Spárkatá zvěř poškozuje ohryzem a loupáním stále mladší smrkové porosty

Z hlediska stability lesních porostů jsou však mnohem problematičtější škody ohryzem a loupáním, které v našich podmínkách působí především jelen evropský a jelen sika, případně muflon. Snížení mechanické stability poškozených porostů se nejvíce projevuje na smrku ztepilém v souvislosti se sekundárním šířením houbových patogenů. Loupání a ohryz jsou zpravidla spojeny s následnou hnilobou, zejména s rozvojem pevníku krvavějícího a kořenovníku vrstevnatého, čímž je poškozena nejcennější bazální část kmene.
Další důsledky poškození zahrnují snížení tloušťkového přírůstu loupaných či ohryzaných stromů a vyšší citlivost poškozených jedinců na klimatické extrémy, zejména během opakujících se suchých period a vysokých teplot, které jsou stále častější v důsledku probíhající klimatické změny.
Kromě snižování odolnosti stromů vůči biotickým a abiotickým faktorům způsobují škody zvěří také značné ekonomické ztráty. V Krušných horách vykazovaly smrky silně poškozené ohryzem a loupáním jelenem evropským o 50 % nižší objem kmene, přičemž na Plzeňsku u škod způsobených jelenem sikou byla ztráta na produkci celkem 71 % při porovnáni se zdravými porosty.
Následky loupání a ohryzu jsou úzce spjaty s dobou, kdy byly porosty poprvé poškozeny. Proto se vědci z VÚLHM, v. v. i., a ČZU v Praze ve svém výzkumu zaměřili na hodnocení míry poškození mladých smrkových porostů ve čtyřech zájmových lokalitách v Krušných a Lužických horách.
Výsledky posléze publikovali v článku Škody ohryzem a loupáním ve smrkových porostech: potvrzení posunu do mladších porostů, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2024. Výzkum byl realizován v rámci projektu „Stanovení vlivu zvěře a míry poškození na lesní porosty na základě růstových analýz hlavních hospodářských dřevin“ podpořeného Grantovou službou Lesů České republiky, s. p.
Vědci hodnotili poškození mladých nesmíšených smrkových porostů (7–26 let) ve dvou samostatných lokalitách v Sudetské soustavě (vždy ve dvou navazujících honitbách).
První, širší hodnocená oblast se nacházela v Lužických horách, konkrétně v okolí České Kamenice a obce Chřibská. Hodnocené porosty organizačně spadají pod LS Rumburk (LČR, s. p.). Druhá oblast se nacházela v Krušných horách pod správou LS Klášterec nad Ohří (LČR, s. p.), v okolí obce Kalek a dále v okolí Vejprt. Ve zkoumaných oblastech se ze spárkaté zvěře vyskytuje především jelen evropský, srnec obecný a prase divoké. Další druhy jelenovitých jsou zde spíše výjimečné, muflon se zde nevyskytuje.
U České Kamenice (LS Rumburk) vědci zjistili poškození u 69 z celkem 206 hodnocených jedinců smrku ztepilého (33,5 %). Staré poškození se vyskytovalo u jedinců s průměrnou výčetní tloušťkou 4,6 cm, zatímco nové poškození bylo dokumentováno na jedincích již o tloušťce 4,0 cm. Nejnižší průměrná výčetní tloušťka nepoškozených jedinců činila pouze 2,0 cm. Tyto stromy tedy dosahovaly dimenzí, které jsou z hlediska vzniku škod loupáním a ohryzem již pro jelena evropského atraktivní. Obvodové poškození smrků se pohybovalo v rozmezí 26,2–32,1 % s průměrnou délkou poškození 52,6–56,3 cm.

Obdobné výsledky vědci zjistili v sousední lokalitě Chřibská. Zde bylo poškozeno 36 jedinců smrku ztepilého z celkového počtu 150 stromů (23,4 %), což je ze všech lokalit nejméně. Nejnižší průměrná výčetní tloušťka (3,7 cm) byla zjištěna u nepoškozených stromů. Nové poškození se vyskytovalo na stromech s výčetní tloušťkou 5,4 cm, naopak staré poškození bylo zaznamenáno na jedincích s průměrnou výčetní tloušťkou 6,1 cm. Obvodové poškození stromů smrku se pohybovalo v obdobném rozmezí 27,3–31,4 %, přičemž průměrná délka poškození byla nižší oproti lokalitě Česká Kamenice (32,2–41,0 cm).
