Vyvázání USA z pařížské dohody neznamená konec opatření, tvrdí Dusík a Prouza

Odstoupení Spojených států od pařížské klimatické dohody je pro Evropskou unii negativní zprávou, neznamená to ale zastavení všech akcí na snižování emisí skleníkových plynů v USA. Na konferenci České priority v evropské politice v Praze to dnes řekl Jan Dusík, zástupce generálního ředitele pro klima v Evropské komisi. Také podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy neznamená Trumpovo rozhodnutí zastavení veškerých opatření na ochranu klimatu v USA. Nový americký prezident Donald Trump krátce po nástupu do funkce před týdnem oznámil, že jeho země od klimatické dohody z roku 2015, která je mezinárodním paktem o boji proti globálnímu oteplování, odstupuje. Spojené státy, které jsou po Číně druhým největším producentem CO2, od této smlouvy odstoupily už v červnu 2017 za prvního Trumpova funkčního období. Jeho nástupce Joe Biden poté rozhodnutí zvrátil.

Nástup druhé Trumpovy administrativy je podle Dusíka výrazným milníkem pro klimatickou politiku. "Pro Evropskou unii je to zpráva negativní, především proto, že Spojené státy jsou druhý největší znečisťovatel," uvedl. V kombinaci s tím, že Trump otevřel dveře tomu, že se vrátí a rozšíří těžba ropy a plynu a odstraní se podpora na rozvoj čistých technologií, je to problém, míní Dusík.

Evropská unie má podle něj zhruba šestiprocentní podíl světových emisí. "Sama o sobě nezajistí to, že se dokážeme uchovat v mezích toho, kde planeta bude obyvatelná," podotkl. Nedomnívá se ale, že tento krok USA znamená zastavení všech akcí na snižování emisí skleníkových plynů. Některé státy s rozhodnutím nesouhlasí, tlak činí také byznys.

Také Prouza upozornil, že rozhodnutí neznamená zastavení všech opatření na ochranu klimatu ve Spojených státech. "Firmy, které v USA investují do nových čistých technologií, to budou dělat dál. Tento trh nezmizí s jedním Trumpovým podpisem," řekl.

Zdůraznil také, že bez ohledu na rozhodnutí Trumpa odstoupit od Pařížské dohody bude nutné reagovat na klimatické změny, protože jejich následky jsou ve světě cítit. "Každý rok roste počet a výše pojistných událostí způsobených klimatickými změnami. Dopady jsou už viditelné," řekl.

Člen poradního týmu prezidenta Petra Pavla a dřívější ministr životního prostředí Ladislav Miko poznamenal, že pařížská dohoda a klimatická politika obecně byla založená na vědeckých poznatcích a monitoringu. Některá opatření byla nastavena dobře, některá ne, je potřeba o tom diskutovat, ale pointou je, že cíle vychází z vědeckých poznatků a dat, uvedl.

Miko se tudíž spíše než toho, zda někdo odstoupí, nebo neodstoupí od klimatické dohody, obává toho, čemu přístup založený na určitém politickém postoji otevírá ve veřejném dění prostor.

Pařížská dohoda z roku 2015 si klade za cíl udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia oproti předindustriálnímu období. Přijata byla na klimatické konferenci OSN (COP21) ve francouzské metropoli. Dohoda zavazuje téměř všechny státy světa k tomu, aby snižovaly emise skleníkových plynů, podporovaly rozvoj obnovitelných zdrojů energie a přizpůsobovaly se změnám klimatu.

---

reklama

---