atmosfery, stav oceanu nebo i kvalita rostlinneho pokryvu Zeme atd.a pri konstantni vysce one vrstvy, kde pozorujeme zminenou rovnovahu? Proste mi prijde, ze se bavime sice o zajimavem tematu
- co to je "radiacni bilance atmosfery" - ale nejak se z toho trochu vytratily mozne zavery pro klimat tady u nas
dole na zemi
Hlavne se priznam k me apriorni neduvere k modelum klimatu budovanych za predpokladu
homogennich vlastnosti povrchu Zeme. Ze zemekoule ve vysi nad 10 km vypada - co se vlastnosti tamniho ovzdusi - jiz docela homogenne to
je sice pekne a dulezite pro urcite vypocty, ale to mame mavnout rukou nad slozitosti reliefu a povetrnostnich pomeru dole u zeme/na urovni more?
Odpovědět
podrobnejsi informaci o slozitych procesech, ktere se deji pod touto vrstvou. Pokud erovnovazne procesy pod touto vrstvou probihaji aniz by se podstatneji menila situace ve vrstve nami preferovane pro sledovani "energeticke rovnovahy" tak je to sice hezke, ze jsme urcili vysku nad povrchem kde muzeme radiacni rovnovahu planety tak pekne sledovat - ale o skutecnych zmenach klimatu pod touto vrstvou toho mozna budeme vedet jen malo. Zkusme se zeptat treba takhle: Jak moc se vyska zminnovane vrstvy, jeji teplota a dalsi vlastnosti menily v historii Zeme, jak se lisily v dobach meziledovych a ledovych apod.? Lisily se vubec
nejak vyrazne, aby z toho bylo mozno udelat zavery pro klimaticke zmeny tesne nad povrchem zeme? Existuje vubec nejaky duvod, aby klimat byl stabilni i pri konstantnich "vstupech" jako sila zareni slunce, charakter atmosfery, stav oceanu nebo i kvalita rostlinneho pokryvu Zeme atd.a pri konstantni vysce one vrstvy, kde pozorujeme zminenou rovnovahu? Proste mi prijde, ze se bavime sice o zajimavem tematu
- co to je "radiacni bilance atmosfery" - ale nejak se z toho trochu vytratily mozne zavery pro klimat tady u nas
dole na zemi
Hlavne se priznam k me apriorni neduvere k modelum klimatu budovanych za predpokladu
homogennich vlastnosti povrchu Zeme. Ze zemekoule ve vysi nad 10 km vypada - co se vlastnosti tamniho ovzdusi - jiz docela homogenne to
je sice pekne a dulezite pro urcite vypocty, ale to mame mavnout rukou nad slozitosti reliefu a povetrnostnich pomeru dole u zeme/na urovni more?
jan bican
27.7.2026 00:51 Reaguje na Miloš ZahradníkTady bych byl mnohem skromnejsi. O globalni energeticke bilanci mame slusnou primou predstavu teprve zhruba dve desetileti - CERES pro TOA a Argo pro oceany. Pokud je neumime poslat o stovky let zpatky, tak bych s velkymi soudy o dlouhodobem chovani systemu v potrebnem casovem rozliseni trochu brzdil.
Asi budeme muset jeste par desitek let poctive merit a teprve potom zjistime, jestli jsme opravdu pochopili kauzalitu, nebo jsme jen dobre prolozili kratky usek dat za pomoci desitek patafyzikalnich parametru. Pak Metelka nakresli sipky a budeme vedet vsechno:-)
Pozn. mozna je potreba rozlisit dve veci. TOA (top of atmosphere) neni zadna konkretni vrstva atmosfery, jejiz vysku hledame. Je to v zasade pohled z vesmiru - sledujeme tam, kolik energie do systemu prichazi ze Slunce a kolik ji odchazi zpet do vesmiru ze Zeme.
Neco jineho je efektivni emisni vyska. Ani ta ale neni jedna konkretni hladina, coz jsem tady uz nekomu vysvetloval.
Odpovědět
Asi budeme muset jeste par desitek let poctive merit a teprve potom zjistime, jestli jsme opravdu pochopili kauzalitu, nebo jsme jen dobre prolozili kratky usek dat za pomoci desitek patafyzikalnich parametru. Pak Metelka nakresli sipky a budeme vedet vsechno:-)
Pozn. mozna je potreba rozlisit dve veci. TOA (top of atmosphere) neni zadna konkretni vrstva atmosfery, jejiz vysku hledame. Je to v zasade pohled z vesmiru - sledujeme tam, kolik energie do systemu prichazi ze Slunce a kolik ji odchazi zpet do vesmiru ze Zeme.
Neco jineho je efektivni emisni vyska. Ani ta ale neni jedna konkretni hladina, coz jsem tady uz nekomu vysvetloval.
MZ
Miloš Zahradník
27.7.2026 12:42 Reaguje na jan bicanDik za zpresneni pojmu TOA atd. Ja nekladu "neskromne pozadavky" na predikce klimatologu s temi jejich hrackovymi modely pouzivanymi ovsem k rizeni politiky a ekonomiky suoperstatu ;)
Naopak, zminku o ledovych dobach jsem ucinil prave proto, abych ukazal svoji neduveru, ze panem Metelkou presentovane "modely rovnovahy" jsou schopny takoveto efekty rozumne popisovat. Mozna tedy nekdy za 100 let budeme v tomto smeru uz poucenejsi
Mimochodem, jaky je Vas nazor na tvrzeni, ktere mne zaujalo pred par lety na prednasce prof. Lindzena v Praze - ze totiz na rovniku je klimat porad vicemene stejny v ruznych geologickych dobach, prinejmensim tedy v poslednich nekolika milionech let
Odpovědět
Naopak, zminku o ledovych dobach jsem ucinil prave proto, abych ukazal svoji neduveru, ze panem Metelkou presentovane "modely rovnovahy" jsou schopny takoveto efekty rozumne popisovat. Mozna tedy nekdy za 100 let budeme v tomto smeru uz poucenejsi
Mimochodem, jaky je Vas nazor na tvrzeni, ktere mne zaujalo pred par lety na prednasce prof. Lindzena v Praze - ze totiz na rovniku je klimat porad vicemene stejny v ruznych geologickych dobach, prinejmensim tedy v poslednich nekolika milionech let
jan bican
27.7.2026 19:59 Reaguje na Miloš ZahradníkTo je podle me zajimava Lindzenova poznamka a neco na ni je. Tropicke oblasti jsou skutecne teplotne podstatne stabilnejsi nez vysoke zemepisne sirky. Pri glacialnich cyklech se nejvetsi zmeny odehravaji u polu, zatimco tropy meni teplotu mnohem mene.
Ale „na rovniku je klima porad stejne“ bych bral spis jako Lindzenovsku zkratku. Proxy data ukazuji, ze ani tropy nebyly konstantni. Pro posledni glacialni maximum vychazeji rekonstrukce tropickych SST zhruba o nekolik stupnu niz nez dnes.
Takze bych to formuloval nejak takto - tropy vykazuji pozoruhodnou teplotni stabilitu ve srovnani s poly, ale nejsou invariantni. A proc je jejich rozsah zmen tak omezeny? konvekce, vypar, oblacnost, oceanicka cirkulace... Je to jedna z veci, ktere jsou podle me pro pochopeni klimaticke citlivosti mnohem zajimavejsi nez samotny trapny globalni prumer.
Odpovědět
Ale „na rovniku je klima porad stejne“ bych bral spis jako Lindzenovsku zkratku. Proxy data ukazuji, ze ani tropy nebyly konstantni. Pro posledni glacialni maximum vychazeji rekonstrukce tropickych SST zhruba o nekolik stupnu niz nez dnes.
Takze bych to formuloval nejak takto - tropy vykazuji pozoruhodnou teplotni stabilitu ve srovnani s poly, ale nejsou invariantni. A proc je jejich rozsah zmen tak omezeny? konvekce, vypar, oblacnost, oceanicka cirkulace... Je to jedna z veci, ktere jsou podle me pro pochopeni klimaticke citlivosti mnohem zajimavejsi nez samotny trapny globalni prumer.
LM
Ladislav Metelka
27.7.2026 21:59 Reaguje na jan bicanTo je známo. U rovníku je ve vzduchu hodně vodní páry, v polárních oblastech málo. A protože se absorpční pásy vodní páry a CO2 částečně překrývají, je vliv CO2 větší v polárních oblastech.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.7.2026 22:22 Reaguje na Ladislav MetelkaCo říkáte na strmější nárůst CH4, který je údajně 28x účinnější skleníkáč než kysličník, a rozpadá se (až) za 12 let? Není to větší průšvih?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
28.7.2026 07:59 Reaguje na Karel ZvářalNe, protože se rozpadá UŽ po několika letech... Takře je to jen přechodná záležitost.
Odpovědět
jan bican
27.7.2026 23:20 Reaguje na Ladislav MetelkaTo bych rad jeste trochu zkomplikoval. V polarni zime mame casto velmi silne teplotni inverze. Jak se v takovem pripade meni vase tvrzeni, ze vliv CO2 je v polarnich oblastech vetsi?
Pokud je emisni vrstva teplejsi nez povrch, nemuze tam byt znamenko sklenikoveho efektu v nekterych spektralnich pasmech dokonce obracene? Je to trochu podobne jako ve stratosfere, jakmile teplotni gradient prestane byt „normalni“, prestava stacit jednoducha predstava, ze vice GHG vzdy jen snizi OLR a otepli povrch.
Takze „vetsi vliv CO2“ jeste samo o sobe nerika nic ani o velikosti a dokonce ani o znamenku teplotni odezvy. Rozhoduje i vertikalni teplotni profil.
Tropy maji v dlouhodobem prumeru radiacni prebytek, vysoke sirky deficit, a rozdil neustale prenasi smerem k polum atmosfera a oceany. Teplota polarnich oblasti tedy neni jen lokalni vysledek CO2, H2O a jejich spektralniho prekryvu, ale take toho, kolik energie tam z nizsich sirek zrovna dovezeme.
Takze u polu mame malo vodni pary, silne inverze, nekdy i lokalne zaporny sklenikovy efekt a k tomu obrovsky meridionalni dovoz energie. „Mene H2O, proto vetsi vliv CO2“ je sice pravda o jednom radiacnim mechanismu, ale jako vysvetleni polarniho klimatu je to podle me ponekud usporny model. :-)
Odpovědět
Pokud je emisni vrstva teplejsi nez povrch, nemuze tam byt znamenko sklenikoveho efektu v nekterych spektralnich pasmech dokonce obracene? Je to trochu podobne jako ve stratosfere, jakmile teplotni gradient prestane byt „normalni“, prestava stacit jednoducha predstava, ze vice GHG vzdy jen snizi OLR a otepli povrch.
Takze „vetsi vliv CO2“ jeste samo o sobe nerika nic ani o velikosti a dokonce ani o znamenku teplotni odezvy. Rozhoduje i vertikalni teplotni profil.
Tropy maji v dlouhodobem prumeru radiacni prebytek, vysoke sirky deficit, a rozdil neustale prenasi smerem k polum atmosfera a oceany. Teplota polarnich oblasti tedy neni jen lokalni vysledek CO2, H2O a jejich spektralniho prekryvu, ale take toho, kolik energie tam z nizsich sirek zrovna dovezeme.
Takze u polu mame malo vodni pary, silne inverze, nekdy i lokalne zaporny sklenikovy efekt a k tomu obrovsky meridionalni dovoz energie. „Mene H2O, proto vetsi vliv CO2“ je sice pravda o jednom radiacnim mechanismu, ale jako vysvetleni polarniho klimatu je to podle me ponekud usporny model. :-)
VM
Vladimir Mertan
28.7.2026 06:13 Reaguje na Ladislav MetelkaSamozrejme vodná para na rovníku nespôsobuje oteplenie ale práve naopak chladí. Teplejšie je na obratníkoch, kde vodná para vplyvom Hadlaeyovej cirkulácie chýba.
Odpovědět
LM
VM
Vladimir Mertan
28.7.2026 15:48 Reaguje na Ladislav MetelkaPrečo vodná para na rovníku štartuje chladenie (Vztlak)Molekula vody H2O, molárna hmotnosť cca 18 g/mol) je výrazne ľahšia než priemerný suchý vzduch (ktorý je zmesou dusíka s hmotnosťou 28 g/mol a kyslíka s hmotnosťou 32 g/mol, v priemere okolo 29 g/mol).Keď sa vzduch na rovníku nasycuje vlhkosťou, stáva sa vztlakovejším. Táto ľahšia vlhká zmes okamžite podnecuje silné stúpanie (konvekciu) a poháňa tvorbu tlakových níží. Vzduch spolu s latentným teplom neodkladne odchádza z povrchu do horných vrstiev atmosféry, čím rovníkový povrch efektívne chladí. Prečo obratníky naopak „pečie“ (Adiabatické zohrievanie v tlakovej výši)Na obratníkoch sa ten istý vzduch – ktorý už medzitým stratil svoju vlhkosť formou zrážok – vracia v zostupných vetvách Hadleyovej cirkulácie a klesá k povrchu v mohutných tlakových výšach (anticyklónach).Pretože klesá, pôsobí naň rastúci atmosférický tlak a dochádza k suchoadiabatickému stláčaniu a zohrievaniu.Tento suchý a zostupný vzduch vytvorí nad obratníkmi stabilnú vrstvu a tepelnú pokrievku, ktorá bráni efektívnemu úniku tepla a chladeniu sálaním, čo v kombinácii s minimom oblačnosti drží teploty na povrchu (púšte a subtrópy) oveľa vyššie než na samotnom vlhkom rovníku.
Odpovědět
JK
Jan Krupička
27.7.2026 13:30 Reaguje na jan bicanChápu Vás dobře, že akceptujete, že se radiační tok od atmosféry k povrchu při vyšší koncentraci GHG zvyšuje, ale odmítáte z toho činěný závěr, že to vede ke zvýšení teploty povrchu – s odkazem vliv dalších členů energetické bilance povrchu? Pokud ano, můžete prosím nastínit nějaký mechanismus, díky kterému by se povrchu odebíralo zvýšené množství jím absorbované radiační energie, aniž by se zvýšila jeho teplota?
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
27.7.2026 18:24 Reaguje na Jan KrupičkaCo treba prave ta nasledne zvysena intensita konvekce plus zvysena absolutni vlhkost (vetsi vypar) toho stoupajiciho vzduchu? Resit slozite nelinearni diferencialni rovnice komplikovgane navic fazovymi prechody (vody) to prece neni jen o nerovnostech ale ani jen o vyctu vsech positivnich
a negativnich zpetnych vazeb, navic malokdy exaktne meritelnych...
Odpovědět
a negativnich zpetnych vazeb, navic malokdy exaktne meritelnych...
JK
Jan Krupička
28.7.2026 11:07 Reaguje na Miloš ZahradníkV kvantitativní rovině jde o to, že tyto mechanismy potřebují ke svému zesílení zvýšení teplotních gradientů, takže jsme zpátky u alespoň malého zvýšení teploty povrchu. Aby ke zvýšení teploty nedošlo, jsou potřeba kvalitativní změny (přeuspořádání) systému. Je otázka, zda mohou být dost plynulé a spojité, aby nepředstavovaly větší problém než samotný růst teplot. Ale uznávám, kritika jednoduché implikace "růst koncentrace GHG => růst teploty" je oprávněná.
Odpovědět
jan bican
27.7.2026 19:52 Reaguje na Jan Krupičkaja jsem se tady k tomu mnohokrat vyjadril, staci CTRL-F bican, nechce se mi to opakovat, na druhou cast Vasi otazky odpovedel pan Zahradnik.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
24.7.2026 21:37 Reaguje na jan bicanAno, jediným zdrojem energie je Slunce a v tom článku je popsáno, jak se mění na tepelné vyzařování povrchu a atmosféry, jak vypadají ty bilance apod.
Odpovědět
jan bican
25.7.2026 06:21 Reaguje na Ladislav MetelkaAno, energie dodana Sluncem se v systemu transformuje a transportuje. Prave proto je matouci prezentovat jednotlive protismerne radiacni toky jako energeticke zdroje. Dve stejne teple desky mohou kazda vyzarovat 1000 W/m2 proti sobe, ale cisty tepelny tok mezi nimi je nula. Kdyz budu mit na svem uctu 1 korunu a zalozim si dalsi a milionkrat ji poslu z jednoho na druhy, budu mit stale jen tu 1 korunu. Manipulativni je prisne nerozlisovat mezi smerovym radiacnim tokem a tepelnym tokem. Samotne vyzarovani energie jednim smerem neni tokem tepla.
Odpovědět
va
vaber
25.7.2026 08:09 Reaguje na jan bicanJistě,tak to je, ale skleníkový efekt říká ,že méně energie unikne někam do vesmíru díky odrazu určitého záření od atmosféry a ta odražená energie ohřívá více povrch než kdyby unikla do vesmíru. Můžeme také říci ze tato energie zabraňuje lepšímu ochlazování povrchu a nízké atmosféry.
To je moje představa. Jak ale změřit to zvýšení odrazu to si nedovedu představit ani s čím to porovnat.
Výměna fotonů mezi dvěma tělesy probíhá neustále ,jen bilance je taková ,že teplejší víc vysílá a chladnější víc přijímá. Tok záření mezi tělesy je asi větší.
Přiklad : První těleso vyzařue na druhé 1W a druhé na první 1,01W. Výměna energie je 0,01W i když těleso vyzařuje 1W. Druhé je teplejší. Takže kdyby druhé těleso nedostávalo 1W od prvního tělesa chladlo by mnohem rychleji.
je to tak, nebo je to blbost.
Odpovědět
To je moje představa. Jak ale změřit to zvýšení odrazu to si nedovedu představit ani s čím to porovnat.
Výměna fotonů mezi dvěma tělesy probíhá neustále ,jen bilance je taková ,že teplejší víc vysílá a chladnější víc přijímá. Tok záření mezi tělesy je asi větší.
Přiklad : První těleso vyzařue na druhé 1W a druhé na první 1,01W. Výměna energie je 0,01W i když těleso vyzařuje 1W. Druhé je teplejší. Takže kdyby druhé těleso nedostávalo 1W od prvního tělesa chladlo by mnohem rychleji.
je to tak, nebo je to blbost.
jan bican
25.7.2026 11:41 Reaguje na vaberje to castecne tak. ghg sice nebrani uniku zareni do vesmiru, tepla atmosfera vsak brani vetsimu ochlazeni povrchu. bez sklenikovych plynu bychom ji spatne ohrali. nicmene z celkoveho pohledu se na horni hranici atmosfery vyzari stejne mnozstvi energie jako do nej vstoupi. mnozstvi sklenikovych plynu nepohne s efektivni vyzarovaci teplotou planety ani o pid. jen se zmeni vnitrni toky v systemu. takze skutecne jednim z vysledku je snaha systemu zvysit teplotu povrchu, diky akumulaci v oceanech to jde pomalu. jinak by radiacni rovnovaha nastala okamzite. soucasnym problemem cislo jedna je zvysena absorpce slunecniho zareni primarne ubytkem oblacnosti. prestoze se vam tady pan metelka bude vsvetlit, ze pricinou je co2, tak lže. pricina neni znama a cloud feedback je nejvetsi otevrenou otazkou soucasne klimatologie.
Odpovědět
va
vaber
26.7.2026 08:52 Reaguje na jan bicanNa horní hranici atmosféry se vyzáří stejné množství ,říkáte. Co určuje kolik se vyzáří.
U tělesa teplota povrchu ,se říká a co je povrch planety z tohoto pohledu. Horní hranice atmosféry nebo nějaká jiná vrstva?
Když je stratosféra nyní prý chladnější, tak musí vyzařovat méně. Vůbec nepochybuji ,že vyzařování planety se může měnit díky jinému složení atmosféry, třeba díky nárůstu CO2 a to způsobí změnu teploty povrchu planety i atmosféry a to zvýší vyzařování ,je to přechodový děj a vyzařování i teplota se zase na nějaké jiné hodnotě ustálí . Pokud něco jako ustálení je možné. Venuše má jinou atmosféru a drží si jinou teplotu ,nikdo se tomu nediví. Když se změní atmosféra Země, proč by se nemohla změnit také teplota? A nárůst CO2 já považuji za změnu složení atmosféry.
Odpovědět
U tělesa teplota povrchu ,se říká a co je povrch planety z tohoto pohledu. Horní hranice atmosféry nebo nějaká jiná vrstva?
Když je stratosféra nyní prý chladnější, tak musí vyzařovat méně. Vůbec nepochybuji ,že vyzařování planety se může měnit díky jinému složení atmosféry, třeba díky nárůstu CO2 a to způsobí změnu teploty povrchu planety i atmosféry a to zvýší vyzařování ,je to přechodový děj a vyzařování i teplota se zase na nějaké jiné hodnotě ustálí . Pokud něco jako ustálení je možné. Venuše má jinou atmosféru a drží si jinou teplotu ,nikdo se tomu nediví. Když se změní atmosféra Země, proč by se nemohla změnit také teplota? A nárůst CO2 já považuji za změnu složení atmosféry.
jan bican
26.7.2026 09:29 Reaguje na vaber„povrch planety“, ktery urcuje vyzarovani do kosmu, neni geometricka horni hranice atmosfery(TOA) ani jedna konkretni vrstva. Odchozi LW zareni (OLR) na TOA je soucet zareni, ktere v ruznych vlnovych delkach unika z ruznych vyskovych hladin atmosfery a castecne primo z povrchu. Lze mu priradit efektivni vyzarovaci teplotu, ale ta neni totozna s teplotou zadne konkretni vrstvy.
Pri zvyseni CO2 se v jeho absorpcnich pasmech efektivni vyska emise posune vys, kde je v troposfere chladneji. Pri stejnem teplotnim profilu proto OLR nejprve klesne (toto je mimochodem fyzikalne spravny popis zesilujiciho sklenikoveho efektu, ne metelkovy toky odkudsi nekam jinam :-).
System zacne akumulovat energii a povrch(tj. povrch oceanu a pevniny) s troposferou se otepli, dokud se vyzarovani na TOA znovu nevyrovna absorbovanemu slunecnimu zareni. To je ten prechodovy dej, ktery popisujete.
Duvod, proc se musi hledat nova energeticka rovnovaha, plyne primo z 1. zakona termodynamiky.
Pokud je absorbovane slunecni zareni (ASR) vetsi nez OLR, energie klimatickeho systemu roste a system se musi menit. Pokud je OLR vetsi nez ASR, energii ztraci. V dlouhodobe ustalenem stavu proto musi byt ASR = OLR. Neni to predpoklad klimatickeho modelu, ale dusledek zakona zachovani energie.
Ochladnuti stratosfery samo o sobe neznamena, ze cela planeta musi vyzarovat mene. OLR pochazi z mnoha vyskovych hladin a vlnovych delek; stratosfera muze chladnout soucasne s oteplovanim povrchu a troposfery.
Takze ano: zmena slozeni atmosfery muze zmenit povrchovou teplotu Co pri nezmenenem albedu planety a slunecnim prikonu v nove ustalene bilanci zustava urceno podminkou ASR = OLR, je efektivni vyzarovaci teplota planety - ta se s libovolnym mnozstvim sklenikovych plynu nemeni.
Meni se hlavne vertikalni teplotni profil a rozdil mezi efektivni vyzarovaci teplotou a teplotou povrchu.
Odpovědět
Pri zvyseni CO2 se v jeho absorpcnich pasmech efektivni vyska emise posune vys, kde je v troposfere chladneji. Pri stejnem teplotnim profilu proto OLR nejprve klesne (toto je mimochodem fyzikalne spravny popis zesilujiciho sklenikoveho efektu, ne metelkovy toky odkudsi nekam jinam :-).
System zacne akumulovat energii a povrch(tj. povrch oceanu a pevniny) s troposferou se otepli, dokud se vyzarovani na TOA znovu nevyrovna absorbovanemu slunecnimu zareni. To je ten prechodovy dej, ktery popisujete.
Duvod, proc se musi hledat nova energeticka rovnovaha, plyne primo z 1. zakona termodynamiky.
Pokud je absorbovane slunecni zareni (ASR) vetsi nez OLR, energie klimatickeho systemu roste a system se musi menit. Pokud je OLR vetsi nez ASR, energii ztraci. V dlouhodobe ustalenem stavu proto musi byt ASR = OLR. Neni to predpoklad klimatickeho modelu, ale dusledek zakona zachovani energie.
Ochladnuti stratosfery samo o sobe neznamena, ze cela planeta musi vyzarovat mene. OLR pochazi z mnoha vyskovych hladin a vlnovych delek; stratosfera muze chladnout soucasne s oteplovanim povrchu a troposfery.
Takze ano: zmena slozeni atmosfery muze zmenit povrchovou teplotu Co pri nezmenenem albedu planety a slunecnim prikonu v nove ustalene bilanci zustava urceno podminkou ASR = OLR, je efektivni vyzarovaci teplota planety - ta se s libovolnym mnozstvim sklenikovych plynu nemeni.
Meni se hlavne vertikalni teplotni profil a rozdil mezi efektivni vyzarovaci teplotou a teplotou povrchu.
LM
Ladislav Metelka
26.7.2026 09:41 Reaguje na jan bicanTo máte pravdu ale ve stanovisku AVex jde o toky, přicházející k povrchu.
Odpovědět
jan bican
26.7.2026 09:56 Reaguje na Ladislav MetelkaStanovisko AV je v zasade fyzikalne trapne a nepripustne zjednodusujici.
Na povrchu Zeme nema samotna radiacni bilance privilegovane postaveni. Povrch neni teleso ve vakuu. Energie z nej neodchazi jen zarenim, ale take latentnim teplem, vedenim, turbulenci, advekci ... a uklada se do pudy, vody a dalsich casti systemu.
Proto z hodnoty 333 W/m2 LW smerem dolu, ani z rozdilu 390-333, nelze vyvodit, zda se povrch otepluje nebo ochlazuje. Tyto hodnoty rikaji pouze neco o RADIACNI casti energeticke bilance. O zmene teploty rozhoduje az cela bilance.
A teprve zmena vnitrni energie muze vest ke zmene teploty. Povrch muze absorbovat 333 W/m2 z atmosfery a pritom se ochlazovat, pokud ostatni ztraty tuto hodnotu prevazi. Stejne tak muze mit zapornou radiacni bilanci a pritom se oteplovat diky advekci nebo toku tepla z podlozi. To neni detail, ale prvni zakon termodynamiky.
Vy pritom pisete: „Na povrchu se tato energie tepelneho zareni pohlti, to zvysi teplotu povrchu.“ To ale obecne neplati. Absorpce zvysi jeden kladny clen bilance. Neznamena automaticky zvyseni vnitrni energie a uz vubec ne automaticky zvyseni teploty.
Jedine misto, kde ma cista radiacni bilance smysl je horni hranice atmosfery. Pres TOA neodchazi konvekce, latentni teplo ani vedeni do vesmiru. Proto z kladne TOA nerovnovahy muzeme rict, ze klimaticky system energii akumuluje. Na zemskem povrchu takovy zaver ze samotne radiace udelat nelze, protoze radiace je jen jeden z nekolika soubeznych zpusobu prenosu energie.
A to je podle me zakladni chyba cele vasi prezentace. Nikdo nezpochybnuje, ze pyrgeometr nameri stovky W/m2 LW smerem dolu. Spor je o to, co z toho cisla smite fyzikalne vyvodit. Vy z realneho smeroveho radiacniho toku opakovane prechazite k tvrzenim o „ohrevu povrchu“, aniz byste v tom okamziku uzavrel celou energetickou bilanci povrchu. Tedy presne to, co druhym vycitate: smesujete dve ruzne fyzikalni charakteristiky.
Na TOA je netto radiace energetickou bilanci systemu. Na povrchu je netto radiace pouze JEDNIM CLENEM energeticke bilance. Dokud tento rozdil nebudete dusledne respektovat, muzete merit 333 W/m2 s libovolnou presnosti a libovolne dlouho, ale o zmene teploty povrchu vam samotne toto cislo nerekne prakticky nic.
Odpovědět
Na povrchu Zeme nema samotna radiacni bilance privilegovane postaveni. Povrch neni teleso ve vakuu. Energie z nej neodchazi jen zarenim, ale take latentnim teplem, vedenim, turbulenci, advekci ... a uklada se do pudy, vody a dalsich casti systemu.
Proto z hodnoty 333 W/m2 LW smerem dolu, ani z rozdilu 390-333, nelze vyvodit, zda se povrch otepluje nebo ochlazuje. Tyto hodnoty rikaji pouze neco o RADIACNI casti energeticke bilance. O zmene teploty rozhoduje az cela bilance.
A teprve zmena vnitrni energie muze vest ke zmene teploty. Povrch muze absorbovat 333 W/m2 z atmosfery a pritom se ochlazovat, pokud ostatni ztraty tuto hodnotu prevazi. Stejne tak muze mit zapornou radiacni bilanci a pritom se oteplovat diky advekci nebo toku tepla z podlozi. To neni detail, ale prvni zakon termodynamiky.
Vy pritom pisete: „Na povrchu se tato energie tepelneho zareni pohlti, to zvysi teplotu povrchu.“ To ale obecne neplati. Absorpce zvysi jeden kladny clen bilance. Neznamena automaticky zvyseni vnitrni energie a uz vubec ne automaticky zvyseni teploty.
Jedine misto, kde ma cista radiacni bilance smysl je horni hranice atmosfery. Pres TOA neodchazi konvekce, latentni teplo ani vedeni do vesmiru. Proto z kladne TOA nerovnovahy muzeme rict, ze klimaticky system energii akumuluje. Na zemskem povrchu takovy zaver ze samotne radiace udelat nelze, protoze radiace je jen jeden z nekolika soubeznych zpusobu prenosu energie.
A to je podle me zakladni chyba cele vasi prezentace. Nikdo nezpochybnuje, ze pyrgeometr nameri stovky W/m2 LW smerem dolu. Spor je o to, co z toho cisla smite fyzikalne vyvodit. Vy z realneho smeroveho radiacniho toku opakovane prechazite k tvrzenim o „ohrevu povrchu“, aniz byste v tom okamziku uzavrel celou energetickou bilanci povrchu. Tedy presne to, co druhym vycitate: smesujete dve ruzne fyzikalni charakteristiky.
Na TOA je netto radiace energetickou bilanci systemu. Na povrchu je netto radiace pouze JEDNIM CLENEM energeticke bilance. Dokud tento rozdil nebudete dusledne respektovat, muzete merit 333 W/m2 s libovolnou presnosti a libovolne dlouho, ale o zmene teploty povrchu vam samotne toto cislo nerekne prakticky nic.
VM
Vladimir Mertan
26.7.2026 13:30 Reaguje na jan bicanHovoríte o posune efektívnej výšky emisie nahor a hľadaní novej rovnováhy na TOA. Celá táto modelová konštrukcia však ignoruje dve zásadné veci:
1. Nasýtenie pásma: Hlavné absorpčné pásmo CO₂ je v spodných vrstvách atmosféry už dávno opticky hrubé (nasýtené). Pridávanie ďalších molekúl nemôže donekonečna lineárisovať ani posúvať „výšku emisie“, pretože fotóny sú pohltené už po niekoľkých metroch.
2. Miskolcziho termostat: Dlhodobé dáta a fyzikálna realita ukazujú, že celková optická hrúbka atmosféry zostáva stabilná vďaka hydrologickému cyklu. Voda funguje ako dokonalý kompenzátor a negatívna spätná väzba – ak pribudne nejaký radiačný vplyv, atmosféra ho prostredníctvom vyparovania, konvekcie a úpravy vlhkosti dorovná. Atmosféra nie je statická sklenená vitrína riadená len radiáciou, ale dynamický termodynamický systém podriadený zákonom konvekcie a tlaku. https://scienceofclimatechange.org/wp-content/uploads/Miskolczi-2023-Greenhouse-Gas-Theory.pdf
Odpovědět
1. Nasýtenie pásma: Hlavné absorpčné pásmo CO₂ je v spodných vrstvách atmosféry už dávno opticky hrubé (nasýtené). Pridávanie ďalších molekúl nemôže donekonečna lineárisovať ani posúvať „výšku emisie“, pretože fotóny sú pohltené už po niekoľkých metroch.
2. Miskolcziho termostat: Dlhodobé dáta a fyzikálna realita ukazujú, že celková optická hrúbka atmosféry zostáva stabilná vďaka hydrologickému cyklu. Voda funguje ako dokonalý kompenzátor a negatívna spätná väzba – ak pribudne nejaký radiačný vplyv, atmosféra ho prostredníctvom vyparovania, konvekcie a úpravy vlhkosti dorovná. Atmosféra nie je statická sklenená vitrína riadená len radiáciou, ale dynamický termodynamický systém podriadený zákonom konvekcie a tlaku. https://scienceofclimatechange.org/wp-content/uploads/Miskolczi-2023-Greenhouse-Gas-Theory.pdf
jan bican
26.7.2026 14:10 Reaguje na Vladimir MertanCas ukaze. Atmosfera opravdu neni staticky radiacni model a hydrologicky cyklus, vypar, konvekce a zmena teplotniho gradientu odezvu na forcing vyrazne modifikuji a nektere z techto procesu ji tlumi. Proto take neberu jednoduche radiacni schema jako uplny popis klimatu.
Ale s tim „termostatem“ uz bych byl opatrny. Samotna vodni para ma globalne prevazne kladnou radiacni zpetnou vazbu; zaporny je mimo jine lapse-rate feedback a silne pusobi i latentni tok a konvekce. Z toho ale neplyne, ze hydrologicky cyklus automaticky vykompenzuje pridany CO2 forcing.
A nasyceni pasma take neznamena nasyceni sklenikoveho efektu. Stred CO2 pasma je opticky tlusty uz davno, forcing dalsiho CO2 ale roste v kridlech pasma a zmenou vysky, odkud muze zareni uniknout do vesmiru. Proto je zavislost priblizne logaritmicka, ne nulova.
Takze v jednom se shodneme: realna atmosfera je dynamicky termodynamicky system, nikoli Metelkovy sipky. Ale z toho jeste neplyne, ze radiacni forcing CO2 zmizi.
Odpovědět
Ale s tim „termostatem“ uz bych byl opatrny. Samotna vodni para ma globalne prevazne kladnou radiacni zpetnou vazbu; zaporny je mimo jine lapse-rate feedback a silne pusobi i latentni tok a konvekce. Z toho ale neplyne, ze hydrologicky cyklus automaticky vykompenzuje pridany CO2 forcing.
A nasyceni pasma take neznamena nasyceni sklenikoveho efektu. Stred CO2 pasma je opticky tlusty uz davno, forcing dalsiho CO2 ale roste v kridlech pasma a zmenou vysky, odkud muze zareni uniknout do vesmiru. Proto je zavislost priblizne logaritmicka, ne nulova.
Takze v jednom se shodneme: realna atmosfera je dynamicky termodynamicky system, nikoli Metelkovy sipky. Ale z toho jeste neplyne, ze radiacni forcing CO2 zmizi.
VM
Vladimir Mertan
26.7.2026 19:50 Reaguje na jan bicanSúhlas. V tom základe je zhoda – reálna atmosféra nie je žiadna statická schéma s čarovnými šípkami, ale otvorený, hlboko nelineárny a dynamický termodynamický systém.
Celé jadro sporu tak naozaj nestojí na tom, či nejaký radiačný forcing existuje alebo neexistuje, ale na jeho reálnej veľkosti, efektivite a schopnosti systému tento forcing absorbovať a neutralizovať.
Ak sa totiž na systém pozrieme cez optiku reálnych fyzikálnych procesov – teda faktu, že hlavné absorpčné pásmo CO₂ v spodných vrstvách je už dávno opticky hrubé, a predovšetkým cez masívny tlmivý vplyv vody (ktorá je vďaka svojej nižšej molovej hmotnosti ako suchý vzduch priam predurčená na okamžitý konvektívny transport tepla do výšok, nehovoriac o regulačnej sile hydrologického cyklu) –, zistíme niečo podstatné.
Matematicky vypočítatelný čistý radiačný forcing z laboratórnych podmienok sa v reálnej, vlhkej a neustále premiešavajúcej sa atmosfére stretáva s obrovskými negatívnymi spätnými väzbami. Výsledkom nie je žiadna katastrofická eskalácia, ale stabilizovaný systém, kde sa pridaný vplyv CO₂ stratí v šumu oveľa silnejších termodynamických a hydrologických dejov.
Inými slovami: forcing môže na papieri svietiť, ale reálna fyzika atmosféry ho drží pevne na uzde.
Odpovědět
Celé jadro sporu tak naozaj nestojí na tom, či nejaký radiačný forcing existuje alebo neexistuje, ale na jeho reálnej veľkosti, efektivite a schopnosti systému tento forcing absorbovať a neutralizovať.
Ak sa totiž na systém pozrieme cez optiku reálnych fyzikálnych procesov – teda faktu, že hlavné absorpčné pásmo CO₂ v spodných vrstvách je už dávno opticky hrubé, a predovšetkým cez masívny tlmivý vplyv vody (ktorá je vďaka svojej nižšej molovej hmotnosti ako suchý vzduch priam predurčená na okamžitý konvektívny transport tepla do výšok, nehovoriac o regulačnej sile hydrologického cyklu) –, zistíme niečo podstatné.
Matematicky vypočítatelný čistý radiačný forcing z laboratórnych podmienok sa v reálnej, vlhkej a neustále premiešavajúcej sa atmosfére stretáva s obrovskými negatívnymi spätnými väzbami. Výsledkom nie je žiadna katastrofická eskalácia, ale stabilizovaný systém, kde sa pridaný vplyv CO₂ stratí v šumu oveľa silnejších termodynamických a hydrologických dejov.
Inými slovami: forcing môže na papieri svietiť, ale reálna fyzika atmosféry ho drží pevne na uzde.
Karel Zvářal
26.7.2026 19:55 Reaguje na Vladimir MertanCelkem dobré, až na to, že to, co provádíme s povrchem, se nám vrací z atmosféry, ač to zatím nemáme namodelované.
Odpovědět
jan bican
26.7.2026 21:02 Reaguje na Vladimir MertanSamotna Planckova odezva na forcing pri zdvojnasobeni CO2 dava otepleni zhruba 1,2 stupne. To je skutecne malo. Vsechno nad tuto hodnotu uz zavisi na zpetnych vazbach. A prave o jejich velikosti se muzeme bavit do nekonecna.
Odpovědět
va
vaber
26.7.2026 09:30 Reaguje na jan bicanPrvní věta je podivná.
,, ghg sice nebrani uniku zareni do vesmiru, tepla atmosfera vsak brani vetsimu ochlazeni povrchu .
Teplá atmosféra je ohřátá od skleníkových plynů a ještě od povrchu,,
Ten se zahřeje na 50°C ,od povrchu se zahřeje atmosféra a my se v ní upečeme. Takže energie se naakumulovala jen díky tomu ,že do vesmíru se muselo vyzářit méně. Jinak by neplatil zákon zachování energie
Odpovědět
,, ghg sice nebrani uniku zareni do vesmiru, tepla atmosfera vsak brani vetsimu ochlazeni povrchu .
Teplá atmosféra je ohřátá od skleníkových plynů a ještě od povrchu,,
Ten se zahřeje na 50°C ,od povrchu se zahřeje atmosféra a my se v ní upečeme. Takže energie se naakumulovala jen díky tomu ,že do vesmíru se muselo vyzářit méně. Jinak by neplatil zákon zachování energie
jan bican
26.7.2026 09:40 Reaguje na vaberMyslim, ze jsem vse vysvetlil v odpovedi na predchozi vas dotaz. Pokuste se prosim nevetvit.
Odpovědět
Karel Zvářal
26.7.2026 07:56 Reaguje na jan bican"Samotne vyzarovani energie jednim smerem neni tokem tepla."
Můžete mi prosím vysvětlit, zda to chápu správně, a zda to neplatí i obráceně, tedy že tok tepla, např. proudění saharského vzduchu je/není (?) vyzařování "přebytečné" energie jedním směrem ?
Odpovědět
Můžete mi prosím vysvětlit, zda to chápu správně, a zda to neplatí i obráceně, tedy že tok tepla, např. proudění saharského vzduchu je/není (?) vyzařování "přebytečné" energie jedním směrem ?
jan bican
26.7.2026 09:45 Reaguje na Karel ZvářalProudeni je proudeni, vyzarovani je vyzarovani a pak jeste mame sdileni....
Ano konvekce (prenos tepla proudenim) je soucasti celkove energeticke bilance.
Odpovědět
Ano konvekce (prenos tepla proudenim) je soucasti celkove energeticke bilance.
Karel Zvářal
26.7.2026 10:10 Reaguje na jan bicanVýborně, děkuji! A ta celková energetická bilance je dlouhodobě neměnná, nebo záleží na povrchu planety (místech dopadu slunečního záření), zda se projeví změnami do plusu či mínusu?
Má součet tepelných ostrovů (včetně rozšiřující se největší pouště světa) vliv na množství tepla v atmosféře, resp jeho předání ze vzduchu do moře/oceánu? (P.S. Tepelné kupole jsou pravděpodobně saharského původu, a mají (podle mýho) daleký přesah, podobně jako má opačný vliv Antarktida).
Odpovědět
Má součet tepelných ostrovů (včetně rozšiřující se největší pouště světa) vliv na množství tepla v atmosféře, resp jeho předání ze vzduchu do moře/oceánu? (P.S. Tepelné kupole jsou pravděpodobně saharského původu, a mají (podle mýho) daleký přesah, podobně jako má opačný vliv Antarktida).
jan bican
26.7.2026 11:00 Reaguje na Karel ZvářalGlobalne rozhoduje o zmene energie klimatickeho systemu predevsim bilance na horni hranici atmosfery, ktera je z 1.zakona TD dlouhodobe vyrovnana. Lokalni zmena povrchu ale muze dramaticky menit, kam energie jde - kolik do latentniho tepla, kolik do konvekcniho prenosu tepla, kolik se akumuluje v pude nebo vode a kolik jinam. Takze tepelny ostrov muze silne menit mistni a regionalni klima, aniz sam o sobe vytvari novou energii cele planety.
Odpovědět
Karel Zvářal
26.7.2026 11:41 Reaguje na jan bicanDěkuji, právě v tom součtu vlivu všech tepelných ostrovů se můj názor liší (Stokrát nic...). Jinými slovy: globální ovlivňuje lokální, avšak platí to i obráceně, byť v menší míře. Chápu však, že je složité podchytit všechny mikrotoky, ale vnímám klima jako řeku, která je tvořena tisíci potůčky.
Je můj pohled na ničení JS průmyslovou leteckou dopravou přehnaný, nebo může mít nějaký (spíše negativní) vliv? (Desetitisíce strojů denně si šetří palivo - na úkor síly/kompaktnosti JS)
Prostě voda v mořích je teplejší, ale pravidelných srážek je méně, přicházejí spíše ničivé, přívalové. Nedává mi to logiku, příčinu vidím v narušení chodu/pohonu oblačnosti.
Odpovědět
Je můj pohled na ničení JS průmyslovou leteckou dopravou přehnaný, nebo může mít nějaký (spíše negativní) vliv? (Desetitisíce strojů denně si šetří palivo - na úkor síly/kompaktnosti JS)
Prostě voda v mořích je teplejší, ale pravidelných srážek je méně, přicházejí spíše ničivé, přívalové. Nedává mi to logiku, příčinu vidím v narušení chodu/pohonu oblačnosti.
jan bican
26.7.2026 12:16 Reaguje na Karel Zvářallokalni zmeny se samozrejme mohou skladat do globalniho efektu, ale neni to prosty soucet „tepelnych ostrovu“. u oceanu je navic podstatne, ze kratkovlnne slunecni zareni pronika pod hladinu a energii uklada do objemu vody, zatimco dlouhovlnne se absorbuje prakticky v tenke povrchove vrstve. proto maji zmeny oblacnosti velky vliv na akumulaci tepla v oceanu.
k letecke doprave bych byl opatrny. jeji klimaticky vliv je realny, ale neznam dukaz, ze by desitky tisic letu denne mechanicky „rozbijely“ nebo zeslabovaly jet stream.
teplejsi more opravdu znamena vice dostupne vodni pary a muze zesilovat intenzitu srazkovych extremu, ale zda bude nekde srazek vice, mene nebo budou mene pravidelne, zavisi hlavne na cirkulaci a oblacnosti. teplejsi atmosfera sama neurcuje, kde a kdy zaprsi.
Odpovědět
k letecke doprave bych byl opatrny. jeji klimaticky vliv je realny, ale neznam dukaz, ze by desitky tisic letu denne mechanicky „rozbijely“ nebo zeslabovaly jet stream.
teplejsi more opravdu znamena vice dostupne vodni pary a muze zesilovat intenzitu srazkovych extremu, ale zda bude nekde srazek vice, mene nebo budou mene pravidelne, zavisi hlavne na cirkulaci a oblacnosti. teplejsi atmosfera sama neurcuje, kde a kdy zaprsi.
Karel Zvářal
26.7.2026 12:25 Reaguje na jan bicanBohužel nemáme kontrolní planetu bez rodu Homo, takže je to jen má hypotéza. Jen vím, jaký bývá řev, že přetížené kamiony ničí komunikace. Jinak se píše, že JS je "občas stacionární", resp přerušený (příčina neznámá (???). Přišlo mi to u charakteristiky proudu podivné. Děkuji, toť vše!-)
Odpovědět
jan bican
26.7.2026 12:49 Reaguje na Karel Zvářalklimatologie je skvely multidisciplinarni obor, cim vice se tomu venujete, tim vice nevite. je prima nad tim alespon nejak premyslet
Odpovědět
PE
Petr Elias
26.7.2026 14:24 Reaguje na jan bicanJenže zvářal nad tím přemýšlí tím způsobem, že vždy vymyslí nějakou pitomost a pak ji fanaticky věří.. :D
Odpovědět
Karel Zvářal
26.7.2026 15:11 Reaguje na jan bicanTa fialová nula věří jen tomu, co jí předžvýkají guruové, napoví strýček gůgl a teta ejáj.
Tu teorii mi více méně potvrdil c-19 lockdown, kdy se pravidelně rozpršelo jako za starých časů.
Máte dobrý rozhled, pedagogické nadání a umírněnou povahu, narozdíl od...
Odpovědět
Tu teorii mi více méně potvrdil c-19 lockdown, kdy se pravidelně rozpršelo jako za starých časů.
Máte dobrý rozhled, pedagogické nadání a umírněnou povahu, narozdíl od...
IP
Ivo Přikryl
24.7.2026 22:09No, pan Metelka pěkně rozebral tu větu, která sama o sobě je pravdivá a daty podložená. Ale celý odstavec zní:
"Průměrná teplota na Zemi (obr. 1) je dána množstvím energie, která na zemský povrch dopadá a je jím pohlcena. Asi jedna třetina této energie přichází ve formě slunečního záření a zbylé dvě třetiny ve formě vyzařování (sálání) atmosféry směrem k povrchu Země, tj. skleníkového efektu atmosféry."
A tady prostě to dlouhovlnné záření emitované zemským povrchem chybí.
Odpovědět
"Průměrná teplota na Zemi (obr. 1) je dána množstvím energie, která na zemský povrch dopadá a je jím pohlcena. Asi jedna třetina této energie přichází ve formě slunečního záření a zbylé dvě třetiny ve formě vyzařování (sálání) atmosféry směrem k povrchu Země, tj. skleníkového efektu atmosféry."
A tady prostě to dlouhovlnné záření emitované zemským povrchem chybí.
jan bican
25.7.2026 06:34 Reaguje na Ivo Přikrylto je presne ono. prakticky veskera energie prichazi ve forme slunecniho zareni, nikoli 1/3.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
25.7.2026 08:40 Reaguje na jan bicanDo klimatického systému - ano. K povrchu - ne.
Odpovědět
IP
LM
jan bican
25.7.2026 11:51 Reaguje na Ladislav Metelkaveskera tato energie pochazi z absorbovaneho slunecniho zareni, uz me nebavi to stale dokola opakovat. kdyz vypnu slunce vypnu i veskere vase lw toky tam a zpatky a zase tam a zase zpatky.... proc se snazite stale co nejvice zkomplikovat nekomplikovanou pravdu?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
25.7.2026 08:23Fyzik Robert Wood už v roku 1909 vykonal jednoduchý pokus: postavil dva rovnaké skleníky – jeden so sklenenou strechou (nepriehľadnou pre infračervené žiarenie) a druhý so strechou z kamennej soli (priehľadnou pre IR žiarenie).
Výsledok? Oba skleníky sa zohriali na rovnakú teplotu.
Tento pokus jasne dokazuje, že skleníky nefungujú kvôli zachytávaniu sálavého tepla strechou, ale preto, že pevná stena fyzicky zastavuje konvekciu (mechanický únik teplého vzduchu). Tvrdenie, že atmosféra Zeme funguje ako sálavá pasca, ktorá „prikuruje“ povrchu spätným žiarením, ignoruje základné zákony termodynamiky a mechaniky tekutín. Teplo poháňa prúdenie a teplota, nie magické zrkadlenie sálania.
Odpovědět
Výsledok? Oba skleníky sa zohriali na rovnakú teplotu.
Tento pokus jasne dokazuje, že skleníky nefungujú kvôli zachytávaniu sálavého tepla strechou, ale preto, že pevná stena fyzicky zastavuje konvekciu (mechanický únik teplého vzduchu). Tvrdenie, že atmosféra Zeme funguje ako sálavá pasca, ktorá „prikuruje“ povrchu spätným žiarením, ignoruje základné zákony termodynamiky a mechaniky tekutín. Teplo poháňa prúdenie a teplota, nie magické zrkadlenie sálania.
MZ
Miloš Zahradník
25.7.2026 09:40 Reaguje na Vladimir MertanTyhle veci by nazorne vyjasnil nasledujici myslenkovy pokus.
1) Procpak vlastne mame, mile deti, mraky na obloze? No protoze konvekce, soudruzko ucitelko. Kdyby konvekce nebylo, mraky by vznikaly hlavne jako nocni a ranni prizemni mlha pripadne jako stejnoroda oblacnost (bez der, kterymi by prosvitalo slunce)...
2) Tyhle veci by se daly numericky modelovat. Vzit soudobe numericke meteorologicke modely a zmenit v nich Navier Stokesovy rovnice
tak, ze proste zrusime resp. nami predepsanym zpusobem zeslabime programem vypocitavany vertikalni prenos vzduchu (tohle by v zasade vyzadovalo jen zmenit par radku v prislusne pohybove N.S. rovnici :) - a budeme se koukat na prislusne efekty. A chce li nekdo, klidne at i studuje chovani takovychto modelu s ruznymi koncentracemi CO_2...
Odpovědět
1) Procpak vlastne mame, mile deti, mraky na obloze? No protoze konvekce, soudruzko ucitelko. Kdyby konvekce nebylo, mraky by vznikaly hlavne jako nocni a ranni prizemni mlha pripadne jako stejnoroda oblacnost (bez der, kterymi by prosvitalo slunce)...
2) Tyhle veci by se daly numericky modelovat. Vzit soudobe numericke meteorologicke modely a zmenit v nich Navier Stokesovy rovnice
tak, ze proste zrusime resp. nami predepsanym zpusobem zeslabime programem vypocitavany vertikalni prenos vzduchu (tohle by v zasade vyzadovalo jen zmenit par radku v prislusne pohybove N.S. rovnici :) - a budeme se koukat na prislusne efekty. A chce li nekdo, klidne at i studuje chovani takovychto modelu s ruznymi koncentracemi CO_2...
MZ
Miloš Zahradník
25.7.2026 11:32 Reaguje na Miloš ZahradníkJa bych se taky vlastne zeptal k tomu hlavnimu obrazku v clanku "Global energy flows" - kde tam je nejaky piktogram obsahujici slovo "convection" resp. pod jakou jinou kolonkou se tenhle efekt - zpusobujici m.j. tvorbu mraku na planete Zemi tak, jak je obvykle zname - skryva? Jakou cast transportu tepla ve vyskach do X km predstavuje trasport touto konvekci ve srovnani s transportem zarenim?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
25.7.2026 17:17 Reaguje na Miloš ZahradníkMáte to v tom schematu, tak proč se ptáte?
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
26.7.2026 09:20 Reaguje na jan bicanTo je hezke ale co si z toho udaje "20" mam vzit?
Je to dost mal;e cislo ve srovnani s tim 390 hned vedle. Jak se to cislo globalne pocita (lokalne
zavisi na pocasi a denni dobe atd.) To je jako kdyby
by pri objasnovani klimatu v oblasti severniho Atlantiku tvrdili, ze vliv Golfskeho proudu je tam 20 krat mensi nez jakasi "radiace" mozna ty cisla jsou "spravne" (to by mne fakt zajimalo jak "streduji" vliv konvekce na zemekouli do takovehoto jednoho cisla, umi to aspon rozepsat na udaje nad pevninou versus morem?) maji nejaky vyznam ale mne by zajimalo trochu rozumet tem argumentum a uvedenym cislum, ne jen verit ze "vedci to tak namerili a vsechno vedi"
Ono i kdyz se rekne "radiace" tak to je rekneme jednoducha predstava kdyz slunicko ve vzduchoprazdnu sviti smerem k Zemi. To se jiste da merit Co to je "radiace" zemskeho povrchu a atmosfery tam prece j nejde o nejaky jednochuch pohyb "po primce" tam se - laik jako ja by rekl -
bere v uvahu pocet ruznych odrazu pri pruchodu patricnym prostredim. Tak jako michybi slovo "konvekce" v tech cislech tak mi tam chybi zminky na tema napriklad "nahodne prochazky" (jak to nazyvaji fyzici) (nezamenovat s difusi tam ten efekt asi bude maly a pomerne snadno spocitatelny)
Kdyby v tom obrazku misto pouhych sipek byly aspon nejake lomene cary jak ten foton miri od povrchu skrz atmosferu nahoru do vesmiru :)
Ja jsem v tomhle laik ale docela si dovedu predstavit ze jde o slozite jevy a to, ze se zde o nich predvadi mi prijde jako neumerne zjednoduseni
Odpovědět
Je to dost mal;e cislo ve srovnani s tim 390 hned vedle. Jak se to cislo globalne pocita (lokalne
zavisi na pocasi a denni dobe atd.) To je jako kdyby
by pri objasnovani klimatu v oblasti severniho Atlantiku tvrdili, ze vliv Golfskeho proudu je tam 20 krat mensi nez jakasi "radiace" mozna ty cisla jsou "spravne" (to by mne fakt zajimalo jak "streduji" vliv konvekce na zemekouli do takovehoto jednoho cisla, umi to aspon rozepsat na udaje nad pevninou versus morem?) maji nejaky vyznam ale mne by zajimalo trochu rozumet tem argumentum a uvedenym cislum, ne jen verit ze "vedci to tak namerili a vsechno vedi"
Ono i kdyz se rekne "radiace" tak to je rekneme jednoducha predstava kdyz slunicko ve vzduchoprazdnu sviti smerem k Zemi. To se jiste da merit Co to je "radiace" zemskeho povrchu a atmosfery tam prece j nejde o nejaky jednochuch pohyb "po primce" tam se - laik jako ja by rekl -
bere v uvahu pocet ruznych odrazu pri pruchodu patricnym prostredim. Tak jako michybi slovo "konvekce" v tech cislech tak mi tam chybi zminky na tema napriklad "nahodne prochazky" (jak to nazyvaji fyzici) (nezamenovat s difusi tam ten efekt asi bude maly a pomerne snadno spocitatelny)
Kdyby v tom obrazku misto pouhych sipek byly aspon nejake lomene cary jak ten foton miri od povrchu skrz atmosferu nahoru do vesmiru :)
Ja jsem v tomhle laik ale docela si dovedu predstavit ze jde o slozite jevy a to, ze se zde o nich predvadi mi prijde jako neumerne zjednoduseni
jan bican
26.7.2026 10:51 Reaguje na Miloš ZahradníkPrave srovnani 20 a 390 je zradne. 390 W/m2 je HRUBY jednosmerny LW tok povrchu, proti nemu jde z atmosfery zhruba 333 W/m2. Netto LW ztrata povrchu je tedy jen asi 57 W/m2. Tech 20 W/m2 je naopak netto turbulentni tok tepla. A k tomu mate jeste cca 82 W/m2 latentniho tepla. Proto nelze podle velikosti hrubych radiacnich sipek usuzovat na fyzikalni „dulezitost“ jednotlivych mechanismu. to je presne to v cem ma sejak s pokornym spise pravdu a metelka jen mlzi...
Odpovědět
PE
Petr Elias
26.7.2026 13:57 Reaguje na Vladimir MertanFakt mě baví jakého ze sebe neustále děláš hlupáka. :D Odpovím ti na to tak, jak to má tvůj kolega žvahlav vaněček rád - přes AI:
1. Fyzikální omyl: Záměna skleníku a atmosféry
Fyzik Robert Wood v roce 1909 svým pokusem demonstroval, že zahradní skleník se zahřívá primárně tím, že sklo fyzicky brání teplému vzduchu uniknout (blokuje konvekci). Pojem „skleníkový efekt“ pro planetární atmosféru je však pouze historická metafora, protože mechanismus oteplování Země funguje úplně jinak:
Zahradní skleník: Funguje na principu potlačení mechanického proudění vzduchu (konvekce).
Atmosféra Země: Žádný fyzický strop nemá. Teplý vzduch může volně stoupat vzhůru. Atmosféra udržuje teplo čistě opticky (radiačně) – skleníkové plyny (jako CO₂, vodní pára či metan) absorbují infračervené záření povrchu a část ho vyzařují zpět k Zemi.
2. Woodův pokus byl vědecky vyvrácen
Argument diskutujícího stojí na nefunkčním experimentu. Moderní analýzy (např. prof. Pratt ze Stanfordovy univerzity) ukázaly, že Woodův pokus byl metodicky chybný a byl spolehlivě vyvrácen:
Wood měl strach z poškození drahé solné desky, a proto nad ni položil ještě vrstvu obyčejného skla. Tím infračervené záření zablokoval v obou sklenících a testoval dva totožné skleníky, což vedlo ke stejným teplotám. V malém měřítku skleníku navíc nelze planetární efekt věrně nasimulovat, protože vedení tepla stěnami dominuje nad zářením. Když vědci pokus zopakovali správně s moderními digitálními senzory, box se sklem absorbujícím záření se prokazatelně zahřál na vyšší teplotu než box propustný.
3. Popírání zpětného záření odporuje termodynamice
Tvrzení diskutujícího, že atmosféra nemůže „zvýšit“ teplotu povrchu, protože je chladnější, je chybná interpretace termodynamiky. Atmosféra sama o sobě novou energii nevytváří, pouze zpomaluje únik tepla z povrchu do vesmíru. Zpětné záření atmosféry reálně existuje, je neustále měřeno meteorologickými přístroji po celém světě a bez něj by průměrná teplota na Zemi byla kolem -18 °C namísto současných zhruba +15 °C.
Sorry kámo... ;)
Odpovědět
1. Fyzikální omyl: Záměna skleníku a atmosféry
Fyzik Robert Wood v roce 1909 svým pokusem demonstroval, že zahradní skleník se zahřívá primárně tím, že sklo fyzicky brání teplému vzduchu uniknout (blokuje konvekci). Pojem „skleníkový efekt“ pro planetární atmosféru je však pouze historická metafora, protože mechanismus oteplování Země funguje úplně jinak:
Zahradní skleník: Funguje na principu potlačení mechanického proudění vzduchu (konvekce).
Atmosféra Země: Žádný fyzický strop nemá. Teplý vzduch může volně stoupat vzhůru. Atmosféra udržuje teplo čistě opticky (radiačně) – skleníkové plyny (jako CO₂, vodní pára či metan) absorbují infračervené záření povrchu a část ho vyzařují zpět k Zemi.
2. Woodův pokus byl vědecky vyvrácen
Argument diskutujícího stojí na nefunkčním experimentu. Moderní analýzy (např. prof. Pratt ze Stanfordovy univerzity) ukázaly, že Woodův pokus byl metodicky chybný a byl spolehlivě vyvrácen:
Wood měl strach z poškození drahé solné desky, a proto nad ni položil ještě vrstvu obyčejného skla. Tím infračervené záření zablokoval v obou sklenících a testoval dva totožné skleníky, což vedlo ke stejným teplotám. V malém měřítku skleníku navíc nelze planetární efekt věrně nasimulovat, protože vedení tepla stěnami dominuje nad zářením. Když vědci pokus zopakovali správně s moderními digitálními senzory, box se sklem absorbujícím záření se prokazatelně zahřál na vyšší teplotu než box propustný.
3. Popírání zpětného záření odporuje termodynamice
Tvrzení diskutujícího, že atmosféra nemůže „zvýšit“ teplotu povrchu, protože je chladnější, je chybná interpretace termodynamiky. Atmosféra sama o sobě novou energii nevytváří, pouze zpomaluje únik tepla z povrchu do vesmíru. Zpětné záření atmosféry reálně existuje, je neustále měřeno meteorologickými přístroji po celém světě a bez něj by průměrná teplota na Zemi byla kolem -18 °C namísto současných zhruba +15 °C.
Sorry kámo... ;)
jan bican
26.7.2026 14:44 Reaguje na Petr Eliaskoukam ze od naseho posledniho stekani se prilis nezmenilo. pokud nerozumite fyzice a tim jsem si pomerne jisty tak AI z vas fyzika neudela.
slavnych -18 ? To je dalsi krasna zkratka. 255 K je predevsim efektivni vyzarovaci teplota Zeme, kterou dostanes z rovnice radiacni rovnovahy. NASA ji tak take explicitne definuje. Neni to prumerna teplota na Zemi.
Odpovědět
slavnych -18 ? To je dalsi krasna zkratka. 255 K je predevsim efektivni vyzarovaci teplota Zeme, kterou dostanes z rovnice radiacni rovnovahy. NASA ji tak take explicitne definuje. Neni to prumerna teplota na Zemi.
PE
Petr Elias
26.7.2026 14:58 Reaguje na jan bicanOooo - rytíř přijel zachránit svou slečinku? Nebo jak to kluci máte? :D
Ale jinak - doporučuji si přečíst můj komentář ještě jednou a pomalu. ;)
Odpovědět
Ale jinak - doporučuji si přečíst můj komentář ještě jednou a pomalu. ;)
pp
pavel peregrin
26.7.2026 15:15 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
Petr Elias
26.7.2026 15:25 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
VM
Vladimir Mertan
26.7.2026 20:22 Reaguje na Petr EliasNarazil som na zaujímavý a podrobný materiál, ktorý sa vracia k slávnemu Woodovmu experimentu z roku 1909 a reaguje aj na neskoršie revízne pokusy (vrátane známej kritiky zo Stanfordu od Vaughana Pratta).
Autor (Nasif S. Nahle) v tejto práci fyzicky zrekonštruoval merania s použitím moderných materiálov prepúšťajúcich infračervené žiarenie (napr. špeciálnych polyetylénových fólií namiesto problematickej kamennej soli) a s detailným záznamom teplotných gradientov i vplyvu vetra.
