Výzkumný ústav: Z přívalových srážek krajina zadrží jen několik procent vody
4.7.2024 00:52
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
"Vodu ale musí zadržovat zejména krajina. Zásadní je náležitá péče o zemědělskou půdu, zejména zvyšování obsahu humusu a ochrana před erozí, obnova meandrujících koryt vodních toků, rašelinišť a mokřadů," řekla ČTK Eva Jouklová, mluvčí Lesů ČR.
Lesy ČR v loňském roce zrekonstruovali nebo nově vystavěli 276 tůní, 1,4 kilometrů koryt a 53 vodních nádrží. Kromě toho také obnovují nebo hloubí mokřady či rašeliniště. Za poslední čtyři roky v Česku přibylo přes 1000 tůní o rozloze více než 16 hektarů.
I Hrdinka považuje za nutné k lepšímu zachycování vody dobře pečovat o krajinu.
Šetrnější způsoby obdělávání půdy umožní zadržovat více dešťové vody a krajina s ní pak v bezesrážkovém období může hospodařit, doplnil Hrdinka. Kromě zlepšení stavu půdy by podle něj mělo v ČR vznikat také více menších a středních nádrží, které dokážou zachytit až desítky procent srážek, především pokud trvají delší dobu a nejsou příliš intenzivní.
"Zachycená voda může být z nádrží eventuálně využita, pokud je její kvalita obstojná," řekl Hrdinka. Lze ji podle něj použít jako pitnou, do průmyslu, energetiky nebo na zavlažování.
Schopnost krajiny v Česku zadržovat vodu zhodnotil Hrdinka neuspokojivě, půda má podle něj nízký podíl organické hmoty a chybí více plodin omezující erozi. Doplnil, že stav se ale zlepšuje a v Česku vznikají ročně tisíce nových opatření z národních i evropských dotací, které zlepšují schopnost krajiny zadržovat vodu. Podle Jouklové výstavbu dalších prvků k zadržování vody brzdí majetkoprávní vztahy a neochota vlastníků pozemků.
Hrdinka doplnil, že zdroje pitné vody jsou do budoucna zajištěné dostatečně, bude ale patrně potřeba posílit zdroje vody do průmyslu a energetiky. Vytvářet zásoby vody a posilovat schopnost krajiny zadržet srážky je podle něj nutné také proto, že Česko nemá kromě srážek žádný velký vodní zdroj, doplnil.
Objem srážek v červnu celkově odpovídal průměru, ale mezi jednotlivými částmi země byly velké rozdíly. V Čechách podle meteorologů spadlo průměrně 64 milimetrů (64 litrů na metr čtvereční, pozn. red.), což odpovídá 79 procentům normálu, zatímco na Moravě a ve Slezsku to bylo 135 milimetrů srážek - 162 procent normálu.
Jak si řešením povodní nezpůsobit další problémy. A ještě získat mošt a křížalySilné bouřky se objevily v Česku naposledy v závěru uplynulého týdne, zasáhly hlavně východní Čechy, Vysočinu, Moravu a Slezsko. Některé menší řeky vystoupaly na povodňové stupně, hasiči museli evakuovat obyvatele několika obcí. Bouřky prošly Českem také v noci na 1. července.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
V zásadách územního rozvoje Pardubického kraje je místo na přehradu u Albrechtic
Nejvyšší soud odmítl dovolání Povodí Moravy ve sporu kvůli zatopenému pozemku
Svratka u Jimramova se vrací do svého historického korytaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (78)
pp
pavel peregrin
4.7.2024 07:10Bez urážky, tyto výzkumy jsou už k smíchu. Tak ona půda z přívalového deště zadrží jen několik procent? Kdo by to byl řekl? To už se skutečně těžko čte. Možná by stačilo, místo "výzkumu", kdyby si příslušní pánové vzali podle nich půdu, která odpovídá obsahem humusu a pórovitostí jejich kriteriím a vystavili ji simulovanému opravdovému přívalovému dešti. Pak by uviděli, že ani takováto půda není schopna příval vody absorbovat a většina jí odteče.
Panebože, co je na tom nejasného? Stačí si uvědomit prostý fakt, že přívalové deště většinou nastávají po delším období sucha a vysokých teplot, kdy zem vyschne, špatná i dobrá a její povrch se pak po určitou dobu chová jako pokrytý olejem, obrazně řečeno. A než stačí provlhnout,a to je právě většinou ta doba přívalu, tak voda po povrchu klouže bez užitku pryč. Je to v podstatě to samé, jako když na suchou vozovku začne pršet a v tu chvíli je nejzrádnější pro smyk vozidel. Nechci nikoho dehonestovat, ale na toto opravdu není třeba titulů a výzkumů.
Odpovědět
Panebože, co je na tom nejasného? Stačí si uvědomit prostý fakt, že přívalové deště většinou nastávají po delším období sucha a vysokých teplot, kdy zem vyschne, špatná i dobrá a její povrch se pak po určitou dobu chová jako pokrytý olejem, obrazně řečeno. A než stačí provlhnout,a to je právě většinou ta doba přívalu, tak voda po povrchu klouže bez užitku pryč. Je to v podstatě to samé, jako když na suchou vozovku začne pršet a v tu chvíli je nejzrádnější pro smyk vozidel. Nechci nikoho dehonestovat, ale na toto opravdu není třeba titulů a výzkumů.
BM
Břetislav Machaček
4.7.2024 08:12 Reaguje na pavel peregrinAno je to tak a nezmění to ani trvale nasycené mokřady a tůně, které pro uspokojení ekologů autor zmínil. Opatrně vyzdvihl význam velkých
nádrží, ale opravdu opatrně, aby ekology nenaštval. Opravdu účinným
zachycení přívalových srážek jsou a budou průlehy, suché poldry a nebo přehrady s velkým retenčním prostorem. Všechna ta doposud doporučená opatření typu trvalých mokřadů a tůní jsou ale pouze průtočná a nic neřeší. No a vysýchavé piditůně jsou doslova k smíchu, protože jich nikdy nebudou takové kaskády, aby nahradily velké poldry a přehrady.
Je to pouze plýtvání prostředky a půdou. Ono je totiž rozdíl na
metru čtverečním mít metr hlubokou tůň a nebo deset metrů hluboký suchý poldr, nebo přehradu s pět metrů vysokým retenčním prostorem.
Když si představím kolik piditůní by muselo nahradit retenční
prostor našeho suchého poldru, tak by chyblo půdy v povodí toho
potoka. Tak zabírá hráz cca 5 arů a jinak v celé ploše funguje
les. Při přívalovém dešti se prostor o ploše cca 5 ha naplní až
do výšky deseti metrů u hráze a to už je sakra velké množství. To
ale postupně za tři dny odteče a obyvatelé pod hrází v celé délce
potoka ani nevědí, že tam bylo tolik vody, která by je bez hráze
vyplavila. Obětovat malou plochu pole na suchý poldr považuji za moudřejší, než na kaskádu stovek tůní o témž objemu. Navíc půdu
spláchnutou a usazenou na dně poldru lze odtěžit a vrátit polím
snáze a levněji, než ze stovek tůní, kde už se zabydleli nějací
živí tvorové a které bagr zahubí.
Odpovědět
nádrží, ale opravdu opatrně, aby ekology nenaštval. Opravdu účinným
zachycení přívalových srážek jsou a budou průlehy, suché poldry a nebo přehrady s velkým retenčním prostorem. Všechna ta doposud doporučená opatření typu trvalých mokřadů a tůní jsou ale pouze průtočná a nic neřeší. No a vysýchavé piditůně jsou doslova k smíchu, protože jich nikdy nebudou takové kaskády, aby nahradily velké poldry a přehrady.
Je to pouze plýtvání prostředky a půdou. Ono je totiž rozdíl na
metru čtverečním mít metr hlubokou tůň a nebo deset metrů hluboký suchý poldr, nebo přehradu s pět metrů vysokým retenčním prostorem.
Když si představím kolik piditůní by muselo nahradit retenční
prostor našeho suchého poldru, tak by chyblo půdy v povodí toho
potoka. Tak zabírá hráz cca 5 arů a jinak v celé ploše funguje
les. Při přívalovém dešti se prostor o ploše cca 5 ha naplní až
do výšky deseti metrů u hráze a to už je sakra velké množství. To
ale postupně za tři dny odteče a obyvatelé pod hrází v celé délce
potoka ani nevědí, že tam bylo tolik vody, která by je bez hráze
vyplavila. Obětovat malou plochu pole na suchý poldr považuji za moudřejší, než na kaskádu stovek tůní o témž objemu. Navíc půdu
spláchnutou a usazenou na dně poldru lze odtěžit a vrátit polím
snáze a levněji, než ze stovek tůní, kde už se zabydleli nějací
živí tvorové a které bagr zahubí.
JŘ
Jaroslav Řezáč
4.7.2024 09:05 Reaguje na Břetislav Machačekvaše úvaha, že mokřady jsou na nic je dost zcestná. Mokřady zadržují obrovské množství vody a postupně jí uvolňují. Jestli má něco smysl, jsou to právě mokřady. Vsakovací jezírka také litorální, mají místní a krajinný význam. Potřebujete zasakovat i na kopci ne čekat na to, až to doteče do údolí.
To, že zemědělci si hospodaří jak se jim líbí je známé, to, že některé plodiny na těch svažitých stanovištích nemají co dělat je zřejmé těm, co doteče bahno do baráku.
Biopásy jsou protierozní opatření.
Tedy fragmentace lánů jinak erozních polí biopásy jsou i opatření proti povodni.
To, že se zlikvidovali měnší zádrže v krajině je jasné ale taky by měli vznikat citlivě v prohlubních je dost možné, že se budou rychle plnit bahnem.
Vinou eroze se vědělo už před desítkami let, že bonita půdy má klasající tendenci, takže to co bylo na poli před 30 lety už na ní dávno není. Vrstva humusu a biologicky pestré půdy je pryč.
Těžká a čím dál těžší technika půdní profil zhutňuje a zhoršuje její porovitost jenže to od zemědělců není nějak smyšet.
Odpovědět
To, že zemědělci si hospodaří jak se jim líbí je známé, to, že některé plodiny na těch svažitých stanovištích nemají co dělat je zřejmé těm, co doteče bahno do baráku.
Biopásy jsou protierozní opatření.
Tedy fragmentace lánů jinak erozních polí biopásy jsou i opatření proti povodni.
To, že se zlikvidovali měnší zádrže v krajině je jasné ale taky by měli vznikat citlivě v prohlubních je dost možné, že se budou rychle plnit bahnem.
Vinou eroze se vědělo už před desítkami let, že bonita půdy má klasající tendenci, takže to co bylo na poli před 30 lety už na ní dávno není. Vrstva humusu a biologicky pestré půdy je pryč.
Těžká a čím dál těžší technika půdní profil zhutňuje a zhoršuje její porovitost jenže to od zemědělců není nějak smyšet.
