Klimatický summit v Paříži 2015

Některé produkty, které Evropská unie dováží, výrazným způsobem přispívají k odlesňování tropických deštných lesů. EU má v plánu proti tomu zakročit a shromažďuje návrhy, jak tento negativní vliv snížit. Švédská univerzita Chalmers spolu s belgickou univerzitou Louvain podrobně prostudovaly všech 1141 návrhů a došly ke dvěma, které podle nich mají reálný potenciál něco změnit.

Pokud váš den začíná šálkem kávy, je dost pravděpodobné, že pochází právě z Kolumbie. Ta je totiž třetím největším producentem kávy na světě. Nová studie provedená na University of Illinois se zabývala tím, jaký vliv na pěstování kávy bude mít v následujících desetiletích změna klimatu. O studii, zveřejněné v žurnálu Agricultural Systems, informuje University of Illinois.

Na první pohled slibná a často citovaná metoda, která by měla dopomoci se zásadním snížením emisí energetiky a současně vést ke snížení emisí uhlíku v atmosféře. Domyšleno do důsledků? Katastrofa pro všechny.

Climate Challenge, akcelerační program sítě Impact Hub, se v letošním roce mění na mezinárodní program ClimAccelerator. Impact Hub uzavřel partnerství s organizací EIT Climate-KIC, která se dlouhodobě věnuje environmentálním řešením klimatické krize na mnoha úrovních. Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko a Řecko, tyto partnerské země teď společně s Českem nabídnou pod názvem ClimAccelerator inovačním projektům akcelerační podporu a možnost zaujmout na zahraniční scéně. Pro vybrané startupy se otvírají možnosti získání investora nebo implementace na nový trh. Enviromentálně zaměřené projekty mohou zasílat své přihlášky do 27. dubna.

Na první pohled by se mohlo zdát, že Nová teritoria jsou jednou z nejzelenějších oblastí Hongkongu. Je to převážně venkovská oblast, kde jsou rozlehlé plochy zemědělské půdy, zeleně, mokřadů, hor, parků a řek. Tato oblast by tedy měla představovat "zelené plíce" Hongkongu, píše zpravodajský server BBC News.

Noční motýli, chcete-li trochu nepřesně můry, jsou důležití opylovači a obecně fungují jako indikátor dobrého stavu přírody. Entomologové je pravidelně monitorují a zjišťují vývoj jejich populace. Doposud však museli několik tisíc druhů můr počítat ručně. Vědci z Aarhus University nyní přišli s novinkou – vyrobili zařízení, které díky umělé inteligenci dokáže můry nejen samo počítat, ale i určit jejich druh. Informuje o tom žurnál Sensors.

Vědci zjistili, že malé množství mořských řas přidávané do krmiva hovězího dobytka může snížit emise metanu až o 82 %. Mohlo by se tak blýskat na udržitelnější produkci hovězího masa a mléčných výrobků. Studii provedla University of Carolina, Davis.

Vedení Prahy se v sobotu 27. března symbolicky připojí k celosvětové iniciativě Hodina Země 2021 a na hodinu zhasne osvětlení pražských památek. Reflektory zhasnou v 20:30 na téměř padesátce míst v hlavním městě, sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Akce chce upozornit na nutnost ochrany klimatu a snížení emisí. Hodina Země se uskutečňuje od roku 2007 pod patronátem Světového fondu na ochranu životního prostředí (WWF). Podle informací z internetových stránek projektu se v Česku ke kampani do pátečního rána přihlásilo 116 měst a obcí a také dvě památky, bezmála 430 jednotlivců a více než 50 firem.

Velké banky po celém světě i po pařížské klimatické dohodě poskytují obrovské finance firmám zaměřeným na fosilní paliva. Šedesát největších komerčních a investičních bank vložilo mezi lety 2016 a 2020, tedy za pět let od podpisu pařížské klimatické dohody, do fosilních paliv 3,8 bilionu dolarů (84,4 bilionu Kč). Vyplývá to ze zprávy klimatických organizací nazvané Bankovnictví v klimatickém chaosu 2021, na kterou upozornil server CNBC.

Letní zemědělská sucha, která postihla mezi roky 2015-2018 zvláště střední Evropu, byla závažnější než kterákoliv jiná suchá období za uplynulých 2110 let. K těmto závěrům vědci dospěli ve studii zpracované na základě letokruhů dubů převážně z území České republiky. Dokázali pro každý rok rekonstruovat míru nedostatku nebo naopak nadbytku vláhy. Na studii pracoval tým vedený profesorem Ulfem Büntgenem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Univerzity v Cambridge a publikoval ji časopis Nature Geoscience.

Opuncie mexická, hojně rozšířený kaktus s jedlými plody, má velký potenciál stát se klíčovou plodinou budoucnosti. Opuncie se dá využít jako potravina pro člověka, ale i pro hospodářská zvířata, a navíc může představovat zdroj biopaliva. Oproti tradičně pěstovaným plodinám má nespornou výhodu, která možná bude v brzké budoucnosti stěžejní – dokáže přežít ve vedru a suchu. O studii provedená na univerzitě v Nevadě informuje žurnál GCB Bioenergy: Bioproducts for a Sustainable Bioeconomy.

Evropská unie a Spojené státy musí začít více spolupracovat na boji proti změnám klimatu, kvůli nimž se ocitla planeta Země v kritické situaci. Během své první cesty do Evropy ve funkci to řekl zmocněnec amerického prezidenta Joea Bidena pro otázky klimatických změn John Kerry. Jeho účast na jednání Evropské komise symbolicky obnovila transatlantickou spolupráci přerušenou čtyřmi roky vlády Donalda Trumpa, který se klimatickou otázkou odmítal zabývat.

Globální emise oxidu uhličitého loni klesly o 5,8 procenta, což je výsledek zpomalení ekonomické aktivity v důsledku pandemie. Koncem roku se ale začaly opět zvyšovat a zřejmě dál porostou, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Čína byla přitom loni jedinou zemí, kde se objem emisí za celý rok zvýšil.

Česko v současnosti nemá plán, který by řešil dopady takzvané zelené dohody (Green Deal), tedy plánu Evropské komise, jak do roku 2050 udělat z Evropy klimaticky neutrální kontinent. Po dnešním jednání tripartity to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Stát by podle něj měl řešit otázku ztrát zaměstnání, hledání nových pracovních příležitostí nebo budování infrastruktury pro nové investory.

Staré stromy jsou v rozrůstajících se městech na překážku. Rekonstrukce i novostavby si žádají prostor a letitá zeleň v ulicích se jeví jako zbytné zboží. Developeři často argumentují tím, že projektem vynucenou likvidaci dřevin kompenzují vysazením násobně většího počtu nových exemplářů. Vypadá to jako dobré řešení, příkladné splynutí šedé a zelené infrastruktury. Jenže původní ekosystémové služby, poskytované starými stromy, ta nově vysazená "košťata" prostě nenahradí.

Těžko si představit příhodnější symbol konzumu a neekologického spotřebitelského chování než pořádnou halu nákupního centra vystavěnou někde na zelené louce za městem. Jenže právě takové supermarkety mohou v USA sehrát zásadní úlohu při snaze o dekarbonizaci národní ekonomiky a posílení obnovitelných zdrojů energie.

Ve srovnání s bojem proti klimatickým změnám je zastavení pandemie covidu-19 velmi snadné. Takto se o víkendu vyjádřil zakladatel společnosti Microsoft a filantrop Bill Gates, který o současných výzvách hovořil se zpravodajskou společností BBC. Problém změny klimatu podle něj vyžaduje transformaci společnosti, jakou lidstvo ještě nezažilo.

Rada hl. m. Prahy dnes vyzvala vládu, aby jako termín odklonu od uhlí stanovila rok 2033, nikoli rok 2038, jak doporučila Uhelná komise. Pokud by vláda čekala s odstavováním uhelných zdrojů sedmnáct let, nesplnila by svůj klimatický závazek ani Česká republika a zřejmě ani Praha, upozorňuje hlavní město.

Důkazy ne zcela podložené podezření, spíše tedy důvodná obava, která má ale podle lidskoprávních aktivistů velmi konkrétní obrysy. Zhruba s takovou opatrností jsou momentálně popisovány zprávy, varující před tím, že největší čínské společnosti v byznysu se solárními panely využívají pro svou výrobu nucenou, otrockou práci. Takt je na místě, protože příliš hlasité obvinění Číny ze solárního otrokářství může taky klidně znamenat, že odtud už žádné solární panely nebo suroviny na jejich výrobu nedostanete.

Posun k takzvané zelené energii do roku 2040 připraví státy, kde se těží ropa a zemní plyn, až o 13 bilionů dolarů (až 277 bilionů Kč). Uvádí to zpráva, kterou zveřejnila organizace Carbon Tracker a která si všímá finančních dopadů ekologičtějších způsobů produkce energie. Státní pokladna by v některých zemích mohla přijít minimálně o 40 procent příjmů.

Společnost Total, světový lídr ve zpracování ropy, v říjnu minulého roku upoutala pozornost světových médií. Ohlásila totiž první úspěšnou dodávku zkapalnělého zemního plynu (LNG) z Austrálie do Číny. Co činilo tuto zprávu zajímavou? To, že se jednalo o vůbec první uhlíkově neutrální zemní plyn na světě. Jak asi tušíte, vydávat tradiční fosilní palivo za uhlíkově neutrální, je přinejmenším podivné. Total to ale dokázal. S pomocí offsetového řešení, uhlíkových kreditů.

Boj proti klimatickým změnám se nevede jen na rovníkových plantážích, ve výzkumných laboratořích nebo za řečnickými pultíky ve sněmovnách. Přispět svým dílem můžete i vy sami. Pozitivní na tom je, že přitom často ani nemusíte zvednout zadek od počítače. Postačí, když během svého příštího virtuálního setkání na síti ponecháte kameru vypnutou a nebudete ostatním promítat svůj obraz.

Mořské řasy možná budou superpotravinou budoucnosti a novým vývozním artiklem Austrálie. Alespoň v to doufají vědci, kteří v rámci Flinders University založili Centrum rozvoje mořských bioproduktů. Pěstování mikrořas vidí jako odpověď na rostoucí poptávku spotřebitelů po zdravější, udržitelnější a etičtější alternativě proteinů získávaných z masa. O studii informuje server EurekAlert.

Klimatické změny představují globální problém. Ale nedopadá na všechny stejně. Mezi země nejdrastičtěji postižené patří často ty, jež označujeme jako rozvojové. Proto je jistě potěšující, že ty zatím ne tolik zasažené a přitom rozvinuté státy přislíbily v roce 2009 oněm poškozeným podporu a finanční spoluúčast. Na adaptační a mitigační opatření. Dohromady 50 miliard dolarů do roku 2020. Jenže tady hezké zprávy končí: příspěvky totiž dohromady nepřesáhly ani 20 miliard a jen menší část z nich nějak reálně souvisela s klimatickými změnami.

Modernizační fond spuštěný ministerstvem životního prostředí (MŽP) podle ekologů vyčlenil málo peněz na projekty komunitní energetiky. Plánovaných 1,5 procenta ze zhruba 150 miliard korun, kterými fond může v následující dekádě disponovat, nestačí, uvedlo dnes Hnutí Duha. Podmínky programu podpory nových obnovitelných zdrojů v energetice (OZE) se nelíbí Komoře obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE). V tiskové zprávě uvedla, že pravidla zvýhodní velké energetické společnosti. Podle náměstka MŽP Jana Kříže naopak důležitost komunitní energetiky podtrhlo, že má samostatný program. Programový dokument fondu dnes projednala vláda.

Strategický dokument Modernizačního fondu, který by měl disponovat zhruba 150 miliardami korun do roku 2030 na projekty vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů, zvýšení energetické efektivity či k růstu podílu obnovitelných zdrojů, vláda dnes schválila. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo životního prostředí, které kabinetu materiál předložilo. Fond podle ekologů vyčlenil málo peněz na projekty komunitní energetiky, plánovaných 1,5 procenta z celkové částky podle Hnutí Duha nestačí. Schválení dokumentu naopak přivítaly Svaz moderní energetiky a Solární asociace.

Malé uhelné teplárny se v dohledné době budou muset rozmyslet, jak se splní přísné emisní limity. A Český plynárenský svaz jim nabízí možnost přezbrojit na zemní plyn. Majitelé a provozovatelé tepláren naleznou na webu plynoveteplarny.cz návod, jak postupovat, aby splnili přísné emisní limity a vyplatilo se jim i po roce 2023 zajišťovat centrální zásobování obyvatelstva teplem. Informuje o tom Český plynárenský svaz (ČPS).

Významným úkolem lesnické vědy je v současnosti nalezení jedinců lesních dřevin odolných vůči suchu, a to v rámci jednotlivých druhů a jejich populací. Mezi jedinci jednoho druhu domácích dřevin, ať už jde o smrk, jedli, buk, topol, lípu či jiné, existují významné rozdíly ve schopnosti snášet sucho. Proto je nezbytné najít způsob, jak jedince vykazující toleranci k podmínkám sucha identifikovat. Vědci usilovně hledají geny, které řídí strategii stromů při reakci na stres suchem. Informuje o tom Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.

Celosvětové emise oxidu uhličitého se v loňském roce v důsledku pandemie covidu-19 snížily o sedm procent a vrátily se na úrovně z období před deseti lety. Uvedl to podle agentury Reuters šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Varoval však, že globální emise se opět začnou zvyšovat, pokud proti tomu vlády nepodniknou rychlá opatření.

Rok 2020 byl v Evropě nejteplejší za dobu záznamů. Celosvětově se vyrovnal dosud rekordnímu roku 2016. Informovala o tom v Londýně unijní služba Copernicus, která podle agentury DPA kromě vlastních dat využívá záznamy z pozemních stanic, balonů, letadel a satelitů sahající až do roku 1950. Minulým rokem rovněž skončilo nejteplejší dosud zaznamenané desetiletí.

Delfíni po celém světě už několik let umírají na záhadné onemocnění kůže. Nemoc postihuje hlavně delfíny žijící u pobřeží a projevuje se lézemi, které mohou pokrývat většinu jejich těla a velmi často vedou k úmrtí. Poprvé byla nemoc zaznamenána blízko New Orleans po hurikánu Katrina v roce 2005. Nyní se vědcům konečně podařilo příčinu tohoto onemocnění objasnit. Studie byla zveřejněná v žurnálu Scientific Reports.

Za posledních dvacet let bylo ve střední Evropě zaznamenáno šest vln letních veder, které doprovázelo velké sucho. Doposud nebylo zcela jasné, jaké faktory k těmto extrémům vedou. Nyní se vědcům z německého Helmholtz centra podařilo zjistit, že teploty a srážky v dubnu hrají zásadní roli v tom, jak suchá bude půda v létě. Pokud je duben příliš teplý s malým množstvím srážek, odpaří se z půdy velké množství vlhkosti a zvýší se tím pravděpodobnost sucha v nadcházejícím létě. Studie byla zveřejněn v žurnálu Nature Partner Journals.

Vědci z univerzit v Oslu a Lutychu zveřejnili studii, která zjišťovala intenzitu tání grónské ledové pokrývky. Ukázalo se, že nejnovější klimatické modely predikují mnohem horší čísla než tomu bylo doposud. Nově se očekává, že ledová pokrývka bude tát o 60 % více, a že může do roku 2100 zvednout hladinu oceánu o 18 centimetrů. Informuje o tom žurnál Nature Communications.

Německo vyškrtlo ze statistik svůj dosavadní teplotní rekord. Německá meteorologická služba (DWD) oznámila, že měřicí stanice, která 25. července loňského roku zaznamenala v Lingenu 42,6 stupně Celsia, neměla podmínky pro bezchybné měření. Ovlivněna byla bujnou vegetací, informovala agentura DPA.

Jedním z rizik klimatické změny je tání ledovců, kvůli němuž se zvýší hladina moří, které pohltí malé a nízké ostrovy a ostrůvky. Zdá se, že se to nemusí stát všem takovým ostrovům. Vědci dokonce přišli s překvapivým zjištěním – některé ostrovy mohou svou plochu zvětšovat. O studii zveřejněné v žurnálu Geophysical Research Letters informuje ScienceAlert.

Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na světové lídry, aby ve svých zemích vyhlásili stav klimatické nouze a pomohli tak urychlit kroky, které by zabránily katastrofálním důsledkům globálního oteplování. Na virtuálním klimatickém summitu, který pořádá Británie, vystoupil mimo jiné čínský prezident Si Ťin-pching, který ohlásil závazek snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého v poměru k HDP o 65 procent oproti roku 2005. Zvolený americký prezident Joe Biden na twitteru potvrdil, že USA se po jeho nástupu do Bílého domu v lednu opět připojí k pařížské dohodě o klimatu.

Evropská unie zpřísní své klimatické závazky k roku 2030. Shodli se na tom dnes po celonočním jednání v Bruselu prezidenti a premiéři členských zemí, kteří podpořili omezení celkových emisí skleníkových plynů EU o nejméně 55 procent proti roku 1990. Konečná verze závěrů summitu vyšla vstříc některým požadavkům zemí východního křídla unie včetně Česka, které chtěly záruky, že přechod k čistým energiím nezatíží neúnosně jejich ekonomiky. Podle premiéra Andreje Babiše je výsledný kompromis pro Česko úspěchem.

Letošní listopad byl celosvětově zatím nejteplejším v zaznamenané historii. Informovala o tom evropská klimatická služba Copernicus, která teplotu monitoruje od roku 1979. V Evropě se teploty v průměru v posledním podzimním měsíci sice nevyrovnaly rekordu z roku 2015, starý kontinent však zaznamenal celkově nejteplejší podzim.

V boji proti klimatickým změnám patří Česko k nejhorším zemím v Evropské unii. Vyplývá to z indexu, který zveřejnilo sdružení Climate Action Network (CAN). Nejlépe si vede ve srovnání 27 unijních zemí Švédsko, nejhůře je na tom Slovinsko. Česko je na 23. místě před Polskem či Maďarskem.

Zástupci ochránců přírody odejdou z Uhelné komise. V tiskové zprávě to dnes uvedly ekologické organizace Greenpeace, Hnutí Duha a Zelený kruh. Členy komise za ně jsou Jan Rovenský z Greenpeace a Jiří Koželouh z Hnutí Duha. Rovenský s Koželouhem dnes jako jediní členové komise hlasovali proti stanovení termínu ukončení využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038. Požadují dřívější útlum.

Když se budeme všichni hodně snažit, přestaneme produkovat emise skleníkových plynů. Tím, že skoncujeme s emisemi, ale globální oteplování nezastavíme. Bude trvat staletí, než se planetární klimatické cykly vrátí do normy. Alespoň tak to popisuje lehce kontroverzní studie norských badatelů. Píše o tom Phys.org.

Do letošního běhu akceleračního programu Climate Challenge se přihlásilo 82 týmů, z nichž šest nejlepších se včera představilo odborné porotě. Všechny projekty se věnují řešení klimatických změn nebo ochraně životního prostředí a s mentory a konzultanty pracovaly na rozvoji svých eko inovací celých osm měsíců. Porotu nejvíc přesvědčil projekt Fakta o klimatu zaměřující se na science communication. Projekt získal 650 000 Kč na svůj další rozvoj. Diváckou cenu získal projekt Ekoškola, který si celkově z programu odnesl 550 000 Kč.

Technologie nabízí nejrůznější řešení na současné i budoucí problémy. Technické metody určené pro přímé odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry s pomocí obřích „lapačů a praček vzduchu“ mezi nadějná řešení, zdá se, zatím nepatří. Jen jejich provoz totiž uvolňuje do ovzduší více emisí než kolik reálně lapají. Píše o tom Ecologist.

Dosluhující americký prezident Donald Trump dnes označil na summitu velkých ekonomik G20 mezinárodní pařížskou klimatickou dohodu za velmi nespravedlivou. Trump ve vzkazu nahraném na video řekl, že USA pod jeho vedením dohodu opustily, aby nepřišly o miliony amerických pracovních míst a biliony dolarů" ve prospěch "nejhorších znečišťovatelů životního prostředí na světě". Účastníci summitu se navzdory odmítavému postoji amerického prezidenta v závěrečném prohlášení shodli na tom, že globální oteplování patří mezi "nejnaléhavější výzvy naší doby", informovala dnes agentura DPA.

Schopnost Amazonského pralesa ukládat atmosférický uhlík se zhoršuje. Vědci to přičítají proměněn "chování" pralesa. Probíhající klimatická změna nahrává rychle rostoucím stromům. Jejich životní cyklus se však oproti dřívějšku zrychluje. O odborné studii, zveřejněné v Nature Communications, informuje EurekAlert.

Na jedné straně výrazné snížení emisí uhlíku, na straně druhé podpora zalesňování, zemědělství, ekologických způsobů dopravy, recyklace a obnovitelných zdrojů. To jsou hlavní cíle programu Green Deal, který má Evropu do roku 2050 dovést k tomu, aby se stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Vědci z Karlsruhe Institute of Technology (KIT) se podívali blíže na způsoby, jakými se má Green Deal naplnit a došli k závěru, že Green Deal není tak zelený, jak by se na první pohled mohlo zdát. Svá zjištění zveřejnili v žurnálu Nature, informuje o tom EurekAlert.

Druhý ročník akceleračního programu Climate Challenge, za kterým stojí Impact Hub, jde do finále. To proběhne 25. listopadu. Prezentační show nabitá eko projekty, které mají ambice měnit svět, představí 6 finalistů, kteří v rámci programu tvrdě pracovali a předvedou, kam se posunuli. Zároveň startuje nový ročník, enviromentálně zaměřené projekty z celé České i Slovenské republiky se mohou hlásit do 9. 12. 2020.

Přes 150 zemí ohlásilo, že má úmysl zvýšit své národní závazky na snížení emisí vyplývající z Pařížské klimatické dohody. Napsala to agentura Reuters s odkazem na průzkum Fóra klimaticky zranitelných zemí (CVF). Představuje to víc než tři čtvrtiny států světa. Drtivá většina zemí, mezi které patří i Česká republika, ale zatím nezveřejnila konkrétní podobu svých aktualizovaných závazků.

Zástupci hnutí za ochranu klimatu dnes zahájili desetidenní okupaci prostoru před budovou ministerstva životního prostředí. Důvodem je připravované jednání Uhelné komise, které se má konat 26. listopadu. Na něm se má rozhodnout o termínu ukončení využívání uhlí v ČR. Ke stávce se připojila hnutí Fridays For Future, Extinction Rebellion, Limity jsme my a Univerzity za klima.

Významné investice do odklonu od využívání uhlí v Česku se v dlouhodobém horizontu vyplatí a vrátí, protože pomohou podnikům a domácnostem snížit jejich provozní náklady. Vyplývá to z aktuální studie možných cest k dekarbonizaci pro hlavní hospodářská odvětví v ČR, kterou vypracovala poradenské společnost McKinsey. ČTK ji má k dispozici.