https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mzp-chce-do-budoucna-vice-podporovat-drevostavby-z-programu-nova-zelena-usporam
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

MŽP chce více podporovat dřevostavby z programu Nová zelená úsporám

29.4.2024 01:12 | PRAHA (ČTK)
Dřevostavba
Dřevostavba
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Ministerstvo životního prostředí chce více podporovat výstavbu energeticky úsporných dřevostaveb pomocí dotací po chystaných změnách v programu Nová zelená úsporám. Podle úřadu je dřevo materiálem budoucnosti, protože v sobě ukládá uhlík, a pomáhá tak snížit uhlíkovou stopu. Změny v dotacích by mohly začít platit od příštího roku, uvedlo ministerstvo.
 

"Rádi bychom zvýhodnili nové energeticky úsporné dřevostavby - rodinné a bytové domy v rámci připravovaného redesignu našeho nejúspěšnějšího programu Nová zelená úsporám. Předpokládáme, že by změny měly začít platit od ledna příštího roku," uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Veřejné budovy by pak mohly být podpořeny z Modernizačního fondu nebo z výnosů z emisních povolenek. "I tyto budovy ale budou muset dosáhnout stejné úrovně provozní energetické náročnosti. Zároveň však chceme usnadňovat jejich povolovací proces, který je v tuto chvíli složitý," dodal.

Podle Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD) narůstá poptávka po dřevostavbách. "Na tuzemském trhu se posledních osm let pohybuje podíl dřevostaveb okolo 14 procent a je velmi pravděpodobné, že se bude dál zvyšovat. Dřevo je spolehlivým materiálem a svými vlastnostmi a životností se vyrovná klasickým zděným nebo betonovým konstrukcím. Dopady na životní prostředí jsou navíc několikanásobně nižší," uvedla ředitelka ADMD Lenka Trandová.

V budoucnu budou podle Trandové běžné dřevostavby i pro veřejné služby a velmi pravděpodobně také pro průmysl. "Například ve Finsku již nyní stojí několik veřejných budov, které jsou postaveny ze dřeva. Měli jsme možnost tyto budovy navštívit a společně se zástupci finského ministerstva životního prostředí proběhla diskuse o tom, jak je jejich strategie snižování uhlíkové stopy ve stavebnictví nastavená, a jsme připraveni podobné aktivity podporovat i u nás," řekla.

Ministerstvo současně připravuje metodiku pro vyhodnocení dopadu stavebních konstrukcí a budov na životní prostředí a také kalkulačku, díky které si bude moci vypočítat uhlíkovou stopu své stavby každý. "Kalkulačka pro výpočet uhlíkové stopy z různých materiálů bude počítat celý životní cyklus. Dá se očekávat, že dřevo bude vycházet velice dobře. V rámci podpory cirkularity také chceme prosazovat efektivní recyklaci odpadů, které obsahují dřevo," uvedl Hladík.

Program Nová zelená úsporám (NZÚ) spravuje vedle ministerstva také Státní fond životního prostředí (SFŽP). V lednu oznámily, že se podpora z programu navýší o deset miliard korun. Peníze úřady vyčlení z Modernizačního fondu, který čerpá peníze z výnosů emisních povolenek. Standardní program Nová zelená úsporám podporuje rekonstrukce a změny, které přispívají k úspornějšímu bydlení. Dotace mohou pokrýt až polovinu výdajů a vyplácí se po realizaci investice.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Masunta nejosvícenější

Masunta nejosvícenější

29.4.2024 05:35
Dřevo - a co chraňte naše lesy ? Dřevo se musí pod tlakem napouštět chemikáliemi proti plísni a zamezení hořlavosti.Jistě je to ovšem lákavý materiál a zateplení je snadnější. Slisovaná sláma jako stavební materiál má také své výhody.Rozhodně výborné tepelně-izolační vlastnosti.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.4.2024 07:51 Reaguje na Masunta nejosvícenější
Ale víte kolik uhlíku se uloží a na dlouho?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.4.2024 10:53 Reaguje na Masunta nejosvícenější
Dřevo je obnovitelný zdroj konstrukčního materiálu, který nemá být (zdravé kmeny) ponecháno v lese k zetlení.

Dům je třeba postavit tak, aby bylo veškeré dřevo v suchu, pak tu chemii nepotřebujete.

