Termití dělníci na sklonku života se v případě napadení obětují a odstartují explozivní chemickou reakci. Jejím výsledkem je toxická tekutina, která znehybní a otráví jejich protivníka. Tento obranný mechanismus termitů v podobě enzymu a jeho vlastnosti zkoumali vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR ve spolupráci s Fakultou tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).

Tisíce litrů nasbíraných borůvek, každodenní vjezdy na účelové komunikace do zákazů vjezdů, ale také vjíždění auty do klidových zón a navíc únik provozních kapalin z osobního automobilu při nelegálním průjezdu klidovým územím. Strážci Národního parku Šumava poslední týdny řeší organizované nájezdy bezohledných sběračů borůvek na území Národního parku Šumava, při kterých udělují pokuty v hodnotách desítek tisíc korun.

Pátrat po zvířatech, která se nechtějí vystavovat lidem, není nic lehkého. Jenže právě ty neviděné a pozornosti vědců unikající patří často mezi nejohroženější. Jak s tím mohou pomoci nástroje umělé inteligence? To hezky dokládá příklad hyen čabrakových.

Ta nejčastější otázka, která vám vytane na mysl poté, co se ráno probudíte v pokoji plném lidí, ale štípance od komárů na sobě máte jen vy, by asi zněla: „Proč zrovna já?“.

Keri Bergereová se spolu se svými přítelkyněmi jedno sobotní odpoledne projížděla na kole po stezce vedoucí hustým lesem nedaleko Fall City ve státě Washington, když jim cestu zkřížily dvě pumy. Jedna šelma utekla do lesa, ale druhá se otočila a během několika vteřin 60letou ženu strhla z kola, píše server BBC.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) v tomto roce ve svém programu Ochrana biodiverzity finančně podpořil péči o biopás vytvořený na bývalém poli nedaleko Poličky. Majitelé pole se v roce 2022 rozhodli ho věnovat přírodě. Místní ochránci přírody ze spolků Čmeláci PLUS a 1. ZO ČSOP Polička pás pole o délce 770 m a šířce 14 m postupně přetvořili v ráj pro čmeláky. V tomto roce na něm pozorovali už 14. druh čmeláka! Stal se jím velmi vzácný a kriticky ohrožený čmelák humenní Bombus ruderatus.

Jedle bělokorá patřila k významným dřevinám našich lesů, ale zhruba od 18. století docházelo k výrazné redukci jejího zastoupení, a to především v důsledku přechodu na pasečné hospodaření a znečištěním ovzduší. V současnosti se zastoupení této dřeviny v našich lesích opět zvyšuje. Zlepšení zdravotního stavu a regenerace jedle byla zaznamenána v celé střední Evropě a podle recentních poznatků většinou lépe odolává suchým epizodám než doposud dominantní smrk.

Invazní druhy jsou problémem po celém světě. Díky své adaptabilitě, rychlému šíření a nepřítomnosti přirozených konkurentů představují riziko pro původní druhy rostlin a živočichů. Mohou ovlivňovat i ekonomiku, potravinovou bezpečnost a lidské zdraví. Jejich výskyt může ohrožovat stabilitu celých ekosystémů.

Čápům bílým se letos v Česku dařilo. Česká společnost ornitologická (ČSO) ve spolupráci s dobrovolníky zaznamenala celkem 837 hnízd s již vzrostlými čapími mláďaty, což je o 122 hnízd více než loňský rok a nejvíce za celou historii programu Čapí hnízda, který ČSO koordinuje od roku 2014. Rekordní byl také počet 1192 zapojených dobrovolníků, díky kterým získala ČSO cenná data o hnízdění čápů v Česku.

Fotografie může být neuvěřitelně silným nástrojem ochrany přírody, který posiluje environmentální aktivismus, vytváří vazby na přírodu a dává příležitost ke vzdělávání lidí. Zrovna tak ale může být zhoubná a nebezpečná. Záleží, kdo a za jakých okolností ji na sociálních sítí zveřejnil, a jakými informacemi doplnil.