Klimatolog: Srážek je dost, sucho v posledních letech ovlivňují jiné faktory
13.5.2024 01:25
(ČTK)
Foto | Antonio Jordán / Imaggeo
Délka trvání sucha je podle klimatologa většinou hodně závislá na množství srážek. "Může sice spadnout náhle velký úhrn srážek z bouřky a na krátkou dobu dosytit půdu, ale zase rychle vyschne. K ukončení nějaké suché epizody většinou je potřeba vlhčí období trvající aspoň několik dnů s trvalým deštěm," řekl. Většinou epizoda sucha trvá několik měsíců, ale může být i několik let, jako například období sucha v Česku trvající od roku 2015 do roku 2020.
"Množství srážek se v Česku dlouhodobě nemění. Naopak dokonce velmi mírně roste. Co se ale mění je charakter srážek. V období duben až červen nám srážky klesají, a naopak během července až září rostou, a to hlavně díky kratším vyšším úhrnům. Tím, co ovlivňuje výrazně sucho v současné době, jsou tedy teploty vzduchu, a díky tomu zvýšený výpar," řekl klimatolog.
Zahradníček uvedl, že sucho lze považovat do dalších let za asi největší hrozbu pro české území. Očekává, že se nebude vyskytovat každý rok, budou i velmi vlhké roky, ale pravděpodobnost suchých a silnějších epizod bude narůstat. Zároveň se podle něj bude vyskytovat v roce více dnů s nízkou půdní vlhkostí.
Sucho má negativní vliv na výnosy zemědělských plodin, klade větší nároky na vodohospodářství a také je rizikem pro vznik a šíření přírodních požárů. Proto vznikly varovné systémy jako například Intersucho, Agrorisk a Firerisk. "Bojovat se suchem takto nejde, lze se jen na něj vhodně připravit a nebo zmírnit podmínky pro jeho častější opakování," řekl Zahradníček.
Jak na lepší odolnost měst na projevy změny klimatu? Pomůže sdílení dobré praxePodle klimatologa je nutné v první řadě být šetrnější k půdě a nezhoršovat její schopnost zadržet vláhu. Měl by být rovněž dostatek nádrží na zachycení vody v době jejího nadbytku, což umožní její pozdější použití například na závlahy v době sucha. Samotné zavlažování bez dostatečného zdroje vody je podle něj problematické.
"Aby tato všechna opatření byla vůbec účinná, je nutné zmírnit samotnou klimatickou změnu, a tedy i nárůst teplot vzduchu. To se samozřejmě může podařit díky snižování emisí skleníkových plynů," řekl Zahradníček. Díky tomu by se podle něj riziko sucha snížilo na úroveň z minulosti, na kterou je česká krajina navyklá. To by vedlo k větší potravinové soběstačnosti a menším ekonomickým nákladům, dodal.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Plasy na Plzeňsku budují vodovod v části Žebnice, podzemní vody ve studních ubývá
V Židlochovicích začíná fungovat povodňový park. Pole ustoupilo zadržování vody
Na Vysočině investují do vodovodů i vesnice po zkušenostech se suchemOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
ss
smějící se bestie
13.5.2024 06:22Tak jako meliorovalo, když bylo mokro, tak se musí nyní suchu zabraňovat tím, že se budou obnovovat, stavět nové vodní plochy i od těch nejmenších/1/4ha " kačáků " kde to jenom trochu půjde a hlavně s co nejmenší byrokracií.
V ČR chybí minimálně 60tisíc ha vodních ploch, oproti dobám před 100 - 150roky !
Odpovědět
V ČR chybí minimálně 60tisíc ha vodních ploch, oproti dobám před 100 - 150roky !
pp
pavel peregrin
13.5.2024 06:36 Reaguje na smějící se bestieTrubková meliorace je za sucha mimo provoz.
Odpovědět
JŘ
MM
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
14.5.2024 21:27 Reaguje na Milan MilanTo jsou prameny víte a ty jsou podchyceny a odvedeny.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
14.5.2024 06:42 Reaguje na pavel peregrinTak to je tedy dobré. V r.2015, kdy bylo největší sucho, meliorace z 90 let. Toto vedení je dlouhé něco přez km., není tu tedy žádná voda, vše svedeno do této trubky. Tak v době největšího sucha, když jsem měl strach, protože zemědělci strhli ony půlměsíčky na kontrolní skruži. Tak jsem se šel podívat zda tam není spadlá zvěř, tak zde ODTÉKALO V 60 cm TRUBCE OBROVSKÁ SPOUSTA VODY, chybělo od hladiny, asi 15 až 20 cm. V r.2014 provedli opravu a obnovily přítoky , aby voda lépe a rychleji odtekla. V r. 21 opět obnova a v loškém roce zas a letos se tam zas vrtali. Obnova na dvou katastrech zhruba deset meliorací, u obce Sázavka je vše v trubkách. Jsou zde 4 rybníky. Prý se musí meliorace obnovovat, je to investice. Tam, kde projel a tolik nemačkal zem malý traktor, jsou zde lokomotivy a ty hutní a hutní za dotace, k tomu se přidá likvidace zeleně, hlavně keře překáží no a je dokonáno. Prostě asi vodu nepotřebujem. Jště za říčkou Sázavkou, která je taky z velké části zmeliorovaná, ale naštěstí otevřená, je louka pole, kolem 50 ha., možná víc azde se meliorovalo tak dva roky, vše je v trubkách, jak jinak.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
18.5.2024 09:02 Reaguje na pavel peregrinZáleží na geologických poměrech toho místa. Za socialismu byla až všechny pole meliorována plošně od stolu a leckde tak meliorace zasáhla a odvodnila místní prameny.
Klasická prospěšná meliorace by měla fungovat - odvádět vodu vždy jenom po velmi silném dešťovém období, kdy odvodem sníží množství vody z půdy na hodnotu, kdy kultura nezahnívá nebo na hodnotu, kdy se dá do půdy vjet stroji a obdělávat ji. Jinak by neměla odvádět nic.
Když ale je meliorace "napíchnuta" na ty prameny, teče tam voda i po delším období bez deště a velice nežádoucím způsobem snižuje zásobu spodní vody. Tyto meliorace by se měly identifikovat, pramen , který je napájí, najít a na místě jeho vývěru v poli udělat kvůli oteplování drobný krajinný celek, tůňku či bažinku. Maximálně s nějakým přepadem do meliorace, který by omezil rozšiřování rozbahnění půdy v obdobích s množstvím srážek do plochy pole.
Odpovědět
Klasická prospěšná meliorace by měla fungovat - odvádět vodu vždy jenom po velmi silném dešťovém období, kdy odvodem sníží množství vody z půdy na hodnotu, kdy kultura nezahnívá nebo na hodnotu, kdy se dá do půdy vjet stroji a obdělávat ji. Jinak by neměla odvádět nic.
Když ale je meliorace "napíchnuta" na ty prameny, teče tam voda i po delším období bez deště a velice nežádoucím způsobem snižuje zásobu spodní vody. Tyto meliorace by se měly identifikovat, pramen , který je napájí, najít a na místě jeho vývěru v poli udělat kvůli oteplování drobný krajinný celek, tůňku či bažinku. Maximálně s nějakým přepadem do meliorace, který by omezil rozšiřování rozbahnění půdy v obdobích s množstvím srážek do plochy pole.
HH
Honza Honza
13.5.2024 07:06Proto je třeba intenzivně zadržovat vodu, zastiňovat, aby se snížil výpar.
Zadržovat vodu je třeba především v lesích - čím více klesů, tím větší zadržování vody, na druhém místě na polích- lepší skladbou půdy, lepší agrotechnikou, rozčleňování polí mezemi, remízky = ochlazování, bránění erozi. A až na 3. místě nádržemi. Nádrže jsou rovněž důležité pro zavlažování a zdroj vody pro lidi.
Odpovědět
Zadržovat vodu je třeba především v lesích - čím více klesů, tím větší zadržování vody, na druhém místě na polích- lepší skladbou půdy, lepší agrotechnikou, rozčleňování polí mezemi, remízky = ochlazování, bránění erozi. A až na 3. místě nádržemi. Nádrže jsou rovněž důležité pro zavlažování a zdroj vody pro lidi.
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
14.5.2024 07:10 Reaguje na Honza HonzaAno, ale les po likvidaci, kterou někdo musel nařídit, nebo nevím proč LČR hospodařily proti zákonu vého zřizovatel a když se to nemohlo svíst na změnu klimatu, tak aspoň na dlouhé výběrové řízení. Tento les bude plnit částečně funkci na zadržení vody asi do dvaceti let, u LČR asi nikdy i když i ty daleko od sebe stojící stromy dělají částečně stín. Pole ty jsou již tak udusané, že voda se dostane max do hloubky jak je z oráno. Ale jak je vše udusáno tak se pomaleji vsakuje a odpaří se dřív. Až, když je zde nějaká zelená hmota tak ta naštěstí vodu dokáže udržet. Podívejte se na Anglický trávník, jak je sucho hned vše uschne, ale když je trochu vyšší, tak je sice takový nemasný neslaný, ale zůstává zelený.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
13.5.2024 07:16Naštěstí vyšší koncentrace CO2 činí rostliny vůči suchu odolnější. Snad i toto je jednou z příčin, proč je Země stále zelenější. Dokonce i v EU za posledních 20 let přibylo 5% listové plochy:
https://www.warpnews.org/human-progress/nasa-the-earth-is-greener-now-than-it-was-20-years-ago/
Odpovědět
https://www.warpnews.org/human-progress/nasa-the-earth-is-greener-now-than-it-was-20-years-ago/
NP
Nedělský Petr
13.5.2024 08:23To co se v článku objevuje není úplně přesné a je to zaměřené na zemědělské či půdní sucho. Obecně problém startuje nedostatkem srážek (meteorologické sucho), v letech 2015 - 2019 byl velmi výrazný (v některých regionech až 800 mm) za celé toto období (roční průměr v ČR je 684 mm). Na meteorologické sucho navazuje se zpožděním hydrologické sucho (nedostatek vody v říčním systému) a pak navazují další typy sucha, třeba to zemědělské/půdní. Kombinace nedostatku srážek, vysokých teplot, silného větru a vegetačního období je pak smrtící a bez dostatečných zásob vody pro pitné účely a závlahy a průmysl to bez ztráty kytičky nedáme. Myslím že kdyby po roce 2018 následoval stejný rok 2019, tak bychom těch kytiček ztratili spoustu. Jo a rybníky a mokřady pomůžou při mírném až středním suchu ale na vrcholu sucha je jejich přínos prakticky nulový.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.5.2024 08:26 Reaguje na Nedělský PetrRybníky toky vysušují. No jsou stavěny a provozovány na udržení vody pro obsádku ryb.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
13.5.2024 10:43 Reaguje na Slavomil VinklerŽe by až tak ?
Možná to bude tím, že nejsou pravidelně odbahňovány !
Odpovědět
Možná to bude tím, že nejsou pravidelně odbahňovány !
MM
Martin Macek
13.5.2024 11:58 Reaguje na smějící se bestieJak odbahnění sníží odpar z vodní hladiny?
Odpovědět
ss
smějící se bestie
13.5.2024 12:59 Reaguje na Martin MacekOdpar bude možná stejný, ale je rozdíl v co by zásobárně vody, když bývá v rybnících většinou více než 1m bahna, že.
Odpovědět
NP
Nedělský Petr
13.5.2024 14:41 Reaguje na smějící se bestiePokud není zanesený rybník výrazně víc zarostlý vegetací (vyšší evapotranspirace) tak je z pohledu toho, co se děje pod rybníkem skoro jedno, jestli je v rybníce 5 m vody, nebo 4 m bahna a 1 m vody. Do rybníka přitéká voda, která se vzdouvá na hranu požeráku/přelivu, něco se odpaří, zbytek odteče. Asi ale bude u mělkého rybníka vyšší teplota vody a při nulovém přítoku se ten 1 m vody odpaří dřív než 5 m. Průtok pod rybníkem ale bude vždycky o výpar nižší než přítok a kromě změny mikroklimatu v místě a úkrytu pro různou vlhkomilnou havěť nemá ten rybník pro řešení sucha žádný přínos.
Odpovědět
HH
Honza Honza
14.5.2024 06:59 Reaguje na Nedělský PetrNám jde o to, aby voda neodtékala pryč z krajiny, ale zůstávala v krajině.
Vegetace odčerpává povrchovou vodu a ochlazuje vzduch výparem, to samé dělá rybník.
Odpovědět
Vegetace odčerpává povrchovou vodu a ochlazuje vzduch výparem, to samé dělá rybník.
Karel Zvářal
14.5.2024 07:13 Reaguje na Honza HonzaVegetace nejenže ochlazuje vzduch, ale ochlazuje i půdu - nepouští k ní sluneční parsky. Dnes musíme bojovat nejen za zelené střechy - což je úlitba aktivistů, ale především za zelená pole.
Odpovědět
MM
Milan Milan
13.5.2024 15:52 Reaguje na Slavomil VinklerTo snad ne. Rybníky jsou průběžně doplňovány a syceny vodou a umožňují i rovnoměrný a průběžný odtok. Při delším suchu udržují potokům pod hrází nějakou dobu životaschopnost.
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.5.2024 08:33 Reaguje na Nedělský PetrZákladem je meteorologické sucho. Jak ho chcete řešit, kdyz přehrady jako zásobárny vody na suché časy jsou fuj?
Odpovědět
NP
Nedělský Petr
19.5.2024 16:32 Reaguje na Jarka O.Trefa..., bez přehrad extrémní sucho bez větších následků nepřečkáme a to že je ekologisté odmítají akceptovat jako jeden z nástrojů na řešení sucha nás bude v budoucnu bolet.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.5.2024 15:04Zalesnění se během posledních pár let mírně zvýšilo, avšak zvětšila se plocha zástavby, zvětšila se odkrytá půda, a to zejména díku pěstování kuku a úbytku pícnin. Odkrytá půda se více nahřívá a pouští vodu dolů (viz splachy ornice), vodu rychleji odpaří, zatímco v trávě či pícninách se vláha drží déle.
Bylo by také zajímavé porovnat sílu a četnost větru z poslední dekády v porovnání s minulostí. S několika pamětníky jsme se shodli v tom, že v minulosti tak silné, tj výsušné větry nebývaly. Přispívají mj i ke škodním událostem v lesích, o odnosu prachových částic ornice nemluvě, něco podobného k nám posílá Sahara. A každý jistě ví, jak rychle schne prádlo doma v porovnání s venkovním prostorem. Všechny tyto faktory je nutno brát v potaz, porovnávat samotné srážky je silně zavádějící.
Odpovědět
Bylo by také zajímavé porovnat sílu a četnost větru z poslední dekády v porovnání s minulostí. S několika pamětníky jsme se shodli v tom, že v minulosti tak silné, tj výsušné větry nebývaly. Přispívají mj i ke škodním událostem v lesích, o odnosu prachových částic ornice nemluvě, něco podobného k nám posílá Sahara. A každý jistě ví, jak rychle schne prádlo doma v porovnání s venkovním prostorem. Všechny tyto faktory je nutno brát v potaz, porovnávat samotné srážky je silně zavádějící.
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
14.5.2024 07:45 Reaguje na Karel ZvářalAno kukuřice je problém, je to hlavně výživa pro železnou krávu, biznis. No a v devadesátých letech došlo k pozemkové úpravě, já říkám k nenávratnému scelení, po komunistech se to nechalo dát do pořádku, nyní ne. No a tím se mohlo přikročit k věší ploše polí, zmizeli meze další, keře museli pryč a stromy něco se povedlo tak odorat až to spadlo a zbytek se ořezal a ty velké rány po větvích nikdo nezatře, tak jo. Pole se splavují neuvěřitelně rychle, po každém deštíku a ty kukuřičný i s chemií, které je tam dost. Vítr má samozřejmě mnohem větší rozeběh, není les a nově vysázený dvacet až třicet let bude trvat, než začne plnit svoji funkci. V padesátých létech se sázely větrolamy, kde jsou? Vše je pryč. Lesy zničené. Pole tak velké celky, že jsou po sklizni jak poušť, v jednom místě jedna plodina, nač přemýšlet, na Vysočině zemina splavena, to jsou kolikrát příkopy. Ve městech, ale i na vesnicích beton, popř. kámen, zahrady mizí, kde jsou keře a tedy i ptáci, to je hroznej hluk. Dnes se teploty měří většinou na stejných místech, ale přd lety zde byla zeleň, dnes beton, jak to ovlivní asi teploměr? A co provoz?
Odpovědět
Karel Zvářal
14.5.2024 08:00 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK1* Naprostá shoda. Na ropáka století bych navrhl tvůrce koncepce "ekokuku", což je podle mýho na kriminál, vzhledem k devastaci půdy větrnou i vodní erozí. Vymýšlíme meziplodiny, biouhel... - ale to hlavní, nepoužívat erozi podporující plodiny, to jaksi vidět/řešit nechceme. Po nás Sahara...
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
14.5.2024 08:18 Reaguje na Karel ZvářalAno máte pravdu, klobouk dolu před Vámi. Víte jsem z Vysočiny, u nás proběhla velká likvidace lesů, revírník musí držet ůsta, jinak je bez práce a soukromníci dostavali pokuty, ono když vedle vašeho lesa ze všech možných stran vychovali miliony brouků, nemáte šanci les uchránit. Ale chtěl jsem napsat o kukuřici. Tady je to i dobrý kšeft, jezdí sem kamiony z kraje a několik dní odváží kukuřici přímo z pole. Stojí na silnici, přijede auto a čelní nakladače vše přeloží, ekologie jako hrom. V zimě přez nás jezdil jeden kamion za druhým nevím odkud, ale naváželi místní žel. krávy. No a část hnoje dostavá dobytek. Dříve se krmilo zelenym, dnes to smrdí široko daleko. Tak nevím. A pravda je taková, že na Vysočině samý kopec, jak krásně se to spláchne. Nyní bioplynky, již likvidují obilí, kráva se musí nažrat. Můj děda by brečel vidět jak se zachází s obilim, to je hnus.
Odpovědět
Karel Zvářal
14.5.2024 09:10 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKDnes se tlučou dva extrémy. Jedni by nechali "všechno na přírodě, protože ta ví nejlíp..." (i nepůvodní monokultury). Druzí - když už využít, tak nadoraz - co to dá! Od nich tu frázi o "budoucích generacích" neuslyšíte. Prostě maximalizace (okamžitého) zisku bez ohledu na dlouhodobé ztráty. A je zajímavé, že tato dvojí hra na "ekologii" má stále zelenou. Stačí dát předponu bio, a mnozí si nadělají do plínek, jak jsou z toho "eko" unešeni.
Odpovědět
MM
Milan Milan
13.5.2024 16:05Docela s článkem souhlasím. Prší nerovnoměrně, ale prší dost. Teplota vzduchu je vyšší, ale rozhodující nejsou emise skleníkových plynů. Složení povrchu planety se za posledních 100 let výrazně změnilo, vykácené tis. km2 pralesů, zabetonované a zasklené miliony ha dříve zelené plochy absorbují méně tepla, naopak tepelný odraz je obrovský, letecký a kosmický provoz mění složení, teplotu i proudění především nízkých vrstev atmosféry, pokusy s umělým vyvoláváním dešťů a pohyby mraků jsou atmosférické k.o, válečné škody na atmosféře z použité munice jsou nepředstavitelné......
Odpovědět
PD
P. Drak
13.5.2024 17:30Jak lze věřit klimatologovi, který ani neumí česky. Jednak nadužívá slovo "díky", ale to by až tak nevadilo. Hlavně ho používá tam kam vůbec nepatří. Slovo "díky" se užívá, když je výsledek pozitivní a ne jako v článku, kde je výsledek negativní. Tam se užívá "v důsledku", nebo "z toho důvodu" a pod.
Jestli ho to uklidní, není sám.
Odpovědět
Jestli ho to uklidní, není sám.
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
14.5.2024 07:02Po likvidaci našich lesů, kde se započalo Šumavou a od 2005 se množí ůmyslně kůrovec, se zákonitě musí voda rychleji odtékat a odpařovat. Les vodu držel a uměl s ní hospodařit. Samozřejmě stromy musí být stále zapojené, aby se voda neodpařovala a nebo musí být spodní patro. Dnes bude obrovský problém. U LČR zavádějí zásahy, kdy se nesmí stromy dotýkat větvemi, tím může slunce k zemi a dochází k velkému odpaření. Kdyby se to aspoň mohlo vysrážet, ale to nejde, letadla to rozmetaji. Asi vodu opravdu nepotřebujem a jen si na tom dělá mraky vědců svoje kariéry, jako na změně klimatu. Mimochodem v r.1934 bylo v dubnu 30+ a lidé se prý koupali v rybníku, jak byla teplá voda. Probuďme se. Problém meliorací je veliký, běží přez několik vlastníků, kteří to mohli pronajmout několika organizacim a tím prostě nejd tyto odstranit, co s tím? Lesy jsou jasné, vyrovnat se s lidmi co způsobili onu kalamitu a to na vedení LČR a Min. zemědělství, které je zřizovatelem a dokonce podporuje nálet kůrovce na zdravé stromy, že vyvěsí feromony na stromy. Brouk jde i na okolní stromy a tím je více dřeva. Pamatuji si, že po mýtní těžbě byl vždy kůrovec, čerstvé větve a vůně pařezů a stromy, které nejsou připravené na odclonění. Přišli tehdy trubkové lapače a zde se většina brouků nedostala dovnitř a tak nalétle do stěn. Pak přišli křížové lapače a byl pokoj.Nyní mají ony deskové lapače, ale přeci nechtějí brouka chtit. Mají přetěžíno a muselo by se jít z těžbou dolu, tak se udělají trojnožky v mladých porostech, pošle se i harvestor by se sem nemuselo dvacet let, tak pěkně se to prosvětlí, kde je díra mezi větvema min 2 m. a další feromony se rozvěsí po starších stromech, 50 let+, pro lidi to ošetří chemií, ale on jde dál do zdravých stromů a tak máme dřevo. A pak již vědí prý o kůrovci vše. Ne nikdy nemůže nikdo vše z přírody vědět.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.5.2024 10:46Navrhuji poučit se z historie, kdy bývaly mokré roky a roky suché. Lidé to
znali a snažili se ty extrémy minimalizovat. Za mokra vodu odváděli a za
sucha zadržovali. Od toho byly meliorace(neplést si s pouhým odvodněním).
Konali tak už Mezopotámci, Egypťané a hlavně Asiaté na rýžových polích.
My jsme se svými melioracemi proti nim slabým odvárkem a hlavní příčinou
je vedle nevyrovnaných srážek stále mizernější schopnost půdy vodu držet.
Neustále ubývá v půdě organiky, která je tím "držákem" vody. Navíc při
propagované plytké orbě je pouze v tenké povrchové vrstvě, odkud je navíc
splavována z polí pryč. Pročpak asi naši předci po celém světě začali
pole orat a nezůstali u setí a sázení do tenké povrchové vrstvy? Uvedu
příklad mé zahrady vyrvané bažinám( za císaře pána to byla levná půda
pro stavbu domu a k obdělávání). Začali drenážemi, aby se netopili při
stavbě domu ve vodě. Pokračovali na zahradě obohacením půdy o organiku,
v čemž pokračuji dodnes. Ano v lijácích se hrne drenážemi voda pryč,
ale je to voda v tom místě nadbytečná a dostatečně velké množství si
nasakuje organikou zúrodněná půda. Kdo nevěří, může se přesvědčit, že
při stejném množství srážek o 200 metrů vedle už týden po lijáku zase
suchem praská půda co je 30 let bez hnoje a jiné organiky a u mne je jen
suchých 5 cm půdy na povrchu a zbytek je stále vlhkých. Navíc mi stačí
lehce zalít a voda zasákne do půdy, která není roztrhaná prasklinami a
kterými uteče daleko do podloží. Vraťme půdě organiku a nehledejme ty
zástupné problémy. Po revoluci jsme zbabrali co se dalo odchodem od
hnoje likvidací stavů dobytka, přes likvidaci hnoje v bioplynkách,
po pálení slámy v teplárnách a "vycucání" půdy ostatní biomasou pro
energetiku. Zastavme toto EKO šílenství bioenergetiky dokud je čas,
protože mrtvou půdu už nezachrání ani protesty aktivistů, kteří nemají
základní elementární znalosti o půdě. Pokud budeme takto pokračovat dál,
tak se brzo dočkáme toho, že ta půda bude jako substrát pro hydropónii,
který bude závislý na pravidelném zavlažování roztoku vody a hnojiv.
No a liják zbytek jemné půdy odplaví i s hnojivy, která zničí život v
řekách. Lidi mějte rozum a nenegujte vše minulé pouze proto, že to
nebylo ideální z dnešního pohledu a že to je ideologicky závadné.
Já zůstanu u organiky, hluboké orby a drenáží při nadbytku vody.
Chci totiž pěstovat na zahradě plodiny a nechci, aby se mi tam jen
střídala bažina s vyprahlou pouští v závislosti na počasí.
Odpovědět
znali a snažili se ty extrémy minimalizovat. Za mokra vodu odváděli a za
sucha zadržovali. Od toho byly meliorace(neplést si s pouhým odvodněním).
Konali tak už Mezopotámci, Egypťané a hlavně Asiaté na rýžových polích.
My jsme se svými melioracemi proti nim slabým odvárkem a hlavní příčinou
je vedle nevyrovnaných srážek stále mizernější schopnost půdy vodu držet.
Neustále ubývá v půdě organiky, která je tím "držákem" vody. Navíc při
propagované plytké orbě je pouze v tenké povrchové vrstvě, odkud je navíc
splavována z polí pryč. Pročpak asi naši předci po celém světě začali
pole orat a nezůstali u setí a sázení do tenké povrchové vrstvy? Uvedu
příklad mé zahrady vyrvané bažinám( za císaře pána to byla levná půda
pro stavbu domu a k obdělávání). Začali drenážemi, aby se netopili při
stavbě domu ve vodě. Pokračovali na zahradě obohacením půdy o organiku,
v čemž pokračuji dodnes. Ano v lijácích se hrne drenážemi voda pryč,
ale je to voda v tom místě nadbytečná a dostatečně velké množství si
nasakuje organikou zúrodněná půda. Kdo nevěří, může se přesvědčit, že
při stejném množství srážek o 200 metrů vedle už týden po lijáku zase
suchem praská půda co je 30 let bez hnoje a jiné organiky a u mne je jen
suchých 5 cm půdy na povrchu a zbytek je stále vlhkých. Navíc mi stačí
lehce zalít a voda zasákne do půdy, která není roztrhaná prasklinami a
kterými uteče daleko do podloží. Vraťme půdě organiku a nehledejme ty
zástupné problémy. Po revoluci jsme zbabrali co se dalo odchodem od
hnoje likvidací stavů dobytka, přes likvidaci hnoje v bioplynkách,
po pálení slámy v teplárnách a "vycucání" půdy ostatní biomasou pro
energetiku. Zastavme toto EKO šílenství bioenergetiky dokud je čas,
protože mrtvou půdu už nezachrání ani protesty aktivistů, kteří nemají
základní elementární znalosti o půdě. Pokud budeme takto pokračovat dál,
tak se brzo dočkáme toho, že ta půda bude jako substrát pro hydropónii,
který bude závislý na pravidelném zavlažování roztoku vody a hnojiv.
No a liják zbytek jemné půdy odplaví i s hnojivy, která zničí život v
řekách. Lidi mějte rozum a nenegujte vše minulé pouze proto, že to
nebylo ideální z dnešního pohledu a že to je ideologicky závadné.
Já zůstanu u organiky, hluboké orby a drenáží při nadbytku vody.
Chci totiž pěstovat na zahradě plodiny a nechci, aby se mi tam jen
střídala bažina s vyprahlou pouští v závislosti na počasí.
ES
Emanuel Svoboda
14.5.2024 15:41Rybníky zadržují také vodu ve vodou nasáklých půdních vrstvách ve svém okolí a lesní rybníky tím zavlažují lesní stromy na svých březích. Jestliže jsou břehy z pevné a prasklinami nenarušené skály, tak se na pozemcích v okolí rybníků zadrží menší množství vody. Například od 14.5.2024 do 18.5.2024 bude podle předpovědí hlavně v italských Alpách vydatně pršet a na skalách bez lesních porostů se voda nezadrží a nastanou velké povodně. Také zastavěné a zaasfaltované plochy nezadržují vodu. V ČR se v roce 2024 pěstuje řepka olejka na zhruba 14% orné půdy a více jak polovina její produkce bude využita jako surovina pro bionaftu. Kdyby se na zhruba 7% orných půdách v ČR pěstovala místo řepky olejky vojtěška, tedy hluboce kořenící pícnina, tak by se v ČR zadrželo v půdách více vody a kdyby se místo kukuřice pro bioplynové stanice také pěstovala vojtěška, tak by se zadrželo další velké množství vody v orných půdách. O tom co se bude v ČR pěstovat se ale rozhoduje podle nařízeních z centrály EU v Bruselu a tamním řídícím lidem na tom kolik se zadrží vody v ČR nezáleží, protože se zaměřili jen na to kolik procent energií se v ČR vyrobí z obnovitelných zdrojů. Také sluneční panely umístěné na zemědělských půdách přispívají k menšímu zasakování vody pod nimi a tím k větším povodňovým průtokům.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.5.2024 09:37 Reaguje na Emanuel SvobodaSouhlasím, protože totéž tvrdím i já, že základem je zdravá půda ke
které přispívají pícniny jako vojtěška a různé jetely. Umí hluboce
kořenit a tím nemají problémy s malým množstvím srážek v povrchové
vrstvě půdy, půdu kořeny narušují, vytvářejí prostupnější, využívají živiny z hloubky a po zaorání je spolu s organikou nabízejí jiným plytce kořenícím rostlinám. Bohužel pokud budou EU a ČR řídit
hlupáci, tak se nápravy půd a konce zbytečných odtoků vody, živin
a ornice nedočkáme. No a o panelech, pod kterými se podrost ničí
postřiky tu píši opakovaně taky. Co je ekologického na bývalém
poli, když tam postavím soláry a půdu pouze zbavuji podrostu tou
chemií? Je to zhovadilost nejvyššího kalibru a PROPAGOVÁNA je
současným ministrem ŽP !!! a vládou !!! To je do nebe volající
lobbing pro kšefty OZE baronů, který jim vláda umožňuje!!! Asi
stejné mužstvo, pouze to nepřiznávají veřejně. Až skončí ve vládě,
tak by se bylo radmo kouknout, kolik vydělali mimo plat za své
působení ve vládě.
Odpovědět
které přispívají pícniny jako vojtěška a různé jetely. Umí hluboce
kořenit a tím nemají problémy s malým množstvím srážek v povrchové
vrstvě půdy, půdu kořeny narušují, vytvářejí prostupnější, využívají živiny z hloubky a po zaorání je spolu s organikou nabízejí jiným plytce kořenícím rostlinám. Bohužel pokud budou EU a ČR řídit
hlupáci, tak se nápravy půd a konce zbytečných odtoků vody, živin
a ornice nedočkáme. No a o panelech, pod kterými se podrost ničí
postřiky tu píši opakovaně taky. Co je ekologického na bývalém
poli, když tam postavím soláry a půdu pouze zbavuji podrostu tou
chemií? Je to zhovadilost nejvyššího kalibru a PROPAGOVÁNA je
současným ministrem ŽP !!! a vládou !!! To je do nebe volající
lobbing pro kšefty OZE baronů, který jim vláda umožňuje!!! Asi
stejné mužstvo, pouze to nepřiznávají veřejně. Až skončí ve vládě,
tak by se bylo radmo kouknout, kolik vydělali mimo plat za své
působení ve vládě.
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
16.5.2024 06:50 Reaguje na Břetislav MachačekMáte pravdu. Jen někdy si říkám má cenu psát do diskuse, čte to někdo a hlavně kompetentní, dostane se to na veřejnost? Já si myslel, že se bude něco po revoluci řešit v prospěch přírody. My jí stále potřebujeme využívat ve svůj prospěch, př. les smrkový, monokultura. Ovšem od osmdesátých let bylo přikázáno MZD. To je na dlouhé roky a na generace tato změna. Ovšem chytří, nemyslící lidé začali onu změnu po svém a víme všichni první Šumava. Přišla železná kráva. Kráva v kravínech má více volna, ale stejně nemá kam odejít, ale přišlo se na to, že se bude krmit siláží a senáží, což je hnuj. Musí být hlavně kulturní tráva a ta je bez bylin. Pak přišli fotovoltaiky a na něco se zapomíná, což přispívá k obrovské erozi, zde je zem udusaná a odhalena a to jsou koleje pro chemiky. Pamtuji si, že jeli s chemií max. dvakrát do roka, dnes dvakrát týdně, proto kolaje. Byoplynka, dnes již seká obilí, děda by brečel kdyby to viděl. No a po Šumavě, kde si to vyskoušeli byly na řadě další ley. Opavsko, Vysočina a další. Přeci v jedné reklamě dojedl nanuka a zasadil tyčku a hned narostl les, ne za tři generace. Dnes stále fouká, dříve se takové větry rozbijely o lesy a staré stromy. Dnes je to jak na moři. Nevím co dál říci, ale je mi smutno, třeba jen pro to, že neuvidím u nás onen chrám a to je krásný starý les, který se střídá s věkovou různorodostí a pasíčky navazující, ten krásný chlad v létě a zas tepleji v zimě než ve volné a dnešní krajině. Všude bylo ještě dost keřů a stromů ve volné přírodě. Mohli jste si utrhnou př. květ bezu černého beze strachu, že je chemicky postříkán, on ve většině případů z polí a cest mizí, je to prý bordel, každý keř ne jen bez. Těžké stroje vše dokonají a v lese? Nebudou lidi, vše jsme vyhnali, nastupují harvestory. Zbytek lesa pomlácený a slunce vysučuje půdu, protože se podle dnešních nařízení nesmí stromy dotýkat větvemi..... Po nás potopa. Já mám nyní vnučku a chci, aby nebyla její zem na lumpech, ale dřevo, jídlo bylo naše a opravdu zdravé. Ještě jsem si vspomněl, že prý u nás může být méně cukrovarů než dříve, protože jsou větší výnosy. Zní to dobře, ale ono to vše tak nebud. Sice víc, ale bez chuti, sladí méně a co obilí?
Odpovědět
Karel Zvářal
16.5.2024 07:17 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKS tím keřem jste mě potěšil, mám to nafoceno, začátkem 6. snad...
Odpovědět
RP
Radim Polášek
18.5.2024 09:21 Reaguje na Břetislav MachačekTo je sice pěkné, že vojtěška, různé jetely a podobně zlepšují
půdu. jenomže jako zemědělec ji dnes nevyužijete, pokud nevlastníte kravín. Takže pokud nemáte kravín, nemůžete tyto plodiny na pole sít.
Naději vidím v sušení a to zase , pokud má být konkurenceschopné, musí být k dispozici levná tepelná energie.
Totiž tyto kultury, vojtěška a jeteloviny, zejména v mladém stavu obsahují větší množství bílkovin. Za komunistů, kdy byla levná energie, tak leckde stály sušičky, které přes léto hučely ve dne v noci a produkovaly kvalitní příměs do krmiva, jetelovou a vojtěškovou moučku. Tak se dá jako bílkovinná složka s dost vyrovnaným obsahem dalších živin přidávat do všemožných krmiv pro všemožná zvířata, jako náhrada dovážené sóji či řepkových pokrutin či ve směsi s nimi.
Akorát dnes kvůli vysokým cenám energie vychází tato produkce jako nekonkurenceschopná.
Možná v blízkém budoucnu by byla levná tepelná energie k sušení třeba z modulárních reaktorů stavěných jako náhrada dnešních tepláren nebo z jiných zdrojů.
Potom by byl důvod, proč by mohly ty jeteloviny pěstovat velké množství zemědělců, protože by z nich mohli produkovat usušením kvalitní komponentu do všemožných krmiv. A jako bonus by potom přišlo plošné zlepšení zemědělské půdy.
A jako další bonus potrava pro lovnou zvěř, takže by lesy tolik netrpěly okusem vysázených stromečků.
Odpovědět
půdu. jenomže jako zemědělec ji dnes nevyužijete, pokud nevlastníte kravín. Takže pokud nemáte kravín, nemůžete tyto plodiny na pole sít.
Naději vidím v sušení a to zase , pokud má být konkurenceschopné, musí být k dispozici levná tepelná energie.
Totiž tyto kultury, vojtěška a jeteloviny, zejména v mladém stavu obsahují větší množství bílkovin. Za komunistů, kdy byla levná energie, tak leckde stály sušičky, které přes léto hučely ve dne v noci a produkovaly kvalitní příměs do krmiva, jetelovou a vojtěškovou moučku. Tak se dá jako bílkovinná složka s dost vyrovnaným obsahem dalších živin přidávat do všemožných krmiv pro všemožná zvířata, jako náhrada dovážené sóji či řepkových pokrutin či ve směsi s nimi.
Akorát dnes kvůli vysokým cenám energie vychází tato produkce jako nekonkurenceschopná.
Možná v blízkém budoucnu by byla levná tepelná energie k sušení třeba z modulárních reaktorů stavěných jako náhrada dnešních tepláren nebo z jiných zdrojů.
Potom by byl důvod, proč by mohly ty jeteloviny pěstovat velké množství zemědělců, protože by z nich mohli produkovat usušením kvalitní komponentu do všemožných krmiv. A jako bonus by potom přišlo plošné zlepšení zemědělské půdy.
A jako další bonus potrava pro lovnou zvěř, takže by lesy tolik netrpěly okusem vysázených stromečků.
JO
Jan Omasta
19.5.2024 19:11Odborník klimatolog zapomněl říct, že sluneční elektrárny ohřívají vzduch na násobně vyšší teplotu než je rosný bod. Vlhkost vytažená z okolní půdy se tak nesráží v podobě deště a vítr ji odnese pryč.
Půda se tedy nevysušuje kvůli ohřívání planety, ale v důsledku Green Dealu a stavbě nerentabilních obnovitelných zdrojů.
Odpovědět
Půda se tedy nevysušuje kvůli ohřívání planety, ale v důsledku Green Dealu a stavbě nerentabilních obnovitelných zdrojů.
MM
Milan Milan
19.5.2024 19:22 Reaguje na Jan OmastaPřesně tak to je. Až lidem dojde trpělivost a ukončí tohle politické a institucionální násilí na životě a rozvoji státůa společností, vnucování pomatených technologií do denního života, dotování téměř mafiánských praktik a kšeftů..... a najde se někdo kdo řekne "král je nahý", tak planeta již bude skutečně v krizi.
Odpovědět
JO
Jan Omasta
19.5.2024 23:32Odborník klimatolog nám zapomněl sdělit, že sucho je způsobené slunečními elektrármnami, které ohřívají vzduch na několikanásobek teploty rosného bodu. Vlkost, kterou elektrárna vysaje z ukolní půdy se tak nemůže srážet v podobě deště a vítr ji odnáší do zahraničí.
Sucho tedy není vyvolané ohříváním planety ale ideologií Green Deal. ˇˇCím více budou bojovat s kysličníkem, tím úmornější letní vedra nás budou postihovat.
Odpovědět
Sucho tedy není vyvolané ohříváním planety ale ideologií Green Deal. ˇˇCím více budou bojovat s kysličníkem, tím úmornější letní vedra nás budou postihovat.
