Slavní muži a ženy, velcí vynálezci, jejichž objevy posunuly lidské poznání, museli většinou bojovat s obtížemi a mnohdy byl význam jejich objevu uznán až po jejich smrti.

Autor se na základě svých zážitků z cest po Mexiku, východní Africe a Pákistánu snaží pochopit svět, ve kterém žijeme. Popisy exotických zemí a divoké přírody jsou pouze kulisou k filozofickým úvahám, které cestování evokuje.

Autor na základě řady věrohodných vyprávění a svých bohatých zkušeností analyzuje různé "nadstandardní" typy chování zvířat. Vybírá si tak malou, ale o to zajímavější část etologie: do jaké míry jsou různá zvířata schopna vlastního přemýšlení a uvědomění si sebe sama. Všímá si rovněž těch schopností, které jsou většinou uváděny jako čistě lidské, např. smyslu pro humor, znalosti hodnoty peněz, přátelství, vděku, lásky nebo naopak vypočítavosti, pomsty, zrady či smutku. Poutavě a humorně líčené krátké příběhy ze zoologických zahrad připomínají populární knihy Geralda Durrella.

První ucelená monografie o urbanizaci v českých zemích, která zhodnocuje poznatky společenských věd, tj. sociologie, demografie a historiografie. Pojednává urbanizaci jako proces, který na našem území započal zhruba před dvěma sty lety v souvislosti s průmyslovou revolucí. Popisuje změny, které tento proces zahájil, a jejich odraz v životě polečnosti, státu, rodiny i jedinců. Autoři rozvrhli práci do tří oddílů, které postihují problematiku urbanizace od jejích počátků po dnešní dobu. Zvláštní pozornost je věnována Praze jako největšímu českému městu a centru urbanizačního procesu.

Převratná práce britského biologa přináší zcela nový pohled na vztah organismů a jejich genů. Od dob zakladatele genetiky Gregora Mendela byly geny vnímány tak, že slouží reprodukci organismů. Dawkins však tento pohled obrací a pracuje s provokativní myšlenkou, že naše geny nás tvoří a udržují ke své vlastní reprodukci. Jsme-li loutky, říká Dawkins, můžeme se alespoň pokusit porozumět svým nitkám.

O nezbytnosti sjednocení přírodních a humanitních věd; neschopnost jejich vzájemného pochopení může mít pro svět fatální následky.

Soubor politických sloupků autora, který se staví proti humanistickému vidění světa, v jehož antropocentrismu vidí hlubinnou příčinu ničení Země.

Skripta.

Soubor esejů zamýšlejících se nad současností a budoucností vědy; jejích přednostech a rizicích.