https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/milovicka-rezervace-velkych-kopytniku-si-pripomina-10-let-existence
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Milovická rezervace velkých kopytníků si připomíná 10 let existence

5.2.2025 05:15 | PRAHA (Ekolist.cz)
Foto | Vojtěch Lukáš / Česká krajina
Když koncem ledna roku 2015 přijelo do bývalého vojenského prostoru Milovice první stádo divokých koní, byl to nejenom začátek záchrany přírody v této biologicky cenné lokalitě, ale i důležité systémové změny v české ochraně přírody.
 
Stáda velkých kopytníků v areálu zrušeného armádního cvičiště se postupně rozrostla ještě o zubry i zpětně šlechtěné pratury a rezervace se zvětšila z původních 40 hektarů na současných 350 hektarů. „Projekt byl původně zaměřený především na obnovu a záchranu biologické rozmanitosti zrušeného vojenského újezdu. Postupně se ale stal i významným nástrojem ochrany klimatu a obnovy půdy. Navíc se lokalita stala oblíbeným cílem turistů z celé České republiky i ze zahraničí,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která založila milovickou rezervaci ve spolupráci s vědci.

Rezervace postupně získala několik českých, evropských i světových prvenství. Byla první a je dodnes největší rezervací velkých kopytníků v České republice. Je zároveň prvním českým projektem, který získal všechny tři nejprestižnější ekologické ceny udílené v tuzemsku, tedy Cenu Josefa Vavrouška, Cenu SDGs za naplňování Cílů udržitelného rozvoje OSN v České republice a cenu E.ON Energy Globe.

Díky milovické rezervaci zároveň vzniklo v Česku největší stádo divokých koní v Evropě mimo Velkou Británii. Milovické stádo divokých koní bylo stejně jako stádo zpětně šlechtěných praturů první ve střední a východní Evropě. Milovice se zároveň staly prvním místem na světě, kde se divocí koně, zubři a zpětně šlechtění pratuři objevili v rámci jedné rezervace.

Přede dvěma lety se pak milovické rezervace stala jediným místem na světě, kde vědci zjistili přítomnost vzácného druhu perloočky nazvané hrotnatka neočekávaná. Díky mnoha unikátům se rezervace velkých kopytníků stala na několik let světově nejsledovanějším českým projektem, o kterém opakovaně informovala prestižní zahraniční média jako New York Times, Washington Post nebo BBC.

Z výsledků projektu jsou nadšení i vědci, kteří se na jeho přípravách od počátku podíleli. „Jako biolog bych čekal, že tyto procesy budou trvat desetiletí. Ale už během jednotek let jsou pozitivní změny natolik viditelné, že jsou rozpoznatelné pouhým pohledem. A potvrzují je i výsledky biologického monitoringu,“ konstatoval Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Namísto původně převládajících tří druhů expanzivních trav vědci v rezervaci po několika letech napočítali více než 111 druhů květin. Výrazně se zvýšily i populace nejvzácnějších druhů na území pastevní rezervace. Počty jedinců motýla modráska hořcového vzrostly o 1700 procent, počty mladých rostlin nejohroženější květiny hořce křížatého narostly dokonce o 5553 procent. V rezervaci se daří vzácným korýšům, jako jsou listonozi a žábronožky, nebo ohroženým ptákům, jako je dudek chocholatý nebo vlha pestrá.

„Rezervace ukázala, jak výborné výsledky přináší obnova přírody s pomocí velkých kopytníků, založená na spolupráci vědců, ochránců přírody, veřejných institucí, vlastníků pozemků, veřejnosti i firemních a nadačních dárců. Všem, kteří milovické rezervaci pomohli a podpořili ji v minulých letech, za to patří obrovské poděkování,“ uzavřel Dalibor Dostál.

Foto | Vojtěch Lukáš / Česká krajina

První stádo divokých koní přivezli ochránci přírody do bývalého vojenského prostoru Milovice 28. ledna roku 2015, po několika týdnech v aklimatizační ohradě je pak vypustili do rezervace v březnu 2015.

Milovický projekt inspiroval řadu dalších lokalit v České republice. V současné době velcí kopytníci obnovují přírodu v celkem 15 rezervacích od Aše po Znojmo na celkové ploše 700 hektarů. Přirozená pastva velkých býložravců je certifikovanou metodou péče o krajinu a je klíčovou součástí realizace evropského nařízení o obnově přírody, které zavazuje členské země k obnově cenných ekosystémů na 20 procentech území souše do roku 2030 a jejich úplné obnově do roku 2050.

Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Kooperativa, Nadace Qminers, Nadace Benetheo, E.ON, JRD, Nadace O, Accace, Nadace Tipsport, ČEPS, Carborundum Electrite, Amanita Design, Linde, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Hornbach, Printwell, Delta Light Czech, LaNiche, Projan Service, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Vertue, Beire, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Abrasiv, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.


reklama

 
foto - Dostál Dalibor
Dalibor Dostál
Autor je ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

5.2.2025 11:00
Ano, systémové změny. To je to nejdůležitější.
Pochopit, že čistá bezzásahovost, zejména v NPR, PR, CHKO nebo NP je zhouba biodiverzity. Zásahy lidí je třeba omezit, to ano, ale nahradit je zásahovostí přirozenou, zejména pastvou velkých kopytníků v přiměřené míře.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

5.2.2025 12:26 Reaguje na Slavomil Vinkler
Abychom si mohli dovolit takové rezervace, musíme někde jinde intenzívními postupy vyrobit dostatek potravin a surovin. Kvůli tomu v minulosti ta biodiverzita zanikala.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.2.2025 12:50 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Ano nicméně. Ty rezervace jsou většinou dávno zřízené. A proč je tedy neudržovat? PROČ JE nechávat na pospas devastaci zarůstáním?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

5.2.2025 17:31 Reaguje na Slavomil Vinkler
mě by spíš zajímalo, jestli vůbec v těch zkratkách NPR, PR, CHKO A NP, které jste napsal, vidíte vůbec nějaký rozdíl neb rozdíl v nich opravdu je.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.2.2025 17:44 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Rozdíl zásadní v nich totiž není. O všechny je třeba intenzivně pečovat. Jen pro každou rezervaci je nutný specifický plán péče podle předmětu ochrany a ten konkretně naplňovat.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

6.2.2025 08:38 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Je.V nějakém trampském videu kamarád:"sem mě vodil děda,poznával jsem přírodu"...
Já jako pacholík louky kolem Divoké Oslavy,dnes nějaké z těch písmenek,znamená to,kopie z Mapy cz."Vstup: nepřístupný
upozornění: V národní přírodní rezervaci je ze zákona zakázán přístup k místům ležícím mimo schválené turistické značení".dříve louky,dnes kopřivy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.2.2025 17:15 Reaguje na Emil Bernardy
No vidíte. Ty louky by se měly vypásat a sklízet seno.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

11.2.2025 07:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ne.Tam je to pro zvířata nepřístupné.Trampové či skauti s kosami,dnes křovinořezy,ve volném čase.Mezi válkami i po válce skauti , i já tak snad 1970,potom trampové.Udržovaná louka s ohništěm,sezením a totemem,udržovaná lávka přez řeku.Dnes kopřivodžungle.Nepřístupná.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

5.2.2025 17:26
další zajímavé místo by mohlo být Ralsko...kde by mohl být i Los.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.2.2025 17:45 Reaguje na Jaroslav Řezáč
No mohl, ale je to dost malé. To by musela být obora.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

6.2.2025 07:42 Reaguje na Slavomil Vinkler
myslel jsem vojenský újezd Ralsko, to tak malé není ale v zásadě dost lesnaté, což by Losům vyhovovalo.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.2.2025 08:14 Reaguje na Jaroslav Řezáč
No spíše zbožňují bažiny a ty jsou hlavně mezi Doksy a Letiště Hradčany. U silnice a letiště.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.2.2025 09:31
Mne nejvíc udivuje, že obory s lovnou zvěří jsou fuj, ale obory se zvěří,
která končí v kafilérii, jsou EKO. Příroda má být nejenom chráněna, ale
má být využita ke spotřebě a nikoliv ke zmaru likvidací v kafilérii. A
víte proč v kafilérii? No protože u polodivokého chovu není zaručena
zdravotní nezávadnost masa takových zvířat a navíc jsou určena k dožití
a tudíž snížené kvalitě masa. Přestárlá zvířata mají navíc v sobě více
nastřádáno různých škodlivých látek a proto i ta kafilérie. Klamání
laické veřejnosti přejmenováním OBORY na REZERVACI je účelový podvod,
aby nemuseli splňovat požadavky na oboru, včetně dohledu nad zdravím
a životní pohodě zvířat. Napájedlem pak může být kaliště s trusem a
nikoliv zdroj nezávadné vody a místo prevence se spoléhají na zázrak,
že tam nepropukne nějaká epidemie s úhyny. Za 10 let se zvířat už
namnožilo tolik, že je nabízejí po celé republice, kde žijí pouze
bez možnosti množení jako skupiny pouze samic, či samců, což je zcela
nepřirozené. Mnoho lokalit, které se dnes údajně bez spásání těmito
zvířaty neobejdou, bývaly v minulosti spásány domácími zvířaty, ale
to nebyly tak přísné předpisy na jejich chov, jako nyní. Domácí
zvířata jsou týrány, když z hladu žerou nekvalitní píci, ale když
ji žerou chráněná zvířata, tak to týrání není. Víte, že kdysi ta
chráněná území bývaly často obecními pastvinami pro pasení zvířat
chudých obyvatel, aby nebyli odkázáni na dobročinnost? Ta zvířata
chudých musela žrát co bylo a tak spásala to, co s velkou slávou
nyní spásají dotovaná chráněná zvířata. Díky těch zvířat chudiny
tak přežily ty chráněné louky, které se nyní neobejdou bez těch
dotovaných chráněných zvířat. Nebýt ale těch dotací, tak buď ty
lokality zaniknou, ale proč nedotovat i spásání tím, co neskončí
v kafilérii, protože je pod veterinárním dozorem?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.2.2025 09:55 Reaguje na Břetislav Machaček
Teda, pořád dokola. Ty rezervace vám leží ale fest, fest, fest v žaludku.
Spásání domácími zvířaty se taky dotuje, ale je to dvousečné. Pastva jen v létě neomezuje stařinu a domácí zvířata jsou léčena antiparazitiky, což ničí zejména červy, hmyz a houby a tím biodiverzitu všeho ostatního. Týrat domácí krávy stařinou je opravdu týrání. Pokud žetre stařinu kůň zvyklý například v Kazachstanu nebo Exmor nebo pratur,... tak jaképak týrání. Když scípne hladem jelen je to týrání?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

6.2.2025 14:29 Reaguje na Slavomil Vinkler
předpokládám,že žertujete a provokujete pana Macháčka.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.2.2025 08:44 Reaguje na Emil Bernardy
Vůbec nežertuji. Pastva divokých nebo zdivočelých ferálních kopytníků je základ diverzity přírody. Samozřejmě s ohledem tam, kde to jde. Domácí zvířata jsou daleko méně vhodná, i když lepší než drátem do oka (bezzásah a zarostení náletem). Domácí zvířata, jak jistě jako veterinář víte, jsou cíleně a dlouhodobě šlechtěna člověkem na maximální užitkovost načež přežití zajišťuje hospodář. Divoká a ferální zvířata jsou šlechtěna přírodou na přežití.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.2.2025 08:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
Já byl před lety v Kazachstanu v lednu. Koně přežívali ve stepi při -40 a 30 cm sněhu, bez přikrmování, ale krávy měli v kravínech.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

7.2.2025 09:57 Reaguje na Slavomil Vinkler
A já byl před půlhodinou u koní a kraviček tu....
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.2.2025 08:48 Reaguje na Emil Bernardy
Co se týče kafilerie, je to jen formální otázka zákonů. A proč by koně, zubři nebo ferální skot nemohly být lovná zvěř , jako prase nebo jelen.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.2.2025 08:56 Reaguje na Slavomil Vinkler
Prase je jediná zvěř, která má u nás dvě (ve světě i všechny 3) formy. Divoká, zdivočelá (ferální) a domácí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.2.2025 16:29 Reaguje na Slavomil Vinkler
No teda není jediné. Koza i ovce mají tady taky divokou a domácí formu.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

11.2.2025 07:39 Reaguje na Slavomil Vinkler
Představme si,kolik energie,dříve LTO je třeba na likvidaci kadaveru..... úhlíková stopa.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.2.2025 00:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
1*
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.2.2025 16:31 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pročpak bych měl domácí krávy týrat stařinou? Prvý rok ji
odstraním(třeba i řízeným vypálením) a pak trávu od jara
vystavím pastvě směsí domácích zvířat. Jeden spásá to,
jiný zas tohle a třetí ten zbytek. To co nespase nikdo
(nedopásky)pokosím a nebo opět na podzim řízeně vypálím.
Nežádoucí rostliny tak nepotlačuji už jako neúživnou
stařinu, ale ještě jako mladou a hodnotnou trávu. Víte
nevím jak vy, ale já ještě pásl jako kluk krávu a bylo
ji co držet, aby nespásala to co nemá. Pokud si totiž
může zvíře vybrat, tak nedává přednost stařině před
čerstvě narostlou trávou a nebo voňavým senem. Pokud
je ta stařina jedinou potravou, tak jim nezbývá nic
jiné než žrát tu stařinu. Je stejné se zubry v Bělověži, když chodívají okolní pole osetá obilninami a pícninami.
Vždyť mají podle vás les plný pro ně chutné stařiny,
tak proč to dělají? Jó za bytelným plotem jim nic jiného
nezbývá a tak žerou, co tam je. Zkuste jim tam dát balíky
voňavého sena, zda je nevymění za stařinu ostřice. Pak
mi napište, zda za plotem mají možnost výběru a jak by
se chovali v krajině bez oplocení. Vaše sny o spásání
travin megafaunou skončí bez plotů spásáním obilnin,
pícnin a vysazených stromku u kterých dosáhnou výše,
než zajíci, srnčí a jiná zvěř. Takový zubr se podrbe
o stromek, ulomí ho jako sirku a co by na to řekli
vlastníci lesů a ochranáři obnovující áleje?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.2.2025 16:57 Reaguje na Břetislav Machaček
Furt si pletete pastvu domácí zvěře a divoké zvěře a pak ještě do toho zamícháte pastvu v polích. Zubry, koně nebo skot si nikdo nedovolí pást zcela volně, jak záměrně podsouváte. Konec konců ani domácí se nepasou volně, ale vždy v ohradě. Takže rezervace s oborou.
Odpovědět
PE

Petr Elias

7.2.2025 16:53 Reaguje na Břetislav Machaček
No jo Břéťo. Ty a tvůj třídní nepřítel. :D
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

9.2.2025 09:42
Česká krajina...... pozemek s těmito tury a koni je vykousaný,z poloviny bez vegetace.Když přijdou deště,zvířata se jistě po břicha brodí bahnem.Především kolem krmiště.O zamoření výběhu pazazity nemluvě.Tyto zvířata pokud potřebují pomoc,nemocné mládě,rodící matka,toto možné není.Divák čeká až uhyne.Česká krajina.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.2.2025 08:43 Reaguje na Emil Bernardy
I vypasené a vydupané plochy jsou biotop. Akorát to nesmí být příliš velké. Tyto plochy milují některé včely, vosy, vzácné jednoleté byliny...
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

10.2.2025 17:31 Reaguje na Slavomil Vinkler
Na vydupávané ploše neroste vůbec nic.Běžte se tam podívat.Já jich mám kolem sebe několik,příležitostně kolem krmelců jelenů.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.2.2025 08:45 Reaguje na Emil Bernardy
Jinak to je ten přírodní výběr = šlechtění na odolnost přírodou, místo lidského na užitek.Je to kruté, ale je to tak.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

10.2.2025 09:41 Reaguje na Slavomil Vinkler
Biotop je potom i skládka odpadu.Ale diskuze začala něčím co nazýváme kulturní krajina,udržitelná a udržovaná rovnováha flory,fauny včetně člověka.Ne člověka v kleci či na řetězu.

Mimochodem před cca 30ti roky panika kolem buštěhradské vyvážky strusky z železáren se změnila v nadšení z unikátního biotopu.Člověčí mozek je s prominutím,hodně nedokonalý.Pokus X omyl .Těch omylů je mnohohem více,než tušíme.A s prominutím i lumpáren.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.2.2025 17:09 Reaguje na Emil Bernardy
Ano i skládka odpadu je Biotop. Má li být užitečná, tak by měla podporovat biodiverzitu. Ano, zjistilo se že výsypky popela a strusky z elektráren mohou hostit vzácné živočichy. Výsypky povrchových dolů taky. Toť paradoxy co?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

10.2.2025 17:29 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ne,to není paradox.Na tom fakt není nic divného.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.2.2025 09:03 Reaguje na Emil Bernardy
Já to vím, lovili jsme na výsypkách nebo v cihelnách (na Moravě) vzácné pavouky.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

12.2.2025 08:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pálená cihla je naturprodukt a pavouka bez brýlí nevidím.Ale už desítky zvířat po cca půl tuny,kde za chvíli samci se budou pářit s dcerami a vnučkami.........to je něco.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist