Na poli a v lese na Bruntálsku se našlo 21 kusů min z 2. světové války
Jakmile se potvrdilo, že jde o dělostřeleckou munici, byli na místo přivoláni pyrotechnici. "Místo nálezu jsme zajistili a díky odlehlosti od domů nebyla nutná evakuace," řekla mluvčí. Muž pak pyrotechnikům řekl, že další munice se pravděpodobně nachází v lokalitě V Pekle, což je zalesněné místo nedaleko prvního nálezu. Tam pak později policejní experti našli dalších 20 dělostřeleckých min.
Na Bruntálsku, Opavsku a Ostravsku jsou podobné nálezy nevybuchlé munice časté. Především okolím Opavy, částí Hlučínska a Ostravska postupovali na jaře 1945 vojáci Rudé armády a jednotek 1. čs. armádního sboru. Ostravsko-opavská operace byla jednou z nejvýznamnějších vojenských bitev druhé světové války na území někdejšího Československa. Pozůstatky po bojích se nacházejí dodnes.
Výbuch staré munice zabil například předloni 8. dubna v ostravské části Hulváky devětačtyřicetiletého muže. Další utrpěl zranění. Munice explodovala při výkopových pracích během opravy bytového domu. Policie pracuje s možností, že muž si leteckou pumu spletl s kanalizací a chtěl ji rozřezat.
V roce 2021 zase policie uzavřela velkou část ostravského obvodu Plesná. Evakuovala tamní obyvatele, protože se tam našla nevybuchlá letecká puma z 2. světové války. Evakuace se týkala velké části obyvatel obvodu, ve kterém žije přibližně 1300 lidí.
reklama
Dále čtěte |
Ministerstvo nepravomocně prohlásilo Hřebčín Napajedla za památku
Archeologové našli v Kadani, kde se opravuje jez, šestikrejcar a zlatý špendlík
Zápis na seznam UNESCO zvýšil zájem turistů o kladrubský hřebčínOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
Karel Zvářal
4.9.2024 20:01Břetislav Machaček
5.9.2024 09:59Z rovin u Bohumína stříleli Němci na polské kopce obsazené Rudou Armádou
a naopak. Nikdo nikdy nespočítá ta kvanta nevybuchlé munice a bomb, které
spadly při bombardování nádraží, rafinérie a železáren v Bohumíně. Mnohé
bomby prošly měkkou půdou jako máslem aniž by vybuchly a na povrchu to
lidé považovali za kráter po šrapnelu. Na pyrotechnické vyčištění se po
válce spěchalo a mnohde se odfláklo. Každopádně opatrnost je nutná a
byl zaznamenán i výbuch granátu ležícího pár centimetrů pod ohněm na
kterém se pálilo klestí. Rozžhavená hlína ho iniciovala a jediným
štětím bylo, že už oheň pouze dohoříval a lesní dělníci už seděli u
piva v hospodě. Při orbě si ručních granátů nikdo ani nevšimne a ta
větší munice "vyplouvá" na povrch postupně. Za povodně v roce 1997
asi jedna z nich vybuchla v protipovodňové hrázi v Polsku a byla
záminkou obvinit Česko, že chtělo hráz odpálit a umožnit rozliv vodě
i tam, aby zmírnilo následky na svém území. Ta munice se prostě může
tlakem vody na půdu pohnout, voda ji může dokonce z půdy vyplavit a
pak už záleží na stavu roznětky. Každopádně je vždy horší munice
stará a rezavá, než ta nová , protože u ní nevíte, zda roznětku drží
už pouze rez, která se může kdykoliv odloupnout. Riskovat přenášení
rakové miny z pole k lesu je totální hloupost a osobně bych se o to
nikdy nepokoušel. Jako kluci jsme si hráli ještě s funkčními náboji
do samopalů, kulometů a občas se našlo i něco většího. Před pár léty
to byl příruční sklad německé dělostřelecké munice ve sklepích domu,
kde měli Němci své dělo, jako u mého dědy ukryté na dvoře. Tam ale
zahynula mimo malého děvčete celá rodina a v tom sklepě číhalo několik desítek kusů dělostřelecké munice dodnes. Spočítat zpětně náklady na
likvidaci takové válečné munice a naúčtovat to Němcům po celé Evropě
a Severní Africe, tak splácejí reparace dodnes.