Výsledky celkom jasne ukazujú, že hlavným faktorom akumulácie tepla v uzavretom systéme zostáva blokovanie konvekcie (prúdenia vzduchu), pričom samotná prítomnosť alebo neprítomnosť radiačnej bariéry pre dlhovlnné IČ žiarenie robí v celkovej bilancii len minimálny rozdiel.
Celú prácu si môžeš pozrieť tu: https://www.justproveco2.com/papers/Nahle2011GreenhouseEffect.pdf
Odpovědět
Autor (Nasif S. Nahle) v tejto práci fyzicky zrekonštruoval merania s použitím moderných materiálov prepúšťajúcich infračervené žiarenie (napr. špeciálnych polyetylénových fólií namiesto problematickej kamennej soli) a s detailným záznamom teplotných gradientov i vplyvu vetra.
Výsledky celkom jasne ukazujú, že hlavným faktorom akumulácie tepla v uzavretom systéme zostáva blokovanie konvekcie (prúdenia vzduchu), pričom samotná prítomnosť alebo neprítomnosť radiačnej bariéry pre dlhovlnné IČ žiarenie robí v celkovej bilancii len minimálny rozdiel.
Celú prácu si môžeš pozrieť tu: https://www.justproveco2.com/papers/Nahle2011GreenhouseEffect.pdf
Karel Zvářal
26.7.2026 20:34 Reaguje na Vladimir MertanVýborný článek, názorně zpracované téma, předběhl dobu o sto let. Fyzika je krásná věda, jsem přesvědčen, že my tu klimatickou krizi nakonec přelstíme/vyřešíme:-)
Odpovědět
PE
Karel Zvářal
27.7.2026 19:56 Reaguje na Petr EliasČemu mám nerozumět, gůglisto? Přehledné grafice místo po***aných běžných, nic neříkajících průměrů? Ale přeměřovat to nebudu:-DD
Odpovědět
PE
Petr Elias
29.7.2026 11:21 Reaguje na Karel ZvářalZkus ten vyhledávač alespoň někdy použít - alespoň nebudeš neustále za debila...
Odpovědět
Karel Zvářal
29.7.2026 12:06 Reaguje na Petr EliasTy za to nemůžeš...
Nepotřebuju ztrácet čas nad texty s většinovým názorem (ten znám), který redakce uznala vhodným k opublikování. Věda (a demokracie) je diskuse, nikoliv silové protlačování "jediného správného názoru". To pak není věda, ale idologie. A ty seš toho zářným příkladem.
Odpovědět
Nepotřebuju ztrácet čas nad texty s většinovým názorem (ten znám), který redakce uznala vhodným k opublikování. Věda (a demokracie) je diskuse, nikoliv silové protlačování "jediného správného názoru". To pak není věda, ale idologie. A ty seš toho zářným příkladem.
PE
Petr Elias
31.7.2026 08:08 Reaguje na Karel ZvářalSe divím, že ses vůbec naučil číst a psát ... to je přeci ten hnusný ,,většinový názor,, ne? :D :D
Odpovědět
PE
Petr Elias
27.7.2026 06:43 Reaguje na Vladimir MertanParáda - udělal stejné chyby jako Wood. :D :D
Odpovědět
pp
pavel peregrin
25.7.2026 09:59Pouze laická glosa- mě tohle vše přijde jako bazírování a puntičkářství. Slunce je rozhodný zdroj energie a její následné přeměny na Zemi, a může si to počítat každý v podstatě tak, jak se mu zachce a pak se o výsledky přít, ale ten prvopočátek-že Slunce vše řídí, je nezpochybnitelný a nenapadnutelný.
Racionální je podle mého názoru pouze zkoumání toho, že pokud Slunce vysílá na Zemi plus minus stejnou energii, jak a proč dochází k místním oteplováním či naopak ochlazováním. Tím místním myslím oteplování a ochlazování kontinentů, nikoliv například naší republiky.
S tímto byste pane Metelko souhlasil?
Odpovědět
Racionální je podle mého názoru pouze zkoumání toho, že pokud Slunce vysílá na Zemi plus minus stejnou energii, jak a proč dochází k místním oteplováním či naopak ochlazováním. Tím místním myslím oteplování a ochlazování kontinentů, nikoliv například naší republiky.
S tímto byste pane Metelko souhlasil?
LM
Ladislav Metelka
25.7.2026 10:37 Reaguje na pavel peregrinKaždý si to může počítat jak chce, ale co je správně, to ukážou měření.
Ty regionální zmèny myslíte na jaké časové škále? Dny? Měsice? Desetiletí?
Odpovědět
Ty regionální zmèny myslíte na jaké časové škále? Dny? Měsice? Desetiletí?
pp
pavel peregrin
25.7.2026 18:20 Reaguje na Ladislav MetelkaSpíše desetitisíciletí a statisíciletí.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
25.7.2026 12:53 Reaguje na pavel peregrinPan Metelka souhlasí pouze s tím, za co byl placen když byl náš zástupce v IPCC. IPCC bude obhajovat do roztrhání těla a odvádět pozornost od skutečných problémů té alarmující části modelů (které nám zesilují separátní vliv CO2 třeba 5x).
Udělal jsem si mocí AI výpis všech 44 modelů a podíval se na ty nejprogresivnější (jsou za nimi progresivní pracoviště s progresivních zemí jako Kanada a Kalifornie) a srovnal je s těmi nejkonzervativnějšími (jen zdvojnásobení čistého vlivu CO2).
Okamžitě je vidět za tím rozdílem 1) politika
2) a co se fyziky klimatu týče, zda přiřadí nízké oblačnosti kladnou či zápornou zpětnou vazbu (to je to, o čem zde neustále mluvím).
Experimenty ukazují, že někde lokálně je kladná, jinde lokálně je záporná. Důkladné globální studie chybí, všechny modely "jsou pofidérní".
No a co je samozřejmě nejdůležitější, o čem píše většina z Vás, tak to je lokální ovlivňování klimatu.
V tom lokálním skutečně žijeme, víme od čeho k nám ta energie přichází, víme co k životu potřebujeme (vodu, kyslík, CO2) a víme jak to lokálně částečně ovlivňovat.
To globální nikdo zatím předpovědět neumí (ať to bude sebevíce tvrdit), tu lokální teplotu zkušený přírodovědec dokáže silně (třeba o 5 či 10 stupňů) ovlivňovat. Zapomeňte na Metelku a přemýšlejte o svých lokalitách, o české Republice...
A samozřejmě, už název tohoto obrázku, který dal pan Metelka do článku (Global energy flows) je vadný či zavádějící. Spousta toků energie tam vůbec není, v každé lokalitě a v každou dobu je to různé, je to spíš velmi zprůměrovaná (přes všechno) fiktivní "energetická bilance", ne skutečná realita. Ta je v každé lokalitě v každou dobu jiná.
Odpovědět
Udělal jsem si mocí AI výpis všech 44 modelů a podíval se na ty nejprogresivnější (jsou za nimi progresivní pracoviště s progresivních zemí jako Kanada a Kalifornie) a srovnal je s těmi nejkonzervativnějšími (jen zdvojnásobení čistého vlivu CO2).
Okamžitě je vidět za tím rozdílem 1) politika
2) a co se fyziky klimatu týče, zda přiřadí nízké oblačnosti kladnou či zápornou zpětnou vazbu (to je to, o čem zde neustále mluvím).
Experimenty ukazují, že někde lokálně je kladná, jinde lokálně je záporná. Důkladné globální studie chybí, všechny modely "jsou pofidérní".
No a co je samozřejmě nejdůležitější, o čem píše většina z Vás, tak to je lokální ovlivňování klimatu.
V tom lokálním skutečně žijeme, víme od čeho k nám ta energie přichází, víme co k životu potřebujeme (vodu, kyslík, CO2) a víme jak to lokálně částečně ovlivňovat.
To globální nikdo zatím předpovědět neumí (ať to bude sebevíce tvrdit), tu lokální teplotu zkušený přírodovědec dokáže silně (třeba o 5 či 10 stupňů) ovlivňovat. Zapomeňte na Metelku a přemýšlejte o svých lokalitách, o české Republice...
A samozřejmě, už název tohoto obrázku, který dal pan Metelka do článku (Global energy flows) je vadný či zavádějící. Spousta toků energie tam vůbec není, v každé lokalitě a v každou dobu je to různé, je to spíš velmi zprůměrovaná (přes všechno) fiktivní "energetická bilance", ne skutečná realita. Ta je v každé lokalitě v každou dobu jiná.
pp
pavel peregrin
25.7.2026 18:28 Reaguje na Milan VaněčekDěkuji vám za odpověď. Jako laik v tomto oboru samozřejmě nemohu dělat arbitra mezi vámi a p. Metelkou, to bych zde byl k smíchu a to srdečně přenechám jiným firmám.Jen prostě vyjadřuji svůj laický názor a skutečně si nemyslím, že celá věc stojí za tak vášnivou diskuzi. Klima nezměníme- a dovoluji si tvrdit, že kdo si myslí že ano, žije v bludu. Klimatu se musíme tak maximálně přizpůsobit a to je vše.
Odpovědět
va
vaber
26.7.2026 09:11 Reaguje na Milan VaněčekVůbec nepochybuji ,že Global energy flows nelze spočítat a že lokální toky se neustále mění a nic neříkají o akumulaci energie celé planety.
Odrazy a vyzařování elektromagnetického záření taky existuje a pokud odrazy a vyzařování je, díky atmosféře , víc směrováno na povrch ,bude se povrch víc ohřívat,
Jednou jsem tu již napsal, pokud se bude atmosféra chovat jak polopropustné zrcadlo ,které bude nasměrováno k povrchu, určitě se upečeme. A je otázka, dělá tohle CO2?
Odpovědět
Odrazy a vyzařování elektromagnetického záření taky existuje a pokud odrazy a vyzařování je, díky atmosféře , víc směrováno na povrch ,bude se povrch víc ohřívat,
Jednou jsem tu již napsal, pokud se bude atmosféra chovat jak polopropustné zrcadlo ,které bude nasměrováno k povrchu, určitě se upečeme. A je otázka, dělá tohle CO2?
PE
Petr Elias
26.7.2026 13:43 Reaguje na Milan VaněčekAno, všichni zapomeneme na Metelku a budeme jako pozér Vaněček. Směšný ubohý žvanil věřící jen tomu, co mu přežvýká AI nebo hlupáci typu happer nebo lindzen. :D :D
Odpovědět
pp
pavel peregrin
26.7.2026 15:18 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
Petr Elias
26.7.2026 15:19 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
jan bican
26.7.2026 06:43"Vyzařuje 343 W.m-2 k povrchu (z nich je 333 W.m-2 absorbováno povrchem), 187 W.m-2 emituje vzduch do kosmu a 30 W.m-2 emituje do kosmu oblačnost. Celkem tedy z atmosféry odchází 560 W.m-2."
Tak jak to pisete, 343 W/m2 dolu a 217 W/m2 nahoru vypada, jako by atmosfera vyzarovala ruznymi smery ruzne. Jenze tepelna emise je lokalne vsesmerova. Ten rozdil nevznika smerovosti emise, ale radiacnim prenosem pres nehomogenni atmosferu. To je dost podstatny rozdil.
Odpovědět
Tak jak to pisete, 343 W/m2 dolu a 217 W/m2 nahoru vypada, jako by atmosfera vyzarovala ruznymi smery ruzne. Jenze tepelna emise je lokalne vsesmerova. Ten rozdil nevznika smerovosti emise, ale radiacnim prenosem pres nehomogenni atmosferu. To je dost podstatny rozdil.
LM
Ladislav Metelka
26.7.2026 09:43 Reaguje na jan bicanSamozřejmě, ale tady asi není místo na výpočty pomocí nějakých radiačních schemat.
Odpovědět
jan bican
26.7.2026 10:27 Reaguje na Ladislav MetelkaPokud se ovsem snazite zostudit pana pokorneho a sejaka ( kteri mimochodem maji v mnoha svych tvrzenich pravdu a souhlasim ze v mnoha nemaji) pak by bylo dobre byt exaktni. tyhle prestrelky jsou spise trapne, nez aby vyjevily "konecnou pravdu". umanutost vse pricitat co2 je pak tou nejtrapnejsi casti obdobnych prestrelek. momentalne je nad "slunce" jasne, ze dominantni pricinou pozorovaneho otepleni je zmena ASR. a dominantni pricinou teto zmeny je zmena oblacnosti, kterou neumime vysvetlit. to neni chyba - to je proces poznani a prave tady zacina veda. konsensus si vsichni mohou strcit vite kam!
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
26.7.2026 11:31 Reaguje na jan bicanJe to změna především nízke oblačnosti. Ta souvisí s poklesem relativní vlhkosti při zemi.
Odpovědět
jan bican
26.7.2026 11:53 Reaguje na Ladislav Metelka„Souvisi s poklesem relativni vlhkosti“ je mechanisticky meziclanek, ne konecne vysvetleni. Proc klesa RH, proc se meni stabilita, subsidencni pole a aerosoly? Dokud tohle nerozlisime, pak tvrdit „pricinou je otepleni ( neboli CO2:-)“ je porad o krok dal, nez kam sahaji samotna pozorovani.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
26.7.2026 17:33 Reaguje na jan bicanDva mechanismy. Nad pevninou vysušování povrchu, tady bych dal docentům za pravdu. A všude - intenzivnější konvekce při vyšší teplotě povrchu (pevniny i oceánu), rychlejší transport vodní páry do větších výšek, méně přízemních inverzí.
Odpovědět
jan bican
26.7.2026 19:12 Reaguje na Ladislav MetelkaDekuji za korektni odpoved i za celou debatu. Priznavam, ze i ja jsem ji misty zamerne trochu vyhrotil. Od puvodního tematu jsme uz navic dost odbocili, takze bych to nerad dal vetvil. (napr. Pokorny se Sejakem upozornuji na realny mechanismus...
vase „vsude intenzivnejsi konvekce pri vyssi teplote povrchu“ rozhodne neni obecny fyzikalni princip. Konvekci neurcuje samotna teplota povrchu, ale stabilita profilu, vlhkost, subsidence, advekce atd. Teplejsi povrch muze znamenat vice konvekce, ale take nemusi.... - nechme to byt)
Jednu vec primo souvisejici s AVexem bych ale jeste rad vyjasnil.
AVex pise:
„Zatímco krátkovlnné sluneční záření atmosféra pohlcuje jen málo, většina dlouhovlnného záření ze zemského povrchu je v atmosféře pohlcována tzv. radiačně aktivními (skleníkovými) plyny, zejména vodní párou, oxidem uhličitým, metanem, ozonem, oxidem dusným. Jejich molekuly v závislosti na teplotě vzduchu energii také vyzařují. A protože nižší vrstvy atmosféry jsou teplejší, převažuje vyzařování atmosféry směrem dolů k zemskému povrchu.“
Tady podle me problem neni jen ve vasi namitce, ze neni receno, vuci cemu jsou nizsi vrstvy teplejsi. Posledni veta totiz vytvari dojem, ze protoze jsou nizsi vrstvy teplejsi, atmosfera vyzaruje prednostne dolu. To ale neni spravne vysvetleni. Lokalni tepelna emise je vsesmerova. To, ze na povrch dopada v souctu vice atmosferickeho LW, nez kolik atmosferickeho LW unikne do vesmiru, vznikne az radiacnim prenosem pres atmosferu: povrch „vidi“ predevsim blizke teplejsi vrstvy, zatimco vesmir v opticky tlustych pasmech vyssi a chladnejsi emisni hladiny.
A ani uvodni „kratkovlnne slunecni zareni atmosfera pohlcuje jen malo“ neni zrovna stastne. Atmosfera absorbuje nezanedbatelnou cast prichoziho SW; smysluplne by bylo rict, ze je pro SW podstatne propustnejsi nez pro povrchove LW v absorpcnich pasmech.
tady podle me nejde o slovickareni. Vysledne sipky mohou byt spravne, ale vysvetleni mechanismu je fyzikalne zavadejici. A kdyz expertni stanovisko zameni vsesmerovou emisi molekul za smerovou vlastnost atmosfery a pak se divi, ze ctenari chapou sipky 343 dolu a 217 nahoru jako nerovnomerne vyzarovani, neni problem jen ve ctenarich. Problem je i v expertovi, ktery jim ten obraz nakreslil. Tedy v ustavu, ktery je soucasti AV...
Odpovědět
vase „vsude intenzivnejsi konvekce pri vyssi teplote povrchu“ rozhodne neni obecny fyzikalni princip. Konvekci neurcuje samotna teplota povrchu, ale stabilita profilu, vlhkost, subsidence, advekce atd. Teplejsi povrch muze znamenat vice konvekce, ale take nemusi.... - nechme to byt)
Jednu vec primo souvisejici s AVexem bych ale jeste rad vyjasnil.
AVex pise:
„Zatímco krátkovlnné sluneční záření atmosféra pohlcuje jen málo, většina dlouhovlnného záření ze zemského povrchu je v atmosféře pohlcována tzv. radiačně aktivními (skleníkovými) plyny, zejména vodní párou, oxidem uhličitým, metanem, ozonem, oxidem dusným. Jejich molekuly v závislosti na teplotě vzduchu energii také vyzařují. A protože nižší vrstvy atmosféry jsou teplejší, převažuje vyzařování atmosféry směrem dolů k zemskému povrchu.“
Tady podle me problem neni jen ve vasi namitce, ze neni receno, vuci cemu jsou nizsi vrstvy teplejsi. Posledni veta totiz vytvari dojem, ze protoze jsou nizsi vrstvy teplejsi, atmosfera vyzaruje prednostne dolu. To ale neni spravne vysvetleni. Lokalni tepelna emise je vsesmerova. To, ze na povrch dopada v souctu vice atmosferickeho LW, nez kolik atmosferickeho LW unikne do vesmiru, vznikne az radiacnim prenosem pres atmosferu: povrch „vidi“ predevsim blizke teplejsi vrstvy, zatimco vesmir v opticky tlustych pasmech vyssi a chladnejsi emisni hladiny.
A ani uvodni „kratkovlnne slunecni zareni atmosfera pohlcuje jen malo“ neni zrovna stastne. Atmosfera absorbuje nezanedbatelnou cast prichoziho SW; smysluplne by bylo rict, ze je pro SW podstatne propustnejsi nez pro povrchove LW v absorpcnich pasmech.
tady podle me nejde o slovickareni. Vysledne sipky mohou byt spravne, ale vysvetleni mechanismu je fyzikalne zavadejici. A kdyz expertni stanovisko zameni vsesmerovou emisi molekul za smerovou vlastnost atmosfery a pak se divi, ze ctenari chapou sipky 343 dolu a 217 nahoru jako nerovnomerne vyzarovani, neni problem jen ve ctenarich. Problem je i v expertovi, ktery jim ten obraz nakreslil. Tedy v ustavu, ktery je soucasti AV...
Karel Zvářal
26.7.2026 19:23 Reaguje na jan bicanOmlouvám se za vstup, ale vidím to podobně. Na tom obrázku bych očekával např 390 +-20. Takhle zprůměrované je to spíše matoucí, nevypovídá to nic o různých površích a odlišných hodnotách - od čehož se odvíjí množství latentního i zjevného tepla, v čase GO zásadní problém.
Odpovědět
jan bican
26.7.2026 20:09 Reaguje na Karel Zvářaljiz v prvnim svem vstupu jsem upozornil na sice spravnou, nicmene matouci grafiku. kazdy normalni clovek se v sipkach ztrati jako jenicek s marenkou u pernikove chaloupky. pocitate watty sem a watty tam a po chvili jste z toho tumpachovy. proto jsem doporucil jednodussi schema po jehoz uplnem pochopeni je mozne se vrhnout do chapani slozitejsich vnitrnich mechanismu, pricemz si myslim, ze pro pochopeni podstaty je to spise zbytecne... https://scied.ucar.edu/sites/default/files/styles/extra_large/public/images/earth_energy_budget_percent_nasa.gif.webp?itok=0-lh5wGG
Odpovědět
Karel Zvářal
26.7.2026 20:14 Reaguje na jan bicanJako boreliotik mám paměť tak na 5 min zpátky:-) Né, kecám - dobrý obrázek, s těmi procenty je to mnohem přehlednější a názornější. A zapamatovatelnější. 100% !
Odpovědět
jan bican
26.7.2026 20:36 Reaguje na Karel Zvářalvsimnete si, ze v tomhle schematu nenajdete 390 nahoru ani 333 dolu . nikoli proto, ze by neexistovaly, ale proto, ze se zde nezapocitava jedna a tataz energie pri kazdem vnitrnim prehozeni mezi povrchem a atmosferou znovu. proto je podle me pro pochopeni energeticke bilance mnohem nazornejsi a predevsim je naprosto jasne co je zdrojem veskere energie - Slunce, nase jasne....
