Klimatický summit v Paříži 2015

Nejsilnější meteorologický jev El Niňo za posledních deset let bude mít ve druhé polovině roku v Asii za následek více veder a sucha. Varují před tím podle agentury Reuters meteorologické předpovědi. Zasáhne to úrodu plodin a dodávky potravin v době, kdy se zemědělci potýkají s nedostatkem hnojiv a vysokými cenami paliv v důsledku války v Íránu, upozorňuje agentura.

Zdravá půda, odolná krajina či návrat opylovačů jsou cíle, ke kterým má směřovat nový Národní plán na obnovu přírody. Jeho první pracovní návrh představilo ministerstvo životního prostředí. Dokument má být podle něj klíčovým nástrojem pro zlepšení stavu české krajiny a veřejnost k němu nyní může posílat připomínky. Ministerstvo to uvedlo na svém webu.

Z peněz Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) bylo zatím podpořeno 222 projektů zaměřených na obnovu zeleně a vody ve městech a obcích. Celkem šlo na jejich podporu 4,8 miliardy korun z více než 8,7 miliardy Kč, které Evropská unie vyčlenila na zelenou infrastrukturu v programovém období mezi lety 2021 až 2027. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) o tom informovalo v tiskové zprávě.

Technická správa komunikací (TSK) vysadila do ulice V Cibulkách v Praze 5 Košířích 23 stromů. Jde o druhy, které nejsou v ČR zcela typické. Měly by lépe zvládat horké počasí a sucho. Jsou součástí projektu, při němž bude TSK 15 let testovat 30 druhů stromů, aby zjistila, kterým se v městském prostředí nejlépe daří. Městská firma plánuje vysadit celkem 900 takzvaně klimaticky odolných stromů, od roku 2022 jich zasadila asi 300.

Počet kůrovcových těžeb v ČR nadále klesá, ubývá také poškození lesů způsobené sněhem, suchem či větrem. Na tiskové konferenci to řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a Lesní ochranné služby. Ačkoliv se aktuální stav lesů vyvíjí příznivě, upozorňuje ústav před klimatickými výkyvy, které mohou opět přispět k oslabení lesů.

Ekosystémy, zemědělství a živobytí více než miliardy lidí jsou ohroženy v důsledku stále častějších extrémních veder. Varuje před tím zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), zveřejněná dnes u příležitosti Dne Země. Upozorňuje, že následky veder silně trpí hospodářská zvířata i rostliny. V některých regionech světa přitom hrozí 250 dní nesnesitelných veder ročně, varují organizace.

Ralsko na Českolipsku připravuje připomínky k návrhu takzvaných akceleračních zón, které mají přispět k urychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie. ČTK to řekl starosta Miloslav Tůma (ANO). V bývalém vojenském prostoru Ralsko počítá ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v výstavbou fotovoltaických i větrných elektráren, už dnes je ale lokalita solárními panely hodně zastavěná a místním se to nelíbí.

Vládou navrhované akcelerační zóny, které mají v České republice urychlit výstavbu větrných elektráren, narážejí ve Zlínském kraji na nesouhlas samospráv. Někteří starostové dotčených obcí, které ČTK oslovila, mají obavy z hluku, který větrníky produkují. Argumentují například i ochranou ptactva. Ze zveřejněných dokumentů vyplývá, že stát počítá ve Zlínském kraji s možným vznikem pěti akceleračních oblastí pro výrobu elektřiny z větrné energie, tři z nich zasahují i do sousedního Olomouckého kraje.

Evropská komise (EK) schválila Německu, Bulharsku a Slovinsku podporu průmyslu. Německo může podpořit své podniky částkou 3,8 miliardy eur (92,5 miliardy Kč), Bulharsko 334 milionů eur (8,1 miliardy Kč) a Slovinsko 90 milionů (2,2 miliardy Kč) za účelem dočasného snížení cen elektřiny v energeticky náročných odvětvích. Evropská exekutiva to dnes uvedla v tiskové zprávě.

Samosprávy se zúžením seznamu akceleračních zón, které umožní rychlejší povolení stavby větrných a solárních elektráren, počítaly. Většina samospráv obnovitelné zdroje podporuje, největší motivací pro ně je zlevnění ceny elektrické energie pro obec a místní obyvatele, uvedlo Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR).

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (přes 1000 korun) za tunu CO2, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP). Systém ETS 2 je druhou fází evropského systému obchodování s emisními povolenkami, podle původního návrhu se týká silniční dopravy a budov. Úpravy navržené EP mají posílit ochranu domácností před výraznými cenovými výkyvy emisních povolenek.

Vládou navrhované akcelerační zóny, které mají v Česku urychlit výstavbu větrných elektráren, narážejí v Moravskoslezském kraji na odpor i praktické překážky. Anketa mezi starosty dotčených obcí na Opavsku a Bruntálsku ukazuje, že cesta povede přes složitá jednání s místními. Obávají se hlavně hluku, někteří argumentují i ochranou vzácných dravců, vyplývá z jejich vyjádření pro ČTK.

Dočasný fond pro dekarbonizaci, který nedávno navrhla Evropská komise, má několik nedostatků, uvedl ve svém stanovisku Evropský účetní dvůr (EÚD). Fond byl podle EK navržen tak, aby poskytoval finanční podporu evropským společnostem při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a ulevil firmám, které mají vysoké náklady na emisní povolenky. Auditoři ale varovali před množstvím nejasností a rizik.

Výběr oblastí pro zóny k urychlené výstavbě obnovitelných zdrojů energie v Česku představí zástupci vlády v Praze 15. května. Připomínky budou moci kraje, obce i veřejnost následně uplatnit do 1. června včetně. Vyplývá to z dokumentů zveřejněných na webu ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Návrh aktuálně zahrnuje 94 míst, ve kterých má být možné v jednodušším povolovacím řízení chystat stavby větrných a solárních elektráren. Z dříve vytyčených 110 nakonec úřad vypustil 16 lokalit. Celý seznam lze najít na webu MMR.

Antarktida, největší poušť planety Země, se mění rychleji, než jsme si donedávna připouštěli. S rostoucími teplotami přibývá deště na úkor sněhu. A právě tento jev zásadně narušuje stabilitu ledovců i křehké polární ekosystémy.

Mapu s návrhem zón, ve kterých má být možné v jednodušším povolovacím řízení chystat stavby větrných a solárních parků, zveřejní ministerstvo pro místní rozvoj k připomínkování v úterý. Po jednání se zástupci samospráv to řekla ministryně Zuzana Mrázová (ANO). Celková rozloha plochy se zmenšila podle vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka (za Motoristy) šestkrát oproti původním plánům minulého kabinetu. Veřejné projednávání návrhu má trvat zhruba dva měsíce. Vzhledem k unijním termínům má být podle Turka legislativa hotova do konce srpna.

Po dopadech války na Blízkém východě a globálních problémech s hnojivy by mohl k růstu cen potravin přispět i neobvykle silný jev El Niño ke konci letošního roku. Předpoklad, že se jev nazývaný super El Niño skutečně objeví, zhoršuje vyhlídky na sklizeň kakaových bobů, stolních olejů, rýže nebo cukru. Uvedl to server americké televize CNBC.

Zatímco svět hledá cesty, jak snížit emise oxidu uhličitého, vědci z českého Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK) ukazují, že řešení máme částečně přímo pod nohama. Dlouhodobě chráněné louky ukládají významně více uhlíku do půdy než intenzivně obhospodařované travní porosty. Nová studie přináší důležité poznatky pro ochranu klimatu i biodiverzity.

Současné ochlazení s nočními mrazy zřejmě zatím nadělalo v ovocných sadech jen lokální škody. Dnešní ráno bylo dosud nejmrazivější, teploty v sadech nejčastěji klesly k minus třem až minus pěti stupňům Celsia. Zasaženy mohly být meruňky, broskve, švestky a třešně, a to na Moravě a ve východní polovině Čech. Na přesnější hodnocení škod je ještě brzy, řekl ČTK předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Riziko poškození mrazy bude trvat zhruba do poloviny května.

V posledních letech je lidská společnost konfrontována s projevy dlouhodobých změn klimatu, jako je zvyšování průměrné roční teploty při téměř setrvalých úhrnech srážek. Současně se čím dál častěji vyskytují klimaticky extrémní události v podobě přívalových dešťů či dlouhotrvajícího sucha. Celkový úhrn srážek by měl dle prognostických modelů mírně vzrůst (o 10–13 % do roku 2100), avšak počet dní se srážkami se pravděpodobně sníží, zejména v letním období. To ukazuje na zvýšené riziko přívalových dešťů a povodní. Výzkumníci proto hledají možnosti, jak tlumit povodňové vlny.

Ovocné stromy, z nichž mnohé jsou v nížinách již několik dnů v plném květu a ve středních polohách mohou rozkvétat, ohrozí především v pátek ráno, ale také v sobotu a v neděli mráz. Na jižní Moravě, kde kvetou meruňky a broskve a rozkvétají třešně, očekávají meteorologové teploty kolem nuly. Výrazněji pod nulou může být na Vysočině, v Beskydech či na Šumpersku, uvedli odborníci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe, kteří spravují web Agrorisk.

Evropská komise (EK) poprvé oznámila cenu takzvaného uhlíkového cla (CBAM) na produkty ze zemí mimo Evropskou unii. Pro první čtvrtletí letošního roku clo stanovila na 75,36 eura (1849 Kč) za tunu CO2. Komise o tom dnes informovala na svých stránkách. Mechanismus uhlíkového vyrovnání platí od začátku letošního roku a jeho cílem je zajistit srovnatelné výrobní podmínky pro evropské a mimoevropské průmyslové podniky.

Od 9. dubna do 10. května se Vídeň promění v centrum dialogu o klimatu, umění a společnosti. Druhý ročník Klima Biennale Wien nabídne rozsáhlý program na pomezí kultury a vědy, tentokrát s leitmotivem „Unspeakable Worlds“. Festival je úspěšnou městskou iniciativou, navazuje na premiéru z roku 2024 a zapojuje do programu desítky institucí. Umění podle vedení města pomáhá otevřít témata, která je obtížné popsat slovy a která přesto zásadním způsobem formují budoucnost.

Lesní požáry v loňském roce v Evropě zničily přes dva miliony hektarů půdy. Vyplývá to ze zprávy výzkumného centra unijního systému EFFIS, který mapuje lesní požáry. V Evropské unii požáry zničily přes milion hektarů půdy, což bylo nejvíce od začátku monitorování tímto systémem. Podle expertů za nárůstem lesních požárů stojí změny klimatu. Nejpostiženější zemí je však Ukrajina, kde jsou požáry zejména u frontové linie.

Čtyři pětiny zástupců obcí by podle průzkumu Sdružení místních samospráv podpořily výstavbu obnovitelných zdrojů energie na svém území, pokud by z toho měly prospěch. Výsledky průzkumu dnes představilo sdružení souběžně se startem inovované environmentální soutěže Soběstačná obec 2100, jejímž cílem je upozornit na nápadité projekty s dlouhodobým přínosem pro obce.

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).

V Německu, které čelí celosvětovému růstu cen energií, působí klid ve vesnici Feldheim na východě země jako výjimka. Řešení obce, která přešla na obnovitelné zdroje, lze ale podle agentury AFP jen obtížně přenést do širšího měřítka.

Výstavbou 2000 nových větrných elektráren, rozšířením plochy smíšených lesů či větší podporou elektromobility chce Německo dosáhnout toho, že splní své klimatické cíle do roku 2030. Na tiskové konferenci to tento týden oznámil ministr životního prostředí Carsten Schneider, který představil plán s celkem 67 body. Německo si vytyčilo cíl, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 65 procent ve srovnání s rokem 1990.

Na energetické úspory ve veřejných budovách zamíří 1,7 miliardy korun z Operačního programu Životní prostředí. Peníze v podobě dotací pomůžou vlastníkům financovat opatření, která povedou k nižší spotřebě energie, úsporám provozních nákladů a snížení negativních dopadů na životní prostředí. Příjem žádostí se otevře 29. dubna, uvedlo ministerstvo životního prostředí.

Klimatická změna ovlivňuje zemědělství nejen lokálně změnou teplot a odlišným rozložením srážek ve vegetační sezóně v daném regionu, ale také globálně tím, jak se dopady regionálních změn promítají do mezinárodního obchodu a světových cen. Klimatická změna tak mění zažité výhody či nevýhody konkrétních produkčních oblastí.

Klima na Zemi se vychýlilo z rovnováhy nejvíce od začátku měření, uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) ve zprávě o stavu globálního klimatu za loňský rok. Upozorňuje v ní na to, že naše planeta mnohem více tepelné energie absorbuje než dokáže uvolnit a že tuto energetickou nerovnováhu způsobují emise skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý. V důsledku toho se dále otepluje atmosféra a světové oceány a tají ledovce a další zamrzlé plochy.

Může váš environmentální žal umenšit pohled na zakotvené ropné plošiny? Zní to zvláštně, ale s určitou znalostí kontextu to možné opravdu je. Rezavějící kolosy těžařských věží ve skotském Cormarty Firth totiž víc než názorně dokumentují úpadek globálního průmyslu těžby fosilních paliv.

Rostlinná společenstva v Evropě procházejí dlouhodobými proměnami. Druhy, které dávají přednost chladnějším podmínkám, postupně ustupují, zatímco teplomilnější druhy se více rozšiřují. Mezinárodní tým vědců s účastí odborníků z Botanického ústavu AV ČR nyní poprvé porovnal, jak tyto změny probíhají v různých typech prostředí – v lesích, na loukách a na horských vrcholech. Výsledky výzkumu publikoval v časopise Nature.

Česká vláda kategoricky odmítá nařízení, které by fakticky ukončilo prodej nových vozidel se spalovacími motory po roce 2035, zopakoval dnes v Bruselu vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek (za Motoristy). Cíle pro rok 2035 jsou podle Prahy příliš ambiciózní a neodrážejí nízkou poptávku po elektromobilech a současnou geopolitickou situaci. Turek to uvedl v příspěvku na jednání ministrů životního prostředí zemí EU v Bruselu.

Rotace planety Země se za uplynulé miliony let skoro nikdy nezpomalila tak, jako v posledních desetiletích. Vyplývá to ze studie vědců působících v Rakousku a Švýcarsku. Ti v tom vidí potvrzení, že změna klimatu ovlivňuje délku dne na naší planetě. Informuje o tom agentura DPA.

Na začátku února se stal novým ředitelem organizace Greenpeace ČR Pavel Gruber. V rozhovoru pro Ekolist popisuje, jak se proměňuje role ekologických nevládních organizací, ve chvíli, kdy je ochrana přírody a klimatu oslabována nebo zpochybňována. A také objasňuje, na jaká témata se nyní Greenpeace zaměří a kde vidí hranici mezi legitimním protestem a zbytečnou provokací.

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla v dnešním projevu před europoslanci ve Štrasburku předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po nejteplejším únoru. Habry obecné dnes u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska. Příčinou je velmi teplé a slunečné počasí posledního únorového a prvního březnového týdne, uvedla Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Vědci tzv. fenologické fáze rostlin sledují na dané lokalitě nepřetržitě od roku 1951.

Výstavbu větrných a solárních parků v plánovaných akceleračních zónách chce ministerstvo životního prostředí oddálit až jeden kilometr od obcí. Je ale limitováno rozlohou obnovitelných zdrojů, které pro získání evropské dotace musí mít výrobní kapacitu alespoň tři gigawatty. Novinářům to dnes řekl vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy). Česko na podporu velkých obnovitelných zdrojů může z unie získat až devět miliard korun.

Členské státy EU dnes formálně schválily klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy na rok 2028. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské země bloku.

Stát by měl narovnat ceny mezi podzemní a povrchovou vodou, řekl ČTK ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) Vilém Žák. Samo zdražení podzemní vody ale podle něho nemá smysl, pokud stát získané peníze nevyužije na posílení vodní infrastruktury, zejména na výstavbu vodních nádrží, které zachycují vodu ze srážek, a na propojení soustav vodárenských společností. Právě srážky tvoří hlavní zdroj pitné vody v Česku, jelikož zásoby podzemní vody jsou dlouhodobě podprůměrné.

Chmelařský výzkum v Čechách a na Moravě trvá 100 let. Při příležitosti výročí tento týden pokřtili v Žatci knihu o pěstování, vlastnostech a využití plodiny. Odborníci v Chmelařském institutu stále šlechtí nové odrůdy, testují kvasnice, zkouší zvýšit odolnost žateckého poloraného červeňáku proti klimatickým změnám. ČTK to řekl vedoucí autorského kolektivu Karel Krofta.

Spolek Klimatická žaloba podal stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP). Tvrdí, že Česko je dlouhodobě pasivní, nepodniká dostatečné kroky ke zmírnění klimatické změny, a selhává tak v ochraně práv lidí. Spolek, který má přibližně 400 členů, se v minulosti obrátil i na české soudy, ale neuspěl. Ústavní soud jeho stížnost zamítl loni v listopadu. O podnětu k štrasburskému soudu dnes ČTK informovali radní spolku.

Nově jmenovaný ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) řekl po dnešním jednání vlády, že jeho strana ani vláda nepopírají klimatickou změnu. Považuje ale za zbytečné ji označovat jako klimatickou krizi. Dodal, že je nutné stát na klimatickou změnu připravit, avšak racionálně. Na vládě dnes jednal o akceleračních zónách či programu Nová zelená úsporám.

Skupina amerických zdravotnických a ekologických organizací dnes zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Vadí jim, že minulý týden odstoupila od vědeckého stanoviska, podle něhož emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Informují o tom agentury AP a Reuters.

Správu mechanismu uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má zajistit srovnatelné výrobní podmínky pro evropské a mimoevropské průmyslové podniky, zřejmě budou mít na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa. Předpokládá to návrh zákona, který dnes podle výsledků zasedání schválila vláda. Zákon se nezabývá samým zavedením systému CBAM, které vychází z přímo účinného nařízení Evropské unie, pouze rozděluje kompetence spojené se systémem mezi jednotlivé české instituce.

Správu mechanismu uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má zajistit srovnatelné výrobní podmínky pro evropské a mimoevropské průmyslové podniky, zřejmě budou mít na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa. Předpokládá to návrh zákona, který v pondělí projedná vláda. Zákon se nezabývá samotným zavedením systému CBAM, které vychází z přímo účinného nařízení Evropské unie, pouze rozděluje kompetence spojené se systémem mezi jednotlivé české instituce.

Hladina Baltského moře klesla na nejnižší úroveň od začátku měření před 140 lety a je 67 centimetrů pod dlouhodobým normálem, píše server gazeta.pl. Vědci z Polské akademie věd (PAN) vysvětlují, že příčinou tohoto jevu jsou tlak a vítr.

Voda a její udržení v půdě je největší výzvou současného vinohradnictví v Česku. Na setkání se na tom tento týden shodli zástupci velkých vinařských společností a pěstitelů vinné révy, kteří v součtu hospodaří na pětině všech úrodných vinic v Česku, informovala platforma DoVinic, kterou založila skupina Bohemia Sekt.

Zemědělci čelí stále většímu riziku horkých vln a jejich dopadům. Voda v krajině se stává stále více strategickou komoditou. I proto přemýšlejí, jak jí zadržet co nejvíce. V povodí Dyje se tento problém snaží řešit projekt SaveWater. O tomto a dalších projektech a výzkumech informovali na setkání tvůrců a spolupracovníků projektu InterSucho a přidružených projektů nejen vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe minulý týden ve Větrném Jeníkově.