Klimatický summit v Paříži 2015

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku přesáhl 1400, přičemž více než 1000 lidí je stále pohřešováno. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuty od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.

Zvýšené riziko povodní způsobené klimatickou změnou může vést k uvolnění nebezpečných látek ze starých, neregulovaných skládek napříč Evropou. Tisíce takových skládek podle mezinárodního průzkumu investigativních týmů z listu The Guardian, Watershed Investigations a Investigate Europe představují hrozbu pro pitnou vodu a chráněné oblasti, pokud by z nich unikl toxický odpad do řek, půdy a ekosystémů.

Africké pralesy už uhlík z atmosféry nezachytávají, ale naopak ho produkují. Zjistila to vědecká studie, kterou publikovali vědci z Británie. Pralesy na tomto kontinentu společně s lesnatými savanami přitom v minulosti odstraňovaly uhlík z ovzduší tím, že ho ukládaly.

ÚJV Řež ze Skupiny ČEZ a britská společnost Rolls-Royce SMR podepsaly Memorandum o porozumění (MoU), jehož cílem je prohloubit další spolupráci při zavádění technologie malých modulárních reaktorů (SMR) v České republice a v zahraničí. Dohoda navazuje na stávající kontrakt na analýzu, testování a hodnocení kritických komponent a je jejím přirozeným pokračováním při výstavbě malých modulárních reaktorů Rolls-Royce SMR.

Kvůli zvyšujícímu se riziku vzniku a šíření požárů ve volné přírodě vypracovali vědci takzvaný index hasitelnosti. Jde o nástroj, který pomůže hasičům při výjezdu k zásahu i při vyhodnocování rizik, řekla při prezentaci v Domě přírody Moravského krasu ve Vavřinci na Blanensku Lucie Kudláčková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, který na výzkumu spolupracoval s hasiči a vědci z Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů.

Cenou za komunikaci změny klimatu byl letos oceněn sociální a environmentální psycholog a vysokoškolský pedagog Jan Krajhanzl. V roce 2021 založil Institut 2050, zaměřující se na výzkumy a komunikační strategie v oblasti vztahů společnosti a životního prostředí a změny klimatu. Organizátoři letos už podruhé udělili také cenu „Inspirace ze zahraničí“. Získala ji skotská datová vědkyně Hannah Ritchie působící na Univerzitě v Oxfordu a jako zástupkyně editora datové platformy Our World in Data.

Česká krajina se mění – vysychá, eroduje, ztrácí biologickou rozmanitost. Projekt Krajina naruby během dvou let ukázal, že cesta k nápravě vede především přes lidi, kteří se nebojí jednat. Osm regionálních konferencí, výstava a krátké filmy přinesly desítky inspirací, jak adaptovat krajinu na klimatické změny od tůní až po odvahu úředníků.

Lidé v České republice jsou ohledně cílů Zelené dohody pro Evropu, takzvaného Green Dealu, skeptičtější než před rokem. Za dosažitelné je pokládá 19 procent lidí, což je o devět procentních bodů méně než před rokem. Sedm z deseti Čechů si nadále myslí, že unijní dohoda o klimatických cílech negativně dopadne na ceny energií. Nicméně lidí, kteří o ní mají dostatek informací, ubylo. Vyplynulo to ze zveřejněných výsledků šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Česká republika bude muset kvůli splnění nových klimatických cílů EU investovat do transformace průmyslu a dekarbonizace více než tři biliony korun. Několikanásobné zvýšení investic oproti současnosti je ale mimo finanční i technologické možnosti tuzemského průmyslu. Vážně tak hrozí ztráta jeho konkurenceschopnosti, především pak energeticky náročných firem. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti EGU pro Svaz průmyslu ČR, kterou jejich zástupci představili novinářům.

Fakulta životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem se zapojila do rozsáhlého evropského výzkumu, který zkoumal dopady globálních klimatických změn na růst stromů. Výsledky této studie byly právě publikovány v prestižním vědeckém časopise Nature Communications.

Čeští vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe spustili se svými americkými kolegy z Národního centra pro zmírňování dopadů sucha první globální systém monitoringu a předpovědi výskytu sucha a jeho dopadů. Na webu https://terradrought.eu/ (a americkém protějšku http://terradrought.unl.edu/) najdou uživatelé aktuální a podrobné informace o aktuálních epizodách sucha na celém světě a také archiv těchto událostí.

Světové vlády se na klimatické konferenci COP30 v Brazílii dohodly na zvýšení finančních prostředků pro chudé země potýkající se s globálním oteplováním. Kompromisní dohoda ale vynechává jakoukoliv zmínku o fosilních palivech, napsala agentura Reuters.

Jednání o závěrečném dokumentu klimatické konference COP30 v Belému pokračují i po jejím oficiálním konci včera ve 22:00 SEČ. Uvádí to agentury AFP a DPA. Největší spory panují například ohledně části textu, která by se měla týkat fosilních paliv. Není nyní jasné, kdy by mohlo brazilské předsednictví ohlásit dosažení dohody, nebo selhání jednání.

Klimatická konference OSN se příští rok uskuteční v Turecku. Austrálie ale bude předsedat vyjednáváním. Píší to agentury. Obě země měly zájem hostit klimatickou konferenci v příštím roce a dlouho nebyly schopné nalézt kompromis.

Několik států, které se účastní klimatické konference OSN COP30 v Brazílii, odsuzuje, že v návrhu na společnou deklaraci chybí jakákoliv zmínka o fosilních palivech. Napsala to dnes agentura AFP. Podle anonymního zdroje brání společnému postupnému upouštění od používání ropy nebo plynu Rusko, Saudská Arábie a Indie, které patří k hlavním vývozcům těchto komodit. Hrozí tak, že ani poslední den konference nenajdou země shodu na podobě závěrečného textu.

Hlavní akce na klimatické konferenci OSN COP30 jsou zrušené po požáru, který zasáhl konferenční areál. Informace byla zveřejněna na jejím portálu. Požár tak komplikuje jednání o závěrečném dokumentu krátce před pátečním oficiálním koncem COP30, uvedlyv prohlášení brazilská vláda a OSN.

Generální tajemník OSN António Guterres dnes vyzval státy, které se účastní klimatické konference COP30, aby dosáhly ambiciózních kompromisů. Vyjednavači musí projevit vůli a flexibilitu při jednání o konečném stanovisku konference, řekl na tiskové konferenci Guterres. Podle něj je nutné dosáhnout takových výsledků, které umožní v budoucnosti udržet nárůst teplot do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou. Oficiálně konference COP30 končí v pátek.

Více než 80 zemí se na klimatické konferenci OSN COP30 v brazilském Belému shodlo na nutnosti odklonu od fosilních paliv v boji proti globálnímu oteplování. Tyto státy na konferenci, která končí v pátek a na níž dnes opět přijede brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, v úterý vyzvaly, aby klíčovým bodem závěrečné deklarace byla takzvaná cestovní mapa odklonu od fosilních paliv. Deník The Guardian ale napsal, že proti návrhu budou zřejmě Saúdská Arábie či další státy vyvážející ropu.

Ukrajina po Rusku žádá odškodnění ve výši 43 miliard dolarů (897,6 miliardy korun) za ekologické škody, které na jejím území způsobilo během současné války. Informovala o tom agentura DPA, podle které by Ukrajina chtěla získat prostředky na poválečnou obnovu příznivou pro životní prostředí.

Česká republika si letos polepšila v klimatické indexu CCPI, který dnes představily mezinárodní ekologické organizace na konferenci COP30 v brazilském Belému. ČR ale zůstává v nižší polovině žebříčku. Index bere v potaz na 60 světových zemí, které vypouští 90 procent skleníkových plynů.

Pařížská dohoda o klimatu selhává, protože k jejímu plnění některým státům a aktérům chybí politická vůle. V noci na dnešek to papež Lev XIV podle médií řekl ve videovzkazu určeném klimatické konferenci COP30 v brazilském Belému. Papež také vyzval k důraznějším ekologickým činům.

Německo pošle dalších 60 milionů eur (1,45 miliardy Kč) do fondu, který má zvláště postiženým zemím pomáhat se zvládáním klimatických změn. Na závěrečné fázi jednání klimatické konference OSN COP30 v brazilském Belému to podle agentury DPA oznámil německý ministr životního prostředí Carsten Schneider.

Projekt Fakta o klimatu spustil nový online kurz Dekarbonizujeme Česko, který srozumitelně vysvětluje, co znamená dekarbonizace a jak může Česká republika postupně snižovat emise skleníkových plynů. Kurz je svým způsobem první svého druhu v Česku – propojuje aktuální data, vědecké poznatky a praktické příklady a nabízí přehledný rámec, jak o ochraně klimatu uvažovat napříč sektory českého hospodářství tak, abychom chránili klima a zároveň podporovali kvalitu života a ekonomicky prosperující společnost.

V brazilském městě Belém, kde se právě koná klimatická konference COP30, se včera uskutečnil velký pochod za klima, do kterého se zapojily tisíce domorodých obyvatel i ochránců klimatu z celého světa. Demonstranti se snaží přimět účastníky konference k důraznějším krokům ve prospěch ochrany klimatu. Mezi jejich požadavky patří ochrana domorodých obyvatel, deštných pralesů a odklon od ropy, plynu a uhlí, píše agentura DPA.

Na 1600 účastníků klimatické konference COP30 v brazilském městě Belém má vazby na fosilní průmysl. Tvrdí to aktivisté z koalice Kick Big Polluters Out (Vyhoďte velké znečišťovatele). Podle nich firmy a organizace spojené s těžbou ropy, plynu či jiných fosilních paliv, mají na konferenci početnější zastoupení než jakákoliv jiná země vyjma hostitelské Brazílie. Včera na konferenci vyvolalo rozruch vystoupení šéfa francouzské ropné společnosti TotalEnergies Patricka Pouyanného.

Členové brazilského domorodého kmene dnes ráno zablokovali vstup do areálu, kde jednají delegace klimatické konference OSN COP30. Podle zpravodajského serveru G1 požadují schůzku s brazilským prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silva a zastavení některých místních infrastrukturních projektů, které podle nich nevratně poškodí amazonskou přírodu.

Brazilští představitelé věří, že se klimatickou konferenci OSN COP30 se podaří ukončit včas, a sice v pátek 21. listopadu. Napsal to deník The Guardian. Podle jejich prohlášení jednání mezi státy v brazilském městě Belém pokračují nadějně. V posledních letech kvůli sporům o znění závěrečného prohlášení končily klimatické konference po oficiálním termínu.

Europoslanci dnes podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Postoj Evropského parlamentu se velmi podobá pozici Rady EU, kterou schválili unijní ministři životního prostředí minulý týden. Následná jednání v takzvaném trialogu by tak mohla být podle zdrojů ČTK velmi rychlá. Text podpořilo 379 europoslanců, 248 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování.

Celosvětová poptávka po ropě a plynu může růst ještě dalších 25 let. Pokud se nic nezmění, světu se nemusí podařit dosáhnout klimatických cílů. Ve svém výhledu světové energetiky to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Výrazně se tak odchýlila od předchozích prognóz, kdy počítala s rychlým přechodem na čistší paliva.

Na klimatickou konferenci OSN COP30 v brazilském městě Belém se zaregistrovalo na 56 000 delegátů. Pokud jich tolik skutečně dorazí, bude to druhý nejvyšší počet účastníků ve třicetileté historii těchto akcí. Informoval o tom v úterý s odvoláním na předběžné seznamy delegátů server Carbon Brief, který se specializuje na téma klimatických změn.

Na klimatické konferenci COP30 v brazilském Belému v úterý večer místního času desítky domorodých obyvatel a ekologických aktivistů vnikly do zóny, kde jednají delegace. Podle místních médií je na chodbě před konferenčními sály zastavila bezpečnostní služba a dva její členové při tom utrpěli lehká zranění.

Na konci října byla podepsána první dobrovolná dohoda mezi ministerstvy, průmyslem, akademickou sféru a dalšími odborníky „Partnerství pro výstavbu typizovaných bytových domů z nízkoemisních materiálů“. Zástupci stavebního byznysu, veřejná správa i odborné instituce se v ní zavázali najít cestu k rychlejší, dostupnější a udržitelnější bytové výstavbě. Výsledkem má být rychlejší realizace stavebních projektů i nižší uhlíková stopa stavebního sektoru.

Klimatická konference OSN se za dva roky uskuteční v Etiopii. Uvádí to agentury s odkazem na africké představitele. Výběr skupiny afrických zemí musí ještě oficiálně schválit plenární schůze, což je ale podle diplomatů formalita. O místo konání klimatické konference v příštím roce mezitím svádí diplomatický souboj Turecko a Austrálie.

Globální oteplení téměř jistě překročí 1,5 stupně Celsia, uvedl dnes podle agentury AFP předseda Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) Jim Skea na zahájení konference COP30. V brazilském městě Belém ležícím u ústí řeky Amazonky a na okraji deštného pralesa se do 21. listopadu koná setkání desítek tisíc politiků, diplomatů, vědců, ekologických aktivistů či zástupců domorodých obyvatel z asi 160 zemí světa. Chybí mezi nimi však vysocí představitelé Spojených států, protože administrativa prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla na letošní ročník žádného neposlat.

Europoslanci z výboru pro životní prostředí (ENVI) podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Návrh českého europoslance Ondřeje Knotka (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu výbor odmítl. Knotek navrhoval plán Evropské komise zamítnout, podpořilo ho ale jen 33 europoslanců, zatímco 55 jich bylo proti. Alternativní kompromisní návrh frakce Evropské lidové strany (EPP), socialistické frakce (S&D), liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených získal podporu 55 europoslanců. O klimatickém cíli pro rok 2040 budou europoslanci znovu debatovat tento týden ve středu na plenárním zasedání EP v Bruselu, ve čtvrtek se pak bude hlasovat o postoji celého europarlamentu.

Evropská centrální banka (ECB) poprvé potrestala finanční ústav za jeho přístup ke klimatickým změnám. Španělské bance Abanca Corporación Bancaria vyměřila pokutu 187 650 eur (4,6 milionu Kč) za řízení rizik souvisejících právě se změnami klimatu, uvedla dnes agentura Bloomberg.

Na 50 000 politiků, diplomatů, vědců či ekologických aktivistů z asi 160 zemí se očekává na klimatické konferenci OSN COP30, která začíná v pondělí v brazilském městě Belém a potrvá do 21. listopadu. Místo vybrala brazilská vláda symbolicky - leží u ústí řeky Amazonky a na okraji deštného pralesa považovaného za plíce planety. I proto vláda pořádající země doufá, že světoví lídři po 30 letech klimatických konferencí začnou proměňovat sliby v činy.

Iráčtí představitelé varují před erozí a klimatickými změnami, které ohrožují tisíce let stará města na severu Iráku, kolébky jedné z nejstarších civilizací světa. Drsné, suché počasí zvyšuje salinitu půdy a ničí tak historické památky v ruinách měst, jako je Ur, rodiště biblického patriarchy Abraháma, nebo Babylon, kdysi skvostná metropole řady starověkých říší, napsala agentura Reuters.

Do brazilského města Belém, které v příštích dvou týdnech bude hostit klimatickou konferenci OSN COP30, dorazily z Itálie dvě obří výletní lodě, informoval zpravodajský server G1. Tato plavidla mají pomoci řešit problém s ubytováním účastníků konference, jichž se očekává kolem 50 000. Do Belému už dorazil i brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který bydlí rovněž na lodi, ale výrazně menší.

Veřejné osvětlení patří mezi nejviditelnější a energeticky nejnáročnější prvky městské infrastruktury. V Česku je aktuálně zhruba 1,5 milionu světelných bodů. Více než 50 % z nich už tvoří úsporná LED svítidla, avšak velká část zůstává zastaralá. Stejně jako většina stožárů či kabelových rozvodů, které jsou často na konci životnosti. Listopadová konference Světlo 2025 ukáže, jak mohou města a obce ušetřit, zvýšit bezpečnost a přispět k ochraně přírody.

V pátek 7. listopadu 2025 se po celé republice otevřou dveře kamnářských dílen, showroomů a výroben. U příležitosti Dne kamen mohou lidé nahlédnout do zákulisí řemesla, které spojuje oheň, dřevo a poctivou ruční práci. Akci pořádá Cech kamnářů České republiky společně s rakouskými a německými partnery a Komorou obnovitelných zdrojů energie.

V brazilském městě Belém začal dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.

Úpravy klimatických cílů EU podle analytiků sice přinesou krátkodobou úlevu, dlouhodobě však nejde o zmírnění dosavadní politiky unie. Spíše naopak. Odklad systému ETS2 podle nich jen zdraží povolenky v dalších letech. Analytici také poukazují na to, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je ve skutečnosti upevněním Green Dealu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.

Členské státy EU dnes schválily klimatický závazek ke snížení emisí pro rok 2035 (NDC), se kterým Evropská unie pojede na nadcházející klimatickou konferenci COP30. Evropská komise původně navrhovala, že do roku 2035 EU omezí celkové emise oxidu uhličitého o 72,5 procenta proti hodnotám z roku 1990. S tím ale řada států včetně Česka nesouhlasila, příspěvek má proto volnější rozpětí ve výši 66,25 až 72,5 procenta. Informovala o tom dnes Rada EU, která zastupuje členské státy. Závazek byl schválen jednomyslně.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost spolku Klimatická žaloba. Spolek poukazoval na pasivitu Česka při snižování emisí skleníkových plynů, nečinnost ministerstev považoval za nezákonný zásah. ÚS nezpochybnil existenci člověkem vyvolané klimatické změny ani potřebu naléhavé reakce. Danému typu žaloby ale nebylo možné vyhovět, plyne z jednomyslně přijatého nálezu soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) nález přivítal, spolek Klimatická žaloba jej respektuje, ale zváží další právní kroky.

Členské státy EU dnes schválily nový klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně České republiky si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Jedním z ústupků je, že systém nových emisních povolenek ETS2 bude odložen o jeden rok a spuštěn až v roce 2028.

České republice se spolu s dalšími státy podařilo vyjednat řadu ústupků ohledně nového klimatického cíle Evropské unie pro rok 2040 a některé země výsledný text nakonec podpořily. Oznámil to dnes ráno na síti X český ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Uvedl, že Česko přesto - v souladu s dlouhodobou pozicí - hlasovalo proti dohodě. Jednání trvalo 18 hodin.

Brazilské město Belém čelí týden před zahájením klimatické konference COP30 komplikacím. Nejvážnější problémy se týkají dostupnosti ubytování ve městě na severu Brazílie, píše agentura EFE. Ekologické organizace i pozorovatelé proto očekávají příjezd menšího počtu účastníků. V posledních dnech rostou i obavy o bezpečnost mezinárodní akce, která se koná od 10. do 23. listopadu.

V brazilském Riu de Janeiro se od pondělí koná třídenní jednání tří stovek starostů z celého světa, kteří se zavázali ke spolupráci v boji proti klimatickým změnám, napsala agentura AP. Schůzka organizovaná skupinou C40 , která sdružuje starosty velkých měst, předchází klimatické konferenci OSN COP30, která začíná příští pondělí v brazilském městě Belém.

Dodržení nastavených klimatických cílů EU je podle ředitelky Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leeny Ylä-Mononenové nezbytné pro zachování konkurenceschopnosti a bezpečnosti Evropy. Šéfka agentury to dnes uvedla v Senátu na semináři o stavu a výhledu životního prostředí v Evropě a v Česku. Připustila, že ne všechny členské země EU jsou pozitivně nakloněny transformaci.