https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/sparkata-zver-poskozuje-ohryzem-a-loupanim-stale-mladsi-smrkove-porosty-2
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Spárkatá zvěř poškozuje ohryzem a loupáním stále mladší smrkové porosty

31.1.2025 05:51 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vlevo – starší poškození mladého jedince smrku ztepilého, které může v případě většího rozsahu zapříčinit odumření terminální části kmene, vpravo – nově vzniklé poškození stromu loupáním.
Vlevo – starší poškození mladého jedince smrku ztepilého, které může v případě většího rozsahu zapříčinit odumření terminální části kmene, vpravo – nově vzniklé poškození stromu loupáním.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Cukor / VÚLHM
V posledních desetiletích v Evropě, včetně České republiky, roste počet volně žijících kopytníků. Výrazný nárůst populace byl zaznamenán nejen u původních druhů kopytníků, jako je prase divoké či jelen evropský. Nárůst početnosti vykazují také introdukované druhy, mezi které u nás patří jelen sika, daněk skvrnitý, nebo muflon. Tento trend má velmi negativními dopady na lesní porosty.
 
V důsledku rostoucího vlivu jelenovitých dochází ke snižování druhové bohatosti lesních ekosystémů, zejména eliminací málo zastoupených a pro zvěř atraktivních lesních dřevin. Intenzivní okus umělé a přirozené obnovy lesa, keřů a bylin zásadně mění strukturu a složení vegetace a zpomaluje růst a vývoj lesních porostů.

Z hlediska stability lesních porostů jsou však mnohem problematičtější škody ohryzem a loupáním, které v našich podmínkách působí především jelen evropský a jelen sika, případně muflon. Snížení mechanické stability poškozených porostů se nejvíce projevuje na smrku ztepilém v souvislosti se sekundárním šířením houbových patogenů. Loupání a ohryz jsou zpravidla spojeny s následnou hnilobou, zejména s rozvojem pevníku krvavějícího a kořenovníku vrstevnatého, čímž je poškozena nejcennější bazální část kmene.

Další důsledky poškození zahrnují snížení tloušťkového přírůstu loupaných či ohryzaných stromů a vyšší citlivost poškozených jedinců na klimatické extrémy, zejména během opakujících se suchých period a vysokých teplot, které jsou stále častější v důsledku probíhající klimatické změny.

Kromě snižování odolnosti stromů vůči biotickým a abiotickým faktorům způsobují škody zvěří také značné ekonomické ztráty. V Krušných horách vykazovaly smrky silně poškozené ohryzem a loupáním jelenem evropským o 50 % nižší objem kmene, přičemž na Plzeňsku u škod způsobených jelenem sikou byla ztráta na produkci celkem 71 % při porovnáni se zdravými porosty.

Následky loupání a ohryzu jsou úzce spjaty s dobou, kdy byly porosty poprvé poškozeny. Proto se vědci z VÚLHM, v. v. i., a ČZU v Praze ve svém výzkumu zaměřili na hodnocení míry poškození mladých smrkových porostů ve čtyřech zájmových lokalitách v Krušných a Lužických horách.

Výsledky posléze publikovali v článku Škody ohryzem a loupáním ve smrkových porostech: potvrzení posunu do mladších porostů, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2024. Výzkum byl realizován v rámci projektu „Stanovení vlivu zvěře a míry poškození na lesní porosty na základě růstových analýz hlavních hospodářských dřevin“ podpořeného Grantovou službou Lesů České republiky, s. p.

Vědci hodnotili poškození mladých nesmíšených smrkových porostů (7–26 let) ve dvou samostatných lokalitách v Sudetské soustavě (vždy ve dvou navazujících honitbách).

První, širší hodnocená oblast se nacházela v Lužických horách, konkrétně v okolí České Kamenice a obce Chřibská. Hodnocené porosty organizačně spadají pod LS Rumburk (LČR, s. p.). Druhá oblast se nacházela v Krušných horách pod správou LS Klášterec nad Ohří (LČR, s. p.), v okolí obce Kalek a dále v okolí Vejprt. Ve zkoumaných oblastech se ze spárkaté zvěře vyskytuje především jelen evropský, srnec obecný a prase divoké. Další druhy jelenovitých jsou zde spíše výjimečné, muflon se zde nevyskytuje.

U České Kamenice (LS Rumburk) vědci zjistili poškození u 69 z celkem 206 hodnocených jedinců smrku ztepilého (33,5 %). Staré poškození se vyskytovalo u jedinců s průměrnou výčetní tloušťkou 4,6 cm, zatímco nové poškození bylo dokumentováno na jedincích již o tloušťce 4,0 cm. Nejnižší průměrná výčetní tloušťka nepoškozených jedinců činila pouze 2,0 cm. Tyto stromy tedy dosahovaly dimenzí, které jsou z hlediska vzniku škod loupáním a ohryzem již pro jelena evropského atraktivní. Obvodové poškození smrků se pohybovalo v rozmezí 26,2–32,1 % s průměrnou délkou poškození 52,6–56,3 cm.

V mládí silně poškozené dnes již dospívající smrkové porosty, bazální části kmenů jsou znehodnocené hnilobou, stromy jsou náchylné ke zlomům, mechanická stabilita porostu je významně snížena.
V mládí silně poškozené dnes již dospívající smrkové porosty, bazální části kmenů jsou znehodnocené hnilobou, stromy jsou náchylné ke zlomům, mechanická stabilita porostu je významně snížena.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

Obdobné výsledky vědci zjistili v sousední lokalitě Chřibská. Zde bylo poškozeno 36 jedinců smrku ztepilého z celkového počtu 150 stromů (23,4 %), což je ze všech lokalit nejméně. Nejnižší průměrná výčetní tloušťka (3,7 cm) byla zjištěna u nepoškozených stromů. Nové poškození se vyskytovalo na stromech s výčetní tloušťkou 5,4 cm, naopak staré poškození bylo zaznamenáno na jedincích s průměrnou výčetní tloušťkou 6,1 cm. Obvodové poškození stromů smrku se pohybovalo v obdobném rozmezí 27,3–31,4 %, přičemž průměrná délka poškození byla nižší oproti lokalitě Česká Kamenice (32,2–41,0 cm).

Na lokalitě Kalek byla průměrná výčetní tloušťka čerstvě poškozených jedinců 5,7 cm. Starší poškození bylo zjištěno na stromech s výčetní tloušťkou 6,7 cm. Nejnižší průměrná výčetní tloušťka byla zjištěna u nepoškozených jedinců – 2,9 cm. Z celkového počtu 228 smrků zde bylo poškozeno 119 stromů (52,2 %.) Na této lokalitě bylo ze všech sledovaných honiteb zjištěno nejvyšší obvodové poškození u nového ohryzu a loupání (45,1 %) a také nejvýše položené nasazení poškození na kmeni od země (108,2 cm). Délka poškození se pohybovala v rozmezí 44,0–56,3 cm.

V případě lokality Vejprty byla zaznamenána nejvyšší míra poškození (58,3 %). Poškozeno zde bylo 116 stromů z celkového počtu 199 jedinců. Na druhou stranu zde byl zjištěn nejmenší rozsah obvodového poškození (20,2–24,0 %) a nejnižší umístění středu poškození nad zemí (74,0–90,0 cm). Nové poškození bylo zjištěno u stromů s průměrnou výčetní tloušťkou 5,5 cm a staré poškození se vyskytovalo na jedincích s tloušťkou 5,7 cm. Zdravé stromy měly na této lokalitě průměrnou výčetní tloušťku 3,5 cm.

Jedinci smrku ztepilého na lokalitě Česká Kamenice byli nově a běžně poškozovány již v tloušťkové třídě 1–2 cm, přičemž nejnižší poškozený jedinec dosahoval výšky pouze 1,7 m a výčetní tloušťky 1,5 cm. Nejvyšší četnost nového poškození zde byla zjištěna ve třetí tloušťkové třídě 2–3 cm. Na ostatních lokalitách bylo nové poškození ohryzem a loupáním zaznamenáno od 2, resp. 3 cm ve výčetní tloušťce. V lokalitě Chřibská a Vejprty byly nejčastěji nově poškozovány tloušťkové třídy 5–6 cm a na lokalitě Kalek třídy 4–5 cm.

S narůstající tloušťkou se pravděpodobnost výskytu poškození výrazně zvyšuje, přičemž v tloušťkových třídách nad 7 cm se v průměru napříč sledovanými plochami nacházelo pouze 22,5 % nepoškozených jedinců smrku.

