https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/josef-sejak-a-jan-pokorny-odpoved-predsedovi-dvou-odbornych-komisi-avcr-doc.martinu-pivokonskemu-a-dve-otazky
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Pokorný a Josef Seják: Odpověď předsedovi dvou odborných komisí AVČR doc. Martinu Pivokonskému a dvě otázky

11.7.2026 | Jan Pokorný a Josef Seják |
Oceňujeme, že se předseda dvou poradních komisí AVČR a člen Akademické rady AVČR, zapojil do diskuse na Ekolistu o obsahu AVex 4/2020. V našem článku z 18.6.2026 jsme vyzvali, aby odborná diskuse, kritika přešla do odborných časopisů s recenzním řízením, kde publikujeme své výsledky. Rádi se v Ekolistu stručně vyjádříme ke stanovisku doc. M. Pivokonského z 25.6. 2026, který píše:
 
Expertní stanoviska AV ČR Planeta ve skleníku (AVex 2/2020) a Klimatická změna – fenomén současnosti (AVex 4/2020) vycházejí z poznatků, na nichž vědci z různých oborů pracují více než 150 let. K jejich základním závěrům patří, že CO₂ a další skleníkové plyny jsou hlavní příčinou současné klimatické změny a že skleníkový efekt atmosféry, tedy zpětné dlouhovlnné vyzařování atmosféry směrem k zemskému povrchu, představuje významný zdroj energie pro ohřev zemského povrchu. Velikost těchto energetických toků je dnes přímo měřena na stovkách lokalit v Evropě i ve světě, například v sítích ICOS a FLUXNET.

Dovolujeme si zopakovat učebnicové znalosti: Slunce má povrchovou teplotu 6000 K (cca 5700 °C) a vysílá/emituje krátkovlnné záření s maximem ve světelné oblasti (0,5 mikrometru). Slunce ohřívá Zemi na teplotu 288 K (cca 15 °C). Povrch zemský vysílá/emituje/sálá dlouhovlnné záření s maximem kolem 10 mikrometru. Kdyby „Slunce vyplo“ teplota na Zemi by postupně klesla na několik kelvinů (– 263 °C), tedy hluboko pod bod tuhnutí dusíku a kyslíku. Oceány by zmrzly, atmosféra by byla tuhá. Žhavé jádro ohřívá Zemi o několik kelvinů (°C), proto astronomové uvádí, že bez sluneční energie by teplota Země klesla „pouze“ na minus 263 °C a ne až na minus 270 °C (Kleczek 1984, 2011).

Země ohřátá Sluncem vysílá/emituje/sálá dlouhovlnné záření s maximem 10 mikrometrů. Intenzita radiačního toku slunečního záření (krátkovlnné) a tepelného záření Země (dlouhovlnné) je znázorněna na grafu (McKnight & Hess 2007, upraveno). Jednotka W.sr-1 vyjadřuje intenzitu záření dopadající na plochu vymezenou jednotkovým prostorovým úhlem (sr = stéradián).

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | McKnight, W.S., Hess, D. 2007, Physical Geography: the landscape appreciation.

Slunce ohřívá Zemi. 1 m2 povrchu Slunce vyzařuje energii 6,3.107 W (63 MW). Slunce je od Země vzdáleno 150 milionů km a sluneční záření (světlo) urazí tuto vzdálenost za 8 minut 20 vteřin. Na horní vrstvu zemské atmosféry dopadá 180 000 TW sluneční energie; na 1 m2 v průběhu roku průměrně 1360 W (solární konstanta). Povrch zemský ohřátý Sluncem například na globálně průměrných 15 °C (288 K) vyzařuje 390 W/m2. Atmosféra o teplotě 4 °C (277 K) vyzařuje 333 W/m2, výsledný tok (vektorový součet) je 57 W/m2 z povrchu zemského do atmosféry, takže zemský povrch se ochlazuje. Výše uvedené tvrzení pana předsedy M. Pivokonského (zpětné dlouhovlnné vyzařování atmosféry směrem k zemskému povrchu, představuje významný zdroj energie pro ohřev zemského povrchu), je tedy v rozporu s učebnicovými znalostmi, se skutečností. Atmosféra je chladnější než zemský povrch, atmosféra nemůže proto zemskému povrchu předávat teplo, atmosféra brzdí chladnutí zemského povrchu.

Děkujeme panu předsedovi M. Pivokonskému za citaci C. Sagana: Ve vědě je legitimní zpochybňovat zavedené teorie a navrhovat alternativní vysvětlení. Taková tvrzení však musí být podložena experimentálními daty a důkazy a obstát v nezávislém odborném posouzení. Jak formuloval americký astronom Carl Sagan: „Mimořádná tvrzení vyžadují mimořádné důkazy.“

Dovolujeme si konstatovat, že právě AVex 4/2020 je příkladem mimořádného (světově unikátního) tvrzení, které vyžaduje mimořádné důkazy. Toto mimořádné tvrzení zní “Průměrná teplota na Zemi je dána množstvím energie, která na zemský povrch dopadá a je jím pohlcena. Asi jedna třetina této energie přichází ve formě slunečního záření a zbylé dvě třetiny ve formě vyzařování (sálání) atmosféry směrem k povrchu Země, tj. skleníkového efektu atmosféry“.

Obracíme se proto na pana předsedu M. Pivokonského s dotazem, kterými vědeckými impaktovanými publikacemi je potvrzeno, že atmosféra představuje významný zdroj energie pro ohřev zemského povrchu (větší než Slunce) a současně vyvráceny zavedené teorie a nespočet výsledků měření radiační bilance i lidská zkušenost. V sítích ICOS a FLUXNET jsme takovou práci nenašli.

Zdůrazňujeme: současné vysoké teploty, pokračující sucho považujeme za člověkem působené. V posledních čtyřiceti letech stoupá příkon sluneční energie na zemský povrch, protože ubývá oblačnosti. V AVex 4/2020 není zmíněna úloha lesů, není zmíněn efekt změny krajinného pokryvu odlesnění/uschnutí lesa, odvodnění, urbanizace. Proces EIA počítá uhlíkovou stopu a nepočítá stopu tepelnou, na suchých místech se sluneční energie neváže do vodní páry, ale suchý povrch se přehřívá, uvolňuje se zjevné teplo. Jsou to stovky W/m2. Bowenův poměr (zjevné teplo/skryté teplo výparu) byl definován před sto roky, je tedy „zavedenou teorií“.

Na závěr ještě děkujeme za argumentaci „autoritou“, jakou byl Carl Sagan. Připojujeme argument o zásadním významu živých systémů v utváření klimatu a životních podmínek na Zemi, jedním z autorů je Dorion Sagan, syn Carl Sagana (Schneider, Sagan 2005).

Lesy a stromy jsou hlavní technologií biosféry na redukci gradientů. Úloha, jakou les a stromy hrají v přeměnách sluneční energie a zejména redukci gradientů nebyla dosud doceněna. Vztah mezi sluncem a stromem je asi tím nejlepším názorným příkladem našeho termodynamického paradigmatu. Stromy „sahají po slunci“ a optimálně pohlcují energii gradientu mezi sluncem a chladnou zemí. Rostliny jsou snad tím dosud nejpokročilejším vyvinutým nástrojem pro využití (degradaci) přicházejícího slunečního záření. K likvidaci gradientů mají vyvinuty různé struktury, které zároveň udržují v chodu procesy toku látek a přeměn energie. Lze si představit, a musíme si to jen představit, protože tento proces nelze pozorovat pouhým okem, že náš strom uprostřed pole je gigantickou disipativní strukturou pohlcující sluneční záření a degradující většinu této energie do latentního tepla výparu. Je to obrovská vodní fontána, ze které prýští voda ve formě skupenského tepla vodní páry. Je pozoruhodné, že necelé 1 % sluneční energie rostliny využívají na vytvoření svého malého těla, které potom řídí obrovský disipativní proces.

V odpovědi doc. M. Pivokonskému, představiteli naší největší vědecké instituce jsme vycházeli z opakovaně publikovaných poznatků a dokládáme je citacemi. Tvrzení v Expertním stanovisku ke klimatu AVex 4/2020 je v rozporu s těmito znalostmi.

Expertní stanovisko je určeno vládě, zákonodárcům, řídí se jím hospodářská politika, je argumentem pro emisní povolenky, dekarbonizaci a podkladem pro učební materiály. Protože si jsme vědomi chyb v tomto stanovisku, které navíc odvádí pozornost od skutečné antropogenní příčiny klimatických extrémů a vysychání, kritizujeme toto stanovisko. Skutečnou antropogenní příčinou klimatických extrémů je globální nárůst suchých ploch, odlesnění ve světě, likvidace mokřadů, ochranou přírody řízený úhyn lesů v národních parcích ČR, rozpad oběhu vody. Tento pohled není kacířský, je mimo jiné v souladu s European Water Resilience Strategy.

Jako osobní svědectví doporučujeme čtenářům Ekolistu článek „Záhada chybějících bouří“ (Millan Millan 2025).

Vítáme zapojení pana předsedy Pivokonského do této debaty na Ekolistu a obracíme se na něho s dotazem: kde publikovala pracoviště AVČR své dlouhodobé výsledky měření radiační bilance? Jsou někde dostupná data z netradiometrů z pracovišť AVČR? Nepodařilo se nám najít publikované práce a CzechGlobe odmítl impaktované publikace a data poskytnout, i když jsme argumentovali Zákonem 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Jaké učební texty pro školy, zejména pro terénní měření distribuce sluneční energie doporučuje předseda dvou významných odborných komisí AVČR?

Literatura
Kleczek, J., 1984, Naše Slunce, Albatros, svazek 59, 238 s
Kleczek, J., 2011, Život se Sluncem a ve Vesmíru, Nová věda – bioastronomie, PASEKA, 289 s
McKnight, W.S., Hess, D. 2007, Physical Geography: the landscape appreciation. 9th edition, Upper Saddle River, New Jersey, 720 s
Schneider, E.D., Sagan, D. 2005, Into the Cool (Energy Flow, Thermodynamics and Life) The University of Chicago Press, 378 s
European water resilience strategy, European Commission, 2025
Millan Millan and the Mystery of the Missing Mediterranean Storms - Resilience
Millan Millan a záhada chybějících středomořských bouří, Pozemkové úpravy, červen 2025


reklama

 
foto - a Josef Seják Jan Pokorný
Jan Pokorný a Josef Seják
Jan Pokorný pracoval v Botanickém ústavu AV ČR, od roku 1998 do 2022 byl ředitelem ENKI, o.p.s. Třeboň. Josef Seják je emeritní docent FŽP UJEP v Ústí nad Labem.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (252)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LM

Ladislav Metelka

11.7.2026 04:26
Tak pánové docenti nepochopili vůbec nic. Ani látku z úvodu studia klimatologie. Smutné...
Odpovědět
va

vaber

11.7.2026 08:10
Já mám taky jen učebnicové znalosti ,ale věta,, Atmosféra je chladnější než zemský povrch, atmosféra nemůže proto zemskému povrchu předávat teplo, atmosféra brzdí chladnutí zemského povrchu. ,,
To to samozřejmě platí pro přenos tepla vedením ,ovšem sálání je jiné, když se od atmosféry odraží záření zpět k zemi ,musí toto záření zem ,tedy povrch Země, ohřívat. Jak moc to je na diskusi a měření.
Atmosféra brzdí ochlazování . Ano to určitě a je další otázke zda skleníkové plyny toto brzdění nezvětšují.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

11.7.2026 08:14 Reaguje na vaber
Méří se to, měření potvrzují stanovisko AVex 4/2020. Netuším, co se na tom ještě pánům nelíbí.
Odpovědět
va

vaber

11.7.2026 08:35 Reaguje na Ladislav Metelka
Věřím ,že toky se měří, ale ty toky se nějak přeměňují na teplo a teplotu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.7.2026 09:32 Reaguje na vaber
Klíma se dnes řídí z kanceláře, to nevíte?-) Vědí na watt přesně, kolik kde čmáchne a kde bude dlouhodobé sucho. Dynamika přeměn zemského povrchu v čase žní, podmítek a orby je též zmáknutá na watt přesně. Všechno se měří a lidé/někdo tomu věří.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

11.7.2026 16:34 Reaguje na vaber
Ano. A pokud trochu zvládáte termodynamiku, můžete si to spočitat. Data ze skoro 40 hladin v síti cca 30x30 km pro spoustu prvků a charakteristik v globálním rozsahu a po hodinách od roku 1940 máte v reanalyzách ERA5. Nebo můžete použít nativní síť s cca 130 hladinami a krokem 9 km.
Odpovědět
va

vaber

11.7.2026 08:31 Reaguje na vaber
Ještě ,když se podívám na grafy energií,ze Slunce a ze Země. Slunce dává 100 W.sr-1 a Zem 20W.sr-1 , což je 20% . To je hodně nebo málo . Nebo Watt není vždy stejný Watt? Ta hromada od Slunce, pardon ,graf od Slunce vypadá podle toho grafu od Země ,obrovský.
My laici s učebnicovými znalostmi pomaleji a ne vše chápeme. Odborníci mají nějaké jiné znalosti, které do učebnic nikdo neprozradí.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.7.2026 22:25 Reaguje na vaber
Ano, když dvě tělasa interagují zářením, pak vzájemně na sebe záření vysílají s tím, že to teplejší vyzařuje na to chladnější více, tedy je bilance, že to teplejší těleso ohřívá to chladnější. Tady ovšem náme 3 tělesa - Slunce, zemský povrch a atmosféru. Navíc je tu vesmír, který v postatě nezáří, kam září zemský povrch i atmosféra. Země na Slunce skoro nic nevysílá. Když si toto vše uvědomíte, je to v AVexu v pořádku a autoři se pouze ztrapňují.
Odpovědět
va

vaber

12.7.2026 09:07 Reaguje na Jiří Svoboda
Ale vesmírem ,kolem Slunce, se ty toky energie valí,stejně jako na Zem, jen na nic nenaráží a menají se jak projevit. Jen se rozptylují a klesají se čtvercem vzdálenosti od zdroje. Pokud zdroj je bodový.Takže v prázdném vesmíru je divné mluvit o teplotě nebo teple. Ty toky energie musí narazit na jinou, nejlépe neprůhlednou hmotu a potom se projeví efekt a je úplně jedno odkud záření pochází ,zda od Slunce,země tedy povrchu půdy, nebo od mraků atmosféry.
Stejně můžete říci ,že tyto toky brzdí ochlazování, udržují konstantní teplotu nebo předmět ohřívají. Záleží na bilanci příjem - vysílání záření. Každé těleso přijímá ,každé vysílá, pokud nemá teplotu absolutní nula.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.7.2026 19:41 Reaguje na vaber
Jistě, jen nepartná část záření Slunce ohřeje Zemi a záření Země na Slunce je zanedbatelné. Máme tedy tyto základní toky:
Slunce na Zemi (myšleno zemský povrch)
Země do vesmníru
Země do atmosféry
atmosféra na Zemi
atmosféra do vesmíru
Odpovědět
IP

Ivo Přikryl

11.7.2026 10:21
Malý myšlenkový pokus k významu tepla z atmosféry:

Jak by probíhalo chladnutí Země, kdyby Slunce přestalo svítit?

Pokud by Slunce náhle přestalo vyzařovat energii (čistě hypotetický scénář), Země by začala chladnout velmi rychle na začátku a potom stále pomaleji.

### Prvních 8 minut

Nic by se nedělo. Světlo a teplo ze Slunce potřebují k Zemi přibližně 8 minut 20 sekund.

### První den

Po příchodu „posledního slunečního paprsku“ by se Země ponořila do tmy. Průměrná teplota povrchu by během 24 hodin klesla asi z +15 °C na několik stupňů pod nulou.

### První týden

Průměrná teplota by klesla přibližně na −15 až −20 °C. Oceány by díky své obrovské tepelné kapacitě stále zůstávaly kapalné.

### Po roce

Průměrná teplota povrchu by byla asi kolem −70 °C. Většina vegetace by dávno odumřela a fotosyntéza by ustala během několika hodin.

### Po několika letech

Povrch oceánů by zamrzl. Led by však vytvořil izolační vrstvu, takže hluboké oceány by zůstaly ještě velmi dlouho kapalné. Geotermální teplo z nitra Země by zpomalovalo další chladnutí.

### Po tisících až milionech let

Povrchová teplota by se ustálila zhruba mezi −220 a −240 °C. Země by však nikdy nevychladla na absolutní nulu (−273,15 °C), protože stále získává energii z:

* radioaktivního rozpadu v nitru Země,
* zbytkového tepla z jejího vzniku,
* přílivových sil (v menší míře).

### Co by přežilo?

Nejdéle by přežily organismy:

* v hlubokomořských hydrotermálních pramenech,
* hluboko pod zemským povrchem,
* využívající chemickou energii místo sluneční.

Je zajímavé, že hlubiny oceánů by mohly zůstat kapalné a obyvatelné pro některé mikroorganismy ještě miliony až miliardy let po zhasnutí Slunce.


Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

11.7.2026 16:44 Reaguje na Ivo Přikryl
Zajimave - bez ironie. Pro zvyseni povedomi o intensite ruznych sil pusobicich na klimat by bylo dobre uvest odpovedi na nekolik dalsich, analogickych myslenkovych pokusu:
1) zmenim salinitu oceanu nahle rekneme dvakrat. Jak se zmeni klima za urcity casovy usek rekneme tydne, mesice, roku?
2) Odstranim CO2 nahle z atmosafery. Co to udela s pocasim za tyden
a mesic? (Na delsi casove useky se neptam, nebot odumreni vegetace sousi bude prilis silnym katastrofickym faktorem :)
3) Nahle zmenim povrchovou teplotu oceanu na prumer rekneme +10 stupnu. (Realizovano treba ucinkem desetitisicu atomovych bomb
vybuchnuvsich v oceanu v hlounkach kolem jednoho kilometru) Co to udela s klimatem v neblizsim mesici, roku a stoleti? Atd. :)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

11.7.2026 17:06 Reaguje na Miloš Zahradník
Když najdete stovly milionů korun na počítání takových nereálných sci-fi scénářů, tak se to třeba dozvíte...
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

11.7.2026 17:27 Reaguje na Miloš Zahradník
Otazkam typu 2) se udajne hlavne vedecky venuje politika EU poslednich desetileti, davaji se na "reseni tohoto problemu" penize o kolik radu (sest?) vyssi, nez zminuji. Takze snad nejake odpovedi (jak kvalitni, o tom se tady prit nebudeme :) na takove otazky maji, ne? Zmensete efekty zminovane v tech otazkach na "realistickou" velikost (treba u otazky 2) na hodnotu odpovidajici zavazkum "fitfor2050" ;) a jsou to ty nejzakladnejsi otazky, jake muzete tem, co tvori udajny "thinktank" Ursuly L. a poodobnych "svetovych leadru" modelum klimatu polozit
A jde o pouhou zvidavost, treba i bez "praktickych dusledku"
Vas nezajima - napriklad, o kolik je "v prumeru"vzduch nad okeanem sussi ci mokrejsi nez nad pevninami?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

11.7.2026 17:32 Reaguje na Miloš Zahradník
Ad 2) takové realistické scénáře se počitají.
Poslední odstavec - data máte v reanalýzách ERA5. Spočítejte si to.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

11.7.2026 17:42 Reaguje na Ladislav Metelka
Slovo "realisticke" zde nema vyznam. Mate li dynamicky system zavisici na ruznych paramterech
a zkoumate li odezvu systemu na zmenu parametru
tak malokdy muzete predem rici, jaka zmena parametru je "realisticka" pro porozumeni efektu prislusne zmeny a jaka uz nikoliv
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

11.7.2026 17:47 Reaguje na Miloš Zahradník
Právě proto se počítají různé scénáře. Nevíme, který z nich je realistický, ale všechny jsou možné.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

11.7.2026 17:39 Reaguje na Miloš Zahradník
Oprava: ...nez zminujete :) A jisteze treba i otazka v me posledni vete by potrebovala zpresnit. Coz lze ucinit velmi mnoha zpusoby - mne zajima, zda je mozno zde komunikovat odpoved aspon na jednu z nich

Mimochodem, kolik je prumerna teplota oceanu - minim prumer i smerem dolu ke dnu - netvrdim, ze to jer otazka zivotni dulezitosti ale udaje i prumeru Zemekole ci vzdalenosti od Slunce nejsou pro naprostou vetsinu lidi o nic dulezitejsi a presto
se v ucebnicich i pro zakladni skoly uvadeji a nekteri - hloupi - ucitele ne detech dokonce vyzaduji, aby si takoveto zbytecne udaje (nerikam nemit poneti treba jejich radu...) pamatovaly a zatezovaly svou hlavu takovymito zbytecnostmi
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.7.2026 14:39
Diskuse nám nějak zamrzla, resp vázne, tak se do toho vložím. Pan Metelka neuznává vliv tepelných ostrovů na klima (údajně je jen "lokální"), a potažmo ani vliv vysušené/pouštní/zastavěné pevniny na teplotu moří/oceánů, či oteplování Arktidy.

Čím (si) tedy vysvětlí mnohem častější výskyt tropických cyklónů (i silnějších kategorií) v severní polovině glóbu, kterýžto má větší zastoupení pevniny. Proč - když se při GO otepluje oceán, nejsou tyto cyklóny +- rovnoměrně zastoupeny i jižně od rovníku?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

11.7.2026 15:51 Reaguje na Karel Zvářal
Protože se severní polokoule otepluje rychleji než jižní.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

11.7.2026 18:07 Reaguje na Ladislav Metelka
Mimochodem, kolik tedy v soucasnosti cini rozdil mezi "prumernou teplotou vzduchu" na severni versus jizni polokouli a o kolik se ten rozdil v poslednich desetiletich zvetsil?
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

11.7.2026 18:10 Reaguje na Miloš Zahradník
Nebo tedy uvedte nejaky jiny jasne definovany ciselny argument charakterizujici rostouci odlisnost "prumernych teplot" na severni a jizni polokouli
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

11.7.2026 19:19 Reaguje na Miloš Zahradník
https://co2coalition.org/publications/northern-and-southern-hemisphere-warming/
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

11.7.2026 19:55 Reaguje na Ladislav Metelka
Tak zaprve, ja bych tvurcum takovychle clanku a grafu zakazal pouzivat pravitka ;)
Teplota v vysce 10 000 stop mne tolik nezajima, tam verim ze diky promichani jsou uz obe polokoule zhruba stejne teple ale pri zemi/pri hladine okeanu -opravdu byla jizni polokoule stejne tepla jako severni? Pardon za jen letmy pohled na ten odkaz. Odkdy takovou velicinu typu prumerna teplota 5 stop nad zemi/nad vodou na severni/jizni polokouli meri? a jak (s jakou hustotou mereni)? Kdyz navic prumerna nadmorska vyska (vcetne mori) severni polokoule bude asi vyrazne vyssi nez u jizni polokoule? resp. jak to prepocitavaji napr. na Antarkdide jest otazka :)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

11.7.2026 20:13 Reaguje na Miloš Zahradník
Chcete vědět, jak se kde otepluje, ale nechcete treny. Tak co chcete? Teploty při zemi tam máte. Ty výsledky jsou z reanalýz. Googlujte třeba ERA5 a něco si o tom nastudujte. A proč měřené teploty přepočítávat na nějaké nereálné výšky?
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

11.7.2026 22:24 Reaguje na Ladislav Metelka
Mne zajima odlisnost obou polokouli z hlediska jejich "prumernych" teplot. At jiz v tomto roce nebo treba v roce 1950 (obavam se tedy, ze rok 1950 je z tohoto hlediska pravek pro ktery chybi presnejsi udaje). K tomu potrebuji vedet, jak tu prumernou teplotu v IPCC definuji a meri. Pokud je to proste jen prumer nejakeho jejichy souboru stanic tak je potreba dat i nejakou informaci o prumerne nadmorske vysce tech stanic, nemyslite? Kdyz budu porovnavat aritmeticky prumer teplot vsech stanic CHMU a obdobnou velicinu v Polsku tak asi musim vzit v potaz i rozdilnost prumerne nadmorske vysky stanic v CR a v Polsku, nemyslite? Pokud tam v tom clanku podobne udaje jsou a ja si jich pri zbeznem pohledu nevsiml - tak se samozrejme omlouvam za tuhle poznamku
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

11.7.2026 22:40 Reaguje na Miloš Zahradník
Nejde o teploty, jde o rychlost změn. Na to žádné nadmořské výšky nepotřebujete. Pokud jde o metody výpočtu, každé centrum má svou metodu, ale výsledky jsou podobné. Metodika je popsána třeba na Berkeley Earth, to si snadno vygooglíte.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

11.7.2026 22:46 Reaguje na Ladislav Metelka
Mne moc nezajima rychlost zmen, zajima mne rozdilnost obou polokouli z hlediska teplot, a teprve v druhe rade informace o tom, jak se pripadne ten rozdil meni v case. O tom prvnim tam bohuzel neni skoro zadna informaca. No a kdovi, co by vyslo kdybych srovnaval srovnatelne - napriklad polohy uprostred Atlantiku v mirnych zemepisnych sirkach obou polokouli :) Mate predstavu, jak vypada mapa merenych lokalit jizni polokoule pro ucely toho Vami doporucovaneho odkazu?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

11.7.2026 22:55 Reaguje na Miloš Zahradník
Tam to taky mají.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