JŘ
Jaroslav Řezáč
4.7.2024 09:10 Reaguje na Jaroslav Řezáčjinak se dá říci, že v krajině jsou nenší vodní zádrže jako jsou různé požární nádrže a retenční jezera ale jsou ve špatním stavu leckde od Němců na ně nikdo nesáhl.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
4.7.2024 09:27 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMnohde už od předválečných povodní !
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
6.7.2024 08:11 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNasycený mokřad, jakým by měl být, aby byl mokřadem,
už žádnou novou vodu nezadrží. Je to jako mycí houba, kterou po nasycení vodou už žádnou vodu nesetřete. Pokud někdo považuje za mokřad občas zatopené místo, tak budiž, ale mokřad má zcela
jiný charakter a význam. V něm voda NESMÍ NIKDY
VYSCHNOUT, aby tam přežily rostliny a živočichové
vázáni na vodní prostředí. Cyklicky vysychavé
plochy jsou pro na ně vázané živočichy pastmi,
kde při vyschnutí končí jejich život. Podmočená
louka není mokřad, ale stále pouze podmočená louka,
která může vyschnou a s ní i to, co na ni žije.
To, že něco zaplavíte na týden vodou nelze nazvat
mokřadem, ale je to druh SUCHÉHO poldru. Nateče,
odteče a tím to končí. Že tam živoří za sucha třeba rákos neznamená, že je to mokřad.
Odpovědět
už žádnou novou vodu nezadrží. Je to jako mycí houba, kterou po nasycení vodou už žádnou vodu nesetřete. Pokud někdo považuje za mokřad občas zatopené místo, tak budiž, ale mokřad má zcela
jiný charakter a význam. V něm voda NESMÍ NIKDY
VYSCHNOUT, aby tam přežily rostliny a živočichové
vázáni na vodní prostředí. Cyklicky vysychavé
plochy jsou pro na ně vázané živočichy pastmi,
kde při vyschnutí končí jejich život. Podmočená
louka není mokřad, ale stále pouze podmočená louka,
která může vyschnou a s ní i to, co na ni žije.
To, že něco zaplavíte na týden vodou nelze nazvat
mokřadem, ale je to druh SUCHÉHO poldru. Nateče,
odteče a tím to končí. Že tam živoří za sucha třeba rákos neznamená, že je to mokřad.
Karel Zvářal
6.7.2024 08:31 Reaguje na Břetislav MachačekEhm...no jo, klasika... Jak myslíte, že přežívají žáby v Africe? Jen v souvislých mokřadech? To si fakt mooc fandíte!-)) Zahrabou se do bahna/země a čekají na období dešťů. Podobně to dělají živočichové u nás. Pamatuji velké louže/ "tůně", kde bývali i velcí potápníci, a ti se nikam nestěhovali. Životní cykly těchto tvorů se suchem počítají, je to svým způsobem jakási hibernace.
Odpovědět
ss
JO
Jarka O.
4.7.2024 18:17 Reaguje na Břetislav MachačekMáte celkem pravdu, i když to opět schytáváte. Řeči o zadržování vody remízem, trávou, půdou s hnojem nebo bez by byly úsměvné, kdyby výsledky nebyly k pláči. Stejně tak bajky o meandrech, které zpomalují nástup povodní, jak mi tu kdosi povídal, nemluvě o navždy vyschlé krajině a 50°C vlivem CO2. Zadržování vody je zcela jiné téma než ochrany lidských sídel před xy-letou vodou. Půda zvládne 10letou vodu a to je vše. Víc zadržet umí přehrada, nejlépe s turbínou, nebo kanál DOL, s protipovodňovými poldry, suchým podélnými vedlejšímii koryty, apod.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
4.7.2024 19:23 Reaguje na Jarka O.Paní Jarko O., ten chlapík z videa (1. odkaz u p. Matěny) dokázal za 20 let změnit na své farmě v Severní Dakotě infiltraci takto:
za 20 let tato změna:
1. rok 13 mm/hodinu
20. rok 50 mm/25 sekund.
A taky říká na přednášce pro farmáře: "... a vážně chcete, bay Vám lidi z měst diktovali, co máte a nemáte dělat?!"
Poslední 1/6 videa je jenom o ekonomice a to je teprve masakr!
Odpovědět
za 20 let tato změna:
1. rok 13 mm/hodinu
20. rok 50 mm/25 sekund.
A taky říká na přednášce pro farmáře: "... a vážně chcete, bay Vám lidi z měst diktovali, co máte a nemáte dělat?!"
Poslední 1/6 videa je jenom o ekonomice a to je teprve masakr!
Karel Zvářal
4.7.2024 19:33 Reaguje na Daniel FialaMně se na tom líbí, že on nemluví o výnosech, ale ziskovosti. Když si odečte všechny ty vnější vstupy, tak jen z přírodních procesů je za vodou. V tomto vidím budoucnost oboru, neb jsem dávno tušil/věděl, že tahle dnešní cesta vede do pekel. Zasolování, zasírání řek, pesticidy v potavinách atd. Panu Matěnovi díky za odkazy. GB mluví sice rychle, ale naprosto srozumitelně, velmi dobře se to pamatuje.
Odpovědět
JO
Jarka O.
6.7.2024 08:34 Reaguje na Daniel FialaP. Fialo, podívala jsem se jen na kousek 1.videa, cili ne všechno. P. Brown tam mluví o průsaku 1,3 cm/ a srovnává s prérií- 5 cm/h. Průsak 5 cm za půl minuty jsem tam neslyšela. Bylo by to hodně rychle, nezdá se Vám? On má luxusní pozici, velká pole, rodinu pracující v rodinné farmě a družstevní techniku k dispozici, chov dobytka, pastvu, mulčuje, nechává půdu odpočívat, a taky mluví o individuálních lokálních podmínkách a vubec ne o nějakém klimatu. To je opravdu něco jiného než čeho my jsme svědky. Pod náporem těch zákazů a výmyslů z EU, prý "pro klima a přírodu", kleknou v Čechách i ti noví otevřenější zemědělci, je můj názor. Půda vodě různě odolává, ale záplavu nezachrání, to umí prohlubně- přehrady.
Odpovědět
Karel Zvářal
6.7.2024 08:53 Reaguje na Jarka O.My tu celou dobu řešíme (nejčastěji p. M. Vinkler) více organiky v půdě - to není žádná nesmyslný, tj. "umělý", požadavek, ale dávno se ví, že humózní půda LÉPE zadržuje vodu.
Tady to demagogové a manipulátoři to otáčejí do nesmyslu, že nemůže zadržet všechnu vodu, což při přívalech zajisté nedokáže. Také jsem pro přehrady, ale v péči o půdu máme obrovské rezervy a dluhy. A způsob hospodaření pana G. Browna tu správnou cestu ukazuje. Jen více takových!
Odpovědět
Tady to demagogové a manipulátoři to otáčejí do nesmyslu, že nemůže zadržet všechnu vodu, což při přívalech zajisté nedokáže. Také jsem pro přehrady, ale v péči o půdu máme obrovské rezervy a dluhy. A způsob hospodaření pana G. Browna tu správnou cestu ukazuje. Jen více takových!
DF
Daniel Fiala
4.7.2024 19:19 Reaguje na Břetislav Machačekpane Machačku, suché poldry, zdá se mi, se vám celkem zalíbili. Tož skočte do lodičky a vezměte Svinov - Raciborz (ca 62 km). Ale starým korytem (tady vlevo: 50.0528014N, 18.2404083E). Pak mi, prosím, sdělte svůj názor na to, co jste viděl.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.7.2024 08:20 Reaguje na pavel peregrinOsobně mi pořád lépe vycházejí orané pozemky s humusem zapraveným do půdy právě tou orbou, než pozemky obhospodařované těmi dnešními bezorebnými postupy. Řekl bych, že čím míň se orá tím je to horší a to po všech stránkách. U nás máme pouze tu vodu která naprší a rychle neodteče. Proto jsem pro jakoukoliv možnou přehradu, rybník, nádrž. I ten malý vodní oběh je oběh.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
4.7.2024 09:30 Reaguje na Jarek SchindlerNo ale předkové byli blbci, když tak hospodařili a upravovali krajinu k obrazu svému/ve svůj prospěch a vše bez dotací, že !
Odpovědět
pp
pavel peregrin
4.7.2024 19:26 Reaguje na Jarek SchindlerJá s vámi naprosto souhlasím. Jenže to jde proti dnešní módě co nejméně hýbat s půdou. S přehradami, udržovanými rybníky a nádržemi samozřejmě též souhlasím.
Odpovědět
ss
TP
Tomas Peltan
4.7.2024 15:28 Reaguje na pavel peregrinDehonestujete sebe. Rozdíly mezi různými půdami budou nezanedbatelné a je užitečné vědět, co má na schopnost zadržet část deště vliv. Zkuste si to na zahradě s konví, to je taky malý přívalový déšť. I pár procent rozdílu může znamenat obrovský rozdíl mezi tím, co ta voda způsobí o pár kiláků dál v okolí vodotečí.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
4.7.2024 19:28 Reaguje na Tomas PeltanJako celoživotní agronom vím pane, o čem mluvím.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.7.2024 19:46 Reaguje na pavel peregrinKoukal jste na tuto přednášku? Co na pana GB a jeho supr výsledky říkáte? Děláte to u vás také tak?
https://www.youtube.com/watch?v=4MreXqr2AZc
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=4MreXqr2AZc
pp
pavel peregrin
4.7.2024 20:35 Reaguje na Karel Zvářal50 mm zachytne za 25 sekund? Nesmysl a lež.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.7.2024 20:50 Reaguje na pavel peregrinNeustále tu řešíme nedostatek organiky v půdě a ochranu proti erozi. Ten pan GB ji tam dostává podobně popsaným způsobem (viz. video). Věřím mu jak ziskovost jeho hospodaření, tak i obsah živin v půdě a mnohem lepší retenci srážek. 50mm je extrém, ale pokud v ten moment přestalo pršet a byl to celkový úhrn, asi to vyloučit nelze. Prostě pustil to do světa, á tam spoustu návštěv, a je na jiných, aby se v tom pitvali. Mně se líbí ten způsob hospodaření, doufám, že u nás už něco podobného se zkouší. Něco v tomto stylu tu bylo předloni.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/prime-seti-pohanky-do-zeleneho-mulce
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/prime-seti-pohanky-do-zeleneho-mulce
pp
pavel peregrin
4.7.2024 20:59 Reaguje na Karel ZvářalJá vidím výsledek tzv. regenerativního zemědělce hned vedle nás a je to k pláči. Jenže on má to zemědělství jako vedlejšák a hlavní příjem jde z jiného. Za organiku lze považovat slámu, posklizňové zbytky, zelené hnojení, víceleté plodiny- a to si může dovolit každý. A toho je mnohem, mnohem víc jak hnoje, který se v povědomí laiků za organiku považuje hlavně. Sice ne tak kvalitní- s vyjímkou víceletek- ale to množství rozhoduje. Ona totiž ta problematika jde daleko víc do hloubky, ale tady na to není dost místa.
