https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/ochranci-prirody-letos-zmapuji-26-tisic-km-vodnich-toku.pridat-se-muze-kazdy
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ochránci přírody letos zmapují 26 tisíc km vodních toků. Přidat se může každý

3.2.2025 05:14 | PRAHA (Ekolist.cz)
Niva Radbůzy.
Niva Radbůzy.
Foto | Daniela Hlinková / AOPK ČR
To, v jakém stavu jsou naše řeky a potoky, zjišťuje tým odborníků z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Získané údaje o výpustích, příčných překážkách, nevhodném opevnění či zatrubnění koryt i o jiných problémech se ukládají do databáze. Ta se stane podkladem pro plánování vhodné péče o naše vodní toky i jejich blízké okolí. Mapování se může zúčastnit každý, kdo si stáhne aplikaci HydroMAP. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ji spustila při příležitosti Světového dne mokřadů, který připadl na neděli 2. února.
 
Mapování je součástí projektu Pasportizace vodních toků, který je unikátní svým širokým záběrem.

„Získáme ucelený přehled, v jakém stavu jsou naše potoky a řeky. Aktuálně jich máme zmapováno 10 729 km, na konci projektu to bude 26 tisíc km. To je asi čtvrtina všech vodních toků v České republice. Zajímají nás všechny potenciálně problematické prvky v korytech nebo v jejich blízkosti.

K dnešnímu dni díky projektu evidujeme 8 287 výpustí, které mohou být rizikem kvůli znečištění a téměř 17,5 tisíc umělých příčných překážek, které brání rybám a dalším vodním živočichům v migraci. Zmapováno máme také skoro 10 tisíc mostů a mostků, které jsou špatně prostupné pro zvířata žijící v blízkosti vody, například pro vydry,“ říká Kateřina Kujanová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Do mapování vodních toků se může zapojit každý, kdo má chuť přispět. Na procházce stačí pomocí aplikace HydroMAP zaznamenat jeden ze sedmi problémů a odeslat jej do databáze. Mohou se ale také hlásit úseky řek, které by zasluhovaly další ochranu. Za každý takový záznam budeme moc rádi,“ vysvětluje Kateřina Kujanová. Informace o aplikaci, návod i popis toho, na co se při mapování zaměřit, je přehledně k dispozici na této storymapě.

Příčná překážka na vodním toku.
Příčná překážka na vodním toku.
Foto | Anita Petrů / AOPK ČR

„Poslední roky se soustředíme na projekty, jejichž cílem je návrat vody do naší krajiny. V minulosti se kvůli napřimování toků zkrátila délka říční sítě o 30 %, nyní se snažíme potoky a řeky vracet do původních koryt, rozvolňovat je a zpomalovat odtok vody,“ vysvětluje Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Od projektu Pasportizace vodních toků si slibujeme, že přinese nejen komplexní data o stavu naší říční sítě, ale zejména ucelený návrh obnovy toků. Budeme vědět, kde se nemá obnovovat regulovaný úsek či vodní překážka, které již ztratila účel, či kde je potřeba provést revitalizaci toku,“ pokračuje Pavel Pešout.

Péče o vodní toky a mokřady je jedním z pilířů ochrany přírody a krajiny. „A databáze problematických míst, která vznikne díky projektu Pasportizace vodních toků, je důležitým východiskem pro to, aby naše práce byla efektivní a do krajiny se vracela nejen voda, ale i život,“ uzavírá František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Světový den mokřadů připomíná, proč je potřeba bažiny, slatiny, rašeliniště, pobřežní pásma rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované louky či prameniště chránit. Na seznam mezinárodně významných mokřadů je zapsáno 14 míst z České republiky. Světový den mokřadů s datem 2. února je vzpomínkou na podpis mezinárodní úmluvy na ochranu mokřadů, která byla podepsána v íránském Ramsaru před 53 lety.


reklama

 
foto - Šůlová Karolína
Karolína Šůlová
Autorka je tisková mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DM

Dalibor Motl

4.2.2025 07:44
Záměr je to výborný. Spousta "kanalizovaných" toků si zaslouží revitalizovat a jistě se najde dost nekolaudovaných a nepovolených výpustí... Zajímalo by mě jak podle autorky článku vypadá most nebo mostek "špatně prostupný pro zvířata žijící kolem vody, například pro vydry". Pročetl jsem kvůli tomu i návod na vyplňování aplikace z odkazu a nic. Upřímně si nedovedu představit obtížně prostupný most nebo lávku. Snad jenom nevhodně projektovaná trubní propust by mohla být překážkou třeba pro ryby. Vydru nebo bobra nějaká truba jistě nezastaví. Prostě ji obejde. Ještě bych uvedl, že podle mého názoru může být vhodná příčná překážka (nízký balvanitý nebo z kulatiny zbudovaný stupeň) v korytě naopak prospěšný. Při minimálních průtocích zadržuje vodu v krajině. Může zabránit kompletnímu vyschnutí a být refugiem pro vodní živočichy nebo napajedlem. Trvale zásobuje vodou i říční nivu. Ostatně stále probíhá přehrazování melioračních kanálů a regulovaných toků s cílem napravit vodní režim původně podmáčených lesů a rašelinišť třeba v KRANPu nebo v CHKO Jizerské hory. Čili za mě pokud je za vysokého průtoku stupeň "migračně" prostupný tak nepředstavuje problém. To v běžném potoce splňují obvyklé, rybáři budované, stupně o výšce 20-40cm na jedničku. Takže bych byl nerad abychom pod záminkou renaturace a revitalizace s vaničkou vylévali i dítě.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.2.2025 12:54 Reaguje na Dalibor Motl
40 cm je prostupné pro pstruhy, pro lipany obtížně a pro plotice či tlouště nikoli. Balvanitá hrázka, skluz je podstatně přirozenější a prostupná.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

7.2.2025 08:55 Reaguje na Slavomil Vinkler
Záleží na průtoku. Souhlasím s tím, že na malém potoce je 10-20cm až dost. Výslovně zmiňuji i balvanitý stupeň. Čili nepřestavuji si kamennou nebo dřevěnou "zeď" ale širší příčnou "překážku" z dostatečně těžkých balvanů. Někde postačí namísto kompletního stupně pouze "výhon" nebo dostatečné zúžení toku. Rozdíl hladin pod a nad balvanitou překážkou může být u vodnatých říček klidně i vyšší a stále bude pro ryby prostupný.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.2.2025 12:54 Reaguje na Dalibor Motl
40 cm je prostupné pro pstruhy, pro lipany obtížně a pro plotice či tlouště nikoli. Balvanitá hrázka, skluz je podstatně přirozenější a prostupná.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.2.2025 17:00
Pánové i samotná příroda je plná neprostupných vodopádů a nebo třeba pro
ryby táhnoucí proti proudu i bobřích hrází. Někdy je dokonce vysoký vodní
stupeň žádoucí jako ochrana pstruhů při vytahováním štik proti proudu.
Pokud tam ten vodní stupeň není, tak vyplundrují štiky pstruhový tok
a proto ty splavy a vodní stavby. Vždy je vše třeba posoudit podle
místní situace a nezačít s nesmyslným sjednocováním podle nějakých
příruček ochranářů. Některým rybám a jiným vodním tvorům totiž lépe
vyhovuje sice rovný, zahloubený, ale stále tekoucí tok, než plytký
meandrující a do půdy zasakující revitalizovaný tok. V tom rovném
a zahloubeném stačí břehy lemované kořeny stromů a nebo balvany.
Už jsem narazil na revitalizaci, kde se nyní střídá zrod a zmar i
dvakrát ročně. Po deštích vytáhnou vzhůru ryby do meandrujícího toku
a při jeho vysychání čekají v loužích na úhyn a predátory. Předtím
tam byl zahloubený rovný tok s vodními stupni pod kterými byl vývar
a hlubočina s kyslíkem z padající vody a ne jak nyní zahnívající
louže nějakého plytkého meandru. Takže s rozmyslem a hlavně znát
podloží, aby rybám nezasakovala voda a ony zbytečně hynuly. Bez
srážek nemá smysl ani ta revitalizace, protože to co z potoka
zasákne a nebo se vypaří, bude v potoce níže po proudu chybět.
Nesmíme totiž zapomínat, že ta voda nepatří pouze nám, ale taky
na ni čekají jiní. Někdo zavlaží pole a vyschne Aralské jezero
a nebo Mrtvé moře. Má na to ten dotyčný právo vzít si vodu,
kterou potřebují i jiní? Ano berme si vodu nadbytečnou, která
dělá škody i jiným po proudu, ale pouze do přehrad plněných z
přebytků a nikoliv ji zadržovat i za sucha, když jiným schází.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.2.2025 08:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Ale prosím vás, příliš zobecňujete. Nejde přece o to, že jsou vodopády. Kolik je přirozenývh vodopádů na Labi, Vltavě, Ohři,... a kolik je přehrad a zejména neprostupných jezů - desetitisíce. A nejhorší jsou nové OZE=MVE. Každý litr dobrý.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist