Klimatický summit v Paříži 2015

Nový prezident USA Joe Biden jen několik hodin po vstupu do funkce nařídil návrat Spojených států k pařížské klimatické dohodě z roku 2015. Z té USA vyvedl bývalý prezident Donald Trump, který ji považoval za ekonomicky nevýhodnou. Biden přijal první den ve funkci také řadu dalších rozhodnutí, jejichž cílem je zvrátit některé ze zásadních kroků předchozí administrativy. Nařídil například návrat do Světové zdravotnické organizace (WHO), ukončil zákaz cest do USA pro cestující z řady převážně muslimských zemí, pozastavil výstavbu zdi na hranicích s Mexikem nebo zrušil povolení pro kontroverzní ropovod Keystone XL.

Nově zvolený americký prezident Joe Biden od počátku své prezidentské kampaně sliboval, že Ameriku vrátí zpět k Pařížské dohodě a zahájí rozsáhlou transformaci americké ekonomiky směrem k snižování emisí a větší udržitelnosti. Spojené státy americké se tak vrací zpět do hry v boji s klimatickou krizí a celosvětovému úsilí o snižování emisí ve chvíli, kdy Evropská unie zvyšuje své vlastní klimatické cíle a k závazku dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 se postupně přidávají i další velké ekonomiky, jako je Japonsko, či Jižní Korea. Nástup nového amerického prezidenta komentují zástupci českých ekologických organizací.

Malé uhelné teplárny se v dohledné době budou muset rozmyslet, jak se splní přísné emisní limity. A Český plynárenský svaz jim nabízí možnost přezbrojit na zemní plyn. Majitelé a provozovatelé tepláren naleznou na webu plynoveteplarny.cz návod, jak postupovat, aby splnili přísné emisní limity a vyplatilo se jim i po roce 2023 zajišťovat centrální zásobování obyvatelstva teplem. Informuje o tom Český plynárenský svaz (ČPS).

Významným úkolem lesnické vědy je v současnosti nalezení jedinců lesních dřevin odolných vůči suchu, a to v rámci jednotlivých druhů a jejich populací. Mezi jedinci jednoho druhu domácích dřevin, ať už jde o smrk, jedli, buk, topol, lípu či jiné, existují významné rozdíly ve schopnosti snášet sucho. Proto je nezbytné najít způsob, jak jedince vykazující toleranci k podmínkám sucha identifikovat. Vědci usilovně hledají geny, které řídí strategii stromů při reakci na stres suchem. Informuje o tom Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.

Celosvětové emise oxidu uhličitého se v loňském roce v důsledku pandemie covidu-19 snížily o sedm procent a vrátily se na úrovně z období před deseti lety. Uvedl to podle agentury Reuters šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Varoval však, že globální emise se opět začnou zvyšovat, pokud proti tomu vlády nepodniknou rychlá opatření.

Rok 2020 byl v Evropě nejteplejší za dobu záznamů. Celosvětově se vyrovnal dosud rekordnímu roku 2016. Informovala o tom v Londýně unijní služba Copernicus, která podle agentury DPA kromě vlastních dat využívá záznamy z pozemních stanic, balonů, letadel a satelitů sahající až do roku 1950. Minulým rokem rovněž skončilo nejteplejší dosud zaznamenané desetiletí.

Delfíni po celém světě už několik let umírají na záhadné onemocnění kůže. Nemoc postihuje hlavně delfíny žijící u pobřeží a projevuje se lézemi, které mohou pokrývat většinu jejich těla a velmi často vedou k úmrtí. Poprvé byla nemoc zaznamenána blízko New Orleans po hurikánu Katrina v roce 2005. Nyní se vědcům konečně podařilo příčinu tohoto onemocnění objasnit. Studie byla zveřejněná v žurnálu Scientific Reports.

Za posledních dvacet let bylo ve střední Evropě zaznamenáno šest vln letních veder, které doprovázelo velké sucho. Doposud nebylo zcela jasné, jaké faktory k těmto extrémům vedou. Nyní se vědcům z německého Helmholtz centra podařilo zjistit, že teploty a srážky v dubnu hrají zásadní roli v tom, jak suchá bude půda v létě. Pokud je duben příliš teplý s malým množstvím srážek, odpaří se z půdy velké množství vlhkosti a zvýší se tím pravděpodobnost sucha v nadcházejícím létě. Studie byla zveřejněn v žurnálu Nature Partner Journals.

Vědci z univerzit v Oslu a Lutychu zveřejnili studii, která zjišťovala intenzitu tání grónské ledové pokrývky. Ukázalo se, že nejnovější klimatické modely predikují mnohem horší čísla než tomu bylo doposud. Nově se očekává, že ledová pokrývka bude tát o 60 % více, a že může do roku 2100 zvednout hladinu oceánu o 18 centimetrů. Informuje o tom žurnál Nature Communications.

Německo vyškrtlo ze statistik svůj dosavadní teplotní rekord. Německá meteorologická služba (DWD) oznámila, že měřicí stanice, která 25. července loňského roku zaznamenala v Lingenu 42,6 stupně Celsia, neměla podmínky pro bezchybné měření. Ovlivněna byla bujnou vegetací, informovala agentura DPA.

Jedním z rizik klimatické změny je tání ledovců, kvůli němuž se zvýší hladina moří, které pohltí malé a nízké ostrovy a ostrůvky. Zdá se, že se to nemusí stát všem takovým ostrovům. Vědci dokonce přišli s překvapivým zjištěním – některé ostrovy mohou svou plochu zvětšovat. O studii zveřejněné v žurnálu Geophysical Research Letters informuje ScienceAlert.

Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na světové lídry, aby ve svých zemích vyhlásili stav klimatické nouze a pomohli tak urychlit kroky, které by zabránily katastrofálním důsledkům globálního oteplování. Na virtuálním klimatickém summitu, který pořádá Británie, vystoupil mimo jiné čínský prezident Si Ťin-pching, který ohlásil závazek snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého v poměru k HDP o 65 procent oproti roku 2005. Zvolený americký prezident Joe Biden na twitteru potvrdil, že USA se po jeho nástupu do Bílého domu v lednu opět připojí k pařížské dohodě o klimatu.

Evropská unie zpřísní své klimatické závazky k roku 2030. Shodli se na tom dnes po celonočním jednání v Bruselu prezidenti a premiéři členských zemí, kteří podpořili omezení celkových emisí skleníkových plynů EU o nejméně 55 procent proti roku 1990. Konečná verze závěrů summitu vyšla vstříc některým požadavkům zemí východního křídla unie včetně Česka, které chtěly záruky, že přechod k čistým energiím nezatíží neúnosně jejich ekonomiky. Podle premiéra Andreje Babiše je výsledný kompromis pro Česko úspěchem.

Letošní listopad byl celosvětově zatím nejteplejším v zaznamenané historii. Informovala o tom evropská klimatická služba Copernicus, která teplotu monitoruje od roku 1979. V Evropě se teploty v průměru v posledním podzimním měsíci sice nevyrovnaly rekordu z roku 2015, starý kontinent však zaznamenal celkově nejteplejší podzim.

V boji proti klimatickým změnám patří Česko k nejhorším zemím v Evropské unii. Vyplývá to z indexu, který zveřejnilo sdružení Climate Action Network (CAN). Nejlépe si vede ve srovnání 27 unijních zemí Švédsko, nejhůře je na tom Slovinsko. Česko je na 23. místě před Polskem či Maďarskem.

Zástupci ochránců přírody odejdou z Uhelné komise. V tiskové zprávě to dnes uvedly ekologické organizace Greenpeace, Hnutí Duha a Zelený kruh. Členy komise za ně jsou Jan Rovenský z Greenpeace a Jiří Koželouh z Hnutí Duha. Rovenský s Koželouhem dnes jako jediní členové komise hlasovali proti stanovení termínu ukončení využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038. Požadují dřívější útlum.

Když se budeme všichni hodně snažit, přestaneme produkovat emise skleníkových plynů. Tím, že skoncujeme s emisemi, ale globální oteplování nezastavíme. Bude trvat staletí, než se planetární klimatické cykly vrátí do normy. Alespoň tak to popisuje lehce kontroverzní studie norských badatelů. Píše o tom Phys.org.

Do letošního běhu akceleračního programu Climate Challenge se přihlásilo 82 týmů, z nichž šest nejlepších se včera představilo odborné porotě. Všechny projekty se věnují řešení klimatických změn nebo ochraně životního prostředí a s mentory a konzultanty pracovaly na rozvoji svých eko inovací celých osm měsíců. Porotu nejvíc přesvědčil projekt Fakta o klimatu zaměřující se na science communication. Projekt získal 650 000 Kč na svůj další rozvoj. Diváckou cenu získal projekt Ekoškola, který si celkově z programu odnesl 550 000 Kč.

Technologie nabízí nejrůznější řešení na současné i budoucí problémy. Technické metody určené pro přímé odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry s pomocí obřích „lapačů a praček vzduchu“ mezi nadějná řešení, zdá se, zatím nepatří. Jen jejich provoz totiž uvolňuje do ovzduší více emisí než kolik reálně lapají. Píše o tom Ecologist.

Dosluhující americký prezident Donald Trump dnes označil na summitu velkých ekonomik G20 mezinárodní pařížskou klimatickou dohodu za velmi nespravedlivou. Trump ve vzkazu nahraném na video řekl, že USA pod jeho vedením dohodu opustily, aby nepřišly o miliony amerických pracovních míst a biliony dolarů" ve prospěch "nejhorších znečišťovatelů životního prostředí na světě". Účastníci summitu se navzdory odmítavému postoji amerického prezidenta v závěrečném prohlášení shodli na tom, že globální oteplování patří mezi "nejnaléhavější výzvy naší doby", informovala dnes agentura DPA.

Schopnost Amazonského pralesa ukládat atmosférický uhlík se zhoršuje. Vědci to přičítají proměněn "chování" pralesa. Probíhající klimatická změna nahrává rychle rostoucím stromům. Jejich životní cyklus se však oproti dřívějšku zrychluje. O odborné studii, zveřejněné v Nature Communications, informuje EurekAlert.

Na jedné straně výrazné snížení emisí uhlíku, na straně druhé podpora zalesňování, zemědělství, ekologických způsobů dopravy, recyklace a obnovitelných zdrojů. To jsou hlavní cíle programu Green Deal, který má Evropu do roku 2050 dovést k tomu, aby se stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Vědci z Karlsruhe Institute of Technology (KIT) se podívali blíže na způsoby, jakými se má Green Deal naplnit a došli k závěru, že Green Deal není tak zelený, jak by se na první pohled mohlo zdát. Svá zjištění zveřejnili v žurnálu Nature, informuje o tom EurekAlert.

Druhý ročník akceleračního programu Climate Challenge, za kterým stojí Impact Hub, jde do finále. To proběhne 25. listopadu. Prezentační show nabitá eko projekty, které mají ambice měnit svět, představí 6 finalistů, kteří v rámci programu tvrdě pracovali a předvedou, kam se posunuli. Zároveň startuje nový ročník, enviromentálně zaměřené projekty z celé České i Slovenské republiky se mohou hlásit do 9. 12. 2020.

Přes 150 zemí ohlásilo, že má úmysl zvýšit své národní závazky na snížení emisí vyplývající z Pařížské klimatické dohody. Napsala to agentura Reuters s odkazem na průzkum Fóra klimaticky zranitelných zemí (CVF). Představuje to víc než tři čtvrtiny států světa. Drtivá většina zemí, mezi které patří i Česká republika, ale zatím nezveřejnila konkrétní podobu svých aktualizovaných závazků.

Zástupci hnutí za ochranu klimatu dnes zahájili desetidenní okupaci prostoru před budovou ministerstva životního prostředí. Důvodem je připravované jednání Uhelné komise, které se má konat 26. listopadu. Na něm se má rozhodnout o termínu ukončení využívání uhlí v ČR. Ke stávce se připojila hnutí Fridays For Future, Extinction Rebellion, Limity jsme my a Univerzity za klima.

Významné investice do odklonu od využívání uhlí v Česku se v dlouhodobém horizontu vyplatí a vrátí, protože pomohou podnikům a domácnostem snížit jejich provozní náklady. Vyplývá to z aktuální studie možných cest k dekarbonizaci pro hlavní hospodářská odvětví v ČR, kterou vypracovala poradenské společnost McKinsey. ČTK ji má k dispozici.

Dopolední vzdělávací program pro učitele a studenty středních a vysokých škol se zaměřuje na vztah vody a změny klimatu. Odpolední blok pak nabízí metodické webináře pro učitele a studenty vysokých škol. Celodenní program je po registraci dostupný včetně promítání filmu Děkujeme za déšť. Dopolední blok bude volně přístupný na facebookovém streamu. Zahájení programu je v 9 hodin, první přednáška má začít v 9.30.

Velká Británie se podobně jako desítky dalších zemí snaží zařídit, aby do roku 2050 naplnila podstatu Pařížské úmluvy, a dosáhla uhlíkové neutrality. Jedním z aplikovaných opatření se má na ostrovech stát i poměrně masivní zalesňování. Na své podmořské lesy ale zatím zapomněli. Píše o tom Conversation.

Jsou jaderné elektrárny dobrým řešením pro budoucnost? Pokud nás bude zajímat jen dekarbonizace stávající energetiky, odpověď zní – rozhodně ano. Jenže do úvahy je třeba vnést i komplexnější pohled na budoucnost energetických systémů. A pak už předchozí odpověď tak jednoznačná není. Píše o tom Conversation.

Nejlepší důkaz, že krajina, města, ale i samotné domy mohou fungovat lépe, když si budeme všímat měnících se podmínek klimatu a prostředí, je ukázat to na příkladech. Touto cestou jde soutěž Adapterra Awards, která oceňuje inspirativní opatření, které berou v úvahu klimatickou změnu. Dnes pořadatelé vyhlásili čtyři vítěze z 21 finálových projektů ukazujících, jak ochladit naše města a zadržovat vodu v krajině.

Nizozemsko, které je jedním z největších znečišťovatelů v Evropské unii, v tomto desetiletí patrně nesplní své vlastní cíle ohledně omezování emisí skleníkových plynů. Podle agentury Reuters to oznámila hlavní vládní poradenská společnost pro otázky životního prostředí (PBL). Emise se podle ní do roku 2030 sníží jen o 34 procent oproti hodnotám z roku 1990. To je podstatně méně než vládou ohlášených 49 procent.

Největší polská energetická skupina PGE plánuje do konce roku 2021 oddělit svá uhelná aktiva od dalších aktivit. Uvedl to generální ředitel Wojciech Dombrowski. V současnosti státní firma vyrábí většinu elektřiny z uhlí a lignitu, plánuje se však do roku 2050 stát klimaticky neutrální a do roku 2030 investovat 75 miliard zlotých (446,9 miliardy Kč) do výstavby zdrojů obnovitelné energie a dalších projektů.

Globální emise oxidu uhličitého v prvním pololetí klesly meziročně o rekordních 8,8 procenta, respektive o 1,551 miliardy tun. Vliv na to měly koronavirová omezení. Vyplývá to ze studie, jejíž závěry zveřejnila v časopise Nature Communications skupina vědců z Číny, Francie, Japonska a Spojených států.

Pro oblast tropů je typické teplé počasí. V pravdě tropické počasí a jeho projevy ale stále častěji pociťujeme také v subtropech, ať už je to oblast Středomoří, velká část USA nebo Austrálie. Teplý pás tropů, který bývá vymezen obratníky Raka a Kozoroha, se totiž začíná rozšiřovat. Jen se dosud nevědělo proč.

Pouštní oblast Mu Us nacházející se na severu Číny dnes pokrývá plochu přibližně 40 000 kilometrů čtverečních. Nedávná snaha zastavit tu proces desertifikace výsadbou stromů došla svého naplnění, ale za cenu přečerpání zdrojů podzemní vody. Velká zelená zeď tak může do budoucna být velmi nestabilní záležitostí a ne zrovna ukázkou ekologické obnovy rozsáhlého území. Píše o tom Phys.org.

Letošní září bylo celosvětově v průměru nejteplejší od začátku měření v roce 1979. Informovala o tom evropská klimatická služba Copernicus, která data shromažďuje. Průměrné teploty byly podle ní minulý měsíc o 0,05 stupně Celsia vyšší než v září roku 2019, které drželo dosavadní světový teplotní rekord.

Většina poslanců Evropského parlamentu podpořila návrh, aby Evropská unie omezila do roku 2030 emise skleníkových plynů o 60 procent proti úrovním roku 1990. V těsném hlasování o pozměňovacích návrzích k takzvanému klimatickému zákonu se přiklonili k variantě, která jde v emisních limitech dále než zářijový plán Evropské komise. Výsledky úterního hlasování dnes ráno zveřejnil EP. Unijní exekutiva navrhla cíl nejméně 55 procent. I s ním ale mají vlády některých členských zemí včetně Česka problém, proto se očekávají složitá vyjednávání mezi státy a parlamentem.

Dosavadní společný plán zemí EU, a to snaha do roku 2030 snížit produkované emise o 40 % ve srovnání s rokem 1990, má být upraven a změněn. Navrhuje to viceprezident evropské komise pro politiku klimatických změn, Frans Timmermans. Nový cíl u snížení emisí vidí v 55 % do roku 2030. Pochvaly se za to ale nedočkal. Rád by totiž do celkové bilance emisí EU nově zahrnul i odpočty za přírodní úložiště uhlíku. Lesy. Proč je to problém? O tom píše ClimateChangeNews.

Dvě důležitá hlasování čekají poslance Evropského parlamentu během plenární schůze v Bruselu. Schvalovat budou takzvaný klimatický zákon, jehož cílem je vytyčit podmínky dosažení uhlíkové neutrality Evropské unie do roku 2050. Měli by rovněž potvrdit nové složení Evropské komise, jejíž řady má rozšířit jejich dosavadní irská kolegyně z europarlamentu Mairead McGuinnessová.

Téměř dvě stovky ekologických a dalších organizací vyzvaly šéfy vlád zemí východního křídla Evropské unie, aby podpořili ambicióznější emisní cíle stanovené v září Evropskou komisí. Premiéři Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Rumunska a Bulharska od nich dostali dopis s výzvou, aby na nadcházejícím unijním summitu podpořili snahu věnovat podstatnou část společných peněz na přechod k ekologicky šetrnému hospodářství.

Institut pro studium dopadů klimatických změn v Postupimi (PIK) zpřesnil data o výkyvech regionálního klimatu nad střední Evropou v minulých staletích. Za dosavadní spolehlivý zdroj informací byly považovány téměř výhradně vzorky letokruhů letitých stromů. Ukázalo se ale, že klima se nejspíš vyvíjelo mnohem rovnoměrněji a bez tak dramatických výkyvů, jaké se daly vyčíst z letokruhů. Píše o tom ScienceDaily.

Pokud chce Česko dostát závazkům Pařížské dohody, musí přistoupit na plán rychlejšího snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Zároveň by mělo lépe postupovat při adaptaci krajiny na změnu klimatu. Nedostatečná je i podpora spravedlivé transformace uhelných regionů. Vyplývá to z monitorovací zprávy české organizace Social Watch a Klimatické koalice, kterou jejich zástupci představili na tiskové konferenci v Praze.

Dánská vláda chce snížit emise oxidu uhličitého nad evropský cíl, aniž by škrtala výdaje na sociální stát, píše agentura Reuters. Dánsko v loňském roce přijalo zákon, kde se zavázalo snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého o 70 procent. Ve srovnání s úrovní z roku 1990 by Dánsko mělo vypouštět o 20 milionů tun oxidu uhličitého méně.

Stromové vegetaci skleníkový efekt prospívá. Čím více je v atmosféře oxidu uhličitého a otepluje se klima, tím rostou rychleji. Jenže jak ukazuje studie z Nature Communications, rychlejší růst stromů je spjatý s jejich nižší životností. V klimatu blízké budoucnosti by tedy stromy mohly ztratit svou pro nás tolik užitečnou schopnost být efektivním úložištěm uhlíku.

Za ambiciózní záměr považují cíl snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti stavu z roku 1990 poslanci ze sněmovního výboru pro životní prostředí, které ČTK oslovila. Podle jeho předsedkyně Dany Balcarové (Piráti) změna klimatu postupuje rychle a její dopady už jsou razantní, cíl proto vítá. Místopředseda rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS) to ale pokládá za šílenství. O tom, že by Evropská unie měla do deseti let snížit emise oxidu uhličitého (CO2) o 55 procent, dnes ve svém poselství o stavu unie hovořila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Dosavadní plán počítal s omezením emisí o 40 procent.

Kolik uhlíku můžeme do atmosféry ještě vypustit, abychom se přitom vyvarovali zvýšení průměrné globální teploty o 1,5 °C? V době, kdy se tolik řeší klimatické změny, se to zdá být docela rozumná otázka, kterou by pohotově mohl zodpovědět tým vědců. Jenže se správnou odpovědí to vůbec není snadné. Zmatek v odhadech totiž dělají mraky, jejichž budoucí chování je nesnadné předpovědět. Píše o tom Phys.org.

Zástupci českých podniků odmítají plán na snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030, který představila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Požadují nejprve analýzy vnitrostátních energetických a klimatických plánů, jakož i dopadů pandemie koronaviru či brexitu.

Klimatická koalice považuje cíl snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti stavu z roku 1990 za nízký, ale přijatelný. Ideální by podle ní bylo navýšení na 65 procent. O tom, že by Evropská unie měla do deseti let snížit emise oxidu uhličitého (CO2) o 55 procent, dnes ve svém poselství o stavu unie hovořila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dosavadní plán počítal s omezením emisí o 40 procent.

Snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030, jak ho v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, je ambiciózní a bez dalších opatření může zatížit řadu ekonomik EU, včetně české. Proto bude pro jeho splnění nutná změna struktury ekonomiky. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK.

Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti stavu z roku 1990. Ve svém poselství o stavu unie to řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která představila priority unijní exekutivy na příštích 12 měsíců. Unie by podle ní měla pojmout současnou koronavirovou krizi jako příležitost k nastartování takzvaného zeleného růstu a více než třetinu chystaného fondu obnovy směřovat do ekologických projektů. Dosavadní plán počítal s omezením emisí o 40 procent.