A ještě podstatný fakt- ono nelze dost dobře srovnávat půdy v USA s našimi. I Německo má půdy podstatně odlišné od našich a na to mnozí propagátoři rádoby "převratných" agrotechnických postupů zapomínají, buď vědomě nebo z neznalosti.
Odpovědět
A ještě podstatný fakt- ono nelze dost dobře srovnávat půdy v USA s našimi. I Německo má půdy podstatně odlišné od našich a na to mnozí propagátoři rádoby "převratných" agrotechnických postupů zapomínají, buď vědomě nebo z neznalosti.
Karel Zvářal
4.7.2024 21:03 Reaguje na pavel peregrinPřesně tak, a on to také říká, že hospodaří na bývalé prérii, což jsou fakticky černozemě. Myslete si co chcete, ale já tento (jeho?) koncept stavím mnohem výše, než tu hrůzu, co neustále kritizuji u nás. Eko kuku a ekořepka, vše s obrovskou erozí, moře pesticidů, třetina skotu, čtvrtina pícnin, neustálé pojezdy a obracení. Prostě škoda mluvit...
Odpovědět
Karel Zvářal
4.7.2024 21:08 Reaguje na Karel ZvářalA ještě něco: on vůbec nepostřikuje (pesticidy) a nehnojí - přesto je ziskový! Nehoní výnosy, ale dělá ekonomiku - klidně může být eko, ale nežádá o to.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
4.7.2024 21:23 Reaguje na Karel ZvářalJe vždy potřeba, aby vás dotyčný pustil cele do své kuchyně. Teprve pak můžeme dělat závěry.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.7.2024 21:31 Reaguje na pavel peregrinFakt se už musím smát. On tam má denně stovky lidí, vše ukazuje názorně, je to tam na záběrech. Koukněte na to, je to s českým překladem, ale většinu jsem rozuměl - má dobrou, čistou angličtinu. Sice na 1,5 hod., ale stojí to za to.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.7.2024 21:12 Reaguje na Karel ZvářalPolovina hnojiv vyplavených, zasrané řeky, strašná "pitná" voda, nárůst nmocí lidí - z reziduí, atp.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
4.7.2024 21:22 Reaguje na Karel ZvářalBývalá prérie něco jako celina v SSSR. To úplně stačí. navíc právě Američané jsou odstrašujícím příkladem toho, jak se to nemá dělat. Ale ziskoví jsou, to ano.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.7.2024 21:25 Reaguje na pavel peregrin:-)) on byl tři roky po sobě těžce ztrátový - právě to ho přimělo ke změně. Všeho: techniky, plodin, agrotechniky, bez hnojení, bez pesticidů... no pro vás určitě hrůza číst:-)
Odpovědět
pp
pavel peregrin
5.7.2024 10:51 Reaguje na Karel ZvářalPane Zvářale, čeští zemědělci nejsou žádní pitomci a nepotřebujeme se inspirovat něčím, co je známé. To si jako fakt myslíte, že ten pán objevil Ameriku?
Ale co tvrdím a budu tvrdit nadále je to, že půdní podmínky jsou různé.
A co hlavně- EKONOMICKÉ podmínky jsou diametrálně odlišné v Americe a u nás.
Pokud by pán takto podnikal v současných podmínkách ČR, dlouho by nehospodařil a když, tak jedině za štědré dotační podpory, jako ostatně i všichni bio zemědělci.
Prosím posuzujte vždy v kontextu věcí.
Odpovědět
Ale co tvrdím a budu tvrdit nadále je to, že půdní podmínky jsou různé.
A co hlavně- EKONOMICKÉ podmínky jsou diametrálně odlišné v Americe a u nás.
Pokud by pán takto podnikal v současných podmínkách ČR, dlouho by nehospodařil a když, tak jedině za štědré dotační podpory, jako ostatně i všichni bio zemědělci.
Prosím posuzujte vždy v kontextu věcí.
Karel Zvářal
5.7.2024 11:45 Reaguje na pavel peregrinPodívejte, když napíšu o ptácích zabíjejících se o sklo, padajících do komínů, dutých sloupů, nádrží, hynoucích na vedení - tak se také dozvídám, že naši architekti nejsou žádní pitomci.
Když napíšu o sterilní zeleni, kde diverzita se blíží nule, tak na mě zahradníci též útočí, že nejsou žádní pitomci.
Jednu entitu raději nebudu jmenovat, ale většina naštěstí s obsahem souhlasí, až na nemalou skupinu, která se též domnívá, že z nich dělám pitomce.
Ano, VŽDY záleží na kontextu!, což pan G. Brown sám říká. Mně stačil ten posun v ukazatelích kvality půdy (C, vodozádržnost, ochrana před erozí, bez hnojiv a pesticidů), kterou svým poměrně novátorským způsobem dosáhl.
Nejen Živá planeta, ale také Živá půda. Proto jsem přesvědčen, že toto je BUDOUCNOST zemědělství. Zdravá půda, zrdravé řeky, zdraví lidé. Méně vstupů, menší výnosy, ale větší kvalita všeho.
Odpovědět
Když napíšu o sterilní zeleni, kde diverzita se blíží nule, tak na mě zahradníci též útočí, že nejsou žádní pitomci.
Jednu entitu raději nebudu jmenovat, ale většina naštěstí s obsahem souhlasí, až na nemalou skupinu, která se též domnívá, že z nich dělám pitomce.
Ano, VŽDY záleží na kontextu!, což pan G. Brown sám říká. Mně stačil ten posun v ukazatelích kvality půdy (C, vodozádržnost, ochrana před erozí, bez hnojiv a pesticidů), kterou svým poměrně novátorským způsobem dosáhl.
Nejen Živá planeta, ale také Živá půda. Proto jsem přesvědčen, že toto je BUDOUCNOST zemědělství. Zdravá půda, zrdravé řeky, zdraví lidé. Méně vstupů, menší výnosy, ale větší kvalita všeho.
pp
pavel peregrin
5.7.2024 14:08 Reaguje na Karel ZvářalNo ano, v tom se přece shodneme. Pouze říkám, že toto vše je ale podmíněno ekonomickou stránkou věci.
Já vím, že jsem s tím asi protivný, ale to je bohužel realita. A u nás je realita zatím taková, že buďto hospodaříte s ekonomicky přijatelnou intenzitou, a pak vytvoříte skromný zisk, nebo bio, eko či jak a tam jste zase dotován. To není žádný kapitalismus, ale zmetek. A teprve až se toto odstraní, pak je možné bavit se o podobných přístupech.
Odpovědět
Já vím, že jsem s tím asi protivný, ale to je bohužel realita. A u nás je realita zatím taková, že buďto hospodaříte s ekonomicky přijatelnou intenzitou, a pak vytvoříte skromný zisk, nebo bio, eko či jak a tam jste zase dotován. To není žádný kapitalismus, ale zmetek. A teprve až se toto odstraní, pak je možné bavit se o podobných přístupech.
Karel Zvářal
5.7.2024 15:01 Reaguje na pavel peregrinO bezorebném systému (V. Británie zmíněna, dělali to pokusně) jsem slyšel poprvé na konci sedmdesátek, ale nijak do hloubky jsme to neprobírali, bylo to jen jako alternativa k zažitému orebnímu systému. Když vidím, kam to za ta leta dospělo, nejsem přesvědčen o správnosti "železné košile", budu věřit, že diskutovaný bio/eko systém časem zvítězí. A to z mnoha důvodů, protože bičovat a drancovat půdu, jak se to na mnoha místech dnes děje, je z dlouhodobého pohledu neudržitelné. A díky charismatu pana G.B. a spoustě zájemců o jeho postupy věřím, že se to rozšíří i/nejen k nám. Jen to bude muset projít "legislativním kolečkem", což u konzervativců (i v unii) může narazit na odpor. Jelikož se ale podobné postupy zkouší i v tuzemsku, nakonec se to určitě uplatní v širším měřítku. O tom jsem přesvědčen.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
5.7.2024 18:49 Reaguje na Karel ZvářalBezorebný systém je u nás vhodný pouze pro některé půdy, jako celek nikoliv. O tom se již přesvědčilo více lidí. Horsch nedaleko od nás vehementně tento systém prosazoval, a dnes?
Tiše kypří a na nějakou bezorebnost zapomněl.
Odpovědět
Tiše kypří a na nějakou bezorebnost zapomněl.
Karel Zvářal
6.7.2024 09:03 Reaguje na pavel peregrinPořád to kypření je šetrnější k půdě, než ji stále obracet. Je to jeden ze čtyř způsobů bezorebného obdělávání, jsem nicméně přesvědčen, že i zbývající tři se dají - byť v různém/ odlišném rozsahu, použít. Prostě nehonit výnosy, ale zaměřit se na mimoprodukční fce půdy.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
4.7.2024 20:27 Reaguje na pavel peregrino hygroskopickém efektu v různě obhospodařovaných půdách (till/no-till, synthetic/organic fertil, regenerative farming) povídá ten chlápek taky a je to síla, kterou žádný teoretik nedá do kupy.
Tohle si z dnešní lekce musíme odnést všichni:
po 20 letech se GB SVÝMA RUKAMA dostal ze 13 mm/hodinu na 50 mm/25 sekund! To je 553,8x vyšší infiltrační kapacita!!!
Z tohodle videa musí normální hydrolog dostat infarkt :-)
Myslím, že by MZe mělo uspořádat Mistrovství ČR v infiltraci: pěkně standardizovaná metodika, kategorie podle BPEJ, sklon, okres nebo čehokoli rozumného.
Odpovědět
Tohle si z dnešní lekce musíme odnést všichni:
po 20 letech se GB SVÝMA RUKAMA dostal ze 13 mm/hodinu na 50 mm/25 sekund! To je 553,8x vyšší infiltrační kapacita!!!
Z tohodle videa musí normální hydrolog dostat infarkt :-)
Myslím, že by MZe mělo uspořádat Mistrovství ČR v infiltraci: pěkně standardizovaná metodika, kategorie podle BPEJ, sklon, okres nebo čehokoli rozumného.
pp
pavel peregrin
4.7.2024 20:34 Reaguje na Daniel FialaPane Fialo, pokud někdo tvrdí, že zachytne 50 mm za 25 sekund, tak je to lež. Nic jiného než lež nebo ta půda je písek.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
4.7.2024 21:40 Reaguje na pavel peregrinbyl bych rád, kdybychom se zdrželi silných soudů, protože ničí diskusi (já utlumím přes víkend svaté nadšení, ale zkuste vzít zpět tu lež).
Pojďme se bavit o číslech. Kolegové erodologové na ČVUT dělají sprchování (2x10m asi) a viděl jsem povrch. odtok skoro všude a vždycky (intenzity, sklony, leč čísla zapomněl). Ale než jednoho čísla je lepší sledovat vývoj (zlepšení/zhoršení) dané půdy/pozemmku v čase. Ten Brownův pokus/měření bylo jen do malého válečku (Kopeckého v.?), jistě že s dopadem/nárazem kapek by to bylo jiné ... ale doc. Císlerová ukazovala na makropórech taky pořádný průsak. To je podle mého odhadu klíč.
Jak zvýšit infiltrační rychlost? To je to oč tu běží.
Bohužel se na 3 dny odmlčím. Dobrou noc a hezké svátky. DF
Odpovědět
Pojďme se bavit o číslech. Kolegové erodologové na ČVUT dělají sprchování (2x10m asi) a viděl jsem povrch. odtok skoro všude a vždycky (intenzity, sklony, leč čísla zapomněl). Ale než jednoho čísla je lepší sledovat vývoj (zlepšení/zhoršení) dané půdy/pozemmku v čase. Ten Brownův pokus/měření bylo jen do malého válečku (Kopeckého v.?), jistě že s dopadem/nárazem kapek by to bylo jiné ... ale doc. Císlerová ukazovala na makropórech taky pořádný průsak. To je podle mého odhadu klíč.
Jak zvýšit infiltrační rychlost? To je to oč tu běží.
Bohužel se na 3 dny odmlčím. Dobrou noc a hezké svátky. DF
JS
Jiří Svoboda
4.7.2024 10:37Kupodivu ani slovo o průlezích (svejlech), které mohou přívalové srážky zadržet nejefektivněji a velká část takto získané vody se zasákne. Doufám, že se k tomu vyjádří i pan Kvítek.
Odpovědět
JK
Jiří Kvítek
4.7.2024 10:46Myslím si, že schopnost krajiny zadržet vodu hodně zhoršil fakt, že se nám z některých zemědělců stali energetici.
Schopnost zadržet vodu je u energetických plodin (řepka, kukuřice) žalostná ve srovnání např. s pícninami (jetel). To ale souvisí i se snížením stavu hospodářských zvířat, která pícniny mají jako krmivo.
U řady zemědělců (myslím tím konkrétní lidi) bych se moc rád zeptal, proč již několik let řádně neprovádí hlubokou orbu. Berou dotace na kde co a to, co dělají ve skutečnosti, je parodie na orbu, kterou odůvodňují nutností úspory pohonných hmot.
Ale i tím se dá pozitivně ovlivnit sorpční schopnost půdy, nemluvě o jejím provzdušnění a zapravení nutričně důležitých látek.
Takových příkladů by se jistě našlo více...
Odpovědět
Schopnost zadržet vodu je u energetických plodin (řepka, kukuřice) žalostná ve srovnání např. s pícninami (jetel). To ale souvisí i se snížením stavu hospodářských zvířat, která pícniny mají jako krmivo.
U řady zemědělců (myslím tím konkrétní lidi) bych se moc rád zeptal, proč již několik let řádně neprovádí hlubokou orbu. Berou dotace na kde co a to, co dělají ve skutečnosti, je parodie na orbu, kterou odůvodňují nutností úspory pohonných hmot.
Ale i tím se dá pozitivně ovlivnit sorpční schopnost půdy, nemluvě o jejím provzdušnění a zapravení nutričně důležitých látek.
Takových příkladů by se jistě našlo více...
pp
pavel peregrin
4.7.2024 19:36 Reaguje na Jiří KvítekNo, pane Kvítku, řekl bych, že zrovna vy byste měl být do situace zasvěcen. Já s vámi samozřejmě souhlasím, nicméně hluboká orba- a nyní myslím orbu nad 25 cm, je v současné době úspěšně nahrazována hlubokým kypřením, které na hlubokých úrodných půdách někteří provádějí až do hloubky 35 a výše cm. Má to některé nesporné výhody, jako protrhání spodních vrstev na rozdíl od pluhu, který spodní vrstvy časem uhladí do nepropustné zátky, dále zanechává rovný povrch pole, kde na jaře často stačí přímo zasít bez předchozí operace a jak jste již zmínil, ta úspora nafty není zanedbatelná, nehledě na daleko vyšší výkon kypřiče oproti pluhu.
Jediné, v čem je pluh lepší, je zaklopení zbytků, které žádný kypřič nedokáže samozřejmě tak dobře.
Odpovědět
Jediné, v čem je pluh lepší, je zaklopení zbytků, které žádný kypřič nedokáže samozřejmě tak dobře.
DF
Daniel Fiala
4.7.2024 20:09 Reaguje na pavel peregrinpane Peregrine, Vy jste vědel o chelatačním účinku glyfosátu?
https://www.youtube.com/watch?v=4MreXqr2AZc
1:09:50
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=4MreXqr2AZc
1:09:50
pp
pavel peregrin
4.7.2024 20:37 Reaguje na Daniel FialaNevěděl. A jak velký význam tomuto přikládáte?
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
4.7.2024 21:17 Reaguje na pavel peregrinabsence/snížení/nedostatek stopových prvků ve výživě rostlin.
Ve vodní hosp. se hodně brojilo proti srážení P v OV a ještě více strachu panovalo před nahrazením fosfátů v pracích a mycích prostř. substitucí za EDTA (právě z důvodů chelatace kovů, tedy i ovlivnění koloběhu P ve vodním prostředí skrze blokování Fe).
Odpovědět
Ve vodní hosp. se hodně brojilo proti srážení P v OV a ještě více strachu panovalo před nahrazením fosfátů v pracích a mycích prostř. substitucí za EDTA (právě z důvodů chelatace kovů, tedy i ovlivnění koloběhu P ve vodním prostředí skrze blokování Fe).
pp
pavel peregrin
4.7.2024 21:25 Reaguje na Daniel FialaTo může být, ale zas tak velký význam bych tomu nepřikládal.
Odpovědět
JM
Jan Matěna
4.7.2024 13:13Nemudrujte, studujte:
https://www.youtube.com/watch?v=4MreXqr2AZc
https://www.youtube.com/watch?v=pnjo1dYSijo
Kvalitní půda dokáže zadržet neuvěřitelné množství vody a nelze to ničím nahradit. Nějaké remízky jsou v tomto srovnání naprosto směšné.
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=4MreXqr2AZc
https://www.youtube.com/watch?v=pnjo1dYSijo
Kvalitní půda dokáže zadržet neuvěřitelné množství vody a nelze to ničím nahradit. Nějaké remízky jsou v tomto srovnání naprosto směšné.
Karel Zvářal
4.7.2024 14:13 Reaguje na Jan MatěnaTo jste někde vygůglil, nebo jen tak plácáte? Tedy o těch "směšných" remízcích.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
4.7.2024 16:33 Reaguje na Jan Matěnaprvní odkaz: 30:15 do kamene tesat!
Nenahraditelné je, že to povídá chlápek, který to taky dělá.
Odpovědět
Nenahraditelné je, že to povídá chlápek, který to taky dělá.
DF
Daniel Fiala
4.7.2024 16:53 Reaguje na Jan Matěna46:24 infiltration capacity! Bingo!!!
Díky, pane Matěno! A jsme doma.
Odpovědět
Díky, pane Matěno! A jsme doma.
DF
Daniel Fiala
4.7.2024 17:22 Reaguje na Jan Matěnaza 20 let tato změna:
1. rok 13 mm/hodinu
20. rok 50 mm/25 sekund!!!
"...nikomu nezaručím 100% ochranu před povodní, ale důležité je zlepšit infiltraci!"
Odpovědět
1. rok 13 mm/hodinu
20. rok 50 mm/25 sekund!!!
"...nikomu nezaručím 100% ochranu před povodní, ale důležité je zlepšit infiltraci!"
MM
Milan Milan
4.7.2024 13:34Na takové výzkumy jdou zřejmě pěkné peníze, ale výsledek je často pouze slátanina nápadů, někdy až pitomostí, nebo přitakávání politickým cílům. Kam zmizeli peníze které rozdávala v boji proti "suchu" vláda a hlavně rozumbrada bývalý MŽP a co se za ně reálně a prospěšně vybudovalo? A co ta komise pro boj se suchem??? Jo myslím, babička měla opět pravdu, když říkala 7 suchých 7 mokrých a pak ještě pamatuji jak si povzdechla nad jakousi reportáží v ČRo "jéje, všechno prý bude jinak, takže to už staletá pranostika nebude platit?? A ejhle, platí tam kde byl mokrý Medard prší a prší.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
4.7.2024 15:471) myslím, že na republikové úrovni má největší pravdu p. ing. Záhora: (kdo nezná, naposledy zde https://www.youtube.com/watch?v=5eJeRci40PY ), celostátní degradaci infiltrační kapacity jsme si udělali sami a to masivním užitím minerálních hnojiv a pesticidů. Proč? Protože se ekonomicky (dnes) vyplácí vyhonit nadzemní primární produkci = výnos, bez ohledu na zbytek (voda, půda, edafon), neboť a) bláto ve sklepech žádné ZD platit nemusí, b) dotace a jejich byrokracie jsou nejvíc.
2) myslím, že smutným příkladem je Velký Týnec a kéž by se stal didaktickým řešením pro ostatní! PROTOŽE TAKOVÁ JE VĚTŠINA ČR (zdrojová plocha povodí do 5 km2, kde se generuje odtok, tj. shora přitéká nula = primární toky)
https://www.vtei.cz/2023/02/mala-zdrojova-povodi-jejich-prostorove-vymezeni-a-klasifikace-z-hlediska-rizika-ohrozeni-rychlym-odtokem-2/
Uvažte, prosím: Potok Beroňka: plocha povodí = 6,31 km2, 95 % o.p., délka toku 6,785 km. Srážka 57 mm (asi do hodiny).
Výsledek zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/562044-silne-bourky-uderily-na-vychod-ceska-voda-se-prohnala-obci-na-olomoucku
Kdo umíte stará data (pamětníci), dokážete vyčíslit, prosím, kolik pícnin/ resp. TTP bylo v 50. létech, když se nekrmily traktory naftou, ale koně a krávy trávou?
https://ags.cuzk.cz/archiv/?start=lms
Jedna věc je blesková povodeň a druhá je masivní eroze. Podívejte se, jak vypadá ten potůček. To není potok, to je kanál, kterým ta voda letí jak nejrychleji gavitace dovolí. Podívejte se, kolik TTP v povodí. Nula prd. Ale to nejpodstatnější je samotná plocha půdních bloků (nemyslím výměra, ani % plochy, ale co se na každé hroudě a 1m2 vsákne a jak rychle). Jakmile se dá voda do pohybu po povrchu, dá se leda "uhnout z cesty". A povaha začarovaného kruhu, ve kterém všichni žijeme, ale jen někteří to už (bohužel nebo bohudík?!) vědí, je taková, že se soustředíme na důsledky, jak "uskočit" a před příčinou rezignujeme. Erozní tratě jsou vidět na ortofoto už přes 10-15 let. A taková „gilotina“ visí nad stovkami obcí, jenom se losuje ruská ruleta, kde se to vysype. Bohužel, černý petr padnul 2x za sebou na jednu ves. Chudáci lidi, ale na druhou stranu by jejich řešení bylo zárukou, že to není vycucané z papíru, ale zaplacené vlastní zkušeností.
Jedinou nadějí mi je fakt, že těch lidí tam je pár, všichni se musí znát, v jedné hospodě/kostele potkávají = umí se domluvit. Ať se domluví, najmou tři experty za své a na podzim vezmou "motyky a krumpáče". Pokus omyl. Hluboká orba, meziplodiny, orat vrstevnice, vyhodit KUKU, zatravnit erozní tratě ... zkoušet a vyhodnocovat. Nehledat viníka, ale řešení. Uspořádat prémii na infitrační kapacitu (kdo ji znásobí, bude vyhlášen na bále a dostane krkovičku, ostatní mohou zkopírovat).
Polder to fakt nespraví, to je jako doufat, že řešení přijde z bruselu. To se musí vzít blok za blokem a ještě než se zaoře, tak co nejvíc zdokumentovat (plodiny, erozi, infiltraci).
Teda 57 mm je fest darda (pamatuje obecní kronika?), to se nedá vsáknout celé, ale to není ani cíl (leda iluze či nepochopení). Cíl je vsáknout organizačně/ekonomicky maximum z "příštích 57 mm" a zbytek zpomalit na minimální postupovou rychlost. Potom kulminace spadne a doba dotoku se protáhne o nějaký díl.
Pro zdejší debatéry: tohle nezachrání žádný mokřádek na poli (plocha D35 = 1,5 km x 50 m = 0,075 km2 = 1% plochy povodí => 4275 m3 vody do odtoku), stejně jako žádná přehrada. Ale TOTO je přesně rozměr a typ OPATŘENÍ, co mají na mysli +/- inteligentní lidi, když mluví o zadržování vody v krajině.
Do Týnce jen přání trpělivost a moudré vedení (obce a ZD).
Odpovědět
2) myslím, že smutným příkladem je Velký Týnec a kéž by se stal didaktickým řešením pro ostatní! PROTOŽE TAKOVÁ JE VĚTŠINA ČR (zdrojová plocha povodí do 5 km2, kde se generuje odtok, tj. shora přitéká nula = primární toky)
https://www.vtei.cz/2023/02/mala-zdrojova-povodi-jejich-prostorove-vymezeni-a-klasifikace-z-hlediska-rizika-ohrozeni-rychlym-odtokem-2/
Uvažte, prosím: Potok Beroňka: plocha povodí = 6,31 km2, 95 % o.p., délka toku 6,785 km. Srážka 57 mm (asi do hodiny).
Výsledek zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/562044-silne-bourky-uderily-na-vychod-ceska-voda-se-prohnala-obci-na-olomoucku
Kdo umíte stará data (pamětníci), dokážete vyčíslit, prosím, kolik pícnin/ resp. TTP bylo v 50. létech, když se nekrmily traktory naftou, ale koně a krávy trávou?
https://ags.cuzk.cz/archiv/?start=lms
Jedna věc je blesková povodeň a druhá je masivní eroze. Podívejte se, jak vypadá ten potůček. To není potok, to je kanál, kterým ta voda letí jak nejrychleji gavitace dovolí. Podívejte se, kolik TTP v povodí. Nula prd. Ale to nejpodstatnější je samotná plocha půdních bloků (nemyslím výměra, ani % plochy, ale co se na každé hroudě a 1m2 vsákne a jak rychle). Jakmile se dá voda do pohybu po povrchu, dá se leda "uhnout z cesty". A povaha začarovaného kruhu, ve kterém všichni žijeme, ale jen někteří to už (bohužel nebo bohudík?!) vědí, je taková, že se soustředíme na důsledky, jak "uskočit" a před příčinou rezignujeme. Erozní tratě jsou vidět na ortofoto už přes 10-15 let. A taková „gilotina“ visí nad stovkami obcí, jenom se losuje ruská ruleta, kde se to vysype. Bohužel, černý petr padnul 2x za sebou na jednu ves. Chudáci lidi, ale na druhou stranu by jejich řešení bylo zárukou, že to není vycucané z papíru, ale zaplacené vlastní zkušeností.
Jedinou nadějí mi je fakt, že těch lidí tam je pár, všichni se musí znát, v jedné hospodě/kostele potkávají = umí se domluvit. Ať se domluví, najmou tři experty za své a na podzim vezmou "motyky a krumpáče". Pokus omyl. Hluboká orba, meziplodiny, orat vrstevnice, vyhodit KUKU, zatravnit erozní tratě ... zkoušet a vyhodnocovat. Nehledat viníka, ale řešení. Uspořádat prémii na infitrační kapacitu (kdo ji znásobí, bude vyhlášen na bále a dostane krkovičku, ostatní mohou zkopírovat).
Polder to fakt nespraví, to je jako doufat, že řešení přijde z bruselu. To se musí vzít blok za blokem a ještě než se zaoře, tak co nejvíc zdokumentovat (plodiny, erozi, infiltraci).
Teda 57 mm je fest darda (pamatuje obecní kronika?), to se nedá vsáknout celé, ale to není ani cíl (leda iluze či nepochopení). Cíl je vsáknout organizačně/ekonomicky maximum z "příštích 57 mm" a zbytek zpomalit na minimální postupovou rychlost. Potom kulminace spadne a doba dotoku se protáhne o nějaký díl.
Pro zdejší debatéry: tohle nezachrání žádný mokřádek na poli (plocha D35 = 1,5 km x 50 m = 0,075 km2 = 1% plochy povodí => 4275 m3 vody do odtoku), stejně jako žádná přehrada. Ale TOTO je přesně rozměr a typ OPATŘENÍ, co mají na mysli +/- inteligentní lidi, když mluví o zadržování vody v krajině.
Do Týnce jen přání trpělivost a moudré vedení (obce a ZD).
Karel Zvářal
4.7.2024 16:25 Reaguje na Daniel FialaPane Fialo, většinou s Vámi souhlasím, zde ale považuji za nutné něco doplnit. Kromě Beroňky do Týnce teče též Týnečka s přítoky (od Kocurovce, z Doloplazů dva, od Vacanovic a od Hodkovic), takže ta plocha povodí je mnohem větší.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
4.7.2024 18:23 Reaguje na Karel ZvářalAno, nebyl jsem tam, ale hasiči říkají a starosta píše o ulici Sadová
https://mapy.cz/zakladni?source=stre&id=151490&ds=1&x=17.3307348&y=49.5531800&z=18
a Bystřická
https://mapy.cz/zakladni?q=Byst%C5%99ick%C3%A1&source=stre&id=140296&ds=2&x=17.3355333&y=49.5546179&z=16
Navíc ti dva kluci ve videu jedou autem ulicí ze vsi nahoru, proti proudu a podle cedule konec obce a mostku jsem si to srovnal. Pak začal mudrovat a kibicovat. Doufám, že nejsem tak blbej a nepletu se moc.
Ano, nechtěl jsem prudit a telefonovat hasičům, jestli to vlítlo jen z posledního půdního bloku z pravého břehu těsně nad ZD nebo jestli se to posčítalo i nad Svésedlicemi (jak tam se staví za 10 let!), proto píšu vyrazit na pole a zjistit. Blok od bloku to celé projít, nafotit, zapsat. (LB je erozně nejhorší, PB mnohem placatější).
Ale klíč je principiálně v tom, že "nad nimi" není žádná velká plocha. Druhé povodí Týnečky tedy má 16,77 km2 (pro pořádek). Obě čísla jsou přesně po soutok (tzv. povodí 4. řádu). Když se dívám na erozní potenciál, tak Vámi uvedené povodíčko je mnohem horší. To je bez debat.
Ale sklon není kruciální. Pane Zvářale, já jsem viděl v terénu na Chrudimsku pole, kde se voda dala do pohybu (povrchový odtok) na takový placce, že jsem při vší bystrosti nebyl schopen určit kterým směrem je ta rovina ukloněná. Kruciální je infiltrace!
Po pravdě, srovnal jsem si to už začátkem týdne, když o tom psali "že podruhé bleskovka". Ale až tento článek s naším tiskovým mě kopnul ostře do kolene. A taky reakce p. Peregrina a p. Machačka. Mi je zkrátka líto těch lidí (v Týnci i jinde) a zároveň nechápu pořád, kde se bere náš český způsob "neřešení". Ale přečtěte si, koho se chtějí optat na radu? To je k pláči!
Myslíte, že někdo z uvedených jim řekne, „musíte udělat všechno na polích, abyste zvýšili retenční kapacitu (infiltrační rychlost)“?!
Protože když se zeptáte profi hydrologů, tak vám to namodelují, ale nikdy jim (kolegové, sorry) nedocvakne, jak moc se dá s tou infiltrací posrat, když do toho sypu syntetiku. Nejcitovanější práce našeho ústavu dává do světa ‚500-ti leté sucho‘ a já se optal kolegy, jak tam naparametrizovali infiltraci v roce 1900 a dřív. Hádejte, co tam dali? A to jsem na pole chodil jenom jako malej capart o víkendech a s vidlema v kravíně mě nepustili dál než ke žlabům.
Jenže my jsme se od porevolučního propadu už dostali v dusíku na socialistickou úroveň (t/ha) 1989, ale přitom nemáme prakticky organická hn.!!! (data sbírá VURV). To není o tom, že komunisti. To je o tom, že jsme ku.va bohatý a točíme se v kruhu. Začarovaném. Podívejte se na letošní vymezení Zranitelných oblastí. Máme „implementovanou“ nitrátovku dvacet let a výsledek? NULA! Erozní vyhláška? NULA. Protipovodňová ochrana? Jasně, postavíme Heřmínovy! Povodně v Rokycanech? Vykopeme větší koryto atd.
Ale dost kibicování, pusťte si video od p. Matěny.
Odpovědět
https://mapy.cz/zakladni?source=stre&id=151490&ds=1&x=17.3307348&y=49.5531800&z=18
a Bystřická
https://mapy.cz/zakladni?q=Byst%C5%99ick%C3%A1&source=stre&id=140296&ds=2&x=17.3355333&y=49.5546179&z=16
Navíc ti dva kluci ve videu jedou autem ulicí ze vsi nahoru, proti proudu a podle cedule konec obce a mostku jsem si to srovnal. Pak začal mudrovat a kibicovat. Doufám, že nejsem tak blbej a nepletu se moc.
Ano, nechtěl jsem prudit a telefonovat hasičům, jestli to vlítlo jen z posledního půdního bloku z pravého břehu těsně nad ZD nebo jestli se to posčítalo i nad Svésedlicemi (jak tam se staví za 10 let!), proto píšu vyrazit na pole a zjistit. Blok od bloku to celé projít, nafotit, zapsat. (LB je erozně nejhorší, PB mnohem placatější).
Ale klíč je principiálně v tom, že "nad nimi" není žádná velká plocha. Druhé povodí Týnečky tedy má 16,77 km2 (pro pořádek). Obě čísla jsou přesně po soutok (tzv. povodí 4. řádu). Když se dívám na erozní potenciál, tak Vámi uvedené povodíčko je mnohem horší. To je bez debat.
Ale sklon není kruciální. Pane Zvářale, já jsem viděl v terénu na Chrudimsku pole, kde se voda dala do pohybu (povrchový odtok) na takový placce, že jsem při vší bystrosti nebyl schopen určit kterým směrem je ta rovina ukloněná. Kruciální je infiltrace!