Odpovědět
Karel Zvářal
26.7.2026 20:47 Reaguje na jan bicanJsem rád za Váš vstup do diskuse, jako pokažený/pesimistický optimista jste mě vrátil na zem. Jinak zde vládne dezinformace, polopravda a zlo. P.S. Pohledy jsou na věc různé, není důvod kvůli tomu druhé nenávidět, fialko nešťastná. Věda je diskuse, nikoliv boj.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
27.7.2026 08:57Je nutné říci, že je třeba diskutovat o podstaných otázkách, o věcech, které ohrožují či zhoršují životy lidí zde na Zemi. Klimatický alarmismus (=politika IPCC) je zneužitím vědy, modely se plíživě staly metodou, jak spekulativně multiplikovat (slabý) význam zdvojnásobení koncetrace CO2 v atmosféře (přidá cca +1 C) na alarmující hodnoty, přičemž fyzikální popis toho nejdůležitějšího klimatického prvku - vody není zvládnutý, popis oblačnosti a její rozhodující vliv na klima, jak přiznávají prakticky všichni vědci není zvládnutý a to umožňuje manipulativně (vstup politiky do vědy) vyrábět pomocí některých z cca 50 klimatických modelů katastrofické předpovědi.
Přitom vědci vědí (to je čistá, nezměnitelná fyzika) že katastrofický růst teplot možný není protože existuje atmosférické průhledné "okno" mezi cca 8 a 12 mikrony, to je oblast nejsilnější tepelné radiace Země kdy ani vodní pára ani CO2 ani jiné "skleníkové plyny" neabsorbují,
takže radiace z rostoucí teploty povrchu Země může stále volně unikat do vesmíru, a to se čtvrtou mocninou růstu teploty Země.
Veškeré sensory ve špionážních či meteorologických družicích pracují ve spektrálních oblastech (a je jich hodně) kde je atmosféra průhledná, neabsorbující, nerozptylující záření (elektromagnetické záření, Vis i IČ) daného spektra vlnových délek.
Ale ve zbytku spektrálních oblastí je atmosféra rozptylující nebo absorbující/emitující a díky tomu máme zde na zemi dobré klima, bez obrovských kontrastů teplot mezi dnem a nocí (jaký je třeba na Měsíci). To věděl už Arrhenius.
Odpovědět
Přitom vědci vědí (to je čistá, nezměnitelná fyzika) že katastrofický růst teplot možný není protože existuje atmosférické průhledné "okno" mezi cca 8 a 12 mikrony, to je oblast nejsilnější tepelné radiace Země kdy ani vodní pára ani CO2 ani jiné "skleníkové plyny" neabsorbují,
takže radiace z rostoucí teploty povrchu Země může stále volně unikat do vesmíru, a to se čtvrtou mocninou růstu teploty Země.
Veškeré sensory ve špionážních či meteorologických družicích pracují ve spektrálních oblastech (a je jich hodně) kde je atmosféra průhledná, neabsorbující, nerozptylující záření (elektromagnetické záření, Vis i IČ) daného spektra vlnových délek.
Ale ve zbytku spektrálních oblastí je atmosféra rozptylující nebo absorbující/emitující a díky tomu máme zde na zemi dobré klima, bez obrovských kontrastů teplot mezi dnem a nocí (jaký je třeba na Měsíci). To věděl už Arrhenius.
LM
Ladislav Metelka
27.7.2026 12:44 Reaguje na Milan Vaněček"Veškeré sensory ve špionážních či meteorologických družicích pracují ve spektrálních oblastech (a je jich hodně) kde je atmosféra průhledná, neabsorbující, nerozptylující záření (elektromagnetické záření, Vis i IČ) daného spektra vlnových délek."
U špionážních nevím, ale řada družic měří právě na frekvencích, kde dochází k absorpci a/nebo rozptylu a/nebo emisi. Protože bez absorpce nebo rozptylu nebo emisi se o atmosféře nedozvíte nic.
Odpovědět
U špionážních nevím, ale řada družic měří právě na frekvencích, kde dochází k absorpci a/nebo rozptylu a/nebo emisi. Protože bez absorpce nebo rozptylu nebo emisi se o atmosféře nedozvíte nic.
MV
Milan Vaněček
27.7.2026 13:19 Reaguje na Ladislav MetelkaA co tím chcete říci?
Já jsem řekl tento základní fakt, který většina diskutujících zde nezná a Vy mu také nerozumíte.
1)Atmosféra je v určitých rozsazích vlnových délek propustná (prakticky bez absorpce a rozptylu) a v jiných rozsazích je jen "průsvitná", to znamená že rozptyluje světlo (VIS nebo IČ) a v jiných oborech zase absorbuje/emituje záření.
Já s tím pracuji, jako UV-VIS-IR optik celý svůj profesní život. Už jste mi ukázal že nevíte detaily třeba o Mieho rozptylu nebo logaritmické závislosti...
2) Atmosférické okno, které se většinou používá pro infračervené zobrazování objektů z vesmíru v noci je těch cca 8-12 mikrometrů vlnové délky IČ záření, což je i maximum záření černého telesa o teplotě naší Zeměkoule. To je ta nejpodstatnější informace pro klima, to okno nezavřete dvojnásobnou, pětinásobnou ani desetinásobnou koncetrací vodní páry či CO2.
3) samozřejmě, když chceme studovat vlastnosti toho rozptylujícího nebo absorbovaného/emitovaného záření tak zase musíme pracovat na vlnových délkách kdy dochází k těmto jevům. To je triviální, na to jste nemusel studovat matfyz.
Odpovědět
Já jsem řekl tento základní fakt, který většina diskutujících zde nezná a Vy mu také nerozumíte.
1)Atmosféra je v určitých rozsazích vlnových délek propustná (prakticky bez absorpce a rozptylu) a v jiných rozsazích je jen "průsvitná", to znamená že rozptyluje světlo (VIS nebo IČ) a v jiných oborech zase absorbuje/emituje záření.
Já s tím pracuji, jako UV-VIS-IR optik celý svůj profesní život. Už jste mi ukázal že nevíte detaily třeba o Mieho rozptylu nebo logaritmické závislosti...
2) Atmosférické okno, které se většinou používá pro infračervené zobrazování objektů z vesmíru v noci je těch cca 8-12 mikrometrů vlnové délky IČ záření, což je i maximum záření černého telesa o teplotě naší Zeměkoule. To je ta nejpodstatnější informace pro klima, to okno nezavřete dvojnásobnou, pětinásobnou ani desetinásobnou koncetrací vodní páry či CO2.
3) samozřejmě, když chceme studovat vlastnosti toho rozptylujícího nebo absorbovaného/emitovaného záření tak zase musíme pracovat na vlnových délkách kdy dochází k těmto jevům. To je triviální, na to jste nemusel studovat matfyz.
LM
Ladislav Metelka
27.7.2026 13:28 Reaguje na Milan VaněčekSchválně jsem přesně ocitoval tu blbost, kterou jste napsal. Mám to brát tak, že tvrdíte, že jste ji nenapsal?
A buďte tak hodný, napište mi sem něco o Mieovském rozptylu v atmosféře... Nebo o logaritmech... To víte, bez Vás by se svět neobešel...
Odpovědět
A buďte tak hodný, napište mi sem něco o Mieovském rozptylu v atmosféře... Nebo o logaritmech... To víte, bez Vás by se svět neobešel...
MV
Milan Vaněček
27.7.2026 14:07 Reaguje na Ladislav MetelkaPane Metelko, proč neustále trollíte. Už brzy dosáhnete kvalit Petra Eliase. Je to nedůstojné pro absolventa MFF UK.
Nenapsal jsem žádnou "blbost", ale fakt který je obsažen v každém klimatickém modelu, je to čistá fyzika. Neříkejte mi, že jste to nepochopil.
Jinak odkaz na moji vědeckou publikaci o Mie rozptylu v prestižním USA vědeckém časopise jsem Vám již dal, co chcete více.
Odpovědět
Nenapsal jsem žádnou "blbost", ale fakt který je obsažen v každém klimatickém modelu, je to čistá fyzika. Neříkejte mi, že jste to nepochopil.
Jinak odkaz na moji vědeckou publikaci o Mie rozptylu v prestižním USA vědeckém časopise jsem Vám již dal, co chcete více.
LM
Ladislav Metelka
27.7.2026 14:30 Reaguje na Milan VaněčekModel? Psal jste o družicích.
Tak mi napište alespoň něco o logaritmech...
Odpovědět
Tak mi napište alespoň něco o logaritmech...
jan bican
27.7.2026 20:13 Reaguje na Ladislav MetelkaVam fakt Elias ukrad ucet, nebo je to vase alter ego a jen jste se zapomel prepnout?
Pokud vas zajima logaritmus, neco malo jsem k tomu v teto diskusi napsal. Pan Vanecek jen pripomina, ze vzduch neni sedy plyn a chova se pro kazde spektrum jinak. Proc myslite, ze nam posledni roky OLR stoupa? Doufam, ze netrpite predstavou mnoha "klimatologu", kteri se domnivaji, ze GHG uvezni fotony a ty se nam tady pak hromadi jako hornici v dole a ohrivaji planetu?
Odpovědět
Pokud vas zajima logaritmus, neco malo jsem k tomu v teto diskusi napsal. Pan Vanecek jen pripomina, ze vzduch neni sedy plyn a chova se pro kazde spektrum jinak. Proc myslite, ze nam posledni roky OLR stoupa? Doufam, ze netrpite predstavou mnoha "klimatologu", kteri se domnivaji, ze GHG uvezni fotony a ty se nam tady pak hromadi jako hornici v dole a ohrivaji planetu?
Karel Zvářal
27.7.2026 20:48 Reaguje na jan bicanI nastalo trapné ticho... Děkuji za vědecký popis, jako lajk bych upřel pozornost spíše na povrch planety, podpovrchové drancování vody a mé oblíbené mega motýly.
Tmavší povrch znamená více energie ve vzduchu i v oceánu, tudíž v nejbližších dnech si užijeme Afriky i bez Čedoku:-)
Odpovědět
Tmavší povrch znamená více energie ve vzduchu i v oceánu, tudíž v nejbližších dnech si užijeme Afriky i bez Čedoku:-)
LM
LM
PE
Petr Elias
29.7.2026 11:35 Reaguje na jan bicanNejsem čórka jako vy. ;)
Nicméně - jako další z řady místních čuprodborníků byste mohl uvádět na pravou míru nesmysly i vaněčků a spol ne? :D
Odpovědět
Nicméně - jako další z řady místních čuprodborníků byste mohl uvádět na pravou míru nesmysly i vaněčků a spol ne? :D
jan bican
29.7.2026 21:41 Reaguje na Petr EliasJa se snazim o normalni diskusi. nemam patęnt na pravdu. me vzdelani a dalsi studium mi umoznilo vytvorit si nejaky koncept, ktery dava fyzikalni smysl. a cim vic vim, tim se zvetsuje oblast neznameho. verte, neverte, klima je skutecne velice slozity system a kuprikladu o oceanech vic nevime, nez vime. nektere teorie diskutujicich jsou pomerne zajimave a casto maji realne jadro, byt jejich popis je mozna nepresny nebo jej nedokazu spravne pochopit. krome toho, je diskusni system na tomto serveru technicky naprosto katastrofalni, cimz se zas na dlouhou dobu loucim.
zakladem dobre vedy je evidence, ale bez pochopeni toho, co namerene reprezentuje, nelze z teto evidence vyvodit rozumnou hypotezu.
Odpovědět
zakladem dobre vedy je evidence, ale bez pochopeni toho, co namerene reprezentuje, nelze z teto evidence vyvodit rozumnou hypotezu.
PE
Petr Elias
31.7.2026 08:05 Reaguje na jan bicanTak papa no. Až se vrátíte, tak zkuste zvářalům a podobným vysvětlit třeba Brownův pohyb. :D
Odpovědět
PE
Petr Elias
29.7.2026 11:34 Reaguje na Milan VaněčekHezký no - ale to ,,okno,, není potřeba zavřít. Ony se ,,uzavírají,, oblasti kolem toho okna. A protože se koncentrace vodní páry v atmosféře zvyšuje (já vím, u zvářalů a podobných existencí se snižuje, ale to je buřt), tak se i to okno začíná jaksi ,,mlžit,,.
Také není moc dobré zaměňovat maximální záření a celkové záření.
Odpovědět
Také není moc dobré zaměňovat maximální záření a celkové záření.
MV
Milan Vaněček
29.7.2026 12:33 Reaguje na Petr EliasKvantovou fyziku a kvantovou chemii nezměníte, to "okno" člověk zavřít nemůže (možná jen dočasně globální termonukleární válkou). Stejně tak zákon Stefan-Boltzmanův platí.
CO2 má vliv, ale mnohem slabší než si alarmisté vymysleli ("vymodelovali"), na rozdíl od seriozních vědců).
Říkáte: "Také není moc dobré zaměňovat maximální záření a celkové záření." Kdo to zaměňuje? Když znáte aspoň základy kvantové mechaniky, záření černého tělesa, tak máte přesně definovány oba tyto pojmy. Za to dostal Max Plank Nobelovu cenu.
Odpovědět
CO2 má vliv, ale mnohem slabší než si alarmisté vymysleli ("vymodelovali"), na rozdíl od seriozních vědců).
Říkáte: "Také není moc dobré zaměňovat maximální záření a celkové záření." Kdo to zaměňuje? Když znáte aspoň základy kvantové mechaniky, záření černého tělesa, tak máte přesně definovány oba tyto pojmy. Za to dostal Max Plank Nobelovu cenu.
PE
Petr Elias
29.7.2026 18:32 Reaguje na Milan VaněčekVy jste fakt natvrdlej, to jinak není možné. :D To okno se ani zavřít nemusí a i tak se bude dále oteplovat - na tom vaše blábolení nic nezmění. :D
Ti vaši seriózní vědci jsou pitomci. A vy akorát přejímáte jejich pitomosti. :)
SB zákon jistě platí a potvrzuje to co tvrdí ten vámi nenáviděný mainstream. :D
Odpovědět
Ti vaši seriózní vědci jsou pitomci. A vy akorát přejímáte jejich pitomosti. :)
SB zákon jistě platí a potvrzuje to co tvrdí ten vámi nenáviděný mainstream. :D
MV
Milan Vaněček
29.7.2026 21:25 Reaguje na Petr EliasSamozřejmě se bude ještě nepatrně oteplovat, někde na Zeměkouli více někde málo. Tak tomu bylo, je a bude vždy, ať člověk dělá cokoliv.
Po malé době ledové v Evropě se muselo zase oteplovat a otepluje se. Takové dlouhodobé cykly oteplení/ochlazení existují v celém holocénu.
Budeme u nás v zimě méně (draho) topit a v létě skoro zadarmo se budeme chladit pomocí elektřiny z fotovoltaiky a klimatizace.
Ale život - to je o vodě a rostliné říši, tak může člověk ovlivnit mikroklima okolo sebe velmi výrazně.
Odpovědět
Po malé době ledové v Evropě se muselo zase oteplovat a otepluje se. Takové dlouhodobé cykly oteplení/ochlazení existují v celém holocénu.
Budeme u nás v zimě méně (draho) topit a v létě skoro zadarmo se budeme chladit pomocí elektřiny z fotovoltaiky a klimatizace.
Ale život - to je o vodě a rostliné říši, tak může člověk ovlivnit mikroklima okolo sebe velmi výrazně.
PE
Petr Elias
31.7.2026 08:04 Reaguje na Milan VaněčekTak už najednou jsme zase v těch cyklech. :D Podle těch cyklů by se ale mělo ochlazovat ... jenže ono se jaksi otepluje. :D
Safra, zase vám to nějak nevyšlo... :D
Odpovědět
Safra, zase vám to nějak nevyšlo... :D
MV
Milan Vaněček
31.7.2026 08:19 Reaguje na Petr EliasPodle kterého Eliášového cyklu by se mělo ochlazovat? A je ten teplotní cykl (podle Eliáše) jen jeden?
Raději nám řekněte, který z těch cca 44 klimatických modelů považujete za věrohodný, ty výstupy se liší ne o procenta ale o trojnásobek!!
Odpovědět
Raději nám řekněte, který z těch cca 44 klimatických modelů považujete za věrohodný, ty výstupy se liší ne o procenta ale o trojnásobek!!
LM
MV
Milan Vaněček
31.7.2026 11:20 Reaguje na Ladislav MetelkaAno, přesněji v "Equilibrium Climate Sensitivity (ECS)" To je ten nejdůležitější výsledek, aspoň pro "zdůvodnění" politických rozhodnutí
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
31.7.2026 11:23 Reaguje na Milan VaněčekVůbec ne. Dnes už není citlivost klimatu nějak důležitá, protože se do modelů nezadává, ale vychází z nich. Stejně jako teploty, srážky proudění vzduchu,... A důležité jsou hlavně změny meteorologických veličin a jejich klimatologických charakteristik.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
31.7.2026 15:56 Reaguje na Ladislav MetelkaKde to žijete? Ty stamiliardy EUR vyhazují politici v EU právě díky tomuto zdůvodnění, které jim poskytují nadnesené, vysoké vymodelované hodnoty ESC. To je to čím blbnou mladé, že planeta "shoří" při zdvojnásobení koncentrace CO2 v ovzduší.
Když je ve skutečnosti ESC jen 2 stupně Celsia,
tak je celé šílenství okolo CO2 úplně zbytečné.
Aspoň Vy by jste to měl vědět.
Odpovědět
Když je ve skutečnosti ESC jen 2 stupně Celsia,
tak je celé šílenství okolo CO2 úplně zbytečné.
Aspoň Vy by jste to měl vědět.
PE
Petr Elias
31.7.2026 08:57 Reaguje na Milan VaněčekVy neznáte ty dlouhodobé cykly o kterých jste psal výše? :D
Odpovědět
jan bican
29.7.2026 21:47 Reaguje na Milan Vaněček„Die Wahrheit triumphiert nie; ihre Gegner sterben nur aus.“
Odpovědět
PE
Petr Elias
29.7.2026 11:17 Reaguje na Milan Vaněček1. Vaněčku, už sem konečně hodíte ty jasné důkazy těch brutálně silných negativních zpětných vazeb o kterých žvaní vaši oblíbení hlupáci Lindzen a Happer?
2. Fakt tam žádné skleníkové plyny neabsorbují jo? A co třeba takové syntetické skleníkové plyny a nebo ozon? A vodní pára absorbuje i na těch 8 až 12 (je o tom hromada článků, např. v Applied Optics). ;)
Zas a znova se opakuji - jste pouze pozér.
Odpovědět
2. Fakt tam žádné skleníkové plyny neabsorbují jo? A co třeba takové syntetické skleníkové plyny a nebo ozon? A vodní pára absorbuje i na těch 8 až 12 (je o tom hromada článků, např. v Applied Optics). ;)
Zas a znova se opakuji - jste pouze pozér.
MV
Milan Vaněček
29.7.2026 13:03 Reaguje na Petr EliasBez negativních zpětných klimatických vazeb by život na Zemi neexistoval, jen ty mohou zaručit teplotní stabilitu systému.
Přečtěte si něco o tom, od seriozních vědců "hlavního proudu".
Máte pravdu, že velmi slabá absorpce na vodní páře i zde (8-12 mikron) existuje (jiným mechanismem) ale (několika)řádové zvýšení této absorpce několikařádovým zvýšením koncetrace H2O v atmosféře možné v reálném životě není.
Ozon musíte v atmosféře vyrobit UV slunečním zářením. Že by jste mohl Slunci konkurovat vytvářením ozonu v přízemním smogu-zase to je mimo hru
A ptám se: mohl by jste do diskuse přinést nějakou svoji myšlenku, případně svoji původní myšlenku? A odkázat na Vaše publikace?
Odpovědět
Přečtěte si něco o tom, od seriozních vědců "hlavního proudu".
Máte pravdu, že velmi slabá absorpce na vodní páře i zde (8-12 mikron) existuje (jiným mechanismem) ale (několika)řádové zvýšení této absorpce několikařádovým zvýšením koncetrace H2O v atmosféře možné v reálném životě není.
Ozon musíte v atmosféře vyrobit UV slunečním zářením. Že by jste mohl Slunci konkurovat vytvářením ozonu v přízemním smogu-zase to je mimo hru
A ptám se: mohl by jste do diskuse přinést nějakou svoji myšlenku, případně svoji původní myšlenku? A odkázat na Vaše publikace?
PE
Petr Elias
29.7.2026 18:07 Reaguje na Milan VaněčekNe vaněčku. Já jsem psal o těch vašich dvou jelimanech (pardon, skutečných vědcích :D ), podle kterých se již nyní měly projevit silné zpětné vazby a teplota již měla jít dolů... ;)
Tu vodní páru není nutné zvýšit několikařádově, stačí trochu a dopad bude značný. :D
Srovnávat stratosférický ozon s přízemním ozonem? To jako fakt? :D
Nejsem jako vy, nemusím opakovat kraviny od ,,vědců,, z úplného okraje nebo ,,něco,, publikovat a pak se na tom točit jakože jsem ,,borec,,. :D :D
Odpovědět
Tu vodní páru není nutné zvýšit několikařádově, stačí trochu a dopad bude značný. :D
Srovnávat stratosférický ozon s přízemním ozonem? To jako fakt? :D
Nejsem jako vy, nemusím opakovat kraviny od ,,vědců,, z úplného okraje nebo ,,něco,, publikovat a pak se na tom točit jakože jsem ,,borec,,. :D :D
MV
Milan Vaněček
29.7.2026 21:40 Reaguje na Petr EliasTo dáváte "přesnou informaci", to je Vaše fyzika...
cituji eliase: "Tu vodní páru není nutné zvýšit několikařádově, stačí TROCHU a dopad bude ZNAČNÝ. :D"
Ve skutečnosti třeba v Evropě je typická absorbance sloupce vodní páry (skrz celou atmosféru) v průměru jen několik procent.
