Jaká jsou možná zdravotní rizika plastových částic v pitné vodě? Světová zdravotnická organizace (WHO) nyní hledá odpověď. Mikroplasty se totiž objevují všude, v kohoutkové vodě, pivu, mořské soli nebo rybím mase. A jak zjistili výzkumníci z univerzity v New Yorku, jsou přítomny také v „nezávadné“ balené vodě. Co to ale znamená? Podrobnosti píše BBC.

Kde hledat největší kořenovou čistírnu odpadních vod na světě? Poněkud nečekaně na předměstí indické Kalkaty. Zdejší mokřady jsou unikátní z celé řady důvodů: jsou současně čistírnou, protipovodňovou ochranou města, zásadním prvkem řetězce lokální produkce potravin a také světově ceněným mokřadem. Navzdory tomu, že vlastně ve čtyřicátých letech minulého století vznikla jejich čistící funkce vlastně náhodou. Píše o tom žurnál Better India.

Učitelé svádí každý den boj o pozornost svých žáků: únava, nuda a nezájem naslouchajících studentů totiž komplikují jak samotné pochopení látky, tak její výklad. Tým výzkumníků z Univerzity v Illinois teď přináší inspirativní model, který by se jistě dal aplikovat i na našich školách. Ano, s pozorností pomůže pobyt na čerstvém vzduchu. Celé je to ale drobet složitější.

Pražské přírodní koupaliště na Lhotce v současné době prochází obnovou a mění se na biotop, tedy koupaliště, kde je voda čištěna přírodními procesy v mokřadu. Rada městské části Praha 4 dnes schválila, že o provoz koupaliště se bude starat městská společnost 4-Majetková. Informoval o tom tiskový mluvčí Prahy 4 Jiří Bigas.

Ubíjejí vás letní vedra? Pak raději necestujte v létě do Indie. V roce 2016 se tam teploty vyšplhaly na 51 °C a na přehřátí organismu tu zemřelo 1600 lidí. Letos to bude nejspíš podobné. Vlastnit klimatizaci se tak nejen ve vyhřátém Rádžasthánu stává životní nezbytností. Což je problém. Více zapojených klimatizací znamená více emisí skleníkových plynů. A tím pádem také více tepla. Referuje o tom ScienceMag.

Recyklované plasty mohou být docela vážný problém. Mohou v něm být přítomny látky poškozující nervový systém, imunitu a ohrožující plodnost mužů. Škodlivé látky se objevují ve stavebním materiálu, kobercích, nádobí, kadeřnických pomůckách nebo hračkách pro malé děti tím, že zpracovatelé plastů použijí jako surovinu plasty, které tyto škodliviny obsahují kvůli omezení hořlavosti. Recyklaci toxických plastů firmám povoluje současná evropská legislativa. Informuje o tom Arnika. Řešením je podle ní zákaz využívání toxických plastů.

Celosvětová produkce a spotřeba živočišných produktů se musí snížit na polovinu, pokud se má lidstvo vyhnout nebezpečným dopadům změn klimatu a dodržet závazky plynoucí z Pařížské klimatické dohody. Pokud se na stravovacích návycích lidí nic nezmění, bude zemědělství v příštích dekádách zodpovědné až za 52 % všech skleníkových plynů, celých 70 % přitom připadá na živočišnou výrobu. Vyplývá to z nové studie, kterou v pondělí zveřejnila organizace Greenpeace.

Dnes večer začíná v Praze 20. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech "Jeden svět". Pod heslem "Aktualizace systému“ reaguje festival letos na informační přetížení a všudypřítomné dezinformace a vybízí – "dejme si na zpracování informací čas, třeba v kině". Jeden svět promítne 128 filmů a přiveze více jak stovku mezinárodních hostů, od režisérů a režisérek přes protagonisty filmů s výjimečnými životními příběhy až po odborníky. Filmy, které se týkají životního prostředí, najdete v rubrice Zemětaje.

Za pár desetiletí ten šálek kávy, který si každé ráno užíváte - a jste na něm závislí - už nemusí chutnat stejně. Jak předvídá celá řada alarmujících studií, drahocenná kávová zrna ohrožují klimatické změny. Vědci i pěstitelé se proto snaží najít způsoby, jak by kávovník mohl být odolnější - ovšem aniž by klesla kvalita kávy. Jinými slovy se snaží zachránit samotný druh, a přitom uchovat v kávových zrnech tolik chuti, kolik je jen možné, napsal zpravodajský server Le Temps.

Funí, dupou a končí pod koly automobilů. Ježci. Ve Velké Británii jich v padesátých letech žilo přes 30 milionů. Dnes jen asi 1,5 milionu. Hlavními příčinami jsou změna hospodaření a fyzická neprůchodnost krajiny. Skupinka londýnských nadšenců se nyní čtyřnohým bodlináčům pokouší znovuotevřít Londýn a jeho četná předměstí tím, že hloubí ve zdech otvory pro ježčí dálnice. Píše o tom Physorg.