11.7.2026 17:14
Co je na článku podstatné: A) současné vysoké teploty, pokračující sucho považujeme za člověkem působené. B) V posledních čtyřiceti letech sto upá příkon sluneční energie na zemský povrch, protože ubývá oblačnosti. C) V AVex 4/2020 není zmíněna úloha lesů, není zmíněn efekt změny krajinného pokryvu odlesnění/uschnutí lesa, odvodnění, urbanizace. D) Proces EIA počítá uhlíkovou stopu a nepočítá stopu tepelnou, na suchých místech se sluneční energie neváže do vodní páry, ale suchý povrch se přehřívá, uvolňuje se zjevné teplo. Ještě je možné dodat, že pokud jsou CO₂ a další skleníkové plyny hlavní příčinou současné klimatické změny, pak by bylo správné akceptovat, že přehříváním zemského povrchu dochází i k vypalování humusové složky půdy. Její živý humusový A horizont je za optimálních podmínek (s dostatkem vláhy a s funkční stromovou zelení) akumulátorem vzdušného uhlíku. A pokud vlivem člověka ubývá úrodných ploch, vrací se půdní uhlík zpět do atmosféry, zvětšují se plochy degradovaných polopouští a globální přehřívání zemského povrchu stupňuje vliv biotické pumpy. Ta zbavuje pevninu vláhy. Je mnoho oblastí, kde se zhroutila funkce malého vodního cyklu.
Odpovědět
va

vaber

12.7.2026 08:32 Reaguje na Josef Střítecký
Myslíte si ,že v Evropě se za posledních 50 nebo 200let nějak podstatně změnila plocha lesů, nebo polí?
Ano přibylo zastavěných, betonových ,asfaltových ploch, netuším kolik je to procent z celkové plochy Evropy.
Nejdří by musela podstatně ubýt zelená plocha a potom by mohlo dojít k přehřívání. Nicméně, z Atlantiku by se mělo valit stejné množství mraků a vlhkosti na Evropu. Nebo byly oceány taky nějak postiženy.
Třeba v USA byl úbytek lesů za posledních 200let obrovský. Nikdo o tom nepíše.
Odpovědět
va

vaber

12.7.2026 08:35 Reaguje na vaber
Pokud se ty mraky na Evropu nevalí ,díky přehřívání některých míst ,kam se valí. Kde dostávají vláhu která měla přijít do Evropy.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

12.7.2026 12:50 Reaguje na vaber
Evropa není izolovaným světem. Vlny horka a pouštního písku se na nás valí taky z Afriky. Tam se suchý vzduch tetelí nad obrovskými plochami a vzdušné proudy ovládané Coriolisovým efektem působí na klima daleko od naší malé České kotlinky.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

12.7.2026 12:50 Reaguje na vaber
Evropa není izolovaným světem. Vlny horka a pouštního písku se na nás valí taky z Afriky. Tam se suchý vzduch tetelí nad obrovskými plochami a vzdušné proudy ovládané Coriolisovým efektem působí na klima daleko od naší malé České kotlinky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.7.2026 13:08 Reaguje na Josef Střítecký
Přesně tak, ten kontinent se změnil během posledních dekád jako málokterý jiný. Už jen nárůstem počtu obyvatel, ten s sebou nese deforestaci, intenzivní pastvu i zemědělství, což přináší postup desertifikace. Sucho plodí sucho, je třeba prohloubit studny...

Naše Země je označovaná jako Živá planeta, ale chováme se k ní velmi nešetrně, ba často až barbarsky. K lesům, stepím, vodním zdrojům (podzemními počínajíc), i vzdušnému prostoru, kterému desítky tisíc "super motýlů" též zřejmě nesvědčí. Problémy, kterým v posledních dekádách čelíme, vytváříme sami.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.7.2026 05:33 Reaguje na vaber
Moc dobře o té "sušárně švestek" víte, bavili jsme se o tom nesčetněkrát. Ale asi máte na disku nějaký zastaralý manuál s dětinskými otázkami, ke kterým zapomínáte napsat otazník...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.7.2026 05:40 Reaguje na Karel Zvářal
Ta energie, která se měla projevit v rose/MVC/bouřkách, se promění v silnější hurikán, pocházející z prohřátější mořské vody.

Krajinu jsme vysušili do podoby (téměř) Sahary s desítkami/stovkami tepelných ostrovů. Je bláhové si myslet, že "ať provedem s povrchem cokoliv, bude pršet podle pranostik". Tom sám nevěříte, ale otázky kladete dál...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.7.2026 05:55 Reaguje na Karel Zvářal
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tropick%C3%A1_cykl%C3%B3na#/media/Soubor:1980-_Atlantic_region_category_4_and_5_hurricanes_-_NYTimes_and_NOAA.svg
Odpovědět
va

vaber

13.7.2026 08:31 Reaguje na Karel Zvářal
Nějak jsem vám vůbec nerozuměl.Evropa se v porovnámí s ostatním světem tak moc nezměnila, v posledních 100letech. Už ani nemůže, všude je zastavěná,les nebo pole a tak to je už dlouho.
Dnes chybí v Evropě stovky km3 vody a situace se každým rokem rychle zhoršuje.
Mizí vegetace na obrovských plochách,myslím díky suchu a to co je ještě zelené,už nefunguje jak zeleň. Zeleň funguje jako zeleň jen velice krátkou dobu na jaře.Biologické pochody se v rostlinách bez vody zastaví a to se děje na obrovských plochách a zůstane jen zelená barva. To je mnohem horší než ty stovky ostrovů.
Proč chybí voda, nevypařuje se z oceánů ,nebo jdou mraky někam jinam .Voda nechybí kvůli ostrovům, voda chybí v atmosféře a netvoří se mraky a to i nad oceánem ,proč nevím .
Řeči ,že se energie promění na hurikány je podivná.Hurikány v Atlantiku zvednou do atmosféry kilometykrychlové vody. Zbytky hurikánů dodávaly deště až do Evropy . Evropa by potřebovala zbytky hurikánů, jeden hurikán za druhým a hlavně jejich vodu. Kde jsou?
,,bude pršet podle pranostik,,- neprší podle pranostik, ale oceány se nezměnily a tak kam jde ta vypařená voda, musí někde spadnout.
Vy říkáte ,že vše zavinily tepelné ostrovy ,já říkám ,Evropa se tolik nezměnila ,má lesů a polí stejně už po dlouhou dobu .Změnilo se něco jiného.
Říkanku o tepelných ostrovech si pouštíte vy. Jen to nechápejte tak ,že nevidím dálnici co má každý den teplotu 45°C.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

11.7.2026 17:29
A Metelka mi připomíná koně s klapkami na očích, který vytrvale táhne archaický povoz, - naříkající, že ho všichni předjíždějí.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

11.7.2026 17:36 Reaguje na Josef Střítecký
Nebudete Vy taky komik z líhně Kravčika Sejáka a Pokorného? Naučte se pánové, alespoň základy klimatologie.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.7.2026 17:45 Reaguje na Ladislav Metelka
Já třeba s panem Stříteckým souhlasím, neb jsem něco takového svým vstupem naznačil. Ano, severní polokoule se ohřívá více díky většímu zastoupení pevniny a mnohem většímu zalidnění/antropocénu.

A pokud se Evropa ohřívá dvakrát rychleji než zbytek světa, tak to není větší koncentrací kysličníku, ale o výše a dříve naznačených/diskutovaných faktorech. Když kouknu na Ventusky a množství fialové jižně od nás, kde se to blíží často 50°C, tak nemám o čem... Proudů milion, ketré to rozfrcají dokola kolem. Ještě že máme Antarktidu, která to jakž takž zatím zvládá...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

11.7.2026 17:50 Reaguje na Karel Zvářal
A jinému albedu, jiné tepelné kapacitě, jinému výparu,...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.7.2026 17:56 Reaguje na Ladislav Metelka
Proto jsem psal, že musíme co nejlépe pečovat o půdu, protože zelené střechy ani stěny to (GO) fakt nevytrhnou. Snížení průměrné teploty o 0,5°C v oblasti s regenerativním zemědělstvím se může zdát málo, ale je to cesta, kterou by bylo záhodno se co nejdříve vydat. Např pod praporem EK-)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.7.2026 18:30 Reaguje na Ladislav Metelka
No, ono opakem pravdy bývá pravda jiná. Lesy a rostliny mají joné elbedo než holá půda a města. Nicméně. Jestliže rostliny udrří odparem teplotu povrchu cca 30°C aby nescíply tak beton a střechy mají klidně 60°C. A to je docela rozdíl ve vyzařování do atmosféry.
Navíc, ty mraky. Už jsem se vás jednou ptal na možnost ovlivnění klimatu Sluneční aktivitou. Pokud jsem zachytil, tak vysoká sluneční aktivita blokuje kosmické záření a kosmické záření má vliv na mraky. Nicméně já nedokážu posoudit vliv.
Odpovědět
va

vaber

12.7.2026 09:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
Sluneční aktivira je nic neříkajíci pojem. jen skvrna na slunci nebo protuberance.
Pro Zemi je důležité jak se mění tok energie ze Slunce a ten ,říká se ,kolísá jen kolem 1360W/m2 o jednotky Wattů.
Kosmické záření je záření z kosmu a ne ze Slunce a že ovlivňuje mraky ,to slyším poprvé. Navíc kosmické záření může jít z jakéhokoliv směru ,úplně mimo Slunce.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.7.2026 19:15 Reaguje na vaber
Ano, typický znak SA jsou sluneční skvrny. No tok ze slunce je základ, ale jsou desítky jiných vlivů. A bylo v minulosti pozorováno mnohokrát korelace SA a klimatické teploty. Ovšem mechanismus je docela neprozkoumaný. Např SA tj. plivance plazmy do okolí země vychytávají kosmické záření, je to změřeno. Jak ovlivňuje kosmické záření mračna? Působí pršky různých částic do atmosféry, no a viděl jste mlžnou komoru? Ovšem na kolik je to závažně?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.7.2026 18:20
Tak pánové buď pravdu mají nebo nemají. Nic mezi neexistuje. A čekají na odpověď. Jsem zvědav, jaká bude. Ale měla by být odborně argumentační, nikoliv ve smyslu, že to není pravda. To je to nejlehčí. Ale odborně vyargumentovat a nezvratně vyvrátit- tak to jsem opravdu zvědav. Ovšem to je jiná liga jak pro nás čtenáře Ekolistu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.7.2026 18:21 Reaguje na pavel peregrin
A opravdu si nemyslím, že by pánové byli tak blbí či nechápaví.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

11.7.2026 20:18 Reaguje na pavel peregrin
Radiační bilanci a její složky fakt nechápou. Taky mě to u nich dost překvapilo. Že by se zamysleli nad tím, jestli je jejich kritika stanoviska AVex správně? Ani náhodou. Dogmatismus jak vyšitý. Kdysi něco blbě pochopili a stále na tom trvají. No dobře, když ze sebe chtějí udělat trubky, bránit jim nebudu...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.7.2026 20:46 Reaguje na Ladislav Metelka
Jako laik se zeptám- pánové uvádějí, že AVEX4/2020 píše, cituji:" průměrná teplota na Zemi je dána množstvím energie, které na zemský povrch dopadá a je jím pohlcen. Asi jedna třetina této energie přichází ve formě slunečního záření a zbylé dvě třetiny ve formě vyzařování(sálání) atmosféry směrem k povrchu země, tj. skleníkového efektu atmosféry".
Oni se ptají, kde v jaké impaktované publikaci je potvrzení, že atmosféra představuje významný zdroj energie, větší než Slunce.
Tak a tady je podle mého názoru jádro pudla- buď je to od AVEXU nešťastně napsané, nebo to blbě chápou.
Upřímně- pokud to jako laik čtu, nenapadlo by mě nic jiného než je, protože je nesmysl, aby atmosféra dodávala větší energii než Slunce-a když už- tak zase jen zprostředkovaně od Slunce!
Není právě tady jablko sváru, nepochopení psaného slova, případně blbě napsané?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

11.7.2026 21:23 Reaguje na pavel peregrin
Ne. Stanovislo AVex popisuje pouze příkon záření k povrchu a ten je 1:2 viditelné:infračervené z atmosféry. Samotný povrch vyzařuje do atmosféry víc, než atmosféra k povrchu, ale o tom stanovislo AVex NENÍ !!!
Odpovědět
Marek Eiderna

Marek Eiderna

12.7.2026 09:17 Reaguje na pavel peregrin
Ale to je přece stará vesta, že atmosféra je významější zdroj energie než Slunce a léta to stojí ve skriptech - nevím, proč pochybujete.. :) Viz https://amper.ped.muni.cz/gw/Ochrana_klimatu/klima_ucebni2019.pdf Autoři Jan Hollan, Yvonna Gaillyová, je to průběžně aktualizováno a doplňováno, vydala to Veronica v roce 2020.
Zde stojí: " Nyní už můžeme říci, jak je skleníkový jev silný v porovnání se slunečním ohřevem zemského povrchu: je dvakrát silnější! Je to tedy jev mohutný, zcela zásadní, ne jen drobný příspěvek k tepelným tokům určujícím teplotu zemského povrchu."
Ano, je to psáno ZELENĚ. Až sem prosákla zelená ideologie.
Odpovědět
va

vaber

12.7.2026 09:37 Reaguje na Marek Eiderna
Takové zrcadlo není také žádným zdrojem energie, ale když někdo na vás namíří několik zrcadel které správně odrazí sluneční záření ,tak vás upeče.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.7.2026 18:41 Reaguje na Marek Eiderna
No tak jsem to poslechl, Je to celé pravda, až na to, že adiabatický pokles teploty po výšce (tlaku) nelze pokládat za disipaci energie. JE TO VRATNÝ ADIABATICKÝ PROCES. Například opak stoupání je tlaková výše, kdy (studený) vzduch padá dolů a jak je horko např na Sahaře.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.7.2026 19:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
Teda myslím ten Ned Nikolov
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.7.2026 19:35 Reaguje na Marek Eiderna
Je to strašná demagogie ve všech ohledech.
Odpovědět
va

vaber

12.7.2026 09:30 Reaguje na pavel peregrin
Já bych řekl ,že je to tak. Watt není jako Watt. Některý Watt přiletí odrazí se a odletí některý Watt se absorbuje a ohřeje. A zeměněná atmosféra taky změní množství Wattů co ohřívají a těch co odletí. Nejsou to Watty ale fotony ,ale ty fotony se mohou změnit na Watty tedy teplotu.A ta teplota nás trápí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.7.2026 07:36
I já, jako amatér bez klimatologického vzdělání, jasně vidím, jaké nesmysly pánové píšou. Argumentace "kdyby Slunce vyplo" je z oblasti dezolátismu a pyramidové jevy, povyšovat na hlavní příčinu oteplování, mi něco připomíná z naší politiky.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.7.2026 11:53
Nemohu si pomoci, podle mého soudu jde v tomto sporu pouze o špatně formulovanou interpretaci bilance zemského povrchu- je jasné a nezpochybnitelné, že bez Slunce by ani atmosféra sama o sobě nebyla schopna produkovat energii. A je úplně jedno-podle mě- zda jedna třetina se počítá jako přímý dopad slunečních paprsků a ty zbylé dvě třetiny jako radiace zpět od povrchu. Vše začíná a končí energií, kterou Slunce posílá na Zemi.
Tak o co tady vlastně jde? Bez Slunce nebylo, není a nebude nic- nemá cenu se v tom patlat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.7.2026 12:54 Reaguje na pavel peregrin
Já mám spíš pocit, že se pánové snaží zpochybnit příčinu klimatické změny a to je významově důležité.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.7.2026 13:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud jste ten jejich text četl, tak ne. Já osobně souhlasím s p.Zvářalem v tom, že pokud už by člověk měl mít významnější vliv, tak určitě ne primárně v CO2, ale ve vytváření pustých míst, která působí v součtu. A samozřejmě letecká doprava- to je podle mě ten rozhodný vliv člověka, nikoliv spalování fosilu. Ale to se můžeme dohadovat do nekonečna.
Rozhodné je pro mě to, že Slunce je nejdůležitějším a nezpochybnitelným činitelem všech změn na Zemi, ať už se to komu líbí či nelíbí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.7.2026 16:02 Reaguje na pavel peregrin
Pokud je primární příčinou fosilní uhlík, tak je nutno omezit právě jeho spalování. S tím se vydupat prostě nedá. Slunce je samozřejmě dominantní, ovšem jeho výkon odpovídá spíše nástupu doby ledové, ovšem za tisíce let.
Každopádně člověk musí máknout na všech frontách, dekarbonizace musí mít prioritu, ale společnost je bohatá tak, že může bojovat všude.
Stačilo by zařezat tu kremelskou zrůdu a místo zbrojení investovat do ekologie.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.7.2026 19:01 Reaguje na Pavel Hanzl
A což takhle zařezat tu ukrajinskou zrůdu?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.7.2026 19:13 Reaguje na pavel peregrin
Kterou? A proč? A co by to znamenalo pro nás?
Odpovědět
JH

JH

13.7.2026 09:17 Reaguje na pavel peregrin
Máte asi trochu zmatek v zeměpise, Kreml není na Ukrajině.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.7.2026 11:56 Reaguje na pavel peregrin
Ale to jsou takové řečečky, které nejsou podloženy ani aspoň kvantitativními odhady. To CO2 je jiná liga. Tam ty výpočty velmi dobře sedí s pozorovanou realitou a tento faktor prostě nelze ignorovat - jak byste si přál a já taky (lidstvu by ubyla spousta starostí).
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

12.7.2026 16:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Inu - já si myslím, že příčina klimatické změny je naprosto jasná. Tou příčinou je skoro až neuvěřitelný fakt, že se lidstvu podařilo během několika desetiletí se rozmnožit na současných cca 8,5 miliardy jedinců. Možná už 9 miliard? Kdo to ví? Prostě na počet, na který Země a její příroda jaksi není stavěná.
Takže celá debata, která se tady vede, není o PŘÍČINĚ oteplení, nýbrž o MECHANISMU jakým k němu dochází.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.7.2026 19:28 Reaguje na Karel Ploranský
To mi nějak uniká. Na světě jsou obrovské naprosto neobydlené oblasti s koncentrací obyvatel pod 1 jedinec na 1 km2. Samozřejmě lidská civilizace, která se koncentruje v centrech, má vliv na celoplanetární ekosystém. Drancuje zdroje, těží vše co jde a zamořuje planetu odpadky. Tohle příroda zvládá, je to pořád zlomek toho, co páchá CO2.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.7.2026 07:36 Reaguje na Karel Ploranský
Příčina je spalování fosilního uhlíku a je úplně fuk, kolik lidí to provádí.
Odpovědět
va

vaber

13.7.2026 09:22 Reaguje na Pavel Hanzl
Tobě uniká vše ,pokud jde o uhlík,špinavou vodu i jiné odpdy a jedy , čím je víc lidí, tím toho sajrajtu bude víc. Stejně tak i ničení zeleně a dělání místa pro další lidi. Nechápeš tak jasnou věc.
Samozřejmě kapitalisti a farář ti budou blekotat, že to svinstvo snížíme i když bude počet lidí přibývat a ty tomu věříš. Nic se nesnižuje jen se lépe schovává.
Stejně tak ti budou říkat ,že musíme zbrojit aby nás nezničili ti zlí.
Nás zničí nedostatek vody ,ale my budeme dávat peníze a uctivě se klanět světové moci ,aby mohli házet bomby a trestat ty, co je neposlouchají.
Ve svém primitivním mozku si myslíš ,že všechno zlo světa je jeden člověk a ten když nebude, bude ráj.
Takové nasírování mozků má přednost před katastrofálním nedostatkem vody a vysycháním Evropy.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.7.2026 12:24 Reaguje na vaber
To je zase kdákalismus, vy jedete už totálně makake, že? A do toho urážky a sprostoty, prostě stav setrvalý, tj. blbý. čus.
Odpovědět
va

vaber

14.7.2026 08:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Na hrubý pytel hrubá záplata.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.7.2026 11:58 Reaguje na Karel Ploranský
A ten MECHANISMUS je tedy podle vás jaký? Produkce tepla při plození dětí?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

12.7.2026 13:36
Asi takto to mysleli:

"Průměrná globální teplota na Zemi je v ustáleném stavu dána množstvím energie, která přichází na zemský povrch a je zemským povrchem pohlcena. Tato energie přichází z jedné třetiny ve formě dopadajícího slunečního záření a ze dvou třetin ve formě vyzařování atmosféry (konkrétně troposféry) směrem k zemskému povrchu, tj. ve formě tzv. skleníkového efektu atmosféry. I když sluneční záření je jediným významným zdrojem energie pro klimatický systém Země, skleníkový efekt atmosféry je natolik silný, že účinnost tohoto zdroje pro zemský povrch ztrojnásobuje. Na zemském povrchu je vlastně jako pod peřinou." https://www.klimatickazmena.cz/zakladni-fakta-o-klimatu/
Odpovědět
IP

Ivo Přikryl

12.7.2026 18:00 Reaguje na Vladimir Mertan
S tím ztrojnásobením účinnosti slunečního záření jste to poněkud přehnal. Bez slunečního svitu by se teplota na Zemi ustálila na cca -240 °C. Sluneční záření by ji bez skleníkového vlivu atmosféry ohřálo na cca -18 °C, tzn. o 222 °C. Vlivem skleníkového působení atmosféry se ohřívá o dalších 33 °C. Efekt slunečního záření tedy není zvýšen na trojnásobek, ale jen o 15 %.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

12.7.2026 19:17 Reaguje na Ivo Přikryl
Ja som dal príspevok iba na ojasnenie ako to vidia vedci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. (CzechGlobe). POdľa mna je to nezmysel. Ak sa niečo postaví na nezmyselnom základe - priemerná teplota, ktorá nič nevyjadruje, tak sa dostaneme k absurdným výsledkom. Samozrejme ani fiktívna planéta na mieste Zeme bez vody a skleníkových plynov nebude mať priemernú teplotu -18 ci -19°C ako sa uvádza ale podstatne vyššiu. Pán Metelka sa k takémuto modelu odmieta vyjadriť - z dôvodu že si nemá ako overiť prípadný výsledok. Výsledok neučinnosti skleníkových plynov vidíme reálne na Marse, kde CO2 zamŕza na póloch pri 20 násobnej koncetrácii oproti Zemi (po prepočte na tlak) Pritom máme dôkazy, že kedysi tiekla na Marse voda.
Odpovědět
va

vaber

13.7.2026 08:51 Reaguje na Vladimir Mertan
Podle vás je to nesmysl a žádné důvody neuvádíte ,ale jako důkaz uvádíte Mars.
To je důkaz kterému se každý vysměje.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

14.7.2026 18:06 Reaguje na vaber
Predovšetkým by p. Metelka nenamerali spätné žiarenie Marsovej atmosféry 2x silnejšie ako je príjem od slnka.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.7.2026 10:17 Reaguje na Vladimir Mertan
No reálně na marsu je tlak CO2 , 1000Pa, to je proti zemi 45 Pa asi 20x víc, ale chybí voda....
Navíc radiace na zemi ja 1300 W na marsu 500 W na m2 ale nejsou tam mračna.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.7.2026 17:02
Na mapce s výskytem tropických cyklón je krásně vidět, že se netvoří v místech, kde od Antarktidy proudí Peruánský a Bengálský proud. Naopak v oblasti rovníku je vlivem odparu vody mnohem silnější skleníkový efekt PODPOŘENÝ pasáty z přehřáté (odlesňované, vypásané, vysoušené => desertifikovanější, prohřátější) Afriky.

Tím chci říct, že tak jako se promítá "lokální" antarktický vliv na teplotu oceánu poměrně daleko od ní, působením horkých pasátů se prohřívá voda oceánu/moří v okolí antropizovaných kontinentů rychleji, což je případ severní polokoule.

Azorská tlaková výše je vlastně prodloužená saharská tlaková výše, kterážto vytváří tepelné kupole v západní, jižní, částečně i střední Evropě. Vlivem vzdušných proudů se toto teplo dostane i na sever, kde Arktida rychleji odtává.

Prostě v klimatologii nejde striktně oddělovat "lokální" vlivy od globálních, si myslím. Je to propojený celek, kde jedno ovlivňuje druhé. Globální má vliv na lokální, a obráceně.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.7.2026 19:05 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud bychom chtěli filozofovat, tak lze říci, že vše souvisí se vším. Tisíce "lokálních" vlivů má samozřejmě vliv na globální, nebo to globální se skládá z čeho?- z lokálních. Ano, s tímto souhlasím a trochu se podivuji, že se to zlehčuje.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.7.2026 19:11 Reaguje na pavel peregrin
Pocitově- a to je slovo, které vědci nesnáší- jsem přesvědčen o tom, že mnohem snáze lze propočítat složité vesmírné manévry na navedení sond či lodí na správné dráhy,třeba desítky let dopředu, spočítat chování částic atomu, než správně zhodnotit a propočítat celosvětové klima. Podle mého laického soudu zde působí tak nesmírné množství proměnných, které se nechovají standardním způsobem, že to prostě možné není.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.7.2026 20:09 Reaguje na pavel peregrin
Děkuji:-) Názorně je to vidět v předpovědích počasí, kdy v delším horizonu srážky jsou, ale jak se termín krátí, tak ubírají. Někdy naopak přijdou zcela nečekaně, např od jihu, kde ještě den před příchodem o nich nebyla zmínka.

A ano, těch proměnných je ve hře tolik, že to přesně namodelovat nejde. Např co se týká příchodu El Ňiňa mi vadí místo jeho "zrodu", tj v rovníkové oblasti u Peru. tam "končí" Humboldtův/Peruánský proud, původem od Antarktidy. Pokud "se" nevypne, je to La Ňiňa... Jedna a tatáž věc/jev/proud, ale mechanismus jsem vysvětlený nikde nečetl.

