Mezinárodní tým vědců včetně zástupce z Přírodovědecké fakulty UK odkryl skrytou historii slavné sopky Santorini. Analýza mořských usazenin starých 3500 let ukázala, že podmořské horké prameny zde v pulzech po dobu 1100 let chrlily obrovské množství těžkých kovů. Výzkum poprvé spojil geologii s analýzou DNA mikrobů, kteří se na život v extrémním a toxickém prostředí dokázali úspěšně adaptovat.

Český svaz ochránců přírody vykoupil v rámci své kampaně Místo pro přírodu přírodně cennou lokalitu na okraji Českého středohoří. Na Bořeňské Homolce žijí vzácné druhy motýlů a rostou typické stepní rostliny. Plocha, vykoupená díky finančním darům veřejnosti, má 3,07 hektaru.

Speciální kartáčovací stroj na začátku srpna vyjel do milovické rezervace velkých kopytníků. Po loňské premiéře letos podruhé sbíral semena květin a trav z pestrých pastvin pro regionální osevní směs. Tu v budoucnu mohou získat zájemci ze Středočeského kraje pro obnovu přírodních stanovišť.

Mnoho lidí netuší, jak pestrá a cenná je květena v bezprostředním okolí jejich domovů. Vědecký tým ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně proto v Lednici rozvíjí osvětové aktivity zaměřené na biodiverzitu rostlin a význam domácích druhů pro krajinu i okrasné zahradnictví. Vybrané plané rostliny odborníci vysadili přímo ve veřejném prostoru obce, aby se s nimi mohli zblízka seznámit místní obyvatelé i návštěvníci.

Mohou sedimenty na březích šumavských potoků představovat ekologické riziko při obnově vodních toků? Odpověď na to hledali odborníci z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK), kteří během dvouletého výzkumu analyzovali břehové sedimenty pěti levostranných přítoků Vltavy mezi Volary a Želnavou. Výsledky ukazují, že chemické složení sedimentů ovlivňuje nejen lidská činnost, ale také geologická stavba území a historie krajiny. Získaná data budou důležitým podkladem pro plánované revitalizační zásahy v Národním parku Šumava.

Jedle bělokorá patří svou strategií růstu mezi nejvýznamnější evropské jehličnany a je považována za ukazatele vysoké ekologické stability a diverzity lesního ekosystému. V přirozené dřevinné skladbě bývala významnou dřevinou na území střední Evropy. V České republice však postupem času její zastoupení klesalo až na současných 1,3 %.

Jak vypadá krajina, kterou po staletí utvářeli lidé v souladu s přírodou? Vědci z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK) vytvořili unikátní mapu území s pravděpodobným výskytem historických kulturních krajin v České republice. Výsledky ukazují, že na více než čtvrtině rozlohy státu lze stále nalézt zachované stopy tradičního hospodaření, historických rybničních soustav, vinohradů, poutních míst, sadů či krajiny s jemnou mozaikou polí a mezí.

Jak moc dokáže dobře provedená revitalizace ovlivnit vodní režim v krajině? Místo pro přírodu Sedmihorské mokřady nám nyní naznačuje daty podloženou odpověď. Na kdysi odvodněném mnohahektarovém mokřadu, jehož zhruba čtvrtina byla před pěti lety revitalizována, se uskutečnilo více než dvouleté měření hladiny podzemní vody. Nyní Český svaz ochránců přírody zveřejnil zpracované výsledky.

Rok 2026 vyhlásil Český svaz ochránců přírody Rokem hořců, aby upozornil na ohrožení a nutnost ochrany těchto krásných rostlin a s nimi i druhové rozmanitosti celé naší přírody. Právě druhá půlka léta a začátek podzimu je obdobím, kdy většina našich hořců a hořečků kvete, a je tedy ideálním časem vydat se za nimi na výpravy.

Každý rok na jaře vyrážejí členové ochranářských spolků do terénu, aby pomohli obojživelníkům překonat rizikové úseky silnic. Bez jejich pomoci by zvířata nedorazila do míst rozmnožování a tisíce z nich by skončily pod koly aut. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) proto v rámci národního programu Ochrana biodiverzity finančně podporuje stavbu dočasných záchranných bariér a přenášení obojživelníků k vodním plochám. Letos se takto povedlo zachránit více než 36 tisíc jedinců.