Kniha se zabývá přístupem západní filozofické tradice k fysis, přirozenosti. Autor tak na filozofické rovině odkrývá kořeny dnešní ekologické krize.

Kniha je nejen životopisem naší planety jako vesmírného tělesa, ale i portrétem vzniku a vývoje života. Navíc přiná- ší sugestivní pohled do vzdálené budoucnosti Země, založený na analýzách mladého vědního oboru zvaného astrobiologie. Geolog a zoolog Peter Ward a astronom Donald Brownlee jedni ze zakladatelů této vědy zde kombinují vypravěčské schopnosti s nesmírnou vědeckou pečlivostí. Výsledkem je vyprávění stejně poutavé jako díla science fiction, od nichž se však odlišuje věrohodností svých závěrů a předpovědí. Popis různých alternativ budoucnosti naší planety nás donutí k zamyšlení, občas při něm i zamrazí v zádech. Ačkoli některým možným scénářům nemůžeme zabránit, dobrou zprávou je, že jiným ano.

Tématem monografické publikace je jedna z našich nejkrásnějších řek. Zdeněk Šmíd prochází kolem jejího toku od Čeňkovy pily, kde má Otava svůj počátek, až po její soutok s Vltavou a prochází se i kolem potoků, které ji napájejí a které protékají přísně chráněnými oblastmi, kam se běžný turista nedostane. Všude nachází pamětihodná místa oplývající historií, krásou přírody i bohatým životem. Vzniká tak svébytný a láskyplný obraz krajiny, která se podílí na jedinečnosti šumavského a jihočeského regionu. Kniha je doplněna řadou fotografií.

Publikace přináší zevrubný popis nejrozšířenějších evropských jedlých, nejedlých, jedovatých a vzácných druhů hub, výstižné barevné fotografie a názorné kresby usnadňující určování hub.

Autorka se ve vysokoškolských skriptech zabýva problematikou nakládání s odpady a jejich vedlejšími produkty.

Publikace se věnuje chování živočichů, genetice chování, neuroetologii, ekologii chování a v neposlední řadě učení.

Publikace se snaží najít některá místa, v nichž dochází k prolínání náboženství a ekologie. Soustřeďuje se na některé moedrní verze náboženství a environmentalismu.

Geneticky upravené nebo modifikované (GM) potraviny jsou otázkou celosvětového veřejného zájmu. Od poloviny devadesátých let se v médiích, v politice a v etice projevuje genetická krize a s ní velké obavy. Důvod rostoucí paniky je zjevný. Geneticky upravené potraviny vnášejí zmatek do čistoty přírodního uspořádání. Vložit rybí gen do rajčete, to bortí hranice mezi druhy. A je to osudový krok směrem k uplatnění eugenického inženýrství na lidech, které vytvoří hybridní Frankensteinovo monstrum. Donna Harawayová, vedoucí mezinárodní autorita v oblasti vědeckého bádání a autorka radikálního manifestu o „kyborgovi“, rozpitvává genetickou debatu od rajčete Flavr Savr až po rakovinově naprogramovanou laboratorní krysu OnkoMyš. Klade obtížné otázky a vede nás mimo zkostnatělé postoje nadšení či protestů na dvojznačný a znepokojující terén hybridních kyborgů (kybernetických organismů), poskládaných nových bytostí, které ruší někdejší kategorie „lidského“ a „ne-lidského“. George Myerson nás uvádí do dalekosáhlých sporů, od Greenpeace a Monsanta až po genetiku, hyper-kapitalismus, internetové stránky a vyhlídku na androgynického „ŽenoMuže“ jednadvacátého století.

Publikace je výstupem z mezinárodní mezioborové konference Divočina jako fenomén integrální kultury, která byla doprovodnou akcí k výstavě Divočina - příroda, duše, jazyk v Galerii Klatovy-Klenová (2002). Ekologové a umělci, teoretici umění, geomaté, psychologové, etnologové, léčitelé, vědci a publicité z Čech, Německa, USA a Slovinska v ní diskutují téma "divočiny" ze širších ekologicko-filosofických, spirituálních a kulturních souvislostí v celkem pěti tématických okruzích: imaginace, spiritualita, příroda, kultura, cesty do vzdálených krajů. Publikace obsahuje celkem 169 reprodukcí uměleckých děl, převážně z uvedené výstavy.

Kniha je rozborem Tomášovy nauky o přírodě a jeho filosofické antropologie. Východiskem rozboru je Tomášova recepce Aristotela a moderní věda.