A ano, jsem rád, že též máte podobný názor, vliv prům let dopr mi potvrdil covidový lockdown, kdy se najednou zázračně rozpršelo. Prostě je to dávno známé "stokrát nic umořilo osla".
Odpovědět
JM

Ji Mi

12.7.2026 22:32
Vložil jsem text pana Srřteckeho do AI a ta jeho teze potvrdila. Co na to řekne pan Metelka...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.7.2026 07:35 Reaguje na Ji Mi
AI není moudrý strýček Google. Jen hledá rychle zdroje, když najde ty chybné, taky pošle. Tj. významově nula.
Odpovědět
Marek Eiderna

Marek Eiderna

13.7.2026 08:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Další "významovou nulu" předvádí Ned Nikolov na https://www.youtube.com/watch?v=tTMEc5DPWx0 .Ano, i to je možné si myslet a nerespektovat 97% konsenzus Johna Cooka.Takže než se Metelka ozve se svými argumenty můžete si zatím osvěžit argumenty pči sledování Nedova výkladu. Přeji hezký den.
Odpovědět
PE

Petr Elias

13.7.2026 08:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Nedoporučuji sledovat pitomosti od Nikolova. Těm kravinám na úplném okraji ,,vědeckého,, spektra věří fakt jen lidé jako eiderna.
Odpovědět
Marek Eiderna

Marek Eiderna

13.7.2026 09:46 Reaguje na Petr Elias
Zdravím, dlouho jste mě nepobavil a děkuji za váš odborný názor :)
Odpovědět
PE

Petr Elias

13.7.2026 09:49 Reaguje na Marek Eiderna
Vy jste se vždy rád smál vlastní blbosti, jen co je pravda. A stéle věříte těm kravinám od nikolova. :D
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.7.2026 19:37 Reaguje na Marek Eiderna
Pokud se chcete pobavit ještě víc, zeptejte se "fyzika" na Brownův pohyb pylu a jesli je molekula částice. To se nasmějete.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.7.2026 20:20 Reaguje na Jarka O.
S šířením kouře/tepla v místnosti všemi směry, potažmo i v "živé" atmosféře, má problém i druhý fyzik. Že se od večer otevřeného okna/ "slunce"-)) šíří chlad po celém bytě, nejen "lokálně"/za oknem, bylo též napadeno. Prostě obyčejný smrtelník se učí od kapacit celý život-)
Odpovědět
PE

Petr Elias

16.7.2026 12:07 Reaguje na Jarka O.
A nejvíc se člověk zasměje při tom, když vy šašci vykládáte, že Brownův pohyb řídí proudění tepla v místnosti. :D :D
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.7.2026 19:02 Reaguje na Petr Elias
Nepovidejte. Máte to zas naopak.
Odpovědět
Marek Eiderna

Marek Eiderna

18.7.2026 22:40 Reaguje na Jarka O.
Raději ne. Někde v téhle sérii diskusí tvrdí že "teplota je energie" a nemusel bych to přežít.. :)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

13.7.2026 08:57 Reaguje na Ji Mi
Nic. Mně už AI tvrdila takové nesmysly... Ta Vám potvrdí všechno, co chcete.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

13.7.2026 09:30 Reaguje na Ladislav Metelka
To spíš pan doktor Metelka potvrdí vše co chce IPCC. To je jistota. Ta AI Vám nejen dá souhrn reality, co je zaznamenána na internetu (tedy je hlavně ovlivněna IPCC a mainstreamem, těch jejich výstupů je tam nejvíce, ale i Vám dá vedle svého souhrnu i originály hlavních vstupních publikací). A na ty si pan Metelka může kliknout a prostudovat je.
Takže: pan Metelka Vám pouze potvrdí vše co IPCC chce. Neví co je to kritické, pochybující vědecké myšlení.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

13.7.2026 09:37 Reaguje na Milan Vaněček
Ještěže Vy tady předvádíte, že to víte...
Odpovědět
PE

Petr Elias

13.7.2026 09:37 Reaguje na Milan Vaněček
Píše někdo, kdo bez váhání potvrdí kdejakou chujovinu od tupouna hapera a pod. :D
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.7.2026 09:41 Reaguje na Petr Elias
Na rozdíl od tebe bych řekl, že pan Vaněček je vědec.Co seš ty?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.7.2026 09:42 Reaguje na pavel peregrin
Jsi vědec nebo nejseš?
Odpovědět
PE

Petr Elias

13.7.2026 09:49 Reaguje na pavel peregrin
Oproti tobě jo dědku. :D
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

13.7.2026 09:43 Reaguje na pavel peregrin
:-)
Odpovědět
PE

Petr Elias

13.7.2026 09:49 Reaguje na pavel peregrin
To víš že jo, mužiku. :D :D
Odpovědět
Marek Eiderna

Marek Eiderna

13.7.2026 10:06 Reaguje na Petr Elias
Dneska jste ve formě, urážky jste spustil neobvykle brzo.
Odpovědět
PE

Petr Elias

13.7.2026 10:09 Reaguje na Marek Eiderna
Úplně mi to rve žíly. Od někoho, kdo nechápe ani fyziku střední školy a věří tupounům jako nikolov. :D
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.7.2026 20:13 Reaguje na Petr Elias
Takže nejseš, tuponi- a ty máš tu drzost mistrovat někoho, kdo je nad tebou tak o tři levely výš? myslím tím p.Vaněčka, jen pro tvou informaci!
Odpovědět
PE

Petr Elias

14.7.2026 08:27 Reaguje na pavel peregrin
Jojo, ty tupej šašku. :D Ty uvěříš každému troubovi, který ti řekne že je vědec když potvrdí tvou ,,alternativní pravdu,,. :D
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.7.2026 16:57 Reaguje na Petr Elias
Eliáši, ty jseš vážně tak blbej, že nevidíš, že jsi tady za debila? A debil je ode mě ještě slušný slovo, troubo.
Odpovědět
PE

Petr Elias

15.7.2026 16:41 Reaguje na pavel peregrin
Tady je mi to jasné... když je tu tolik kreténů jako jsi ty. :D
Odpovědět
Marek Eiderna

Marek Eiderna

13.7.2026 10:00 Reaguje na Milan Vaněček
Přesně tak. Vědu posunují pochybnosti. A přidávám výrok Einsteina: "Slepá víra v autority je největším nepřítelem pravdy."
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

13.7.2026 10:13 Reaguje na Marek Eiderna
A že páni docenti vůbec nepochybují o tom, že mají pravdu...
Odpovědět
JH

JH

13.7.2026 14:35 Reaguje na Marek Eiderna
Ale není o nic lepší autoritám slepě nevěřit.
Odpovědět
JH

JH

13.7.2026 10:33 Reaguje na Milan Vaněček
Výraz "mainstream" používají hlavně lidé, kteří tak označují všechno, co odporuje jejich alternativním pravdám. S kritickým myšlením to nemá nic společného.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.7.2026 12:21 Reaguje na JH
Přesně tak, přitom to znamená hlavní proud, což je dnes dezolátismus a tyhle "alternativní" cha cha "pravdy", ve skutečnosti lži.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.7.2026 20:17 Reaguje na JH
Vážený pane. Výraz "mainstream" označuje přesně to, co znamená- nic víc a nic míň. Čí je to asi vina, že se toto slovo zprofanovalo a dnes slouží jako výraz opovržení? kdo za to asi tak může?
Odpovědět
JH

JH

13.7.2026 20:29 Reaguje na pavel peregrin
Já myslím, že jsem je popsal celkem srozumitelně.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.7.2026 17:01 Reaguje na JH
Popsal jste nepatrnou část lidí, kteří to opravdu nemají v hlavě v pořádku. Bohužel, to, že mainstramové názory jsou čím dále tím vylhanější, je pravda- ono stačí přečíst si něco o Ukrajině a srovnat to pak s realitou. Fakt si myslíte, že jsou u nás všichni takoví voli?
Odpovědět
JH

JH

14.7.2026 18:43 Reaguje na pavel peregrin
Popsal jsem lidi, kteří používají výraz "mainstream". A pokud jde o Ukrajinu, nemyslím si, že by informace byly až tak vylhané.
Odpovědět
PE

Petr Elias

14.7.2026 08:25 Reaguje na pavel peregrin
Můžou za to idioti, kteří raději věří v placatou zemi, než tomu ,,mainstreamu,, ... Ale nechci pavlíku ukazovat na tebe. :D :D
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.7.2026 16:59 Reaguje na Petr Elias
Ty jsi vážně kus hovězího, pitomo. Ty si fakt jako myslíš, že lidé, kteří nevěří mainstreamu, tak věří v placatou zemi? tak teď jsi mě opravdu rozesmál.
Odpovědět
JH

JH

14.7.2026 18:43 Reaguje na pavel peregrin
Já bych se tomu zase tak nesmál.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.7.2026 19:40 Reaguje na pavel peregrin
O placaté zemi mluví výlučně lidi typu pe, ph, jh, nikoho nozmálního tenhle slaměný panák nikdy nezajímal.
Odpovědět
va

vaber

14.7.2026 09:03 Reaguje na JH
Nějaké ustálené nebo obecně přijaté,pohledy názory, postupy existují. A tomu se říká mainstream. Mainstreamove to slovo nemají rádi .Jsou lidé kteří upozornují na nejasnosti ,nesrovnalosti a pochybují. Neříkal bych tomu alternativní pravda,s nádechem ,že alternativní pravda je blbost. Já bych řekl, že ti lidé myslí a jen slepě neopakují.
Chápu ,že někteří lidé říkají úplné hlouposti ,ovšem na mnoha pochybnostech něco je.
Ale někteří odborníci ze strachu aby neztratili punc odborníka, hájí svoje pravdy a žádné pochybnosti kritické myšení nechtějí slyšet,zvláště od někoho, kdo jim nesahá ani po kotníky,.
Samozřejmě potom o pravdě rozhodne jakási uznávaná autorita.
A vždy bude platit "Slepá víra v autority je největším nepřítelem pravdy." To už se v historii vědy mockrát ukázalo a najednou se uznávanou autoritou stal někdo jiný. Nejde o to slepě nevěřit autoritám,ale myslet a hledat . A uvědomit si ,že autorita je taky jen člověk ,tedy má mozek stejné konstrukce jak jiní a ne Bůh.
Odpovědět
JH

JH

14.7.2026 09:31 Reaguje na vaber
Výraz mainstream většinou používají lidé, kteří žádný vlastní stream nemají. A autority jsou většinou lidé, kteří myslí a hledají.
Odpovědět
va

vaber

15.7.2026 16:13 Reaguje na JH
Tak s tím bych nesouhlasil. Mimo mainstream je dnes mnoho vynikajících odborníků v různých oborech a byl tam dlouho i Einstein a potom se z něj udělal genius. Určitě byl ,ale měl i své slabiny.
Odpovědět
JH

JH

15.7.2026 17:26 Reaguje na vaber
Jestli existuje něco jako mainstream, tak v něm především budou ti nejlepší odborníci, kteří ho táhnou dopředu. Einsteinů, kteří jsou tak daleko vpředu, že je nikdo neuznává, těch bude hodně málo. Ale věřím tomu, že bude spousta chytráků nadávat na mainstream a nejvíc ti, kteří toho nejméně vymysleli.
Odpovědět
JH

JH

14.7.2026 09:49 Reaguje na vaber
Pokud jde o odborníky, kteří za každou cenu hájí svoje pravdy aby nebyli za blbce, tak dobrým příkladem nejspíš budou autoři článku. Místo snahy nebýt v "mainstreamu" by mohli dělat něco užitečnějšího.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

14.7.2026 12:21 Reaguje na JH
Co je v našem EU prostředí užitečné (racionální) je nabourávání strašidelného narativu IPCC o klimatické katastrofě. IPCC už pod tíhou faktů musela přestat mluvit o svém nejhorším strašidelném scénáři vývoje "průměrných" teplot.
Teď je potřeba dále rozšiřovat existující experimentální fakta narušující jejich obraz několikanásobného zesílení vpodstatě slabého přímého vlivu (+1 C) zdvojnásobení CO2 koncentrace v ovzduší na teplotu.
A to zdvojnásobení se stejně nedosáhne, význam fosilních paliv celosvětově bude klesat s technickým pokrokem.
Je jasné všem milovníkům přírody, že voda ve všech skupenstvích, její koloběh a vegetace je to rozhodující, ochrana přírody není v primitivních teoriích že za vše může pálení fosilu člověkem. Ekosystém je mnohem složitější než si lineární plánovači naší budoucnosti v EU představují a svět má též jiné představy než hrozbu CO2.
A nějaké nedokonalé modelování oblačnosti (a úmyslné zanedbávání některých negativních zpětných vazeb) v jednotkovém čtverci 10x10 km nebo 40x40 km (viz pan Metelka) nám nic o skutečném klimatu a jeho vývoji neřekne. Modelování klimatu je pořád naprosto nedokonalé, je to obrovská výzva pro budoucnost, snad za 10-20 let budeme vědět více.
A troly můžeme akorát pohrdat.
Hlavně zveřejňovat potlačované (vymlčované) informace, vědecká pozorování, které nabourávají strašidelný, alarmující charakter prognoz IPCC. Bohužel media dělají velkou většinou pravý opak
Jinak největší světové mocnosti (USA, Čína) závodí v boji o prvenství v nejnovějším vědeckém a technickém pokroku,
v koncentraci CO2 v ovzduší žádný velký problém nevidí, jednají racionálně.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

14.7.2026 12:31 Reaguje na Milan Vaněček
Takže s tím scénářem to máte úplně blbě: https://blog.idnes.cz/ladislavmetelka/ipcc-tak-jak-je-to-s-tim-scenarem.Bg26051015
Úmyslné zanedbávání zpětných vazeb v modelech je jen Vaše lež.
A tak je to s Vámi furt... Ani věta správně...
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

14.7.2026 13:40 Reaguje na Ladislav Metelka
Ano, úmysl se moc těžko dokazuje. Proto měním obvinění na : zanedbávání a bagatelizování negativních zpětných vazeb spojených s různými druhy oblačnosti a její dynamikou
Tak jste spokojen?
K Vašemu blogu v iDnes: Ano, "Prostě scénář SSP5-8.5 je již nereálný a tedy zbytečný a nemá cenu jej dál počítat."
Naprostý souhlas, je to potřeba neustále opakovat a třeba náš ústav Klimatické změny by si měl odstranit ze svých www. stránek, že s takovým scénářem počítá. Ještě včera to tam měl.
Takže jsem to upřesnil a doufám, že už nebudete opakovat to svoje: "A tak je to s Vámi furt... Ani věta správně..."
A to co tam též v závěru tvrdíte, cituji: Takže scénář SSP5-8.5 nebyl žádná chyba. Byl to tehdy potřebný.....
je TYPICKÝ POLITICKÝ MARKETING, nafouknu realitu aby to bylo úderné pro masy lidí, hodně je nejdřív vystraším.
To ale není pane Metelko VĚDECKÁ METODA, takhle věda nefunguje
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

14.7.2026 13:44 Reaguje na Milan Vaněček
Funguje. Bylo by dost špatné počítat jen s jediným scénářem. Bylo jich víc, ale to v tom článku máte...
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

14.7.2026 14:09 Reaguje na Ladislav Metelka
Pane Metelko, musíte se sám rozhodnout: buď politický marketing nebo vědecká metoda.
Je to na každém jednotlivci, jak se rozhodne. My důchodci to máme snažší (to rozhodování).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

14.7.2026 14:15 Reaguje na Milan Vaněček
Prosím Vás, Vy o vědecké metodě ani nezačínejte...
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

14.7.2026 14:18 Reaguje na Ladislav Metelka
Pane Metelko, mám přes 200 publikací a skoro 10 tisíc citací ve vědecké literatuře. A pár patentů.
Odpovědět
PE

Petr Elias

14.7.2026 14:39 Reaguje na Milan Vaněček
Haperovic nesmysl už prokázalo x lidí a stále se ho držíte jak h. košile.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.7.2026 17:05 Reaguje na Petr Elias
Prosím tě, ty už drž pysk a šoupej nohama, když mluví dospělí! Co ty jseš proti p.Vaněčkovi za nulu, raději nechtěj vědět!
Odpovědět
PE

Petr Elias

15.7.2026 16:40 Reaguje na pavel peregrin

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
Vendula Hrdličková

Vendula Hrdličková

15.7.2026 13:47 Reaguje na Ladislav Metelka
Je to opravdu neuveritelne, jak vy se do pana Vanecka neurvale poustite. Vy nemate opravdu kousek studu ani dustojnosti. Je to zvlastni, jak se nekteri lide dokazi znemoznit a vytrvale ten stav prohlubuji. Nedostatek sebereflexe, pane Metelko, skodite a skodite predevsim sam sobe. Jak se rika - na kazdeho jednou dojde - drive nebo pozdeji:)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

15.7.2026 17:25 Reaguje na Vendula Hrdličková
Pouštím, když plácá blbosti.
Odpovědět
PE

Petr Elias

14.7.2026 12:34 Reaguje na Milan Vaněček
Pravila jednoduchá happerovic ovečka. :)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.7.2026 17:06 Reaguje na Petr Elias
A napsal ignorant Eliáš.
Odpovědět
JH

JH

14.7.2026 12:50 Reaguje na Milan Vaněček
A tihle dva docenti bojující s větrnými mlýny mají nabourávat prognózy IPCC? V tom případě těm prognózám můžeme věřit.
Odpovědět
va

vaber

15.7.2026 15:58 Reaguje na Milan Vaněček
Spor je o příčinách ohřívání planety, ne o ochraně přírody. Takže co se vlastně děje ,podle vás . Planeta se neohřívá nebo ohřívá.
Napsal jste ,, voda ve všech skupenstvích, její koloběh a vegetace je to rozhodující,,.
Co se na vodě změnilo a proč. Myslíte ,že úbytek vegetace v posledních 50letech byl tak významný, aby se planeta začala ohřívat. Je i mnoho tvrzení ,že zeleň na planetě přibývá. Jaký je mechanizmus takového ohřívání. Jako na poušti, tedy zeleň v Evropě už nefunguje.
Myslíte, že vliv CO2 je zcela bezvýznamný. Nějaká souvislost s dobami ledovými a teplými a množstvím CO2 se zjistila, jistě jsou i pochybnosti .
Vždy musí být příčina a potom jsou následky ,takže co je ta příčina změn teplot planety. Odpověď, voda ,neříká nic o příčině ,ale následku.Voda na planetě byla vždy a chovala se podle toho, jak s ní energie v atmosféře zacházela
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.7.2026 16:33 Reaguje na vaber
Všechny reálné, i zatím nezkoumané klimatologické vlivy, jste měl uvedené celkem nedávno.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-mokradnici-zamokruji-lokalne.vysouseci-odvodnuji-vysusuji-a-rozpaluji-globalne


Podle vašich reakcí se mohu domnívat, že patříte mezi skupinu prosťáčků, kterým stačí argument klimatologa, že "2/3 povrchu planety tvoří voda". Amen, diskuse tímto končí...
Odpovědět
va

vaber

16.7.2026 09:54 Reaguje na Karel Zvářal
Já se mohu domnívat ,že patříte mezi prostáčky kteří to svedli na tepelné ostrovy a rosu.
Klidně s diskusí končete ,já se vás o ní neprosil.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.7.2026 11:21 Reaguje na vaber
Jak neprosil, když každou chvíli na mé vstupy naskakujete?-) Jen slepci nevidí vliv (totálního) vysoušení zem.povrchu na klímu, tepelnými ostrovy počínaje. Vy si rád zaryjete, místo přemýšlení a sebekritiky, že?-)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 11:23 Reaguje na Karel Zvářal
Co myslíte, že udělá atmosféra, pokud bude povrch vlhký a bude se pořád mít co odpařovat:
a) ochladí se
b) teplota se nezmění
c) oteplí se
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.7.2026 11:27 Reaguje na Ladislav Metelka
Hlavně musí začít pravidelně pršet úměrně odparu z moře. Ostatní jevy (MVC) jsou na tom závislé, resp oba (M i V) se vzájemně ovlivňují. Opakuji: vyrábíme Saharu a čekáme na déšť. Není to (_!_) ?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 11:28 Reaguje na Karel Zvářal
Tak se zeptám znovu: Co myslíte, že udělá atmosféra, pokud bude povrch vlhký a bude se pořád mít co odpařovat:
a) ochladí se
b) teplota se nezmění
c) oteplí se
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.7.2026 11:29 Reaguje na Ladislav Metelka
Po dešti se ochladí.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 11:31 Reaguje na Karel Zvářal
Povrch. Co atmosféra?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.7.2026 11:33 Reaguje na Ladislav Metelka
Když jsem psal, že rosa je klimatizace, která "uzamkne"/zachytí noční chlad, ochladí se (převážně) povrch.

Po dešti se ochladí i atmosféra, alepoň ta "nižší patra".
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 11:35 Reaguje na Karel Zvářal
Ochladí se, když v ní zkondenzuje voda a vypadne na povrch? Kde máte zákon zachování energie?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.7.2026 11:38 Reaguje na Ladislav Metelka
V oblacích je nižší teplota, než na zemi. Jestliže spadne chladivý déšť, na čo je vojakovi dajaký zákon?-) Potřebujeme vodu, vlhkosti se lidé ani stromy nenapijí.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 11:41 Reaguje na Karel Zvářal
Nojo, na fyzikální zákony kašlete, tak se nedivte, že Vám vycházejí blbosti.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.7.2026 11:43 Reaguje na Ladislav Metelka
No mně né, já klimatu nešéfuju:-)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 11:46 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud tvrdíte něco, co je v rozporu s fyzikálními zákony, pak tvrdíte blbosti...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.7.2026 11:53 Reaguje na Ladislav Metelka
Netvrdil jsem nic, co by bylo v rozporu s fyz. zákony! Upozorňuji za trestuhodně ničený travní pokryv, kde má svou ekologickou i klimatologickou fci.

Čerpat vodu z artéz. studní na závlahy je a) OK b) idiotismus c) nevím (?)

Ničit/ředit JS neustálými průlety je a) b) c) viz výše ?

Toto jsou pro mě aktuální problémy lidstva, a ne nějaké podělané lišky či krysy...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 11:57 Reaguje na Karel Zvářal
Tak jen abyste věděl - čím víc budete z povrchu odpařovat, tím sice povrch ochladíte, ale atmosféru ohřejete.
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.7.2026 19:01 Reaguje na Ladislav Metelka
To snad ne!! Teplota vzduchu se nezmění, až ve výškách a tam se někdy ochladí jindy oteplí, záleží na okolnostech.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 19:21 Reaguje na Jarka O.
Při kondenzaci vodní páry se uvolní co? Energie...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.7.2026 11:56 Reaguje na Ladislav Metelka
Naopak - v rozporu s fyz. zákony je tvrzení, že tepelné ostrovy nemají žádný vliv na klímu, jen lokální.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 11:59 Reaguje na Karel Zvářal
Nikdo netvrdí, že vliv nemají. Mají, ale hlavně lokální, ten globální je naprosto minimální. Podívejte se třeba na https://berkeley-earth-wp-offload.storage.googleapis.com/wp-content/uploads/2022/12/03232406/UHI-GIGS-1-104.pdf
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.7.2026 12:02 Reaguje na Ladislav Metelka
Hodnotím to zejména podle toho největšího "ostrova", tj Sahary. Ta má do Evropy jednoznačný přesah, tak jako Antarktida na chlazení jižní polokoule.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 12:01 Reaguje na Karel Zvářal
Jak Vy můžete psát, že je něco v rozporu s fyzikálními zákony, když je neznáte?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 12:06 Reaguje na Ladislav Metelka
Sahara je naprosto přirozená záležitost, stejně jako Antarktuda...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.7.2026 12:12 Reaguje na Ladislav Metelka
A stejně tak je na tom součet tepelných ostrovů, jen se blbě počítá. Tak daleko moje víra nesahá, abych věřil všemu napsanému.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 12:14 Reaguje na Karel Zvářal
Ono se to dá. Můžete třeba zjistit, jaký je vliv těch ostrovů na globální teploty. Zjistíte, že zanedbatelný. O tom je ten odkaz, který jsem Vám dával...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.7.2026 12:20 Reaguje na Ladislav Metelka
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pole-rozpalene-na-60-c.dusledky-spatne-pece-o-pudu-na-snimcich-termovizni-kamery

Tohoto se držím. Na toto se zvysoka, a i proto jsme s klímou (a vodou !) tam, kde jsme.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 12:22 Reaguje na Karel Zvářal
Jasně, barevné obrázky, jaká je za tím fyzika, to Vás ale nezajímá. Jste na tom stejně jako docenti. Stejně komicky...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.7.2026 12:27 Reaguje na Ladislav Metelka
Řekl bych, že díky fyzikům z panelu jsme na tom takto tragicky. Vzorečky jsou důležitější než fakta...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 12:29 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud se příroda řídí fyzikálními zákony, tak vzorečky jsou fakta. Až budou rozhodovat barvičky, dejte vědět.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.7.2026 12:32 Reaguje na Ladislav Metelka
U mě jsou změřené teploty fakta, která rozhodují. Fyzikové ať si kamuflují jak chtějí.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 12:34 Reaguje na Karel Zvářal
Změřené teploty... Kde všude měříte? Jen tam, kde se to hodí? Jinde ne? To nikdy nepoznáte souvislosti...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.7.2026 13:55 Reaguje na Ladislav Metelka
Porovnávám "tehdy" a dnes. Dnešní ranné odrůdy umožní dřívější žně, po nichž téměř okamžitě následuje podmítka. Dříve bylo dlouho strnisko, čekalo se na podzimní déšť, aby půda změkla. A právě vedra dnes jsou mnohem horší, plošnější, než tomu bývalo v minulosti. Výsledek zprůmyslněného, celoplošného zemědělství, což ve svém důsledku přeloženo značí totální devastaci krajiny, tepelnou i ekologickou. Poznatelné i bez teploměru, rozdíl ca 5-7°C.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 13:58 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, oteplování je plošnější. Je i v oblastech, kde žádné zemědělství široko daleko není.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.7.2026 14:04 Reaguje na Ladislav Metelka
Psal jste onehdy o vysušování krajiny. Dobře víte, že se to týká v 1.řadě průmyslového zemědělství. To je to, co bych rád změnil, kdybych na to měl... Tam přidáváme watů, až tma!
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

