Projekt přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku získal územní rozhodnutí Aktualizováno

Ministerstvo zemědělství získalo územní rozhodnutí pro stavbu přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku. Novináře o tom informoval ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Rozhodnutí už nikdo nemůže rozporovat, uvedl. Úřad podle něho nyní začne jednat se zbývajícími čtyřmi majiteli pozemků o výkupu a stavebním řízení. Stavba přehrady, která mohla omezit škody při letošních povodních, tak podle něj může začít v roce 2027. Přehrada má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě.

Námitky ekologických organizací podle Výborného ministerstvo pro místní rozvoj v územním rozhodnutí většinou nezohlednilo až na drobnosti, jako je například povinnost biologického dozoru při stavbě vodního díla. S harmonogramem dalšího postupu chce Výborný veřejnost seznámit na tiskové konferenci v prvních dnech nového roku.

O stavbě přehrady se intenzivně hovoří od povodní v roce 1997. Vláda o její stavbě definitivně rozhodla o 11 let později. Proti územnímu rozhodnutí se odvolaly organizace Děti Země a Hnutí Duha. Se stavbou nesouhlasili ani představitelé obce Nové Heřminovy.

Pustit se do příprav a následné stavby přehrady bude podle Výborného úkolem nového generálního ředitele státního podniku Povodí Odry. Ministr dnes řekl, že by ho chtěl jmenovat k 1. březnu. Dosavadní generální ředitel státního podniku Povodí Odry Jiří Tkáč ve funkci končí po dohodě. Povodí Odry je správcem vodních toků a vodních děl v povodí Odry, tedy na území Moravskoslezského a částečně Olomouckého kraje. Provozuje například přehrady Šance, Kružberk nebo Slezská Harta.

V roce 2019 bylo v plánu začít přehradu stavět v roce 2022 a v roce 2027 měla být uvedena do provozu. To, že přehrada dosud nestojí, je podle Výborného chyba státu. Už dříve řekl, že úřady mohly rychleji rozhodovat, příprava měla být rychlejší. Stát selhal podle něj i v tom, že vytvořil prostředí, ve kterém se aktivisté i předchozí představitelé obce Nové Heřminovy mohli odvolávat, a stavbu tak oddalovat.

Ministerstvo zemědělství podle dřívějších odhadů předpokládá, že náklady na přehradu dosáhnou zhruba osmi miliard korun. Za ně by se měla postavit přehrada a silnice, cena zahrnuje i další úpravy koryta řeky. V případě nesouhlasu majitelů s výkupem pozemků, bude podle dnešního výroku Výborného možné pozemky vyvlastnit.

Proti přehradě dlouhodobě vystupuje obec Nové Heřminovy, která má být částečně zatopená. Její představitelé vycházejí z výsledků referenda, které jednoznačně dopadlo v neprospěch stavby. V poslední době vedení obce částečně mění pohled na věc. Referendem vázáni zůstávají, přiznávají ale, že rozhodnutí státu nedokážou zvrátit. Pozornost proto zaměřují spíš na uspokojení dlouhodobě zanedbávaných potřeb obce.

---

reklama

---