Klimatický summit v Paříži 2015

Ukotvit debata o dekarbonizaci v Česku v datech si klade za cíl nová publikace organizace Fakta o klimatu Atlas dekarbonizace Česka. Atlas shrnuje na jednom místě informace o tom, v jakých odvětvích uhlíkové emise v Česku vznikají a jaké možnosti a technologie máme k dispozici pro jejich snižování.

Přijetí Pařížské dohody o klimatu znamenalo přelom, protože sjednotilo téměř všechny státy světa na jednotném cíli, shodli se odborníci, které oslovila ČTK. Stanovený cíl je je udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a pokud možno omezit nárůst na 1,5 stupně. Přesto podle expertů některé její ambice zůstávají stále vzdálené a vyžadují větší politickou a praktickou akci. Pařížská dohoda byla přijata 12. prosince 2015.

Cíl snížit v Evropě do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent může mít pro český energeticky náročný průmysl katastrofální dopady. Bude to znamenat další akceleraci snah o zrychlení dekarbonizace, a to i pro odvětví, která zatím nemají to řešení. ČTK to řekl Roman Blažíček, jednatel plzeňské skupiny Lasselsberger, největšího výrobce keramických obkládaček a dlaždic v ČR.

Kyjovský výrobce obalového skla Vetropack Moravia Glass dlouhodobě podporuje evropské klimatické cíle a směřování k udržitelné výrobě. Celá skupina se sídlem ve Švýcarsku se přihlásila ke standardům cirkulárního hospodářství a nově oznámený cíl snížit do roku 2040 emise proti roku 1990 o 90 procent nepovažuje za překvapení. Na druhou stranu výrobce předpokládá, že vzniknou taková pravidla, která nepovedou k likvidaci energeticky náročných odvětví v Česku či v Evropě v soutěži s mimoevropskou konkurencí, řekla ČTK mluvčí Regina Bělohoubková.

Cíl snížit v Evropě do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990 představuje i přes určité kompromisy stále nereálnou metu. Při nyní dostupných technologiích a za současných podmínek ocelářství tento cíl nedokáže naplnit. Vyplývá to z vyjádření mluvčí Třineckých železáren (TŽ) Petry Mackové Juráskové pro ČTK.

Ředitel sklářské společnosti Crystalex CZ v Nové Boru na Českolipsku Tomáš Januš nepovažuje splnění klimatických cílů Evropské unie ve sklářství za příliš reálné. Výroba skla patří k energeticky náročným odvětvím a požadavek na razantní snížení emisí tak může ohrozit konkurenceschopnost skláren i jejich další existenci, řekl dnes ČTK.

Česko musí podle ekologů využít prodloužený čas k přípravě na nové klimatické cíle EU. Stát by měl zajistit pomoc s energetickými úsporami nebo elektrifikací průmyslu nebo s rozvojem čistých zdrojů energie. Vyplývá to z odpovědí ekologů a odborníků na energetiku a mezinárodní otázky na dotazy ČTK. Předsednictví Rady EU a zástupci Evropského parlamentu (EP) se předběžně dohodli na úpravě unijních klimatických pravidel.

Odklad emisních povolenek ETS 2 je úspěchem, k němuž vedla tvrdá vyjednávání na všech úrovních v evropských institucích. Na síti X to dnes uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Cílem ale podle něj musí být systém emisních povolenek dále změkčit, případně úplně zrušit. Za dobrou zprávu odklad označili před dnešním jednáním vlády i ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL) a ministr dopravy v demisi Martin Kupka (ODS). Systém ETS 2 se vztahuje na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a silniční dopravě.

Dohoda na klimatickém cíli pro rok 2040, které zástupci členských zemí EU a europarlamentu dosáhli v noci na dnešek, by mohla vstoupit v platnost nejdříve v únoru 2026. Kompromisním textem se nyní budou zabývat ještě právníci a lingvisté, teprve poté přijde na řadu konečné hlasování v Evropském parlamentu a Radě EU, která zastupuje státy unie. Klimatický cíl hovoří o snížení emisí o 90 procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí.

Evropská unie se v úterý pozdě večer dohodla na právně závazném klimatickém cíli snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Shodla se také na nákupu zahraničních uhlíkových kreditů, které pokryjí pětiprocentní snížení emisí, a na odložení emisních povolenek ETS2 až na rok 2028. S odvoláním na prohlášení Evropského parlamentu to dnes v noci napsala agentura Reuters. Tyto změny musí ještě formálně schválit Evropský parlament a členské státy EU.

Často skloňovaným tématem jsou po celé Evropě komunální energoporadny a podobné formy poradenství, v rámci kterých mohou občané získat nezávislé informace o úsporách energie. Mezinárodní projekt CETAC podporuje tento trend a buduje v 5 zemích pilotní informační centra. V České republice se aktivity soustředí na městský obvod Slezská Ostrava.

Stanovení rolí jednotlivých aktérů nebo prioritám prvního cyklu se věnovalo dnešní první zasedání Rady pro klima, nového poradního a strategického orgánu Jihomoravského kraje. Má být klíčovým prvkem pro naplňování Klimatického akčního plánu (KAP) schváleného loni v září, jehož cílem je připravit region na klimatické změny do roku 2050. Rada přispěje k tomu, aby se plán nezastavil u papíru, ale měnil se v konkrétní projekty v obcích, městech i krajině. Novinářům to řekl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

V CTParku Prague North byla dokončena největší souvislá vertikální zahrada v Česku (cca 1 300 m²) a jedna z největších svého druhu na světě. Na ploše zahrady roste více než 45 000 rostlin různých druhů, které byly pečlivě vybrány vědci České zemědělské univerzity pro účely výzkumu. Tento unikátní experiment se zaměřuje na snížení tepelné zátěže a zmírnění tepelných ostrovů, které průmyslové areály vytvářejí. První výsledky ukazují, že povrchová teplota zelené stěny může být v teplých letních dnech až o 15 °C nižší než u běžné fasády.

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku přesáhl 1400, přičemž více než 1000 lidí je stále pohřešováno. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuty od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.

Zvýšené riziko povodní způsobené klimatickou změnou může vést k uvolnění nebezpečných látek ze starých, neregulovaných skládek napříč Evropou. Tisíce takových skládek podle mezinárodního průzkumu investigativních týmů z listu The Guardian, Watershed Investigations a Investigate Europe představují hrozbu pro pitnou vodu a chráněné oblasti, pokud by z nich unikl toxický odpad do řek, půdy a ekosystémů.

Africké pralesy už uhlík z atmosféry nezachytávají, ale naopak ho produkují. Zjistila to vědecká studie, kterou publikovali vědci z Británie. Pralesy na tomto kontinentu společně s lesnatými savanami přitom v minulosti odstraňovaly uhlík z ovzduší tím, že ho ukládaly.

ÚJV Řež ze Skupiny ČEZ a britská společnost Rolls-Royce SMR podepsaly Memorandum o porozumění (MoU), jehož cílem je prohloubit další spolupráci při zavádění technologie malých modulárních reaktorů (SMR) v České republice a v zahraničí. Dohoda navazuje na stávající kontrakt na analýzu, testování a hodnocení kritických komponent a je jejím přirozeným pokračováním při výstavbě malých modulárních reaktorů Rolls-Royce SMR.

Kvůli zvyšujícímu se riziku vzniku a šíření požárů ve volné přírodě vypracovali vědci takzvaný index hasitelnosti. Jde o nástroj, který pomůže hasičům při výjezdu k zásahu i při vyhodnocování rizik, řekla při prezentaci v Domě přírody Moravského krasu ve Vavřinci na Blanensku Lucie Kudláčková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, který na výzkumu spolupracoval s hasiči a vědci z Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů.

Cenou za komunikaci změny klimatu byl letos oceněn sociální a environmentální psycholog a vysokoškolský pedagog Jan Krajhanzl. V roce 2021 založil Institut 2050, zaměřující se na výzkumy a komunikační strategie v oblasti vztahů společnosti a životního prostředí a změny klimatu. Organizátoři letos už podruhé udělili také cenu „Inspirace ze zahraničí“. Získala ji skotská datová vědkyně Hannah Ritchie působící na Univerzitě v Oxfordu a jako zástupkyně editora datové platformy Our World in Data.

