Klimatický summit v Paříži 2015

Rok 2024 byl celosvětově nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 15,10 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok byl zároveň prvním kalendářním rokem, kdy byla průměrná globální teplota o 1,5 stupně vyšší než v předindustriálním období.

Rok 2024 se stal podle údajů Copernicus Climate Change Service (C3S) celosvětově nejteplejším rokem v historii měření a prvním kalendářním rokem, kdy průměrná globální teplota překročila 1,5 °C nad předindustriální úroveň. Službu C3S z pověření Evropské komise realizuje Evropské středisko pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF), jehož vědci sledují klíčové klimatické ukazatele a v roce 2024 zdokumentovali bezprecedentní denní, měsíční a roční teplotní rekordy. Hlavním faktorem extrémních teplot vzduchu a mořské hladiny zůstává změna klimatu způsobená člověkem. K neobvyklým teplotám pozorovaným v průběhu roku však přispěly i další faktory, jako je například jižní oscilace El Niño (ENSO).

Sedm z deseti lidí v Česku soudí, že Zelená dohoda pro Evropu přispívá k neúměrnému zdražování energií. V otázce souhlasu či nesouhlasu s dohodou je ale společnost rozdělená na dva stejně velké tábory. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Zelená dohoda pro Evropu, známá jako Green Deal, má nasměrovat Evropskou unii k dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Průměrná roční teplota České republiky v roce 2024 dosáhla podle ČHMÚ rekordních 10,3 °C a poprvé překonala 10 °C. Předchozí rekord z roku 2023 byl překonán o celých 0,5 °C. Tento nárůst nelze považovat za anomálii, ale potvrzení dlouhodobého oteplování, které v ČR probíhá přibližně rychlostí 0,36 °C za dekádu, varují experti z organizace Fakta o klimatu. ČR se tak od roku 1961 oteplila o +2,3 °C.

Neúnosná vedra, bouřky a záplavy. V roce 2024 byly miliardy lidí po celém světě vystaveny klimatickým podmínkám, jež boří rekord po rekordu. Lidé jsou svědky stále vyšších teplot, záplav, bouří, požárů a sucha. Závěry, které si z uplynulého roku můžeme odnést, jsou bezútěšné a do očí bijící: rok 2024 byl podle evropských klimatologů nejteplejším rokem od počátku měření. Toto prvenství mu ale možná moc dlouho nevydrží, píše agentura Reuters.

Loňský rok byl v Indii nejteplejším od roku 1901. Podle agentury AFP to dnes oznámil indický meteorologický úřad, podle něhož roční průměrná teplota v roce 2024 byla v zemi o 0,65 stupně nad dlouhodobým průměrem. Také čínská meteorologická data podle agentury Reuters ukazují, že loňský rok byl v Číně nejteplejším od doby, kdy úřady před více než šesti desetiletími začaly vést srovnatelné záznamy.

Extrémní počasí v hlavních oblastech, kde se pěstují chilli papričky, letos narušilo jejich odbyt, zvýšilo ceny a co je nejhorší - papričky ztrácejí pálivost a jsou jemnější. Podle vědců to není jednorázový jev, ale dlouhodobý trend, který ovlivňuje i další potraviny. Nepravidelné srážky zvyšují hořkost kávových směsí, zatímco kokosové ořechy mají méně výraznou chuť. Rostoucí teploty pak ovlivňují kvalitu a množství čínského zelí, které je hlavní ingrediencí oblíbeného korejského pokrmu kimči. Napsala to agentura Bloomberg.

V listopadu se konalo 10. pokračování mezinárodní konference Počítáme s vodou. Podtitulek konference tentokrát zněl Modro-zelená infrastruktura a kvalita vody. Za 10 let je vidět velký posun ve vnímání problematiky dešťové vody, která se z odborných témat stala běžnou součástí projektů a je vnímána i veřejností.

Vláda přijala minulý týden program na podporu investic pro klimaticky neutrální hospodářství. Jeho cílem je přilákat do Česka výrobu baterií, solárních panelů, elektrolyzérů či zařízení pro zachycování a ukládání uhlíku, řekl po jednání kabinetu ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). Podobný program podle něj mají i další evropské země.

Správu mechanismu uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má zajistit srovnatelné výrobní podmínky pro evropské a mimoevropské průmyslové podniky, budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa. Návrh zákona o uhlíkovém vyrovnání schválila vláda, vyplývá z výsledků jednání zveřejněných na internetu. Nyní návrh posoudí Sněmovna. Zákon se nezabývá samotným zavedením systému CBAM, které vychází z přímo účinného nařízení Evropské unie, pouze rozděluje kompetence spojené se systémem mezi jednotlivé české instituce.

Národní klimaticko-energetický plán je vrcholem alibismu, pokrytectví a bázlivosti. Na dnešní tiskové konferenci stínové vlády hnutí ANO to řekl její předseda Karel Havlíček. Vláda Petra Fialy (ODS) plán, který vymezuje základní body rozvoje takzvané zelené politiky a snižování emisí v České republice, schválila ve středu. Havlíček také řekl, že pokud bude hnutí ANO ve vládě, nezavede emisní povolenky pro domácnosti.

Schválený klimaticko-energetický plán ohrožuje podle podnikatelských komor konkurenceschopnost tuzemského průmyslu, protože mu chybí důkladnější analýza jeho dopadů na ekonomiku. Zástupci výrobců takzvané zelené energie a ekologické spolky naopak kvitovali předpokládaný rozvoj obnovitelných zdrojů, vláda však podle nich plně nevyužila jejich potenciál. Vyplývá to z jejich komentářů pro ČTK.

Vláda schválila národní klimaticko-energetický plán, který vymezuje základní body rozvoje tzv. zelené politiky a snižování emisí v ČR. Na dnešní tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Plán počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě ze současných 18 procent na 30 procent nebo s odklonem od uhlí nejpozději do roku 2033. Nezahrnuje zatím naopak kontroverzní rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu, které chystá EU. Investice do roku 2030 by měly činit až 2,8 bilionu Kč.

K energeticko-klimatickému plánu, který dnes schválila vláda, chybí podle Hospodářské komory ČR (HK) analýza ekonomických dopadů. Komora se kvůli tomu obává případného ohrožení konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu. Generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP) Daniel Urban ČTK řekl, že například cíl, který si plán klade v úsporách energií, je podle něj nerealistický.

Letošní rok se v Německu stane nejteplejším od začátku plošného měření v roce 1881, uvedli dnes podle agentury DPA němečtí meteorologové. Jasné to je už teď - dva týdny před koncem roku.

Vláda se na středečním jednání po půl roce vrátí k národnímu klimaticko-energetickému plánu. Aktualizovaný dokument počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě z 18 procent na 30 procent do roku 2030 či s ukončením spalování uhlí nejpozději do roku 2033. Z materiálu naopak oproti dřívější verzi vypadla část o systému emisních povolenek na paliva, což by zdražilo benzin. Vyplývá to z návrhu plánu, který má ČTK k dispozici.

Podmínky pro pěstování řady plodin se v některých částech Česka zhoršují a budou zhoršovat s postupujícími dopady klimatické změny, avšak jinde ve světě to bude ještě rychlejší. Proto může být v ČR nadále výhodné pěstovat například pšenici i při větším riziku sucha, protože někde už ji nevypěstují vůbec, nebo s horšími výsledky. Čeští zemědělci tak mohou na globálním trhu stále uspět, řekl ČTK bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Zemědělcům podle něj nezbývá, než se co nejrychleji adaptovat na měnící se klimatické podmínky.

Pravidelné sledování emisí požárů v přírodním prostředí, které v průběhu roku 2024 prováděla služba Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS), poukázalo na významnou aktivitu v několika regionech po celém světě. V Severní a Jižní Americe došlo v průběhu roku k obzvláště intenzivním požárům, které zasáhly zejména mokřady Pantanal, Amazonii, Kanadu a západ USA. Nadprůměrné emise požárů zaznamenala také východní Eurasie, včetně oblasti za polárním kruhem.

Britská chemická skupina INEOS bude spolu se svými partnery investovat do projektu na skladování oxidu uhličitého (CO2) u Dánska. Projekt nazvaný Greensand Future by mohl být prvním projektem svého druhu v EU, který zahájí provoz. Oznámila to společnosti INEOS, jejímž vlastníkem je britský miliardář Jim Ratcliffe.

Globálně druhý nejteplejší listopad v historii měření potvrzuje očekávání nejteplejšího roku 2024, uvedla v pátek meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Zároveň ve svém pravidelném měsíčním bulletinu informovala, že letošní listopad byl nejteplejší v historii po listopadu 2023. Listopad 2024 byl druhým nejteplejším listopadem v historii měření na světě s průměrnou přízemní teplotou vzduchu 14,10 stupňů Celsia, což je o 0,73 stupně Celsia více, než byl průměr pro měsíc listopad v letech 1991-2020. Zároveň byl letošní listopad o 1,62 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období.

Hluboká proměna evropské energetiky související se změnou klimatu a cílem snižovat emise skleníkových plynů dopadá obzvlášť významně na regiony, které mnoho let spoléhaly na fosilní paliva a především těžbu uhlí. Jedním z takových míst je i historicky průmyslové město Jiříkov v Ústeckém kraji, které se dnes potýká s výrazným odlivem především mladé populace. Také tady nabízí projekt LIFE příležitost pomoci s rozvojem lokality a modernizací energetiky na čisté zdroje. Evropské vize energetické transformace se tak uplatňují v terénu a skrze zapojení konkrétních obcí a lidí nabývají hmatatelných kontur.

Zahrada efektivně pracuje s vodou, půdou, vegetací i technologiemi. Kombinací technických a přírodních prvků vzniká vkusný i udržitelný prostor.

Extrémní jevy, jako jsou vysoké teploty, povodně nebo vichřice, jsou v posledních letech stále častější. Proto se vědci ze Zahradnické fakulty MENDELU zaměří na výzkum negativních dopadů extrémů počasí ve velkých městech. Na základě vyhodnocení stávající situace budou schopní navrhnout funkční řešení, díky kterým bude možné počet extrémních jevů do budoucna snížit. Na projektu spolupracují s Českým hydrometeorologickým ústavem a dalšími partnery.

Česko vypouští příliš mnoho emisí skleníkových plynů, uvedl spolek Klimatická žaloba. Nechal si vypracovat dvě zahraniční vědecké studie od expertů z univerzity v Manchesteru a Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA). Studie tvrdí, že Česko už vyčerpalo svůj takzvaný zbývající uhlíkový rozpočet nebo ho v následujících třech letech vyčerpá. Jde o množství oxidu uhličitého, které může lidstvo ještě vypustit do atmosféry, aniž překročí hranici oteplení planety s nezvratnými následky.

Administrativní budova Kloboucké lesní slouží jako laboratoř firmy, kde ukazují, jak lze přistupovat k udržitelnému stavitelství a dřevostavbám.

Klimatický zpravodaj Českého rozhlasu Jan Kaliba se stal letošním laureátem Ceny za komunikaci změny klimatu, kterou každoročně udělují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. Organizátoři letos poprvé udělili také cenu Inspirace ze zahraničí, kterou získala zpravodajka BBC v Nizozemsku Anna Holligan.

Celosvětové tempo snižování uhlíkové stopy v roce 2023 zpomalilo na 1 %. Stanovené cíle vedoucí k oteplení Země maximálně o 1,5 °C do roku 2050 se tak při podobném tempu snižování emisí skleníkových plynů nepodaří splnit. V ČR tempo snižování dosáhlo 8,7 % a bylo jedno z nejrychlejších na světě.

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost spolku Klimatická žaloba, který spolu s dalšími organizacemi a lidmi žádal po českých ministerstvech konkrétnější a důslednější opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. Potvrdil tak verdikt Městského soudu v Praze, na druhou stranu však uznal, že stát by mohl postupovat rychleji. Rozhodnutí je dostupné na úřední desce. Zástupci spolku ČTK sdělili, že se proti rozhodnutí budou bránit ústavní stížností.

Syntetický velrybí trus, to nezní, nevypadá ani nevoní vábně. Pro ekosystém oceánů by ale přídavky této podivné substance mohly změnit mnoho k lepšímu. Hnojením by se totiž podpořil růst fytoplanktonu, a s ním i jeho schopnost vázat atmosférický uhlík. Přes umělé velrybí výměšky se dá bojovat s klimatickou změnou.

Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (Czech BCSD) vydala oficiální český překlad „Protokolu o skleníkových plynech - standard pro korporátní účetnictví a výkaznictví“ (Korporátní standard GHG Protokolu). Tento základní dokument pro kontrolu emisní stopy a měření emisí skleníkových plynů byl přeložen do českého jazyka na základě licenční smlouvy se Světovým institutem zdrojů (WRI) a Světovou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj (WBCSD). Jedná se o první oficiální překlad tohoto standardu vydaného již před více než dvaceti lety do češtiny – dokumentu, který má zásadní význam pro podporu dekarbonizačních aktivit českých firem a organizací.

Světové státy se na klimatické konferenci OSN COP29 v Ázerbájdžánu po dlouhém vyjednávání dohodly na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Jedná se o financování ve výši 300 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu Kč) ročně do roku 2035, které poskytnou bohaté státy. Zatímco představitelé chudých zemí dohodu kritizují jako málo ambiciózní či přímo žalostně nedostatečnou, podle zástupců Británie, OSN nebo Evropské unie jde o krok vpřed, píší média.

Účastníci konference OSN o změně klimatu COP29 se dohodli na pravidlech globálního trhu pro nákup a prodej uhlíkových povolenek. Podle zastánců obchodu s povolenkami to přinese miliardy dolarů pro nové projekty na pomoc v boji proti globálnímu oteplování, uvedla agentura Reuters. Dohoda, která byla uzavřena zhruba deset let po zahájení mezinárodních rozhovorů o vytvoření globálního trhu, se netýká hlavní otázky financování opatření v oblasti klimatu. Je však zatím jediným významnějším bodem, na kterém se členové konference dokázali shodnout. Mnoho delegátů po jejím schválení tleskalo.

Návrh, který dnes předložilo předsednictví konference OSN o změnách klimatu v ázerbájdžánské metropoli Baku, čelí kritice ze všech stran, uvedla agentura Reuters. Na konferenci COP29 není v poslední plánovaný den vidět pokrok ohledně dohody o finančních závazcích nejbohatších vůči nejzranitelnějším, uvedla agentura AP. Konference by měla skončit dnes večer, ale pravděpodobně se protáhne, míní agentura DPA.

Státy, které se účastní konference OSN o změnách klimatu COP29 v ázerbájdžánské metropoli Baku, dnes zvýšily tlak samy na sebe tím, že vstoupily do posledního plánovaného dne bez viditelného pokroku ve svých hlavních cílech, napsala ráno agentura AP. Očekává se, že se konference v Baku protáhne do víkendu, včetně vyčerpávajících nočních jednání, poznamenala agentura DPA.

Ženy a dívky nesou hlavní tíhu klimatické krize a často navrhují řešení, přesto na COP29 zasedá mezi 78 světovými lídry pouze 8 žen. Ačkoli se konference COP snaží být inkluzivním summitem, jednací stůl zůstává daleko od rozmanitosti.

Místo demolice a nové výstavby raději rekonstrukce, řekli si v Paskově. Výsledkem je úsporná a ekologická administrativní budova.

Většina Čechů si stále myslí, že pokud lidé rychle nezmění návyky, čeká zemi ekologická katastrofa. V porovnání s rokem 2021 ale takto smýšlejících ubylo o šest procentních bodů na 67 procent. Celosvětově jsou o ekologické katastrofě v případě neměnnosti návyků obyvatel přesvědčeny čtyři pětiny občanů. Zhruba třetina lidí v ČR i na světě si ale myslí, že je příliš pozdě na to, aby se se změnou klimatu něco udělalo. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Ipsos, která zpracovala data od více než 50 000 respondentů z 50 zemí světa. ČTK má výsledky k dispozici.

Válka Ruska proti Ukrajině je i ekologickou katastrofou, poukázala na klimatické konferenci OSN COP29 v Baku ukrajinská ministryně životního prostředí. Vyjednávači na konferenci se mezitím pracně pokoušejí dosáhnout dohody o zvýšení finančních příspěvků bohatých států chudým zemím, zatímco drahota v Baku podle tisku způsobuje, že nedostupnou se pro ty nejchudší stává i sama účast na konferenci.

Vláda v Ekvádoru dnes zavedla krizový stav v reakci na pokračující extrémní sucho a lesní požáry, které na jihu země jen tento měsíc spálily přes 100 kilometrů čtverečních vegetace. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Krizový stav vyhlášený na 60 dní umožní mobilizovat dodatečné prostředky na mimořádná opatření.

Letošní doba s teplotou nad pět stupňů Celsia, která je klíčová pro vývoj vegetace, byla o čtvrtinu delší, než je průměr za léta 1961 až 2020, vyplývá z dat, která na síti X zveřejnil klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe Pavel Zahradníček. Jde o rekordní hodnoty, které měly vliv na projevy přírody především na jaře, ale i později během roku. Rekordně brzy rašily a kvetly mnohé druhy stromů, ptáci kladli dříve vejce, velmi brzy se objevili škůdci a brzký nástup vegetace způsobil také časný nástup sucha, popsala pro ČTK důsledky bioklimatoložka z CzechGlobe Lenka Bartošová.