Po pravdě, srovnal jsem si to už začátkem týdne, když o tom psali "že podruhé bleskovka". Ale až tento článek s naším tiskovým mě kopnul ostře do kolene. A taky reakce p. Peregrina a p. Machačka. Mi je zkrátka líto těch lidí (v Týnci i jinde) a zároveň nechápu pořád, kde se bere náš český způsob "neřešení". Ale přečtěte si, koho se chtějí optat na radu? To je k pláči!
Myslíte, že někdo z uvedených jim řekne, „musíte udělat všechno na polích, abyste zvýšili retenční kapacitu (infiltrační rychlost)“?!
Protože když se zeptáte profi hydrologů, tak vám to namodelují, ale nikdy jim (kolegové, sorry) nedocvakne, jak moc se dá s tou infiltrací posrat, když do toho sypu syntetiku. Nejcitovanější práce našeho ústavu dává do světa ‚500-ti leté sucho‘ a já se optal kolegy, jak tam naparametrizovali infiltraci v roce 1900 a dřív. Hádejte, co tam dali? A to jsem na pole chodil jenom jako malej capart o víkendech a s vidlema v kravíně mě nepustili dál než ke žlabům.
Jenže my jsme se od porevolučního propadu už dostali v dusíku na socialistickou úroveň (t/ha) 1989, ale přitom nemáme prakticky organická hn.!!! (data sbírá VURV). To není o tom, že komunisti. To je o tom, že jsme ku.va bohatý a točíme se v kruhu. Začarovaném. Podívejte se na letošní vymezení Zranitelných oblastí. Máme „implementovanou“ nitrátovku dvacet let a výsledek? NULA! Erozní vyhláška? NULA. Protipovodňová ochrana? Jasně, postavíme Heřmínovy! Povodně v Rokycanech? Vykopeme větší koryto atd.
Ale dost kibicování, pusťte si video od p. Matěny.
Karel Zvářal
4.7.2024 18:34 Reaguje na Daniel FialaNa toho Gaba Browna koukám, je to genius, toho by měli nominovat na prezidenta. Mluví zpatra, zná lidi, zná Ameriku, a tak by zatopil všem (nejen našim) oráčům a sypačům, až by se do*rali. Resp. snad dprozřeli. Všechny důležité prvky jsou ve vzduchu, jde jen o to, dostat je chytře do půdy. A on názorně ukazuje, jak snadno to jde.
https://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2016/Leden-2016/Vyhody-jarni-orby-pro-zver-i-ochranu-pudy
V podnapisu Kde je vůle, tam je i cesta naznačuji, G. Brown kritizuje též - umrtvování edafonu orbou. Zbytek někdy jindy:-)
Odpovědět
https://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2016/Leden-2016/Vyhody-jarni-orby-pro-zver-i-ochranu-pudy
V podnapisu Kde je vůle, tam je i cesta naznačuji, G. Brown kritizuje též - umrtvování edafonu orbou. Zbytek někdy jindy:-)
Karel Zvářal
4.7.2024 20:19 Reaguje na Daniel FialaTa Sadová je 100m od potoka (z polí ale asi něco nachytali), v článku je zmíněna i Bystřická (jako druhá) - hned u potoka. Znám novinářskou mentalitu, s "detaily" si nelámou hlavu.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.7.2024 20:36 Reaguje na Karel Zvářalhttps://scontent.xx.fbcdn.net/v/t39.30808-6/449283994_951244090134725_6481927499578645710_n.jpg?stp=dst-jpg_s600x600&_nc_cat=108&ccb=1-7&_nc_sid=833d8c&_nc_ohc=LXx9FvlgbRQQ7kNvgGi9cmh&_nc_ht=scontent.xx&edm=ACzrOkAEAAAA&oh=00_AYBEsrE5b2yfRY5D6ht3faaBwuRhmXm0DGUj74qgnbWpYQ&oe=668C9CB1
https://scontent.xx.fbcdn.net/v/t39.30808-6/449283994_951244090134725_6481927499578645710_n.jpg?stp=dst-jpg_s600x600&_nc_cat=108&ccb=1-7&_nc_sid=833d8c&_nc_ohc=LXx9FvlgbRQQ7kNvgGi9cmh&_nc_ht=scontent.xx&edm=ACzrOkAEAAAA&oh=00_AYBEsrE5b2yfRY5D6ht3faaBwuRhmXm0DGUj74qgnbWpYQ&oe=668C9CB1
Ten barák se třemi vikýři je na Masarykově (nezmíněna-), hned u potoka, to jen pro doplnění.
Odpovědět
https://scontent.xx.fbcdn.net/v/t39.30808-6/449283994_951244090134725_6481927499578645710_n.jpg?stp=dst-jpg_s600x600&_nc_cat=108&ccb=1-7&_nc_sid=833d8c&_nc_ohc=LXx9FvlgbRQQ7kNvgGi9cmh&_nc_ht=scontent.xx&edm=ACzrOkAEAAAA&oh=00_AYBEsrE5b2yfRY5D6ht3faaBwuRhmXm0DGUj74qgnbWpYQ&oe=668C9CB1
Ten barák se třemi vikýři je na Masarykově (nezmíněna-), hned u potoka, to jen pro doplnění.
pp
pavel peregrin
4.7.2024 20:51 Reaguje na Daniel FialaMoje reakce je reakce člověka, který s půdou pracuje celý život, a proto vám také můžu směle napsat, že skutečnou přívalovou srážku nezastavíte ničím. Měl jsem tu čest se s ní setkat dvakrát v životě a poprvé ještě na poli, kde se čtyřicet let hnojilo hnojem, jen oralo a ta voda spláchla ornici jak víno. Tak mi tady laskavě neblbněte hlavu.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
4.7.2024 21:30 Reaguje na pavel peregrinnemusíte mít, pane Peregrine, strach, já to respektuju, a proto také píšu a diskutuji s Vámi. A jestli dovolíte, ptám se. Nebo Vám nepřipadá ta otázka jako otevřená?
Také bych radši viděl vědecký článek s 20-ti letou řadou měření na 50-ti vzorkovém průměru, protože tak standardně konzumuji informace, ale je tam jen to jedno měření, které jsem přepsal + verbální postřeh, že za 22 hod bez povrchového odtoku vsáklo 34,5 mm. Tak jako mám důvěru ve vaše výroky, tak mám důvěru v serióznost Mr. Browna. Navíc on dokládá mnoho dalších chem. analýz + ekonomické výsledky.
Odpovědět
Také bych radši viděl vědecký článek s 20-ti letou řadou měření na 50-ti vzorkovém průměru, protože tak standardně konzumuji informace, ale je tam jen to jedno měření, které jsem přepsal + verbální postřeh, že za 22 hod bez povrchového odtoku vsáklo 34,5 mm. Tak jako mám důvěru ve vaše výroky, tak mám důvěru v serióznost Mr. Browna. Navíc on dokládá mnoho dalších chem. analýz + ekonomické výsledky.
pp
pavel peregrin
5.7.2024 10:54 Reaguje na Daniel FialaOmlouvám se za poněkud ostřejší výraz. Já skutečně ten opravdový přívalový déšť viděl a mohu vás ubezpečit, že je nezastavitelný. otázkou pak je, co si kdo pod pojmem "přívalový" představuje.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.7.2024 11:07 Reaguje na Daniel FialaOno se musíme reálně podívat, co lze změnit rychle,
co bude trvat desítky let a nebo je to nezměnitelné
v dnešních ekonomických podmínkách. V nich už třeba přestávám věřit na zlepšování půdy pomocí organiky. Neboť naopak stále více směřujeme k jejímu huntování pěstováním biomasy pro energetiku a absencí pícnin,
které hluboko koření a zlepšují tak zásak vody.
Nevěřím na zadržení přívalových srážek plytkými
piditůněmi a nebo trvale nasycenými mokřady, které
už novou vodu nepřijímají. Zatím je nejrychlejším
opatřením hluboká orba, trhání podorniční krusty
háky, jak už kdysi u nás dělali pásovými traktory.
Navíc ve svazích by ta orba měla být nekompromisně
po vrstevnicích s krajními brázdami vyvedenými do
průlehů a suchých poldrů s možností vracet erozí
splavenou půdu zpět na pole. Taky bych nerušil
mnohé drenáže, ale řešil jejich odtok hradítky,
které vodu v drenážích pozdrží a umožní ji pomalu
zasakovat do okolní půdy. Tak to dělám já na své
zahradě a je to stejné jako v květináči. Zalijete rostlinu tak, že je půda při nemožnosti okamžitého odtoku přemokřená a po nějaké době té vodě odtok umožníte. To už je ale voda v celém sloupci a nasákne i ta suchá horní krusta, která ihned
po zalití ani vodu nepřijala. Ono vyprahlé půdě nějakou dobu trvá, než nasákne a je schopna vodu vůbec přijmout, což u přívalových srážek půda ani
nestihne. Pak se divíme, že voda odtekla a půda
je suchá. Takže využijme stávající meliorace, které navíc neodvádějí s vodou půdu, protože z nich teče voda filtrovaná přes podorniční vrstvu. Ono není marné se za deště podívat, jaká voda z drenáží teče
a není to voda kalná s částečkami ornice, ale voda doslova "průzračně čistá". Takže žádná eroze jako při povrchovém odtoku rygoly a potůčky. Nakonec
to, co považuji za podstatné jsou taky ty velké
přehrady s velkým retenčním prostorem, které mohou obyčejným samospádem zavlažovat půdu pod nimi a
nebo za sucha dotovat těžce zkoušené řeky v nichž
mnohdy tečou už pouze nedočištěné splašky bez
možnosti je naředit vodou z přehrady. Bohužel to
nechápou odpůrci těchto řešení, kteří se zhlédli
v nicnedělání a tvrdí že regulovat nic nemusíme, protože příroda to uměla a umí nejlépe. Oni ale zapomněli, jak vznikly hluboké rokle díky vodní erozi a nebo jezera zahrazením toku po sesuvu půdy. Jak vznikly roviny v povodí řek, kam tu půdu přinesla voda z erozí narušených kopců. V přírodě eroze byla zcela přirozeným jevem a záplavy s nánosem živin odjinud daly vznik starověkým civilizacím. Ty se ji naučily využívat pomocí melioračních kanálů a cíleného zaplavování polí vodou s živinami. Mnohým rádoby ekologům doporučuji zkoumat historii a hlavně za deště pozorovat, co
se s vodou skutečně děje. Víte co dělal na poli za deště můj děda? S motykou vodu pustil do brázdy a nebo naopak zastavil tak, aby zasákla a neodtekla pryč. Já to provozuji ve skleníku, který nárazově 1x týdně samospádem zavlažuji. Mezi rajčaty a paprikami mám plytké rygoly, které zaplním nárazově vodou a nechám vodu pomalu zasáknout. Kam neteče, tak ji pomůžu prohloubením rygolu a kde už je jí moc, tak rygol zasypu. Nakonec je půda nasáklá rovnoměrně a tak dobře, že týden nemusím zalévat.
Toto je princip meliorací, za které mnozí mylně
považují pouze drenáže a hloupě je likvidují. Oni
totiž netuší, že lze tu vodu v drenážích cíleně
pozdržet a nechat zasáknout do okolní půdy a pouze
ti přebytečnou po nasycení vypustit. Pokud je rovnou
zlikvidují, tak nemá voda dutiny v trubkách pro
své pozdržení a po povrchu odteče a při jejím
nadbytku to je i s jemnou půdou na povrchu polí.
Ponechali přírodě plně kontrolu nad hospodařením
s vodou a umožnili ji odvěkou erozní činnost.
Pak brečí, že včera lilo a dnes už je zase sucho.
Jinak protipovodňové stavby musíme budovat proto,
protože musíme chránit obyvatele v okolí řek.
Nelze rezignovat a říci běžte bydlet na kopec,
který se zase hmotností budov sesune a nebo dál
od řeky, kterou necháme zanést naplaveninami a
ona dojde zase až k těm novým domům. V obydlených
oblastech tak je na místě zkapacitnit koryta toků
a mimo ně jim ponechat rádoby přírodní charakter.
Ale i u toho opatrně, aby nebyla ta místa rezervou naplaveného dřeva, které při povodni dopluje do
měst a ucpe úzká místa řeky pod mosty. Chce to
UDRŽOVAT na přijatelném množství a ne NEDĚLAT NIC,
jak si přejí ti, kterých se povodně netýkají. Vím
o čem píši, protože pocházíme ze soutoku Olše a
Odry a vidím ta kvanta padlých stromů v řekách.
Až je zase jednou zvedne pořádná povodeň, tak
jsem zvědav, zda je budou z pod mostů odstraňovat zastánci zatarasených přírodních koryt řek. Ti se jen postaví s kamerou na kopec a budou přihlížet
tomu neštěstí, ke kterému svým dílem přispěli.
Odpovědět
co bude trvat desítky let a nebo je to nezměnitelné
v dnešních ekonomických podmínkách. V nich už třeba přestávám věřit na zlepšování půdy pomocí organiky. Neboť naopak stále více směřujeme k jejímu huntování pěstováním biomasy pro energetiku a absencí pícnin,
které hluboko koření a zlepšují tak zásak vody.
Nevěřím na zadržení přívalových srážek plytkými
piditůněmi a nebo trvale nasycenými mokřady, které
už novou vodu nepřijímají. Zatím je nejrychlejším
opatřením hluboká orba, trhání podorniční krusty
háky, jak už kdysi u nás dělali pásovými traktory.
Navíc ve svazích by ta orba měla být nekompromisně
po vrstevnicích s krajními brázdami vyvedenými do
průlehů a suchých poldrů s možností vracet erozí
splavenou půdu zpět na pole. Taky bych nerušil
mnohé drenáže, ale řešil jejich odtok hradítky,
které vodu v drenážích pozdrží a umožní ji pomalu
zasakovat do okolní půdy. Tak to dělám já na své
zahradě a je to stejné jako v květináči. Zalijete rostlinu tak, že je půda při nemožnosti okamžitého odtoku přemokřená a po nějaké době té vodě odtok umožníte. To už je ale voda v celém sloupci a nasákne i ta suchá horní krusta, která ihned
po zalití ani vodu nepřijala. Ono vyprahlé půdě nějakou dobu trvá, než nasákne a je schopna vodu vůbec přijmout, což u přívalových srážek půda ani
nestihne. Pak se divíme, že voda odtekla a půda
je suchá. Takže využijme stávající meliorace, které navíc neodvádějí s vodou půdu, protože z nich teče voda filtrovaná přes podorniční vrstvu. Ono není marné se za deště podívat, jaká voda z drenáží teče
a není to voda kalná s částečkami ornice, ale voda doslova "průzračně čistá". Takže žádná eroze jako při povrchovém odtoku rygoly a potůčky. Nakonec
to, co považuji za podstatné jsou taky ty velké
přehrady s velkým retenčním prostorem, které mohou obyčejným samospádem zavlažovat půdu pod nimi a
nebo za sucha dotovat těžce zkoušené řeky v nichž
mnohdy tečou už pouze nedočištěné splašky bez
možnosti je naředit vodou z přehrady. Bohužel to
nechápou odpůrci těchto řešení, kteří se zhlédli
v nicnedělání a tvrdí že regulovat nic nemusíme, protože příroda to uměla a umí nejlépe. Oni ale zapomněli, jak vznikly hluboké rokle díky vodní erozi a nebo jezera zahrazením toku po sesuvu půdy. Jak vznikly roviny v povodí řek, kam tu půdu přinesla voda z erozí narušených kopců. V přírodě eroze byla zcela přirozeným jevem a záplavy s nánosem živin odjinud daly vznik starověkým civilizacím. Ty se ji naučily využívat pomocí melioračních kanálů a cíleného zaplavování polí vodou s živinami. Mnohým rádoby ekologům doporučuji zkoumat historii a hlavně za deště pozorovat, co
se s vodou skutečně děje. Víte co dělal na poli za deště můj děda? S motykou vodu pustil do brázdy a nebo naopak zastavil tak, aby zasákla a neodtekla pryč. Já to provozuji ve skleníku, který nárazově 1x týdně samospádem zavlažuji. Mezi rajčaty a paprikami mám plytké rygoly, které zaplním nárazově vodou a nechám vodu pomalu zasáknout. Kam neteče, tak ji pomůžu prohloubením rygolu a kde už je jí moc, tak rygol zasypu. Nakonec je půda nasáklá rovnoměrně a tak dobře, že týden nemusím zalévat.
Toto je princip meliorací, za které mnozí mylně
považují pouze drenáže a hloupě je likvidují. Oni
totiž netuší, že lze tu vodu v drenážích cíleně
pozdržet a nechat zasáknout do okolní půdy a pouze
ti přebytečnou po nasycení vypustit. Pokud je rovnou
zlikvidují, tak nemá voda dutiny v trubkách pro
své pozdržení a po povrchu odteče a při jejím
nadbytku to je i s jemnou půdou na povrchu polí.
Ponechali přírodě plně kontrolu nad hospodařením
s vodou a umožnili ji odvěkou erozní činnost.
Pak brečí, že včera lilo a dnes už je zase sucho.
Jinak protipovodňové stavby musíme budovat proto,
protože musíme chránit obyvatele v okolí řek.
Nelze rezignovat a říci běžte bydlet na kopec,
který se zase hmotností budov sesune a nebo dál
od řeky, kterou necháme zanést naplaveninami a
ona dojde zase až k těm novým domům. V obydlených
oblastech tak je na místě zkapacitnit koryta toků
a mimo ně jim ponechat rádoby přírodní charakter.
Ale i u toho opatrně, aby nebyla ta místa rezervou naplaveného dřeva, které při povodni dopluje do
měst a ucpe úzká místa řeky pod mosty. Chce to
UDRŽOVAT na přijatelném množství a ne NEDĚLAT NIC,
jak si přejí ti, kterých se povodně netýkají. Vím
o čem píši, protože pocházíme ze soutoku Olše a
Odry a vidím ta kvanta padlých stromů v řekách.
Až je zase jednou zvedne pořádná povodeň, tak
jsem zvědav, zda je budou z pod mostů odstraňovat zastánci zatarasených přírodních koryt řek. Ti se jen postaví s kamerou na kopec a budou přihlížet
tomu neštěstí, ke kterému svým dílem přispěli.
Jakub Graňák
4.7.2024 18:19 Reaguje na Daniel FialaO problematice nadužívání anorganických hnojiv vs primární organická hmota tady melduju už přes pět let... od zdejších diskutérů nečekejte pochopení:-)
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
4.7.2024 18:36 Reaguje na Jakub Graňákblbý je, že my jako společnost to řešíme přes papíry a zákony a ne přec ruce, motyky, krumpáče.
Já měl to životní štěstí, že jsem přicmrdoval PANU Sedlákovi a on mi ukázal rozdíl po 10 letech hospodaření na takový nudličce, co mu komanči milostivě vrátili zpátky (tedy spíš přidělili, protože k jeho pův. pozemku ho nepustili, čistě z naschválnictví a ze strojů dostal šrot a bylo po navracení). Ale on tu zemi miloval celým tělem a celou duší a tak vzal co dali. Dva díly nebyly odděleny ani mezí takže pravidelný spray cidů ... ale i přesto jsem si na ten výškový rozdíl mohl stoupnout a sáhnout a nikdo mi to už nikdy nevezme.
p. Záhora říká, že 10 let bez syntetik je málo ... Každý jeden rok je zásadní zlepšení! Je potřeba to zkoušet, testovat a hlavně se nebát.
Odpovědět
Já měl to životní štěstí, že jsem přicmrdoval PANU Sedlákovi a on mi ukázal rozdíl po 10 letech hospodaření na takový nudličce, co mu komanči milostivě vrátili zpátky (tedy spíš přidělili, protože k jeho pův. pozemku ho nepustili, čistě z naschválnictví a ze strojů dostal šrot a bylo po navracení). Ale on tu zemi miloval celým tělem a celou duší a tak vzal co dali. Dva díly nebyly odděleny ani mezí takže pravidelný spray cidů ... ale i přesto jsem si na ten výškový rozdíl mohl stoupnout a sáhnout a nikdo mi to už nikdy nevezme.
p. Záhora říká, že 10 let bez syntetik je málo ... Každý jeden rok je zásadní zlepšení! Je potřeba to zkoušet, testovat a hlavně se nebát.
pp
pavel peregrin
4.7.2024 20:45 Reaguje na Daniel FialaNikdo neříká, že je s půdou vše v pořádku, ale celá tahle diskuze jsou jen bláboly teoretiků. Můžete mít půdu jakou chcete včetně pana Browna, ale už po několikáté tady opakuju- pokud dostanete na pozemek opravdu pořádný přívalový déšť, tak vám nic a nikdo nepomůže a voda profrčí jak na skluzavce, vezme s sebou všechno včetně ornice. Lidi, začněte používat konečně zdravý rozum a nenechte se blbnout nesmysly.
Dnes do zemědělství žvaní kde kdo a podle toho to taky vypadá, bez ohledu na to, kolik titulů před či za jménem má.
Odpovědět
Dnes do zemědělství žvaní kde kdo a podle toho to taky vypadá, bez ohledu na to, kolik titulů před či za jménem má.
Karel Zvářal
4.7.2024 20:55 Reaguje na pavel peregrinVy jste to video ani neviděl a troufáte si dělat závěry!? Tam je názorně ukázaná zasolená půda - a hned přes cestu normální. Vy zkrátka máte svůj zažitý styl - a všechno jiné jsou nesmysly, že jo?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
4.7.2024 21:01 Reaguje na Karel ZvářalJiž jsem psal, že půdy v USA či Německu jsou podstatně jiné než naše a tudíž si takový závěr udělat troufám.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.7.2024 21:44 Reaguje na pavel peregrinBudu jen rád, když to zkouknte, můžete si video stopnout, tabulku zkopírovat, zhodnotíte, porovnáte - a napíšete kritické pojednání. Takto můžeme teoretizovat do nekonečna, každý na své zakopané pozici...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
5.7.2024 10:56 Reaguje na Karel ZvářalJá mohu vycházet pouze ze své praxe, kterou si ale také nemálo cením. Na video mrknu.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
4.7.2024 21:46 Reaguje na pavel peregrinBrown je farmář jako Vy a mj. říká: nejsem spasitel, každá půda, každá farma okres, srážky, potřeby, plodiny ... celonárodní (USA) sucho atd. ale tvrdí, že se na své farmě dostal za 20 let práce z 13 mm/h na 25 mm/25s.
A já jsem od nikoho z VUMOP ani UKZUZ ani VURV neslyšel jediné srovnání pro ČR za posledních 30 let. Ano, kilometr jejich zpráv jsem nepřečetl, takže jsem možná minul.
už fakt musím zmizet. Pardon a nashle.
Odpovědět
A já jsem od nikoho z VUMOP ani UKZUZ ani VURV neslyšel jediné srovnání pro ČR za posledních 30 let. Ano, kilometr jejich zpráv jsem nepřečetl, takže jsem možná minul.
už fakt musím zmizet. Pardon a nashle.
pp
pavel peregrin
5.7.2024 11:01 Reaguje na Daniel FialaJasně. Půdu lze zlepšovat, to nikdo nepopírá. Já mám ve svém osevním postupu 10 plodin a to si myslím, že je nadstandard. A přesto bych se nikdy neodvážil tvrdit, že pole odolá přívalovému dešti. Toto může totiž pochopit jen ten, kdo s tou půdou pracuje prakticky. A dále- existují a i máme půdy, kde nezlepšíte nic, totiž těžké jílovitohlinité, protože tam chybí mikrobiální život a můžete s tím dělat co chcete, víceletky, hnůj, vápno a tak dokola. Takovou půdu jsme kdysi hnojili a po 5 letech se ještě vyorával takřka netknutý hnůj. To byste to musel skrýt buldozerem a navést jinou ornici, nebo lépe rovnou zatravnit. Ekonomicky to totiž vyjde neskonale lépe.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.7.2024 11:30 Reaguje na pavel peregrinV tom máte pravdu, ale ani pět
let není dost dlouhá doba půdu
osídlit mikroby a živočichy tak, aby byla lepší. Pokud se tam nemají odkud dostat, tak
z nebe nespadnou. Pro laiky
opět přiklad, když do půdy
v květináči, kterou předtím propařím, nepřidám žížaly, tak
tam NEBUDOU. Ta mrtvá půda po létech chemizace se za pět let
jen tak rychle nevzpamatuje.
Bude to trvat další roky a bez
půdních mikroorganismů a těch
živočichů rozklad dodané organiky NIKDY nenastane. Je
to podobné jako s banánovou slupkou na Aljašce, kde nejsou mikrobi a tvorové schopni ji rozložit. Kamarád tu svoji slupku našel na tábořišti po
roce a pochopil, že se sama
bez pomocí mikrobů a hmyzu nerozloží. Musíte mít v tom
výdrž a nečekat úspěch za
pouhých pět let, protože to
opravdu trvá o mnoho déle.
Něco jiného je do zdravé půdy
pouze přidat organiku, ale do
nemocné to nestačí. To by tam
bylo třeba ji dodat i s těmi
mikroby a žížalami. Chce to
výdrž a nevzdávat se předčasně.
Odpovědět
let není dost dlouhá doba půdu
osídlit mikroby a živočichy tak, aby byla lepší. Pokud se tam nemají odkud dostat, tak
z nebe nespadnou. Pro laiky
opět přiklad, když do půdy
v květináči, kterou předtím propařím, nepřidám žížaly, tak
tam NEBUDOU. Ta mrtvá půda po létech chemizace se za pět let
jen tak rychle nevzpamatuje.
Bude to trvat další roky a bez
půdních mikroorganismů a těch
živočichů rozklad dodané organiky NIKDY nenastane. Je
to podobné jako s banánovou slupkou na Aljašce, kde nejsou mikrobi a tvorové schopni ji rozložit. Kamarád tu svoji slupku našel na tábořišti po
roce a pochopil, že se sama
bez pomocí mikrobů a hmyzu nerozloží. Musíte mít v tom
výdrž a nečekat úspěch za
pouhých pět let, protože to
opravdu trvá o mnoho déle.
Něco jiného je do zdravé půdy
pouze přidat organiku, ale do
nemocné to nestačí. To by tam
bylo třeba ji dodat i s těmi
mikroby a žížalami. Chce to
výdrž a nevzdávat se předčasně.
pp
pavel peregrin
5.7.2024 14:13 Reaguje na Břetislav MachačekJasně. Navíc to pole nebylo hnojeno pouze 5 let, ale pravidelně ve čtyřletém cyklu minimálně od padesátých let a přesto se tam mikrobiální život nenastartoval. V cihlařině to jde velice, velice ztuha a jak píšu, je lépe to zatravnit.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.7.2024 17:55 Reaguje na pavel peregrinV mém okolí jiné půdy, než jíly na štěrkovém podloží nejsou a ornice je jen v tenké povrchové vrstvě vytvořené většinou
lidmi a nebo z usazenin
bahnitých náplavů ve
vysušených bývalých rybnících. O bývalé
louce za pár let zcela
zúrodněné na pole jsem
tu psal už v minulosti
a majitel toho dosáhl
navážkou listovky a
obsahu městských žump
( bylo to za 1. rep.)
Já svou jílovitou půdu vylepšil navážkou písku
a kompostu z kompostárny. Vím, že na polích to je
nereálné, ale rezignovat je myslím chyba. Hlavně tu půdu už dál neokrádat o organiku jejím odvozem do tepláren a bioplynek. Je mi té půdy líto, když ji pamatuji jako dítě
plné žížal(při orbě za
pluhem byla hejna racků
a jiných ptáků ládujících se žížalami a nyní nic).
Stačilo pár desítek let
a nejhorší je těch 30.
let posledních, kdy se
točí pouze kukuřice,
pšenice a řepka. Kdysi
to bylo všelicos a tu
byl v oblibě bob setý
pro výrobu krmiv.
Vesničanům jedné obce
se dokonce přezdívalo
"bobjoře", protože se
v jejím okolí pěstoval
ve velkém. Byl stejně
jako jiné luštěniny pro
tu půdu požehnáním a
taky střídání orby a
zatravnění pro pastvu na
dva až tři roky. Půda si
odpočala a kravský trus
a moč ji dodal to, co
potřebovala bez chemie.
Na takové pastvině bylo
bílo od žampiónů a mraky
much, které krmily ptáky.
A dnes? Žádný bob, žádné
pasení na té dočasně zatravněné půdě a pouze ty tři plodiny. Nikde ani
žížalka a půda jako humno
ve stodole. Na poli po dešti stojí jeden den
kaluže vody a za dva dny
má půda pukliny centimetr
široké a metr hluboké. To
tu nikdy v minulosti nebylo a je to výsledek
současného hospodaření.
Ta trocha hnoje je pouze
slabou záplatou na kdysi
pole před orbou pokryté
souvislou vrstvou hnoje.
Dnes je to pouze takové
"poprášení", aby se neřeklo, že se nehnojí.
V tom hnoji jsou hnojní žížaly, ale v půdě žádné
žížaly už nejsou, protože
k té troše hnoje se ihned
přidá průmyslové hnojivo a následují ty postřiky.
V kanálech mezi poli byly
kdysi ryby a žáby a dnes
nic, protože tu chemii
nepřežijí. Po povodních
se do nich dostanou, ale
do měsíce se "vytratí",
až už v nich zbude pouze
ta voda z polí, která je
jedovatým koktejlem o
kterém jiní tvrdí, že je
zdrojem k napájení zvěře
a jako místo k množení. Vím o čem píšu, protože tu krajinu znám od svého dětství a vidím ty změny.
Ano výnosy byly menší, na
polích více plevele, ale
půda byla živá a na polích bylo živo rovněž.
Odpovědět
lidmi a nebo z usazenin
bahnitých náplavů ve
vysušených bývalých rybnících. O bývalé
louce za pár let zcela
zúrodněné na pole jsem
tu psal už v minulosti
a majitel toho dosáhl
navážkou listovky a
obsahu městských žump
( bylo to za 1. rep.)
Já svou jílovitou půdu vylepšil navážkou písku
a kompostu z kompostárny. Vím, že na polích to je
nereálné, ale rezignovat je myslím chyba. Hlavně tu půdu už dál neokrádat o organiku jejím odvozem do tepláren a bioplynek. Je mi té půdy líto, když ji pamatuji jako dítě
plné žížal(při orbě za
pluhem byla hejna racků
a jiných ptáků ládujících se žížalami a nyní nic).
Stačilo pár desítek let
a nejhorší je těch 30.
let posledních, kdy se
točí pouze kukuřice,
pšenice a řepka. Kdysi
to bylo všelicos a tu
byl v oblibě bob setý
pro výrobu krmiv.
Vesničanům jedné obce
se dokonce přezdívalo
"bobjoře", protože se
v jejím okolí pěstoval
ve velkém. Byl stejně
jako jiné luštěniny pro
tu půdu požehnáním a
taky střídání orby a
zatravnění pro pastvu na
dva až tři roky. Půda si
odpočala a kravský trus
a moč ji dodal to, co
potřebovala bez chemie.
Na takové pastvině bylo
bílo od žampiónů a mraky
much, které krmily ptáky.
A dnes? Žádný bob, žádné
pasení na té dočasně zatravněné půdě a pouze ty tři plodiny. Nikde ani
žížalka a půda jako humno
ve stodole. Na poli po dešti stojí jeden den
kaluže vody a za dva dny
má půda pukliny centimetr
široké a metr hluboké. To
tu nikdy v minulosti nebylo a je to výsledek
současného hospodaření.
Ta trocha hnoje je pouze
slabou záplatou na kdysi
pole před orbou pokryté
souvislou vrstvou hnoje.
Dnes je to pouze takové
"poprášení", aby se neřeklo, že se nehnojí.
V tom hnoji jsou hnojní žížaly, ale v půdě žádné
žížaly už nejsou, protože
k té troše hnoje se ihned
přidá průmyslové hnojivo a následují ty postřiky.
V kanálech mezi poli byly
kdysi ryby a žáby a dnes
nic, protože tu chemii
nepřežijí. Po povodních
se do nich dostanou, ale
do měsíce se "vytratí",
až už v nich zbude pouze
ta voda z polí, která je
jedovatým koktejlem o
kterém jiní tvrdí, že je
zdrojem k napájení zvěře
a jako místo k množení. Vím o čem píšu, protože tu krajinu znám od svého dětství a vidím ty změny.
Ano výnosy byly menší, na
polích více plevele, ale
půda byla živá a na polích bylo živo rovněž.
pp
pavel peregrin
5.7.2024 18:52 Reaguje na Břetislav MachačekNo vidíte, zrovna my bob pěstujeme na 40 ha. K tomu hrách, mák,len, inkarnát, jetel, vojtěšku, řepku, pšenici, řepu a trochu kukuřice. Takže dokonce 11 plodin.
Odpovědět
BM
