Klimatický summit v Paříži 2015

Několik stovek lidí se dnes zúčastnilo veřejného projednání návrhu oblastí pro zóny k rychlejší výstavbě obnovitelných zdrojů energie v Česku. Akce v budově Radiopaláce na pražských Vinohradech trvala téměř 12 hodin, skončila krátce před 22:00. Úředníci z několika ministerstev během dopoledne představili detaily dokumentu a jeho zpracování, odpoledne pak odpovídali na desítky dotazů veřejnosti. Drtivá většina účastníků záměr kritizovala jako nesmyslný, debata tak byla místy velmi rušná a plná emocí, obešla se ale bez výraznějších excesů.

Koaliční rada, tedy zástupci vládních stran a hnutí ANO, Motoristé a SPD, včera v podvečer jednala v sídle vlády o takzvaných akceleračních zónách. Jde o oblasti, kde mohou snáze vznikat větrné elektrárny. Přišel s nimi loni schválený zákon, který předložila ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Jednání se týkalo i pozměňovacího návrhu vládního zmocněnce a poslance za Motoristy Filipa Turka, který dává obcím větší pravomoci při plánování výstavby větrných elektráren. Novinářům to po jednání řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Předseda SPD Tomio Okamura nepovažuje jednání za ukončená.

Na začátku května 2026 byla spuštěna aplikace Indikátor přívalových povodní (FFI). Český hydrometeorologický ústav ji spouští každoročně zhruba na přelomu dubna a května, a to vždy v závislosti na prvním možném výskytu významnějších přívalových srážek. V průběhu letošního jara se bohužel mnoho srážek nevyskytlo, a tak první srážkově zajímavější epizoda i s výskytem bouřek proběhla až v minulém týdnu.

Inovativní řešení pro nakládání s odpady, školní klimatické zahrady, udržitelná obec, farmářská škola a satelitní data k analýze stavu stromů jsou finalisté soutěže E.ON Energy Globe, které dnes představila společnost E.ON. Hlasovat pro jednotlivé projekty mohou lidé na webu soutěže do konce srpna. Vítěze 18. ročníku, který získá 500 000 korun na další rozvoj, organizátoři vyhlásí 5. září na ekofestivalu v Českých Budějovicích.

Zastupitelé Zlína nesouhlasí s vládním návrhem akcelerační zóny pro stavbu fotovoltaické elektrárny ve Zlíně-Malenovicích. Dnes schválili materiál, ve kterém nesouhlasí s vymezením oblasti a návrhem územního opatření pro tuto akcelerační zónu. Požadují také vynětí oblasti z návrhu změny územního rozvojového plánu.

Zlínský kraj připomínkuje návrh akceleračních oblastí pro výstavbu větrných a solárních elektráren. Kraj své podněty odešle ministerstvu pro místní rozvoj ve čtvrtek a požaduje, aby byly v návrhu zohledněny, sdělila ČTK mluvčí hejtmanství Soňa Ličková. Změny se týkají oblastí Býškovice, Kunovice, Kelč a Lukoveček. Kraj v připomínkách zmiňuje nedostatečné zohlednění důležitých dopravních a technických koridorů, které jsou součástí krajských zásad územního rozvoje, uvedla mluvčí.

Emise skleníkových plynů vyprodukované českou ekonomikou ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku klesly o 0,6 procenta. Jde o třetí nejlepší výsledek z EU. Uvedl to unijní statistický úřad Eurostat. Nejvíce z EU emise redukovalo Finsko, a to o 3,2 procenta.

Polský euroskeptický prezident Karol Nawrocki chce, aby se v Polsku konalo referendum o klimatické politice Evropské unie známé jako Green Deal. Návrh Nawrockého, který má blízko k národněkonzervativní opozici, musí podpořit Senát, kde mají ale většinu strany proevropské vládní koalice.

Obce by mohly získat větší pravomoci při plánování výstavby větrných elektráren. Pozměňovací návrh ke koaliční novele stavebního zákona podal dnes poslanec Motoristů a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek. Úprava podle zdůvodnění reaguje na obavy obcí z nekontrolovatelného budování větrných elektráren v jejich bezprostřední blízkosti. Uplatnit ji bude moci při druhém sněmovním čtení stavební novely, které se uskuteční nejdříve koncem května.

Shodou okolností v době, kdy se NP České Švýcarsko potýkalo s dalším požárem, vědci dokončili unikátní čtyřletý výzkum, který ukazuje, jak se les po požáru obnovuje v nečekaně pestré mozaice. Tím, že shoří místy silná vrstva hrabanky, umožní semenům lépe klíčit. Přes popadané jehličí se totiž k půdě před tím nedostala.

Kapacita společných obnovitelných zdrojů energie a baterií v Evropě vzroste do roku 2030 o více než 450 procent. Nejatraktivnější zemí pro výstavbu projektů bude Německo. Podle agentury Reuters to zjistila analýza společnosti Aurora Energy Research.

Liberecký kraj má připomínky k návrhu tzv. akceleračních zón pro výstavbu fotovoltaických a větrných elektráren, který představilo v polovině dubna ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Dokument vykazuje vážné odborné i procesní nedostatky a v navržené podobě je pro kraj nepřijatelný, řekl ČTK po dnešním mimořádném jednání krajských radních hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Radnice v nizozemském hlavním městě Amsterodamu nechala odstranit ze svých reklamních ploch poutače na masné produkty, lety či auta se spalovacími motory. Uvedla to stanice BBC s tím, že nová regulace začala platit se začátkem měsíce května. Radnice opatření zdůvodňuje klimatickou politikou.

Hlavní město Praha pořádá od listopadu 2024 seriál dialogů politiků, expertů, zástupců neziskového sektoru a občanské společnosti na konkrétní témata Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030 s názvem Pražský klimatický dialog. Tato setkání probíhají jednou za čtyři měsíce v prostorách Centra architektury a městského plánování CAMP od 16 do 18 hodin. Ve středu 25. března proběhl již pátý dialog, na kterém se diskutovalo o tématu udržitelné energetiky.

Stav českého životního prostředí si loni meziročně polepšil z devatenáctého na desáté místo v Evropské unii. Na přednější pozice se ČR posunula zejména díky snižování emisí oxidu uhličitého (CO2) či vyšší míře recyklace. Vyplývá to z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví, který je společným projektem portálu Evropa v datech, České spořitelny a Sociologického ústavu AV ČR. Od prvního ročníku v roce 2022 se ČR posunula o 13 příček, uvedli zástupci projektu.

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních 30 let výrazně oteplila – ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za dekádu. Nejrychlejší změny jsou přitom patrné v dubnu, kdy se teplota vody každých deset let zvyšuje dokonce o 1 stupeň. Unikátní studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří spolupracovali s podniky Povodí Labe, Moravy a Vltavy, potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a oteplováním klimatu a upozorňuje na možné dopady na kvalitu vody, výskyt sinic i hospodaření v nádržích.

Mezinárodní tým vědců pod vedením Marka Stibala a jeho týmu kryosférické ekologie (CryoEco) z Přírodovědecké fakulty UK přináší v nové studii důkaz o původu metanu uvolňujícího se zpod Grónského ledovce: je jím rozklad organické hmoty nahromaděné během teplejšího období zvaného Holocénní klimatické optimum, které skončilo před zhruba čtyřmi tisíci lety. Výsledky studie tak ukazují, že Grónský ledovec je velmi citlivý i k poměrně mírným a krátkým změnám klimatu.

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.

Klimatická změna rozhýbala Středozemní moře. Téměř polovina komerčně významných ryb během dvou desetiletí změnila svůj areál výskytu, což zasahuje rybáře, ekosystémy i rovnováhu regionu.

Je to něco jako internetová seznamka. Akorát že pro odpady. Tržiště Cyrkl propojuje firmy, které mají odpadní materiály, s těmi, které je dokážou využít. Obchodovat tu lze s druhotnými surovinami i vedlejšími produkty výroby a všemi typy recyklátů. Nejčastěji se na tržišti Cyrkl obchoduje s plastovými materiály a obaly pro opětovné použití jako jsou krabice, sudy nebo dřevěné palety.

Výzkumníci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati (UTB) dokončují on-line software, který umožní obcím, městům i veřejnosti sledovat dopady klimatických změn v daném regionu. Software bude volně dostupný. Výzkumníci v projektu SatKlima využívají evropská satelitní data k monitorování stavu vegetace v městském prostředí, sdělila dnes ČTK mluvčí zlínské univerzity Petra Svěráková.

Za letošní březen a duben spadlo dohromady v Česku nejméně srážek za celé sledované období od roku 1961. Oznámil to dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na síti X. Za oba měsíce napršelo v průměru celkem jen 32 milimetrů vody, tedy 32 litrů na metr čtvereční. Nedostatek vláhy se podle meteorologů projevuje jak ve svrchní vrstvě půdy, tak i na hladinách podzemních vod.

Rychlý nástup jara a zároveň náhlý návrat mrazů letos může lidem ztížit líbání pod rozkvetlými třešněmi na 1. máje. Třešně už totiž místy odkvetly a někde zase květy poškodily nynější noční mrazy. Vyplývá to z tiskové zprávy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Především v nížinách už budou stromy pravděpodobně odkvetlé.

Evropský parlament schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.

Aktuální situace se z hlediska ochrany lesa jeví jako příznivá. Sledujeme další pokles kůrovcových těžeb, poškození abiotickými činiteli bylo nejnižší od roku 2014, období sucha v posledních letech přicházejí spíše ve druhé polovině vegetačního období, kdy neovlivňují zdravotní stav dřevin, jejich růst a také bionomii škůdců tak jako v jarních měsících.

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem, loni zaznamenalo nadprůměrné roční teploty zhruba 95 procent kontinentu. Rychlé oteplování v Evropě podle expertů také snižuje sněhovou a ledovou pokrývku. Ledovce ve všech evropských regionech zaznamenaly celkový úbytek hmoty, Island evidoval dokonce druhý největší úbytek ledovců v historii měření. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to dnes uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.

Jak se hasí obří požáry ve volné přírodě a jaké poznatky se mohou hodit, si vyslechli účastníci brněnské konference, na níž přednášeli Američané, kteří se dlouhou profesní kariéru věnují právě požárnímu managementu v národních parcích USA. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe nejsou všechny zkušenosti zcela přenositelné, ale pomáhají například českým hasičům při zahraničních misích v jižní Evropě a také ukazují, jak se mění požáry v souvislosti s klimatickou změnou, která je může činit méně předvídatelnými a intenzivnějšími, řekl Trnka ČTK.

Město Milovice na Nymbursku podá připomínky k návrhu takzvaných akceleračních zón, které mají přispět k urychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie. Oblast zahrnuje plochu bývalého letiště na Božím Daru a blízké okolí na území obcí Milovice a Straky. ČTK to řekl starosta Milovic Milan Pour (ANO). Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) tam počítá s výstavbou fotovoltaických elektráren na ploše téměř 212 hektarů s odhadovaným maximálním instalovaným výkonem 205,3 MWp (megawatt-peak).

Nejsilnější meteorologický jev El Niňo za posledních deset let bude mít ve druhé polovině roku v Asii za následek více veder a sucha. Varují před tím podle agentury Reuters meteorologické předpovědi. Zasáhne to úrodu plodin a dodávky potravin v době, kdy se zemědělci potýkají s nedostatkem hnojiv a vysokými cenami paliv v důsledku války v Íránu, upozorňuje agentura.

Zdravá půda, odolná krajina či návrat opylovačů jsou cíle, ke kterým má směřovat nový Národní plán na obnovu přírody. Jeho první pracovní návrh představilo ministerstvo životního prostředí. Dokument má být podle něj klíčovým nástrojem pro zlepšení stavu české krajiny a veřejnost k němu nyní může posílat připomínky. Ministerstvo to uvedlo na svém webu.

Z peněz Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) bylo zatím podpořeno 222 projektů zaměřených na obnovu zeleně a vody ve městech a obcích. Celkem šlo na jejich podporu 4,8 miliardy korun z více než 8,7 miliardy Kč, které Evropská unie vyčlenila na zelenou infrastrukturu v programovém období mezi lety 2021 až 2027. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) o tom informovalo v tiskové zprávě.

Technická správa komunikací (TSK) vysadila do ulice V Cibulkách v Praze 5 Košířích 23 stromů. Jde o druhy, které nejsou v ČR zcela typické. Měly by lépe zvládat horké počasí a sucho. Jsou součástí projektu, při němž bude TSK 15 let testovat 30 druhů stromů, aby zjistila, kterým se v městském prostředí nejlépe daří. Městská firma plánuje vysadit celkem 900 takzvaně klimaticky odolných stromů, od roku 2022 jich zasadila asi 300.

Počet kůrovcových těžeb v ČR nadále klesá, ubývá také poškození lesů způsobené sněhem, suchem či větrem. Na tiskové konferenci to řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a Lesní ochranné služby. Ačkoliv se aktuální stav lesů vyvíjí příznivě, upozorňuje ústav před klimatickými výkyvy, které mohou opět přispět k oslabení lesů.

Ekosystémy, zemědělství a živobytí více než miliardy lidí jsou ohroženy v důsledku stále častějších extrémních veder. Varuje před tím zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), zveřejněná dnes u příležitosti Dne Země. Upozorňuje, že následky veder silně trpí hospodářská zvířata i rostliny. V některých regionech světa přitom hrozí 250 dní nesnesitelných veder ročně, varují organizace.

Ralsko na Českolipsku připravuje připomínky k návrhu takzvaných akceleračních zón, které mají přispět k urychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie. ČTK to řekl starosta Miloslav Tůma (ANO). V bývalém vojenském prostoru Ralsko počítá ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v výstavbou fotovoltaických i větrných elektráren, už dnes je ale lokalita solárními panely hodně zastavěná a místním se to nelíbí.

Vládou navrhované akcelerační zóny, které mají v České republice urychlit výstavbu větrných elektráren, narážejí ve Zlínském kraji na nesouhlas samospráv. Někteří starostové dotčených obcí, které ČTK oslovila, mají obavy z hluku, který větrníky produkují. Argumentují například i ochranou ptactva. Ze zveřejněných dokumentů vyplývá, že stát počítá ve Zlínském kraji s možným vznikem pěti akceleračních oblastí pro výrobu elektřiny z větrné energie, tři z nich zasahují i do sousedního Olomouckého kraje.

Evropská komise (EK) schválila Německu, Bulharsku a Slovinsku podporu průmyslu. Německo může podpořit své podniky částkou 3,8 miliardy eur (92,5 miliardy Kč), Bulharsko 334 milionů eur (8,1 miliardy Kč) a Slovinsko 90 milionů (2,2 miliardy Kč) za účelem dočasného snížení cen elektřiny v energeticky náročných odvětvích. Evropská exekutiva to dnes uvedla v tiskové zprávě.

Samosprávy se zúžením seznamu akceleračních zón, které umožní rychlejší povolení stavby větrných a solárních elektráren, počítaly. Většina samospráv obnovitelné zdroje podporuje, největší motivací pro ně je zlevnění ceny elektrické energie pro obec a místní obyvatele, uvedlo Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR).

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (přes 1000 korun) za tunu CO2, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP). Systém ETS 2 je druhou fází evropského systému obchodování s emisními povolenkami, podle původního návrhu se týká silniční dopravy a budov. Úpravy navržené EP mají posílit ochranu domácností před výraznými cenovými výkyvy emisních povolenek.

Vládou navrhované akcelerační zóny, které mají v Česku urychlit výstavbu větrných elektráren, narážejí v Moravskoslezském kraji na odpor i praktické překážky. Anketa mezi starosty dotčených obcí na Opavsku a Bruntálsku ukazuje, že cesta povede přes složitá jednání s místními. Obávají se hlavně hluku, někteří argumentují i ochranou vzácných dravců, vyplývá z jejich vyjádření pro ČTK.

Dočasný fond pro dekarbonizaci, který nedávno navrhla Evropská komise, má několik nedostatků, uvedl ve svém stanovisku Evropský účetní dvůr (EÚD). Fond byl podle EK navržen tak, aby poskytoval finanční podporu evropským společnostem při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a ulevil firmám, které mají vysoké náklady na emisní povolenky. Auditoři ale varovali před množstvím nejasností a rizik.

Výběr oblastí pro zóny k urychlené výstavbě obnovitelných zdrojů energie v Česku představí zástupci vlády v Praze 15. května. Připomínky budou moci kraje, obce i veřejnost následně uplatnit do 1. června včetně. Vyplývá to z dokumentů zveřejněných na webu ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Návrh aktuálně zahrnuje 94 míst, ve kterých má být možné v jednodušším povolovacím řízení chystat stavby větrných a solárních elektráren. Z dříve vytyčených 110 nakonec úřad vypustil 16 lokalit. Celý seznam lze najít na webu MMR.

Antarktida, největší poušť planety Země, se mění rychleji, než jsme si donedávna připouštěli. S rostoucími teplotami přibývá deště na úkor sněhu. A právě tento jev zásadně narušuje stabilitu ledovců i křehké polární ekosystémy.

Mapu s návrhem zón, ve kterých má být možné v jednodušším povolovacím řízení chystat stavby větrných a solárních parků, zveřejní ministerstvo pro místní rozvoj k připomínkování v úterý. Po jednání se zástupci samospráv to řekla ministryně Zuzana Mrázová (ANO). Celková rozloha plochy se zmenšila podle vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka (za Motoristy) šestkrát oproti původním plánům minulého kabinetu. Veřejné projednávání návrhu má trvat zhruba dva měsíce. Vzhledem k unijním termínům má být podle Turka legislativa hotova do konce srpna.

Po dopadech války na Blízkém východě a globálních problémech s hnojivy by mohl k růstu cen potravin přispět i neobvykle silný jev El Niño ke konci letošního roku. Předpoklad, že se jev nazývaný super El Niño skutečně objeví, zhoršuje vyhlídky na sklizeň kakaových bobů, stolních olejů, rýže nebo cukru. Uvedl to server americké televize CNBC.

Zatímco svět hledá cesty, jak snížit emise oxidu uhličitého, vědci z českého Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK) ukazují, že řešení máme částečně přímo pod nohama. Dlouhodobě chráněné louky ukládají významně více uhlíku do půdy než intenzivně obhospodařované travní porosty. Nová studie přináší důležité poznatky pro ochranu klimatu i biodiverzity.

Současné ochlazení s nočními mrazy zřejmě zatím nadělalo v ovocných sadech jen lokální škody. Dnešní ráno bylo dosud nejmrazivější, teploty v sadech nejčastěji klesly k minus třem až minus pěti stupňům Celsia. Zasaženy mohly být meruňky, broskve, švestky a třešně, a to na Moravě a ve východní polovině Čech. Na přesnější hodnocení škod je ještě brzy, řekl ČTK předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Riziko poškození mrazy bude trvat zhruba do poloviny května.

V posledních letech je lidská společnost konfrontována s projevy dlouhodobých změn klimatu, jako je zvyšování průměrné roční teploty při téměř setrvalých úhrnech srážek. Současně se čím dál častěji vyskytují klimaticky extrémní události v podobě přívalových dešťů či dlouhotrvajícího sucha. Celkový úhrn srážek by měl dle prognostických modelů mírně vzrůst (o 10–13 % do roku 2100), avšak počet dní se srážkami se pravděpodobně sníží, zejména v letním období. To ukazuje na zvýšené riziko přívalových dešťů a povodní. Výzkumníci proto hledají možnosti, jak tlumit povodňové vlny.

Ovocné stromy, z nichž mnohé jsou v nížinách již několik dnů v plném květu a ve středních polohách mohou rozkvétat, ohrozí především v pátek ráno, ale také v sobotu a v neděli mráz. Na jižní Moravě, kde kvetou meruňky a broskve a rozkvétají třešně, očekávají meteorologové teploty kolem nuly. Výrazněji pod nulou může být na Vysočině, v Beskydech či na Šumpersku, uvedli odborníci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe, kteří spravují web Agrorisk.

Evropská komise (EK) poprvé oznámila cenu takzvaného uhlíkového cla (CBAM) na produkty ze zemí mimo Evropskou unii. Pro první čtvrtletí letošního roku clo stanovila na 75,36 eura (1849 Kč) za tunu CO2. Komise o tom dnes informovala na svých stránkách. Mechanismus uhlíkového vyrovnání platí od začátku letošního roku a jeho cílem je zajistit srovnatelné výrobní podmínky pro evropské a mimoevropské průmyslové podniky.