Milovická rezervace velkých kopytníků si připomíná 10 let existence
Rezervace postupně získala několik českých, evropských i světových prvenství. Byla první a je dodnes největší rezervací velkých kopytníků v České republice. Je zároveň prvním českým projektem, který získal všechny tři nejprestižnější ekologické ceny udílené v tuzemsku, tedy Cenu Josefa Vavrouška, Cenu SDGs za naplňování Cílů udržitelného rozvoje OSN v České republice a cenu E.ON Energy Globe.
Díky milovické rezervaci zároveň vzniklo v Česku největší stádo divokých koní v Evropě mimo Velkou Británii. Milovické stádo divokých koní bylo stejně jako stádo zpětně šlechtěných praturů první ve střední a východní Evropě. Milovice se zároveň staly prvním místem na světě, kde se divocí koně, zubři a zpětně šlechtění pratuři objevili v rámci jedné rezervace.
Přede dvěma lety se pak milovické rezervace stala jediným místem na světě, kde vědci zjistili přítomnost vzácného druhu perloočky nazvané hrotnatka neočekávaná. Díky mnoha unikátům se rezervace velkých kopytníků stala na několik let světově nejsledovanějším českým projektem, o kterém opakovaně informovala prestižní zahraniční média jako New York Times, Washington Post nebo BBC.
Přečtěte si také |

Z výsledků projektu jsou nadšení i vědci, kteří se na jeho přípravách od počátku podíleli. „Jako biolog bych čekal, že tyto procesy budou trvat desetiletí. Ale už během jednotek let jsou pozitivní změny natolik viditelné, že jsou rozpoznatelné pouhým pohledem. A potvrzují je i výsledky biologického monitoringu,“ konstatoval Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
Namísto původně převládajících tří druhů expanzivních trav vědci v rezervaci po několika letech napočítali více než 111 druhů květin. Výrazně se zvýšily i populace nejvzácnějších druhů na území pastevní rezervace. Počty jedinců motýla modráska hořcového vzrostly o 1700 procent, počty mladých rostlin nejohroženější květiny hořce křížatého narostly dokonce o 5553 procent. V rezervaci se daří vzácným korýšům, jako jsou listonozi a žábronožky, nebo ohroženým ptákům, jako je dudek chocholatý nebo vlha pestrá.
„Rezervace ukázala, jak výborné výsledky přináší obnova přírody s pomocí velkých kopytníků, založená na spolupráci vědců, ochránců přírody, veřejných institucí, vlastníků pozemků, veřejnosti i firemních a nadačních dárců. Všem, kteří milovické rezervaci pomohli a podpořili ji v minulých letech, za to patří obrovské poděkování,“ uzavřel Dalibor Dostál.
První stádo divokých koní přivezli ochránci přírody do bývalého vojenského prostoru Milovice 28. ledna roku 2015, po několika týdnech v aklimatizační ohradě je pak vypustili do rezervace v březnu 2015.
Milovický projekt inspiroval řadu dalších lokalit v České republice. V současné době velcí kopytníci obnovují přírodu v celkem 15 rezervacích od Aše po Znojmo na celkové ploše 700 hektarů. Přirozená pastva velkých býložravců je certifikovanou metodou péče o krajinu a je klíčovou součástí realizace evropského nařízení o obnově přírody, které zavazuje členské země k obnově cenných ekosystémů na 20 procentech území souše do roku 2030 a jejich úplné obnově do roku 2050.
Přečtěte si také |

Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Kooperativa, Nadace Qminers, Nadace Benetheo, E.ON, JRD, Nadace O, Accace, Nadace Tipsport, ČEPS, Carborundum Electrite, Amanita Design, Linde, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Hornbach, Printwell, Delta Light Czech, LaNiche, Projan Service, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Vertue, Beire, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Abrasiv, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (35)
Slavomil Vinkler
5.2.2025 11:00Pochopit, že čistá bezzásahovost, zejména v NPR, PR, CHKO nebo NP je zhouba biodiverzity. Zásahy lidí je třeba omezit, to ano, ale nahradit je zásahovostí přirozenou, zejména pastvou velkých kopytníků v přiměřené míře.
Jaroslav Pokorný
5.2.2025 12:26 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
5.2.2025 12:50 Reaguje na Jaroslav PokornýJaroslav Řezáč
5.2.2025 17:31 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
5.2.2025 17:44 Reaguje na Jaroslav ŘezáčEmil Bernardy
6.2.2025 08:38 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJá jako pacholík louky kolem Divoké Oslavy,dnes nějaké z těch písmenek,znamená to,kopie z Mapy cz."Vstup: nepřístupný
upozornění: V národní přírodní rezervaci je ze zákona zakázán přístup k místům ležícím mimo schválené turistické značení".dříve louky,dnes kopřivy.
Slavomil Vinkler
10.2.2025 17:15 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
11.2.2025 07:36 Reaguje na Slavomil VinklerJaroslav Řezáč
5.2.2025 17:26Slavomil Vinkler
5.2.2025 17:45 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
6.2.2025 07:42 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
6.2.2025 08:14 Reaguje na Jaroslav ŘezáčBřetislav Machaček
6.2.2025 09:31která končí v kafilérii, jsou EKO. Příroda má být nejenom chráněna, ale
má být využita ke spotřebě a nikoliv ke zmaru likvidací v kafilérii. A
víte proč v kafilérii? No protože u polodivokého chovu není zaručena
zdravotní nezávadnost masa takových zvířat a navíc jsou určena k dožití
a tudíž snížené kvalitě masa. Přestárlá zvířata mají navíc v sobě více
nastřádáno různých škodlivých látek a proto i ta kafilérie. Klamání
laické veřejnosti přejmenováním OBORY na REZERVACI je účelový podvod,
aby nemuseli splňovat požadavky na oboru, včetně dohledu nad zdravím
a životní pohodě zvířat. Napájedlem pak může být kaliště s trusem a
nikoliv zdroj nezávadné vody a místo prevence se spoléhají na zázrak,
že tam nepropukne nějaká epidemie s úhyny. Za 10 let se zvířat už
namnožilo tolik, že je nabízejí po celé republice, kde žijí pouze
bez možnosti množení jako skupiny pouze samic, či samců, což je zcela
nepřirozené. Mnoho lokalit, které se dnes údajně bez spásání těmito
zvířaty neobejdou, bývaly v minulosti spásány domácími zvířaty, ale
to nebyly tak přísné předpisy na jejich chov, jako nyní. Domácí
zvířata jsou týrány, když z hladu žerou nekvalitní píci, ale když
ji žerou chráněná zvířata, tak to týrání není. Víte, že kdysi ta
chráněná území bývaly často obecními pastvinami pro pasení zvířat
chudých obyvatel, aby nebyli odkázáni na dobročinnost? Ta zvířata
chudých musela žrát co bylo a tak spásala to, co s velkou slávou
nyní spásají dotovaná chráněná zvířata. Díky těch zvířat chudiny
tak přežily ty chráněné louky, které se nyní neobejdou bez těch
dotovaných chráněných zvířat. Nebýt ale těch dotací, tak buď ty
lokality zaniknou, ale proč nedotovat i spásání tím, co neskončí
v kafilérii, protože je pod veterinárním dozorem?
Slavomil Vinkler
6.2.2025 09:55 Reaguje na Břetislav MachačekSpásání domácími zvířaty se taky dotuje, ale je to dvousečné. Pastva jen v létě neomezuje stařinu a domácí zvířata jsou léčena antiparazitiky, což ničí zejména červy, hmyz a houby a tím biodiverzitu všeho ostatního. Týrat domácí krávy stařinou je opravdu týrání. Pokud žetre stařinu kůň zvyklý například v Kazachstanu nebo Exmor nebo pratur,... tak jaképak týrání. Když scípne hladem jelen je to týrání?
Emil Bernardy
6.2.2025 14:29 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
7.2.2025 08:44 Reaguje na Emil BernardySlavomil Vinkler
7.2.2025 08:52 Reaguje na Slavomil VinklerEmil Bernardy
7.2.2025 09:57 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
7.2.2025 08:48 Reaguje na Emil BernardySlavomil Vinkler
7.2.2025 08:56 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
7.2.2025 16:29 Reaguje na Slavomil VinklerEmil Bernardy
11.2.2025 07:39 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
7.2.2025 16:31 Reaguje na Slavomil Vinklerodstraním(třeba i řízeným vypálením) a pak trávu od jara
vystavím pastvě směsí domácích zvířat. Jeden spásá to,
jiný zas tohle a třetí ten zbytek. To co nespase nikdo
(nedopásky)pokosím a nebo opět na podzim řízeně vypálím.
Nežádoucí rostliny tak nepotlačuji už jako neúživnou
stařinu, ale ještě jako mladou a hodnotnou trávu. Víte
nevím jak vy, ale já ještě pásl jako kluk krávu a bylo
ji co držet, aby nespásala to co nemá. Pokud si totiž
může zvíře vybrat, tak nedává přednost stařině před
čerstvě narostlou trávou a nebo voňavým senem. Pokud
je ta stařina jedinou potravou, tak jim nezbývá nic
jiné než žrát tu stařinu. Je stejné se zubry v Bělověži, když chodívají okolní pole osetá obilninami a pícninami.
Vždyť mají podle vás les plný pro ně chutné stařiny,
tak proč to dělají? Jó za bytelným plotem jim nic jiného
nezbývá a tak žerou, co tam je. Zkuste jim tam dát balíky
voňavého sena, zda je nevymění za stařinu ostřice. Pak
mi napište, zda za plotem mají možnost výběru a jak by
se chovali v krajině bez oplocení. Vaše sny o spásání
travin megafaunou skončí bez plotů spásáním obilnin,
pícnin a vysazených stromku u kterých dosáhnou výše,
než zajíci, srnčí a jiná zvěř. Takový zubr se podrbe
o stromek, ulomí ho jako sirku a co by na to řekli
vlastníci lesů a ochranáři obnovující áleje?
Slavomil Vinkler
7.2.2025 16:57 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Elias
7.2.2025 16:53 Reaguje na Břetislav MachačekEmil Bernardy
9.2.2025 09:42Slavomil Vinkler
10.2.2025 08:43 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
10.2.2025 17:31 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
10.2.2025 08:45 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
10.2.2025 09:41 Reaguje na Slavomil VinklerMimochodem před cca 30ti roky panika kolem buštěhradské vyvážky strusky z železáren se změnila v nadšení z unikátního biotopu.Člověčí mozek je s prominutím,hodně nedokonalý.Pokus X omyl .Těch omylů je mnohohem více,než tušíme.A s prominutím i lumpáren.