Na lokalitě Kalek byla průměrná výčetní tloušťka čerstvě poškozených jedinců 5,7 cm. Starší poškození bylo zjištěno na stromech s výčetní tloušťkou 6,7 cm. Nejnižší průměrná výčetní tloušťka byla zjištěna u nepoškozených jedinců – 2,9 cm. Z celkového počtu 228 smrků zde bylo poškozeno 119 stromů (52,2 %.) Na této lokalitě bylo ze všech sledovaných honiteb zjištěno nejvyšší obvodové poškození u nového ohryzu a loupání (45,1 %) a také nejvýše položené nasazení poškození na kmeni od země (108,2 cm). Délka poškození se pohybovala v rozmezí 44,0–56,3 cm.
V případě lokality Vejprty byla zaznamenána nejvyšší míra poškození (58,3 %). Poškozeno zde bylo 116 stromů z celkového počtu 199 jedinců. Na druhou stranu zde byl zjištěn nejmenší rozsah obvodového poškození (20,2–24,0 %) a nejnižší umístění středu poškození nad zemí (74,0–90,0 cm). Nové poškození bylo zjištěno u stromů s průměrnou výčetní tloušťkou 5,5 cm a staré poškození se vyskytovalo na jedincích s tloušťkou 5,7 cm. Zdravé stromy měly na této lokalitě průměrnou výčetní tloušťku 3,5 cm.
Jedinci smrku ztepilého na lokalitě Česká Kamenice byli nově a běžně poškozovány již v tloušťkové třídě 1–2 cm, přičemž nejnižší poškozený jedinec dosahoval výšky pouze 1,7 m a výčetní tloušťky 1,5 cm. Nejvyšší četnost nového poškození zde byla zjištěna ve třetí tloušťkové třídě 2–3 cm. Na ostatních lokalitách bylo nové poškození ohryzem a loupáním zaznamenáno od 2, resp. 3 cm ve výčetní tloušťce. V lokalitě Chřibská a Vejprty byly nejčastěji nově poškozovány tloušťkové třídy 5–6 cm a na lokalitě Kalek třídy 4–5 cm.
S narůstající tloušťkou se pravděpodobnost výskytu poškození výrazně zvyšuje, přičemž v tloušťkových třídách nad 7 cm se v průměru napříč sledovanými plochami nacházelo pouze 22,5 % nepoškozených jedinců smrku.

Z analýzy výsledků vyplynulo, že poškození ohryzem a loupáním se posouvá do mladších porostů s průměrným věkem kolem deseti let, což odpovídá spodní hranici vnímavosti porostů vůči negativnímu působení jelenovitých z hlediska rizika vzniku tohoto poškození.
Poškozování ohryzem a loupáním ustávalo s výčetní tloušťkou nad 9 cm. Tento fakt hraje stěžejní roli z hlediska ochrany lesa, případného odplocování porostů a pohledu na jejich zajištěnost. Proto se po odstranění oplocení jeví z pěstebního hlediska jako bezpodmínečně nutná individuální ochrana kostry smrkových porostů.
Sekundárním rizikem je kolonizace takto poškozených stromů houbovými patogeny, které mohou napadnout dřevní hmotu a způsobit deformace kmenů. Například pevník krvavějící často kolonizuje kmeny již v prvním roce po odstranění kůry, přičemž pro vstup patogenů postačí poškození o velikosti 50 cm2.
Poškození mladších stromů tedy zvyšuje riziko vzniku hniloby, což je alarmující vzhledem k dalšímu vývoji těchto porostů. Rozmezí teplot ideálních pro infekci houbovými patogeny (-8,3 až 5,0 °C) odpovídá průměrné teplotě v ČR v mimovegetačním období, která činí 1,7 °C. Z tohoto důvodu je problematický především vznik zimního ohryzu kůry.
Následkem opakovaného poškození v mladém věku porostů může kmenová hniloba v poškozených jedincích prorůstat až do výšky 6 metrů již ve věku cca 40 let. Poškození mladých smrkových porostů tak představuje závažný problém na sledovaných lokalitách, poškození ohryzem a loupáním zde dosahovalo 23,4–58,3 %.
Nejvýznamnější ochranou lesních porostů je účinný myslivecký management a regulace početnosti spárkaté zvěře na ekologicky únosnou úroveň.
Článek Škody ohryzem a loupáním ve smrkových porostech: potvrzení posunu do mladších porostů je volně ke stažení.
Autoři článku: Jan Cukor, Stanislav Večeřa, Richard Ševčík, Kateřina Brynychová, Vlastimil Skoták, František Havránek, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Zdeněk Vacek, Pavel Brabec, Stanislav Vacek, Česká zemědělská univerzita v Praze, e-mail: cukor@vulhm.cz
reklama
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (45)
Michal Ukropec
31.1.2025 05:57
Karel Zvářal
31.1.2025 06:23 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
31.1.2025 12:13 Reaguje na Karel ZvářalJosef Valenta
2.2.2025 21:49 Reaguje na Karel ZvářalJosef Valenta
2.2.2025 21:49 Reaguje na Karel ZvářalJarek Schindler
4.2.2025 15:02 Reaguje na Michal UkropecJaroslav Řezáč
31.1.2025 08:12 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPavel Jeřábek
31.1.2025 21:07 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTakže myslivci jsou o několik řádů níž.
Jarek Schindler
3.2.2025 16:10 Reaguje na Pavel JeřábekJarek Schindler
3.2.2025 16:22 Reaguje na Jaroslav ŘezáčDAG
31.1.2025 08:10Radek
31.1.2025 08:28Michal Ukropec
31.1.2025 11:14 Reaguje na RadekPavel Jeřábek
31.1.2025 21:15 Reaguje na RadekPrý v některých regionech, pokud hajný zjistil loupání i březí laně, musel jí to olovem odnaučit, aby se to dál neučily další generace.
Pravda ale je, že tenkrát nebylo tolik vysoké zvěře, že šlechta se o své lesy starala, takže se v zimě zvěř kvalitně krmila a stahovala do přezimujících obůrek.
Co si budeme nalhávat - o některých vesnicích v lesích, či na jejich okrajích se říkalo, že z jedné strany vesnice v každé druhé chalupě je pytlák, a z druhé strany ob chalupu je pytlák.
Možná tak byla zvěř regulována lépe, než kdyby tam byli vlci a rysi.
Jaroslav Pokorný
1.2.2025 11:42 Reaguje na RadekNo, neobývala původně ta zvěř stepi, než byla zemědělci vytlačena do lesů?
Radek
1.2.2025 12:00 Reaguje na Jaroslav PokornýJaroslav Pokorný
5.2.2025 23:01 Reaguje na RadekDAG
31.1.2025 09:27Jarek Schindler
4.2.2025 08:49 Reaguje na DAGRadek
4.2.2025 09:45 Reaguje na Jarek Schindler
Karel Zvářal
31.1.2025 10:35Kdyby zde byla pro srovnání ukázka přírodě blízkého lesa, asi by škody okusem a loupáním vypadaly úplně jinak. Asi jako škody kůrovce v sm plantáži vs přírodě blízký porost. Z toho vyplývá, že "co člověk zasil/zasadil, to sklízí". Ze špatné premisy nemůže vzniknout správný závěr. Z nesprávné (monokulturní) "skladby" porostu plynou násobně větší škody, než kdyby tomu bylo u vyvážených (smíšených) lesů. A ano, škody se lokálně významně liší, podle toho by měly úřady konat, ne jen konstatovat.
Michal Ukropec
31.1.2025 11:21 Reaguje na Karel ZvářalMichal Ukropec
31.1.2025 12:10 Reaguje na RadekJaroslav Pokorný
1.2.2025 11:46 Reaguje na Michal UkropecO Německu jsem se zase v mysliveckém časopisu dočetl, že jakmile tam srnčí vystrčí hlavu z lesa, hned ho někdo bouchne. A to i brokem. Právě proto, že si soukromí vlastníci les chrání.
Radek
1.2.2025 12:09 Reaguje na Jaroslav PokornýMichal Ukropec
1.2.2025 16:59 Reaguje na Radek
Karel Zvářal
1.2.2025 18:06 Reaguje na Michal Ukropechttps://www.youtube.com/watch?v=jMsAjv3if5A
Saltazar
9.2.2025 19:29 Reaguje na Karel ZvářalJosef Střítecký
1.2.2025 00:14Michal Ukropec
1.2.2025 07:43 Reaguje na Josef StříteckýJaroslav Pokorný
1.2.2025 11:49 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
1.2.2025 07:43 Reaguje na Josef Střítecký