Klimatický summit v Paříži 2015

Oteplování a sucho způsobují rapidní úbytek stromového patra v jižní oblasti boreálních lesů (tajgy). Druhy mírného pásma zároveň nejsou schopny dostatečně rychle migrovat na sever a obsadit uvolněný prostor. Výsledkem je degradace a zánik těchto ekosystémů. Vědci z Botanického ústavu AV ČR zjistili, že pozitivní vliv na zasažené oblasti mohou mít překvapivě tropické cyklóny.

Meruňky může letos jihomoravským sadařům znovu poškodit mráz, už podesáté za posledních 12 let. Jedním z hlavních důvodů je uspíšení kvetení a delší čas, kdy jsou stromy s květy či malými plody vystavené riziku jarních mrazů. Příčinou je klimatická změna a oteplování. Letos se první květy v experimentálním sadu v Lednici objevily už 24. března, přičemž v neděli ráno a také v dalších dnech se předpokládá, že se vyskytne ranní mráz.

V roce 2024 vydal Český hydrometeorologický ústav 369 výstrah, což je nejvyšší počet v historii výstražné služby ČHMÚ. Z velké části se na tom podepsala zářijová povodňová situace, ale také velmi aktivní bouřková sezóna. Z celkových 369 bylo 192 výstrah předpovědních a 177 varovalo před bezprostředním výskytem nebezpečného jevu.

Jednou z prvních domestikovaných plodin pro výživu člověka je bér italský. V Číně se pěstoval již před 8 tisíci lety. Dnes se spolu s dalšími, v Evropě méně známými obilninami, dostává do popředí zájmu. Vyniká vlastnostmi, které se v kontextu klimatických změn stávají významnými. Bér je totiž plodina suchovzdorná, a tedy perspektivní pro oživení jejího využití pro výživu v regionech trápících sucho. S globálním oteplováním se dá pěstovat už i v České republice. Dvě odolné a výnosné odrůdy vyšlechtili odborníci na pracovišti Genové banky v CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i.) v Praze-Ruzyni.

Boj se změnou klimatu a emisemi se zjednodušuje na snižování emisí oxidu uhličitého, řekl dnes Vladimír Kočí z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze na setkání o environmentální udržitelnosti (ESG). Je podle něj nutné řešit širší spektrum skleníkových plynů. Pokud by lidstvo vyřešilo emise oxidu uhličitého, stále by tu existoval problém. Zároveň je podle Kočího potřeba se soustředit nejen na energetiku, ale i na hospodaření v krajině.

Klimatická politika rakouské metropole se ukázala být nejen ambiciózní, ale především účinnou. Mezi lety 2005 a 2023 se podařilo snížit spotřebu energie na obyvatele o 33,7 %, což je více než dvojnásobek celorakouského průměru. Díky tomu město už nyní splnilo svůj cíl stanovený na rok 2030.

Odbory a zaměstnavatelé společně vyzývají Evropskou komisi (EK) k revizi unijních klimatických cílů a k ochraně konkurenceschopnosti průmyslu. Ve společném dopisu předsedkyni EK Ursule von der Leyenové kritizovaly Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS) evropskou Dohodu o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal), která podle nich nebere v potaz ekonomickou realitu ani geopolitický vývoj.

Německý soud se začal opět zabývat žalobou, kterou na německou energetickou společnost RWE podal peruánský zemědělec a horský průvodce Saúl Luciano Lliuya. Muž žádá, aby se firma finančně podílela na vybudování ochranných opatření proti možné povodňové vlně vyvolané táním ledovců v Andách. RWE má totiž podle 44letého Peruánce podíl na globálním oteplování, protože vypouští skleníkové plyny.

Klimatická změna významně zvyšuje pravděpodobnost a intenzitu extrémních požárů, jakými byly nedávné požáry v oblasti Los Angeles. Riziko rozsáhlých požárů v měsících s nedostatkem srážek je větší, pokud mu předchází období naopak na srážky vydatné, ve kterém se rozrůstá vegetace.

Současná globální politická nestabilita a geopolitické napětí společně s rostoucím nacionalismem, byrokracií a ekonomickým tlakem stále více omezují volný přístup k datům potřebným ke studiu klimatické změny a komplikují jejich výměnu. Podle vědců, kteří se zabývají změnou klimatu a jejími dopady, by vznikaly lepší a reprezentativnější výsledky, kdyby existovala mezinárodní úmluva zajišťující otevřený přístup ke všem datům. V článku v časopise npj Climate Action to uvedla čtveřice evropských vědců. Jedním ze spoluautorů je bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.

