Po desetiletí bývalo zvykem, že na zahrádkách městských nájemních domů si jejich obyvatelé pěstovali květiny, drobnou zeleninu, oblíbený býval rybíz a srstky, také nejrůznější ovocné stromy, ploty lemoval maliník nebo ostružiník, až k nejvyšším poschodím dosahovaly lesní dřeviny. Vytvářela se tak unikátní společenství fauny a flory (spatřil jsem nedávno sojku) v okolními domy izolovaném prostoru (obr.1), který podstatně zklidňuje ruch z ulic na venkovní straně obvodu a nabízí tak místo k odpočinku. Mělo to také nezanedbatelnou výhodu, že se uspořily náklady na údržbu pozemků.

Napadlo mě to poprvé asi před čtyřmi lety, když se naposledy měnila vláda a lidovci v čele s Kalouskem a tehdejším ministrem Ambrozkem (nezní vám to taky jako zpráva z nějakého paralelního vesmíru?) couvli před šumavskými starosty a slíbili, že neudělají nic, co by se jim a „šumavskému lidu“ před volbami nelíbilo. Tak jsem si tehdy říkal: Když nejsme za patnáct let schopní najít rozumnou cestu, aby ten národní park fungoval, tak ho proboha zrušme.

Situace kolem projednávání změny územního plánu, která jako jediná může trvale zabránit výstavbě golfového hřiště uprostřed největšího pražského lesa, dostává na počátku kampaně pro podzimní volby konečně ten správný spád.

Také letos jsme podnikli rodinný výlet na Pouzdřanskou step. Protože se nástup jara poněkud opozdil, byli jsme tam dokonce dvakrát. Nelitoval jsem, po deštivých dnech se vyjasnilo, i když občas zavál poryv větru. A bylo tam množství návštěvníků, mladých s batůžky na zádech, starších s fotoaparáty přichystanými k akci, dokonce i seniorů opírajících se o hůlku. Jednoho lákaly květy, jiného motýli, někoho dálkové pohledy s Pálavou na obzoru. Zdravili jsme se a zažívali pocit radosti.

Dne 3. června 2010 přinesla Česká televize ve svých zprávách v rámci povodňového zpravodajství informace o tom, jak v Hradci Králové hrozí kvůli ekologům povodně (odkaz). Specificky se k problematice vyjádřil i primátor města Hradce Králové (odkaz), který obvinil orgány ochrany životního prostředí z toho, že přehlížejí zájmy vyšších primátů a upřednostňují traviny, brouky a obojživelníky. Umístění reportáže o zlých ekolozích blokujících budování bohulibé protipovodňové ochrany jistě dokonale rozezlilo notnou část veřejnosti, která si tak mohla najít viníka povodní v ekoteroristech usilujících o životy „vyšších primátů“ (nebo snad primátorů?). Česká televize natočila správně šokující reportáž, ale je škoda, že si nedala větší práci se zjištěním podrobností a „skočila na špek“ představitelům města Hradec Králové, kteří dlouhodobě neváhají využít jakékoliv příležitosti k útokům proti ochraně přírody.

Koncem minulého týdne byl představen nový program s názvem Partnerství Zelená úsporám (viz články Partnerství Zelená úsporám - ekoznačka pro nejúspornější spotřebiče a Bízková: Nemusí být na všechno zákon, směrnice a úředník). Na první pohled jde o program chvályhodný, při hlubším zamyšlení však vyvstanou mnohá „ale“ s otazníky.

Je překvapující jak se chovají někteří lidé (zahrádkáři) a je zcela nepochopitelné chování dvou odpovědných orgánů působících v Přerově.

Výsledky se zcela a naprosto diametrálně liší od zbytku republiky. Tady u nás to vlastně bylo zcela jednoznačné referendum, jehož výsledkem je názor drtivé většiny lidí pro zachování limitů. Čili NEBOURÁNÍ!!!

Poslanci na své poslední schůzi přehlasovali veto prezidenta republiky o zvýšení podílu přidávaných biopaliv do pohonných hmot. Opětovně, bez hlubšího rozboru svého rozhodování, otrocky kopírovali jednu z diskutabilních směrnic Evropské unie. Navíc je potřebné dodat, že do roku 2020 Směrnice Evropské unie je nezávazná a nic striktně neukládá. Rozhodnutí poslanců vyvolává mnoho nevyřčených otazníků, včetně neprokazatelných, možných lobbingů.

Velmi děkuji za článek Hospodářských novin o železnici do Kladna. Chtěl bych ale upozornit, že Ministerstvo dopravy lže či minimálně mystifikuje o tom, že vláda dala "stopku na nové stavby".