Jinak k ozonu: Vy jste nepochopil, že srovnávám nesouměřitelné: obrovské množství ozonu vyrobené UV fotony ze Slunce a nepatrné množství vyráběné člověkem při zemi...
Odpovědět
cituji eliase: "Tu vodní páru není nutné zvýšit několikařádově, stačí TROCHU a dopad bude ZNAČNÝ. :D"
Ve skutečnosti třeba v Evropě je typická absorbance sloupce vodní páry (skrz celou atmosféru) v průměru jen několik procent.
Jinak k ozonu: Vy jste nepochopil, že srovnávám nesouměřitelné: obrovské množství ozonu vyrobené UV fotony ze Slunce a nepatrné množství vyráběné člověkem při zemi...
LM
Ladislav Metelka
30.7.2026 08:57 Reaguje na Milan VaněčekJen pro úplnost - to "obrovské množství ozonu, vyrobené UV fotony" by při tlaku 1013,25 hPa a teplotě 0°C vytvořilo vrstvičku silnou cca 3,5 mm.
Odpovědět
PE
Petr Elias
31.7.2026 08:43 Reaguje na Milan VaněčekTak co bude s tím ochlazením? Jak vysvětlíte, že to těm vašim jelimanům zas a znova nevyšlo? ;)
Nepletete si náhodou to absorbování s procentuálním zastoupením v atmosféře? Ale tak zkuste si to propočítat - vodní pára odpovídá za cca 60-75% skleníkového efektu a s každým C navíc se její objem zvýší o cca 7%, jaký to tedy asi bude mít dopad, co? :D
A vy zase nechápete, že na množství zas tak nezáleží. Záleží na umístění. :D
Odpovědět
Nepletete si náhodou to absorbování s procentuálním zastoupením v atmosféře? Ale tak zkuste si to propočítat - vodní pára odpovídá za cca 60-75% skleníkového efektu a s každým C navíc se její objem zvýší o cca 7%, jaký to tedy asi bude mít dopad, co? :D
A vy zase nechápete, že na množství zas tak nezáleží. Záleží na umístění. :D
MV
Milan Vaněček
31.7.2026 11:23 Reaguje na Petr EliasOchlazení předpovídali Vaši "jelimani" tak před 50 lety, teď zas stejní či podobní Vaši "jelimani" předpovídají oteplení či více tornád a pod.
Nic nového pod Sluncem.
Odpovědět
Nic nového pod Sluncem.
LM
Ladislav Metelka
31.7.2026 11:25 Reaguje na Milan VaněčekNení pravda. http://ams.confex.com/ams/pdfpapers/131047.pdf
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
31.7.2026 12:56 Reaguje na Ladislav MetelkaUž je to jako v Orwellovi, musí vzniknout nová historie....
Odpovědět
PE
Petr Elias
1.8.2026 07:37 Reaguje na Milan VaněčekVy jedna chudinko. Jste jak ostatní místní troubové. :D Většina tehdejších studií předpovídala oteplení... :D
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
30.7.2026 13:26 Reaguje na Petr EliasZajímalo by mě jakým klimatickým modelům z cca 44, které používá IPCC ve svých posledních zprávách dáváte přednost:
zda modelům s nízkou "Equilibrium Climate Sensitivity (ECS)" jako jsou
INM-CM4-8 (1.8°C), NorESM2-LM (2.5°C), MIROC6 (2.6°C), GFDL-ESM4 (2.7°C)
nebo modelům s vysokým ECS jako
ACCESS-CM2 (4.7°C), IPSL-CM6A-LR (4.7°C), UKESM1-0-LL (5.4°C), HadGEM3-GC31-LL (5.6°C), CanESM5 (5.6°C)
Je vidět OBROVSKÝ rozptyl, závislý samozřejmě na modelářích jak zkresleně zobrazují realitu.
Pan Metelka ten obhajuje "průměr" jako IPCC, a co Vy? jste ještě větší alarmisty než pan Metelka?
Odpovědět
zda modelům s nízkou "Equilibrium Climate Sensitivity (ECS)" jako jsou
INM-CM4-8 (1.8°C), NorESM2-LM (2.5°C), MIROC6 (2.6°C), GFDL-ESM4 (2.7°C)
nebo modelům s vysokým ECS jako
ACCESS-CM2 (4.7°C), IPSL-CM6A-LR (4.7°C), UKESM1-0-LL (5.4°C), HadGEM3-GC31-LL (5.6°C), CanESM5 (5.6°C)
Je vidět OBROVSKÝ rozptyl, závislý samozřejmě na modelářích jak zkresleně zobrazují realitu.
Pan Metelka ten obhajuje "průměr" jako IPCC, a co Vy? jste ještě větší alarmisty než pan Metelka?
LM
Ladislav Metelka
30.7.2026 13:32 Reaguje na Milan VaněčekZase jen pro úplnost - do moderních modelů se citlivost klimatu na CO2 nezadává, ale z modelů naopak vychází jako jeden z výsledků.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
30.7.2026 15:13 Reaguje na Ladislav MetelkaAno to je jeden z výsledků, ten nejdůležitější. Ten díky jemuž se v EU utrácí stovky miliard EUR každý rok a díky kterému má EU nejdražší elektřinu....
A ten rozdíl mezi klimatickými modely je obrovský. Když bude sensitivity na zdvojení koncentrace CO2 (což vypadá jako nepravděpodobné, to zdvojení koncentrace CO2 v ovzduší, díky obrovskému technickému pokroku v energetice OZE a baterií) jen růst teploty o 1,8 C tak opravdu NENÍ ŽÁDNÝ důvod pro klimatický alarmismus
Když ale je ECS=5,6 C, obrovský nárust průměrné teploty, tak to ovlivní celý svět.
A tedy kolik procent vědců hlavního proudu se kloní k nárustu 2 C (samozřejmě průměr přes celou zeměkouli, někde více, někde méně) a jak malá část je přesvědčena o nárustu okolo 6 stupňu Celsia?
V "hlavním proudu" jsu obrovské rozdíly v názorech na globální oteplování.
A mimo hlavní proud je proud "common sense", selský rozum, zase zcela jiné názory rozumně uvažujících lidí i kvalitních přírodovědců, uvědomujících si základní, positivní důležitost H2O a CO2 pro život na Zemi.
To uvádím pro úplnost, pane Metelko, to je oč tu běží, běží tu o obrovské peníze především...
Odpovědět
A ten rozdíl mezi klimatickými modely je obrovský. Když bude sensitivity na zdvojení koncentrace CO2 (což vypadá jako nepravděpodobné, to zdvojení koncentrace CO2 v ovzduší, díky obrovskému technickému pokroku v energetice OZE a baterií) jen růst teploty o 1,8 C tak opravdu NENÍ ŽÁDNÝ důvod pro klimatický alarmismus
Když ale je ECS=5,6 C, obrovský nárust průměrné teploty, tak to ovlivní celý svět.
A tedy kolik procent vědců hlavního proudu se kloní k nárustu 2 C (samozřejmě průměr přes celou zeměkouli, někde více, někde méně) a jak malá část je přesvědčena o nárustu okolo 6 stupňu Celsia?
V "hlavním proudu" jsu obrovské rozdíly v názorech na globální oteplování.
A mimo hlavní proud je proud "common sense", selský rozum, zase zcela jiné názory rozumně uvažujících lidí i kvalitních přírodovědců, uvědomujících si základní, positivní důležitost H2O a CO2 pro život na Zemi.
To uvádím pro úplnost, pane Metelko, to je oč tu běží, běží tu o obrovské peníze především...
va
vaber
30.7.2026 16:54 Reaguje na Milan VaněčekPeníze hýbou světem o tom není pochyb. Je jedno kolik hlav se kam kloní, ale nepřipadá i vám současné počasí podivné a že zabíhá mimo obvyklé tolerance, zejména v posledních 30letech.
Byly změny i v minulosti, ale obvykle to souviselo s nějakou mimořádnou událostí. Třeba v roce extrém v r.536 a nejspíš i extrémní růst teplot po konci doby ledové ,říká se před 12000lety. Dnes o ničem takovém nevíme,jen vliv člověka nedokážeme správně posoudit a já myslím, že už máme atomové bomby, které nás mohou zničit a stejně i změny které člověk dělá na přírodě i v atmosféře nás mohou zničit. Před sto lety to nebylo možné ,dnes ano.
Odpovědět
Byly změny i v minulosti, ale obvykle to souviselo s nějakou mimořádnou událostí. Třeba v roce extrém v r.536 a nejspíš i extrémní růst teplot po konci doby ledové ,říká se před 12000lety. Dnes o ničem takovém nevíme,jen vliv člověka nedokážeme správně posoudit a já myslím, že už máme atomové bomby, které nás mohou zničit a stejně i změny které člověk dělá na přírodě i v atmosféře nás mohou zničit. Před sto lety to nebylo možné ,dnes ano.
MV
Milan Vaněček
30.7.2026 18:17 Reaguje na vaberPane Wabere, já ve svých 80+ pamatuji horká léta v Polabí u strýce, kdy mi bylo tak 10-15 let,
třeba 1957, to bylo velmi horké léto
pak pamatuji velmi chladná a deštivá léta když byly moje děti malé na táboře v Jizerkách (tak konec sedmdesátých let),
a těď zase horká léta.
Tak to chodí, nahoru a dolů, možná o 5 a více stupňů kolísá průměrná letní teplota v ČR, ale samozřejmě, ten celkový trend celosvětový, to už člověk na své kůži necítí
to už musí spoléhat na ty informace, které mu podstrčí.
Ale mě by zajímala jedna věc: máme tu dva, "co ví všechno o klimatu". Tak ať nám prozradí, který z těch VELMI ROZDÍLNÝCH KLIMATICK7CH MODEL" JE TEN SPRÁVNÝ. Oni vystupují tak, že všechno ví. Ptám se jich, neodpovídají...
Tak ať už to konečně odhalí, zda to jsou dva nebo šest stupňů Celsia, vybráno pouze z modelů uznávaných IPCC. To jsou OBROVSKÉ rozdíly mezi modely. Který model tedy popisuje realitu?
Existuje vůbec takový?
Odpovědět
třeba 1957, to bylo velmi horké léto
pak pamatuji velmi chladná a deštivá léta když byly moje děti malé na táboře v Jizerkách (tak konec sedmdesátých let),
a těď zase horká léta.
Tak to chodí, nahoru a dolů, možná o 5 a více stupňů kolísá průměrná letní teplota v ČR, ale samozřejmě, ten celkový trend celosvětový, to už člověk na své kůži necítí
to už musí spoléhat na ty informace, které mu podstrčí.
Ale mě by zajímala jedna věc: máme tu dva, "co ví všechno o klimatu". Tak ať nám prozradí, který z těch VELMI ROZDÍLNÝCH KLIMATICK7CH MODEL" JE TEN SPRÁVNÝ. Oni vystupují tak, že všechno ví. Ptám se jich, neodpovídají...
Tak ať už to konečně odhalí, zda to jsou dva nebo šest stupňů Celsia, vybráno pouze z modelů uznávaných IPCC. To jsou OBROVSKÉ rozdíly mezi modely. Který model tedy popisuje realitu?
Existuje vůbec takový?
Karel Zvářal
30.7.2026 20:45 Reaguje na Milan VaněčekTo je jak ve sportu, máte 3-6 pokusů, jeden by měl vyjít-) Nechtěl bych se živit jako modelář, ten strach z vzteklého ideologa v případě pochybení... to fakt nestojí za tu námahu:-D:D:D
Ale aspoň je vidět, že při stejných vstupních hodnotách se dá dojít ke zcela rozdílným výsledkům. Ono asi bude rozdíl v rychlosti přibližování: pomalu, na půl plynu a plnej. Žádný Měsíc či Mars, měli bychom začít opatrně kolonizovat Antarktidu a vykolíkovat si parcely-)
Odpovědět
Ale aspoň je vidět, že při stejných vstupních hodnotách se dá dojít ke zcela rozdílným výsledkům. Ono asi bude rozdíl v rychlosti přibližování: pomalu, na půl plynu a plnej. Žádný Měsíc či Mars, měli bychom začít opatrně kolonizovat Antarktidu a vykolíkovat si parcely-)
va
vaber
31.7.2026 08:09 Reaguje na Milan VaněčekJá už jsem taky hodně starej a pamatuji jak jsme hrávali v padesátých letech hokej na rybnících. V roce 1980 jsem vystoupil z autobusu v Seville na náměstí a teploměr ukazoval 37°C ,tehdy pro mě tehdy neuvěřitelná teplota. Byl jsem i dva roky v Arábii kdy bývalo 45°C ,to je už dávno skoro 40let.
Mně nejde o spory modelů a pánů kdo je chytřejší.
Jde o to zda člověk opravdu nezpůsobil tu změnu k horšímu a měl by se to snažit napravit. Já tu změnu k horšímu vídím. Určitě v Evropě ,celý svět posoudit nedokážu.
Dnes jsem ráno vstal a bylo skoro 20°C v noci byly mraky,takže držely teplotu výše. Mraky bránily ochlazování. Když bylo v noci jasno bylo ráno tak 15°C . Jakému typu ochlazování mraky bránily,vyzařování nebo vedení, tepla. Vyzařování planety do vesmíru je naprosto rozhodující jaká se ustálí teplota,pokud je příjem energie stejný , ne procesy uvnitř systému a pokud se to vyzařování změní a někdo říká že kvůli CO2 se změnilo ,musí se měnit i teplota ve které žijeme.
Odpovědět
Mně nejde o spory modelů a pánů kdo je chytřejší.
Jde o to zda člověk opravdu nezpůsobil tu změnu k horšímu a měl by se to snažit napravit. Já tu změnu k horšímu vídím. Určitě v Evropě ,celý svět posoudit nedokážu.
Dnes jsem ráno vstal a bylo skoro 20°C v noci byly mraky,takže držely teplotu výše. Mraky bránily ochlazování. Když bylo v noci jasno bylo ráno tak 15°C . Jakému typu ochlazování mraky bránily,vyzařování nebo vedení, tepla. Vyzařování planety do vesmíru je naprosto rozhodující jaká se ustálí teplota,pokud je příjem energie stejný , ne procesy uvnitř systému a pokud se to vyzařování změní a někdo říká že kvůli CO2 se změnilo ,musí se měnit i teplota ve které žijeme.
LM
Ladislav Metelka
31.7.2026 08:20 Reaguje na vaberTo je prosté. Větší tepelné vyzařování z atmosféry k povrchu při oblačnosti. S vedením tepla to nemá nic společného.
Odpovědět
PE
Petr Elias
31.7.2026 08:24 Reaguje na Milan VaněčekVy jste chlape fakt úplně mimo. Člověk se diví tomu, jak vůbec netušíte o čem žvaníte. Jediný kdo vám tady přikyvuje je tenhle lobotomik...
Už vám to tu lidi vysvětlovali x-krát. Modely jako takové jsou zpětně validovány na historických datech. A budoucí predikce jsou založeny na odhadovaných budoucích emisích. Pokud lidé omezí emise - nižší oteplení. Pokud neomezí - vyšší oteplení. Už to konečně chápete, nebo fakt jste takový exot a potřebujete to nakreslit?
Mimochodem - ty průměry letních teplot - fakt se to hýbe klidně o 5 stupňů a více jo? A v jakých letech se to dělo?
https://intranet.chmi.cz/files/portal/docs/tiskove_zpravy/2025/TI_Leto2025.pdf
Odpovědět
Už vám to tu lidi vysvětlovali x-krát. Modely jako takové jsou zpětně validovány na historických datech. A budoucí predikce jsou založeny na odhadovaných budoucích emisích. Pokud lidé omezí emise - nižší oteplení. Pokud neomezí - vyšší oteplení. Už to konečně chápete, nebo fakt jste takový exot a potřebujete to nakreslit?
Mimochodem - ty průměry letních teplot - fakt se to hýbe klidně o 5 stupňů a více jo? A v jakých letech se to dělo?
https://intranet.chmi.cz/files/portal/docs/tiskove_zpravy/2025/TI_Leto2025.pdf
MV
Milan Vaněček
31.7.2026 11:32 Reaguje na Petr EliasNejlepší souhlas s historickými daty má ten konzervativní model s nejnižší Equilibrium Climate Sensitivity (ECS)
Tak to je "exote" ten Váš nejlepší model? Můj taky, tak proč se rozčilujete?
A kolik se bude pálit dál uhlí a ropy a plynu, to neurčí EU, ta je z tohoto hlediska bezvýznamná.
To určí Čína, USA a Indie, a jejich plány jsou jasně dané.
Tak nemusíte spekulovat o tom jak by málo významná EU (z hlediska emisí CO2) to mohla ovlivnit, že ano?
Co se týče lokálních teplot tak na mé zahradě s vysokými ovocnýmy stromy, zavlažováním ze studně s dostatkem vody, vodní plochou bazénu je minimálně o 10 stupńu méně než když popojedu tranvají 15 minut do centra Prahy. Tak asi jsem to myslel. Je to letos, bylo to loni i předloni i.....
Odpovědět
Tak to je "exote" ten Váš nejlepší model? Můj taky, tak proč se rozčilujete?
A kolik se bude pálit dál uhlí a ropy a plynu, to neurčí EU, ta je z tohoto hlediska bezvýznamná.
To určí Čína, USA a Indie, a jejich plány jsou jasně dané.
Tak nemusíte spekulovat o tom jak by málo významná EU (z hlediska emisí CO2) to mohla ovlivnit, že ano?
Co se týče lokálních teplot tak na mé zahradě s vysokými ovocnýmy stromy, zavlažováním ze studně s dostatkem vody, vodní plochou bazénu je minimálně o 10 stupńu méně než když popojedu tranvají 15 minut do centra Prahy. Tak asi jsem to myslel. Je to letos, bylo to loni i předloni i.....
Karel Zvářal
31.7.2026 11:51 Reaguje na Milan VaněčekDobře píšete. EU sebemrskačsky a sebedestruktivně vyhání těžký průmysl tam, kde C-stopa bude o hodně větší. Ale to jim nevadí, postaví větrné parky a střechy pokryjí soláry. Budeme mít čárku za aktivitu, dobrý pocit z vykonané práce, ale svět se bude popadat.
Odpovědět
PE
Petr Elias
1.8.2026 08:11 Reaguje na Milan VaněčekNe vaněčku. To jste si jen akorát vybral ten nejnižší model - protože jste sprostý manipulátor a věříte tupounovi happerovi. :D
Nejlépe dokáži replikovat historii modely v rozmezí 2,5 až 3,5. ;)
Ale bambulů tvrdících, že citlivost je nízká - třeba 1,3 - 1,5 stupně - byla hromada. Třeba takový Lewis - roky vyřvával, že citlivost je nízká, pak se zjistilo že má v modelech zásadní chyby a nakonec se ukázalo, že po opravě i ty jeho modely jsou nad 3 stupni. :D
Odpovědět
Nejlépe dokáži replikovat historii modely v rozmezí 2,5 až 3,5. ;)
Ale bambulů tvrdících, že citlivost je nízká - třeba 1,3 - 1,5 stupně - byla hromada. Třeba takový Lewis - roky vyřvával, že citlivost je nízká, pak se zjistilo že má v modelech zásadní chyby a nakonec se ukázalo, že po opravě i ty jeho modely jsou nad 3 stupni. :D
MV
Milan Vaněček
1.8.2026 09:54 Reaguje na Petr EliasBambulo, dokažte to. Uveďte výsledky srovnávacích vědeckých studií (odkazy na ně) místo těch keců.
A ukažte který model to dovede nejlépe předvídat, třeba z roku 2000 jak předvídali druhou dekádu dvacáteho prvého století.
Z modelů je akorát vidět to co říkám: ano Vy ani nikdo jiný vůbec neví, který dává dobré předpovědi.
A napasovat historii při možnosti které ty modely skýtají (spousta parametrů ad hoc, bez experimentálních dat je potvrzujících) dokáže každý (a ti které jsem citoval s nejnižšími hodnotami ECS to dokázali nejlépe, či mezi nejlepšími) i když se Vám to nehodí.
A pro jistotu neprozradíte, který model favorizujete, aby jste se nezesměšnil. Ale to se už stalo...
Odpovědět
A ukažte který model to dovede nejlépe předvídat, třeba z roku 2000 jak předvídali druhou dekádu dvacáteho prvého století.
Z modelů je akorát vidět to co říkám: ano Vy ani nikdo jiný vůbec neví, který dává dobré předpovědi.
A napasovat historii při možnosti které ty modely skýtají (spousta parametrů ad hoc, bez experimentálních dat je potvrzujících) dokáže každý (a ti které jsem citoval s nejnižšími hodnotami ECS to dokázali nejlépe, či mezi nejlepšími) i když se Vám to nehodí.
A pro jistotu neprozradíte, který model favorizujete, aby jste se nezesměšnil. Ale to se už stalo...
PE
Petr Elias
1.8.2026 16:24 Reaguje na Milan VaněčekJasně vy šašku počmáranej. Já se určitě zesměšnil... :D :D
1. Třeba takový Hausfather - Evaluating the Performance of Past Climate Models z 2020.
Brunner - Three decades of simulating global temperature patterns with coupled global climate models z roku 2026.
Tokarska - Past warming trend constrains future warming in CMIP6 models z roku 2020.
Tyto studie ukazují, že fyzika v modelech je solidní. A že realita není taková jak ji popisují ti vaši stupidní šašci, ale je taková jak ji popisuje ten vámi nenáviděná mainstream. :D
2. Vy jste podvodník a lhář, takže jak píšete - do těch modelů jste si napasoval to co jste chtěl. :D
Fakt si myslíte, že nevím proč neustále blábolíte o těch ,,44 modelech,,? Vím to. Je to slátanina od vořechů Spencera a Christyho z roku 2013. Takže jste si nic nenechal vyjet, vy jen opakujete kraviny těch dvou šašků. :D
Odpovědět
1. Třeba takový Hausfather - Evaluating the Performance of Past Climate Models z 2020.
Brunner - Three decades of simulating global temperature patterns with coupled global climate models z roku 2026.
Tokarska - Past warming trend constrains future warming in CMIP6 models z roku 2020.
Tyto studie ukazují, že fyzika v modelech je solidní. A že realita není taková jak ji popisují ti vaši stupidní šašci, ale je taková jak ji popisuje ten vámi nenáviděná mainstream. :D
2. Vy jste podvodník a lhář, takže jak píšete - do těch modelů jste si napasoval to co jste chtěl. :D
Fakt si myslíte, že nevím proč neustále blábolíte o těch ,,44 modelech,,? Vím to. Je to slátanina od vořechů Spencera a Christyho z roku 2013. Takže jste si nic nenechal vyjet, vy jen opakujete kraviny těch dvou šašků. :D
MV
Milan Vaněček
1.8.2026 21:22 Reaguje na Petr EliasTady máte pěkné nedávné shrnutí z vědecké diskuse od ..... (hádejte)
cituji"It’s interesting that the differences between models is almost as large as the global warming signal. Yet the models are supposedly based upon “known physics”"
A názvy těch cca 44 modelů používaných IPCC mi dala AI
Odpovědět
cituji"It’s interesting that the differences between models is almost as large as the global warming signal. Yet the models are supposedly based upon “known physics”"
A názvy těch cca 44 modelů používaných IPCC mi dala AI
LM
Ladislav Metelka
1.8.2026 22:03 Reaguje na Milan VaněčekAby to nebyly jen hloupé pindy, muselo by být uvedeno, pro který emisní scénář to je.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
2.8.2026 12:03 Reaguje na Ladislav MetelkaEmisní scénář je jen jeden - ten realistický. V něm emise EU prakticky nehrají žádnou roli, rozhodují emise Číny, USA a Indie (a jí podobných zemí). A jejich přístup je jasný.
1)Maximální využití obnovitelných zdrojů výroby elektřiny, postupně roste (ale ne tak jak si to EU naplánovala, to ani náhodou)
2)Uhlí budou pálit dál, pokud to bude potřeba pro zvyšování životní úrovně jejich miliard obyvatel, ale přírůstky výroby elektřiny z OZE budou vždy větší než z uhlí a plynu.
3) doprava bude hybridní (fosil, vodík, baterie) ještě aspoň 50 let
Růst CO2 v ovzduší bude pokračovat ale existující moderní technologie znemožní všechny Vaše katastrofické emisní scénáře i bez snižování životní úrovně (jako je to třeba v EU)
Čili pro Vás s IPCC myšlením: něco mezi SSP2-4.5 a SSP3-7.0, pokles začně až zhruba v 2050 (dřív to Čína, Indie a spol nedokáží, význam EU (a její net zero) se blíží nule
Odpovědět
1)Maximální využití obnovitelných zdrojů výroby elektřiny, postupně roste (ale ne tak jak si to EU naplánovala, to ani náhodou)
2)Uhlí budou pálit dál, pokud to bude potřeba pro zvyšování životní úrovně jejich miliard obyvatel, ale přírůstky výroby elektřiny z OZE budou vždy větší než z uhlí a plynu.
3) doprava bude hybridní (fosil, vodík, baterie) ještě aspoň 50 let
Růst CO2 v ovzduší bude pokračovat ale existující moderní technologie znemožní všechny Vaše katastrofické emisní scénáře i bez snižování životní úrovně (jako je to třeba v EU)
Čili pro Vás s IPCC myšlením: něco mezi SSP2-4.5 a SSP3-7.0, pokles začně až zhruba v 2050 (dřív to Čína, Indie a spol nedokáží, význam EU (a její net zero) se blíží nule
MV
Milan Vaněček
2.8.2026 13:17 Reaguje na Milan VaněčekTo je scénář vědeckého a technického pokroku, a ne šílenství sekty CO2, "nařídíme větru a dešti a CO2"
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.8.2026 21:28 Reaguje na Milan VaněčekJojo - jinými slovy, už nic nemáte, jste dutý a tak jste teď přišel s nějakým budoucím vědeckým a technickým pokrokem abyste do poslední chvíle mohl pindat. :D :D
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
3.8.2026 12:46 Reaguje na Milan VaněčekEmisních scénářů je pět, pro všechny se počítá klima.
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.8.2026 21:25 Reaguje na Milan VaněčekTo jste si z těch zmíněných studií vzal opravdu hodně ... :D :D :D
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
29.7.2026 12:37Zkusim to jinak. Mam Zemekouli a v jeji atmosfere hraju nasledujici hru - atmosfericky fotbal. Hlavni hraci jsou ze dvou tymu - cerni (molekuly vody) a bili (CO2) volne se vznaseji - jsou nehmotni - v atmosfere a hraji nahodny fotbal (kopni do mice co k tobe miri, pokud se tedy trefis) s mici ruznych barev - od (infra)cervene k (ulra) fialove. Interakce ruznych druhu micu mezi sebou je pomerne slozita a zatim ji pro jednoduchost zanedbame. Mice (fotony) odkopnute hraci, na ktere dany nehmotny mic (na ktery nepusobi odpor vzduchu) narazil poletuji rovnomernym pohybem nahodne v prostoru nad zemi. Nahore v atmosfere/stratosfere, kde hustota vyskytu hracu obou tymu klesa k nule (umerne hustote vzduchu u bilych hracu - u tech cernych je to mnohem slozitejsi, zavisi to vlhkosti prenaseneho vzduchu a tedy na proudeni vzduchu, konvekci a pocasi nejen u zeme) se pak stava, ze odkopnuty mic uz nikdo z pritomnych hracu nezasahne a dotycny mic - foton - zmizi rovnomernym pohybem ve vesmiru.
Slunecni zareni produkuje (krome obvyklych efektu ktere zname z meteorologie...) stale nove a nove mice ruznych barev v ruznych vrstvach atmosfery. U zeme jsou to hlavne mice barvy infracervene. Pocasi se meni, s nim i mistni hustota vyskytu c e r n y ch hracu. Narizenim EU se direktivne snizuje/zvysuje intensita vyskytu b i l y ch hracu a my se ptame, jak ucinne to narizeni EU pusobi na velikost toku micu unikajicich do nekonecna...
Tohle je problem, ktery jiste muzete v principu naprogramovat pro superpocitac a tim modelovat prubeh dane hry v nejblizsich dnech atd. Problem je, jak moc spolehlive vypocty resp. jak kvalitni teoreticke porozumeni mate pro dlouhodoby (roky, desetileti, tisicileti) vyvoj takovehoto herniho systemu. K problemu muzete pristupovat po metelkovsku - vytvorite uhlednou tabulku s sipkami ukazujicimi energeticke toky mezi jednotlivymi urovnemi atmosfery - nebo jako k problemu porozumeni chovani daneho dynamickeho systemu napsanim patricnych nelinearnich diferencialnich rovnic pro "hydrodynamicky" model - kde intensitu vyskytu hracu chapete uz jako spojitou funkci souradnic daneho mista. Muzeme se hned zacit hadat o tom, do jake miry mikroskopicky mezoskopicky atd. takto zvoleny pristup ma byt (otazka od laika MZ pro znalce: kolik - radove - kopnuti do mice pred jeho unikem z hriste takovy cerveny mic typicky od cernych a bilych hracu v prubehu sve pouti do nekonecna absolvuje a jaka je stredni draha mezi jednotlivymi narazy?) a muzeme se bavit o rozumne mire toho "lokalniho vystredovani" tedy o aspektech aspektech napriklad zda pro nejake bourkove jadro pouzivame pri vypoctu jeho chovani detailnejsi "mikroskopicky" pohled nebo to "stredujeme" a misto jednotlivych bourek uvazujeme spojite bourkove pole atd. atd.
Takhle bych se ja - pusty teoretik se zalibou v nahodnych prochazkach, Brownove pohybu ale i fazovych prechodech v jednoduchych modelovych systemech - snazil tomu problemu porozumet. Treba mne zde nekdo neco blizsiho vysvetli v dane konkretni situaci... Resp. modifikuje tohle mnou z voleje nastrelene - ve zdejsim uzkem ramecku urcenem pro prispevek :) prirovnani na nejaky rozumnejsi matematicky model :)
Odpovědět
Slunecni zareni produkuje (krome obvyklych efektu ktere zname z meteorologie...) stale nove a nove mice ruznych barev v ruznych vrstvach atmosfery. U zeme jsou to hlavne mice barvy infracervene. Pocasi se meni, s nim i mistni hustota vyskytu c e r n y ch hracu. Narizenim EU se direktivne snizuje/zvysuje intensita vyskytu b i l y ch hracu a my se ptame, jak ucinne to narizeni EU pusobi na velikost toku micu unikajicich do nekonecna...
Tohle je problem, ktery jiste muzete v principu naprogramovat pro superpocitac a tim modelovat prubeh dane hry v nejblizsich dnech atd. Problem je, jak moc spolehlive vypocty resp. jak kvalitni teoreticke porozumeni mate pro dlouhodoby (roky, desetileti, tisicileti) vyvoj takovehoto herniho systemu. K problemu muzete pristupovat po metelkovsku - vytvorite uhlednou tabulku s sipkami ukazujicimi energeticke toky mezi jednotlivymi urovnemi atmosfery - nebo jako k problemu porozumeni chovani daneho dynamickeho systemu napsanim patricnych nelinearnich diferencialnich rovnic pro "hydrodynamicky" model - kde intensitu vyskytu hracu chapete uz jako spojitou funkci souradnic daneho mista. Muzeme se hned zacit hadat o tom, do jake miry mikroskopicky mezoskopicky atd. takto zvoleny pristup ma byt (otazka od laika MZ pro znalce: kolik - radove - kopnuti do mice pred jeho unikem z hriste takovy cerveny mic typicky od cernych a bilych hracu v prubehu sve pouti do nekonecna absolvuje a jaka je stredni draha mezi jednotlivymi narazy?) a muzeme se bavit o rozumne mire toho "lokalniho vystredovani" tedy o aspektech aspektech napriklad zda pro nejake bourkove jadro pouzivame pri vypoctu jeho chovani detailnejsi "mikroskopicky" pohled nebo to "stredujeme" a misto jednotlivych bourek uvazujeme spojite bourkove pole atd. atd.
Takhle bych se ja - pusty teoretik se zalibou v nahodnych prochazkach, Brownove pohybu ale i fazovych prechodech v jednoduchych modelovych systemech - snazil tomu problemu porozumet. Treba mne zde nekdo neco blizsiho vysvetli v dane konkretni situaci... Resp. modifikuje tohle mnou z voleje nastrelene - ve zdejsim uzkem ramecku urcenem pro prispevek :) prirovnani na nejaky rozumnejsi matematicky model :)
va
vaber
29.7.2026 13:55 Reaguje na Miloš ZahradníkTy míče přicházejí ze Slunce a ať se motají kdekoliv ,vždy si v atmosféře najdou cíl který ohřejí nebo odletí zpět do vesmíru .Čím se motají v atmosféře déle tím je větší šance ,že něco trefí a ohřejí.
Veškerá přicházející energie musí s míči zase odejít do vesmíru ,jinak bude energie zůstávat na planetě a co udělá ,nejspíš bude ohřívat. Nejlepší cesta je přímé vyzařování .
Jak toto ovlivňuje počasí, možná jen tím že vynese energetické míče výš do atmosféry a ony snadněji odletí. Ale počasí tu bylo vždy a počasi řídí energie v atmosféře . Aby se změnilo počasí musela se nejdříve změnit ta energie atmosféry, jako celku. A co mohlo změnit tu energii atmosféry,jaká nastala změna v atmosféře ,že v ní víc míčů zůstává, co je kope zpátky k zemi a dříve nekopalo.
Odpovědět
Veškerá přicházející energie musí s míči zase odejít do vesmíru ,jinak bude energie zůstávat na planetě a co udělá ,nejspíš bude ohřívat. Nejlepší cesta je přímé vyzařování .
Jak toto ovlivňuje počasí, možná jen tím že vynese energetické míče výš do atmosféry a ony snadněji odletí. Ale počasí tu bylo vždy a počasi řídí energie v atmosféře . Aby se změnilo počasí musela se nejdříve změnit ta energie atmosféry, jako celku. A co mohlo změnit tu energii atmosféry,jaká nastala změna v atmosféře ,že v ní víc míčů zůstává, co je kope zpátky k zemi a dříve nekopalo.
MZ
Miloš Zahradník
29.7.2026 17:11 Reaguje na vaberJeste jsem zapomel dodat ze ti cerni fotbaliste/molekuly se za urcitych podminek - pokud se nachazi v danem miste v prehnane velke koncentraci - radi shlukuji do velkych cernych balonu (kapek) ktere taky odrazeji a pohlcuji mice (fotony) ruznych barev ale podle jinych pravidel. Takovehle prirovnani dostatecne objasnuje, ze porozumet chovani klimatu je neco uplne jineho nez porozumet kratkodobemu vyboji pocasi, v dlouhodobem vyvoji klimatu naz zajimaji uplnejine veci nez pri sledovani pocasi. Pri takovemto pohledu (ktery je stale jeste nesmirne zjednoduseny, ignoruje kvantove chovani prislusnych objektu coz by snad nevadilo pokud mame dobre zmerene prumerne velikosti zminenych interakci atd. a ignoruje spousty dalsich veci pocinaje topografii povrchu zeme. Je to docela drzost tvarit se, ze umime/budeme v dohledne dobe umet ohodnotit
vliv treba infinitesimalne male (natoz velke!) zmeny koncentrace bilych fotbalistu narizene EU (navic ti bili fotbaliste ziji i v cernem oceanu a chovaji se v jeho hlubinach nam zatim zcela neznamym zpusobem) na prumernou "teplotu" (at jiz takovy pojem definujeme jakymkoliv zpusobem) celeho toho systemu apod. :)
Odpovědět
vliv treba infinitesimalne male (natoz velke!) zmeny koncentrace bilych fotbalistu narizene EU (navic ti bili fotbaliste ziji i v cernem oceanu a chovaji se v jeho hlubinach nam zatim zcela neznamym zpusobem) na prumernou "teplotu" (at jiz takovy pojem definujeme jakymkoliv zpusobem) celeho toho systemu apod. :)
va
vaber
30.7.2026 08:42 Reaguje na Miloš ZahradníkJistě ,nějaká změna v tomto opravdu velice složitém systému, vyvolává reakce o kterých neměl nikdo ani ponětí. Ale to co se děje uvnitř ,to není až tak rozhodující. Rozhodující je, co přichází a co odchází do vesmíru. Ale myslím ,že ani to neumíme změřit . Kdyby jsme naměřili ,že méně odchází ,potom se můžeme dohadovat jaké změny to způsobily, Zda nám to mohou říci nějaké modely,nevím. No a že by modely dokázaly spočítat budoucí vývoj ,tomu nevěřím.
Zatím se zdá ,že se otepluje celá planeta a tak, alespoň nějakou dobu, muselo méně odcházet
Odpovědět
Zatím se zdá ,že se otepluje celá planeta a tak, alespoň nějakou dobu, muselo méně odcházet
MZ
Miloš Zahradník
30.7.2026 12:03 Reaguje na vaberZakladni otazkou neni, zda se "svet otepluje" ale zda rozumime pricinam, proc tomu tak je. Rozumnym zpusobem "bojovat proti klimaticke zmene" (kdyz teda pouziji takovyto zprofanovany jazyk) - proti tomu nelze namitat, naopak je treba se umet prizpusobovat menicim se vnejsim podminkam. Dokonce mi ani nevadi apely typu "to je prece jasne, ze pritonost skoro 10 miliard jedincu Homo Sapiens a jejich aktivity maji vliv i na vyvoj klimatu" - a proto preventivne vedme lidi ke skromnosti, neplytvani atd. Proc ne - takoveto uspechtile - i kdyz v zasade opatrnicke a casto mirici uplne chybnym konkretnim smerem - vyzvy jsou OK. Co neni OK je tvarit se - a prosazovat mocenskymi prostredky a svevolne dusledky takoveho "poznani" ze rozumime presne mechanismu toho pusobeni cloveka na klimat. Tvrdit ale, ze opravdu rozumime tomu, jak zmena lidskych emisi CO2 zapusobi na klimat - to je demagogie. kez by clanky jako je i tento nakonec prinesly vice osvety v danem smeru :)
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
30.7.2026 12:09 Reaguje na Miloš ZahradníkPardon za preklepy a spatne formulace, psat neco slozitejsiho do takto primitivniho editovaciho okenka neni jednoduche. Pokud ekolist pozada ctenare o spnzorsky prispevek na zlepseni editace reakci ctenari - v prve rade by tu mela byt k dispozici moznost nasledne upravit jiz odeslany prispevek (ne "abych to lepe nalozil eliasovi na jeho sprostou repliku" ale proste na zkvalitneni urovne prislusneho textu) tak taky prispeju :)
Odpovědět
va
vaber
30.7.2026 16:17 Reaguje na Miloš ZahradníkŘekl bych ,že my nic jiného než CO2 nemůžeme nijak ovlivnit. Stromy se sází,tůňky se budují atd. ,emise chceme snižovat a to je podle mě dobré. Jiné možnosti pro zlepšení stavu,ty co by zavinil člověk neznáme. Samozřejmě všechny klimatické změny mohou mít nějakou přirozenou,nám zcela neznámou příčinu. To nelze vyloučit a potm je vešeré snažení zbytečné. Ano stojí to peníze,ale mě vadí mnohem víc peníze vyhozené za zbrojení, armády a války a ty plebs přijímá jako ovečka a mlčí. Naopak každý kdo by proti těmto zrůdnostem bojoval se nazve zrádcem dezolátem atd. Podivný paradox lidského chování.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
30.7.2026 22:50 Reaguje na vaberV tehle vete, v tomhle nazoru muze byt zasadni chyba!
Samozřejmě všechny klimatické změny mohou mít nějakou přirozenou,nám zcela neznámou příčinu. To nelze vyloučit a potom je vešeré snažení zbytečné
Byl to meteorolog Lorenz ktery do matematiky a fyziky prinesl pojem chaosu. Predstava, ze pro dynamicky system - pocasi, klimat, ekosystem,... existuje neco jako "rovnovazny stav" a odchylky od nejo maji vzdy "prirozenou pricinu" a nas problem je v tom, ze tu pricinu nezname
je pro mnohe takove systemy proste chybna. Nic jako "rovnovazny stav"neexistuje resp. takovych jakoby rovnovaznych stavu je povicero a system "chaoticky" prebiha z jednoho do druheho aniz by se dala vzdy - nekdy samozrejme ano, na klimat maji vliv sopky, astronomicke udalosti, intensita Slunce, rozvoj novych typu vegetace atd. - identifikovat nejaka "prirozena pricina" zmen jeho stavu. Ta otazka "kde je ta pricina" muze byt stejne nesmyslna jako ptat se u u konkretni jedne vlny na pobrezi more, co je jeji pricinou. Odpoved v tomto pripade sice je, ze pricinou vlneni byva vitr ale ptat se, co je pricinou jedne konkretni vlny, co nas prave uderila na plazi je hloupa otazka. Treba je podobne hloupou otazkou i ta, "jak se bude menit klimat kdyz zvysujeme koncentraci CO2" pricemz ostatni parametry urcujici chovani toho systemu - slunce, astronomie, vegetace atd. zustavaji nemenne :)
Odpovědět
Samozřejmě všechny klimatické změny mohou mít nějakou přirozenou,nám zcela neznámou příčinu. To nelze vyloučit a potom je vešeré snažení zbytečné
Byl to meteorolog Lorenz ktery do matematiky a fyziky prinesl pojem chaosu. Predstava, ze pro dynamicky system - pocasi, klimat, ekosystem,... existuje neco jako "rovnovazny stav" a odchylky od nejo maji vzdy "prirozenou pricinu" a nas problem je v tom, ze tu pricinu nezname
je pro mnohe takove systemy proste chybna. Nic jako "rovnovazny stav"neexistuje resp. takovych jakoby rovnovaznych stavu je povicero a system "chaoticky" prebiha z jednoho do druheho aniz by se dala vzdy - nekdy samozrejme ano, na klimat maji vliv sopky, astronomicke udalosti, intensita Slunce, rozvoj novych typu vegetace atd. - identifikovat nejaka "prirozena pricina" zmen jeho stavu. Ta otazka "kde je ta pricina" muze byt stejne nesmyslna jako ptat se u u konkretni jedne vlny na pobrezi more, co je jeji pricinou. Odpoved v tomto pripade sice je, ze pricinou vlneni byva vitr ale ptat se, co je pricinou jedne konkretni vlny, co nas prave uderila na plazi je hloupa otazka. Treba je podobne hloupou otazkou i ta, "jak se bude menit klimat kdyz zvysujeme koncentraci CO2" pricemz ostatni parametry urcujici chovani toho systemu - slunce, astronomie, vegetace atd. zustavaji nemenne :)
va
vaber
31.7.2026 08:28 Reaguje na Miloš ZahradníkKdyž se něco děje náhodně bez příčiny, věda která hledá zákonitosti a pravidla je zbytečná.