16.7.2026 13:04 Reaguje na Ladislav Metelka
Pan Metelka "machruje", opakuje fráze jako "zákon zachování energie" ale neřekne v jakém systému to platí, mluví o fyzice ale neví nic (nebo jen málo) o mikroskopických procesech co v atmosféře probíhají, neví že pro přírodu není Watt energie jako Watt záleží na energii fotonů která pak způsobuje fotochemické procesy, ...
Prostě dělá jen politický marketing "pravdy" IPCC (který má jak správně říká spoustu variant svých modelů od silného oteplování po slabé oteplování, takže se vždy může vytáhnout "pravda" která se hodí
Dává hádanky o teplotě atmosféry (ale ani se neptá co to je , jak se to měří, a že atmosféra nemá jednu teplotu, teplotu atmosféry můžeme definovat jen v měřené oblasti, někde stoupá, jinde klesá,...
Experimentální data a jejich dlouhodobé trendy a ne Metelkovy hádanky, to je základ vědy o klimatu
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 13:15 Reaguje na Milan Vaněček
Platí všude, pokud systém není izolovaný, musíme znát příkon a odvod energie, ale platí to pořád. I u mikroskopických procesů. Watt je Watt a bere v úvahu i energii fotonů. A nejde tu o teplotu na různých místech atmosféry, ale o energetickou bilanci. No a pokud jde o ta experimentální data, tak ta jsou v souladu s fyzikálními zákony.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

16.7.2026 14:59 Reaguje na Ladislav Metelka
Je to marný...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 17:45 Reaguje na Milan Vaněček
Ve Vašem případě jo...
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

16.7.2026 17:42 Reaguje na Ladislav Metelka
P. Zvaral možno nepozná fyziku a možno si ju nevie ani doštudovať, ale má pravdu. Vy síce fyziku ovládate, ale vaše polopravdy sú v podstate blbosti. Voda pri vyparovaní spotrebuje energiu a pri kondenzácii ju zase uvoľní. Ale nakoľko kondenzácia prebehne vo výške - pretože vodná para je ľahšia ako suchý vzduch fakticky vzduch v našej vrstve neoteplí. Vo výške prebehne aj vyžarovanie tepla do vesmíru, takže na Zem spadne studený dážď. Tento mechanizmus prenáša obrovskú časť energie zo zemského povrchu priamo do vesmíru a funguje ako najväčší chladič planéty.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.7.2026 17:57 Reaguje na Vladimir Mertan
1* Děkuji, lépe bych to nenapsal! Hlásám stále, že v kosmu je chladu něurékom.

Provozuji praktickou fyziku, ne tu kabinetní, našprtanou.
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.7.2026 19:10 Reaguje na Vladimir Mertan
Nevšimla jsem si, že jste toto napsal a napsala něco podobného výše. Skoro souhlasím.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.7.2026 19:20 Reaguje na Jarka O.
Noční chlad kondenzující páru/rosu ochladí, déšť z oblohy přinese ochlazení ca o 10°C. Pokud se někde cestou pára ohřeje, je to jen přechodný, nepodstatný jev. Pravidelný déšť zkrátka chybí, stejně jako rosa ve vyšší trávě. Chápu, že ve skriptech toto neměli, proto operuje 0 -0,5mm rosy... Směšné! Proto o tom píšu, byť bez odborného hantecu, ale o to většími zkušenostmi. Se pak nedivím, že jim pohled na spoušť z E plantáží nic neříká-/
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.7.2026 16:59 Reaguje na Karel Zvářal
Jestli tam vůbec byla nějaká skripta. P. Metelka kritizuje např p. Sejáka, protože se prý neumí ptát AI, ale jeho vlastní otázka je o ničem. Na jeho otázku výše je správná odpověď a i b i c. Ano, déšť chybí, ale teď bude a taky chladno, svatá Anna .. . Dešťová voda je většinou studenější než vzduch v přízemní vrstvě a proto vzduch ochladí, odebere mu tolik tepla, až se teploty vzduchu a vody vyrovnají, stejně funguje s teplotou povrchu. Pak může nastat výpar, mlha/ rosa jsou ukazateli vlhkosti. A klimatisti mají sponzory, tak smí plácat cokoli.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.7.2026 20:54 Reaguje na Jarka O.
To, že dlouho neprší, a potom čmáchne tolik, že to řeky nepoberou a mizí tuny ornice, jsem zhizdili my, homo moudrý, vzorečkový. Teď sice pár dnů po sobě se zavlažila povrchová vrstva, ale (nejen) pro vodáky stále bída. Je to t-rest za to, jak se Matce Gaie chováme. Nad hlavou, pod nohami, všude... průmyslové drancování neobnovitelných zdrojů.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

20.7.2026 17:31 Reaguje na Karel Zvářal
Seják a Pokorný tohp neumějí daleko víc. To s AI je to nejmenší...
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

15.7.2026 22:37 Reaguje na vaber
Pane vabere, já jsem realista, ani ani popírač ani klima-strašák. Klima se pozvolna mění, to není nic nového, ale je to vlastně zázrak, že tak složitý a chaotický systém nám drží "dobrou" teplotu Země po celou dobu lidských civilizací, o kterých máme nějaké záznamy.
Samozřejmě určující příčina je množství slunečního záření dopadlého na Zemi. Satelitní data ukazují, že toto pozvolna roste.
A pak ten důmyslný systém všech mnoha zpětných vazeb(positivních i negativních) především spojený s H2O ve všech jejich skupenstvích a formách.
S CO2 je spojená pozitivní zpětná vazba která musí končit katastroficky, když by neexistovaly i negativní zpětné vazby spojené s H2O. No a ty existují, a o některých z nich zde probíhají i diskuse. Pálení fosilu tuto positivní zpětnou vazbu posiluje, ale jak ukazují všichni, není to tak velké (tak +1 C na zdvojnásobení koncentrace CO2, která byla v ovzduší třeba před 100 lety).
Klima, to je deterministický chaoz. Klima ("průměrnou teplotu") regulují zpětnovazební smyčky, těch je mnoho a nesmíte některé bagatelizovat či zanedbávat.
Já něco vím o regulačních smyčkách, o modelování Monte Carlo, a umím zhruba posoudit kvalitu vědeckých publikací, které čtu.
A tedy musím nesouhlasit často s pane Metelkou, když se projeví jako propagandista IPCC a bere jeho některá tvrzení jako zjevenou pravdu. Ale když se projeví jako vědec, tak si ho rád přečtu, nebo když uvede zajímavý vědecký odkaz.
Rád bych se už dočkal doby, kdy mainstream nebude klimatický strašák (jako je to v oficielních dokumentech a závazcích EU) ale to co existuje ve velké většině světa=klimatický realizmus.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 07:22 Reaguje na Milan Vaněček
A jak jste na tom s dynamickým modelováním fyzikálních systémů?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

16.7.2026 07:33 Reaguje na Ladislav Metelka
Pán Metelka, tvrdíte, že spätné žiarenie samotnej atmosféry (cca 333 W/m2) dodáva zemi viac energie ako priame slnečné žiarenie, ktoré prejde cez mraky a vzduch až na povrch (cca 161 W/m2). Keďže debatujeme pod článkom presne o tomto nezmysle, tak teda vysvetľujte – a pán Vaněček ako expert na optické javy vám to zrecenzuje. Ak chcete niečo modelovať, musíte mať reálny základ.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 09:34 Reaguje na Vladimir Mertan
No a to si představte, že v Hradci Králové je to 74% energie v infračervené oblasti a 26% ve viditelné oblasti. A z celého roku v 83% času je příkon infračerveného záření větší než příkon viditelného. A ten "reálný základ" jsou měření, pane Mertane...
Odpovědět
va

vaber

16.7.2026 09:51 Reaguje na Ladislav Metelka
A odkud to infračervené záření, ta energie v něm pochází, co je zdrojem. Pochází z půdy,mraků, atmosféry nebo Slunce ,nebo je nějaký jiný energetický zdroj.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 10:02 Reaguje na vaber
Z atmosféry. Konkrétně z absorpce IR záření, emitovaného povrchem, částečně z viditelného záření, absorbovaného atmosférou a z toku zjevného a latentního tepla z povrchu do atmosféry.
Odpovědět
va

vaber

17.7.2026 08:10 Reaguje na Ladislav Metelka
Na to aby těleso mohlo emitovat musí energii napřed přijmout.Když nebude přijímat, bude se stále ochlazovat .
Není jiný významný zdroj energie než Slunce. Ale ty proudy fotonů se mohou v atmosféře různě odrážet ,vracet se dolů a ohřívat povrch více,když bude atmosféra fungovat jak polopropustné zrcadlo.
Původ energie nemůže být jinde než ve Slunci. Vnitřní teplo Země by nás asi moc neohřálo.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

17.7.2026 08:15 Reaguje na vaber
Ano, všechno je to původem ze Slunce. Ale vyzařování povrchu, absorbované atmosférou a vyzařování atmosféry, absorbované povrchem, to probíhá v jakémsi polouzavřeném cyklu. Ztráty (únik energie do kosmu) se doplňují ze slunečního záření.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

17.7.2026 16:27 Reaguje na vaber
Podľa mňa dobrý postreh z vnutorným teplom Zeme. Síce, neohreje - ale zase nechladí. Skuste si opiecť kukuricu na ohni, oproti klásku uvareného vo vode je za chvíľku studená, pretoze klások sa opekaním nestihol zohriať.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

16.7.2026 13:13 Reaguje na Ladislav Metelka
Co pořád rozlišujete záření jen na viditelné a infračervené? Ze Slunce jde na zem více wattú v IČ oblasti než v oblasti viditelné. Jenom ze Země není vyžařováno VIS ale jen IČ.
To že je něco IČ přece neznamená že to je od Země a ne od slunce.
To platí i v Hradci Králové.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 13:17 Reaguje na Milan Vaněček
To infračervené záření oblohy se měří pyranometrem, kde je sluneční kotouč zastíněný pomocí trackeru. Tedy opravdu jen záření oblohy, ne slunečního disku.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

16.7.2026 14:03 Reaguje na Ladislav Metelka
Pane Metelko, Vy nevíte nic o rozptylu světla? Ze Slunce k nám dopadá nejen přímé sluneční záření ale i rozptýlené sluneční záření. To ví každý kdo má solární panely napevno umístěné na střeše. Pracují i když není přímý sluneční svit.
Představte si, že jsou hlupáci, co říkají že FV panely pracují jen když je přímý sluneční svit.

To není záření oblohy, to je sluneční záření rozptýlené prostředím, kterým prochází ("oblohou").
To snad nemyslíte vážně, že takhle uvažujete, to se mi snad jen zdá...
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

16.7.2026 14:45 Reaguje na Milan Vaněček
Pane Metelko, odpovězte.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 17:55 Reaguje na Milan Vaněček
Klidně. To je difuzní záření a taky se měří, ale to jsou vlnové délky viditelného světla. Řeč ale byla o infračerveném. To jsou jiné vlnové délky a tohle záření se v atmosféře rozptyluje velice málo. Nepleťte si to.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

16.7.2026 18:17 Reaguje na Ladislav Metelka
Pane Metelko, já si nic nepletu, ale Vy o rozptylu světla nic nevíte. Samozřejmě se rozptyluje UV, VIS i IČ světlo, intesita rozptylu záleží na tom, na čem se to rozptyluje, jak je to rozměrné (nanometry či mkrometry) a na indexu lomu.
Např. tato moje publikace M. Vanecek, J .Holoubek a A. Shah, Applied Physics Letters 59 (1991) 2237-9
A měření přímého i difusního záření pyranometrem záleží na detektoru (jeho spektrálním rozsahu), který máte v pyranometru.
Takže Vy měříte spoustu rozptýleného slunečního záření nad 860 nm a myslíte si že toto IČ záření je záření oblohy (jako třeba polární záře).
TO JE TEDA GÓL.

Tak teď už víme proč udáváte tak vysoké číslo. Kolik naměříte v noci (když odfiltrujete měsíční kotouč)??