Česká krajina se mění – vysychá, eroduje, ztrácí biologickou rozmanitost. Projekt Krajina naruby během dvou let ukázal, že cesta k nápravě vede především přes lidi, kteří se nebojí jednat. Osm regionálních konferencí, výstava a krátké filmy přinesly desítky inspirací, jak adaptovat krajinu na klimatické změny od tůní až po odvahu úředníků.

Lidé v České republice jsou ohledně cílů Zelené dohody pro Evropu, takzvaného Green Dealu, skeptičtější než před rokem. Za dosažitelné je pokládá 19 procent lidí, což je o devět procentních bodů méně než před rokem. Sedm z deseti Čechů si nadále myslí, že unijní dohoda o klimatických cílech negativně dopadne na ceny energií. Nicméně lidí, kteří o ní mají dostatek informací, ubylo. Vyplynulo to ze zveřejněných výsledků šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Česká republika bude muset kvůli splnění nových klimatických cílů EU investovat do transformace průmyslu a dekarbonizace více než tři biliony korun. Několikanásobné zvýšení investic oproti současnosti je ale mimo finanční i technologické možnosti tuzemského průmyslu. Vážně tak hrozí ztráta jeho konkurenceschopnosti, především pak energeticky náročných firem. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti EGU pro Svaz průmyslu ČR, kterou jejich zástupci představili novinářům.

Fakulta životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem se zapojila do rozsáhlého evropského výzkumu, který zkoumal dopady globálních klimatických změn na růst stromů. Výsledky této studie byly právě publikovány v prestižním vědeckém časopise Nature Communications.

Čeští vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe spustili se svými americkými kolegy z Národního centra pro zmírňování dopadů sucha první globální systém monitoringu a předpovědi výskytu sucha a jeho dopadů. Na webu https://terradrought.eu/ (a americkém protějšku http://terradrought.unl.edu/) najdou uživatelé aktuální a podrobné informace o aktuálních epizodách sucha na celém světě a také archiv těchto událostí.

Světové vlády se na klimatické konferenci COP30 v Brazílii dohodly na zvýšení finančních prostředků pro chudé země potýkající se s globálním oteplováním. Kompromisní dohoda ale vynechává jakoukoliv zmínku o fosilních palivech, napsala agentura Reuters.

Jednání o závěrečném dokumentu klimatické konference COP30 v Belému pokračují i po jejím oficiálním konci včera ve 22:00 SEČ. Uvádí to agentury AFP a DPA. Největší spory panují například ohledně části textu, která by se měla týkat fosilních paliv. Není nyní jasné, kdy by mohlo brazilské předsednictví ohlásit dosažení dohody, nebo selhání jednání.

Klimatická konference OSN se příští rok uskuteční v Turecku. Austrálie ale bude předsedat vyjednáváním. Píší to agentury. Obě země měly zájem hostit klimatickou konferenci v příštím roce a dlouho nebyly schopné nalézt kompromis.

Několik států, které se účastní klimatické konference OSN COP30 v Brazílii, odsuzuje, že v návrhu na společnou deklaraci chybí jakákoliv zmínka o fosilních palivech. Napsala to dnes agentura AFP. Podle anonymního zdroje brání společnému postupnému upouštění od používání ropy nebo plynu Rusko, Saudská Arábie a Indie, které patří k hlavním vývozcům těchto komodit. Hrozí tak, že ani poslední den konference nenajdou země shodu na podobě závěrečného textu.

Hlavní akce na klimatické konferenci OSN COP30 jsou zrušené po požáru, který zasáhl konferenční areál. Informace byla zveřejněna na jejím portálu. Požár tak komplikuje jednání o závěrečném dokumentu krátce před pátečním oficiálním koncem COP30, uvedlyv prohlášení brazilská vláda a OSN.

Generální tajemník OSN António Guterres dnes vyzval státy, které se účastní klimatické konference COP30, aby dosáhly ambiciózních kompromisů. Vyjednavači musí projevit vůli a flexibilitu při jednání o konečném stanovisku konference, řekl na tiskové konferenci Guterres. Podle něj je nutné dosáhnout takových výsledků, které umožní v budoucnosti udržet nárůst teplot do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou. Oficiálně konference COP30 končí v pátek.

Více než 80 zemí se na klimatické konferenci OSN COP30 v brazilském Belému shodlo na nutnosti odklonu od fosilních paliv v boji proti globálnímu oteplování. Tyto státy na konferenci, která končí v pátek a na níž dnes opět přijede brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, v úterý vyzvaly, aby klíčovým bodem závěrečné deklarace byla takzvaná cestovní mapa odklonu od fosilních paliv. Deník The Guardian ale napsal, že proti návrhu budou zřejmě Saúdská Arábie či další státy vyvážející ropu.

Ukrajina po Rusku žádá odškodnění ve výši 43 miliard dolarů (897,6 miliardy korun) za ekologické škody, které na jejím území způsobilo během současné války. Informovala o tom agentura DPA, podle které by Ukrajina chtěla získat prostředky na poválečnou obnovu příznivou pro životní prostředí.

Česká republika si letos polepšila v klimatické indexu CCPI, který dnes představily mezinárodní ekologické organizace na konferenci COP30 v brazilském Belému. ČR ale zůstává v nižší polovině žebříčku. Index bere v potaz na 60 světových zemí, které vypouští 90 procent skleníkových plynů.

Pařížská dohoda o klimatu selhává, protože k jejímu plnění některým státům a aktérům chybí politická vůle. V noci na dnešek to papež Lev XIV podle médií řekl ve videovzkazu určeném klimatické konferenci COP30 v brazilském Belému. Papež také vyzval k důraznějším ekologickým činům.

Německo pošle dalších 60 milionů eur (1,45 miliardy Kč) do fondu, který má zvláště postiženým zemím pomáhat se zvládáním klimatických změn. Na závěrečné fázi jednání klimatické konference OSN COP30 v brazilském Belému to podle agentury DPA oznámil německý ministr životního prostředí Carsten Schneider.

Projekt Fakta o klimatu spustil nový online kurz Dekarbonizujeme Česko, který srozumitelně vysvětluje, co znamená dekarbonizace a jak může Česká republika postupně snižovat emise skleníkových plynů. Kurz je svým způsobem první svého druhu v Česku – propojuje aktuální data, vědecké poznatky a praktické příklady a nabízí přehledný rámec, jak o ochraně klimatu uvažovat napříč sektory českého hospodářství tak, abychom chránili klima a zároveň podporovali kvalitu života a ekonomicky prosperující společnost.

V brazilském městě Belém, kde se právě koná klimatická konference COP30, se včera uskutečnil velký pochod za klima, do kterého se zapojily tisíce domorodých obyvatel i ochránců klimatu z celého světa. Demonstranti se snaží přimět účastníky konference k důraznějším krokům ve prospěch ochrany klimatu. Mezi jejich požadavky patří ochrana domorodých obyvatel, deštných pralesů a odklon od ropy, plynu a uhlí, píše agentura DPA.

Na 1600 účastníků klimatické konference COP30 v brazilském městě Belém má vazby na fosilní průmysl. Tvrdí to aktivisté z koalice Kick Big Polluters Out (Vyhoďte velké znečišťovatele). Podle nich firmy a organizace spojené s těžbou ropy, plynu či jiných fosilních paliv, mají na konferenci početnější zastoupení než jakákoliv jiná země vyjma hostitelské Brazílie. Včera na konferenci vyvolalo rozruch vystoupení šéfa francouzské ropné společnosti TotalEnergies Patricka Pouyanného.

Členové brazilského domorodého kmene dnes ráno zablokovali vstup do areálu, kde jednají delegace klimatické konference OSN COP30. Podle zpravodajského serveru G1 požadují schůzku s brazilským prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silva a zastavení některých místních infrastrukturních projektů, které podle nich nevratně poškodí amazonskou přírodu.

Brazilští představitelé věří, že se klimatickou konferenci OSN COP30 se podaří ukončit včas, a sice v pátek 21. listopadu. Napsal to deník The Guardian. Podle jejich prohlášení jednání mezi státy v brazilském městě Belém pokračují nadějně. V posledních letech kvůli sporům o znění závěrečného prohlášení končily klimatické konference po oficiálním termínu.

Europoslanci dnes podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Postoj Evropského parlamentu se velmi podobá pozici Rady EU, kterou schválili unijní ministři životního prostředí minulý týden. Následná jednání v takzvaném trialogu by tak mohla být podle zdrojů ČTK velmi rychlá. Text podpořilo 379 europoslanců, 248 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování.

Celosvětová poptávka po ropě a plynu může růst ještě dalších 25 let. Pokud se nic nezmění, světu se nemusí podařit dosáhnout klimatických cílů. Ve svém výhledu světové energetiky to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Výrazně se tak odchýlila od předchozích prognóz, kdy počítala s rychlým přechodem na čistší paliva.

Na klimatickou konferenci OSN COP30 v brazilském městě Belém se zaregistrovalo na 56 000 delegátů. Pokud jich tolik skutečně dorazí, bude to druhý nejvyšší počet účastníků ve třicetileté historii těchto akcí. Informoval o tom v úterý s odvoláním na předběžné seznamy delegátů server Carbon Brief, který se specializuje na téma klimatických změn.

Na klimatické konferenci COP30 v brazilském Belému v úterý večer místního času desítky domorodých obyvatel a ekologických aktivistů vnikly do zóny, kde jednají delegace. Podle místních médií je na chodbě před konferenčními sály zastavila bezpečnostní služba a dva její členové při tom utrpěli lehká zranění.

Na konci října byla podepsána první dobrovolná dohoda mezi ministerstvy, průmyslem, akademickou sféru a dalšími odborníky „Partnerství pro výstavbu typizovaných bytových domů z nízkoemisních materiálů“. Zástupci stavebního byznysu, veřejná správa i odborné instituce se v ní zavázali najít cestu k rychlejší, dostupnější a udržitelnější bytové výstavbě. Výsledkem má být rychlejší realizace stavebních projektů i nižší uhlíková stopa stavebního sektoru.

Klimatická konference OSN se za dva roky uskuteční v Etiopii. Uvádí to agentury s odkazem na africké představitele. Výběr skupiny afrických zemí musí ještě oficiálně schválit plenární schůze, což je ale podle diplomatů formalita. O místo konání klimatické konference v příštím roce mezitím svádí diplomatický souboj Turecko a Austrálie.

Globální oteplení téměř jistě překročí 1,5 stupně Celsia, uvedl dnes podle agentury AFP předseda Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) Jim Skea na zahájení konference COP30. V brazilském městě Belém ležícím u ústí řeky Amazonky a na okraji deštného pralesa se do 21. listopadu koná setkání desítek tisíc politiků, diplomatů, vědců, ekologických aktivistů či zástupců domorodých obyvatel z asi 160 zemí světa. Chybí mezi nimi však vysocí představitelé Spojených států, protože administrativa prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla na letošní ročník žádného neposlat.

Europoslanci z výboru pro životní prostředí (ENVI) podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Návrh českého europoslance Ondřeje Knotka (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu výbor odmítl. Knotek navrhoval plán Evropské komise zamítnout, podpořilo ho ale jen 33 europoslanců, zatímco 55 jich bylo proti. Alternativní kompromisní návrh frakce Evropské lidové strany (EPP), socialistické frakce (S&D), liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených získal podporu 55 europoslanců. O klimatickém cíli pro rok 2040 budou europoslanci znovu debatovat tento týden ve středu na plenárním zasedání EP v Bruselu, ve čtvrtek se pak bude hlasovat o postoji celého europarlamentu.

Evropská centrální banka (ECB) poprvé potrestala finanční ústav za jeho přístup ke klimatickým změnám. Španělské bance Abanca Corporación Bancaria vyměřila pokutu 187 650 eur (4,6 milionu Kč) za řízení rizik souvisejících právě se změnami klimatu, uvedla dnes agentura Bloomberg.

Na 50 000 politiků, diplomatů, vědců či ekologických aktivistů z asi 160 zemí se očekává na klimatické konferenci OSN COP30, která začíná v pondělí v brazilském městě Belém a potrvá do 21. listopadu. Místo vybrala brazilská vláda symbolicky - leží u ústí řeky Amazonky a na okraji deštného pralesa považovaného za plíce planety. I proto vláda pořádající země doufá, že světoví lídři po 30 letech klimatických konferencí začnou proměňovat sliby v činy.