Knížka je souborem fejetonů, esejů a příběhů o krajině a lidech, kteří v ní žijí. Většinou jde o texty dosud nepublikované, jen několik z nich vyšlo v Lidových novinách, v týdenících Ekonom a Euro nebo v časopise Ochrana přírody. Autor pozoruje krajinu očima vysokoškolského pedagoga, vědce, projektanta, ale také třeba rybáře nebo kulináře. Představuje mnohdy neortodoxní pohled na současné problémy a známé kauzy, jež bývají chybně interpretovány. Texty jsou doplněny barevnými fotografiemi Markéty Hendrychové. Ekoložky, která se umí dívat na krajinu ze zajímavé perspektivy. Ilustrace a grafické ztvárnění knihy jsou dílem Vojtěcha Domlátila (1999 - 1. místo Nejkrásnější knihy roku; 2009 – nominace na Zlatou stuhu). Kniha je k dostání v internetovém obchodu u vydavatele. Přečtěte si recenzi Ekolistu.

Kompletní a unikátní průvodce pro všechny zájemce o fotografování zvěře. Rostislav Stach je profesionální fotograf, který se již více než 30 let zabývá fotografováním zvířat. Jeho kniha představuje jedinečný soubor skvělých snímků a praxí ověřených rad a doporučení, jak takových snímků dosáhnout. Toto druhé vydání beznadějně vyprodané publikace z roku 2007 zachovává původní členění, všechny části knihy ale byly přepracovány, doplněny nebo rozšířeny a samozřejmě byla obměněna většina doprovodných fotografií. Po základním představení fotografické výbavy vhodné pro fotografování zvěře se autor věnuje základům dobré fotografie – zejména kompozici a možnostem, jak v náročných podmínkách dosahovat skvěle ostrých a esteticky působivých snímků.

Další svazek edice Zmizelé Čechy přivádí čtenáře do severočeského Ústí nad Labem. O Ústí se často mluví jako o nevzhledném městě, městě bez památek, jehož reputaci zachraňuje jen půvabná krajina Českého středohoří. Historie města je ovšem nesmírně bohatá a v posledních dvou stech letech i značně dramatická. Zároveň je Ústí nad Labem dynamickou průmyslovou metropolí, která rozhodně nepostrádá genia loci. Úvodní text o historických proměnách tohoto severočeského sídla doprovází 150 unikátních archivních fotografií.

Nástěnný kalendář 2012 obsahující krásné fotografie a krátké texty s tématikou přírodních zahrad. Z druhé strany kalendář obsahuje i rok 2011, nicméně dá se použít čistě jako letošní. Přírodní zahrady jsou důležitým prostorem pro život rostlin, živočichů a lidí. Vyznačují se tím, že se k jejich úpravám nepoužívá rašeliny, minerálních hnojiv a pesticidů. Jsou upřednostňovány původní druhy rostlin, ponechávání biotopů pro divoké živočichy, mulč, kompost, smíšené kultury zeleniny. Více na www.veronica.cz/prirodnizahrady. Kalendář připravil tým projektu Přírodní zahrady bez hranic, na kterém spolupracují neziskové organizace z jižní Moravy, jižních Čech a horního Rakouska.

Mladí filmaři E. Baláž a R. Rajchl se rozhodli nezkresleně zdokumentovat život 40 medvědích obyvatel tatranské Tiché doliny a upozornit tak na mizící svět nespoutané divoké přírody, kde člověk je jen pozorovatelem.

Dvacet devět miniatur z expedice “severním okruhem” po Etiopii. Každý krátký film je opatřen mapkou místa, kde byl pořízen. “ Obrázky z Etiopie” sice dodržují jednotu místa a epizody, ale jsou bez komentáře, vyjadřují se jen estetikou obrazu a hudby, na kterou byly střihány. Expedice vedla divokými oblastmi vysokého pohoří Simien, pouští, i propastmi Modrého Nilu s jeho úchvatnými vodopády. Ukazuje prastaré křesťanství ve skalních klášterech v Tigray, úžasné v monolitním pískovci vytesané kostely v Lalibele i velebnou krajinu a tváře rustikální Etiopie. Všímá si nejen místních venkovských zvyků, jako je kávový obřad, nebo výroba národního jídla injery, ale i moderního života v Addis Abebě.

Autorova třetí kniha z kanadského severozápadu přináší informace proč většina domorodců Britské Kolumbie s pořádáním olympiády v jejich zemi nesouhlasila, včetně majoritní bílé většiny Vancouveru. Co lidé dělali proti a jak jim to nebylo nic platné, když mocní rozhodli jinak. Nepomohly mnohaleté demonstrace v provincii, ani projevy solidarity ze zahraničí, stížnosti u Mezinárodního olympijského výboru, ani v OSN. Svět ovšem nechtěl nic vědět o humanitárním bezpráví v zázemí Olympiády. Kanaďané sice slibovali nejzelenější Hry v historii, ale pak nedokázali dodržet ani vlastní zákony o ochraně přírody a tak začaly destrukcí životního prostředí. Překvapí příběh muže, jenž měl na starosti jejich bezpečnost, ačkoli jeho kariéra vyrostla z potlačování tzv. „indiánských rebelií“. Olympiáda měla na svém kontě nejen smrt gruzínského sáňkaře, ale i několik mrtvých indiánů, o kterých se u nás nepsalo. Přitom smrt řezbáře a člena sněmu Lilwatů málem zhatila zahajovací ceremoniál. Tato kniha chce naše povědomí o tom všem vylepšit. Barevná publikace v pevné vazbě s 300 foto je opatřena jmenným rejstříkem. Objednávat lze za kamarádskou cenu 380 Kč na adrese: Agentura Hiawatha, RNDR. Ivan Makásek, Chalupkova 1369, Praha 4 –Jižní Město, 149 00; elektronická adresa: makasek.ivan@seznam.cz; tel. 220 960 492.

Tato kniha vznikla sloučením, přepracováním a doplněním dvou předešlých knih věnovaných středočeské krajině - Střední Čechy a Vstoupit do krajiny. V případě této knihy se nám jedná více o způsob, jak pochopit krajinu České republiky, než přímo o střední Čechy. Ty jsou však na podobná studia obzvláště vhodné, protože jimi protékají hlavní velké řeky, střetává se zde kvalitní zachovalá příroda s neúprosným civilizačním tlakem Prahy. Pochopení krajiny a péče o ni je zároveň péčí o její obyvatele. Je to dlouhodobý proces, ve kterém je nutné uvažovat desítky let dopředu. Každý neuvážený čin zde má dlouhodobé důsledky. Jedním z velkých témat moderní doby je kvalita života, jejíž součástí je kvalita životního prostředí i něco, co se např. v Anglii nazývá "právo na přírodu". Znamená to, že každý člověk by měl mít možnost se snadno dostat do harmonické a jen málo porušené krajiny a přírody. Proto je dobré si uvědomit, v jak mimořádné zemi žijeme.

Fotografická publikace je pojata jako případová studie oblastí, které postihla povodeň. Nejen jako připomenutí uplynutí jednoho roku od povodní na severu Čech v roce 2010 vydávám ve spolupráci s Václavem Cílkem a kolektivem autorů publikaci Pod vodou, s podtitulem Zpráva o velké povodni na Frýdlantsku, klimatické proměně světa a pocitu duše po katastrofě. Původně jsme chtěli napsat jednoduchou, ryze regionální knihu, aby místní lidé na povodeň nezapomněli. Protože ten, kdo zapomíná na věci nevyhnutelné, staví na nevhodných místech u řeky, a vytváří tak budoucí problém. Postupně jsme si však začali uvědomovat, že v podobné situaci, jako je Frýdlantsko, se v minulých letech ocitla řada českých, moravských a v ještě mnohem větším měřítku polských a maďarských regionů. Knihu jsme tedy pojali jako případovou studii oblasti, sledované měsíce před povodní, hodinu po hodině během její kulminace a systematicky další rok po povodni. A podobně i texty o klimatických změnách, příčinách povodní a možnosti nápravy představují určitý souhrn zkušeností z uplynulých deseti let povodňového neklidu a do značné míry se týkají celého území České republiky. Symbolicky je tato zkušenost s živly a silami přesahujícími člověka zakotvena v území, jemuž vévodí hrad a zámek Frýdlant jako bývalé sídlo mocného Albrechta z Valdštejna i možný předobraz „Zámku“ ze slavného románu Franze Kafky.

Ve čtvrtém souboru fotografií a doprovodných textů autoři tentokrát obrátili pozornost k výrazným osobnostem ve vesnicích mikroregionu Drahanská vrchovina. Výběr osobností do publikace nebyl veden snahou prezentovat místní "celebrity". Autoři se soustředili na objevování skromných, avšak nepřehlédnutelných, individualit se zajímavými životními zkušenostmi, jejichž životní aktivity nezřídka překračují úzce soukromý ráz a zasahují do veřejného dění daných obcí. Ne náhodou je osud nebo sousedské doporučení zavedly převážně do společnosti starších pamětníků a pamětnic.