Silné poškození mladých smrků ošetřené proti hnilobě, Krušné hory.
Silné poškození mladých smrků ošetřené proti hnilobě, Krušné hory.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

Z analýzy výsledků vyplynulo, že poškození ohryzem a loupáním se posouvá do mladších porostů s průměrným věkem kolem deseti let, což odpovídá spodní hranici vnímavosti porostů vůči negativnímu působení jelenovitých z hlediska rizika vzniku tohoto poškození.

Poškozování ohryzem a loupáním ustávalo s výčetní tloušťkou nad 9 cm. Tento fakt hraje stěžejní roli z hlediska ochrany lesa, případného odplocování porostů a pohledu na jejich zajištěnost. Proto se po odstranění oplocení jeví z pěstebního hlediska jako bezpodmínečně nutná individuální ochrana kostry smrkových porostů.

Sekundárním rizikem je kolonizace takto poškozených stromů houbovými patogeny, které mohou napadnout dřevní hmotu a způsobit deformace kmenů. Například pevník krvavějící často kolonizuje kmeny již v prvním roce po odstranění kůry, přičemž pro vstup patogenů postačí poškození o velikosti 50 cm2.

Poškození mladších stromů tedy zvyšuje riziko vzniku hniloby, což je alarmující vzhledem k dalšímu vývoji těchto porostů. Rozmezí teplot ideálních pro infekci houbovými patogeny (-8,3 až 5,0 °C) odpovídá průměrné teplotě v ČR v mimovegetačním období, která činí 1,7 °C. Z tohoto důvodu je problematický především vznik zimního ohryzu kůry.

Následkem opakovaného poškození v mladém věku porostů může kmenová hniloba v poškozených jedincích prorůstat až do výšky 6 metrů již ve věku cca 40 let. Poškození mladých smrkových porostů tak představuje závažný problém na sledovaných lokalitách, poškození ohryzem a loupáním zde dosahovalo 23,4–58,3 %.

Nejvýznamnější ochranou lesních porostů je účinný myslivecký management a regulace početnosti spárkaté zvěře na ekologicky únosnou úroveň.

Článek Škody ohryzem a loupáním ve smrkových porostech: potvrzení posunu do mladších porostů je volně ke stažení.

Autoři článku: Jan Cukor, Stanislav Večeřa, Richard Ševčík, Kateřina Brynychová, Vlastimil Skoták, František Havránek, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Zdeněk Vacek, Pavel Brabec, Stanislav Vacek, Česká zemědělská univerzita v Praze, e-mail: cukor@vulhm.cz


reklama

foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (45)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

31.1.2025 05:57
Žádný komentář k tomu že v lesích nejsou okusové dřeviny a zvěř musí chroupat smrk?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.1.2025 06:23 Reaguje na Michal Ukropec
Správná připomínka. Tak daleko naše věda ještě nepostoupila, aby se na problém dokázala podívat komplexně. Co ta zvěř má žrát, když tam nic jiného než smrk není, že... Takový pohled stejně "překvapí", jako konstatování, že automobilismus stále více poškozuje vozovku.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

31.1.2025 06:59 Reaguje na Karel Zvářal
1*
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

31.1.2025 12:13 Reaguje na Karel Zvářal
V knihách co mi kdysi doporučil pan profesor Hromas za totáče to bylo. Jenže ten je už dávno na pravdě Boží, a na LDF MENDELU je nyní za hvězdu Bláhově Duhový Kutal.
Odpovědět
JV

Josef Valenta

2.2.2025 21:49 Reaguje na Karel Zvářal
Jako kdyby nemohlo být zvěře v honitbách rozume ,o les se také někdo stará,někoho je , někomu vzniká škoda,jde jen o to aby škody nebyly neúměrné,nikdo nechce nechat zvěř hlady.
Odpovědět
JV

Josef Valenta

2.2.2025 21:49 Reaguje na Karel Zvářal
Jako kdyby nemohlo být zvěře v honitbách rozume ,o les se také někdo stará,někoho je , někomu vzniká škoda,jde jen o to aby škody nebyly neúměrné,nikdo nechce nechat zvěř hlady.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.2.2025 15:02 Reaguje na Michal Ukropec
To není ani o okusových dřevinách ani o pastvě. Je to čistě o tom, že se se zvěř bojí vystrčit z houštiny nos. No a když na to přijde tak škodu vám napočítají i na té takzvané okusové dřevině.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

5.2.2025 20:37 Reaguje na Jarek Schindler
Přesně!
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

31.1.2025 08:10
To asi pod dohledem dokonalé péče myslivců...
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

31.1.2025 08:12 Reaguje na Jaroslav Řezáč
jenže oni jsou dotčení, když jim to řekne někdo z "výzkumáku" co si to dovolil nám myslivcům něco říct...ne nadarmo je ve sněmovně ten zákon.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

31.1.2025 21:07 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Tak jim musíte připomenout, že jste výzkumný ústav i pro myslivosti.
Takže myslivci jsou o několik řádů níž.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.2.2025 16:10 Reaguje na Pavel Jeřábek
Tak tento Řezáč asi nemá s výzkumným ústavem nic společného. To jen pro pořádek.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.2.2025 16:22 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Dřív byla běžná ochrana proti loupání a ochránit kostru porostu zas není tak složité. Loupání je stresová záležitost a tak s počtem zvěře nemá zas tak moc společného. Pokud se zvěř v klidu nenapase v době kdy to ona potřebuje a bojí se vystrčit z houštiny " nos", tak bude loupat i ten poslední kus vysoké. No a v prořezávce se vyřeže 30 až 40 % stromů. V probírkách dalších 40 %.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.2.2025 16:16 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Odpovědět
DA

DAG

31.1.2025 08:10
Je celkem normální, že když normálně loupali porosty mezi dvaceti a čtyřiceti lety, které sežral kůrovec, tak začnou loupat porosty do dvaceti let.
Odpovědět
Ra

Radek

31.1.2025 08:28
Bylo by hezké , kdyby věnovali autoři článku čas a napsali článek na téma , jaká je uživa pro zvěř v lokalitách které tak pečlivě popsali z hlediska škod zvěří . Trošku mi to připadá jako zadání ze strany LČR , našel jsem tam jediné řešení a to je eliminace zvěře , jenže les je zvěře domovem . Tak se nabízí otázka jak se LČR stará o lesní políčka , pestrost a uživnost pro z věř v lesích co mají ve správě ?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

31.1.2025 11:14 Reaguje na Radek
Omyl. Les je domovem pouze pro tržní dřeviny. tak je to ekologické. Vše ostatní je nežádoucí, jelikož snižuje zisky. Žádná biodiverzita, žádná zvěř.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

31.1.2025 21:15 Reaguje na Radek
Kdysi mi staří lesníci vypravovali, že loupání je i zlozvyk zvěře.
Prý v některých regionech, pokud hajný zjistil loupání i březí laně, musel jí to olovem odnaučit, aby se to dál neučily další generace.
Pravda ale je, že tenkrát nebylo tolik vysoké zvěře, že šlechta se o své lesy starala, takže se v zimě zvěř kvalitně krmila a stahovala do přezimujících obůrek.
Co si budeme nalhávat - o některých vesnicích v lesích, či na jejich okrajích se říkalo, že z jedné strany vesnice v každé druhé chalupě je pytlák, a z druhé strany ob chalupu je pytlák.
Možná tak byla zvěř regulována lépe, než kdyby tam byli vlci a rysi.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

1.2.2025 11:42 Reaguje na Radek
jenže les je zvěře domovem ............
No, neobývala původně ta zvěř stepi, než byla zemědělci vytlačena do lesů?
Odpovědět
Ra

Radek

1.2.2025 12:00 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Na rovinu , si myslím že zdejší vlastníci berou tak vysoké dotace v podstatě na vše že by měli strpět nějakou míru poškození . To o co se hraje teď je právě ta míra a podle toho co píšete vy , mi vychází že nechcete strpět na svém pozemku , tedy krom vašeho dobytka , pokud se o nějaký staráte nic . Otázkou je , proč takového vlastníka jakokoli podporovat v roce 2024 , vlastníka z vašim přístupem .
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

5.2.2025 23:01 Reaguje na Radek
Já nemám ani les, ani pole, ani dobytek. Položil jsem otázku, zda ta zvěř nebyly nucena uprchnout do lesů, když se lidé usadili a změnili na zemědělce.
Odpovědět
DA

DAG

31.1.2025 09:27
To loupání je proti okusu prostě problém. Chrání se to špatně a jeden kus vysoké dokáže zničit spoustu smrků nebo borovic. Bohužel hlavní problém je, že to nedělají rovnoměrně po porostu. V tomto případě budou škody únosné jen ve chvíli, kdy nebude vysoká zvěř.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.2.2025 08:49 Reaguje na DAG
I když není loupání plošně rovnoměrné kostra porostu se ochránit dá.
Odpovědět
Ra

Radek

4.2.2025 09:45 Reaguje na Jarek Schindler
Dá , ale nedělá se . Měli by se zaměřit na klid v honitbách , jenže co na to veřejné mínění
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.1.2025 10:35
V Norsku mají podobný problém s losem, ale snášejí to s klidem. Není tam nijak přemnožený, o vlku nebyla zmínka, zato o pravidelném/přiměřeném odlovu ano. Hlavní okusové dřeviny jsou osika, jeřáb, bříza a borovice l. I tam mají srovnávací oplocené plochy, kde je vidět vliv okusovačů na prosvětlení a průchodnost lesa.

Kdyby zde byla pro srovnání ukázka přírodě blízkého lesa, asi by škody okusem a loupáním vypadaly úplně jinak. Asi jako škody kůrovce v sm plantáži vs přírodě blízký porost. Z toho vyplývá, že "co člověk zasil/zasadil, to sklízí". Ze špatné premisy nemůže vzniknout správný závěr. Z nesprávné (monokulturní) "skladby" porostu plynou násobně větší škody, než kdyby tomu bylo u vyvážených (smíšených) lesů. A ano, škody se lokálně významně liší, podle toho by měly úřady konat, ne jen konstatovat.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

31.1.2025 11:21 Reaguje na Karel Zvářal
Kdo sleduje středoevropský institut zvěře Brno, Nitra, Vídeň ví, že v Rakousku nebo Bavorsku je spárkaté zvěře 3x a drobné ( zajíc) 10x více než u nás. A škody menší. Ale biodiverzita větší. Zcela zjevně mi s toho vychází, že naši ekologisti jsou pro přírodu stejně přínosní jak nacisti pro Židy, nebo komunisti pro demokraty.
Odpovědět
Ra

Radek

31.1.2025 11:56 Reaguje na Michal Ukropec
Nebo vlci pro ochranu přírody .
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

31.1.2025 12:10 Reaguje na Radek
Vlci jsou dobří na brouka, klima a kuří oka. To s tím broukem a klimou mám od Bláhového Duhy.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

1.2.2025 11:46 Reaguje na Michal Ukropec
No, nevím jak v Rakousku či Bavorsku. Zato ve Francii jsem na cca 1500 km dlouhé cesta viděl asi 3 zajíce, 5 bažantů a srnčí žádné. A to v v území s minimem zemědělských ploch.
O Německu jsem se zase v mysliveckém časopisu dočetl, že jakmile tam srnčí vystrčí hlavu z lesa, hned ho někdo bouchne. A to i brokem. Právě proto, že si soukromí vlastníci les chrání.
Odpovědět
Ra

Radek

1.2.2025 12:09 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Právě o to jde , chceme tady přístup k přírodě takový jako mají frantíci ? co jim položí běh na pozemek , oni zašli dál , co letí přes jejich pozemek zabijí . Opravdu to tady chceme ? Já ne ! To že vás v tom podporují duhovci na tom nic nemění . Další otázka je ve vašem případě , proč takového vlastníka všemožně dotovat , chcete se takhle chovat k přírodě ? tak za svoje a to se vším všudy . Zatím tady pláčou bohatí nad rozlitou sklenicí vína . Kdy budete mít dost ?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

1.2.2025 16:59 Reaguje na Radek
Česká veřejnost nenávist miluje. Když není dovoleno nenávidět a likvidovat Židy nebo Američany, tak budeme nenávidět a likvidovat zvěř a přírodu. S ekologismem na věčné časy a nikdy jinak!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.2.2025 18:06 Reaguje na Michal Ukropec
Ještě pivo a buřty.

https://www.youtube.com/watch?v=jMsAjv3if5A
Odpovědět
Sa

Saltazar

9.2.2025 19:29 Reaguje na Karel Zvářal
Souhlas s tím co píšete. Akorát osobně řeším problém, pokud chcete převést monokultury na "přírodě blízké porosty", tak zvěř vám do toho hází vidle. Obnovit populaci jedle je i přes její masivní zmlazování je velmi obtížné, spíš mi odroste zase smrk. Je to takový začarovaný kruh.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