Brazilské úřady vykácely 13kilometrový pás v Amazonském pralese, na kterém vznikne čtyřproudová dálnice. Po ní se mají lidé dostat do města Belém, kde se v listopadu koná klimatická konference COP30. Někteří místní a ochránci přírody varují před dalekosáhlými důsledky pro životní prostředí, napsal web stanice BBC. Podle ní kvůli konferenci dorazí do Belému na 50 000 lidí.

Lesnictví v Česku čelí zásadním výzvám. Klimatická změna, kůrovcová kalamita, přemnožená spárkatá zvěř i dlouhodobá orientace na smrkové monokultury ukázaly, že dosavadní přístup k hospodaření v lesích není odolný a s postupnou změnu klimatu bude čím dál více labilnější, pokud se lesy, lesnictví a navazující dřevařský průmysl výrazně nepromění. Odborníci, jako je Aleš Erber, proto volají po změně paradigmatu – od monokultur ke druhově i věkově pestřejším lesům, které budou lépe plnit své funkce a tím lépe odolávat environmentálním hrozbám přes zajištění bezpečné dřevní produkce pro domácí dřevozpracující odvětví až po schopnost zvyšovat výrobkům z jehličnatého a hlavně listnatého dříví přidanou hodnotu. Aleš Erber o tématu hovořil v rámci své přednášky u příležitosti představení knihy Dřevostavby: Nová éra udržitelných staveb.

Jaké jsou poznatky o klimatické změně, jaké jsou její dopady a jaké se nabízejí možnosti jejich řešení, ukazuje přehledně inovovaný web Klimatická změna (www.klimatickazmena.cz). Představuje podobu Česka až do konce tohoto století, jak ji vědci modelovali na základě naměřených dat a předpokládaného vývoje emisí skleníkových plynů v atmosféře. Jelikož vývoj jeho množství nelze přesně predikovat, nabízí web vizualizaci jak středního odhadu očekávané změny, tak i její méně pravděpodobné varianty.

Letošní nástup jara je z hlediska reakce přírody opět velmi časný. Habry v Lanžhotě na Břeclavsku předloni a pak i loni rašily rekordně brzy za dobu pozorování od roku 1951. Letos se proti loňsku o tři dny opozdily, vyrašily 10. března, ale proti předloňsku jsou o týden napřed. V posledních 20 letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o 14 dnů. Nicméně v posledních třech letech činí tento posun téměř měsíc, uvedla Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, která se zabývá fenologií.

Německo v loňském roce dosáhlo svého klimatického cíle. Dnes to oznámil Spolkový úřad pro životní prostředí (UBA), podle kterého země loni vypustila do ovzduší 649 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2), tedy meziročně o 3,4 procenta méně. Podle klimatického zákona činilo povolené množství emisí 693,4 milionu tun. Přidat musí Německo podle UBA u emisí z dopravy a budov.

Zachytávání a využití oxidu uhličitého (CO2) má potenciál přispět k dekarbonizaci průmyslu, avšak současná legislativa nedává firmám dostatečný prostor k jeho efektivnímu využití. Na konferenci Oxid uhličitý jako surovina - reálná cesta či pouhá vize se na tom shodli zástupci chemického, cementářského a energetického průmyslu. Podle nich je avšak nutné vytvořit jasnější pravidla, která budou firmy motivovat k inovacím a investicím.

Stížností spolku Klimatická žaloba se bude zabývat plénum Ústavního soudu, tedy sbor všech 15 soudců a soudkyň, namísto tříčlenného senátu, který ji původně dostal podle rozvrhu práce. Výsledkem tak bude nález vyšší váhy. Soudkyní zpravodajkou zůstává Veronika Křesťanová, zjistila ČTK z přehledu plenárních věcí na webu soudu.

Od 12. března bude mít Hnutí DUHA novou ředitelku. Dosavadní ředitelka Anna Kárníková po šesti letech opouští svůj post. Jak se pod jejím vedením proměnila jedna z nejvlivnějších českých ekologických nevládek?

Nejčastější dřevinou, která přirozeně obsazuje místa vzniklá po narušení smrkových porostů na většině stanovišť střední Evropy, je bříza bělokorá. Spontánně vzniklé porosty se vyznačují značnou variabilitou své porostní struktury, a tedy i produkce. Variabilita je dána jejich původem, stanovištěm, stavem porostu a průběhem počasí především během prvních fází obnovy. Struktura těchto porostů je jedním ze základních východisek jejich hospodářského využití a z toho plynoucí pěstební péče.

Vývoj klimatu provázející častější výkyvy v rozložení srážek i zvyšování průměrných teplot vzduchu vede k oslabování odolnosti lesních dřevin a zhoršování zdravotního stavu lesních porostů až jejich rozpadu. Ve střední Evropě je tento vliv nejvíce patrný na vývoji kalamitní situace smrku ztepilého. Pokles vitality je však patrný i u řady dalších hospodářsky významných dřevin, jako jsou borovice lesní a duby (zejména dub zimní).

Vegetace zatím na vyšší teploty, které v Česku panují v posledních dnech, nereaguje. Důvodem jsou stálé výrazné teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, uvedli experti, které oslovila ČTK. V dalším týdnu se navíc očekává ochlazení. Loňský rok byl výjimečný tím, že už únor byl dlouhodobě velice teplotně nadprůměrný, a příroda tak byla posunutá o pár týdnů napřed. Vykvetlé ovocné stromy poté poškodily pozdější jarní mrazy, což způsobilo škody na úrodě.

Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) vnímá téměř 60 procent Čechů jako ohrožení, naopak za příležitost ji považuje 27 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM a Institutu pro evropskou politiku Europeum. Podle výzkumné pracovnice Europeum Rebeky Hengalové se stal Green Deal značkou pro veškerou klimatickou politiku, na kterou je poměrně jednoduché nabalit spoustu různých negativních aspektů.

Britská energetická společnost BP definitivně opouští strategii snižování produkce uhlovodíků a na těžbu ropy a plynu se teď naopak zaměří více. Investice do těžby zvýší na deset miliard dolarů (240 miliard Kč) ročně. Firma to uvedla ve své aktualizované dlouhodobé strategii, která znamená zásadní změnu vůči dosavadním plánům.

Měření oxidu uhličitého ve vzduchu zjistilo, že půda a rostliny dosáhly svého vrcholu v ukládání uhlíku v roce 2008. Od té doby klesá jejich absorpční schopnost, napsal server The Guardian s odkazem na skotskou studii. Kvůli klimatické změně je tohoto bezbarvého plynu ve vzduchu stále více.

Loňský rok byl v Česku plný meteorologických extrémů, ale už brzy by nám takový rok mohl připadat normální, uvedl bioklimatolog Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe na setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho. Podle něj je potřeba, aby politici současně říkali, že když nebudeme omezovat emise, že se bude zvyšovat množství extrémních meteorologických jevů a jejich řešení bude stát značné množství peněz. Ať už jde o intenzivní záplavy, silné bouře, častější horka a stále častější epizody sucha.

Služba Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS), kterou jménem Evropské komise realizuje Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí za finanční podpory EU, spustila aplikaci Methane Hotspot Explorer. Tento nový nástroj CAMS umožňuje sledovat a vizualizovat polohu metanových (CH4) plumů téměř v reálném čase a identifikovat jejich potenciální hlavní zdroje.

Japonsko oznámilo nové cíle pro redukci emisí skleníkových plynů. Uvedla to dnes agentura AFP. Podle ní chce Japonsko snížit do roku 2035 emise o 60 procent ve srovnání s rokem 2013. Předchozí cíl počítal s poklesem o 43 procent do roku 2030. Uhlíkové neutrality chce Japonsko, které je pátým největším světovým znečišťovatelem, dosáhnout v roce 2050.

V brazilském městě Belém se v období listopadové klimatické konference COP30 ceny ubytování vyšplhaly až na stonásobek obvyklých cen. Uvádí to agentura AP, která ceny ověřila na ubytovacích platformách. Ceny pokojů v období konference se tak mohou vyšplhat v přepočtu i na stovky tisíc korun.

Tento týden se spouští online kurz KlimaReady. Cílem tohoto kurzu, zaměřeného na firmy, je srozumitelně skrze natočené video lekce představit recepty, jak firmy mohou přijímat praktická opatření, která jim pomohou adaptovat se na změnu klimatu. Kurz je možné zdarma absolvovat na stránce www.klimaready.cz a účastníci po složení závěrečného testu obdrží certifikát. Kurz je také doplněn prakticky pojatým průvodcem.

Se Spojenými státy je nutné dál jednat o změnách klimatu, i když odstoupily od pařížské dohody. V rozhovoru, který zveřejnila agentura AFP, to řekl brazilský diplomat André Corrêa do Lago. Ten má letos předsedat klimatické konferenci OSN COP30, která se uskuteční v Brazílii. Státy zároveň vyzval, aby předložily své plány na redukci emisí do roku 2035.

Služba Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou jménem Evropské komise realizuje Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí za finanční podpory EU, pravidelně vydává měsíční klimatické bulletiny, v nichž informuje o pozorovaných změnách globálních povrchových teplot vzduchu a moří, pokrytí moří ledem a hydrologických proměnných. Většina uváděných zjištění vychází ze souboru dat reanalýzy ERA5, který využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

Klimatický fond Earth Fund zakladatele americké společnosti Amazon Jeffa Bezose ukončil podporu iniciativy Science Based Targets (SBTi), která stanovuje globální standardy pro klimatické cíle firem, jako jsou Apple nebo H&M. Upozornil na to server listu Financial Times (FT). Podle informovaných zdrojů FT může krok souviset s Bezosovou strategií vyhnout se konfliktům s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se ke snaze zmírnit změny klimatu staví kriticky.

Stále extrémnější výkyvy počasí a nejteplejší roky v historii měření vyžadují zavedení klimatických opatření, které pomohou zmírňovat nepříznivé dopady na veřejné zdraví i státní rozpočet. Jak vyčísluje odborná mezinárodní studie, na níž se podílelo Centrum pro dopravu a energetiku, rychlé snižování emisí skleníkových plynů by už do roku 2030 České republice přinesly až 439 miliard korun, což odpovídá 6,8 % našeho ročního HDP. Přestože náklady na zavedení klimatických opatření do praxe budou krátkodobě vysoké, zdrženlivost či úplná nečinnost nás bude stát ještě daleko více. Oproti tomu každá koruna, kterou ČR investuje do energetické efektivity a úspor, se podle studie vrátí 3,6krát.

Třinecké železárny, jediný výrobce oceli v Česku, stojí před svou největší investicí v moderní historii. Kvůli splnění cílů Green Deal musí změnit stávající technologii výroby oceli. Výsledkem bude snížení emisí oxidu uhličitého o 55 % oproti roku 1990. Jde o největší investici v ocelářství v Česku od 80. let minulého století.

Pomoci chránit a rozvíjet českou krajinu tak, aby byla odolnější vůči klimatickým změnám a lépe plnila ekologické i hospodářské funkce má nový strategický dokument Politika krajiny. Připravuje ho ministerstvo životního prostředí. Dokument propojí stávající strategie a zaměří se na ochranu půdy, vody a biodiverzity. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě.

Švýcarská vláda schválila nové klimatické cíle, emise skleníkových plynů mají být do roku 2035 alespoň o 65 procent nižší ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Doposud se alpská země zavazovala k 50procentnímu snížení emisí oproti roku 1990 do roku 2030.

Projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přehřívání měst a adaptaci na změny klimatu, se mohou hlásit do sedmého ročníku soutěže Adapterra Awards. Pořadatelé soutěže letos budou klást důraz i na opatření, která zlepšují stav krajiny a chrání životy i majetek před povodněmi. V tiskové zprávě o tom dnes za pořadatelskou Nadaci Partnerství informoval David Kopecký. Loni v soutěži uspěl například projekt obnovy mokřadů v Krkonoších.

Spojené státy se vyvážou z Pařížské dohody o klimatu k 27. lednu 2026. Podle agentury Reuters to oznámila OSN poté, co Washington o odchodu formálně informoval jejího generálního tajemníka Antónia Guterrese. O odstoupení USA od klimatické dohody rozhodl nový americký prezident Donald Trump před týdnem v pondělí, a to jen několik hodin po složení prezidentské přísahy.

Česká republika v roce 2023 vypustila do atmosféry 99 miliónů tun emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z národní inventarizace skleníkových plynů, jejíž předběžné výsledky Ministerstvo životního prostředí poslalo Evropské komisi. Poprvé od roku 1990 se tak celkové emise ČR dostaly pod hranici 100 miliónů tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Oproti roku 2022 došlo k poklesu emisí o celých 15 %, což v absolutních číslech představuje snížení o 17,5 miliónů tun. Jedná se o největší pokles emisí od počátku 90. let 20. století.

Tajfuny, vedra, záplavy a další extrémní jevy v loňském roce narušily školní docházku skoro 250 milionů dětí na celém světě, tedy každého sedmého žáka, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF) podle agentury AFP o přehlížených dopadech klimatické krize.

Odstoupení Spojených států od pařížské klimatické dohody je pro Evropskou unii negativní zprávou, neznamená to ale zastavení všech akcí na snižování emisí skleníkových plynů v USA. Na konferenci České priority v evropské politice v Praze to dnes řekl Jan Dusík, zástupce generálního ředitele pro klima v Evropské komisi. Také podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy neznamená Trumpovo rozhodnutí zastavení veškerých opatření na ochranu klimatu v USA.

Klimatická politika Evropské unie vznikla v době levných energií a nízkých výdajů na obranu. Kvůli novým prioritám, které nastaly po pandemii, ruské invazi na Ukrajinu a energetické krizi, ji ale bude nutné přehodnotit. Současně s těmito novými prioritami není v silách evropských států klimatickou politiku financovat. Na konferenci Excellence in Finance v Praze se na tom shodli místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO) a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Evropská unie by měla pokračovat v úsilí o snižování emisí skleníkových plynů, ale její klimatická politika vyžaduje zásadní změny, aby byla sociálně spravedlivější, efektivnější a přispěla k ekonomické konkurenceschopnosti. Shodli se na tom zástupci ekologických organizací, energetičtí experti i podnikatelé, které oslovila ČTK, v reakci na včerejší projev polského premiéra Donalda Tuska. Ten vyzval evropské orgány k přehodnocení evropské zelené politiky.

Výzvu polského předsednictví Evropské unie ke změně energetické politiky unie a obratu v takzvané Zelené dohodě pro Evropu (Green Deal) přivítali v Česku opoziční i vládní politici. Premiér Petr Fiala (ODS) s ní souhlasí. Místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček je přesvědčen, že se k myšlence budou přidávat další. Vedení EU si musí uvědomit realitu všedních dní, napsal ČTK. V opačném případě to bude znamenat konec evropských firem, míní. Na síti X slova polského premiéra Donalda Tuska ocenil místopředseda ODS a europoslanec Alexandr Vondra.

Čína loni překonala svůj vlastní světový rekord v instalaci obnovitelných zdrojů energie. Přidala zhruba 277 gigawattů (GW) solární energie, zatímco o rok dříve to bylo 217 GW a byl to rovněž tehdejší rekord. Oznámil to čínský Národní úřad pro energetiku (NEA). Čína je největším světovým znečišťovatelem ovzduší, pokračuje ale v transformaci energetiky na zdroje šetrnější k životnímu prostředí, zatímco Spojené státy z boje s klimatickými změnami odcházejí, uvedla agentura Bloomberg.

Investoři loni vybrali z podílových fondů zaměřených na klima přibližně 30 miliard USD (728,6 miliardy Kč). Je to poprvé od roku 2019, kdy investoři stáhli z fondů více prostředků, než kolik do nich vložili, uvedl server listu Financial Times (FT). Spravovaná aktiva vzrostla v předchozích čtyřech letech více než sedmkrát na rekordních 541 miliard dolarů (13,14 bilionu Kč). V loňském roce však poklesla na 533 miliard dolarů (12,95 bilionu Kč).

Ekologové, politici i analytici, které oslovila ČTK, se shodují, že oznámení prezidenta Spojených států Donalda Trumpa o odstoupení od Pařížské dohody je komplikací pro mezinárodní klimatická vyjednávání, ale nepředstavuje neřešitelnou překážku. Pařížská dohoda podle nich zůstává pevná díky široké podpoře států, komunit i byznysu. Světový přechod na čisté zdroje energie pokračuje díky technologiím a tržním tlakům, tvrdí.

Pařížská klimatická dohoda zůstává nadále nejlepší nadějí pro celé lidstvo, uvedla dnes na zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nový americký prezident Donald Trump, který se ujal v pondělí funkce, oznámil, že jeho země od klimatické dohody z roku 2015, která je mezinárodním paktem o boji proti globálnímu oteplování, odstupuje.

Bude Ždánický les něco jako lesnická laboratoř pro návrat středního lesa? A má smysl zkoumat a obnovovat tento historický způsob hospodaření? O středním lese jsme si povídali s Janem Kadavým z Mendelovy univerzity, který spolupracuje na projektu Obnova hospodaření tvarem lesa středního v kategorii lesů zvláštního určení.

Rok 2024 byl celosvětově nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 15,10 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok byl zároveň prvním kalendářním rokem, kdy byla průměrná globální teplota o 1,5 stupně vyšší než v předindustriálním období.