Klimatický summit v Paříži 2015

Dánská vláda chce snížit emise oxidu uhličitého nad evropský cíl, aniž by škrtala výdaje na sociální stát, píše agentura Reuters. Dánsko v loňském roce přijalo zákon, kde se zavázalo snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého o 70 procent. Ve srovnání s úrovní z roku 1990 by Dánsko mělo vypouštět o 20 milionů tun oxidu uhličitého méně.

Stromové vegetaci skleníkový efekt prospívá. Čím více je v atmosféře oxidu uhličitého a otepluje se klima, tím rostou rychleji. Jenže jak ukazuje studie z Nature Communications, rychlejší růst stromů je spjatý s jejich nižší životností. V klimatu blízké budoucnosti by tedy stromy mohly ztratit svou pro nás tolik užitečnou schopnost být efektivním úložištěm uhlíku.

Za ambiciózní záměr považují cíl snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti stavu z roku 1990 poslanci ze sněmovního výboru pro životní prostředí, které ČTK oslovila. Podle jeho předsedkyně Dany Balcarové (Piráti) změna klimatu postupuje rychle a její dopady už jsou razantní, cíl proto vítá. Místopředseda rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS) to ale pokládá za šílenství. O tom, že by Evropská unie měla do deseti let snížit emise oxidu uhličitého (CO2) o 55 procent, dnes ve svém poselství o stavu unie hovořila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Dosavadní plán počítal s omezením emisí o 40 procent.

Kolik uhlíku můžeme do atmosféry ještě vypustit, abychom se přitom vyvarovali zvýšení průměrné globální teploty o 1,5 °C? V době, kdy se tolik řeší klimatické změny, se to zdá být docela rozumná otázka, kterou by pohotově mohl zodpovědět tým vědců. Jenže se správnou odpovědí to vůbec není snadné. Zmatek v odhadech totiž dělají mraky, jejichž budoucí chování je nesnadné předpovědět. Píše o tom Phys.org.

Zástupci českých podniků odmítají plán na snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030, který představila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Požadují nejprve analýzy vnitrostátních energetických a klimatických plánů, jakož i dopadů pandemie koronaviru či brexitu.

Klimatická koalice považuje cíl snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti stavu z roku 1990 za nízký, ale přijatelný. Ideální by podle ní bylo navýšení na 65 procent. O tom, že by Evropská unie měla do deseti let snížit emise oxidu uhličitého (CO2) o 55 procent, dnes ve svém poselství o stavu unie hovořila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dosavadní plán počítal s omezením emisí o 40 procent.

Snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030, jak ho v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, je ambiciózní a bez dalších opatření může zatížit řadu ekonomik EU, včetně české. Proto bude pro jeho splnění nutná změna struktury ekonomiky. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK.

Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti stavu z roku 1990. Ve svém poselství o stavu unie to řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která představila priority unijní exekutivy na příštích 12 měsíců. Unie by podle ní měla pojmout současnou koronavirovou krizi jako příležitost k nastartování takzvaného zeleného růstu a více než třetinu chystaného fondu obnovy směřovat do ekologických projektů. Dosavadní plán počítal s omezením emisí o 40 procent.

Energetické firmy po šoku z pandemie více investují do obnovitelných zdrojů, jako je vodík a další nízkouhlíkové alternativy. Fosilní paliva ale zůstanou v blízké budoucnosti dominantní. Na virtuálním jednání Platts APPEC 2020 se na tom shodli zástupci energetického sektoru. Důvody jsou ekonomické - kvůli koronavirové krizi klesla ve druhém čtvrtletí spotřeba ropy o více než 20 procent a její ceny se ocitly nejníže za desítky let.

83 českých vědců a vědkyň z oborů sahajících od medicínských věd přes klimatologii až po hydrobiologii, geofyziku či environmentální psychologii sepsali výzvu adresovanou členům a členkám Uhelné komise, poradnímu orgánu české vlády, který má letos rozhodnout o termínu ukončení těžby a spalování uhlí v Česku. Výzva požaduje, aby Uhelná komise vzhledem k závazkům vyplývajícím z Pařížské dohody i k rychle se prohlubující klimatické krizi zvolila ten nejrychlejší zvažovaný scénář konce uhlí v Česku. Informuje o tom Kamil Vlček coby neurovědec na Fyziologickém ústavu AV ČR a autor výzvy.

Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře dosáhly letos rekordu, upozorňuje OSN ve své nové zprávě s tím, že pandemie nemoci covid-19 nemá na klimatické změny z dlouhodobého hlediska příliš dopad. Podle zprávy tak svět není na cestě k cíli udržet růst teploty pod dvěma stupni Celsia a co nejblíže k hodnotě 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím, jak se státy dohody v roce 2015 v Paříži.

Polská vláda hodlá urychlit postupný odklon od využívání uhlí k výrobě elektrické energie a investovat 150 miliard zlotých (895 miliard Kč) do výstavby svých prvních jaderných elektráren. Jejich výkon by měl dosáhnout šest až devět gigawattů. Oznámilo to polské ministerstvo klimatu.

Co udělat proto, abychom udrželi globální oteplování pod limitou 1,5°C? Podle odborníků je třeba udržet bilanci emisí skleníkových plynů pod 2,5 tunami oxidu uhličitého na osobu ročně. Začít s tím co nejdříve a dokázat to ideálně do roku 2030, protože pak by už mohlo být pozdě. Zatím se to ale nedaří. Ambiciózní požadavek v zemích Evropské unie momentálně naplňuje méně než 5 % domácností. Píše o tom Phys.org.

Před elektrárnou Počerady na Lounsku bude několik ekologických organizací a hnutí v sobotu demonstrovat za rychlý konec spalování uhlí. Nedaleko elektrárny, jejímž majitelem bude od roku 2024 skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače, začali pořadatelé protestu stavět kemp.

Větrné elektrárny se nyní podílí na pětině produkce britské elektřiny a tvoří nadpoloviční podíl z tamních obnovitelných zdrojů energie. Ty, které jsou vystavěny na souši, momentálně patří i k cenově nejdostupnějším zdrojům energie. Mají ovšem své funkční limity. Schopnost efektivně bojovat proti klimatickým změnám a snižovat emise skleníkových plynů pak navíc pozbývají ty, které byly zbudovány na rašeliništích. A těch zrovna není málo. V Británii i v celé Evropě. Píše o tom Conversation.

Vytváření bezemisních zón v centrech měst, vyšší zdanění vozů s motory na fosilní paliva, razantní zdražení pohonných hmot. To vše jsou prý dobré kroky správným směrem, ale britská vláda by prý měla učinit víc. Alespoň tak to tvrdí sdružení New Weather Institute, který navrhuje kompletně zakázat reklamy na vozy SUV. Jimi produkované znečištění je prý hrozbou veřejného zdraví. Píše o tom Guardian.

Ukázat, co funguje. To je myšlenka soutěže Adapterra Awards, která představuje nejlepší nápady, jak se ve městech i v krajině připravit na nestálé a měnící se klimatické podmínky. Ty se u nás projevují nejčastěji suchem, vedry nebo přívalovými dešti a povodněmi. Lidé mohou ode dneška hlasovat pro nejlepší nápady, mezi které patří ozeleňování budov, ochlazování městských ulic, navracení vody do krajiny nebo šetrné zemědělské hospodaření.

Proč je vlastně kilogramová flákota dobře rostlého hovězího pro globální klima problém? To proto, že kilo takového masa „váží“ zhruba 100 kilogramů oxidu uhličitého postupně uvolněného do atmosféry během jeho vzniku. Alespoň tak většinou zní odpověď. Jenže ta odpověď se úplně nezakládá na pravdě. A k omylu nás svedla naše tendence přepočítávat všechny skleníkové plyny na CO2. Píše o tom OurWorldinData.

Členové spolku Klimatická žaloba ČR chtějí žalovat českou vládu, neboť podle nich nečiní dost v boji s klimatickou krizí. V případě úspěchu by měl podle nich soud přimět státní orgány k větší aktivitě. Zástupci spolku, který čítá 84 členů z řad vědců, právníků, zemědělců i studentů, plánují podat žalobu na podzim k Městskému soudu v Praze. Inspirovali se žalobami v zahraničí. Spolek, který vznikl loni, to uvedl v dnešní tiskové zprávě. Vyjádření ministerstva životního prostředí ČTK shání.

Problém je jasný: oxid uhličitý hromadící se v atmosféře. Může být podobně jasné i řešení takového problému? Tým Davida J. Beerlinga z univerzity v Sheffieldu předpokládá, že ano. S vyvázáním atmosférického uhlíku by prý mohla výrazně pomoci upravená technologie ERW. Tedy obohacení zemědělsky obdělávané půdy o poprašek kamenné drtě, křemičitanového prachu. Studii popisující výhody tohoto alternativního přístupu zveřejnil žurnál Nature.

Letošní červen na jihu Čech byl srážkově silně až mimořádně nadnormální. Vyplývá to ze statistických údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Letošní červen v Jihočeském kraji tak byl na srážky výrazně bohatší než v předchozích dvou letech.

Nalézt ve městě v létě stinné místo, které by nabízelo chládek a odpočinek, nebývá jednoduché. Město Vídeň chtělo právě taková místa svým obyvatelům nabídnout. Zřídilo proto v celkem 18 čtvrtích tzv. „cool“ uličky, v nichž jsou instalovány sprchy s vodní mlhou. O příjemné posezení a odpočinek se postarají i židle umístěné ve stínu a dostatek zelených rostlin.

Memorandum o spolupráci na budoucí dekarbonizaci teplárenství, které dnes podepsali zástupci Českého plynárenského svazu (ČPS) a Teplárenského sdružení ČR (TS ČR), má podpořit odklon tepláren od uhlí. Pro splnění zpřísněných emisních limitů mají přejít na čistší formy primární energie včetně zemního plynu. Signatáři memoranda uvedli, že plynárenské i teplárenské společnosti jsou do modernizace připraveny investovat miliardy korun. V Česku je zásobována teplem z tepláren více než třetina obyvatel.

Většinová dánská vládní koalice v neděli schválila zavedení daně na emise oxidu uhličitého a skleníkových plynů. Informovala o tom agentura Reuters. Plán emise do roku 2030 zredukovat o 70 procent proti stavu v roce 1990 a být do roku 2050 klimaticky neutrální patří k těm nejambicióznějším na světě.

Vládou jmenovaná uhelná komise bude mít oponenturu. Na tiskové konferenci se představila stínová uhelná komise (SUK), jejímž cílem je podle tvůrců otevírat v diskusi opomíjená témata a dávat prostor nedostatečně reprezentovaným pohledům. Jde o neformální skupinu složenou z vědců, odborníků a občanů z dotčených regionů. S administrativním zázemím stínové uhelné komisi pomáhají kolektivy organizací Limity jsme my, Fridays for Future ČR a Univerzity za klima.

Stoupající trend v atmosférické koncentraci oxidu uhličitého letos pokračuje i přes pokles emisí spojený s opatřeními proti šíření koronaviru. Meteorologická observatoř na sopce Mauna Loa na Havajských ostrovech v květnu opět zaznamenala rekordní podíl tohoto skleníkového plynu v ovzduší, informovaly zahraniční zpravodajské weby.

Příští klimatický summit se uskuteční v první polovině listopadu 2021 ve skotském městě Glasgow. Na twitteru o tom včera informoval britský ministr Alok Sharma, který má organizaci akce na starosti. Vrcholná schůzka se měla v Glasgowe uskutečnit už letos na podzim, kvůli pandemii byla ale v dubnu odložena.

Klimatická změna chystá tropickým lesům nejistou budoucnost. Nová studie publikovaná v časopise Science ukazuje, že i v teplejších podmínkách mohou tropické lesy nadále ukládat velké objemy uhlíku, pokud ovšem současně omezíme produkci skleníkových plynů. Na zmíněné studii se podíleli i tři vědci z České republiky.

Středoškoláci a středoškolačky z hnutí Fridays For Future dnes odstartovali sérii akcí pod názvem Štafeta za klima. Chtějí do veřejného prostoru opět vnést problematiku změn klimatu, která byla v posledních měsících opomíjená kvůli pandemii koronaviru. Touto štafetou chějí zdůraznit nejpalčivější problémy, se kterými se Česká republika v souvislosti s klimatem potýká.

Česká odnož hnutí Extinction Rebellion se snaží nově natočeným videem vysvětlit klimatickou krizi v kostce. "Video vznikalo tři měsíce. Chtěl jsem vytvořit video, po jehož shlédnutí bude mít člověk chuť zachránit planetu," říká autor snímku Šimon Pešta.

Za padesát let ode dneška by se jedna miliarda obyvatel planety Země, ale možná také 3 miliardy nebo dokonce více lidí, mělo pravidelně potýkat s teplotami srovnatelnými s dnešní Saharou. Alespoň tak to v hrubých obrysech naznačuje studie zveřejněná v žurnálu PNAS, ze které pak v až nepatřičně katastrofickém duchu čerpají velké zpravodajské domy. Skutečně? Jisté pochybnosti o tom vyjadřuje Conversation.

Od května do října spásá trávu na severní části Dunajského ostrova ve Vídni sedmdesátičlenné stádo ovcí. Starají se o plochu o rozloze 73 000 m2. Podobně tomu bylo již minulý rok. Nyní jsou po zimní přestávce zpět, a to v ještě větším množství než loni. Informuje o tom Zahraniční kancelář města Vídně.

Do druhého ročníku soutěže o nejlepší projekty na zvládání dopadů klimatické změny Adapterra Awards se přihlásilo 78 projektů. Mezi přihláškami se potkávají městské a komerční projekty, ale i chytrá řešení na rodinných domech a v krajině. Všechny se snaží inspirativně vypořádat s výkyvy klimatu, které se dnes nejčastěji projevují suchem, horkem nebo přívalovými dešti.

Praha začne pro splachování komunikací a zvlhčování vzduchu využívat průsakovou vodu ze své kolektorové sítě. Počítá se s tím v letních měsících v centru města. První čerpací zařízení napojené na podzemní rezervoár na průsakovou vodu vzniklo pod Uhelným trhem. Naplnění jedné cisterny o objemu 8m3 trvá 15 min.

Problematika městských tepelných ostrovů není novým fenoménem. S rozrůstající se plošnou zástavbou měst ale získává rychle na významu. V boji proti náročnému a zdraví ohrožujícímu horku se Vídeň rozhodla pro celkovou revitalizaci Esterházyho parku, v kterém vybuduje i tzv. cooling park, tedy chladicí park, který dokáže své okolí ochladit až o šest stupňů Celsia.

Led na severním pólu do roku 2050 během některých letních sezón roztaje, nezabrání tomu ani splnění ctižádostivých cílů ke snížení emisí oxidu uhličitého. Uvádí to podle agentury DPA studie vedená výzkumníkem Dirkem Notzem z Hamburské univerzity.

Skupiny mládeže sdružené v hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost) v pátek uspořádaly celosvětovou virtuální demonstraci, v níž světové lídry vyzývali, aby konali proti globálnímu oteplování. Dlouho plánovaný protest se přesunul do internetového prostředí kvůli vládním omezením shromažďování v důsledku koronavirové pandemie, informovala agentura Reuters.

Hnutí Fridays For Future dnes místo plánované celosvětové stávky pořádá živý livestream. Po 24 hodin bude probíhat živé vysílání, v němž školáci sdílejí své příběhy, jak klimatická krize ovlivňuje život kolem nich a jakou změnu by chtěli za svého života vidět.

Loňský rok byl potvrzen jako nejteplejší rok v Evropě v historii měření. Ve své nové zprávě o stavu klimatu v roce 2019 to uvedla evropská služba Copernicus, která monitoruje změny klimatu a vydává o nich pravidelné zprávy.

Stále více evropských vlád a velkých firem podporuje myšlenku, aby oživení evropské ekonomiky po koronavirové krizi vycházelo z klimatického plánu Evropské komise (EK). K výzvě, aby chystané masivní investice byly v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, se už připojilo 17 zemí včetně Slovenska. EK tvrdí, že navzdory tlaku z některých odvětví nehodlá tempo přechodu k ekologicky šetrnému hospodářství zpomalit.

Obnovitelné zdroje energie, elektrické spotřebiče i chytré domácnosti, nastavené na nejvyšší stupeň energetické efektivity, elektromobily nahrazující osobní auta na fosilní paliva. Nic z toho nedokáže srovnat neviditelnou emisní stopu, kterou Velká Británie nechává svou poptávkou a dovozem „v zámoří“. Proč by na tom mělo záležet? O tom píše Independent.

Využití vodíkových technologií a zeleného vodíku z obnovitelných zdrojů může do roku 2050 snížit světové emise CO2 o jednu třetinu. Náklady na výrobu vodíku elektrolýzou vody v posledních pěti letech klesly o 40 procent a s dalším technologickým rozvojem a rozšiřováním výroby budou dále klesat. Prvním státem, který vypracoval národní vodíkový program, v němž tento plyn figuruje jako strategický nosič energie, bylo Japonsko. Česko připravuje využití vodíku v autech a chystá otevření prvních čerpacích stanic. Vyplývá to ze zprávy Hydrogen Economy Outlook, vypracované analytiky z Bloomberg NEF.

Je v tom kus očekávání a zklamání. Karanténa udělala z milionů lidí, kočujících auty z práce a zpět, usedlé obyvatele domácností. Očekávatelné snížení spotřeby energií a produkce emisí, které by se blížilo nízkoemisnímu životnímu stylu, se ale zatím nekoná. Proč? Píše o tom TreeHugger.

Sucho se stalo pravidelným problémem, který ovlivňuje zemědělskou produkci v České republice. Suché jaro se tak trochu očekávalo. Jak se na něj zemědělci připravili?

Vědci z evropské služby Copernicus uvedli, že vrstva ozonu nad Arktidou se rekordně ztenčila, a nad oblastí severního pólu se tak vytvořila neobvyklá ozonová díra. Vyplývá to z tiskové zprávy služby. Vznik ozonových děr nad severním pólem přitom není obvyklý.

Emise kysličníku uhličitého mohou klesnout nejvíce od druhé světové války, neboť současná pandemie koronaviru v podstatě vyřadila z chodu světovou ekonomiku. Vyplývá to z odhadů vědců sdružených ve skupině Global Carbon Project, o nichž minulý pátek informovala agentura Reuters. Pokles je ovšem podle nich spíše dočasný a nepředstavuje potřebnou strukturální změnu pro plnění klimatických cílů.

Permafrost, trvale zamrzlá půda, zvolna taje. A pokud to tímto tempem půjde dál, může kolem roku 2100 polovina permafrostu rozmrznout. Tím by se ale dost razantně zvýšily emise skleníkových plynů, dosud uložených ve zmrzlé půdě. Co s tím? Mohli by pomoci velcí, chlupatí a hlavně těžcí spásači. Píše o tom Eurekalert.org.

Kvůli zastavení letecké dopravy v důsledku pandemie koronaviru bude počasí méně předvídatelné a pozorování klimatu méně přesné. Pro meteorologické modely chybějí data, která za normálních okolností obstarávají senzory na letadlech. S odvoláním na Světovou meteorologickou organizaci (WMO) o tom dnes informovala agentura DPA.

Experimenty s fixováním atmosférického uhlíku v tuhých depozicích dnes patří mezi populární směry bádání a islandský přístup s rychlenou mineralizací oxidu uhličitého se mezi nimi jeví jako velmi slibná cesta. Poslední takový pokus z geotermální elektrárny Hellisheiði ukazuje, jak se dá uhlík zapracovat do čediče. Píše o tom EOS.org.

Opatření zavedená ve snaze zmírnit šíření koronaviru vedla ke zlepšení kvality ovzduší v Evropě. Informovala o tom v pátek Evropská kosmická agentura (ESA), podle které nad evropskými metropolemi a průmyslovými zónami poklesla koncentrace oxidu dusičitého. Látku produkují například auta, továrny či elektrárny.