Klimatický summit v Paříži 2015

Čeští vědci se ve svém výzkumu na Antarktidě zaměřují především na dlouhodobé sledování vlivu klimatické změny na místní ekosystémy. V poslední sezoně zkoumali například dopady znečištění ledovců a mikrobiologickou rozmanitost ohroženou rychlým vysycháním kontinentu. ČTK to v rozhovoru řekl manažer Českého antarktického výzkumného programu Pavel Kapler. Příprava na další expedici začala v květnu.

Rakouská metropole hledá další inovativní řešení, jak čelit rostoucím teplotám ve městě. Letos na jaře proto zahájila testování čtyř nových typů asfaltových směsí, které lépe odolávají vysokým teplotám a umožňují vsakování dešťové vody. Zátěžové zkoušky alternativních povrchů na cyklostezce u řeky Liesingbach potrvají tři roky.

Web Agrorisk.cz již několik let varuje před riziky počasí i různých škůdců pěstitele polních plodin či ovocných stromů a nyní tvůrci přidali tři nová rizika. Kromě rizika teplotního stresu pro člověka je to také riziko teplotního stresu pro skot a riziko teplotního stresu pro ryby v rybnících v závislosti na teplotě vody.

Hasiči v letošním roce zatím likvidovali 1960 přírodních požárů, z toho více než 650 jich bylo v lese. V obou případech je to více než polovina celkového loňského počtu. Riziková sezona přitom teprve začíná. Hasiči proto nabádají k opatrnosti. Nejčastější příčinou požárů v přírodě je lidská nedbalost, uvedla mluvčí generálního ředitelství hasičů Lucie Pipiš.

Evropa se otepluje nejrychleji ze všech regionů, přičemž v letech 2022 až 2023 zemřelo kvůli horku v pětatřiceti evropských zemích přes 100 000 lidí. Vyplývá to z tiskové zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO), která včera také oznámila vznik nové komise. Ta se má zabývat změnami klimatu společně se zdravím a poskytovat relevantní doporučení pro zdravotnické systémy.

O tom, že mávnutí motýlích křídel může způsobit hurikán o stovky kilometrů jinde, jste už někdy slyšeli. Ale slyšeli jste, že potřeba tučňáku si čas od času odskočit na velkou pomáhá ochlazovat Antarktidu?

Téměř 40 milionů čtverečních kilometrů oceánu v jihovýchodní Asii a Tichomoří v loňském roce postihla vlna veder. Jde o oblast odpovídající zhruba pětinásobku Austrálie, kde byla voda v průměru o 0,48 stupně Celsia teplejší než průměrné hodnoty zaznamenané v letech 1991 až 2020. Uvádí to ve zprávě Světová meteorologická organizace (WMO), kterou citoval list The Guardian.

Letošní jaro mělo průměrnou teplotu vzduchu 8,9 °C a bylo tak o 0,6 °C teplejší než normál 1991–2020. Březen a duben byly teplotně nadprůměrné měsíce, květen byl podprůměrný. Z dat Českého hydrometeorologického ústavu dále vyplývá. že 3. května nastal první letošní tropický den. Na stanici Dyjákovice bylo v ten den naměřeno 31,0 °C. Zároveň v květnu meteorologové zaznamenali nadprůměrné množství mrazových a ledových dnů. Srážek spadlo 76 % normálu a jaro se z pohledu spadlých srážek zařadilo jako 6. nejsušší od roku 1961. Sněhu bylo během jara méně, než je pro toto roční období obvyklé. Klimatologické jaro u nás začíná 1. března a končí 31. května.

Europoslanci zdůraznili potřebu propojit konkurenceschopnost průmyslu s opatřeními v oblasti klimatu. Vyplývá to z usnesení, které bylo schváleno na jednání výboru Evropského parlamentu (EP) pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Dokument rovněž hovoří o obnovitelných zdrojích energie, ale i o jaderné energii, které dává na stejnou úroveň, což vždy prosazovala zejména současná česká vláda. O rezoluci se bude hlasovat i v plénu EP, nejspíš na červnovém zasedání ve Štrasburku, které začíná 16. června.

Akční plán pro udržitelnou energetiku a klima s vžitou zkratkou SECAP se stal hlavním strategickým plánem pro komunální energetiku. SECAP vychází ze závazku v Paktu starostů a primátorů iniciovaného Evropskou komisí a slouží jako energetický jízdní řád pro obce a města. Sdílený SECAP je možností pro menší obce, jak vytvořit společný SECAP a částečně ušetřit na jeho tvorbě.

Veřejné čtení, debaty, promítání filmů nebo například výstava jsou součástmi akcí Týdne pro klima. Jedná se o iniciativu, která se snaží pomocí nejrůznějších akcí pro veřejnost zvýšit povědomí o klimatické krizi. Cílem je také nabízet systémové změny, které jsou potřebné pro její řešení. Program dnes představila novinářům Ekumenická akademie společně s Klimatickou koalicí, které Týden pro klima zaštiťují. Akce začala dnes a potrvá do 8. června v několika městech a obcích po celé zemi.

Ptačí parky, nadace pro ekologickou zemědělskou půdu nebo projekt, který pomocí laserů likviduje kosmické smetí, patří k letošním finalistům soutěže E.On Energy Globe zaměřené na ekologii. Šest projektů, které společnost E.On včera představila, bude soupeřit o hlasy veřejnosti. Hlasovat pro jednotlivé finalisty mohou lidé na webu soutěže do konce srpna. Vítěze organizátoři vyhlásí 6. září v Brně a odnese si půl milionu korun na další rozvoj. Letos odborná porota vybírala z více než 200 přihlášek.

Hnutí Poslední generace podalo žalobu na Prahu kvůli nečinnosti v ochraně klimatu. ČTK o tom informovalo v tiskové zprávě, text žaloby má na svém webu. Požaduje, aby soud konstatoval nezákonnost tohoto stavu a uložil hlavnímu městu povinnost ho napravit.

Česko by mělo podle Evropské komise (EK) intenzivněji podporovat energetické úspory, především v dopravě a průmyslu. Komise také doporučuje podpořit vyšší využití obnovitelných zdrojů energie včetně integrace do sítí tepla a elektřiny. Vyplývá to z jejího dnes zveřejněného posouzení aktualizovaného Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP). Plán Česko odevzdalo loni v prosinci. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) je realistický plán vlády zdvojnásobit podíl energie z obnovitelných zdrojů za šest let.

Německý soud dnes zamítl žalobu peruánského farmáře, který se domáhal odškodnění od společnosti RWE za roli této německé energetické společnosti v globální klimatické změně, což podle něj zvýšilo riziko záplav pro jeho domov. Informovala o tom agentura Reuters.

Evropská unie je v současné době na cestě ke snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 o přibližně 54 procent ve srovnání s úrovní z roku 1990. Zmíněných 54 procent je těsně pod klimatickým cílem, který je 55 procent. Informovala o tom Evropská komise. Unijní exekutiva dnes zveřejnila hodnocení Národních energeticko-klimatických plánů jednotlivých členských zemí. Komise posuzovala 23 plánů, mimo jiné i český.

Už čtyřiadvacet tak zvaných „demonstračních objektů“ založily na bezmála osmi a půl tisících hektarech Lesy České republiky. Testují a ukazují na nich různé typy hospodaření, většinou bez vzniku pasek. Při výběru a jejich zakládání podnik nyní spolupracuje se spolkem Pro Silva Bohemica.

Ústavní soud (ÚS) si v řízení o klimatické žalobě vyžádal stanoviska Ústavu státu a práva Akademie věd ČR a právnických fakult. Plyne z nich například to, že Česko má povinnost snižovat emise skleníkových plynů a přijímat potřebná opatření a že v evropském kontextu může působit jako "černý pasažér". Soud obdržel také vyjádření ministerstev životního prostředí, zemědělství, dopravy, průmyslu a obchodu, která shodně navrhují, aby stížnost spolku Klimatická žaloba zamítl. Vyjádření a posudky zveřejnil spolek v plném znění na svém webu.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) vypracovala plán na zrušení všech omezení emisí skleníkových plynů produkovaných uhelnými a plynovými elektrárnami ve Spojených státech. S odvoláním na interní dokumenty agentury to napsal deník The New York Times (NYT).

Klimatická změna se v české společnosti těžko prosazuje jako téma, o němž se vede klidná a věcná debata. Shodli se na tom účastníci pražské panelové diskuse věnované environmentální komunikaci s názvem Rozhovory týdne klimatu: Narativy udržitelnosti pro české firmy. Cestu experti vidí v hledání srozumitelnějších příběhů a formulací, které osloví širší veřejnost. Lidé podle nich dokážou činit dobrá rozhodnutí, pokud dostanou jasné a pravdivé informace srozumitelným jazykem.

Rusko si u Světové obchodní organizace (WTO) oficiálně stěžovalo na Evropskou unii kvůli takzvaným uhlíkovým clům (CBAM) a údajnému subvencování vývozu prostřednictvím systému obchodování s emisními povolenkami. Organizace dnes potvrdila, že od Moskvy obdržela žádost o konzultace. Taková žádost formálně zahajuje spor u WTO.

Duben 2025 byl celosvětově druhým nejteplejším dubnem v historii záznamů s průměrnou přízemní teplotou vzduchu v systému ERA5 14,96 °C, což je o 0,60 °C více než průměrná dubnová teplota v letech 1991-2020. Oproti rekordnímu dubnu 2024 byl tento měsíc chladnější o 0,07 °C, ale zároveň byl o 0,07 °C teplejší než třetí nejteplejší duben roku 2016.

Toxické látky z lesních požárů pronikly za posledních dvacet let do domů více než miliardy lidí. Tvrdí to studie publikovaná ve vědeckém časopise ScienceAdvances, o které informoval deník The Guardian. Tyto miniaturní částice, které dokáží překonat tisícikilometrové vzdálenosti, jsou nebezpečnější než znečištěné ovzduší ve městě, protože obsahují větší koncentraci chemikálií.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se snaží vymyslet alternativní způsoby pěstování sladovnického ječmene, aby i v době klimatické změny a měnících se podmínek zůstala zachovaná kvalita zrna. Pro výrobce piva je totiž ječmenný slad zásadní surovinou. Nabízí se možnost regenerativního způsobu pěstování se začleněním meziplodin a s omezením zpracování půdy, uvedl Vojtěch Lukas z Ústav agrosystémů a bioklimatologie. Tento způsob odborníci porovnávají s konvenčním pěstováním.

Německo je na dobré cestě, aby dosáhlo svých klimatických cílů pro rok 2030. Uvedli to odborníci z rady pro klimatické otázky. Příčinou dobrých průběžných výsledků jsou podle nich nicméně hlavně slabý výkon německého hospodářství a rezerva z dob pandemie covidu-19.

Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i Petr Macek z Biologického centra Akademie věd ČR.

Jsou to jakési „popelky“ české krajiny. Neudržované plochy městské zeleně jsou vnímány jako zapomenuté, zanedbané, leckdy i nežádoucí. Přesto jsou významné pro zachování biologické diverzity a mohou sehrát klíčovou roli i v adaptaci měst na klimatické změny. Jejich potenciál nyní zkoumají vědci a vědkyně hned z několika českých institucí v projektu MAGDES.

Peníze ze Sociálního klimatického fondu by měly podpořit snahu lidí mít nižší energetickou náročnost bydlení, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) po schůzce s výkonnou místopředsedkyní Evropské komise zodpovědné za čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresou Riberaovou. Podle Hladíka může být motivace pro lidi klíčová při zavádění dalších opatření zelené transformace v Evropské unii. S Riberaovou diskutoval o systému emisních povolenek na vytápění budov a dopravu (EU ETS II), biodiverzitě a klimatu. Konkrétní mechanismy fondu zatím ministr sdělit nechtěl.

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v ČR. Předpokládá, že se bude jednat o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle odborníků, které oslovila ČTK, se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.

Vzhledem k nepříznivým důsledkům dopadu klimatických změn na lesní ekosystémy se lesníci v praxi začínají zaměřovat na realizaci opatření vedoucí k jejich zmírnění. Jak jim v tom mohou pomoci výzkumníci?

Příchod chladného počasí tento týden zastavil rojení nebezpečného škůdce kůrovce. Díky tomu by se letos měl kůrovec vylíhnout v obvyklých dvou generacích. Nenastane tak situace kalamitního roku 2018, kdy měl kůrovec tři generace. ČTK to řekl analytik ochrany lesa státního podniku Lesy ČR Ladislav Půlpán. Podnik v dubnu uvedl, že kůrovcovou kalamitu letos nečeká. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi.

Kalamita lýkožrouta smrkového v České republice v posledních několika letech ustupuje a objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit, meziročně významně klesá. Je to nejen díky průběhu počasí, ale také díky zásadním úpravám v postupech ochrany lesa. Na jejich vývoji se podílejí i odborníci z Biologického centra AV ČR (BC AV ČR), kteří dlouhodobě spolupracují s Lesy České republiky a zpřesňují poznatky o chování kůrovců. Nové výzkumné výsledky se uplatňují v lesnické praxi jak v tuzemsku, tak i v zahraničí.

Zatímco klimatická změna v některých částech světa vyvolává otázky budoucí takzvané klimatické migrace, Česko podle odborníků, které oslovila ČTK, mezi tyto regiony nepatří. I přes dopady, jako jsou sucho, omezené vodní zdroje nebo proměny v zemědělství a lesnictví, se ČR díky své geografické poloze a infrastruktuře nemusí obávat, že by změna klimatu vyvolala nucené stěhování obyvatel, uvedli experti. Problémům Česko podle nich ale může čelit například v zemědělství.

V Brně je před dokončením strukturální model družice ROSE-L pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Pětimetrový objekt čeká náročná cesta k otestování do Itálie, po návratu do Brna se z konstrukce stane letový model, který za tři roky zamíří do vesmíru. Z oběžné dráhy bude sledovat a fotografovat zemský povrch pro výzkum klimatických změn. Model dnes novinářům ukázali zástupci brněnské společnosti S.A.B. Aerospace, která na modelu pracuje v prostorách Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického (FSI VUT).

Na rozdíl od loňského roku, kdy květy třešní pomrzly, si letos můžeme užít prvomájový polibek pod rozkvetlou třešní ve středních a vyšších polohách. V nížinách jsou třešně už odkvetlé. Kde tedy ještě stihnete prvomájový polibek pod rozkvetlou třešní?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončila spolupráci se všemi autory významné vládní studie, která úřadům slouží k přípravě na dopady změny klimatu. Píše o tom agentura Reuters s odvoláním na e-mail, který tito přispěvatelé obdrželi.

Týmy z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze a ALKA Wildlife zahájily společně s partnery z Německa inovativní a prakticky orientovaný projekt „BIBOB“, jehož cílem je zkoumat roli bobrů v adaptaci na klimatickou změnu. Stavbou hrází bobři dramaticky mění hydrologické a hydraulické poměry menších toků. Výzkumníci hodlají kvantifikovat jejich přínos v podobě snižování environmentálních rizik, a vypracují také praktická doporučení pro obce a úřady, jak přistupovat k bobřím hrázím.

Stav životního prostředí v Česku se ve srovnání se zeměmi EU zlepšuje. Zatímco v letech 2023 i 2024 obsadilo Česko v tomto hodnocení 22. příčku, letos se v unijním srovnání posunulo na 19. místo. Vyplývá to ze srovnání Indexu prosperity a finančního zdraví, který ČTK poskytla Česká spořitelna a projekt Evropa v datech. Nejlepší stav životního prostředí stejně jako v předchozích ročnících vykazuje Švédsko. Trojicí s nejhorším životním prostředím v EU zůstává Irsko, Kypr a Řecko.

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem a dopady klimatických změn jsou zde zřejmé. Rok 2024 byl pro Evropu nejteplejším rokem v historii záznamů, s rekordními teplotami ve středních, východních a jihovýchodních oblastech. Často se vyskytovaly silné bouřky a rozsáhlé záplavy, které si vyžádaly nejméně 335 obětí a postihly odhadem 413 000 lidí. V průběhu roku se projevil nápadný kontrast mezi klimatickými podmínkami na východě a západě, kdy na východě panovalo extrémně suché a často rekordně teplé počasí a na západě teplé, ale vlhké podmínky.

Česko se v důsledku klimatické změny způsobené lidskou činností potýká s častějšími a intenzivnějšími extrémními projevy počasí, jako jsou vlny veder, silné srážky, ledovka nebo sucho. Některé regiony, například jižní Morava, jsou na nízký počet srážek a teplejší počasí zvyklé více než například Vysočina, kde lidé vnímají dopady vyšších teplot a suššího období intenzivněji až v poslední době. Vyplývá to z vyjádření odborníků Ondráše Přibyly z iniciativy Fakta o klimatu a Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe).

V souvislosti se změnami klimatu jsou lesní ekosystémy vystaveny novým podmínkám, které na ně mají různé dopady. Až doposud chyběl expertní systém, který by dokázal sledovat tyto dynamické změny vývoje lesů v dostatečném časovém a prostorovém rozlišení, a umožnil tak rychle přijímat opatření k minimalizaci škod pomocí adekvátního lesnického managementu.

Nová studie pod vedením vědců z utrechtské univerzity odhalila významné změny v globálním koloběhu kyslíku ve sladkých vodách. Výzkum, který byl minulý týden zveřejněn v časopise Science Advances, odhaluje, že způsob produkce a využívání kyslíku ve vnitrozemských vodách se od roku 1900 dramaticky změnil. A na vině je lidská činnost.

Nástup fenologických fází rostlin a ptačích populací je na jaře v důsledku klimatické změny stále časnější a trend v posledních letech ještě zesiluje, řekla v rozhovoru s ČTK Petra Dížková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Již osmým rokem tyto fáze monitoruje a od konce února do začátku května až čtyřikrát týdně objíždí čtyři lokality na jižní Moravě, aby zaznamenávala, kdy začínají stromy rašit a olisťovat se, kdy kvetou které byliny a kdy si ptáci staví v připravených budkách hnízda a snášejí do nich vejce.

Letošní březen byl vůbec nejteplejším březnem v Evropě, celosvětově pak dosáhly průměrné teploty druhé nejvyšší hodnoty v historii měření. Informovala o tom meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Její satelity také zaznamenaly nejmenší březnovou plochu arktického ledu za 47 let od začátku jejího monitorování.

Investice do městské zeleně a hospodaření s dešťovou vodou se dlouhodobě vyplácí nejen ekologicky, ale i ekonomicky, shodli se experti z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Například hlavní město si pro zpětné vyhodnocení dopadů těchto projektů nechává vypracovat Metodiku pro hodnocení ekosystémových služeb, která by byla schopna vyčíslit dílčí přínosy a užitky, které jednotlivá opatření poskytují, řekla ČTK Tereza Líbová z Odboru ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy.

Oteplování a sucho způsobují rapidní úbytek stromového patra v jižní oblasti boreálních lesů (tajgy). Druhy mírného pásma zároveň nejsou schopny dostatečně rychle migrovat na sever a obsadit uvolněný prostor. Výsledkem je degradace a zánik těchto ekosystémů. Vědci z Botanického ústavu AV ČR zjistili, že pozitivní vliv na zasažené oblasti mohou mít překvapivě tropické cyklóny.

Meruňky může letos jihomoravským sadařům znovu poškodit mráz, už podesáté za posledních 12 let. Jedním z hlavních důvodů je uspíšení kvetení a delší čas, kdy jsou stromy s květy či malými plody vystavené riziku jarních mrazů. Příčinou je klimatická změna a oteplování. Letos se první květy v experimentálním sadu v Lednici objevily už 24. března, přičemž v neděli ráno a také v dalších dnech se předpokládá, že se vyskytne ranní mráz.

V roce 2024 vydal Český hydrometeorologický ústav 369 výstrah, což je nejvyšší počet v historii výstražné služby ČHMÚ. Z velké části se na tom podepsala zářijová povodňová situace, ale také velmi aktivní bouřková sezóna. Z celkových 369 bylo 192 výstrah předpovědních a 177 varovalo před bezprostředním výskytem nebezpečného jevu.

Jednou z prvních domestikovaných plodin pro výživu člověka je bér italský. V Číně se pěstoval již před 8 tisíci lety. Dnes se spolu s dalšími, v Evropě méně známými obilninami, dostává do popředí zájmu. Vyniká vlastnostmi, které se v kontextu klimatických změn stávají významnými. Bér je totiž plodina suchovzdorná, a tedy perspektivní pro oživení jejího využití pro výživu v regionech trápících sucho. S globálním oteplováním se dá pěstovat už i v České republice. Dvě odolné a výnosné odrůdy vyšlechtili odborníci na pracovišti Genové banky v CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i.) v Praze-Ruzyni.