Nové možnosti v získávání dotací na výměnu starých kotlů za nové ekologičtější plánuje ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na výměnu kotlů půjdou v březnu další tři miliardy korun, ministr Richard Brabec (ANO) kvůli tomu dojednal nové podmínky dotací s Evropskou komisí. Informovala o tom mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Ministerstvo chce zvýhodnit Moravskoslezský kraj, který se dlouhodobě potýká s nejvíce znečištěným ovzduším.

Lidé pravděpodobně nebudou moci od příštího roku získat v obchodech zdarma plastové tašky, v nichž by si mohli odnést zboží. Bezplatné by mohly zůstat jen tenké sáčky, například na pečivo či masné výrobky, ani to ale není jisté. Změnu má přinést vládní novela o obalech, kterou dnes Sněmovna poslala do závěrečného kola projednávání.

Kotlíkové dotace jsou obecně skvělá věc pro zlepšení stavu ovzduší a snížení emisí skleníkových plynů, myslí si zástupci ekologických organizací. Neměly by ale podporovat nákup moderních kotlů na uhlí. Podle ekologických organizací se tak z peněz Evropské unie dotuje další udržování zdrojů smogu.

Socioložka Hana Librová čtvrt století sledovala rodiny, které žijí v dobrovolné skromnosti a jsou šetrné k životnímu prostředí. Výsledkem je knižní cyklus, jehož třetí díl aktuálně vydalo nakladatelství Masarykovy univerzity Munipress. Svazek, který dostal název Věrní a rozumní: kapitoly o ekologické zpozdilosti, včera Librová a její žáci představili veřejnosti.

Zájemci o takzvanou kotlíkovou dotaci, určenou ale pouze na pořízení tepelného čerpadla či kotle na biomasu, budou moci moravskoslezskému krajskému úřadu podávat své žádosti od 1. března. Krajští radní dnes schválili vyhlášení doplňkového dotačního programu. Pro zájemce bude připraveno celkem 55 milionů korun. Informovala o tom mluvčí krajského úřadu Petra Špornová.

Ústecký kraj rozdělí ještě 20 milionů korun v rámci dotace na moderní kotle. Peníze by tak mohli dostat lidé, na které ještě nevyšly. Na podzim se očekává další kolo výzvy ministerstva životního prostředí, v jehož rámci by pro region mohlo být stejně peněz jako loni, tedy zhruba 162 milionů korun. Informovala o tom mluvčí samosprávy Lucie Dosedělová.

V Praze a na severu Čech zaznamenali ekologové v loňském a předloňském roce první nálezy "mramorového" raka (Procambarus fallax f. virginalis). Tento původem severoamerický druh může českou přírodu ohrozit rychlým rozmnožováním i přenášením račího moru na domácí druhy. Druh je i na unijním seznamu invazních druhů. O výskytu raka informuje Agentura ochrany přírody a krajiny.

Městské lesy jsou pro obyvatele Prahy jednou ze snadno dostupných možností pobytu v přírodě. A jak se ukazuje, lidé je využívají hojně. Například do Ďáblického háje zavítá ročně čtvrt milionu lidí. Vyplývá to z průzkumu, který provedl Ústav pro ekopolitiku.

Češi mají v porovnání s Brity a Poláky více informací o příčinách a důsledcích klimatických změn. Přestože se ale většina oslovených ze všech tří zemí ztotožňuje s cíli Evropské unie na snížení emisí skleníkových plynů, Češi jsou nejskeptičtější v názoru, zda se je podaří skutečně dosáhnout. Vyplývá to z aktuální studie o ochraně klimatu, kterou včera na semináři představil think-tank IDEA z Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Češi by podle ní byli ochotni i přijmout vyšší náklady pro domácnosti na rozdíl od Poláků.

Trávení a další způsoby nelegálního zabíjení zvířat představují celosvětový problém, který se významně týká i ČR. "Lidé, kteří se jej dopouštějí, nejen překračují zákony a předpisy v oblasti ochrany přírody, ale způsobují i obecné ohrožení, které je kvalifikováno jako trestný čin," říká ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). MŽP ve spolupráci s Policií ČR, ČIŽP a nevládními organizacemi do konce letošního roku vypracuje Národní strategii pro boj s nelegálním zabíjením volně žijících živočichů zaměřenou především na otravy živočichů a vypracuje i metodiku pro veřejnost, která by měla pomoci odhalit případy otrav volně žijících zvířat.