K tepelné izolaci slouží minerální vata a nikoliv dřevo samotné - to má mít hlavně nosnou úlohu. Koukněte www.optimalizmus.cz
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

29.4.2024 11:18 Reaguje na Jiří Svoboda
Z čerstvého dřeva se žádný dům nestavěl. Dříví vysychalo několik let.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.4.2024 12:49 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jistě, ze suchého. Má zkušenost, že řezivo do 60 mm stačí vysychat půl roku. Samozřejmě tam nesmí zatékat a nejlépe, když tam profukuje.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.4.2024 09:00 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Na podzim se strom (smrk nebo jedle) nastojato v metrové délce zbavil kůry a nebo se kmen opálil ohněm a následně uhasil. Kulatina v zimě vysychala mrazem nastojato v kůře a méně praskala, než při rychlém sušení bez kůry. Těsně na konci zimy se ještě po sněhu kmeny přiblížily ke stavbě a na jaře se po polních pracích přistoupilo ke stavbě.
Samozřejmě dřevo vysychalo dál i v budově, ale
s tím se počítalo a průběžně se dotěsňovaly spáry
i několik let po postavení. Ono masiv pracuje
stále vlivy vlhka a sucha na rozdíl od chemických
sajrajtů jakými jsou dřevotřískové desky a lepené
hranoly z latí a prkýnek. Samozřejmě nikdo domy
nestavěl z vrb, či topolů, které se "budí" po
každém deštivém počasí, ale stavělo se ze smrků,
což jsou dnes stromy téměř nenáviděné, ale našimi
předky preferované pro své mnohostranné využití.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.4.2024 11:46 Reaguje na Břetislav Machaček
A to jako doporučujete takto stavět?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.5.2024 08:31 Reaguje na Jiří Svoboda
Nikomu nebráním si postavit ten barák z dřevotřísek, ale měl si o tom něco zjistit, když chce zdravé bydlení. Navíc s perfektně utěsněnými okny a dveřmi s dřevotřískovou podlahou a dřevotřískovým nábytkem. Vy to
asi propagujete, ale já nikoliv a na masiv
nedám dopustit. Cena na klíč je ovšem velká
a dosažitelný je tak spíše dům zděný a nebo
ta jedová chýše. Ano jedová, ač má potřebné
cerifikáty, které už měly mnohé stavební
materiály před dřevotřískami. Můj kamarád stavěl dům z Agloporitových tvárnic s atestem a po deseti letech výrobu v Dětmarovické el.
zastavili kvůli odebrání atestu nezávadnosti. Různá PVC a jiné podlahoviny už se taky nesmí vyrábět a přitom bývaly zdravotně nezávadné.
Totéž s azbestem a různými nátěry a plasty.
Dům stavím na celý život a chci, aby taky
po celou tu dobu byl zdravotně nezávadný a nikoliv pouze při kolaudaci, kdy stavební
materiál získal certifikát nezávadnosti. Ten
masiv je ověřen staletími, kdežto ty chemické
sajrajty pouze pár desítek, či pouze pár let.
Bydlím cca 300 metrů od továrny na minerální
vlnu k zateplování a v životě bych ji nechtěl mít v sendvičové stěně z USB desek při kterých je při výrobě stejně jedovatý smrad, jako
při výrobě minerální vlny. Ono stačí, že to
dýchám na dvoře a nemusím to dýchat i uvnitř
domu. Jinak pracnost zpracování masivu je při
současné technice zmechanizovatelná a mohl by
být masiv dostupnější, pokud by se využíval
efektivněji. Když vidím jak zdravé dříví
končí semleté na štěpku, tak doslova zuřím,
protože původně v ní měly končit jen zbytky
a odřezky. Dnes se semletou kulatinou topí,
protože se to vyplácí více, než něčím jiným.
Plýtváme cennou surovinou a jdeme cestou,
kdy bude nedostatková na úkor nekvalitních
náletů semletých sakumprásk na dřevotřísku
a na biomasu k vytápění. Hnus!!!
Odpovědět
LB

Lukas B.

