Tým Zuzany Musilové z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze úspěšně otestoval dvacítku umělých plovoucích ostrovů, které nyní nabízejí více možností k hnízdění vodních ptáků. Na obhospodařovaných rybnících v jižních Čechách, tradičních hnízdištích vodních ptáků, plovoucí ostrovy využívají racci chechtaví, rybáci obecní a některé druhy kachen.

Měnící se roční období a dramatické změny v povětrnostních podmínkách ovlivňují spánek divokých zvířat. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu, na kterém spolupracovali čeští vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze. Podle studie působí nejhůře na spánek divokých zvířat teplejší letní teploty, naopak lépe působí chladnější teploty nebo déšť. Nekvalitní spánek pak má vliv na celkové zdraví a pohodu zvířat.

Hudební nástroje, nábytek, interiérové obklady, sudy na víno či whisky nebo třeba pažby zbraní vyrábí truhláři z cenných sortimentů zejména listnatého dříví, které se najdou také v tuzemsku. Od roku 2022 ho v dražbách nabízí i Lesy České republiky a dodávají tak na trh dříví hodnotné svou pevností, kresbou, barvou i texturou. Jde o nejkvalitnější dříví, se kterým podnik obchoduje.

Ochránci přírody z Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava opětovně upozorňují na šíření invazní rostliny klejichy hedvábné. V případě zjištění jejího výskytu je podle nich potřebné zakročit neprodleně. Správa CHKO o tom informovala na webu.

V rezervaci velkých kopytníků v Novohradských horách na Českokrumlovsku přibyly k praturům dvě klisny divokých koní. Momentálně žijí v komplexu čtyři zvířata, v budoucnu se jejich počet zvýší na 15. ČTK to řekl Dalibor Dostál z organizace Česká krajina, která na projektu spolupracuje.

Norování je zbytečně krutá metoda lovu, která nepatří do 21. století. To se snaží ukázat organizace Svoboda zvířat v nové kampani Nora patří lišce. Téma norování bylo žhavé už v minulosti. V roce 2015 v souvislosti s projednávanou novelou zákona o myslivosti vznikly petice jak podporující zákaz norování, tak jeho zachování. Jedním z argumentů myslivců bylo, že jde o efektivní způsob lovu lišek, který je součástí myslivecké tradice.

Agrolesnictví, před několika lety v Česku ještě prakticky zapomenuté a neznámé, se mezi českými zemědělci pozvolna prosazuje jako alternativa k současné podobě hospodaření na zemědělské půdě. Podle Martina Klimánka z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity se to daří díky novým dotačním titulům a relativně nedávné změně legislativy. Řekl to na tiskové konferenci, jež byla součástí mezinárodní agrolesnické konference na Mendelově univerzitě.

Díky dvouletému projektu pražské České zemědělské univerzity (ČZU) bylo možné se zbavit desítky invazivních druhů v českých národních parcích. Dříve chyběly finance a pracovní síla. Do projektu se mimo odborníků zapojila i veřejnost, například skautské oddíly nebo různé zájmové skupiny. Invazivní druhy vytlačují původní rostliny a jejich likvidace omezuje jejich další šíření a dává šanci prosadit se původním ohroženým druhům. Jejich odstranění pomáhá chránit přírodní rozmanitost. Projekt financovaly takzvané norské fondy z programu Rago.

Pokud nenastanou komplikace, měla by letos na Českomoravské vysočině vyletět mláďata orlů mořských z rekordních 25 hnízd. Podařilo se dokonce zahnízdit i orlu mořskému, který byl letos v lednu přiotráven nervovým jedem karbofuranem nedaleko obce Benátky u Žďírce nad Doubravou. Při ochraně hnízd je zásadní spolupráce s lesními hospodáři.

Plasty jasných barev jako je červená, modrá a zelená se rozkládají a tvoří mikroplasty rychleji než ty s méně nápadnými barvami. Důvodem je jejich větší náchylnost k poškození UV zářením, které mění strukturu plastu, činí ho křehčím a náchylnějším k rozpadnutí. Studie vědců z University of Leicester publikovaná v časopise Environmental Pollution ukazuje, jak důležitou roli v životnosti plastů hrají barviva.