Ekologičtí aktivisté čelili na konferenci OSN o ochraně klimatu COP29 v Baku omezením, která komplikovala protesty. K většině světových lídrů se tak protestní slogany a projevy prakticky nedostaly. Jednání se totiž konala v místnostech bez oken a prostory vyhrazené pro aktivisty se nacházely mimo centra jednání, uvedla agentura AP.

Komplexní přístup k plánování a péči o zeleň dělá z Úval město budoucnosti - připravené na klimatické výzvy i inspirativní pro další radnice.

Budoucnost evropské zelené politiky se na první pohled může zdát nejistá. Diskuze na konferenci Bold Future o udržitelné budoucnosti Česka pořádané expertní skupinou Frank Bold ale ukázaly, že pro mnohé podnikatele jsou udržitelná opatření a zmírňování dopadů na životní prostředí a společnost už nedílnou součástí obchodní strategie. Ekonomicky se jim totiž vyplácí. Směřování Evropy k bezemisní ekonomice tak podle účastníků konference nezvrátí ani povolební změny v Evropském parlamentu a Evropské komisi, ani druhý prezidentský mandát Donalda Trumpa.

Argentina náhle odvolala svou delegaci z klimatické konference OSN COP29 v Ázerbájdžánu. Šéf unijní diplomacie kritizoval výpady prezidenta hostitelské země Ilhama Alijeva proti Francii a Nizozemsku, po kterých francouzská ministryně zrušila svou účast v Baku, oznámily dnes tiskové agentury. V Tádžikistánu za posledních 30 let zmizela více než tisícovka ledovců kvůli rychlejšímu tání vinou klimatických změn, varoval mezitím v Baku ministr energetiky středoasijské země.

Česká republika je jednou ze 13 zemí, kterým Evropská komise vytýká, že stále ještě do Bruselu neposlaly finální verzi svého národního energeticko-klimatického plánu. Komise proto s Prahou zahájila řízení pro porušení unijního práva (takzvaný infringement), stojí v prohlášení unijní exekutivy. Jeho první fází je zaslání dopisu s příslušným upozorněním. Ministerstvo průmyslu a obchodu k tomu dnes uvedlo, že o dokumentu se dále jedná a cílem je ho schválit co nejdříve.

Téměř polovině tropických druhů korálů, které tvoří korálové útesy, hrozí vyhynutí. Uvádí to zpráva Mezinárodního svazu ochrany přírody (UICN). Na vině je podle vědců klimatická změna způsobená člověkem.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyčlenilo 800 milionů korun na obnovu a tvorbu remízů, mezí, stromořadí, mokřadů a dalších krajinných a vodních prvků. Vlastníci a správci pozemků mohou o dotace žádat od středy 20. listopadu. Peníze jsou určené na projekty dražší než pět milionů korun.

Zástupci řady zemí světa dál marně hledají shodu ohledně nutného omezení používání fosilních paliv. Na konferenci OSN o klimatu COP29 v ázerbájdžánském Baku tak italská premiérka Giorgia Meloniová podle agentur žádala "realistický pohled" a připomínala, že růst světové populace zvýší poptávku po energiích, a tak k zásobám fosilních paliv stále neexistuje alternativa.

Začíná Vysokoškolská stávka za klima. Tento týden proběhnou v Praze, Brně a Olomouci studentské protesty. Kromě demonstrací budou jejich součástí i přednášky a debaty. Studující chtějí upozornit, že zvyšující se životní náklady a nedostupné bydlení stojí v přímém kontrastu s rostoucími zisky fosilních miliardářů. Požadují konec rostoucí moci oligarchie v České republice a větší přístup občanů k politickým rozhodovacím procesům.

Inovace, mezinárodní spolupráce a globální činy jsou klíčem k řešení klimatické krize, prohlásil dnes český premiér Petr Fiala na konferenci OSN o změně klimatu COP29 v Baku. Zároveň nabídl sdílet českou pozitivní zkušenost s jadernou energetikou, kterou označil za bezpečný zdroj velmi čisté energie. ČTK má k dispozici přepis Fialova projevu.