Pane Metelko, tak snad si teď uvědomíte, jak jsou pro to Vaše měření důležitá oblaka. To je to nejdůležitější pro rozptyl světla. A přestanete být omezený jen na CO2.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 18:30 Reaguje na Milan Vaněček
IR vyzařování se měří pyrgeometrem. Jiný rozsah vlnových délek než pyranometr.
V noci měří pyranometr nulu, pyrgeometr prakticky stejné hodnoty jako ve dne.
Vliv CO2 na rozptyl je minimální.
Je to jasnější?
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

16.7.2026 18:57 Reaguje na Ladislav Metelka
Jaké rozsahy vlnových délek? Přesně.
Jinak jsou to jen kecy,
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 19:19 Reaguje na Milan Vaněček
Zítra.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

16.7.2026 20:49 Reaguje na Milan Vaněček
Tak jsem si to zjistil, jsou to vlnové délky delší než 4,5 mikron.
Ano to už je od tepelného záření Země, tepelné záření, ne sluneční záření.
Říkat jen IČ záření, to není dostatečná fyzikální informace. Nulová informace.
Stejně jako Vaše: "IČ záření se rozptyluje málo". To platí pro Rayleigh rozptyl ale v oblacích dominuje Mie rozptyl a tam je to úplně jiné.
Čili Vy o něčem píšete, ale zcela nepřesně, pak si můžete tvrdit cokoliv.
A porovnávání hodnot příkonu ze slunce a z oblohy: zase, to ze Slunce je přes den, v poledne mnohem silnější, pak to klesá a v jednom okamžiku je to shodné s tím Vaším měřením a v noci naměříte (ne pyranometrem ale tím Vaším pyrgeometrem) mnohem více než nula z pyranometru.
To je denní dynamika, to je triviální.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 22:28 Reaguje na Milan Vaněček
Ale vysvětlete to docentům...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

17.7.2026 08:07 Reaguje na Milan Vaněček
Ano, pyrgeometry 4-50 mikrometrů, pyranometr CM5 300-2800 nm, CMP21 285-2800 nm. Ten rozdíl u krátkovlnného konce není podstatný, je to blízko rozhraní UVC a UVB a intenzity jsou tam v setinách nebo tisícinách W/m2/nm.
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.7.2026 18:53 Reaguje na Milan Vaněček
Je to neskutečné. Fyzik právě popřel soumrak a úsvit a funkce atmosféry.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 18:57 Reaguje na Jarka O.
Měření neodpovídá Vaší naivní představě, tak je špatně?
Odpovědět
va

vaber

17.7.2026 08:51 Reaguje na Milan Vaněček
No jo ,ale ty oblaka nám zmizela a proč.
Změnilo se proudění ,tak proč.
Se vším hýbe energie která zůstává v atmosféře. Asi máme té energie v atmosféře víc.
A můžeme se bavit co bylo dřív, vejce nebo slepice. Nejdřív stoupla energie a potom zmizela oblaka nebo to bylo naopak. Nebo nejdřív stoupl CO2 a potom se začalo vše měnit.
Já nevím a asi to neví nikdo, každý má svůj pohled.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

17.7.2026 09:48 Reaguje na vaber
Jenže ono pokleslo množství prakticky jen nízké oblačnosti. Ve výšce 1-3 km se to už neprojevuje.
Odpovědět
va

vaber

17.7.2026 08:31 Reaguje na Milan Vaněček
Když jste zmínil solární panely. Já jsem býval elektrikář. Když mi bylo téměř 80let postavil jsem si sám malou solární elektrárnu, včetně tahání panelů na střechu,bez dotací.
Nahradí mi 80% spotřeby el energie a mám ji na hraní,takže sleduji dost podrobně jak vyrábí ,když jsou různé mraky. Při hustých mracích klesne vyrobená energie až na dvacetinu,než při jasné obloze.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

17.7.2026 08:37 Reaguje na vaber
Ano. To záření musí mít malou vlnovou délku...
Odpovědět
va

vaber

17.7.2026 08:14 Reaguje na Milan Vaněček
Já vždy četl,nikdy neměřil, že nejvíce energie je ve viditelné části spektra. Taky když jsem na sluníčku ,pořádně pálí a když ve stínu, dá se to vydržet.
Podobně se chovají i moje solární panely.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

17.7.2026 08:17 Reaguje na vaber
Solární panely nejsou schopny zpracovat tepelné záření.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 09:40 Reaguje na Vladimir Mertan
Jinak chystám, asi na příští týden, článek, kde to vysvětlím. Pak můžete s panem Vaněčkem dumat...
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

16.7.2026 13:09 Reaguje na Ladislav Metelka
Vy jste dělal nějaké dynamické modelování fyzikálních systémů?
Naproti tomu já jsem dělal řízení citlivého experimentu pomocí zpětnovazebních regulací a dostal jsem výsledky, které jsou hojně citované a moji metodiku používá řada laboratoří ve světě
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 13:19 Reaguje na Milan Vaněček
Tak to gratuluju, ale ani s citlivým experimentem pomocí zpětnovazebních regulací byste v klimatologii nenamodeloval vůbec nic. To je úplně jiný druh modelů.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

16.7.2026 14:47 Reaguje na Ladislav Metelka
Vy jste dělal nějaké dynamické modelování fyzikálních systémů??
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 17:47 Reaguje na Milan Vaněček
Byl jsem u toho.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

16.7.2026 18:19 Reaguje na Ladislav Metelka
Jak daleko?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 18:31 Reaguje na Milan Vaněček
Nejblíž jak lze.
Odpovědět
va

vaber

16.7.2026 09:41 Reaguje na Milan Vaněček
Myslím, že my, tedy lidstvo, nic jiného neumíme, než snižovat CO2 . S ostatním nehneme a to snižování pálení uhlíku ,já považuji za dobré .
Zda se na nás řítí katastrofa nebo ne, nikdo neví.Řekl bych ,že velkých katastrof bylo na planětě mnoho a v tom se také liší pohledy mainstreamu a nemainstreamu. Určitě se stav na planetě zhoršuje, tak to vidím já.
Ano ,stojí boj s CO2 nějaké peníze, ovšem lidstvo vyhazuje za války a zbrojení mnohem větší peníze a kdo nechce zbrojit prý ohrožuje lidi ,svobodu atd. Když se má někdo pakovat na CO2,nebo zbrojení ,já dám přenost těm co se pakují na CO2.
Každý hlas který je proti zbrojení je potlačen. Mainstream je zbrojit ,ty ostatní hlasy se zadupají. Podobně i při v jiných oborech.
Ovšem zde se lidé zlobí jen kvůli penězům na snížení CO2 a proto považují snižování CO2 za za škůdce, zbrojení ne.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

16.7.2026 13:19 Reaguje na vaber
Snižovat CO2 v celé atmosféře tedy doopravdy neumíme. Jen lokálně, v laboratoři či demonstračním provozu to umíme.
Samozřejmě, války to je to nejhorší co lidstvo dělá proti sobě a proti přírodě.
Je zajímavé, jak se současné politice v naší civilizaci povedlo přesměrovat mládež z boje proti válce (já jsem ta generace "make love,not war") k pofidérnímu boji proti základnímu životodárnému plynu na naší planetě (CO2).
Dokonalý politický marketing, proti kterému se zde ozývám.
Odpovědět
va

vaber

17.7.2026 08:19 Reaguje na Milan Vaněček
Přesně tak. Bohužel mládež v něčem vyroste a považuje to za samozřejmé a správné. Někomu takový popletený názor vydrží celý život.
Odpovědět
Marek Eiderna

Marek Eiderna

13.7.2026 09:44 Reaguje na Ladislav Metelka
I mě, děkuji.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.7.2026 19:32
P. Metelko, ten článek dnes na NP o studené zóně v Atlantiku se vám móc povedl. Před 14 dny jste mi tu tvrdil, ať nevěřím nesmyslům v mainstreamu, když jsem na ta měření dávala odkaz, ale dnes už píšete o starém známém jevu. Doplňuje to obrázek ..., je to až směšné kličkování. Odkud asi tak jsou klimanotičky..
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

15.7.2026 17:32 Reaguje na Jarka O.
Z odborné literatury. Ale to neznáte...
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.7.2026 07:34 Reaguje na Ladislav Metelka
Z ní čerpají i fyzici, které napadáte. Ústav v Postupimi vydal nový alarm podcast o zvětšující se studené zóně v Atlantiku, který záhadně koreluje s vaší náhlou "starou znalostí" blobu.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 09:35 Reaguje na Jarka O.
O tom blobu se ví už dlouho. Fakt nedejte na novinové titulky, ty udělají senzaci z čehokoli...
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

16.7.2026 13:20 Reaguje na Ladislav Metelka
Pane Metelko, Jarka O. Vás nachytala ne švestkách, z toho se nevykroutíte.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 13:24 Reaguje na Milan Vaněček
Ale vůbec. Chcete zpochybnit ten článek z roku 1989? Nebo to, že o tom psaly všechny zprávy IPCC od první až po tu poslední, šestou? Žádný alarm se nekoná...
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.7.2026 18:48 Reaguje na Ladislav Metelka
Ano, jiným lidem je to známo. Máte pravdu v tom, že nejde o alarmistickou situaci, nýbrž přírodní vývoj. Asi vám k tomu ještě nedošly notičky. Protože váš vedoucí, Ústav v Postupimi, který nevolen přes vás ovlivňuje dění v republice, to popisuje dle mého alarmisticky, ale myje si ruce, prý akce na záchranu Golfáče nechá na politicích. Chudáci lidi. Styďte se aspoň za ty výmysly. PS: v článku z 1989 jsem o tom blobu nic konkrétního nenašla...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 18:53 Reaguje na Jarka O.
Já vím je horko. Běžte si ochladit hlavu...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 13:29 Reaguje na Milan Vaněček
A mimochodem - nepsal jsem tam o mainstreamu, ale o novinách. Ty udělají katastrofu ze všeho.
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.7.2026 18:51 Reaguje na Ladislav Metelka
O čem to mluvíte, jaké novinové titulky, dala jsem odkaz na článek o měření teplot, kterému jste se vysmál, ne na novinový tiulek. Předvádíte stejné vykrucování jako se specifickou a absolutní vlhostí vody.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.7.2026 18:55 Reaguje na Jarka O.
Promiňte, zapomněl jsem, že elementární termodynamika Vám nic neříká (a přesto o ní kecáte).
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

17.7.2026 17:42
Závěrem bych chtěl všem poradit: když se chcete něco dozvědět o klimatických modelech, o všech negativních (stabilizujících) zpětných vazbách, poraďte se s AI, stačí třeba ta od Google.
Když ji kladete dobré otázky a něco o věci již víte, kvalitně Vám odpoví, kriticky zhodnotí celou škálu modelů IPCC, ukáže Vám třeba vliv zpětné vazby nízké oblačnosti (vývoj rozdílný v různých částech zeměkoule), ukáže Vám hlavní negativní zpětnou vazbu, která přebíjí vše.
A hlavně, ukáže Vám, že ty modely s těmi nejvyššímu hodnotami růstu teploty v závislosti na zdvojnásobení koncetrace CO2 v atmosféře jsou už nyní prohlášeny za chybné (mluvím o chybách modelů, ne o scénářích závisejících na rychlostech nárustu pálení fosilu).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

17.7.2026 19:04 Reaguje na Milan Vaněček
Ne, vy plácáte nesmysly. Jaké zpětné vazby se, podle Vás, do modelů zadávají?
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

17.7.2026 19:44 Reaguje na Ladislav Metelka
Co to pořád melete, že se do modelů ZADÁVAJÍ zpětné vazby?
Zpětné vazby v klimatu existují, to je fyzika je pozorovat, modelovat...
Můžete si udělat souhrn kladných a záporných zpětných vazeb...
AI Vám to vše ukáže, nic nezatajuje (snad). Systém je stabilní.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.7.2026 20:08 Reaguje na Milan Vaněček
Ano, často je to opravdu zoufalé, neustálé vymezování, poměřování a ataky. Místo dialogu bitva... K použití termokamery napíše "no jo, barvičky".

Jako by nevěděl, že každá barva značí jinou teplotu, a že má význam sledovat a podle možností měnit/upravovat povrch, na který slunce svítí. Vegetace vs holá půda - problém dnešního průmyslového zemědělství. Vysušování, kteréžto má vliv nejen na počasí, ale i na klímu...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

18.7.2026 12:08 Reaguje na Milan Vaněček
Vy melete blbosti. Zpětné vazby se do modelů nezadávají, ty z něj vycházejí jako výsledek
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

18.7.2026 14:20 Reaguje na Ladislav Metelka
Co to pořád melete? Já říkám, že se zpětné vazby do modelů ZADÁVAJÍ?? Neříkám.
Výsledek modelů IPCC je růst "průměrné teploty", byproduct jsou třeba i ty kvantifikace zpětných vazeb.
Zpětné vazby v klimatu=realita přírody. Do které může (jak moc??) zasáhnout i 8 miliard obyvatel Země.
Diskutujte už konečně jako vědec, a ne jako všeznalý hlasatel jediného klimatického strašidelného narativu.
Ten už vědci odmítají, věda se vrací z politické manipulace k realitě.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

18.7.2026 06:45
https://pubs.aip.org/aip/acp/article/1531/1/11/922276/125-years-of-radiative-transfer-Enduring-triumphs - Čo vlastne merajú v Hradci Králové.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

18.7.2026 12:18 Reaguje na Vladimir Mertan
Úplně blbě, jako vždy. Tohle se nás netýká. Měříme něco úplně jiného a jinak.
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

18.7.2026 14:11 Reaguje na Ladislav Metelka
To je "hodnotná" informace, jako obvykle.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

18.7.2026 17:16 Reaguje na Milan Vaněček
Myslíte si, že je možné tady v diskusi popisovat detailně, co a jak měříme? Nebo že pan Mertan pochopí, když napíšu že měříme všechny složky radiační bilance, spektra UVB a UVA a přímé a difuzní záření na vybranývh vlnových délkách?
Odpovědět
MV

Milan Vaněček

18.7.2026 17:26 Reaguje na Ladislav Metelka
Pane Metelko, když měříte IČ záření tak je naprosto podstatné, zda to záření je mezi 0,8 až2,5 mikrony (to je od Slunce) nebo mezi 4,5-50 mikrony (to je od Země). A to ví každý čtenář tohoto článku, má to na obrázku v tomto článku...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

18.7.2026 18:15 Reaguje na Milan Vaněček
Nebojte se, víme co je viditelné a co tepelné záření. Viditelné měříme pyranometry 0,28 až 2,8 mikrometrů, tepelné pyrgeometrem 4 až 50 mikrometrů. Je to, podle Vás, OK?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist