Vědci objevili bizarního tvora, kterému přezdívají ježuropysk a předpokládají, že se v pravěkých dobách proháněl po Austrálii. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC News. Zkamenělé kusy čelistní kosti tohoto zvířete byly nalezeny na opálových polích v severní části Nového Jižního Walesu spolu s důkazy o existenci několika dalších dávných a dnes již vyhynulých druhů řádu ptakořitních.

Právě v těchto dnech se v chráněné krajinné oblasti Brdy začínají líhnout listonozi letní. Tito vzácní lupenonožci na pohled připomínají trilobity z prvohorních moří. Vyvíjejí se z vajíček, která jsou velmi dobře přizpůsobena nepříznivým podmínkám, jako je sucho a mráz. Probudit se k životu dokážou i po několika letech vyschnutí. Z naší krajiny už téměř vymizeli.

Desítky řek a potoků na Aljašce mění barvu na rezavě oranžovou. Podle nové studie jde patrně o následky tání permafrostu, které ohrožuje místní přírodu a živočichy, napsal zpravodajský server The Guardian.

Psí feny rozeznávají svá štěňata podle jejich kňučení a na zvuky svých mláďat reagují zvlášť citlivě. Informoval o tom tým francouzských vědců v časopise Proceedings americké akademie věd, uvedla agentura DPA.

Na pomezí Kladenska a Rakovnicka vznikla "chytrá krajina", která poskytuje data pro mírnění dopadů klimatických změn. Systémy fungující přímo v krajině v okolí farmy České zemědělské univerzity (ČZU) ukazují, jak je možné bránit například vysychání krajiny nebo erozi. Poznatky z komplexního výzkumu by měly být použitelné i pro zemědělce. Zásadní jsou také zjištění ohledně budoucího vývoje změn klimatu, řekl vedoucí projektu nazvaného Pilotní farma Amálie - aplikace konceptu Chytré krajiny Petr Máca z Fakulty životního prostředí ČZU.

Letos proběhne první ročník tzv. Motýlí půlhodinky. Je to akce zaměřená na celostátní sčítání denních motýlů, do kterého se mohou zapojit i naprostí začátečníci, ať už jednotlivci, děti ze škol nebo rodiny s dětmi, pro které může jít o výbornou rodinnou zábavu. Sčítání proběhne v jarní a letní etapě. Výsledky budou sloužit k lepší ochraně motýlů, kteří z naší přírody mizí dramatickou rychlostí. Zkušenější pozorovatelé se navíc mohou zapojit i do složitějších způsobů sčítání. Každý z nás se pak může podílet na přímé ochraně motýlů na svých zahradách nebo venku v přírodě soukromě i během dobrovolnických akcí s ochranáři.

Brazilský vědec šlápl více než 40 000 krát na jedovatého hada křovináře žararaku. Chtěl vyzkoumat důvody, proč někteří hadi koušou a jiní ne. Křovinář žararaka má v Brazílii na svědomí až 20 000 otrav po uštknutí ročně. Výsledky studie, zveřejněné ve vědeckém časopise Scientific Reports, mohou zachránit lidské životy, informovala agentura DPA.

Na území Šumavy žije několik desítek vyder říčních. Populace zvířete se v porovnání s minulým roky zvýšila a nyní je stabilní. Vyplývá to z monitoringu vydry říční, který zoologové zahájili v roce 2015.

Díky projektu s názvem Místo pro motýly se odborníkům daří pečovat o druhy motýlů v blízkém okolí Prokopského údolí v Praze. Počty vzácných jedinců se v oblasti zdvojnásobily. Přírodní rezervace Prokopské údolí se vyznačuje velmi vysokým druhovým bohatstvím hmyzu, a proto nové lokality snadno nalezli i různí motýli, informovala Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), jejíž entomologové na projektu pracovali.

Před více než 30 lety byly v ČR navráceny lesní majetky, přičemž celá řada zejména drobných vlastníků v důsledku dlouhé periody vyvlastnění (kolem 40 let) ztratila návaznost na historické zkušenosti a cíle hospodaření svých předchůdců. Proces návratu k hospodaření v malolesích probíhá v různé míře úspěšnosti a v praxi lze zaznamenat jak vzorně opečovávané lesní porosty, tak majetky odkud se šířila celá řada škůdců k sousedním pozemkům.