Klimatický summit v Paříži 2015

Evropská unie by měla posílit svou schopnost předvídat klimatická rizika, připravovat se na ně a zvládat je. Pomoci jí má nový balíček opatření a doporučení, který představila Evropská komise. Reaguje tak na stále závažnější dopady změny klimatu, se kterou letos v létě souvisely dlouhotrvající vlny veder, sucho a ničivé požáry. Informovala o tom v Bruselu místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová.

Voda se ve střední a východní Evropě stává stále nákladnějším podnikatelským rizikem. Více než polovina (52 %) dotazovaných firem zaznamenala v posledních pěti letech alespoň jeden významný negativní dopad související s vodou, například přerušení provozu nebo růst nákladů. Výhled přitom není příznivější: 58 % firem očekává, že vodní rizika budou mít v příštích pěti letech středně závažný nebo významný dopad na jejich podnikání. Vyplývá to z nové zprávy WWF, kterou organizace připravila ve spolupráci s poradenskou společností EY denkstatt Austria.

Vyschlá půda nemusí při silném dešti vodu vsakovat, ale naopak ji rychle odvádět. Protipovodňová opatření mohou vznikat desítky let, i kvůli nespočtu byrokratických překážek. A opakované povodně mohou kromě přímých škod ovlivnit i dostupnost pojištění a hypoték. Právě taková témata otevřela dvoudenní konferenci Cesta vody, kterou v Krnově uspořádaly organizace Člověk v tísni a Národní ústav pro integrovanou krajinu (NÚIK).

Europoslanci podpořili tříletý odklad klíčových povinností vyplývajících z metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. Evropská komise původně navrhla jeden rok. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala právě až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. O konečné podobě právního předpisu nyní bude Evropský parlament vyjednávat s Radou EU, která zastupuje členské státy.

Britská vláda schválila plány na těžbu z ložiska plynu Jackdaw v Severním moři. Informují o tom agentury. Ministerstvo energetiky oznámilo, že k odběratelům by plyn z této lokality nacházející se asi 240 kilometrů východně od skotského Aberdeenu mohl proudit už v nadcházející zimě. Projekt plánovala už předchozí konzervativní vláda a byl měsíce předmětem debat.

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí. Se snahou omezit růst průměrné teploty na půldruhého stupně Celsia počítá pařížská klimatická dohoda z roku 2015.

Klimatický jev El Niño dosáhne letos podle dosavadních měření a předpovědí pravděpodobně nejvyšší hodnoty od 50. let let minulého století, kdy začal být měřen. Jeho vliv sice v České republice, potažmo ve střední Evropě není tak výrazný jako v oblastech u Tichého oceánu, i zde však způsobuje nárůst průměrných teplot a mírnější zimy s menším množstvím akumulovaného sněhu, což může prohloubit období sucha. Na panelové diskusi to řekli novinářům Martin Pecha z Českého hydrometeorologického ústavu a Michaela Kožmínová z Asociace pro mezinárodní otázky.

Evropská komise oznámila, že z unijního Inovačního fondu podpoří 77 evropských projektů zaměřených na inovativní technologie pro snižování emisí, a to celkovou částkou 3,4 miliardy eur (zhruba 82,7 miliardy Kč). Podporu má získat také jeden český projekt, který počítá s výstavbou plovoucí energetické platformy v Praze, informovala komise.

Projekty financované z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) sice pomáhají obnovovat veřejná prostranství ve městech a obcích, často ale mají menší než očekávaný přínos pro životní prostředí. Vzniklo při nich málo zelených ploch. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na podporu revitalizace veřejných prostranství měst a obcí. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v zaslané reakci uvedlo, že zjištěné závažné nedostatky se netýkají přímo resortu. Úřad ale doporučení NKÚ využije v příštím programovacím období.

Téměř polovina obyvatel Evropské unie (EU) má potíže rozlišit důvěryhodné informace o změně klimatu od dezinformací a 52 procent občanů EU se domnívá, že tradiční média v jejich zemi neposkytují o tématu srozumitelné informace. Více než 80 procent obyvatel EU vnímá změnu klimatu jako závažný problém, 38 procent Evropanů navíc uvedlo, že se cítí osobně ohroženi riziky souvisejícími s životním prostředím a klimatem. Vyplývá to z průzkumu Eurobarometru zaměřeného na téma změny klimatu, uvedeného v nové zprávě Fóra pro informace a demokracii (FID) o integritě informací o klimatu a životním prostředí.

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí komise uvítal český premiér Andrej Babiš.

Zelené střechy ochlazují budovy, zadržují dešťovou vodu a vytvářejí vlídný prostor pro přírodu ve městech. Jejich vybudováním ale práce nekončí. Americký výzkum ukázal, že bez dlouhodobé péče mohou zelené střechy během několika let přestat plnit svou funkci. Zásadním okamžikem pro jejich další osud bývá změna vlastníka budovy.

Kaoru Morimotová se jednoho parného letního dne v Tokiu svým přátelům svěřila, že si není jistá, zda ve své čtvrti, kde ubývá stromů a potřebného stínu, vydrží další léto. Zatímco Japonsko čelí stále častějším vlnám extrémních veder, v Tokiu se rozloha stromového porostu, který může přispět ke snížení teplot, spíše zmenšuje než rozšiřuje, což je v rozporu s trendem pozorovaným v dalších hlavních městech světa. Napsala o tom agentura AFP.

Vývozci dostanou další rok na to, aby se připravili na unijní nařízení o metanu, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Možný roční odklad části metanového nařízení týkajícího se dovozu fosilních paliv naznačil již dříve komisař pro energetiku Dan Jörgensen. Na odklad účinnosti částí nařízení tlačila zejména Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok.

Jeden z posledních slovinských ledovců může během několika dnů úplně zmizet. Triglavský ledovec pod nejvyšší slovinskou horou Triglav se za poslední desetiletí zmenšil na několik posledních kusů ledu. Vědci ho sledují od roku 1946, kdy pokrýval zhruba 14 hektarů. Nyní už se podle nich jako skutečný ledovec prakticky nechová, protože nenabírá novou masu, uvedla agentura Reuters.

České lesnické výzkumné organizace se mohou ucházet o finanční podporu z evropského partnerství Forest, do kterého se Česká republika zapojila prostřednictvím ministerstva zemědělství. Na podporu projektů zaměřených na klimaticky odolné lesy, udržitelné lesní hospodaření a výrobky ze dřeva je v první výzvě připraveno 40 milionů eur (zhruba 970 milionů korun), přičemž pro české uchazeče je vyčleněno asi 12 milionů korun, uvedlo dnes ministerstvo.

Cenu soutěže Adapterra Awards o nejlepší opatření reagující na změnu klimatu získala za Jihomoravský kraj obnova parku v brněnských Černovicích. Zanedbaný park se po obnově otevřel do okolních ulic a stal se místem pro setkávání, hry i odpočinek. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí kraje Martina Žídková. Projekt obnovy parku se spolu s dalšími projekty z kraje utká o ceny s dalšími počiny v celostátní soutěži.

Extrémní projevy počasí letos do poloviny září způsobily tuzemským pěstitelům zeleniny přímé škody na úrodě bezmála za 700 milionů korun. Poničeno bylo 11 procent osevní plochy zeleniny. Pole zasáhly jarní mrazy, v létě krupobití a přívalové srážky. Značné škody pěstitelům zeleniny napáchalo letní sucho v kombinaci s vysokými teplotami. ČTK to sdělila předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Monika Nebeská. Vyčíslení škod na letošní úrodě je předběžné, sklizeň zeleniny skončí až v říjnu či listopadu.

Kvůli nedostatku času a velké finanční náročnosti nestihlo ministerstvo životního prostředí dosud odevzdat Evropské komisi (EK) Národní plán na obnovu přírody. Termín byl 1. září. Resort to uvedl s dodatkem, že pokud by měl zvládnout všechna navrhovaná opatření v tak krátkém časovém sledu, náklady by byly mezi devíti a 15 miliardami korun ročně. Ministerstvo informovalo, že aktuálně dokončilo první návrh plánu, a předpokládá, že návrh odešle komisi do konce října. Před jeho schválením v příštím roce se ale chce napřed s komisí domluvit na způsobu úhrady nákladů za opatření a na tom, jaká částka bude na plán celkově vynaložena.

Sucho, vyprahlé studny a problémy se zásobováním pitnou vodou. Letní vysoké teploty, které v hustě zastavěných částech měst přetrvávají i během nocí. Nebo naopak přívalové deště splachující úrodnou půdu z polí na cesty a do zahrad. S projevy klimatické změny se potýkají mnohé české obce. Co je nejvíce trápí? A jaké možnosti mají samy samosprávy v adaptaci na měnící se klima?

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let. Uvedla to služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.

Praha dala od roku 2020 městským částem na realizaci adaptačních opatření na změnu klimatu 605,1 milionu korun. Zatímco mezi lety 2020 až 2022 investovala kolem 160 až 180 milionů korun za rok, v roce 2023 a v následujících dvou letech to bylo kolem 20 milionů korun. Letos dala na adaptační opatření přes 30 milionů korun. Během diskuse, která byla součástí mezinárodní konference Climate Week Prague, to řekla vedoucí oddělení environmentálních projektů magistrátu Tereza Líbová.

Česká města a obce se mohou zapojit do nové evropské kampaně TreeTag, která si klade za cíl lépe vysvětlit veřejnosti význam investic do zeleně. Odborníci při ní budou měřit parametry stromů a vyčíslovat jejich přínosy v podobě zadržené dešťové vody, uloženého oxidu uhličitého, produkovaného kyslíku nebo odstraněných škodlivin ze vzduchu. Informační štítky s výsledky pak umístí přímo u stromů, informoval český koordinátor akce, kterým je Arboristická akademie, jež patří pod Český svaz ochránců přírody.

Klimatické změny neohrožují jen přírodu, ekonomiku a lidská sídla. Stále výrazněji zasahují také kulturní dědictví – od historických staveb a muzejních sbírek až po materiály používané k výrobě hudebních nástrojů. A právě u památek platí, že škody způsobené povodněmi, vedrem či vlhkostí mohou být nevratné.

Evropská komise by podle českého ministra průmyslu Karla Havlíčka mohla přistoupit k odkladu metanového nařízení, nikoli pouze k odkladu pokut za jeho porušení. Havlíček to uvedl v Bruselu po jednání s místopředsedkyní Evropské komise Teresou Riberaovou. Schůzka podle něj proběhla velmi dobře, dokonce se protáhla a nebyla nijak vyhrocená. Z komise navíc mají signály, že se jednání vyvíjejí požadovaným směrem, dodal Havlíček. Metanové nařízení zavádí přísnější pravidla pro emise metanu při těžbě a dovozu ropy a plynu do EU. Česko spolu s dalšími 19 zeměmi žádá odklad celé normy, unijní exekutiva zatím ale pouze státům doporučila, aby o tři roky odložily pokuty za porušení pravidel.

Chce-li Česko zachovat současnou úroveň spotřeby vody a její kvalitu, neobejde se bez stavby nových údolních nádrží na horních partiích vodních toků, řekl v rozhovoru pro ČTK ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Miroslav Trnka. Zároveň nesmí rezignovat na zadržování vody v krajině pomocí opatření, která využívají přírodě blízké postupy a zlepšují odolnost krajiny.

Zatímco dekarbonizace evropské i české energetiky je možná, byť draze a ne ve stanovených termínech, neřešitelným problémem je dekarbonizace energeticky náročného průmyslu. ČTK to řekl ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer na konferenci Energetika 2026 v Brně. Evropská unie podle něj bude muset své cíle přizpůsobit, aby energeticky náročný průmysl v Evropě přežil a byl konkurenceschopný.

Vláda schválila plán, který by měl pomoci lépe se připravit na dopady změn klimatu. Obsahuje 95 adaptačních opatření rozpracovaných do 252 úkolů, za jejichž plnění odpovídají příslušná ministerstva. Součástí plánu by měla být například finanční podpora pro zeleň ve městech, zachytávání dešťové vody, obnova vodních prvků a další opatření pro zlepšení prostředí v horkých dnech.

Tisíce lidí vyrazily ve švýcarských městech Ženevě a Lausanne do ulic protestovat proti nečinnosti vlády ohledně globálního oteplování. Napsala to agentura AFP, podle níž demonstrující reagovali na výzvu koalice více než stovky sdružení a politických stran pod společným heslem: "Žádná léta s 50stupňovými teplotami."

Loňský rok patřil z hlediska průtoků řek podle Světové meteorologické organizace (WMO) k nejsušším za posledních 35 let, nejsušší byl rok 2023. Zásoby vody v krajině ve světě přitom klesají zhruba deset let a čtvrtým rokem se zmenšují ledovce. Nedostatek podzemní vody je varováním rovněž pro Česko, plyne z nové zprávy WMO, na které se podílel hydrolog Oldřich Rakovec z České zemědělské univerzity v Praze (ČZÚ).

Město Krnov, které se po ničivých povodních v roce 2024 stalo symbolem obnovy i hledání odolnější budoucnosti, letos hostí třetí ročník odborné konference Cesta vody. Ve dnech 14. a 15. října se zde setkají starostové, projektanti, vodohospodáři, zemědělci, vědci i zástupci státní správy, aby společně hledali odpověď na otázku, jak připravit česká města a krajinu na stále častější extrémy počasí.

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit. Na studii, kterou publikoval časopis Plant Stress, novináře upozornila mluvčí institutu Halina Jílková.

Po staletí vzhlíželi lidé žijící na úpatí Mont Blanc ke zdánlivě věčnému ledu a sněhu na nejvyšším vrcholu západní Evropy. Právě podle vždy přítomného sněhu dostala hora své jméno - "Bílá hora". Globální oteplování ale tento obrázek znepokojivou rychlostí boří, píše agentura AP.

Evropa musí pokračovat v plnění svých klimatických cílů, zároveň ale musí posílit svou schopnost přizpůsobit se změně klimatu a připravit se na její dopady, uvedla dnes v projevu v europarlamentu ve Štrasburku šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Letošní léto, kdy Evropu zasáhla obrovská vedra a sucha, označila za léto pravdy.

Think tank Fakta o klimatu vydal u příležitosti začátku Climate Week Prague nové a výrazně rozšířené vydání Atlasu klimatické změny. Publikace zpřístupňuje prostřednictvím 23 infografik a doprovázejících textů srozumitelnou formou klimatická data všem zájemcům od studentů po politiky. Chce tak poskytnout pevný faktický základ do debaty, která se často štěpí mezi bagatelizaci na jedné a katastrofické scénáře na druhé straně. Chce tak poskytnout pevný faktický základ do debaty, která se často štěpí mezi bagatelizaci na jedné a katastrofické scénáře na druhé straně.

Letošním vítězem soutěže Cena za krajinu v Jihomoravském kraji se mezi komplexními projekty staly Vohančice na Brněnsku. Obec obnovila místní potok, vybudovala nové tůně či vysadila více než 9500 stromů a keřů. V kategorii jednotlivých opatření porota ocenila Ochoz u Brna a Černovice. Nejlepší projekty, které volí přírodě blízká řešení, kraj oceňuje pátým rokem.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) oznámila, že ruší omezení emisí skleníkových plynů produkovaných uhelnými a plynovými elektrárnami ve Spojených státech. Informuje o tom agentura AP. Změna podle EPA sníží průmyslu náklady v objemu 300 miliard dolarů (6,3 bilionu Kč).

Zbavit se fosilních paliv je i otázka bezpečnosti, řekla dnes v Praze na zahájení Climate Week Prague bývalá eurokomisařka pro klima Connie Hedegaard. Pokud se nebudou řešit změny klimatu, může to podle ní mimo jiné oslabit důvěryhodnost demokracie a vést k větší polarizaci společnosti, protože největší dopady budou mít tyto změny na sociálně slabší populaci. Evropa by se měla soustředit na budování spojenectví se státy, které chtějí hledat řešení. Climate Week Prague je první mezinárodní klimatický týden ve střední Evropě.

Správně umístěný listnatý strom může v létě stínit okna, fasádu i část střechy a současně ochlazovat okolí výparem vody. Univerzální návod, podle něhož stačí zasadit lípu několik metrů od domu, však neexistuje. O výsledku rozhodují rozměry dospělé koruny, orientace a konstrukce budovy, půda i množství vody, které bude mít strom k dispozici za deset nebo třicet let.

Od 14. do 20. září 2026 se v Praze uskuteční Climate Week Prague – první mezinárodní klimatický týden ve střední Evropě. Program nabídne přes 50 akcí, budou mezi nimi konference, odborné semináře, workshopy, výstavy, veřejné procházky i festivaly. Týden věnovaný klimatickým otázkám pořádá koalice nezávislých organizací, bank a firem s podporou hlavního města.

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším srpnem v historii měření, uvedla evropská Služba pro změnu klimatu Copernicus. Průměrná globální teplota vzduchu činila v srpnu 16,96 °C. To je o 0,85 °C více, než jaký je průměr z let 1991–2020 pro daný měsíc. Minulý měsíc se tak vyrovnal zatím nejteplejšímu měsíci v historii měření – červenci 2023.

Letošní rok patří k nejsušším v tomto století. Kombinace teplé a suché zimy, nadprůměrných teplot, intenzivnějšího výparu a nedostatku srážek se výrazně podepsala na stavu půdy i zemědělských plodin. Zatímco obilniny situaci zvládly relativně dobře, výrazné problémy mají víceleté pícniny, trvalé travní porosty, kukuřice, brambory, chmel nebo některé ovocné plodiny. Současné ochlazení a srážky už většinu letošní úrody zachránit nemohou. Zemědělci se proto stále více zaměřují na opatření, která jim pomohou přizpůsobit se teplejšímu a suššímu klimatu.

Zhruba dvě třetiny Čechů věří, že lidská činnost výrazně přispívá ke změně klimatu. Že se klima mění, se domnívá 93 procent lidí. V zájmu o klimatickou změnu jsou Češi rozděleni - necelá polovina se o téma zajímá, polovina naopak ne. Vyplývá to ze zveřejněného průzkumu agentury CVVM. Ve srovnání s loňským průzkumem se názory české veřejnosti na klimatickou změnu nijak významně nezměnily.

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady, uvedla agentura AFP.

Indonésie nadále bojuje proti lesním požárům, které se šíří na ostrovech Borneo a Sumatra a už zasáhly plochu více než 73 000 hektarů. Většinu indonéských provincií sužuje kouř, který zhoršuje kvalitu ovzduší nejen v Indonésii, ale i v okolních státech. Lesní požáry se nyní začaly šířit v blízkosti rozestavěného indonéského hlavního města Nusantara, informovala dnes agentura Reuters.

V britské metropoli se poprvé rozmnožil invazivní tropický druh komára, který může přenášet na člověka virus zika či horečku dengue. Klimatické změny projevující se teplejším podnebím v podmínkách severní Evropy mohou podle expertů způsobit, že průniky tropických druhů komárů budou čím dál častější a vydrží déle, napsal britský list The Guardian.

Americká federální soudkyně tento týden zablokovala zákon státu New York, který velkým společnostem v oblasti fosilních paliv ukládal přispět během čtvrt století 75 miliardami dolarů (1,57 bilionu Kč) do fondu k nápravě dopadů klimatických změn. Soudkyně Brenda Sannesová v Syracuse rozhodla, že státní zákon o takzvaném klimatickém superfondu je v rozporu s federálními zákony. Píše o tom deník The New York Times (NYT).

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR), jehož je ČTK členem, to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.

Ekologické organizace včera představily Stínový plán na obnovu přírody pro Česko. Obsahuje 40 konkrétních opatření, která mají pomoci české krajině a zvýšit její odolnost. Dnes, 1. září, končí termín, do kterého mají státy Evropské unie své plány předložit. Česká vláda zatím návrh nedokončila. Chybějící oficiální plán může podle ekologických organizací zkomplikovat účinnou obranu proti suchu, povodním, erozi i ochranu biodiverzity.

Lesy ČR dokončily v Plzeňském kraji dvě stavby, která zpomalí odtok vody z krajiny, více ji zadrží a zvýší ochranu obcí před povodněmi. Opatření zhruba za 7,5 milionu korun dále podpoří biodiverzitu lokalit novými vodními, mokřadními a břehovými biotopy. V Mezholezech u Horšovského Týna na Domažlicku obnovily téměř 1,5 kilometru dlouhé koryto potoka a dále revitalizovaly vodní nádrž Plachtín na severním Plzeňsku. ČTK to řekl Tomáš Rau, vedoucí správy toků pro povodí Berounky z Lesů ČR.