Druhé luskouní mládě z pražské zoo dostalo jméno Connie
"Naše malá luskouní samička zatím prospívá perfektně od prvního dne, kdy se narodila. Měla o hodně vyšší váhu než Šiška - vážila 141,5 gramu a každým dnem přibývá," popsal ČTK a Českému rozhlasu chovatel luskounů David Vala.
Connie se narodila samici Run Hou Tang, otcem je samec Guo Bao. Do českého hlavního města přišla dvojice předloni v dubnu z tchajpejské zoologické zahrady na základě partnerské smlouvy mezi Prahou a tchajwanskou metropolí. Vala prozradil, že luskouni se pářili vždy bezprostředně poté, co ji chovatelé spojili.
Tang tentokrát neporodila v připravené noře, kterou sledují kamery, ale skrytě pod kořenem. Později se však s mládětem přesunula ke sklu expozice, takže návštěvníci mohou pozorovat, jak se o mládě vzorně stará - stahuje si ho na břicho ke strukům a kojí ho.
Malá samička už začíná pomalu jezdit na matčině ocase, což je pro chovatele signálem, že se blíží další krok: přechod z mateřského mléka na kaši pro dospělé jedince. Návštěvníci ji mají největší šanci vidět hned po otevření bran zoo, tedy po 9:00.
Hlasující lidé volili mezi předvybranými jmény Connie, Jane, Kju-ka, Pholi a Pangolina. Soutěžili při tom o celoroční permanentku do zoo a prohlídku Indonéské džungle s odborným výkladem. Connie a Kju-ka vzniklo z anglického a tchajwanského výrazu pro šišku a je připomínkou luskouního specifického vzhledu. Jane odkazuje na proslulou ochránkyni přírody Jane Goodallovou, Pangolina zase na hrdinku z její dětské knížky o luskounech. Pholi je pak zkratkou latinského názvu řádu luskounů, Pholidota.
Starší sestra Šiška, které je nyní rok a půl, už je zcela samostatná, váží čtyři kilogramy a podle Valy nyní čeká na umístění do jiné zoo. Popsal ji jako hodně dravou, hladovou a podstatně aktivnější než její rodiče, kteří prospí 20 až 22 hodin denně.
Luskouni krátkoocasí jsou kriticky ohroženým druhem savců, v Praze jsou k vidění v pavilonu Indonéská džungle v části určené pro noční živočichy.
Jediní šupinatí savci světa, jejichž osm druhů žije částečně v jižní Asii a částečně v Africe, čelí v přirozeném prostředí masivnímu lovu. V současnosti patří k nejčastěji pašovaným zvířatům, a to jak kvůli masu, tak kvůli keratinovým šupinám, jimž čínská medicína připisuje léčivý účinek.
Při získávání potravy v přírodě spoléhají tito noční tvorové na své silné drápy a hbitý lepkavý jazyk. Jejich další „superschopností“ je uzavření nozder i uší tak, aby do nich nevnikal hmyz. Šupinaté brnění pak luskounům poskytuje účinnou ochranu před predátory. V ohrožení se stočí a uvnitř klubka schovají nechráněné části těla, tedy hlavně břicho a hlavu. Součástí obrany je také páchnoucí výměšek z řitních žláz.
reklama
Pražská zoo nově chová vzácné užovky tygří. Jedovaté jsou hned dvojím způsobem
Zoo Brno se zapojila do projektu, jenž zkoumá využití trusu exotických zvířat
Samice luskouna krátkoocasého Šiška ze Zoo Praha odjede do zoo ve Vídni