https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/hladina-visly-ve-varsave-klesla-na-doposud-nejnizsi-uroven
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hladina Visly ve Varšavě klesla na doposud nejnižší úroveň

9.9.2024 12:45 | VARŠAVA (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Hladina Visly ve Varšavě k dnešnímu ránu klesla na doposud nejnižší úroveň, informují média s odvoláním na polský hydrometeorologický ústav (IMGW). V centru dosahuje jen 24 centimetrů a v dalších hodinách ještě klesne.
 
Dlouhodobější rekord pocházel z roku 2015 a padl v neděli, kdy se hladina dostala na 25 centimetrů. Dnes je hladina nejdelší polské řeky ještě níže. Z Visly čnějí jindy zatopené povalené stromy v říčním korytě, už dlouho nejezdí přívozy a v havarijním režimu funguje elektrárna na jihu polského hlavního města, která vodu z Visly používá k chlazení, napsala Gazeta Wyborcza.

Polsko má za sebou delší období horkého počasí a sucha. Počasí se ale v nejbližších dnech změní, ochladí se a bude pršet. Pro část příhraničí s Českem platí pro úterý a středu varování před intenzivními srážkami.

Na mnoha místech v Polsku od konce června panuje hydrologické sucho, které vzniká následkem nedostatku srážek a projevuje se jako nedostatek zdrojů povrchových a podzemních vod. Týká se to zejména východní části Polska. Podle IMGW je za tím změna klimatu, která se projevuje menším množstvím sněhu v zimě a v létě menším množstvím srážek a vyššími teplotami.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

9.9.2024 14:16
Běžná věc, když dlouho neprší, že.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.9.2024 15:02
Jednoduchá otázka: používá se voda (i v z přítoků) na závlahy? Prohlubovaly se studně za posledních cca 10 let?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

9.9.2024 15:38 Reaguje na Karel Zvářal
A nebudovaly se na horním toku mokřady?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.9.2024 17:25 Reaguje na Jiří Svoboda
Česko uvažuje o zavlažovacím kanálu z Dunaje, akčnější nátury (viz. budování dálnic) se zařídí ve svém základním segmentu hospodářství o poznání rychleji. Co se vyčabrá na závlahy, "chybí potom někde jinde" (zákon zachování hmoty).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.9.2024 18:11 Reaguje na Karel Zvářal
Colorado prakticky nedoteče do moře, Okawango nikdy historicky do moře nedoteklo vůbec.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.9.2024 18:19 Reaguje na Pavel Hanzl
No jo, správně, když budou čerpat intenzivněji, může být vnitrozemská delta i u Varšavy.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

10.9.2024 09:29 Reaguje na Karel Zvářal
Jasně, ale to zavlažování má přínos pro zemědělství. Na druhé straně mokřad vodu "jen" odpařuje, byť podporuje místní biodiversitu. Je otázkou, zda ta biodiversita není snížena jinde tím, že dole koryto řeky vysychá.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.9.2024 09:49 Reaguje na Jiří Svoboda
Vemte si, jaká je spotřeba vody na jedno prase ve velkochovech. Proto mi vadí, že unie není schopna omezit megachovy prasat v zemi trvale sužované suchem, kde navíc mají jakožto v turdestinaci XXX golfáčů. Postrádám zde elementární logiku ekologické zem politiky. Polsko je na tom v tomto směru ještě relativně dobře.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

10.9.2024 15:26 Reaguje na Karel Zvářal
Prase toho tolik vychlemtá?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.9.2024 15:50 Reaguje na Jiří Svoboda
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/katalansko-resi-jak-skloubit-sucho-a-intenzivni-chov-prasat-pise-politico

Viz 4. odstavec (zejména technologické).
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

9.9.2024 15:11
Konecne zase jednou clanek prinasejici vecnou a podstatnou informaci = bez ironie, vic takovychto clanku. Zajimave by bylo srovnani s Odrou a slovenskymi rekami. Dunaj je prilis moc o pocasi v Alpach a Labe je dost ovlivneno manipulacemi na vltavske kaskade. Zavlazovani v Polsku zatim asi neni prilis masivni, prehrady v povodi Visly jsou vicemene zanedbatelne = cili stav vody v te rece je vymluvnym ukazatelem pocasi a srazkovych pomeru v celem tom rozsahlem povodi behem poslednich nekolika mesicu
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.9.2024 15:23 Reaguje na Miloš Zahradník
Myslíte, že bezkonkurenční (cenově i vzhledově) polská produkce v ovoci/jablkách není zavlažovana? Pod Karpatami má cizinec zavlažovaný jabloňový sad, cca 2000x500m. Má tam i jezírko, které na hrubé mapě není. Z něho příliš vody v suchých letech neodtéká...
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

9.9.2024 20:35 Reaguje na Karel Zvářal
To je samozrejme zajimava otazka, kolik procent vody ve Visle v suchych obdobich "sezere" tamni zemedelstvi. Pri srovnani s jinymi rekordnimi roky - napriklad se slavnym suchem roku 1947 - by se pak muselo asi k tomu aktualnimu zavlazovani prihlednout
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.9.2024 21:52 Reaguje na Miloš Zahradník
Předloni jsem byl u pána, co má rybářství jako hobby (několik rybníčků), vlastní pilu a bydlí (skoro) na kopci. Pozval si firmu, studnu mu vyhloubili cca 50m, nadbytečná voda teče neustále po svahu (i cestě) dolů... nakonec chybí někde jinde. A to je jeden příklad z mnoha tisíc, minimálně... Kdy naposled jste viděl někoho jít s vahadly k obecní studni?-)) P.S. Proto natáhli NS2, aby se vyhnuli sosálistům ... odpověď přišla.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.9.2024 08:06
Visla má jeden jediný velký problém a tím je reliéf krajiny, kterou teče. Nedaleko mého bydliště je na ní jediná plytká přehrada(J. Goczalkovice), která slouží jako zdroj pitné a průmyslové vody. Pak už téměř nic, protože roviny nejsou vhodné na výstavbu přehrad. Pokud tedy pravidelně dostatečně neprší, tak je stabilní průtok iluzí a hladina osciluje mezi povodněmi
a suchým korytem. Vodu tam prostě není jak zadržovat a když, tak ve velmi
malém množství, které řeku nespasí. My ty možnosti v kopcovitém terénu máme, ale nekonáme, což je daleko horší, než nemít tu možnost a nekonat.
Takový vodní potenciál Odry a Olše na jejich horních tocích je doslova
promrhán a za sucha konkrétně v Olši pak tečou pouze nedočištěné splašky
bez možnosti ředění vodou z nějaké přehrady(Těrlicko na přítoku Stonávce
tu kapacitu na ředění nemá). Plány na velkou přehradu na Olši byly už za
okupace a na přítocích bylo těch plánů několik. Přitom při větších deštích
tropí řeka neplechu a miliony kubíků odtéká zcela bez využití. Kdy se
chytne někdo zodpovědný za nos a pochopí, že to nezachrání pár tůní a
mokřadů, ale že to musí být velké nádrže schopné zachytit přívalové
srážky a ty postupně řece zase vracet, aby nevysychala. Snad to jednou
lidé pochopí, až to pocítí opravdu velmi citelně, že na změny klimatu
se je lépe připravit, než s nimi bojovat pomocí totálních nesmyslů.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist