Každý může pomoci s pátráním po břehulích

Břehule říční, drobní nenápadní ptáci podobní vlaštovkám, dříve hnízdily ve strmých říčních březích pravidelně obnovovaných povodněmi. Regulací řek a zpevňováním břehů o přirozená hnízdiště přišly, dokázaly se ale přizpůsobit a k hloubení hnízdních nor začaly využívat především pískovny. Česká společnost ornitologická chce za pomoci dobrovolníků zjistit, kde se dnes v Česku břehulím daří. Pátrá se po nich v programu #PískovnyProBřehule. Organizace chce zmapovat hnízdiště břehulí a zjistit o těchto nenápadných ptácích víc. Píše o tom Birdlife.cz.

Břehule měří sice jenom 12 centimetrů, dokáže si ale vyhrabat noru hlubokou až metr. Dnes hnízdí především v pískovnách, ve kterých probíhá těžba a neustále se mění. Vznikají tu nové biotopy, které jsou jinde v krajině vzácností – místa bez vegetace, obnažené svislé břehy a místy dokonce i periodické tůňky. „Pokud těžební společnost načasuje těžbu tak, aby břehule mohly každým rokem úspěšně vyhnízdit, může vzniknout kolonie břehulí až o stovkách párů,“ říká Gabriela Dobruská, koordinátorka projektu Pískovny pro břehule.

Kde břehule hnízdí kromě pískoven

„Kromě pískoven si k hnízdění vybírají například i hromady zeminy na staveništích, mostní zdivo v centrech měst a stěny říčních náplavek. Na takových místech se ale často dostávají do střetu s lidmi a jejich činností,“ vysvětluje Dobruská.

Jedna z velmi početných kolonií byla v roce 2012 na staveništi akvaparku v Pasohlávkách. Břehule zde hnízdily navzdory tomu, že se v bezprostřední blízkosti nor intenzivně pracovalo a těsně vedle vletových otvorů vyrůstaly vysoké betonové zdi.

Dobruská dodává, že hnízdiště v aktivních velkých pískovnách jsou už často monitorována. „V těch menších a neaktivních ale mohou být kolonie břehulí nenápadné a pro nás zatím neznámé. Proto uvítáme informace o každém pozorování těchto ptáků i o případném ohrožení dané kolonie,“ upozorňuje Dobruská. Podle ní bude zapotřebí největší úsilí veřejnosti ke konci června a v červenci, kdy budou vyletovat mláďata.

Jak pátrat po břehulích a kam vložit údaje

Břehule se, stejně jako její příbuzné vlaštovka a jiřička, živí hmyzem. „Pátrat po břehulích tak mohou dobrovolníci i mezi ptáky létajícími nad řekou. To nám napoví, zda v okolí může být kolonie. Oproti vlaštovkám a jiřičkám má břehule hnědavý odstín. Stejně jako jiřička má krátký ocas, ale chybí jí bílý kostřec, tedy místo nad ocasem. Pod krkem má tmavý pásek,“ jmenuje Dobruská hlavní rysy břehulí.

Pokud víte o místě, kde břehule hnízdí, můžete údaje z pozorování vkládat do faunistické databáze na stránkách birds.cz.

„Oceníme také fotografie z lokalit. Čím více údajů se nám podaří získat, tím přesnější znalosti o výskytu a populačních trendech tohoto druhu získáme,“ říká Dobruská.

Užitečné odkazy:
• Podrobnou metodiku k pátrání najdou zájemci na webu www.birdlife.cz. /
• V roce 2013 vyhlásila Česká společnost ornitologická břehuli říční Ptákem roku a vydala tématické číslo časopisu Ptačí svět.
• Máte-li podezření, že jsou břehule kvůli lidem v ohrožení, volejte na Českou inspekci životního prostředí.
• Více o pátrání po břehulích najdete na stránkách www.birdlife.cz.

---

reklama

---