Klimatický summit v Paříži 2015

Švýcarské ledovce přišly během letošního horkého léta o 2,5 procenta své celkové ledové masy. Přibližně 1500 ledovců se tak zmenšilo o 1,4 miliardy krychlových metrů ve srovnání s loňským zářím, informovala v úterý švýcarská akademie věd. Ještě dramatičtější úbytek podle vědců nenastal jen díky vydatnému sněžení během minulé zimy.

U pražského Národního muzea bude v rámci revitalizace prostoru vysazeno sedm nových stromů. A protože je to místo extrémně vytížené, budou stromy vysazeny do tzv. prokořenitelných boxů. Představte si obří přepravku na zeleninu zakopanou v zemi, tak zhruba takového něco. Boxy mají stromům zajistit volný prostor pro jejich kořeny. Ale mají i jinou důležitou přidanou hodnotu. Na rozdíl od obyčejného volného prostoru pro kořeny jsou vidět i pohledem městských plánovačů a inženýrů. Ti si je prostě zakreslí do map a výkresů a pak už vědí, že odtud potud je prostor pro kořeny stromů.

Nizozemský odvolací soud v Haagu dnes potvrdil verdikt z roku 2015, který ukládá vládě, aby do konce roku 2020 snížila emise skleníkových plynů přinejmenším o čtvrtinu ve srovnání s rokem 1990. Informovala o tom agentura AP. Vláda má podle soudu povinnost chránit zemi a její občany před hrozícím nebezpečím včetně důsledků klimatických změn.

Zadržet vodu v krajině, chránit a rozšiřovat zeleň, vyčistit vzduch, redukovat odpady a zajistit energetickou soběstačnost obcí musejí politici zvolení v komunálních volbách. V dnešní tiskové zprávě to uvedly Hnutí Duha a asociace ekologických organizací Zelený kruh.

Vědecká zpráva, kterou včera zveřejnil Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) na závěr zasedání v jihokorejském Inčchonu, potvrzuje nutnost zaměřit se na obnovitelné zdroje energie. Tvrdí to tuzemští experti. Ne všichni se ale domnívají, že je možné udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období, což je cílem pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Cíle pařížské klimatické dohody z roku 2015 lze nyní naplnit již jen pomocí rychlých a dalekosáhlých změn ve všech oblastech společnosti. Uvádí to zpráva, kterou včera na závěr zasedání v jihokorejském Inčchonu zveřejnil Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC). Pařížská dohoda uzavřená v roce 2015 si za cíl klade udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Vědci ve zprávě upozorňují na to, že už oteplení o 1,5 stupně by mělo závažné následky, oteplení o dva stupně by ale mohlo být v mnoha oblastech katastrofální. Evropská komise v reakci na zprávu uvedla, že bude s oteplováním bojovat a očekává to i od ostatních.

Trubte na poplach! Tak je možné charakterizovat závěry zprávy o světovém klimatu zveřejněné dnes v Jižní Koreji. A to přesto, že zpráva světových odborníků na klima nepřinesla žádné překvapující novinky.

Do stále teplejší Arktidy se stěhují vyšší rostliny. Po třicetiletém výzkumu věnovaném vzrůstu rostlin v nehostinném prostředí k tomu došla mezinárodní vědecká skupina, jež své poznatky zveřejnila v odborném časopise Nature.

Bezmála 80 % lidí si myslí, že sucho je větší problém než třeba nízké platy. A 72 % lidí očekává, že v otázce sucha dojde v budoucnu ke zhoršení situace. Ukázal to reprezentativní sociologický výzkum, kterého se zúčastnilo 2 672 Čechů.

Na pobřeží moří žije více obyvatel než ve vnitrozemí. Problém to není. Do okamžiku, než začneme přemýšlet o dramatických scénářích zvyšování hladin světových oceánů. Co s tím? Studie princetonských geoinženýrů navrhuje výstavbu podmořských valůl, které by bránily tání a odlamování ledovcových ker, a držely by masy ledu pohromadě. Píše o tom Guardian.

Co je jeden z projevů změny klimatu, který trápí obyvatele evropský měst? Vlny veder. Podle vědců je to jeden z nejrizikovějších projevů změny klimatu co do počtu obětí. V roce 2003 si vlna horka v západní Evropě vyžádala 70 tisíc obětí. Vlna horka v roce 2010 je dávána do souvislosti 55 tisíci obětmi v Rusku a východní Evropě.

Kerstin Krellenbergová z německého Helmholtzova centra pro environmentální výzkum má rozhodně dobrodružnou práci. Pro svého zaměstnavatele několik let vede výzkum, jak by se mohla a měla velká města adaptovat na změny klimatu. Nezkoumá ale žádné konkrétní město v Německu nebo v Evropě. Předmětem jejího zájmu je chilská megapole Santiago de Chile. Střet německé preciznosti a latinskoamerické maňány byl pro výzkumnici jednou z velkých výzev.

Vzhledem k oteplování klimatu se v českých lesích mění i spektrum hub. Lidé mohou nacházet teplomilnější druhy, které se zde dříve nevyskytovaly nebo rostly jen výjimečně. Jde například o hřib rubínový a bronzový nebo běločechratku trojbarvou. Řekl to mykolog Jihočeského muzea Miroslav Beran. Skladba hub se podle něj takto změnila v posledních několika letech.

V Česku vzniklo historicky první energeticky úsporné zdravotnické zařízení na světě splňující nejpřísnější standardy pasivních domů. Stal se jím nedávno otevřený pavilon II. Interní kliniky gastroenterologie a geriatrie Fakultní nemocnice v Olomouci. Jako první nemocnice v tuzemsku navíc využívá technologie chlazených stropů. Informuje o tom Česká rada pro šetrné budovy.

Dosažení pařížského klimatického cíle udržet do konce století zvýšení průměrné globální teploty na 1,5 stupně Celsia nemá mnoho nadějí na úspěch. Řekl to včera generální ředitel Světové meteorologické organizace (WMO) Petteri Taalas. Podle něj jsou nutná ambicióznější opatření, než jaká předpokládá pařížská dohoda z roku 2015.

Dlouhé periody sucha a přívalové srážky budou mít do budoucna značný dopad na výsadbu a skladbu stromů ve městech. Tradiční lípy, javory nebo jasany jsou nahrazovány nepůvodními dřevinami, jako jerlíny a akáty. Ani ty ale do budoucna v městském prostředí patrně nepřežijí více než několik desítek let. Jejich údržba bude navíc mnohem náročnější, říká Jiří Rozsypálek z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity v Brně

Bez jaderné energie je boj proti změnám klimatu stěží možný. Prohlásil to včera šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Jukija Amano při zahájení zasedání Rady guvernérů, vrcholného orgánu MAAE. Pokud nebude vyčerpán plný potenciál atomové energie, bude podle Amana pro svět obtížné utlumit změny klimatu. Uvedla to agentura DPA.

Důsledný boj proti změnám klimatu může světové ekonomice přinést do roku 2030 nejméně 26 bilionů dolarů (578,6 bilionů Kč). Vyplývá to ze studie Globální komise pro ekonomiku a klima, která se snaží rozptýlit obavy, že odklon od fosilních paliv bude mít negativní dopad na hospodářský růst.

Dnešek se zapíše do historie Japonska jako den, kdy udeřil tajfun Jebi. Podle dostupných informací jde o nejsilnější tajfun za posledních 25 let. V některých oblastech je přerušena doprava a zvažuje se evakuace oblastí, kterými se fajfun nejspíš prožene.

Dvě stovky vědců a kulturních osobností z celého světa dnes prostřednictvím francouzského deníku Le Monde vyzvaly k okamžitému a rozhodnému politickému zásahu proti globálním klimatickým změnám a rozvratu životního prostředí. Autory výzvy jsou herečka Juliette Binocheová a astrofyzik Aurélien Barrau a připojili se k ní například Alain Delon, Willem Dafoe, Bradley Cooper, Marion Cotillardová nebo Pedro Almodóvar. Podle signatářů je stále čas na to zabránit nejhoršímu.

Zastavit klimatické změny a ochladit planetu. Něco takového je s pomocí solárního geoinženýringu alespoň teoreticky možné. Po praktické stránce je to už ale komplikovanější a výzkumníci z různých končin světa soudí, že to není zrovna dobrý nápad. Píše o tom Washington Post.

Ceny emisních povolenek v Evropské unii se dnes vyšplhaly na nejvyšší úroveň za deset let. Informovala o tom agentura Reuters. Zdražování povolenek znamená pro evropské elektrárny a továrny dodatečné náklady při spalování fosilních paliv, což má vliv mimo jiné na ceny elektřiny.

Český svaz ochránců přírody letos podpořil částkou téměř 100 000 Kč vznik nových či obnovení stávajících tůní na Jindřichohradecku, u Smiřic, Valašského Meziříčí, na Vysočině i na Plzeňsku u Radnic. Tůně pomohou zadržování vody v krajině a ochrání i mizející mokřadní rostliny a živočichy. S budováním tůní pomáhají dobrovolníci z místních ochranářských spolků. Pro boj s katastrofálním suchem by podobných aktivit mělo být stonásobně více, upozorňují ochránci přírody.

Lidé v Moravském Krumlově a okolí od pondělka nesmí brát z řek a potoků vodu na zalévání zahrad nebo napouštění bazénů. Odbor životního prostředí vydal kvůli trvajícímu suchu opatření, které zakazuje takzvané obecné nakládání s povrchovými vodami. Informaci z facebookové stránky města potvrdil starosta Tomáš Třetina (TOP 09).

Prastaré zkušenosti domorodých komunit nabízejí řešení zemím, které pravidelně čelí nebezpečí rozsáhlých lesních požárů. Domorodci po celém světě spravují pozemky o rozloze bezmála 900 milionů hektarů a celoročně na různých místech zapalují kontrolované ohně, aby snížili množství vysušeného dřeva a zabránili tak rychlému šíření ničivých požárů v budoucnu. Vyplývá to ze studie latinskoamerické výzkumné skupiny Prisma Foundation, o níž informovala organizace Thomson Reuters Fountation.

Cíl pro maximální nárůst globálních teplot stanovený před třemi lety v Paříži nemusí být dostatečný pro stabilizaci světového klimatu. Dodržení limitu kolem dvou stupňů Celsia nad hodnotami z období před průmyslovou revolucí by stále nemuselo zabránit sledu procesů, který by vedl k dalšímu oteplování bez ohledu na kroky mezinárodního společenství. Přední klimatologové ve studii publikované v pondělí v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) varují, že spuštění různých navzájem se podporujících procesů by vedlo k růstu teplotních průměrů o čtyři až pět stupňů Celsia.

V Evropě je vedro a bude hůř. Po celém světě. Bude také rapidně přibývat počtu úmrtí v důsledku horka, v extrémech až o 2000 %. Zhruba tak můžeme shrnout obsáhlou globální studii tří univerzit, zacílenou na vývoj klimatu a budoucí pravděpodobnost výskytu vln veder. Píše o tom ScienceAlert.

Jižní vrchol hory Kebnekaise již podle vědců není nejvyšším bodem Švédska. V posledních týdnech totiž v důsledku rekordně vysokých teplot panujících v arktických oblastech roztála silná vrstva ledovce, který jižní vrchol pokrývá. Titul nejvyššího bodu Švédska tak přebírá nezaledněný severní vrchol Kebnekaise, napsala včera agentura AFP.

Koncentrace hlavních skleníkových plynů v ovzduší dosáhla loni nových rekordních hodnot. Stejně na tom byla v roce 2017 také výška hladiny světového oceánu, která se od roku 1993 zvedla o 7,7 centimetru. To jsou hlavní závěry výroční zprávy amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) o stavu globálního klimatu. Na její tvorbě se pod vedením amerických vědců podílelo přes 500 badatelů ze 65 zemí světa.

Bernešky kvůli oteplování planety mění způsob migrace a při přeletu na sever se příliš vyčerpávají, což ohrožuje jejich hnízdění a vývoj nové populace. Upozornila na to studie nizozemského ekologického institutu, která vyšla v novém čísle časopisu Current Biology.

Mezinárodní expedice ekologů a klimatologů si z Grónska odváží dokumentární poklad. Detailní obrazový materiál, který vteřinu po vteřině mapuje odštěpení pořádného kusu ledu od pevniny, přesněji tedy masivního odštěpku helheimského ledovce. Unikátní záběry velmi názorně demonstrují, jak vážné to s táním severských ledovců ve skutečnosti je. O podrobnostech informuje EurekAlert.