1.2.2025 00:14
Já se z vašich příspěvků asi zblázním. Les zde všichni pisálci vnímají jako zoologickou zahradu, kde si každý může ničit co je mu libo. Ať je soukromý, nebo státní. Biodiverzitu na části životodárného území posuzujete jako základní prioritu bytí. A co vám říká biodiverzita na polích? Kde je vaše odvaha s touto druhou stránkou krajiny něco pozitivního udělat? Les se ve vašich očích stává posledním prostorem pro hokusy-pokusy. V dlouhodobém hospodaření s dodržováním etátu vidíte byznys. Myslíte si, že pestrá druhová skladba porostů má naději, když listnáče zvěř devastuje přednostně, jako nabídnutý dortík? A zkusili jste si za vlastní peníze stavět oplocenky, abyste ten dortík uchránili? A náklady s tím spojené jsou vám jedno? Eko-gerontologie je pro vás posvátná? Nejste v zajetí eko-propagandy? Zkuste se zamyslet.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

1.2.2025 07:43 Reaguje na Josef Střítecký
Pole - orná půda je zde zejména na pěstování energetických plodin na ekologická biopaliva. Potraviny nakoupíme za vyvezené MEŘO nebo biolíh.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

1.2.2025 11:49 Reaguje na Michal Ukropec
Přesně tak. Pšenice, zelenina, ovoce, to zemědělci moc nevynese. Ale takové skladové haly nebo zábavní park, třebas u Hatí, to je vejvar.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

1.2.2025 07:43 Reaguje na Josef Střítecký
Pole - orná půda je zde zejména na pěstování energetických plodin na ekologická biopaliva. Potraviny nakoupíme za vyvezené MEŘO nebo biolíh.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.2.2025 07:55 Reaguje na Josef Střítecký
Nechápu, proč se čílíte. V Krušných a Lužických horách žijí vlci, kteří mají za úkol sjednat pořádek ve věci nadmormativních stavů spárkaté. Pokud se vám něco nelíbí, obraťte se na ně, případně na zřízence jmenovaných LS. Já ve svém širším okolí se s něčím takovým nepotkávám, do jmenované oblasti výzkumníci určitě nejeli náhodou. Něco pěknýho by také nafotili v okolí Manětína.
Odpovědět
Ra

Radek

1.2.2025 11:26 Reaguje na Josef Střítecký
Studie nehodná Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Proč se zlobíte , pokud by byli vědátoři ochotni udělat studii a přitom navštívit i místa kde žádný problém není a les naprosto normálně zmlazuje a kde má zvěř co do huby . Bylo by to při nejmenším fér , takto je to přinejmenším neprofesionální a cílené pouze proti zvěři . To mi vyšlo když jsem se zamyslel
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

1.2.2025 11:38
A skutečně se, hlavně, jedná o okusování, nebo více o odrbávání lýčí s paroží?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.2.2025 16:32 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Ano, loupání nebo ohryz. Vytloukání , strouhání vypadá jinak a hlavně je většinou na jiných dřevinách než na smrku.
Odpovědět
JV

Josef Valenta

2.2.2025 21:44
Smutné čtení bohužel jsem se s takovýhle poškození extrémního rozsahu ve svém okolí setkal také.Uz se to pomalu lepší, řešení je opravdu držet spárkatou v rozumném množství
Odpovědět
TP

Tomáš Pilík

3.2.2025 10:31 Reaguje na Josef Valenta
Ono není ani tak o množství jako spíš o stavu krajiny. Ten je v ČR obecně dost špatný.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.2.2025 16:00 Reaguje na Josef Valenta
Ono jde o to, že v hospodářském lese zvěř významě škodí. Nicméně chráněná území národních parků by potřebovaly zvěře daleko více aby vznikal řídká pestrý přirozený les. Stromy totiž nejsou v NP to nejdůležitější. Neb nejdůležitější má být pestrá příroda, tedy biodiverzita.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.2.2025 16:35 Reaguje na Josef Valenta
Vy jste se ve svém okolí s tímto poškozením setkal? To tak musíte mít zajímavé daňky. Jen kecáte.
Odpovědět
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist