Klimatický summit v Paříži 2015

Na západě Islandu se včera lidé slavnostně loučí s ledovcem, který se v důsledku klimatických změn ztenčil natolik, že v roce 2014 jako první na ostrově zanikl. Odhalení pamětní desky připomínající někdejší ledovec Okjökull se zúčastní i islandská premiérka Katrín Jakobsdóttirová, ministryně životního prostředí Gudmundur Ingi Gudbrandssonová či bývalá irská prezidentka Mary Robinsonová, napsal server BBC.

Z diskuzí na sociálních sítích a pod články by se mohlo zdát, že každý je odborníkem na klimatickou změnu. Zcela jistě tomu tak nebude. Ale každý si může své znalosti otestovat v online testu, který připravili odborníci z NASA.

Švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová se dnes vydá z přístavu Plymouth na jihozápadě Anglie na plavbu přes Atlantik, kde se chce v září zúčastnit klimatického summitu v newyorském sídle OSN. V prosinci ji pak čeká světová konference o ochraně ovzduší v Chile.

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) minulý týden v Ženevě zveřejnil novou zprávu, zaměřenou na půdu, krajinu a zemědělství. Po loňské zprávě o možnostech, jak zabránit oteplení planety o více než jeden a půl stupně Celsia, jde o další naléhavé varování vědců, že bez zásadních řešení v produkci potravin a péči o krajinu nebude možné splnit požadavky Pařížské klimatické dohody ani zajistit dostatek potravin pro světovou populaci.

Čeští zemědělci odmítají kampaň, v níž jsou chovy prasat a skotu označovány jako výrazní producenti skleníkových plynů s podílem na globálním oteplování. Impulzem byla nedávno zveřejněná zpráva panelu OSN o podílu zemědělství na tvorbě oxidů uhlíku a dusíku a metanu. Kvůli globální výzvě se také v ČR objevují návrhy na redukci prasat a krav, řekl šéf krajské agrární komory Jaroslav Šíma. Jejich stavy se přitom podle něj za 30 let snížily o dvě třetiny a třeba proti Francii a Německu jsou nízké. Navíc půda hnůj hospodářských zvířat potřebuje, dodal.

Český start-up Ecoten vytvořil teplotní mapu Vídně, která znázorňuje deset míst nejvíce zasažených horkem. Ukázalo že, že v nichž zároveň žije velká část seniorů a dětí. Problematická místa s nedostatkem zeleně se nacházejí převážně ve vídeňských obvodech v blízkosti centra. Město nyní mapu využije při plánování změn. Informuje o tom Zahraniční kancelář města Vídně v Praze.

Za poslední století roztála polovina alpských ledovců, z toho 70 procent za posledních 30 let, řekl v rozhovoru s agenturou ANSA italský glaciolog Renato Colucci. Ledovce ve výšce nižší než 3500 metrů podle něj zmizí do 20 až 30 let. "Průměrné teploty za posledních patnáct let jejich přetrvání pod touto hranicí neumožní," tvrdí odborník.

Téma ochrany životního prostředí, udržitelnosti i klimatických změn rezonuje společností. Ti aktivnější se snaží hledat cesty a řešení, jak s novodobými environmentálními problémy naložit. A právě jejich snahu ocení Impact Hub v novém akceleračním programu Climate Challenge. Přihlášky lze posílat do 15. září.

V následujících dekádách se zvýší počet, intenzita i trvání veder i sucha nejen ve Středomoří, uvádí se ve zprávě, kterou dnes v Ženevě zveřejnil panel OSN pro změny klimatu (IPCC) a z níž cituje agentura DPA. Zpráva, na níž se podílela více než stovka expertů z několika desítek zemí světa včetně Česka, doporučuje mimo jiné lépe chránit lesy. Mělo by se změnit i chování spotřebitelů, například je žádoucí snížení spotřeby masa.

Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) dnes zveřejní zvláštní zprávu, která na základě vědeckých poznatků ukáže, jak současný způsob využívání půdy přispívá ke změně klimatu. Zpráva má rovněž obsahovat doporučení, jak tyto změny zmírnit. Mnozí experti varují, že je nutná radikální změna ve využívání půdy v zemědělství, je potřeba bránit odlesňování i změnit chování spotřebitelů, třeba v plýtvání potravinami.

Dnes začíná veřejné hlasování o nejlepší nápad, jak připravit naše města a krajinu na sucho, vedra nebo přívalové deště. Až do 25. září mohou lidé vybírat z dvanácti českých projektů ozeleňování budov, měst i krajiny. Hlasovat v soutěži Adapterra Awards, kterou pořádá Nadace Partnerství ve spolupráci s odborným garantem Integra Consulting, lze na webu adapterraawards.cz.

V pondělí 5. srpna začal ve švýcarském Lausanne mezinárodní summit studentů stávkujících za klima. Na akci pořádané pod názvem SMILE for future se sjelo přibližně 450 studentů z 37 evropských zemí. Po celý týden se budou bavit o směřování hnutí Fridays For Future. Studenti a studentky sdružení pod tímto jménem již skoro rok stávkují za řešení klimatické krize.

Rychlost a míra nynějšího globálního oteplování přesahuje jakýkoliv podobný případ za posledních 2000 let, tvrdí vědci. Slavné historické události, jako malá doba ledová, se podle nich nedají srovnat s mírou oteplování, které jsme svědky v posledním století. Výzkum vědců ukazuje, že argumenty, jež používají takzvaní klimaskeptici, už nadále nejsou platné, napsal zpravodajský server BBC.

I v České republice jsou dobré příklady, které vrací vodu do krajiny a měst. Soutěž Adapterra Awards připravila hlasování o těch nejlepších. Nová cena chce zviditelnit nápady, jak připravit naše města a krajinu na sucho, vedra nebo přívalové deště. Od 7. srpna do 25. září mohou lidé vybírat z dvanáctky nejlepších českých projektů ozeleňování budov, městských ulic i krajiny, které reagují na současné problémy změn klimatu.

Studie za studií ukazují, že dopady změny klimatu, od extrémních teplot po tání ledovců až k růstu hladin oceánů, překonávají původní předpovědi. Vyjednávačům se proto rychle zužuje prostor k tomu, aby přeměnili ambice dohodnuté v rámci pařížské dohody z roku 2015 ve smysluplné výstupy, napsala agentura Reuters.

Při srovnávání dnešního klimatu s minulostí se rádi odkazujeme na předindustriální časy, a to především v rámci nejrůznějších výzev na snížení tempa oteplování atmosféry. Tým badatelů z Bernu by rád do tohoto široce přijímaného konsensu vnesl trochu světla tím, že upozorňuje na podstatné faktory ovlivňující klima v 19. století. Píše o tom ScienceDaily.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA) k prodloužení těžby uhlí v povrchovém dole Bílina do roku 2035. Společnost Severočeské doly ale musí splnit 31 podmínek. ČTK to dnes sdělila mluvčí MŽP Petra Roubíčková. Ekologické organizace a aktivisté rozhodnutí kritizují. Kladný posudek EIA ještě není povolením těžby, to musí udělit až příslušný báňský úřad.

Pětadvacet francouzských departementů zasáhnou tento týden vedra, kdy se teploty budou pohybovat kolem 40 stupňů. Jde od června o druhou vlnu krajně horkého počasí. Paříž kvůli následkům veder na zemědělství požádá Evropskou unii o uspíšení výplaty z fondu pomoci zemědělcům, což navýší sumu o miliardu eur (26 miliard Kč).

Liberec ustanoví komisi pro klima, půjde o poradní orgán rady města. Podle primátora Jaroslava Zámečníka (SLK) by městu měla komise pomoci se zmírněním dopadů klimatických změn. Liberec se už dříve zavázal, že do roku 2030 sníží emise oxidu uhličitého (CO2) minimálně o 40 procent.

Profesorku Joanne Choryovou trápily dva problémy. Klimatická krize a rostoucí lidská populace, kterou v budoucnu nebude jednoduché uživit. A se svým týmem ze Salk Institute nabízí řešení, které by podle ní mohlo zabít dvě mouchy jednou ranou.

Jak bude zítra? Kvalifikovaný odhad vám dodají meteorologové ve formě předpovědi počasí. A pokud vás trápí, jaké klima bude panovat ve stovkách světových metropolí v roce 2050, je třeba se ptát výzkumníků Crowtherovy laboratoře v Curychu. Ti totiž naši teplejší a vlhčí budoucnost přenesli do interaktivní mapy. Píše o tom ScienceAlert.

Přírodní požáry v arktickém regionu vychrlily do ovzduší za poslední měsíc tolik skleníkového plynu oxidu uhličitého (CO2), co Švédsko za celý rok. Informovala o tom v pátek Světová meteorologická organizace (WMO).

Světu by se při pokračování současných trendů nepodařilo naplnit dva hlavní cíle dohodnuté v rámci OSN pro rok 2030: eliminovat extrémní chudobu a nedostatek potravin. Konstatuje to analýza OSN zveřejněná v úterý. Počet lidí živořících s denním rozpočtem pod jedním dolarem a 90 centy (43 Kč) sice klesá, ale ne dostatečně rychle, a hladovějících lidí dokonce v posledních letech přibývalo. V obou případech pokroku brání hlavně klimatické změny, píše agentura AP.

Nejúčinnějším opatřením k záchraně klimatu je zalesňování. Tvrdí to studie technické vysoké školy (ETH) v Curychu, otištěná v magazínu Science. Dosažení cíle Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) udržet růst oteplování na úrovni 1,5 stupně Celsia proti době před průmyslovou revolucí je díky němu dosažitelné, uvádějí švýcarští experti. Na Zemi podle nich může být o třetinu více lesů, aniž by to omezovalo města nebo zemědělskou půdu.

Nová dotační výzva Trolltunga z norských fondů podpoří vzájemnou spolupráci a výměnu zkušeností mezi Norskem a Českem v životním prostředí. Na spolupráci institucí je v první výzvě vyčleněno 2,6 milionu korun, ze kterých je možné uhradit například vzdělávací stáže či konference. V tiskové zprávě o tom informoval zprostředkovatel norských fondů v Česku Státní fond životního prostředí (SFŽP), který výzvu spolu s ministerstvem životního prostředí vyhlásil.

Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) pro výrobu elektřiny a tepla, zlepšení kvality palivového dřeva nebo snížení emisí z dopravy navrhuje ministerstvo životního prostředí (MŽP) v aktualizaci Národního programu snižování emisí (NPSE) České republiky. Vyplývá to z návrhu materiálu, ke kterému může veřejnost od včerejška do 19. července zasílat připomínky. Návrh obsahuje 20 opatření, která pomohou Česku splnit závazky stanovené Evropskou unií pro snížení emisí do roku 2030.

Světu hrozí klimatický apartheid, uvedl v úterý ve vydané zprávě zvláštní zpravodaj OSN pro extrémní chudobu a lidská práva Philip Alston. Podle něj následky klimatické změny nejvíce pocítí nejchudší obyvatelé planety, bohatí použijí své peníze, aby se hladu a válkám vyhnuli.

Městská část Brno-střed kvůli panujícímu vedru včera začala s kropením ulic v centru města. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí radnice Kateřina Dobešová. Ulice ve vyčleněných lokalitách se stejně jako včera budou dnes kropit třikrát za den. V dalších dnech bude záviset na počasí.

Začátek diskuse o přeobsazení vrcholných funkcí v EU včera na summitu v Bruselu zdržel spor o formulaci části závěrů, souvisejících se snahou o uhlíkovou neutralitu společenství k roku 2050. Z diplomatických informací plyne, že proti pohledu většiny států EU, které podobnou zmínku v usnesení chtěly, vystupoval především polský premiér Mateusz Morawiecki, námitky měla i ČR. Státy se tak po několika hodinách debaty nedokázaly dohodnout, že by v roce 2050 měla mít EU nulové čisté emise, v přijatých závěrech nakonec jen poznámka pod čarou uvádí, že to tak má být "podle velké většiny členských zemí".

Špionážní fotografie z dob studené války odhalily vědcům, že himálajské ledovce nyní tají téměř dvakrát rychleji než dříve. Od roku 1975 se zmenšily o více než čtvrtinu. Vyplývá to z uveřejněné studie ve vědeckém časopise Science Advances, na kterou upozornila agentura AP.

Tým vědců působících v Grónsku zveřejnil alarmující snímek, na němž je vidět psí spřežení brodící se vodou na tajícím mořském ledu. Vědci s pomocí psího spřežení odváželi v polovině června přes zamrzlý Inglefieldův fjord na severozápadě Grónska zařízení z místní meteorologické stanice, rychle tající mořský led ale změnil jejich cestu v nebezpečné dobrodružství, napsal dnes deník The Guardian.

V průmyslovém Norilsku ležícím v severní části Sibiře se objevila vyhladovělá a vysílená lední medvědice, která urazila stovky kilometrů ze svého přirozeného prostředí v Arktidě. Medvědice, která působí apaticky a je zřejmě nemocná, včera hodiny ležela na zemi na předměstí Norilsku a jen občas se zvedla a čenichala kolem sebe, zda nenajde potravu, napsala agentura Reuters.

Pomocí dostatečných zásob vody, pravidelným kropením ulic, ale i změnou pracovního režimu či letními verzemi pracovních uniforem odolávají lidé v Olomouckém kraji současným vysokým teplotám. Teploty se například ve středu pohybovaly kolem 30 stupňů a podle meteorologů by se přes tuto hranici měly dostat i v dalších dnech. V sobotu v kraji může teplota dosáhnout až 34 stupňů. Opatření se zavádějí nejen v podnicích, ale třeba i v zoologické zahradě.

Podle právě zveřejněné energetické statistické ročenky firmy BP rostly emise skleníkových plynů v uplynulém roce nejrychleji od roku 2011. Rostla i spotřeba elektřiny, kterou kromě pokračující elektrifikace stimulovaly i extrémní jevy počasí jako vlny veder (klimatizace) a extrémní mrazy (topení), jejichž častější výskyt je jedním z dopadů změn klimatu. Přestože data o množství skleníkových plynů zveřejňuje ropná společnost, metodika jejich sběru je všeobecně přijímána průmyslem, vládami i nevládními ekologickými organizacemi. Informuje o tom ekologická organizace Greenpeace

V srdci islandských vulkánů alchymisté 21. století přeměňují ve skálu oxid uhličitý, který nese hlavní zodpovědnost za oteplování klimatu. Přivádějí jej do čediče, který je porézní jako houba, kde na věky zkamení. Tato technika ve zrychlení kopíruje přirozený proces, který by jinak trval několik tisíc let, a sice zkamenění oxidu uhličitého - skleníkového plynu, který na tomto ostrově masově produkuje doprava, průmysl a také sopky.

Při debatách o tajících ledovcích se naše mysli většinou upínají k dalekému severu, případně na opačnou stranu, k antarktickému jihu. Problémy související s ledovci se ale jako první nejspíš projeví zhruba někde uprostřed, v pásu Himálají. Právě tady tající horské ledovce ohrožují budoucnost 800 milionů lidí. Píše o tom Independent.

Šestnáctiletá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová a studenti, které inspirovala k manifestacím za boj proti změnám klimatu, dnes získali cenu mezinárodní organizace na obranu lidských práv Amnesty International (AI). Informovala o tom agentura Reuters.

Vedení Prahy chce do roku 2030 snížit množství emisí CO2 o 45 procent a do roku 2050 chce, aby bylo město bezuhlíkové. Zároveň na příštím zasedání zastupitelů vyhlásí stav tzv. klimatické nouze. Novinářům to včera řekl náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN). Plán na snižování emisí uhlíku, se kterým má jako člen komise pomoci i bývalý ministr životního prostředí za zelené Martin Bursík, by měl být hotov zhruba za rok. Stav klimatické nouze již vyhlásila v druhé polovině května radnice Prahy 7.

Mount Everest a okolní vrcholky hor jsou stále více znečištěné a jejich okolí se otepluje. Blízké ledovce proto tají znepokojujícím tempem, kvůli čemuž bude výstup na nejvyšší horu světa v budoucnu ještě nebezpečnější než dnes. Tvrdí to americký vědec John All, který tento region dlouhodobě sleduje. Letos při pokusu o zdolání Everestu zemřelo 11 lidí, což je nad průměrem posledních let.

Pokud si někdy pročítáte zahraniční novinové články o klimatických změnách, možná jste už zaregistrovali jistou obměnu v jinak zažitém slovníku novinářů. Tento nový trend změny zaběhlé terminologie má prý čtenářům pomoci lépe přiblížit rozměr negativ globálního oteplení a přesněji vystihnout podstatu krize životního prostředí. Píše o tom Guardian.

K vyhlášení takzvaného stavu klimatické nouze vyzvala ve čtvrtek město Liberec místní iniciativa Rodiče za klima Liberec. Primátor Jaroslav Zámečník (SLK) sice jejich postoj vítá, zatím ale není jisté, zda se Liberec skutečně připojí.

Emise oxidu uhličitého je potřeba sledovat a snižovat. Pozornost bychom ale měli věnovat i jiným skleníkovým plynům. Jak potvrzuje aktuální zpráva Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), v atmosféře nad tropickými oblastmi rapidně narůstá koncentrace druhého nejpodstatnějšího skleníkového plynu, metanu. Píše o tom Independent.

Na klimatické konferenci, kterou včera ve Vídni spolupořádal herec a bývalý guvernér amerického státu Kalifornie Arnold Schwarzenegger, zazněly důrazné apely na politiky, aby činili víc pro boj se změnami klimatu. Hvězdou konference byla teprve 16letá švédská aktivistka Greta Thunbergová, podle které jsou změny klimatu největší krizí, s níž se lidstvo dosud setkalo.

Jaký dopad na množství uhlíku v atmosféře bude mít změna vztahu mezi stromy a symbiotickými houbami a bakteriemi zapříčiněná oteplujícím se klimatem? Výskyt základních symbiotických forem zmapovala v globálním měřítku studie mezinárodního vědeckého týmu, který vedli výzkumníci ze Stanfordovy univerzity. Práce, na níž se podíleli také vědci z Akademie věd a České zemědělské univerzity, zdobí aktuální titulní stranu prestižního časopisu Nature.

Britský deník The Guardian začíná ve svých textech místo obratu "klimatická změna" používat slovní spojení "klimatická krize" či "klimatické zhroucení" a "klimatické skeptiky" bude označovat jako "popírače klimatického výzkumu". Aktualizaci svých stylových zásad redakce zdůvodňuje snahou přesněji popisovat ekologické problémy, kterým dnes svět čelí.

Téměř čtvrtinu ledové pokrývky západní Antarktidy postihuje ztenčení ledu, kvůli kterému jsou ledovce nestabilní. Na některých místech se vrstva ledu ztenčila až o 122 metrů, uvedli vědci z britské Univerzity v Leedsu, kteří oblast západní Antarktidy zkoumají. Informoval o tom zpravodajský server CNN.

Čtvrtmilionový severoněmecký Kiel vyhlásil stav klimatické nouze a po Kostnici a Ludwigslustu se stal třetím německým městem, které tak učinilo. Krok má vést k tomu, aby opatření směřující k ochraně klimatu měla v městském rozhodování vyšší prioritu než dosud.

Irsko se stalo druhou zemí světa, která vyhlásila stav klimatické nouze. Parlament v Dublinu ve čtvrtek večer přijal dodatek ke klimatickému zákonu, jímž vyzval vládu, aby zlepšila svou reakci na klimatické změny a problém ztráty biodiverzity. Informovala o tom v pátek agentura AFP. Jaký bude mít tento krok důsledky, ale není jasné. Vládu totiž schválený dodatek k ničemu nezavazuje. Národní stav klimatické nouze už na počátku května vyhlásil také britský parlament.

Ministři zahraničí zemí Arktické rady, kteří od pondělí jednali ve finském městě Rovaniemi, se nedokázali dohodnout na znění společné deklarace schůzky. Podle delegátů je důvodem odmítavý postoj Spojených států, aby v dokumentu byly zmíněny klimatické změny. Informovala o tom agentura AFP.

Několik stovek mladých lidí se dnes v centru Prahy sešlo místo školy na protestu za lepší ochranu klimatu a snižování emisí. Z Malostranského náměstí, kde přednesli své požadavky, se vydali na průvod centrem Prahy. Dnešní protestní akce navázala na podobnou akci z března, kterou se studenti připojili k celosvětové iniciativě Fridays for Future. Mladí lidé s ní od loňského září v pátečních dnech stávkují po vzoru šestnáctileté Švédky Grety Thunbergové.