Anně je 16 let, baví ji přírodovědný kroužek a moc by chtěla vědět, jak bude vypadat svět v budoucnosti. To se jí vyplní – po gaarderovsku – prostřednictvím snu. Dívka jménem Nova si 11. prosince 2082, tedy o sedmdesát let později, než je Annina přítomná chvíle, otevře počítač a najde tam dopis od prababičky z 11. prosince 2012. Svět budoucnosti vypadá docela jinak. V rodinném sadu stojí rodiče na žebříku a opylovávají štětečkem stromy, protože hmyz je vzácnost. Nova si přeje zažít svět, jak vypadal za prababiččina mládí. Kdyby se tak Nova mohla vrátit, mohla by něčemu zabránit, dělat něco jinak, vynasnažit se nějak, aby zvířata nevyhynula. (Některé vyhynulé druhy se podařilo udržet jen ve speciální zoologické zahradě.) Jako červená nit se knihou táhne téma: Každý by si měl uvědomit, že jeho odpovědností je, abychom zanechali zemi v takovém stavu, v jakém byla, když jsme na ní žili. Autor se nevyhýbá ani politickým tématům, jako je rozšiřující se poušť a z toho plynoucí agresivita tamních národů, přílišné spoléhání na těžbu ropy, obchodování s tzv. klimatickými kvótami. V knize najdou čtenáři řadu opakujících se motivů ze Sofiina světa. Místo filosofie a dějin myšlení se román zajímá o přírodu a ekologii.

Komiksový příběh dvou umělých bytostí je určen dětem od 8 do 12 let. Na pozadí pouti dvou mechanických rybiček se odkrývají ekologické problémy na planetě Zemi. Příběh varuje před katastrofami způsobenými člověkem či samotnou přírodou. Záměrem je, aby se čtenáři choval k přírodě citlivě i ve zdánlivě nevinných situacích a mysleli na Zemi jako na jediný domov, který mají a který si nemohou dovolit svévolně ničit.

Pohádkový příběh o medvídkovi, jehož rodiče se rozešli. Otec, polární medvěd, se vrátil do své ledové říše a medvědice grizzly vychovala Kumu sama. Jeho asijská babička, černá medvědice Ayako, mu říkala Kuma, což znamená japonsky „roztomilý“. Malý medvídek toužil najít svého otce, a tak se vydal do Arktidy. Po cestě se seznámil s liškou Fleur de Nuit, kterou chtěl ulovit pytlák Rapki. Malý čtenář zažívá se zvířaty mnohá dobrodružství, a nenásilně se seznamuje s tématy mezilidských vztahů i ekologické výchovy.

Na přírodovědnou expedici zve děti autor knížky Minimax a mravenec. Devítiletý syn přírodovědce Max se po vzoru svého otce stává badatelem a zkouší své první pokusy a pozorování. Jsou prázdniny a za objekt své pozornosti si kluk vybere mravence. Stane se však něco nečekaného, z malého Maxe se stane ještě menší Minimax – kluk „minirozměrů“ srovnatelný s mravencem. Z předmětu experimentu je náhle pan kolega mravenec. Nyní už nejde Maxovi o bádání, ale o to, jak se dostane domů. A co tomu řeknou rodiče? Po překonání nečekaných nástrah: útěku před pavoukem, letu na motýlovi... se k večeru opravdu dostane domů. Poučil se? Povyroste?Nový knižní text Jiřího Dvořáka nenechá čtenáře na pochybách, že má před sebou dílo napsané znalcem světa rostlin i zvířat – autor je botanik, který umí dětem předestřít příběh o živém světě, jež nás všechny obklopuje, se samozřejmostí a napětím. Poučení, které z přečteného vyplývá, není ani nudné, ani odtažité nebo nesrozumitelné.

Cílem knížky je formou jednoduchého pohádkového příběhu seznámit děti s nejběžnějšími jedovatými rostlinami v jejich okolí. Malá víla Vincencie je zakleta zlým čarodějem Rulíkem Zlomocným. Kouzlo může zlomit pouze ten, kdo rozpozná všechny rostliny použité v čarovném věnci, pomocí kterého Rulík Vincencii zaklel. Usušené listy a bobule z věnce se musí vrátit keři, ze kterého pocházejí. Ostatní víly nakonec postupně všechny keře najdou, úkol splní a Vincencie šťastně vyvázne ze spárů zlého čaroděje. Kniha je určena dětem mladšího školního věku, předškolákům a jejich rodičům. Poslouží také učitelkám v mateřských školách. Daniela Krolupperová je překladatelka, novinářka, spisovatelka, za dětské knížky získala v letech 2003 a 2006 Cenu učitelů. V Portálu vyšla její kniha Putování za nejmocnějším kouzlem (2007).

Pohádkový příběh vypráví o mořské panence, kterou bídný černokněžník Mořemor zlým kouzlem odnese daleko od rodného moře až k prameni horského potůčku. Panenku čeká strastiplná cesta domů. Naštěstí jí pomohou dobří tvorové, kteří žijí ve vodě a kolem ní. Děti se při čtení nenásilnou formou seznámí s nejběžnějšími živočichy i rostlinami v okolí vodních toků a moře, a zároveň také s koloběhem vody (horský pramínek vytvoří potok, který se vlévá do říčky, říčka do řeky a řeka do moře). Za každou kapitolou následuje několik jednoduchých otázek, aby si děti upevnily v paměti nabyté znalosti. Knížka je určena předškolákům a dětem mladšího školního věku.

Království růží postihlo zlé prokletí. Bylo napadeno neznámými vetřelci, černými tvorečky, kteří způsobili, že růžové keře začaly vadnout a chřadnout. Celému království hrozí skáza. Je ohrožen i život růžových víl obývajících růžové keře. Najdou víly někoho, kdo je zachrání? Příběh mizících hmyzíků je pohádka, která dětským čtenářům pootevře okénko do tajemného světa dobře známých drobných živočichů. Poznává jejich vlastnosti a řeší jednoduché otázky připojené za každou kapitolou. Mezi nepatrnými stébly trav se odehrávají velké příběhy pro malé (i větší) děti. Stačí se začíst. Kniha je určena dětem mladšího školního věku, předškolákům a jejich rodičům. Poslouží také učitelkám v mateřských školách. Daniela Krolupperová je překladatelka, novinářka, spisovatelka, za dětské knížky získala v letech 2003 a 2006 Cenu učitelů. V Portálu vyšla její kniha Putování za nejmocnějším kouzlem (2007), Zákeřné keře (2010), Rybí sliby (2011).

Hravé interaktivní vyprávění o Zemi a jejím postavení ve vesmíru. Knížka podporuje tvořivost, rukodělnou činnost, a hlavně pomáhá rozvíjet prostorovou představivost dětí spojením textu s názorným a zároveň poetickým zobrazením v ilustracích. Obsahem přispívá také k environmentální výchově. Jazyk autorky přibližuje zobrazované jevy jednoduchými větami, srozumitelnými pro malé děti, které jsou prostřídány rytmickými, jazykově čistými verši. Dětskému vnímání odpovídá celkový dojem hravosti. Kniha je jazykovým i výtvarným vyjádřením naprosto originální a současná, v roce 1993 získala ocenění Zlatá stuha (první vydání v r. 1992). Kniha je psána pro děti od 4 do 8 let. Rodiče ji mohou přečítat dětem, využijí ji i učitelky MŠ (téma odpovídá RVP PV). Nové vydání ilustrovala Katarína Ilkovičová. Milena Lukešová zasvětila celý svůj život literatuře pro děti a mládež. Těžištěm jejího díla byla tvorba pro nejmenší děti a začínající čtenáře. Kromě vlastní autorské tvorby se věnovala také překladům. Napsala desítky knih, patří k nim mj. nápaditá leporela, obrázkové encyklopedie (Knížky pro Lucinku, Velká obrázková kniha o zvířatech), sbírky dětských veršů (Bačkůrky z mechu) i poezie pro dospívající mládež (Nahej v trní), spolupracovala s dětskými časopisy. V roce 2007 byla Mileně Lukešové udělena Zlatá stuha 2006 za celoživotní novátorský přínos literatuře pro děti a mládež.

Knížka vypráví o přírodě, která nás obklopuje od chvíle, kdy vykročíme z domu. Něžný příběh naznačuje, jak je příroda navzájem propojená a že ji každý může dát s radostí trochu svobody.

Tato kniha je výjimečná tím, že představuje ochranu přírody jako dobrodružství a ukazuje, že člověk nemusí být dospělák, aby dokázal něco změnit. Kromě informací a praktických návodů, které děti můžou zkoušet samy doma, ve škole, s rodiči nebo s kamarády, obsahuje zábavné ekopokusy, kvízy a spoustu odkazů na internetové stránky, kde se kluci a holky mohou dozvědět víc. Českou verzi knihy, které se ve světě prodalo více než milion výtisků, navrhla ilustrátorka a grafička Kateřina Janatová jako krásnou věc, kterou budou děti rády brát do ruky a ke které se budou rády vracet. Určeno dětem ve věku 8-12 let (a nejen jim!).