Klimatický summit v Paříži 2015

Celkové emise oxidu uhličitého v Praze mezi lety 2010 a 2024 klesly o zhruba 30 procent. Novinářům to po jednání pražských radních řekla náměstkyně Jana Komrsková (Piráti). Podíl na poklesu má především snížení emisí z energetiky a stacionárních zdrojů, méně se daří snižovat emise z dopravy, které v posledních letech naopak mírně rostly. Město v roce 2021 schválilo takzvaný klimatický plán, podle kterého chce do roku 2030 snížit emise o 45 procent oproti roku 2010.

Finanční a ekologická udržitelnost se stala jedním z hlavních cílů letošní zimních olympijských her v severní Itálii. Udržitelností a snahou co nejvíce využít již existující sportovní infrastrukturu organizátoři odůvodnili rozprostření závodů po rozsáhlém území. Podle kritiků, s nimiž hovořila ČTK, však hry nevykazují takovou udržitelnost, jakou slibovali pořadatelé. Podle nich navíc organizování her doprovází nedostatečná transparentnost.

Sportovní aktivity provozované venku patří k oblastem, které začaly výrazně pociťovat dopady klimatických změn mezi prvními. Ač to právě letošní „tradiční“ zimu nemusí být vnímáno tak naléhavě jako během jiných teplejších zim, nejpatrněji zasahují klimatické změny do lyžařských sportů. Stoupající teploty v zimních měsících a ubývající přirozená sněhová pokrývka ztěžuje a někdy přímo znemožňuje především běžecké lyžování.

Nizozemsko diskriminuje obyvatele karibského ostrova Bonaire, když nečiní dost pro jejich ochranu před dopady klimatických změn. Rozhodl o tom prvoinstanční soud v Haagu, který vyhověl žalobě obyvatel tohoto zámořského nizozemského území, informují tiskové agentury. Soud nařídil vládě, aby přijala závazná omezení emisí skleníkových plynů. Nizozemská justice již vedení země uložila snížení emisí v průlomové kauze završené v roce 2019, po níž následovaly žaloby občanů na vlády v dalších evropských zemích.

Nově instalovaný výkon solárních a větrných elektráren v Číně byl v loňském roce rekordní. Prudce vzrostl i nově instalovaný výkon znečišťujících uhelných a plynových elektráren. Nově instalovaný výkon všech zdrojů energie v zemi pak stoupl o 543 gigawattů (GW), což je zhruba dvojnásobek celkové instalované kapacity Německa. S odvoláním na údaje čínské Národní energetické správy to uvedla agentura AFP. Čína se snaží zvýšit výrobu elektřiny, aby pokryla rostoucí spotřebu od energeticky náročných průmyslových odvětví a zároveň se snaží dosáhnout cílů ve snižování emisí.

Oteplující se klima narušuje jemnou rovnováhu v přírodě. Mezinárodní tým vědců pod vedením entomologů z Biologického centra Akademie věd ČR zjistil, že vyšší teploty výrazně snižují úspěšnost parazitoidů – drobných vosiček, které v přírodě pomáhají regulovat populace hmyzu. Špatná zpráva je to i pro zemědělce, kteří tyto vosičky využívají jako součást ochrany rostlin před hmyzími škůdci. Výsledky studie byly publikovány v prestižním časopise Ecology Letters.

Klimatická změna s sebou přináší i nenápadné dopady na náš běžný život. Míchá například kartami vztahů mezi lidmi a divokou přírodou. Právě na proměňující se vztahy lidí a zvířat v čase měnícího se podnebí se zaměřuje nový projekt Etnologického ústavu Akademie věd ČR, který podpořila Evropská výzkumná rada (ERC) prestižní grantem.

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR se podíleli na mezinárodním výzkumu, který ukazuje, že stromy jsou dlouhodobou a přesnou kronikou extrémních klimatických událostí. Výsledky publikované v časopise Communications Earth & Environment přinášejí nové poznatky o tom, jak se v posledních více než 150 letech měnila intenzita srážek z tropických cyklón.

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních 11 let bylo 11 nejteplejších let v historii měření.

Kvůli častějším vlnám veder, zhoršujícímu se ovzduší nebo výskytu alergií a některých infekčních nemocí může klimatická změna podle dvou třetin Čechů ovlivňovat lidské zdraví. Třetina lidí současně uvedla, že to na sobě pocítila. Naopak polovina veřejnosti dopad klimatické změny na své zdraví nezaznamenala. Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM, která ho provedla ve spolupráci s Klimatickou koalicí, sdružující dvacítku ekologických hnutí a společností jako třeba Děti Země, Arnika, Greenpeace nebo Hnutí Duha.

Pocit, že se až po kolena brodíte v cizím průšvihu, nemusíte zažít jen tehdy, když sousedům prasknou stupačky nebo jim vyteče pračka. V planetárním měřítku nás něco takového čeká při tání polárních ledovců. I tady se pořádný průšvih nedělí rovnoměrně. Ti, kteří ho způsobili, neponesou tytéž následky jako nešťastníci u rovníku.

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází podle vědeckých výpočtů zhruba 100 gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy deset procent emisí vypuštěných lidstvem za rok. Vyplývá to z článku v časopise Climate Action, jenž je partnerským periodikem časopisu Nature. Na článku se podíleli čtyři vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Německo splnilo svůj klimatický cíl pro loňský rok. Uvádí to dnes zveřejněná studie think tanku Agora Energiewende. Emise skleníkových plynů ale v zemi loni klesly méně než v roce 2024. Německý klimatický cíl pro rok 2030, tedy snížit emise skleníkových plynů o 65 procent ve srovnání s rokem 1990, je tak podle vědců ohrožen.

Většina českých obcí a krajů stále nemá adekvátní strategie adaptace na změnu klimatu, přestože hrozba extrémních jevů, od veder po povodně, se zvyšuje. Vyplývá to ze studie nazvané Od adaptace na změnu klimatu ke klimatické odolnosti: Aktuální trendy a česká realita, kterou zveřejnila asociace ekologických organizací Zelený kruh. Studie podrobně analyzuje národní adaptační strategii a její akční plán a podle ní existuje mezera mezi teorií a praxí.

Sucha, přívalové deště a klimatické extrémy mění tvář české krajiny rychleji, než si stačíme uvědomit. Půda ztrácí schopnost zadržovat vodu, vegetace mizí a odvodněné toky nestíhají čelit extrémům počasí. Přitom právě zdravá půda, pestrá vegetace a chytrá správa vody mohou rozhodnout o tom, zda česká krajina budoucnosti bude živá a odolná — nebo vyschlá a zranitelná.

V době narůstající klimatické krize se stává zemědělství nejen obětí extrémních výkyvů počasí, ale i klíčovým hráčem, který může významně přispět k řešení problému. Zvláště v českém kontextu je téma uhlíkově negativního zemědělství čím dál aktuálnější. Nejde přitom pouze o otázku zachytávání uhlíku. Jde o celkovou proměnu vztahu k půdě, krajině a hospodaření s vodou — o návrat k základním principům zdravé a resilientní krajiny.

Pracovní skupina byla vytvořena za účelem posouzení rozsáhlého výpadku dodávek elektřiny ze dne 4.7.2025 a zabývá se průběhem události, včetně rolí jednotlivých aktérů v širším kontextu. Vznik pracovní skupiny na národní úrovni pod svým vedením inicioval Energetický regulační úřad (ERÚ).

Národní pracovní skupina k posouzení červencového výpadku elektřiny zveřejnila průběžné výstupy a návrhy nápravných opatření. Ta mají podobným událostem v budoucnu předejít, případně zmírnit jejich průběh.

V systematizaci ministerstva životního prostředí se již nepočítá se sekcí ochrany klimatu, sdělil včera večer ČTK ministr zahraničí a zároveň dočasný ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé). Novou systematizaci projedná vláda v pondělí, platit by měla začít od nacházejícího roku.

Lépe porozumět zranitelnosti krajiny v měnících se klimatických podmínkách a navrhnout taková opatření, která jí umožní zvládnout i extrémy počasí. Takové jsou cíle projektu, který zahájil Národní ústav pro integrovanou krajinu (NÚIK) na jaře roku 2025. Zapojené obce v povodí říček Bělé a Vidnávky na Jesenicku díky němu získají podrobný rozbor krajiny ve svém okolí a návrhy konkrétních opatření, které mají posílit její odolnost a zvýšit v ní retenci vody. Důležitou součástí projektu je spolupráce s místními obyvateli. „Místní znalost je klíčová – nikdo nezná krajinu lépe než ti, kdo v ní žijí,“ uvádí autoři projektu.

Evropská unie plánuje vybírat uhlíkovou daň u více druhů dováženého zboží s vysokými emisemi včetně praček, automobilových součástek a dalších strojů. Doufá, že výrobci se tak nebudou přesouvat do zahraničí, aby obešli přísnou evropskou klimatickou politiku. Vyplývá to z návrhu, který zveřejnila Evropská komise (EK). Eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra zdůraznil, že EU nedá z uhlíkové daně žádné zemi výjimku.

Mezi významnými zdroji emisí oxidu uhličitého budou letos ve Španělsku i lesní požáry. Píše to deník El País. Odvolává se přitom na unijní systém EFFIS, který odhaduje letošní objem emisí z lesních požárů ve Španělsku na 19 milionů tun oxidu uhličitého. To je více než například emise z letecké dopravy v této zemi v loňském roce.

Ukotvit debata o dekarbonizaci v Česku v datech si klade za cíl nová publikace organizace Fakta o klimatu Atlas dekarbonizace Česka. Atlas shrnuje na jednom místě informace o tom, v jakých odvětvích uhlíkové emise v Česku vznikají a jaké možnosti a technologie máme k dispozici pro jejich snižování.

Přijetí Pařížské dohody o klimatu znamenalo přelom, protože sjednotilo téměř všechny státy světa na jednotném cíli, shodli se odborníci, které oslovila ČTK. Stanovený cíl je je udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a pokud možno omezit nárůst na 1,5 stupně. Přesto podle expertů některé její ambice zůstávají stále vzdálené a vyžadují větší politickou a praktickou akci. Pařížská dohoda byla přijata 12. prosince 2015.

Cíl snížit v Evropě do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent může mít pro český energeticky náročný průmysl katastrofální dopady. Bude to znamenat další akceleraci snah o zrychlení dekarbonizace, a to i pro odvětví, která zatím nemají to řešení. ČTK to řekl Roman Blažíček, jednatel plzeňské skupiny Lasselsberger, největšího výrobce keramických obkládaček a dlaždic v ČR.

Kyjovský výrobce obalového skla Vetropack Moravia Glass dlouhodobě podporuje evropské klimatické cíle a směřování k udržitelné výrobě. Celá skupina se sídlem ve Švýcarsku se přihlásila ke standardům cirkulárního hospodářství a nově oznámený cíl snížit do roku 2040 emise proti roku 1990 o 90 procent nepovažuje za překvapení. Na druhou stranu výrobce předpokládá, že vzniknou taková pravidla, která nepovedou k likvidaci energeticky náročných odvětví v Česku či v Evropě v soutěži s mimoevropskou konkurencí, řekla ČTK mluvčí Regina Bělohoubková.

Cíl snížit v Evropě do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990 představuje i přes určité kompromisy stále nereálnou metu. Při nyní dostupných technologiích a za současných podmínek ocelářství tento cíl nedokáže naplnit. Vyplývá to z vyjádření mluvčí Třineckých železáren (TŽ) Petry Mackové Juráskové pro ČTK.

Ředitel sklářské společnosti Crystalex CZ v Nové Boru na Českolipsku Tomáš Januš nepovažuje splnění klimatických cílů Evropské unie ve sklářství za příliš reálné. Výroba skla patří k energeticky náročným odvětvím a požadavek na razantní snížení emisí tak může ohrozit konkurenceschopnost skláren i jejich další existenci, řekl dnes ČTK.

Česko musí podle ekologů využít prodloužený čas k přípravě na nové klimatické cíle EU. Stát by měl zajistit pomoc s energetickými úsporami nebo elektrifikací průmyslu nebo s rozvojem čistých zdrojů energie. Vyplývá to z odpovědí ekologů a odborníků na energetiku a mezinárodní otázky na dotazy ČTK. Předsednictví Rady EU a zástupci Evropského parlamentu (EP) se předběžně dohodli na úpravě unijních klimatických pravidel.

Odklad emisních povolenek ETS 2 je úspěchem, k němuž vedla tvrdá vyjednávání na všech úrovních v evropských institucích. Na síti X to dnes uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Cílem ale podle něj musí být systém emisních povolenek dále změkčit, případně úplně zrušit. Za dobrou zprávu odklad označili před dnešním jednáním vlády i ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL) a ministr dopravy v demisi Martin Kupka (ODS). Systém ETS 2 se vztahuje na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a silniční dopravě.

Dohoda na klimatickém cíli pro rok 2040, které zástupci členských zemí EU a europarlamentu dosáhli v noci na dnešek, by mohla vstoupit v platnost nejdříve v únoru 2026. Kompromisním textem se nyní budou zabývat ještě právníci a lingvisté, teprve poté přijde na řadu konečné hlasování v Evropském parlamentu a Radě EU, která zastupuje státy unie. Klimatický cíl hovoří o snížení emisí o 90 procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí.

Evropská unie se v úterý pozdě večer dohodla na právně závazném klimatickém cíli snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Shodla se také na nákupu zahraničních uhlíkových kreditů, které pokryjí pětiprocentní snížení emisí, a na odložení emisních povolenek ETS2 až na rok 2028. S odvoláním na prohlášení Evropského parlamentu to dnes v noci napsala agentura Reuters. Tyto změny musí ještě formálně schválit Evropský parlament a členské státy EU.

Často skloňovaným tématem jsou po celé Evropě komunální energoporadny a podobné formy poradenství, v rámci kterých mohou občané získat nezávislé informace o úsporách energie. Mezinárodní projekt CETAC podporuje tento trend a buduje v 5 zemích pilotní informační centra. V České republice se aktivity soustředí na městský obvod Slezská Ostrava.

Stanovení rolí jednotlivých aktérů nebo prioritám prvního cyklu se věnovalo dnešní první zasedání Rady pro klima, nového poradního a strategického orgánu Jihomoravského kraje. Má být klíčovým prvkem pro naplňování Klimatického akčního plánu (KAP) schváleného loni v září, jehož cílem je připravit region na klimatické změny do roku 2050. Rada přispěje k tomu, aby se plán nezastavil u papíru, ale měnil se v konkrétní projekty v obcích, městech i krajině. Novinářům to řekl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

V CTParku Prague North byla dokončena největší souvislá vertikální zahrada v Česku (cca 1 300 m²) a jedna z největších svého druhu na světě. Na ploše zahrady roste více než 45 000 rostlin různých druhů, které byly pečlivě vybrány vědci České zemědělské univerzity pro účely výzkumu. Tento unikátní experiment se zaměřuje na snížení tepelné zátěže a zmírnění tepelných ostrovů, které průmyslové areály vytvářejí. První výsledky ukazují, že povrchová teplota zelené stěny může být v teplých letních dnech až o 15 °C nižší než u běžné fasády.

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku přesáhl 1400, přičemž více než 1000 lidí je stále pohřešováno. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuty od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.

Zvýšené riziko povodní způsobené klimatickou změnou může vést k uvolnění nebezpečných látek ze starých, neregulovaných skládek napříč Evropou. Tisíce takových skládek podle mezinárodního průzkumu investigativních týmů z listu The Guardian, Watershed Investigations a Investigate Europe představují hrozbu pro pitnou vodu a chráněné oblasti, pokud by z nich unikl toxický odpad do řek, půdy a ekosystémů.

Africké pralesy už uhlík z atmosféry nezachytávají, ale naopak ho produkují. Zjistila to vědecká studie, kterou publikovali vědci z Británie. Pralesy na tomto kontinentu společně s lesnatými savanami přitom v minulosti odstraňovaly uhlík z ovzduší tím, že ho ukládaly.

ÚJV Řež ze Skupiny ČEZ a britská společnost Rolls-Royce SMR podepsaly Memorandum o porozumění (MoU), jehož cílem je prohloubit další spolupráci při zavádění technologie malých modulárních reaktorů (SMR) v České republice a v zahraničí. Dohoda navazuje na stávající kontrakt na analýzu, testování a hodnocení kritických komponent a je jejím přirozeným pokračováním při výstavbě malých modulárních reaktorů Rolls-Royce SMR.

Kvůli zvyšujícímu se riziku vzniku a šíření požárů ve volné přírodě vypracovali vědci takzvaný index hasitelnosti. Jde o nástroj, který pomůže hasičům při výjezdu k zásahu i při vyhodnocování rizik, řekla při prezentaci v Domě přírody Moravského krasu ve Vavřinci na Blanensku Lucie Kudláčková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, který na výzkumu spolupracoval s hasiči a vědci z Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů.

Cenou za komunikaci změny klimatu byl letos oceněn sociální a environmentální psycholog a vysokoškolský pedagog Jan Krajhanzl. V roce 2021 založil Institut 2050, zaměřující se na výzkumy a komunikační strategie v oblasti vztahů společnosti a životního prostředí a změny klimatu. Organizátoři letos už podruhé udělili také cenu „Inspirace ze zahraničí“. Získala ji skotská datová vědkyně Hannah Ritchie působící na Univerzitě v Oxfordu a jako zástupkyně editora datové platformy Our World in Data.

Česká krajina se mění – vysychá, eroduje, ztrácí biologickou rozmanitost. Projekt Krajina naruby během dvou let ukázal, že cesta k nápravě vede především přes lidi, kteří se nebojí jednat. Osm regionálních konferencí, výstava a krátké filmy přinesly desítky inspirací, jak adaptovat krajinu na klimatické změny od tůní až po odvahu úředníků.

Lidé v České republice jsou ohledně cílů Zelené dohody pro Evropu, takzvaného Green Dealu, skeptičtější než před rokem. Za dosažitelné je pokládá 19 procent lidí, což je o devět procentních bodů méně než před rokem. Sedm z deseti Čechů si nadále myslí, že unijní dohoda o klimatických cílech negativně dopadne na ceny energií. Nicméně lidí, kteří o ní mají dostatek informací, ubylo. Vyplynulo to ze zveřejněných výsledků šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Česká republika bude muset kvůli splnění nových klimatických cílů EU investovat do transformace průmyslu a dekarbonizace více než tři biliony korun. Několikanásobné zvýšení investic oproti současnosti je ale mimo finanční i technologické možnosti tuzemského průmyslu. Vážně tak hrozí ztráta jeho konkurenceschopnosti, především pak energeticky náročných firem. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti EGU pro Svaz průmyslu ČR, kterou jejich zástupci představili novinářům.

Fakulta životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem se zapojila do rozsáhlého evropského výzkumu, který zkoumal dopady globálních klimatických změn na růst stromů. Výsledky této studie byly právě publikovány v prestižním vědeckém časopise Nature Communications.

Čeští vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe spustili se svými americkými kolegy z Národního centra pro zmírňování dopadů sucha první globální systém monitoringu a předpovědi výskytu sucha a jeho dopadů. Na webu https://terradrought.eu/ (a americkém protějšku http://terradrought.unl.edu/) najdou uživatelé aktuální a podrobné informace o aktuálních epizodách sucha na celém světě a také archiv těchto událostí.

Světové vlády se na klimatické konferenci COP30 v Brazílii dohodly na zvýšení finančních prostředků pro chudé země potýkající se s globálním oteplováním. Kompromisní dohoda ale vynechává jakoukoliv zmínku o fosilních palivech, napsala agentura Reuters.

Jednání o závěrečném dokumentu klimatické konference COP30 v Belému pokračují i po jejím oficiálním konci včera ve 22:00 SEČ. Uvádí to agentury AFP a DPA. Největší spory panují například ohledně části textu, která by se měla týkat fosilních paliv. Není nyní jasné, kdy by mohlo brazilské předsednictví ohlásit dosažení dohody, nebo selhání jednání.

Klimatická konference OSN se příští rok uskuteční v Turecku. Austrálie ale bude předsedat vyjednáváním. Píší to agentury. Obě země měly zájem hostit klimatickou konferenci v příštím roce a dlouho nebyly schopné nalézt kompromis.

Několik států, které se účastní klimatické konference OSN COP30 v Brazílii, odsuzuje, že v návrhu na společnou deklaraci chybí jakákoliv zmínka o fosilních palivech. Napsala to dnes agentura AFP. Podle anonymního zdroje brání společnému postupnému upouštění od používání ropy nebo plynu Rusko, Saudská Arábie a Indie, které patří k hlavním vývozcům těchto komodit. Hrozí tak, že ani poslední den konference nenajdou země shodu na podobě závěrečného textu.