V bažinatých oblastech na jihovýchodě Iráku uhynulo v červnu několik desítek buvolů, pro něž se v mokřadech mění životní podmínky k horšímu. Klesající hladina vody pak ohrožuje i tamní populaci Arabů, kteří v mokřadech žijí mnoho generací, napsala agentura Reuters.

Organizace Nesehnutí spustila webový portál www.moudramesta.cz s příklady dobré praxe z Česka i zahraničí. Příklady mají inspirovat aktivní lidi, místní samosprávy, politiky a političky ke včasné realizaci opatření, která pomohou městům zvládnout důsledky klimatické změny.

Může z povrchu planety Země zmizet celý ekosystém? V případě severského Barentsova moře se nejspíš odpověď již brzo dozvíme. Výzkumníci Norského institutu výzkumu moří totiž tvrdí, že se celá oblast této arktické zóny začíná klimatem podobat spíše Atlantiku. A co se stane, až v této nejrychleji se oteplující části planety zmizí led? O podrobnostech referuje WashingtonPost.

Neochota snižovat emise skleníkových plynů ze spalování fosilních zdrojů a také chybějící podpora obnovitelných zdrojů mohou podle ekologů za špatné umístění Česka v hodnocení přístupu zemí EU ke klimatické změně. Evropskou zprávu Climate Action Network Europe (CAN), podle které ČR skončila na sdíleném 19. místě, včera okomentovaly ekologické organizace sdružené v české Klimatické koalici.

Dvě stejné potraviny od různých výrobců mohou mít na životní prostředí velmi odlišný dopad. Takové je hlavní poselství studie Švýcarského zemědělského výzkumného institutu a Oxfordské univerzity, které důsledně prošetřily vliv produkce nejrůznějších poživatin na životní prostředí. Informuje o tom Oxfordská univerzita.

Po výbuších sopek, jako byly ty nedávné na Havaji a v Guatemale, se lidé v Česku rádi uklidňují tím, že v Evropě nic takového nehrozí. Podle vědců Prokopa Závady a Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd není tato útěcha přiměřená. I výbuchy v odlehlých částech světa mohou totiž výrazně ovlivnit Evropu či celosvětové klima. Ukazuje to erupce islandské sopky Laki, od níž v pátek uplyne 235 let. Přinesla v Praze povodně a poničení Karlova mostu.

Vadí vám plastové věci na jedno použití, které generují hory odpadů? Program životního prostředí OSN láká lidi k zapojení do kampaně #BeatPlasticPollution tag!, v rámci které se každý může veřejně zavázat, že ze svého běžného života vyřadí nějaký jednorázový plast. Bývalý herec a bývalý kalifornský guvernér Arnold Schwarzenegger se zařekl, že nebude používat plastové lžičky. Ke kampani se připojil i zpěvák Moby nebo herec Tom Felton známý z filmů o Harry Potterovi. OSN chce kampaní upozornit i na dnešní Světový den životního prostředí.

Proti loňsku se v některých lokalitách objevuje až desetinásobné množství kůrovců, uvádí odborník z portálu Kůrovcové info.cz Jan Příhoda. Podle měření, do kterého se letos dobrovolně zapojilo 161 lesníků, kteří vkládají do aplikace data ze 473 odchytových míst po skoro celé zemi, v 80 procent z 58 porovnávaných okresů výrazně vzrostla populace lýkožrouta smrkového. V 33 okresech je meziroční nárůst více než 100 procent a ve 13 okresů byl odchycen dokonce více než pětinásobek brouků. Jde hlavně o oblasti na Moravě, ale i na jihu Vysočiny nebo v jihozápadních Čechách.

Vědci zapojení do projektu BASE-LiNE Earth za pomoci mořských bezobratlých živočichů kmene ramenonožci studují důvody výkyvů teploty i pH vody v oceánech. Výsledky pomohou pochopit aktuálně probíhající klimatické změny, předpovědět další vývoj, ale díky výzkumu vlastností schránek ramenonožců budou využity také v komerční sféře, například při vývoji nových materiálů pro letecký průmysl.

Vědci zjistili, že lidé dávají přednost teplým slunečným dnům před chladnými a deštivými dny. A že počasí se projevuje i v tom, jakou náladu mají naše příspěvky na sociálních sítích. Své poznatky zveřejnili v časopise Plos ONE. Komu může být takové zjištění užitečné? Podle vědců by mohlo zajímat reklamní byznys a média, které mohou svůj obsah ladit s předpokládanou náladou konzumentů reklamy a čtenářů. Výzkum by se mohl hodit i programátorům osobních asistentů jako je Siri či Alex, aby mohli lépe předpovídat nálady svých uživatelů.

Různá řešení, jak se vypořádat s klimatickou změnou ve městech, nabízí webový portál www.moudramesta.cz. Po roční práci jej spustil spolek Nesehnutí, který se věnuje ekologii a trvale udržitelnému rozvoji měst. Portál nabízí vyzkoušená opatření ze zahraničí, kontakt na odborníky a možnost konzultací s nimi. Podle Hany Chalupské z Nesehnutí by měla česká města připravovat komplexní strategii, jak města na změnu připravit. Řekla to na dnešní tiskové konferenci.

Evropa má za posledních tisíc let za sebou i sušší období, než na jaké Evropané byli zvyklí v posledních desítkách let. Hydroklimatické poměry se začaly měnit v poslední stovce let a nejprve to vypadalo, že trend půjde k vlhčímu klimatu. To ale nyní platí jen o severu Evropy, naopak jih je sušší. Vyplývá to z výzkumu vědců z České zemědělské univerzity (ČZU), jehož výsledky popsal jeden z členů vědeckého týmu Martin Hanel, který vede katedru vodního hospodářství na Fakultě životního prostředí ČZU.

Další otřesy zaznamenávají lidé i měřicí přístroje na Chebsku. V pátek i v sobotu se objevila zemětřesení s magnitudo kolem tří. Podle Jany Doubravové z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR jde o zemětřesný roj, který bude zřejmě ještě pokračovat, řekla v sobotu.

Dlouho to byly jen domněnky, nyní jsou ale k dispozici nové důkazy: v uplynulých zhruba stech letech se systém Golfského proudu, který je důležitý pro distribuci tepla na planetě, výrazně změnil. Proud v Atlantském oceánu podle studie mezinárodního týmu vědců uveřejněné v odborném časopisu Nature zpomalil o 15 procent. Vědci kombinovali počítačové simulace s teplotami naměřenými na mořské hladině. Důsledky pro celosvětové klima ještě nejsou jasné, napsala agentura DPA.

Zprávy ze soudních síní obvykle nepatří mezi ty nejzajímavější, ale proces probíhající na severní Kalifornii si pozornost zaslouží. Je nekonvenční celkovou povahou žaloby, sestavou obžalovaných, vedením procesu i přístupem obhájce. Kalifornská města tu viní ropné společnosti z důsledků klimatických změn. Podrobnosti píše Vox.

Těžařský gigant BHP Billiton se rozhodl vystoupit ze Světové uhelné asociace (WCA) kvůli rozdílným názorům na klimatické změny, zůstane ale členem Americké obchodní komory. Vyplývá to ze čtvrtečního oznámení BHP, která patří k největším světovým producentům nerostných surovin na světě, těží železnou rudu, zlato, stříbro a další komodity, včetně uhlí, ropy a plynu.

Ročně zamíří ze Spojených států do Evropy okolo 7 milionů tun dřevěných pelet a briket. Proč? Protože je v EU považujeme za uhlíkově neutrální zdroj energie a tudíž na ně pohlíží jako na podstatný prvek naplnění Pařížské klimatické dohody. Jak moc se v tom mýlí, vysvětluje článek uveřejněný na ScienceMag.

Třicet lidí muselo vyhledat lékařskou pomoc v důsledku erupce sopky Ijen v indonéské provincii Východní Jáva. Postižení se nadýchali jedovatých sirných plynů, jež vulkán vychrlil. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na indonéský úřad pro řešení katastrof. Lokalita, kam míří turisté a kde se také těží síra, byla uzavřena.

Ubíjejí vás letní vedra? Pak raději necestujte v létě do Indie. V roce 2016 se tam teploty vyšplhaly na 51 °C a na přehřátí organismu tu zemřelo 1600 lidí. Letos to bude nejspíš podobné. Vlastnit klimatizaci se tak nejen ve vyhřátém Rádžasthánu stává životní nezbytností. Což je problém. Více zapojených klimatizací znamená více emisí skleníkových plynů. A tím pádem také více tepla. Referuje o tom ScienceMag.