2.5.2024 09:57 Reaguje na Břetislav Machaček
stavět z masivu je moc fajn, ale má to svá ale:
1. masiv pracuje. při používání masivu je potřeba přemýšlet a mít znalosti*). s kompozity může pracovat klidně šimpanz a dílo se mu bude dařit rychle a větších chyb se téměř nelze dopustit.
2. masiv má své přirozené vady. má suky, výsušné trhliny, v podlaze se otvírají a zavírají spáry. komu se to nelíbí, ten se holt masivu vyhne (což naprosto není můj případ, já mám masiv rád a vady a nepravidelnosti považuji za dřevě za to nejlepší, ale jsou tací, co chtějí dřevo "jak plast", a pro ně je fakt lepší ten plast)
3. masivní dřevěné stěny (roubenky a sruby) jsou z hlediska tepelně technického muzeální věc a dosáhnout rozumného**) tepelného odporu stěn je prakticky nemožné bez nějaké další přidané "šlupky"

*) to jsme se tuhle nasmáli když nám tuhle nechal nějaký prodejce barev/laků krabici se vzorky namořených/nalakovaných terasových prken a palubek - bylo to půl na půl levá/pravá strana prkna a už ty vzorky byly zborcené, některé do oblouku, jiné do vaničky.
**) jedna věc je tepelný odpor normami požadovaný, druhá věc je rozum. pro sezonně po víkendech obývanou chatičku roubenka/srub asi vyhovuje. ale 24cm dřeva při tepelné vodivost 0,18 (to je ovšem teoretická hodnota za předpokladu že budou výsušné drhliny ucpané) je 1,33, čili třetina normového požadavku (norma pracuje s prostupem tepla, ale to snadno recipročně spočitatelné)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.4.2024 09:03
Kdysi dávno jsem navštívil jeden slovenský skanzen dřevěných staveb a tam
jsem pochopil proč se tehdy stavěly domy ze dřeva, ač měli kolem plno kamení
a mohli stavět domy zděné. V té době byla směrodatná hlavně cena a rychlost výstavby, když dostupnost dřeva a kamení byla srovnatelná. Zdily se pouze
plytké základy a to často pouze na sucho pomocí jílu. Pak přišlo ke slovu v té době levné dřevo. Sešla se celá vesnice, kácelo se, tesalo a řezalo. Do
měsíce už byl dům obyvatelný a vydržel majiteli celý život. Po jeho smrti
ale žádná generálka, jen likvidace v kamnech a stavba nového domu pro novou
generaci. Životnost dřevostavby s omezenými možnostmi konzervace dřeva
(volská krev, lněný olej, dřevný dehet atd) nikdo jako nyní draze a pracně
neprodlužoval, protože efektivnější bylo postavit dům nový. Dnes je ale
dřevostavba z masivu pomalu nejdražším stavbou a přitom necháváme dřevo
v lesích trouchnivět. Cenu totiž při vší nové technice prodražuje pracnost
a tak se dřevo pomele, třísky slepí do panelů a ty se sestaví jako EKO
stavba. K EKOLOGII to má asi tak daleko jako asfaltová cyklostezka přes
prameniště pitné vody, ale nevadí, pokud někdo takovým dům chce. Nakonec
má v "dřevěné" EKO stavbě více chemie, než ve zděném domě a pokud ten dům
zachvátí požár, tak aby si sousedé nasadili plynové masky. Jaképak taková
EKO stavba má přednosti? Za mne žádné, ba právě naopak. Bohužel masiv je
dnes k nezaplacení a bude hůře, až už zde budou místo kvalitních lesů jen
nálety. Stavebním dřívím pak zůstane ta dřevotříska a trámy lepené z lišt
a prkýnek. Navíc při likvidaci bude dům nebezpečným odpadem, což dřevěnice
z masivu nikdy v minulosti nebyla. Vzali jsme si příklad ze zemí, kde ten
masiv neměli a nebo byl drahý. A to už nehovořím o tom, že do dřevotřísek jejich přední výrobce v rámci "EKOLOGIE" mele použité dříví s příměsemi a všemožnou chemií. Prostě zdravé bydlení !!!
Odpovědět

Radek Čuda

29.4.2024 15:48
Jako vůbec nic proti dřevostavbám, brácha ji má s pokud si nenechává něco pro sebe, tak naprostá spokojenost.
Ale kua ... další dotace???
Koukám že je fajn, že ten barák v Holešovicích ještě stojí, brzy budeme zase tu SPK potřebovat.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist