Vědci upozorňují na dramatické změny v Antarktidě, tají i vrcholky ledovců
3.12.2024 01:28 | PRAHA
(ČTK)
Antarktické ledovce.
Foto | Vincent van Zeijst / Wikimedia Commons
Klimatické změny se projevují také na půdním a vegetačním krytu Antarktidy. Filip Hrbáček z Masarykovy univerzity upozornil na prohlubování aktivní vrstvy permafrostu, což je část půdy, která během léta rozmrzá. "Od roku 2014 pozorujeme zřetelné vysoušení povrchu na mnoha lokalitách na ostrově Jamese Rosse. Tyto změny mají zásadní dopad na místní vegetaci, která je na vlhkost extrémně citlivá," uvedl.
Proměny klimatu ovlivňují i výzkumné podmínky. "Počasí na stanici J. G. Mendela je extrémně proměnlivé. Dramatické projevy počasí jako silný vítr a nízká viditelnost znemožňují práci venku," řekl Nývlt. Pozitivním trendem však podle něj je, že kvůli klimatické změně ubývá dní s extrémními podmínkami, což usnadňuje terénní výzkum.
Čeští vědci se snaží minimalizovat dopady své činnosti na životní prostředí. "Dbáme na co nejnižší uhlíkovou stopu, a pokud je to možné, využíváme obnovitelné zdroje energie," uvedl Nývlt.
Antarktida je nejchladnější a odlehlý kontinent na Zemi. Hraje důležitou roli v globálním klimatickém systému. Její ledovce zadržují téměř 70 procent světové sladké vody, a proto i malé změny v jejich objemu mohou významně ovlivnit hladinu světových oceánů.
Český výzkum se na Antarktidě zaměřuje především na studium klimatických změn, půdních procesů a dopadů oteplování na místní ekosystémy. Základnu J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse provozuje brněnská Masarykova univerzita od roku 2007.
Takzvanou Smlouvu o Antarktidě, která nabyla platnosti od roku 1961, podepsalo 1. prosince 1959 12 států. Jedná se o mezinárodní dohodu, která stanovuje Antarktidu jako území určené výhradně pro mírové účely a vědecký výzkum. Zakazuje vojenské aktivity, jaderné zkoušky a ukládání radioaktivního odpadu na kontinentu. Smlouva podporuje mezinárodní spolupráci, sdílení vědeckých dat a ochranu přírodního prostředí. Postupem času se k dohodě připojily desítky dalších zemí, včetně Česka.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Vyšší teploty letos zasáhly také Antarktidu, upozorňují vědci
Tučňáci s ptačí chřipkou nemají příznaky, hrozí ale přenos na slabší druhy
Expedice Masarykovy univerzity potvrdila výskyt viru ptačí chřipky v AntarktiděOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
HH
Honza Honza
3.12.2024 06:45Zatímco řada činností přírodovědců je kontroverzní: zasahování - bezzásah, boj proti invazivním rostlinám - obnova výsadby proti oteplování, nakonec i úplná devastace prostředí (povrchový důl) je pro přírodu prospěšná, za chvíli bude i ve městě, výstavbě, řada organizmů - jistě i vzácných, podobně jako na poušti, v extrémní oblasti, jak se z
ekolistu dovídáme a rozšiřujeme si své znalosti o přírodě, je boj proti oteplování nesporný. Oteplování způsobuje především ztrátu vody, která je základem zdejšího života. Boj proti oteplování není jen snižování CO2- rovněž kontroverzní: podaří se to celosvětově, mají tyto metody vůbec naději na efektivní úspěch? Nezpochybnitelná je především adaptace krajiny- boj proti suchu, jemu by měla být podřízena jakákoli činnost.
Poznámka: kontroverzní = sporný, které nechce hodnotit: řada debat a činností přírodovědců na témata, která jsou nepochybně kontroverzní = která nelze nikdy definitivně vyřešit, jsou zbytečná a kontroverzní.
Odpovědět
ekolistu dovídáme a rozšiřujeme si své znalosti o přírodě, je boj proti oteplování nesporný. Oteplování způsobuje především ztrátu vody, která je základem zdejšího života. Boj proti oteplování není jen snižování CO2- rovněž kontroverzní: podaří se to celosvětově, mají tyto metody vůbec naději na efektivní úspěch? Nezpochybnitelná je především adaptace krajiny- boj proti suchu, jemu by měla být podřízena jakákoli činnost.
Poznámka: kontroverzní = sporný, které nechce hodnotit: řada debat a činností přírodovědců na témata, která jsou nepochybně kontroverzní = která nelze nikdy definitivně vyřešit, jsou zbytečná a kontroverzní.
VM
Vladimir Mertan
3.12.2024 07:10 Reaguje na Honza HonzaAk mi neveríš, zadaj si do Googla heslo naväčšia púšť na svete. Odpoveď bude Antarktída.
Odpovědět
HH
Honza Honza
3.12.2024 09:51 Reaguje na Vladimir MertanNe, ne, to je špatně. Studená poušť s vodou (i když je zmrzlá) je pro dnešní přírodu dobře.
Odpovědět
va
vaber
3.12.2024 10:03 Reaguje na Vladimir MertanTrošku přihlouplé přirovnání od Googla. Antarktida má 13mil. km2 a Sahara 9mil. km2. Ovšem rozdíl je, že na povrchu Antarktidy je 2km tlustý ledovec vody a na Sahaře 50m písku. Jak si nadefinujeme poušť.
Nicméně ,civilizace nemůže prosperovat na takových místech.
Mars se změnil na poušť, Venuše taky a to se stane i se Zemí. Jen je otázka kdy.
Odpovědět
Nicméně ,civilizace nemůže prosperovat na takových místech.
Mars se změnil na poušť, Venuše taky a to se stane i se Zemí. Jen je otázka kdy.
MČ
Martin Černý
3.12.2024 12:33 Reaguje na vabertak ve fanerozoiku (~ 500 mil let) se to ještě nestalo a to byly GST i 27°C, a i před tím ty snowballs život přežil. Ale jinak jo, až bude kolabovat Slunce, tak se s tím Země sveze taky.
BTW - ta Sahara byla před cca 8-6k lety zelená. Antarktida teda taky, ale asi před 35+ mil lety.
Odpovědět
BTW - ta Sahara byla před cca 8-6k lety zelená. Antarktida teda taky, ale asi před 35+ mil lety.
MU
Michal Uhrovič
3.12.2024 12:39 Reaguje na Martin ČernýA pamatujete i kolik tam žilo lidí na Sahaře a Antaktidě nebo to už ne?
Odpovědět
MČ
Martin Černý
3.12.2024 13:05 Reaguje na Michal UhrovičTak na Sahaře lidé žili, na té Antarktidě pochopitelně ne. Ale to asi není podstatné. kdyby byla(y) zelená teď, by tam žili jistojistě. Jinak ta má reakce byla hlavně na tu vizi, že ze Země bude poušť. Když se ta Antarktida rozpouští. Zatím tomu s oteplením bylo vždy naopak - víc se toho zelenalo.
Odpovědět
MČ
Martin Černý
3.12.2024 16:59 Reaguje na Vladimir MertanJako skoro máte opravdu, ale když to vezmeme doslova, tak asi největší pouští budou oceány a jejich dna v neproduktivních oblastech, tj. především v hemisferických centrech oceánů, kam se nedostávají proudy s živinami. Někteří v kontextu oceánských pouští mluví dokonce mluví o 1/2 plochy Země.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.12.2024 08:44 Reaguje na Honza HonzaOchrana přírody v celém rozsahu jde většinou přímo proti zájmu lidské populace, která se přirozeně chce mít stále lépe a stále se rychle množí. Já se obávám, že se to vyhrát nedá. Bohaté a civilizované země by měly asi šanci, ale převálcují je státy globálního jihu.
Jenom v arabských státech blízkého východu stoupl počet obyvatel za 20. století 10x!! Z asi 30 na 300 miliónů. A Indie, Afrika, Jižní Amerika jsou na tom ještě hůř. Tam je ochrana přírody zcela iluzorní pojem.
Odpovědět
Jenom v arabských státech blízkého východu stoupl počet obyvatel za 20. století 10x!! Z asi 30 na 300 miliónů. A Indie, Afrika, Jižní Amerika jsou na tom ještě hůř. Tam je ochrana přírody zcela iluzorní pojem.
PE
Petr Elias
3.12.2024 08:59Však místní odborníci to té Antarktidě vysvětlí...
Pro zajímavost přikládám rozhovor s D. Nývltem:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-veda-vedec-po-18-letech-vyzkumu-antarktidy-tak-ohromne-oteplovani-jsem-necekal-194133
Odpovědět
Pro zajímavost přikládám rozhovor s D. Nývltem:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-veda-vedec-po-18-letech-vyzkumu-antarktidy-tak-ohromne-oteplovani-jsem-necekal-194133
MČ
Martin Černý
3.12.2024 12:39 Reaguje na Petr EliasOtepluje se určitě, taje to, ale podle prolonged A2 scenario (to je ten nejhorší) přidá Antakrida do roku 3000 asi +1m sea level. (mnohem víc (cca 4+) přidá Grónsko, ale o tom tu řeč není).
Odpovědět
RV
Richard Vacek
3.12.2024 09:22A přitom je chladněji než v předchozí době meziledové. Tehdy byla hladina moří o 5 m výše. Jen bláhovec se domnívá že dnes už dovedeme poručit větru a dešti a takovým globálním procesům zabránit.
Navíc není moc rozumných důvodů, proč se snažit tento příznivý trend zastavit.
Odpovědět
Navíc není moc rozumných důvodů, proč se snažit tento příznivý trend zastavit.
va
vaber
3.12.2024 09:47 Reaguje na Richard VacekProč příznivý trend? Nikdo neví co stoupající teplota zničí.
V minulosti byl celý pás planety, od Západní Sahary až po Indočínu ,zelený a prosperovaly v něm staré civilizace a co z toho zbylo. Dnes je to vyschlá polopoušť nebo poušť a stále se rozšiřuje na sever. Buďte si jist ,že bez fungujícího tropického pásma,nepřežijí ani ty severní oblasti.
Odpovědět
V minulosti byl celý pás planety, od Západní Sahary až po Indočínu ,zelený a prosperovaly v něm staré civilizace a co z toho zbylo. Dnes je to vyschlá polopoušť nebo poušť a stále se rozšiřuje na sever. Buďte si jist ,že bez fungujícího tropického pásma,nepřežijí ani ty severní oblasti.
RV
Richard Vacek
3.12.2024 10:27 Reaguje na vaberUž nyní vděčíme vyšším teplotám a vyšším koncentracím CO2 za desetinu sklizně a tedy potlačení hladomorů:
https://ourworldindata.org/grapher/daily-per-capita-caloric-supply?country=~OWID_WRL
Už nyní sledujeme, že díky tomu je Země stále zelenější:
https://www.creaf.cat/en/articles/world-has-become-greener-over-past-33-years
A víme, že se otepluje a bude oteplovat hlavně tam, kde je nejchladněji a kde je to nejvíc potřeba.
Odpovědět
https://ourworldindata.org/grapher/daily-per-capita-caloric-supply?country=~OWID_WRL
Už nyní sledujeme, že díky tomu je Země stále zelenější:
https://www.creaf.cat/en/articles/world-has-become-greener-over-past-33-years
A víme, že se otepluje a bude oteplovat hlavně tam, kde je nejchladněji a kde je to nejvíc potřeba.
VM
Vladimir Mertan
3.12.2024 11:22 Reaguje na vaberSahara bola zelená počas teplých období a vyschnutá zase v chladných obdobiach. Tento proces sa v histórii veľakrát opakoval.
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2009/cislo-3/zelena-hneda-sahara.html
Odpovědět
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2009/cislo-3/zelena-hneda-sahara.html
PH
Pavel Hanzl
3.12.2024 12:33 Reaguje na Vladimir MertanA dnes se velmi rychle otepluje a Sahara stále více vysychá. Kde asi udělali soudruzi z NDR chybu? Asi ta závislost nebude tak lineární.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
3.12.2024 14:55 Reaguje na Pavel HanzlTreba si prečítať celý článok, nie iba nadpis. Z článku vyplýva že vysychanie Sahary tiež podlieha rôznym cyklom. Okrem toho tvrdenie že Sahara stále viac vysychá nie je ničím doložené.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.12.2024 12:30 Reaguje na Richard VacekOno asi tepleji nebylo, ale bylo to delší dobu. Dnes se otepluje rychlostí nárazu asteroidu a setrvačnost těch obrovských vodních i ledových mas růst hladin brzdí. Kdyby se už neoteplovalo vůbec, hladiny budou stále stoupat.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
3.12.2024 14:43 Reaguje na Pavel HanzlPodívejte se, jak rychle stoupala hladina na konci doby ledové. Zjistíte, že žijeme v období velmi stabilním, kdy i ta hladina moří roste pomalu.
Změníte na základě předloženého grafu svůj alarmistický pohled, nebo jsou fakta vedlejší?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Holoc%C3%A9n#/media/Soubor:Post-Glacial_Sea_Level.png
Odpovědět
Změníte na základě předloženého grafu svůj alarmistický pohled, nebo jsou fakta vedlejší?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Holoc%C3%A9n#/media/Soubor:Post-Glacial_Sea_Level.png
VM
Vladimir Mertan
3.12.2024 12:37https://zurnal.pravda.sk/rozhovory/clanok/335393-zem-sa-otepluje-pretoze-clovek-ma-srdce-z-ladu/
Zaujímavá zhoda, aj ten Grónčan podobne ako vedci z článku pozorujú topenie ľadovcov kvôli ich zašpineniu.
V článku sú aj ďaľšie zaujímavé poznatky, stromy čo sa v Grónsku objavujú pod roztápajúcim sa ľadom, alebo sa spomína historicky najrozsiahlejší rozsah morského ľadu okolo Antarktídy v roku 2014.
Odpovědět
Zaujímavá zhoda, aj ten Grónčan podobne ako vedci z článku pozorujú topenie ľadovcov kvôli ich zašpineniu.
V článku sú aj ďaľšie zaujímavé poznatky, stromy čo sa v Grónsku objavujú pod roztápajúcim sa ľadom, alebo sa spomína historicky najrozsiahlejší rozsah morského ľadu okolo Antarktídy v roku 2014.
MU
Michal Uhrovič
3.12.2024 12:43Naštestí tu máme mnoho odborníku na klima a Antarktidu. Takže jsem klidný a jsem rád, že žiji v této republice. Střední evropa bude za chvíli nejlepší místo pro život, tak si ji nezničmě.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.12.2024 14:14 Reaguje na Michal UhrovičMy si ji až tak neničíme, ale na východě číhá stepní troglodyt.
Odpovědět
KV
Karel Valenta
3.12.2024 20:09Sousedův syn sázel celé léto stromky na Islandu. Těžká práce, ale výdělek velmi vysoký. Díky oteplování porostou v určitých oblastech opět lesy.
Odpovědět