O nějakém ustálení nebo rovnovážnosti už jsme se bavili, člověk má nějaký život a ustálení ,rovnováhu atd., měří casem ve svém životě. Když se podíváte do vesmíru ,je nehybný v čase člověka, v čase vesmíru je obrovsky dynamický.
Jestliže to Lorenz řekl a věří se tomu, neznamená to ,že je to pravda. Tím nic nepopírám. Tady nejde o chaos, tady jde o to ,že teplota planety může vzrůst jen když dostane nějakou energii navíc a ne principem chaosu. Nebo může?
Lidé v Egyptě věřili , že když tělo uchovají ,bude nesmrtelné a následně všechny možné varianty posmrtného života opakuje celý svět. No a Egypťané tam leží shnilí dodnes. Prostě občas se lidé mýlí.
Odpovědět
O nějakém ustálení nebo rovnovážnosti už jsme se bavili, člověk má nějaký život a ustálení ,rovnováhu atd., měří casem ve svém životě. Když se podíváte do vesmíru ,je nehybný v čase člověka, v čase vesmíru je obrovsky dynamický.
Jestliže to Lorenz řekl a věří se tomu, neznamená to ,že je to pravda. Tím nic nepopírám. Tady nejde o chaos, tady jde o to ,že teplota planety může vzrůst jen když dostane nějakou energii navíc a ne principem chaosu. Nebo může?
Lidé v Egyptě věřili , že když tělo uchovají ,bude nesmrtelné a následně všechny možné varianty posmrtného života opakuje celý svět. No a Egypťané tam leží shnilí dodnes. Prostě občas se lidé mýlí.
va
vaber
31.7.2026 08:40 Reaguje na vaberJeště bych jen dodal,že všechny maličké změny která se stanou,řeba nějaká vlnka na moři, nemůžene matematicky popsat ,neznamená to ,že se dějí bez příčiny.
Z pohledu matematika je to chaos ,to chápu.
Odpovědět
Z pohledu matematika je to chaos ,to chápu.
MZ
Miloš Zahradník
31.7.2026 09:07 Reaguje na vaberTakoveto slovni obraty nic nevysvetluji. Slovo "dostat energii navic" nutno nahradit velmi detailnim vyctem vsech toku energie v prislusnych procesech a o tom se tu celou dobu vede - nebo mela by se vest - debata. Jak zmeni nejake "umele popostrceni mnozstvi CO2" ten "statisticky ansambl meteo situaci" ve kterem zijeme
a tedy treba i celkovou zemskou bilanci konvekce a tedy pak i tu "teplotu planety" atd. Nikdo napriklad nepopira zmenu typickeho proudeni nad Evropou
v poslednich letech a desetiletich ale tvrdit, ze jeji "pricinou" je prave zmena CO2 - to mi prijde drzost. Nepochybuji, ze z mnozstvi klimatickych hrackovych modelu lze vybrat takove, ve kterych se prislusna zavislost objevi - a tyto modely pak muze nekdo mit tendenci prosazovat jako ty "spravne" Zakladem ale musi byt konstatovani o ohromne slozitosti celeho toho problemu
a trochu pokory v otazce, zda soudobe vedeni je schopno takoveto veci zvladnout. Chtelo by to i rozebrat i casto se vyskytujici otazku, do jake miry jsou schopny soudobe meteorologicke modely rici neco relevantniho o dlouhodobych zmenach klimatu. Ja bych si tipnul ze nic - z mnoha duvodu. Ten nejbanalnejsi je ze napriklad skoro nic nevime o roli oceanu v dynamice vyvoje nejene CO2 pak je rada dalsich nasich neznalosti a uplne nakonec muze byt problem ze az
ten system klimatu dokonale popiseme tak zjistime, ze ty nejdulezitejsi zmeny v nem - slunce, vegetace, buhvijake aktivity Homo sapiens jejichz dulezitost pro klimat dnes vubec nechapeme - neumime ovlivnit. A uplne nakonec se muze stat ze i dokonale popsany system kde tyhle zmionene aktivity nejsou nebo maji konstantni intenxitu - se ukaze jako chaoticky tedy ze bude mit "Lorenzovo" chovani - chaos kde ptat se na "presnou pricinu toho, kam ted ten klimat zrovna leti" muze byt hloupou otazkou jako u toho primeru s vlnenim
jde o to ,že teplota planety může vzrůst jen když dostane nějakou energii navíc
Odpovědět
a tedy treba i celkovou zemskou bilanci konvekce a tedy pak i tu "teplotu planety" atd. Nikdo napriklad nepopira zmenu typickeho proudeni nad Evropou
v poslednich letech a desetiletich ale tvrdit, ze jeji "pricinou" je prave zmena CO2 - to mi prijde drzost. Nepochybuji, ze z mnozstvi klimatickych hrackovych modelu lze vybrat takove, ve kterych se prislusna zavislost objevi - a tyto modely pak muze nekdo mit tendenci prosazovat jako ty "spravne" Zakladem ale musi byt konstatovani o ohromne slozitosti celeho toho problemu
a trochu pokory v otazce, zda soudobe vedeni je schopno takoveto veci zvladnout. Chtelo by to i rozebrat i casto se vyskytujici otazku, do jake miry jsou schopny soudobe meteorologicke modely rici neco relevantniho o dlouhodobych zmenach klimatu. Ja bych si tipnul ze nic - z mnoha duvodu. Ten nejbanalnejsi je ze napriklad skoro nic nevime o roli oceanu v dynamice vyvoje nejene CO2 pak je rada dalsich nasich neznalosti a uplne nakonec muze byt problem ze az
ten system klimatu dokonale popiseme tak zjistime, ze ty nejdulezitejsi zmeny v nem - slunce, vegetace, buhvijake aktivity Homo sapiens jejichz dulezitost pro klimat dnes vubec nechapeme - neumime ovlivnit. A uplne nakonec se muze stat ze i dokonale popsany system kde tyhle zmionene aktivity nejsou nebo maji konstantni intenxitu - se ukaze jako chaoticky tedy ze bude mit "Lorenzovo" chovani - chaos kde ptat se na "presnou pricinu toho, kam ted ten klimat zrovna leti" muze byt hloupou otazkou jako u toho primeru s vlnenim
jde o to ,že teplota planety může vzrůst jen když dostane nějakou energii navíc
LM
Ladislav Metelka
31.7.2026 09:09 Reaguje na Miloš ZahradníkKdyž to nevíte Vy, ještě to neznamená, že to neví nikdo... :-)
Odpovědět
va
vaber
31.7.2026 16:36 Reaguje na Miloš ZahradníkVy mluvíte o počasí a o tom co se děje uvnitř systému. Já to zjednodušuji, když chci ohřát a udržet teplotu jakékoliv těleso musím mu dodat energii a taky je dobré jej nějak tepelně izolovat.
Země dostává stále nějakou energii a stále vysílá energii, do vesmíru. Kdyby někdo dokázal tyto dvě, zdůraznuji jen dvě energie, nebo chcete li toky toky energií změrit, může odhadovat nebo i počítat vývoj vývoj. Pro ohřívání litru vody to dokážeme. Když víme kolik energie dodáváme a kolik ten litr ztrácí chlazením. Jak ta voda v hrnci bublá už není důležité.
Myslím ,že modely nepředpovídají klima ,jen nárůst teploty Země nevím .Nikdy jsem se o ně blíž nezajínmal. Ale mě modely netrápí ,mě trápí vedro, které je stále větší a úmornější a je tak po celé planetě.
Udivuje mě váš názor ,že ptát se po příčině něčeho, je hloupá otázka.Každý kdo něco zkoumá si musí dávat mnoho otázek a hledá odpovědi. Váš názor vypadá jako náboženství, kde jsou daná vysvětlení a nikdo nesmí klást otázky ,protože je to rouhání, tak by to nazval farář.
Věda hledá zákonitosti a řád a náboženství má zázraky, mimo zákonitosti.
Odpovědět
Země dostává stále nějakou energii a stále vysílá energii, do vesmíru. Kdyby někdo dokázal tyto dvě, zdůraznuji jen dvě energie, nebo chcete li toky toky energií změrit, může odhadovat nebo i počítat vývoj vývoj. Pro ohřívání litru vody to dokážeme. Když víme kolik energie dodáváme a kolik ten litr ztrácí chlazením. Jak ta voda v hrnci bublá už není důležité.
Myslím ,že modely nepředpovídají klima ,jen nárůst teploty Země nevím .Nikdy jsem se o ně blíž nezajínmal. Ale mě modely netrápí ,mě trápí vedro, které je stále větší a úmornější a je tak po celé planetě.
Udivuje mě váš názor ,že ptát se po příčině něčeho, je hloupá otázka.Každý kdo něco zkoumá si musí dávat mnoho otázek a hledá odpovědi. Váš názor vypadá jako náboženství, kde jsou daná vysvětlení a nikdo nesmí klást otázky ,protože je to rouhání, tak by to nazval farář.
Věda hledá zákonitosti a řád a náboženství má zázraky, mimo zákonitosti.
MZ
Miloš Zahradník
1.8.2026 00:30 Reaguje na vaberJa ale nepropaguji zadne nabozenstvi. Poznani, ze mnohe dynamicke systemy maji chaoticke chovani neni navratem k nabozenstvi ani nahradou vedy ideologii. Je to jen ukazka toho, ze nekdu kladem spatne otazky. Treba za predpokladu, ze "prece musi existovat za stabilnich vnejsich podminek nejake smerovani k rovnovaze (a pokud se system od "rovnovahy" odchyluje musi to mit nejakou jasne popsatelnou pricinu. Nemusi... jak poprve ukazal meteorolog Lorenz na svem hrackovem modelu konvekce
Odpovědět
va
vaber
1.8.2026 08:19 Reaguje na Miloš ZahradníkOtázku proč, v tomto případě, proč se mění klima ,si dávali vědci od doby kdy zjistili, že klima se měnilo a bývaly doby ledové. To myslím nebyly hloupé otázky. Jen snaha pochopit přírodní děje. Takže ,podle vás se teplota planety může zvyšovat a nemá to jasně popsatelnou příčinu. Co je to jasně popsatelná příčina. Ano matematici to asi jasně popsat neumí ,ale to neznamená ,že příčina neexistuje.
Jaká je příčina zvyšování teploty jakéhokoliv tělesa? Ať chcete nebo ne, Země je těleso.
Asi se neshodneme.
Odpovědět
Jaká je příčina zvyšování teploty jakéhokoliv tělesa? Ať chcete nebo ne, Země je těleso.
Asi se neshodneme.
MZ
Miloš Zahradník
1.8.2026 10:47 Reaguje na vaberTohle si mysleli i lide ve stredoveku ze jasne videne jevy - epidemie, povodne, sucha musi mit jasne pojmenovanou pricinu. Ona se pak ta pricina nakonec nasla - silna spolecenska objednavka po nalezeni priciny iniciuje cinorodou aktivitu a tou pricinou nakonec byly zjisteny carodejnicke rejdy. Nasledovala i ucinna reakce spolecnosti na toto jednoznacne potvrzene poznani a tedy nalezity trest pro ty carodenice. Ja bych teda zacal dotazem co vlastne minite "teplotou planety" a proc si myslite, ze ta odpoved tykajici se jeji zmeny ma byt v dosahu soudobe vedy. Mimim presvedcivou odpoved - tu bez matematiky, fyziky, chemie, geologie, oceanografie, astronomie ale i geografie a geologicke historie neudelate. V klimaticke historii Zeme se udelo mnoho spektakularnich udalosti, napriklad relativne nedavno - par milionu let opakovane vyschlo Stredozemni more atd. a Vy misto toho chcete asi slyset, kdo muze (no jisteze ze ten zlovolny CO2 produkovany clovekem) za aktualni zhave a suche leto ve Francii. Nekdy je opravdu znakem patricneho vzdelani to, kdyz pochopime proc nektera zdanlive prirozena otazka je ve skutecnosti hloupa otazka. Pokrok vedy byva totiz spojen prave hlavne s kladenim spravnych (to jest takovych ktere jsou schopny iniciovat dalsi smysluplny rozvoj prislusne vedy) a teprve nasledne s hledanim odpovedi na takove - rozumne zvolene - otazky.
Ano, Zeme je teleso :)
Odpovědět
Ano, Zeme je teleso :)
va
vaber
1.8.2026 16:54 Reaguje na Miloš ZahradníkTeplota planety . Když budete měřit na nějakém míste nepřetržitě po celý rok ,můžete spočítat průměr. Když budete měrit na tisíc krát x místech a uděláte průměr, dostanete nějakou teplotu. Pokud tak budete činit mnoho let můžete vytvořit graf. Určitě vám to něco o teplotách na planetě poví. Neříkám,že s teplotou umíme hýbat ,ale pokud se v posledních letech podivně ,změnila je dobré si klást otázku, když nechcete proč,tak otázku ,co se děje.Je mi jasné jak zareagujete na slovo podivně.
No zabrousím do medicíny. V živé hmotě se dějí procesy které jsou asi mimo naše chápání. Přesto si lékaři a ti co hledají léky na nemoci musí dávat otázku proč se to stalo.Co je příčina a jen tak objevili, u mnoha nemocí, co kosily lidi po milionech, příčinu a lék.
Co se dělo v minulosti se Středozemním mořem to bych neřešil ,jsou to víceméně dohady a nemuselo to mít nic společného s klimatem.
Jinak vedra byla v Austrálii, USA ,Kanadě, Jižní Americe, o Indii nemusím mluvit.
Myslím ,že se na vše díváte pohledem člověka co si hraje s číslama a chybí mu praktický pohled.
Jen mohu opět opakovat nemůžeme se shodnout. Proč se něco děje není hloupá otázka. Farář by vám odpověděl ,protože Bůh to tak chce.
Odpovědět
No zabrousím do medicíny. V živé hmotě se dějí procesy které jsou asi mimo naše chápání. Přesto si lékaři a ti co hledají léky na nemoci musí dávat otázku proč se to stalo.Co je příčina a jen tak objevili, u mnoha nemocí, co kosily lidi po milionech, příčinu a lék.
Co se dělo v minulosti se Středozemním mořem to bych neřešil ,jsou to víceméně dohady a nemuselo to mít nic společného s klimatem.
Jinak vedra byla v Austrálii, USA ,Kanadě, Jižní Americe, o Indii nemusím mluvit.
Myslím ,že se na vše díváte pohledem člověka co si hraje s číslama a chybí mu praktický pohled.
Jen mohu opět opakovat nemůžeme se shodnout. Proč se něco děje není hloupá otázka. Farář by vám odpověděl ,protože Bůh to tak chce.
MZ
Miloš Zahradník
1.8.2026 23:36 Reaguje na vaberPokud Stredozemni more vuschlo nekolikrat (svedkem jsou mocn vrstvy soli v hloubce kilometr i vice) zrejme to nec s klimatem spolecneho melo, ale vinika te udalosti bych se primo oznacovat netroufal :) Je to docela podivna predstava (nejen geologicky ohledne Gibraltaru) vyschleho Mediteranu, nebo ne? Podivnejsi nez ta momentalni vecra a narust hladiny okeanu v poslednich desetiletich o nekolik centimetru
Srovnani s medicinou ma jednu ZASADMI vadu, pacient - nase Zemekoule - je pouze jeden v kontrastu s 10 milaradami lidi, na kterych muzete - at jiz jako elitni lekar a vedec nebo jako babka korenarka zkouset sve recepry. Jasne, babka korenarka neni vzdelana ve statistice ale jakousi databazi svych pacientu v hlave nosit muze, ne? Statistika o vlivu napriklad CO2 na klimat nemuze rici NIC prominte za tohle durazne upozorneni, Muzete samozrejme uzit statistiky na porovnavani vysledku a predikci MODELU klimatu ale to je - omlouvam se za sve oblibene prirovnani - jako kdybyste testoval ucinnost leku proti Covidu na pocitacovem MODELU cloveka. Mozna v roce 2100 uz tohle zacne mit smysl, driv asi ne :)
Odpovědět
Srovnani s medicinou ma jednu ZASADMI vadu, pacient - nase Zemekoule - je pouze jeden v kontrastu s 10 milaradami lidi, na kterych muzete - at jiz jako elitni lekar a vedec nebo jako babka korenarka zkouset sve recepry. Jasne, babka korenarka neni vzdelana ve statistice ale jakousi databazi svych pacientu v hlave nosit muze, ne? Statistika o vlivu napriklad CO2 na klimat nemuze rici NIC prominte za tohle durazne upozorneni, Muzete samozrejme uzit statistiky na porovnavani vysledku a predikci MODELU klimatu ale to je - omlouvam se za sve oblibene prirovnani - jako kdybyste testoval ucinnost leku proti Covidu na pocitacovem MODELU cloveka. Mozna v roce 2100 uz tohle zacne mit smysl, driv asi ne :)
va
vaber
2.8.2026 17:01 Reaguje na Miloš ZahradníkNevypouštět spálený uhlík do atmosféry, není žádný pokus ,ale jen návrat do stavu, kdy člověk nepálil miliardy tun uhlíku.
Je to marné ,je to marné ,je to marné.
Odpovědět
Je to marné ,je to marné ,je to marné.
MZ
Miloš Zahradník
3.8.2026 19:11 Reaguje na vaberJe to marne :) Tady jsem si dnes vyfotil tricko cestujiciho v metru - tipuju to spis na cizince ale kdovi, treba je to student filosofie,socialnich ved, fakulty humanitnich studii v Praze apod.
https://photos.app.goo.gl/Q68QjLE9fWKsukwy6 Life can be uncertain, the weather should not be... Navrat k minulemu pocasi ale ani k minulem klimatu ovsem neni mozny... Z mnoha duvodu: ekonomicke, politicke, populacni dynamika atd. Otazku "boje proti zmene klimatu" casem teda asi vyresi sam zivot - propadem EU do ezvyznamnosti atd. Spis by mne zajimala diskuse na tema "vedecke presvedcivosti" tehlete oteplovacske nauky -tvrdici, ze zmenu klimatu (hlavne tu aktualni, u tech drivejsich se to neresi...) pusobi zvyseni obsahu CO2. To je vsak v pripade mnohych diskuteru nejen zde asi marna snaha. Je to marne, na tom se asi shodneme :)
Odpovědět
https://photos.app.goo.gl/Q68QjLE9fWKsukwy6 Life can be uncertain, the weather should not be... Navrat k minulemu pocasi ale ani k minulem klimatu ovsem neni mozny... Z mnoha duvodu: ekonomicke, politicke, populacni dynamika atd. Otazku "boje proti zmene klimatu" casem teda asi vyresi sam zivot - propadem EU do ezvyznamnosti atd. Spis by mne zajimala diskuse na tema "vedecke presvedcivosti" tehlete oteplovacske nauky -tvrdici, ze zmenu klimatu (hlavne tu aktualni, u tech drivejsich se to neresi...) pusobi zvyseni obsahu CO2. To je vsak v pripade mnohych diskuteru nejen zde asi marna snaha. Je to marne, na tom se asi shodneme :)
LM
Ladislav Metelka
31.7.2026 08:32 Reaguje na Miloš ZahradníkA co když se mění atraktor? Lorenzův příklad není o klimatu, ale o počasí.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
31.7.2026 11:38 Reaguje na Ladislav MetelkaAtraktor by se mohl změnit třeba po nárazu obrovského meteoritu či něčeho podobného, ale samozřejmě pro spekulace IPCC je to výborná záminka k čemukoliv.
Jestli si myslíte, že teorie deterministického chaozu platí jen o předpovědi počasí na pár dní dopředu, tak to se mýlíte.
Odpovědět
Jestli si myslíte, že teorie deterministického chaozu platí jen o předpovědi počasí na pár dní dopředu, tak to se mýlíte.
LM
Ladislav Metelka
31.7.2026 11:51 Reaguje na Milan VaněčekAtraktor se mění i změnami transformace radiační energie v atmosféře. Jinak pokud jde o atmosféru - trajektorie = počasí, klima = atraktor.
Odpovědět
