Na 119 stranách seznamuje mladé čtenáře v 6 hlavních kapitolách s tématy vzniku a vývoje planety Země, ochrany rozmanitosti živočišných a rostlinných druhů, ochrany před přírodními katastrofami, hospodařením s energiemi, ochrany přírodních zdrojů a boje proti znečišťování planety. Tyto kapitoly jsou dále rozděleny na několik podkapitol, v nichž se autor podrobněji věnuje například obnovitelným zdrojům energie, změnám klimatu, zemětřesení, jaderné energii, zemědělství a geneticky modifikovaným plodinám nebo zpracování odpadů. U každého z témat přitom nezapomene uvést, co může v dané oblasti pro ochranu životního prostředí udělat jednoduchým způsobem každý z nás. Dvojstrany věnované jednotlivým tématům jsou rozděleny do několika částí. V hlavním textu autor podává srozumitelný výklad k danému tématu, často jej doplňuje konkrétními příklady, statistickými údaji a zajímavostmi. Kratší texty opakujících se rubrik, jako například děti se ptají, info +, čísla nebo zoom, přinášejí bližší informace k tématu. Texty jsou v celé knize doprovázeny mnoha barevnými ilustracemi, názornými schématy, mapami, grafy a fotografiemi. Nechybí ani humorné ilustrace. Encyklopedie ochrany životního prostředí je určena čtenářům od 10 let.

Dokumentárny film Jakuba Cíbika Biele Karpaty - Kráľovstvo strážené Vršatcom začal vznikať v auguste roku 2012. Ako už jeho názov napovedá, venovaný je pohoriu ležiacemu na slovensko-moravskom pomedzí. Jeho cieľom je priblížiť verejnosti tento nádherný, ale trochu pozabudnutý kraj Slovenska. Film postupne približuje typické zložky bielokarpatskej krajiny - ľudské sídla, vodné toky, kvetnaté lúky a pasienky, polia, skalné bralá, lesy a ovocné sady. Prostredníctvom pútavých záberov a komentára sa verejnosť dozvie mnoho informácií o ich cenných obyvateľoch, ale aj o súčasných problémoch či vhodných i nevhodných spôsoboch starostlivosti. Více

Rostoucí počet lidí si dělá starosti o osud včel. Včely hromadně hynou, trpí parazity a nemocmi a vyžadují stále větší péči, maji-li se udržet. Kniha přináší nové pohledy na včely, na organismus včelstva ve snaze porozumět jejich tajemstvím. Čtenář zde najde podněty k přirozenému chovu včel, k otázce alternativním úlů, které více vyhovují potřebám včel. Samostatný oddíl je dále věnován možnostem zvýšení potravní nabídky pro včely na zahradách, v zemědělství i ve veřejné zeleni. Kniha obsahuje černobílé fotografie. Zlepšit situaci včel může každý, stačí jen chtít a vědět - a především mít včely rád.

Kniha osmi českých autorů přibližuje populárně-naučnou formou nové pohledy ze sféry vědecké komunity ? biologů ? na ochranu naší přírody. Od obecných problémů ohrožení biodiverzity se dostává k ochraně konkrétních populací, stanovišť i celé české krajiny. Důraz přitom klade na nové vědecké poznatky a z nich vyplývající mnohdy i netradiční přístupy k našemu přírodnímu bohatství a jeho ochraně. Kniha tak představuje propojení vědní disciplíny ochranářské biologie s aktuálními problémy ochrany přírody a krajiny v České republice. Díky neformálnímu a srozumitelnému jazyku je určena širokému okruhu čtenářů od pracovníků ve státní ochraně přírody přes studenty biologických oborů po laické milovníky české krajiny, kterým není jejich okolní přírodní bohatství lhostejné. Přečtěte si recenzi Ekolistu.

Světoznámý expert na přírodní a přirozené zemědělství ukazuje se, že jeho pojetí permakultury může vydatně pomoci s uzdravováním krajiny a odvrácením globální katastrofy, jako je například rozšiřování pouští. Kniha není sbírkou receptů, i když obsahuje i praktické návody. Má přivést nejen širokou čtenářskou obec, ale i odborníky k přirozenému myšlení a ukázat jim, kolik různých možností existuje, jak vyléčit Zemi, co všechno můžeme udělat, abychom spolupracovali s přírodou a vedli úplně jiný život – a to každý z nás. Kniha bude čtenáře kousek cesty doprovázet, ale zároveň mu také ukáže, jak může jít dál sám.

Dnes už klasická knížka laureáta Nobelovy ceny Konrada Lorenze výstižně vyslovuje varovné i velmi inspirativní poselství. Srovnáním s živočišnými společenstvími dokládá, v čem je dnešní civilizace škodlivá, když popírá geneticky dané potřeby člověka. Lidský živočich nejen závisí na přírodě, jejíž masivní likvidace podlamuje jeho biologickou schopnost přežití, ale potřebuje žít v pospolitosti vyznávající kulturní, hodnotové normy, bez nichž rovněž hyne. Ztráta estetické vnímavosti, extrémní individualismus a konzumní životní styl v anonymních megakonglomeracích mají za následek rozpad rodinné i společenské soudržnosti a v konečném důsledku osamělost. Pro život na izolovaném ostrově však člověk není uzpůsoben. Lorenzova nedoktrinářská ekologie je velmi aktuální.

Po dobu pěti let zpracovával široký tým přírodovědců inventarizační výzkum flóry a fauny v téměř stovce vybraných lokalit rozptýlených na větší části celé České republiky. Šlo o lomy v různých horninách, výsypky, pískovny, odvaly a odkaliště. Podobně velký projekt pravděpodobně nemá ve světě obdobu. Ukázalo se, co mnoho přírodovědců tušilo již předem - tato původem industriální stanoviště se často stala nejbohatšími místy naší přírody a zasluhují si nějaký zvláštní druh ochrany, anebo alespoň samovolnou či jen mírně usměrňovanou přírodní rekultivaci, která je většinou kvalitnější a levnější než v současnosti prováděné rekultivace. Publikace je určena pro orgány státní správy a místní úřady, firmy zabývající se těžbou a rekultivací, ale také pro nevládní organizace i soukromé osoby, které formou soukromých chráněných území usilují o zachování hodnotné krajiny a vytváření lokálních biocenter.

Po tisíce generací se lidské bytosti považovaly za součást širšího společenství přírody a pěstovaly aktivní vztahy nejen mezi sebou navzájem, ale i s ostatními zvířaty, rostlinami a dalšími přírodními fenomény – včetně hor, řek a větrů a počasí –, jež jsme teprve nedávno začali považovat za neživé a bezduché. Jak tedy mohlo dojít k tomu, že lidé zpřetrhají svou pradávnou sounáležitost s oduševnělým světem přírody? A co musíme dnes my udělat pro to, abychom onen výživný a vzájemně posilující vztah s živou, dýchající zemí znovu obnovili, nechceme-li riskovat další úpadek našeho pozemského domova? Nad těmito a dalšími podobnými otázkami se zamýšlí americký ekofilosof David Abram ve své knize. Čerpá v ní z pramenů tak různorodých, jako jsou fenomenologie vnímání Maurice Merleau-Pontyho, balijský šamanismus, apačská vyprávění příběhů, i z vlastních bohatých zkušenosti trikového kouzelníka, a odkrývá před námi hlubokou a tajuplnou závislost lidského poznání – včetně samotného daru jazyka a lidského intelektu – na přírodním prostředí. Odhalením vnímavosti a inteligence veškeré přírody vytrhává Abram naše smysly z navyklých způsobů vidění a slyšení a podněcuje nás k znovuzískání hlubokého příbuzenství s živým tělem země. Na každé stránce tohoto poetického díla spřádá svou argumentaci s velkým zaujetím, citem, precizností a intelektuální smělostí. Tato přelomová práce současné ekologické filosofie a etiky otevírá nové výhledy nejen pro ekologii a filosofii, ale také pro lingvistiku, psychologii, antropologii a srovnávací religionistiku.

Úryvek z knihy

Slovo malebný (malebno) je i dnes často užíváno v rámci běžného jazyka a setkáváme se s ním především při estetickém oceňování krajiny. Kdysi bylo malebno přímo jednou z estetických kategorií, pojmem, o kterém se publikovaly práce a o kterém se vedla vášnivá polemika. A existovala i celá řada cestovatelů či výletníků, kteří vyráželi na cesty, aby ho hledali, ba dokonce aby ho "lovili". V této knize ale nepůjde ani tak o analyzování změn významu malebna v jazyce, jako spíše o využití diskuse nad tímto pojmem ke zkoumání proměn našich preferencí vůči přírodě a též zkoumání vztahu naší zkušenosti s vizuálním uměním při pohledu na krajinu. Kniha se pokusí po úvodních kapitolách o estetickém oceňování přírody v 18. století představit především chápání pojmu malebna v dílech jeho britských teoretiků. Kromě přesahů do výše jmenovaných "praktických" oblastí se v posledních kapitolách pokusí o výhled na jeho další chápání v průběhu 19. a 20. století s důrazem na středoevropskou oblast.

Ani tisíce a tisíce stran by nestačily na popis přírody národních parků České republiky. Krajiny národních parků se každým ránem probouzejí do jiné podoby a ani tisíce snímků by nezachytily všechny jejich tváře. Proto vás tato kniha může seznámit jen s malou částí toho nejkrásnějšího a nejvzácnějšího... Více než 300 barevných fotografií. Kniha je trojjazyčná: česky, anglicky a německy.