Evropská unie sleduje raketový nárůst cen energií a připravuje návrh nástrojů, jak proti němu bojovat na evropské úrovni. Po společném jednání unijních ministrů pro energetiku to podle agentury Reuters řekla španělská ministryně energetiky a životního prostředí Teresa Riberaová.

Na realistickém přístupu k plnění klimatických cílů se shodli předsedové horních komor českého a německého parlamentu Miloš Vystrčil (ODS) a Reiner Haseloff (CDU). Podle nich plánované snižování emisí nesmí mít negativní dopady na ekonomiku, soběstačnost a bezpečnost, uvedli v Praze. Podle Haseloffa je třeba využívat nové technologie, aby se Česko a Německo mohly nadále vyvíjet jako průmyslové země.

Polští horníci z dolu Turów jsou rozhořčeni rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie o uvalení pokuty na Polsko, hrozí demonstrací před sídlem soudu v Lucembursku a nevylučují zablokování dálnice vedoucí do Německa, uvedl list Gazeta Wyborcza. Termíny protestů dosud nebyly stanoveny.

Indičtí úředníci ve státě Ásám veřejně spálili na 2500 nosorožčích rohů. U příležitosti Světového dne nosorožců se tak snažili upozornit na nutnost ochrany těchto vzácných zvířat a potřebu ukončit pytláctví, napsala agentura AP. Pytláci nosorožce loví pro jejich rohy, kterým někteří lidé připisují léčivé účinky.

Evropská komise by měla zvážit problematické aspekty a potřebnost nového emisního standardu Euro 7 po roce 2025 pro lehká a těžká silniční vozidla. Jeho navrhovaná podoba je téměř nesplnitelná a bude znamenat zdražení nových aut a stárnutí vozového parku. Vyplývá to z dopisu, který ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček poslal čtyřem eurokomisařům. Podle něj chce Česká republika zabránit tomu, aby se snížila konkurenceschopnost automobilového průmyslu.

Čínský prezident Si Ťin-pching slíbil ve svém projevu na Valném shromáždění OSN, že jeho země nebude budovat nové uhelné elektrárny v zahraničí. Ve své řeči potvrdil závazek, že Čína dosáhne uhlíkové neutrality před rokem 2060, uvedla agentura Reuters. Slova čínského vůdce přivítal zvláštní zmocněnec Spojených států pro otázky změn klimatu John Kerry a generální tajemník OSN António Guterres.

Změny klimatu považují v Česku za závažný problém více než čtyři pětiny lidí ve věku od 15 do 20 let. Dvě třetiny mladých pokládají za důležité, aby Česká republika snižovala své emise skleníkových plynů bez ohledu na postup jiných zemí. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků průzkumu, který připravila katedra environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a organizace Green Dock ve spolupráci s organizací Člověk v tísni.

Austrálie za poslední tři roky přišla o 30 procent koalů medvídkovitých. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Australskou nadaci na ochranu koalů, podle níž za úbytkem stojí především vlny sucha, lesní požáry a kácení stromů za účelem nové výstavby.

Kapacity pro výrobu elektřiny z uhlí v České republice výrazně převyšují potřeby této země, což vytváří prostor k jejich snižování. Tvrdí to studie organizace Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA), která zkoumá situaci v devíti evropských zemích. Upozorňuje také, že Česká republika je v rámci Evropy pozadu ve využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Většina zemí Evropské unie dál překračuje limity koncentrace škodlivých látek v ovzduší, i když situaci dočasně zlepšila opatření proti pandemii covidu-19, díky nimž se mnohde kvalita vzduchu zvýšila. Ve své zprávě to uvedla Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), která v ní prezentuje výsledky měření z roku 2019 a také předběžná data z loňského roku. Česko podle ní patří k zemím, které předloni překročily limity u většiny sledovaných látek včetně oxidu dusičitého (NO2), prachových částic, přízemního ozonu či benzoapyrenu.

Německá ekologická organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH) zažalovala automobilky BMW a Mercedes-Benz. Chce tyto německé podniky soudní cestou přimět k tomu, aby do roku 2030 ukončily výrobu automobilů se spalovacím motorem, informovala agentura DPA.

Pokuta pro Polsko vyměřená Soudním dvorem Evropské unie kvůli nezastavení těžby v hnědouhelném dole Turów poblíž české hranice je příliš nízká a přišla pozdě, míní obyvatel Uhelné Milan Starec. Osada patřící pod Hrádek nad Nisou na Liberecku je na české straně spolu s Václavcemi nejblíž polského dolu.

Postup úřadů bezprostředně po loňské otravě řeky Bečvy byl nekoordinovaný, souhlasí náměstkyně zlínského hejtmana Hana Ančincová (Piráti) se závěry sněmovní vyšetřovací komise. Závěrečná zpráva komise upozorňuje i na nedostatečný odběr vzorků po havárii, s čímž se náměstkyně taktéž ztotožňuje. Odpovědnost za zvládnutí podobných událostí by ale podle ní měla zůstat České inspekci životního prostředí (ČIŽP), byť její práci komise kritizovala.

Liberecký kraj bude požadovat po Evropské komisi (EK), aby vytvořila speciální dotační program a převedla do něj vybrané penále od Polska v souvislosti s příhraničním hnědouhelným dolem Turów. Zároveň bude chtít, aby peníze z tohoto programu uvolnila EK na opatření, které souvisí s negativními dopady těžby Turówa na životy obyvatel České republiky. Zejména na zajištění náhradních zdrojů pitné vody, monitoring hluku, prašnosti a poklesu terénů v oblasti zasažené činností tohoto dolu. Usnesení schválili zastupitelé Libereckého kraje.

Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki důrazně odmítl pondělní rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie uložit Polsku pokutu kvůli sporu s Českem ohledně dolu Turów. Podle premiéra je verdikt naprosto špatný a Varšava využije všechny právní i jiné prostředky k tomu, aby prokázala nevyváženost tohoto verdiktu. Informovala o tom zpravodajská televize TVN24, podle níž Morawiecki také obvinil Česko z nedostatku dobré vůle.

Dnes v podvečer se uskuteční první část dvoudenní on-line konference na téma kanálu Dunaj-Odra-Labe, na které budou odborníci hovořit o ekologických a ekonomických dopadech možné výstavby nákladného projektu. Konference se bude po oba dny konat od 17:00 do 18:30. ČTK to sdělil Jiří Kaňa, mluvčí neziskové organizace Arnika, která akci pořádá. Přípravu první části vodního koridoru na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi schválila vláda loni v říjnu. Tato etapa by měla stát zhruba 15 miliard korun.

Ekologičtí aktivisté dnes v Británii zablokovali provoz na frekventovaném dálničním obchvatu Londýna, policie kvůli tomu zatkla 23 lidí. Informoval o tom server BBC. Aktivisté z hnutí Insulate Britain chtějí přimět vládu, aby více investovala do izolace budov, což podle nich povede k úsporám energie a nižším emisím. Ministryně vnitra Priti Patelová protest označila za "nepřijatelný".

V pátek 17. září zveřejnila společnost Agrofert informaci o posudku, který neshledal spojitost mezi výrobními a provozními procesy společnosti DEZA a ekologickou havárií na řece Bečvě z loňského září. Znalecký posudek vypracovala Fakulta stavební Vysokého učení technického v Brně. Posudek ani jeho část ale není možné získat.

Britský premiér Boris Johnson společně s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem hostil jednání desítek světových lídrů na téma finanční podpory rozvojovým zemím v boji proti klimatickým změnám. Poskytování nejen finanční pomoci označil za povinnost bohatších zemí a vyzval k naplnění slibu vysbírat na tento účel každý rok 100 miliard dolarů (skoro 22 bilionů Kč). Podle čerstvé zprávy zatím totiž slíbené peníze do chudších regionů neproudí.

Letošní pokus s roztokem chloridu sodného v řece Bečvě nemohl ohrozit kvalitu vody, ani tamní flóru a faunu. Tvrdí to zástupci hustopečské rybářské organizace, kteří v pátek kvůli podezření ohledně porušení vodního zákona vypovídali na České inspekci životního prostředí (ČIŽP). Jejich tvrzení podle nich dokládají studie odborníků i rozhodnutí zlínského krajského úřadu, podle kterého o porušení zákona nešlo. Mluvčí ČIŽP Jiří Ovečka nechtěl jednání komentovat. Pokus měl prokázat proces mísení látek v řece. Experimentem se rybáři a vědci snažili přispět k objasnění loňské otravy řeky, kterou podle inspekce zavinil únik kyanidů.

České firmy meziročně navýšily podíl aut na alternativní pohon. Zatímco loni mělo alespoň jeden takový typ vozidla 14 procent podniků, letos je to již 22 procent firem. Zájem stoupl především u plug-in hybridních vozů a elektromobilů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Arval. I přesto české firmy ve využívání alternativních technologií v Evropě zaostávají a v EU jsou stále poslední.

Závěrečná zpráva sněmovní komise k otravě řeky Bečvě potvrzuje podle členů rybářského svazu jejich dlouhodobou kritiku ohledně nekoordinovanosti postupu úřadů. Shodují se také na nedostatečném odběru vzorků. Pokud by podle nich byl postup důslednější, mohly být okolnosti katastrofy odhaleny podstatně dříve. "Havárie na Bečvě je strašně vysoce zvednutý varovný prst pro všechny, kteří to mohli způsobit, nebo pro ty, kteří to měli zjistit nebo zajistit a kteří měli tu havárii likvidovat," řekl ČTK šéf hustopečských rybářů Stanislav Pernický, který byl loni na místě havárie mezi prvními.

Sankce pro Polsko za to, že nezastavilo těžbu v hnědouhelném dole Turów, jsou příliš nízké, uvedla ekologická organizace Greenpeace. Soudní dvůr Evropské unie vyměřil Polsku pokutu půl milionu eur (12,7 milionu korun) denně. Pokutu má Varšava platit do chvíle, než uposlechne jarního příkazu soudu a práce v dole poblíž české hranice ukončí. Podle právničky Frank Bold Advokáti Petry Urbanové není částka pro Polsko dost "motivační". Polská vláda už v reakci na soudní rozhodnutí uvedla, že těžba v dole Turów bude pokračovat. Česká republika původně požadovala sankci pět milionů eur (127 milionů korun) denně.

Závěry zveřejněné zprávy sněmovní vyšetřovací komise k loňské ekologické katastrofě na řece Bečvě nejsou překvapivé. ČTK to sdělil Kamil Repeš z neziskové organizace Arnika. Podle Repeše se ve zprávě píše to, co ekologické organizace tvrdily dlouhodobě. Dodal také, že dosud chybí evidence všech výustí na Bečvě, což považuje za zarážející i Jan Freidinger z organizace Greenpeace. Freidinger také míní, že zpráva ještě zvýraznila, že vyšetřování provází řada pochybností, které zůstávají bez vysvětlení. Ocenil, že komise a její výstupy vznikly.

Každodenní sankci pro Polsko půl milionu eur vnímá ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) jako výraznou motivaci a nátlak na to, aby se v Turówu přestalo těžit u českých hranic. "Je to jasný důkaz, že evropský soudní dvůr to bere za závažné postižení životního prostředí. Půl milionu eur není málo," řekl ministr novinářům v reakci na rozhodnutí, podle kterého má Polsko platit pokutu zhruba 12,7 milionu korun denně za to, že nezastavilo těžbu uhlí. Finanční sankci má Varšava platit do chvíle, než uposlechne jarního příkazu soudu a práce v dole ukončí. Postup Soudního dvora Evropské unie uvítal i ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Jednání budou podle obou pokračovat. Podle Brabce jde hlavně o dohodu na technických podmínkách, které musejí být splněny před jakoukoli úvahou o pokračováním další těžby.

Představitelé Strany zelených včera u příležitosti roku od ekologické katastrofy na řece Bečvě odhalili na břehu řeky nedaleko Valašského Meziříčí na Vsetínsku sochu, na které je busta premiéra Andreje Babiše (ANO) a pod ní nápis Ryba smrdí od hlavy. Spolupředsedkyně Zelených Magdalena Davis na brífinku uvedla, že instituce, které mají přírodu chránit, selhaly. "Protože ryba smrdí od hlavy, proto je pro nás symbolem otrávené Bečvy hlava současného premiéra Andreje Babiše," uvedla Davis.

Do hry o to, jak má vypadat zemědělská krajina, se vložil nepravděpodobný účastník: hlavní město Praha. Chce dokázat, že je možné hospodařit v krajině šetrně. Rozdělilo proto své pozemky mezemi a alejemi a pronajalo je pod podmínkou, že se na nich bude hospodařit ekologicky. Zemědělci ale dlouhodobě tvrdí, že to je ekonomicky nemožné. Praha se tak dostala do jakési opozice proti všeobecně prosazovanému zemědělskému konsenzu. Kdo jsou noví pražští ekozemědělci?

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) považuje závěrečnou zprávu sněmovní vyšetřovací komise k Bečvě za zpolitizovanou. Jsou v ní neodborné závěry vytržené z kontextu, manipulace a negativní tendence vůči České inspekci životního prostředí (ČIŽP), řekl na dnešní tiskové konferenci. Otrava přesně před rokem poničila biotop na 40 kilometrech řeky.

Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) doufá, že soudním dvorem EU vyměřená pokuta ohledně dolu Turów uspíší mezivládní jednání s Polskem. Podle rozhodnutí soudního dvora má Polsko platit pokutu ve výši půl milionu eur (12,7 milionu korun) denně za to, že nezastavilo těžbu v dole poblíž české hranice. Důl se nachází v regionu, který sousední s Libereckem.

Soudní dvůr Evropské unie vyměřil Polsku pokutu ve výši půl milionu eur (12,7 milionu korun) denně za to, že nezastavilo těžbu v hnědouhelném dole Turów poblíž české hranice. Finanční sankci má Varšava platit do chvíle, než uposlechne jarního příkazu soudu a práce v dole ukončí. Generální ředitel společnosti PGE, která důl vlastní, dnes podle agentury Reuters uvedl, že s rozhodnutím soudu o pokutě nesouhlasí a očekává pokračování těžby v dole.