Klimatický summit v Paříži 2015

Vědci zjistili, že lidé dávají přednost teplým slunečným dnům před chladnými a deštivými dny. A že počasí se projevuje i v tom, jakou náladu mají naše příspěvky na sociálních sítích. Své poznatky zveřejnili v časopise Plos ONE. Komu může být takové zjištění užitečné? Podle vědců by mohlo zajímat reklamní byznys a média, které mohou svůj obsah ladit s předpokládanou náladou konzumentů reklamy a čtenářů. Výzkum by se mohl hodit i programátorům osobních asistentů jako je Siri či Alex, aby mohli lépe předpovídat nálady svých uživatelů.

Různá řešení, jak se vypořádat s klimatickou změnou ve městech, nabízí webový portál www.moudramesta.cz. Po roční práci jej spustil spolek Nesehnutí, který se věnuje ekologii a trvale udržitelnému rozvoji měst. Portál nabízí vyzkoušená opatření ze zahraničí, kontakt na odborníky a možnost konzultací s nimi. Podle Hany Chalupské z Nesehnutí by měla česká města připravovat komplexní strategii, jak města na změnu připravit. Řekla to na dnešní tiskové konferenci.

Evropa má za posledních tisíc let za sebou i sušší období, než na jaké Evropané byli zvyklí v posledních desítkách let. Hydroklimatické poměry se začaly měnit v poslední stovce let a nejprve to vypadalo, že trend půjde k vlhčímu klimatu. To ale nyní platí jen o severu Evropy, naopak jih je sušší. Vyplývá to z výzkumu vědců z České zemědělské univerzity (ČZU), jehož výsledky popsal jeden z členů vědeckého týmu Martin Hanel, který vede katedru vodního hospodářství na Fakultě životního prostředí ČZU.

Malá pružnost v reakci na výskyt kůrovce je podle experta z Mendelovy univerzity v Brně příčinou, proč se nedaří eliminovat kůrovcovou kalamitu. Státní podnik Lesy ČR by podle vedoucího Ústavu zakládání a pěstění lesů Radka Pokorného musel mít k účinnému boji s kůrovcem výjimku ze zákona o veřejných zakázkách. O situaci v úterý jednala vládní meziresortní skupina.

Další otřesy zaznamenávají lidé i měřicí přístroje na Chebsku. V pátek i v sobotu se objevila zemětřesení s magnitudo kolem tří. Podle Jany Doubravové z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR jde o zemětřesný roj, který bude zřejmě ještě pokračovat, řekla v sobotu.

Dlouho to byly jen domněnky, nyní jsou ale k dispozici nové důkazy: v uplynulých zhruba stech letech se systém Golfského proudu, který je důležitý pro distribuci tepla na planetě, výrazně změnil. Proud v Atlantském oceánu podle studie mezinárodního týmu vědců uveřejněné v odborném časopisu Nature zpomalil o 15 procent. Vědci kombinovali počítačové simulace s teplotami naměřenými na mořské hladině. Důsledky pro celosvětové klima ještě nejsou jasné, napsala agentura DPA.

Zprávy ze soudních síní obvykle nepatří mezi ty nejzajímavější, ale proces probíhající na severní Kalifornii si pozornost zaslouží. Je nekonvenční celkovou povahou žaloby, sestavou obžalovaných, vedením procesu i přístupem obhájce. Kalifornská města tu viní ropné společnosti z důsledků klimatických změn. Podrobnosti píše Vox.

Těžařský gigant BHP Billiton se rozhodl vystoupit ze Světové uhelné asociace (WCA) kvůli rozdílným názorům na klimatické změny, zůstane ale členem Americké obchodní komory. Vyplývá to ze čtvrtečního oznámení BHP, která patří k největším světovým producentům nerostných surovin na světě, těží železnou rudu, zlato, stříbro a další komodity, včetně uhlí, ropy a plynu.

Ročně zamíří ze Spojených států do Evropy okolo 7 milionů tun dřevěných pelet a briket. Proč? Protože je v EU považujeme za uhlíkově neutrální zdroj energie a tudíž na ně pohlíží jako na podstatný prvek naplnění Pařížské klimatické dohody. Jak moc se v tom mýlí, vysvětluje článek uveřejněný na ScienceMag.

Třicet lidí muselo vyhledat lékařskou pomoc v důsledku erupce sopky Ijen v indonéské provincii Východní Jáva. Postižení se nadýchali jedovatých sirných plynů, jež vulkán vychrlil. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na indonéský úřad pro řešení katastrof. Lokalita, kam míří turisté a kde se také těží síra, byla uzavřena.

Ubíjejí vás letní vedra? Pak raději necestujte v létě do Indie. V roce 2016 se tam teploty vyšplhaly na 51 °C a na přehřátí organismu tu zemřelo 1600 lidí. Letos to bude nejspíš podobné. Vlastnit klimatizaci se tak nejen ve vyhřátém Rádžasthánu stává životní nezbytností. Což je problém. Více zapojených klimatizací znamená více emisí skleníkových plynů. A tím pádem také více tepla. Referuje o tom ScienceMag.

Myšlenka, kterou v roce 2015 do praxe uvedla klimatická konference v Paříži, měla něco do sebe. O co šlo? V půdě všech kontinentů je v současnosti vázáno kolem 1500 miliard tun uhlíku. A tak konferující vědce i politiky napadlo, že by nebylo od věci s pomocí nejrůznějších mechanismů vázání uhlíku v půdě podpořit. Tím by se snížily uhlíkové emise, unikající do atmosféry. Jak však dokládá aktuální výzkum, slibná idea funguje více na papíře, než ve skutečnosti.

Celosvětová produkce a spotřeba živočišných produktů se musí snížit na polovinu, pokud se má lidstvo vyhnout nebezpečným dopadům změn klimatu a dodržet závazky plynoucí z Pařížské klimatické dohody. Pokud se na stravovacích návycích lidí nic nezmění, bude zemědělství v příštích dekádách zodpovědné až za 52 % všech skleníkových plynů, celých 70 % přitom připadá na živočišnou výrobu. Vyplývá to z nové studie, kterou v pondělí zveřejnila organizace Greenpeace.

Za pár desetiletí ten šálek kávy, který si každé ráno užíváte - a jste na něm závislí - už nemusí chutnat stejně. Jak předvídá celá řada alarmujících studií, drahocenná kávová zrna ohrožují klimatické změny. Vědci i pěstitelé se proto snaží najít způsoby, jak by kávovník mohl být odolnější - ovšem aniž by klesla kvalita kávy. Jinými slovy se snaží zachránit samotný druh, a přitom uchovat v kávových zrnech tolik chuti, kolik je jen možné, napsal zpravodajský server Le Temps.

Mrazivé počasí a sněhovou bouři v Evropě způsobila alarmující vlna teplého vzduchu v Arktidě. Vědci se nyní obávají naplnění nejhorších předpovědí klimatických změn, napsal britský list The Guardian. Ačkoliv může jít jen o ojedinělou událost, panují obavy, že globální oteplování narušuje polární vír, tedy silný vítr, jenž kdysi zmrazil celý sever.

Kapské Město se dlouhodobě potýká s nedostatkem vodních zdrojů a situace v druhém největším městě Jihoafrické republiky dopěla do fáze, kdy obyvatelům regulérně hrozí „suchomor“. Šetřit s vodou v zájmu přežití by tu měli všichni, ale podle CNN se tak zatím rozhodně neděje. Kapské Město se tak snadno může stát prvním velkým městem světa, které skončí na suchu.

Drastická nahrávka, kterou v posledních dnech loňského roku zveřejnila ochranářská neziskovka SeaLegacy, dosáhla na YouTube v krátkém čase milionů zhlédnutí. Šedesátivteřinové video se zuboženým ledním medvědem skutečně bere dech. Ohromení a znechucení jsou i ekologové, kteří se dlouhá léta snaží na dopady klimatických změn na divoce žijící zvířata upozorňovat. Podle nich snímek zdaleka neříká celou pravdu, vytrhává události z možného kontextu a ve skutečnosti prokazuje opravdové ochraně přírody „medvědí službu“.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) včera vyzvala vlády k většímu využívání zdanění energie v rámci boje proti klimatickým změnám. V řadě zemí je podle OECD zdanění energie stále příliš nízké.

Ozonová vrstva se částečně dál ztenčuje, a to na nebezpečných místech. Varují před tím vědci ve studii, kterou otiskl odborný časopis Atmospheric Chemistry and Physics. Problém se týká i hustě osídlených oblastí, včetně střední Evropy.

Spojené státy by se mohly vrátit k pařížské dohodě o klimatu, pokud by pro ně stanovila výhodnější podmínky. V rozhovoru s bristkou televizí ITV to řekl americký prezident Donald Trump s dovětkem, že si oblíbil zarytého zastánce dohody, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Vyjádřil se i k chystané britské královské svatbě, na níž by podle spekulací médií mohl být místo Trumpa pozván jeho předchůdce Barack Obama. Princi Harrymu a jeho nastávající popřál hodně štěstí.

Turisté, kteří přijeli na lodi obdivovat ledové kraje ruské Arktidy, nejprve vykřikovali, když na pobřeží spatřili malé bloky ledu. Ve skutečnosti to však bylo na 200 polárních medvědů hodujících na mrtvole velryby, píše agentura AFP.

Moři v jeho dobyvatelském úsilí pomáhá všechno. Jsou to samozřejmě klimatické změny se stále zuřivějšími zimními bouřemi, které posouvají moře čím dál blíž. Je to ale i kácení lesů, těžba říčního písku a rovněž nekontrolovaná výstavba na pobřeží.

Prezident Spojených států amerických Donald Trump na globální oteplování a klimatické změny věří. Tedy jen za předpokladu, že jejich dopady ohrožují funkčnost a operativní schopnost amerických vojenských základen v zámoří. Píše o tom například server EcoWatch.

Oceánografka Emily Rivetsová z virginského Institutu mořských věd předkládá ve své aktuální práci data, která dávají korálovým útesům po celém světě naději na budoucnost. Sice nejistou, ale aspoň nějakou. Tvrdí totiž, že většina současných stávajících studií o korálech a jejich hromadném hynutí nebere v potaz lokální variabilitu. Píše o tom Institut mořských věd.

Na dnešní mezinárodní klimatické konferenci v Paříži byly představeny nové závazky, které mají podpořit boj proti globálnímu oteplování. Účastníci schůzky ale připomněli i projekty, na kterých už se pracuje. Opatření za miliardy eur zahrnují například plány přestat s používáním fosilních paliv a vytvořit dostatečný tlak na firmy, aby jejich aktivity byly šetrnější k životnímu prostředí. Hostitel akce, francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl, aby se podobný summit konal každoročně.

Dva roky po uzavření průlomové pařížské klimatické dohody se ve francouzské metropoli sejde více než padesát hlav států a vlád, aby přispěly k jejímu prosazení. Přes čtyři tisíce účastníků konference o boji proti klimatickým změnám uvítá francouzský prezident Emmanuel Macron a generální tajemník OSN António Guterres. Za Česko se zúčastní premiér v demisi Bohuslav Sobotka.

Přijetím takzvaného Kjótského protokolu o snížení emisí plynů způsobujících skleníkový efekt skončila 11. prosince 1997 konference OSN o změnách podnebí v japonském Kjótu. Dohoda si kladla za cíl snížit emise vybraných sloučenin v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990.

Vědci se věnují bádání, publikují své výsledky a průběžně s nimi seznamují veřejnost. Podle výzkumníků z Nizozemského institutu ekologie (NIOO-KNAW) to ale přestává stačit. Na příkladu četných internetových blogů, které rozporují tvrzení o globálních klimatických změnách, dokládají, že je třeba, aby se vědci také zapojili do širší diskuse. Proč? Jak vědci vysvětlují v odborném časopisu BioScience, mezera ve vzájemném dialogu by se jinak jen dál zvětšovala.

Firmy z ropného a plynárenského sektoru v USA se přihlásily k dobrovolnému projektu, jehož cílem je snížit emise metanu. Iniciativu nazvanou Environmentální partnerství zorganizoval Americký ropný institut (API). Podle ochránců přírody však iniciativa na zlepšení klimatu stačit nebude, uvedla dnes agentura Reuters.

Společnost Sev.en EC uspěla u Nejvyššího správního soudu (NSS) ve sporu o přiznání úroku z vrácené daně za bezplatné emisní povolenky. Podle tiskové zprávy právní kanceláře Dentons, která firmu zastupovala, jde o průlomové rozhodnutí, které ovlivní řadu provozovatelů elektráren v České republice.

Bývalý americký prezident Barack Obama lituje, že USA v současnosti opustily vedoucí pozici v celosvětovém boji proti oteplování. Obama to řekl na páteční tiskové konferenci v Dillí, že se jedná o krátkou přestávku v narážce na prezidentství republikána Donalda Trumpa, který letos odstoupil od pařížské dohody o ochraně klimatu. USA k ní přistoupily za Obamova mandátu loni.

Kolem 14.000 archeologických nalezišť a národních památníků ve Spojených státech může do roku 2100 zmizet vlivem klimatických změn, které zvyšují hladinu oceánů. Uvádí to skupina odborníků v článku, který zveřejnil americký vědecký časopis PLOS ONE. Ohrožena je mimo jiné desetina archeologických lokalit na jihovýchodním pobřeží USA.

Adaptační opatření na klimatickou změnu by se měla promítnout do zákonů o půdě či o vodě. Při jejich provádění by bylo třeba větší souhry zúčastněných institucí. Vyplývá to ze závěru pondělního semináře v Senátu, který byl věnován opatřením proti vlivu klimatických změn na krajinu v ČR.

Světová klimatická konference, která dnes skončila v Bonnu, přinesla mírný pokrok, když posunula kupředu naplňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015. Uvedla to agentura DPA. Po dlouhém nočním dohadování většinou za zavřenými dveřmi dosáhlo 195 států ráno shody i v důležitých finančních otázkách. Šlo při tom mimo jiné o jeden ze starších fondů k přizpůsobení rozvojových zemí důsledkům klimatických změn, pro jehož pokračování byly v Bonnu dohodnuty významné body.

„Zastavme působení klimatických změn, zabraňme dalšímu odlesňování a devastaci druhů, než bude pozdě!“ Takové je hlavní poselství otevřeného dopisu, který na začátku listopadu vyšel v akademickém žurnálu Bioscience s titulkem „Varování lidstvu“. S jeho textem a naléhavým poselstvím vyjádřilo svůj souhlas podpisem více než 15 000 vědců z celkem 184 zemí. Píše o tom například žurnál BigThink.

Americký zpěvák Pharrell Williams v nové písni varuje před klimatickými změnami, veřejnost ovšem skladbu poprvé uslyší až za 100 let. Zpěvák svůj projekt představil ve spolupráci s firmou Louis XIII v Šanghaji, kde píseň zazněla pro uzavřenou společnost, než její jedinou nahrávku uložili do zvláštního trezoru, napsala agentura AP. Tento umělecký projekt navždy zanikne v případě, že globální oteplování nezastavíme, říká Williams v propagačním videu.

Vlády by měly zpoplatnit emise oxidů uhlíku a přestat spoléhat na fosilní paliva. Řekl to dnes na klimatické konferenci v Bonnu generální tajemník OSN Antonio Guterres. Pokud mají být naplněny cíle pařížské dohody z roku 2015, bude podle něj třeba dál rozvíjet trhy pro obchod s emisemi.

Generální tajemník OSN Antonio Guterres dnes prostřednictvím twitteru vyzval účastníky klimatické konference v Bonnu k zesílenému úsilí o ochranu klimatu. Guterres vzkázal, že je na cestě do západoněmeckého města, kde ve středu začnou jednání na ministerské úrovni. Očekáváni jsou ve středu také francouzský prezident Emmanuel Macron nebo německá kancléřka Angela Merkelová.

Lesy města Písku obnoví tři zaniklé rybníky, které budou sloužit k zadržování vody. Plochy o celkové rozloze více než jednoho hektaru se nachází u obce Údraž u Albrechtic na Vltavou. Na projektu se podílí ministerstvo zemědělství i město Písek. Rybníky budou tvořit zásobárnu vody v suchých měsících a mají chránit okolní vesnice před záplavami při přívalových deštích. Informovala o tom mluvčí písecké radnice Irena Malotová.

Objem emisí oxidu uhličitého (CO2) je po třech letech stagnace opět na vzestupu, letos má růst činit dvě procenta na novou rekordní úroveň. V závěrech, které dnes zveřejnil mimo jiné časopis Environmental Research Letters, to uvedli vědci sdružení ve skupině Global Carbon Project. Jejich zjištění tlumí naděje, že množství emisí skleníkových plynů, kam patří i CO2, už dosáhlo vrcholu.

Zástupci Evropského parlamentu a členských zemí Evropské unie se dnes dohodli na kompromisní podobě reformy systému obchodování s emisními povolenkami po roce 2020. Informovala o tom Evropská komise. Dodala, že reforma přispěje ke splnění závazku Evropské unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o minimálně 40 procent.

Klimatické změny vyženou z domovů odhadem kolem 20 milionů lidí ročně. Uvedli to experti OSN na klimatické konferenci v Bonnu. Podle aktuální studie Světové banky má být údajně do roku 2050 počet klimatických uprchlíků oproti současnosti desetinásobný.

Los Angeles stále hledá nové cesty, jak zmírnit horké klima ve městě. Posledním experimentem je přemalování povrchu části vozovek speciální barvou. Světle šedý nátěr barvou CoolSeal dosud využívalo v rámci poněkud odlišné aplikace americké letectvo, ale v kalifornské metropoli by mohlo pomoci přežít lidem i bez klimatizace. Referuje o tom například Washington Post.

Sýrie se jako poslední země na světě rozhodla přistoupit k pařížské dohodě o klimatu, uvedl server Spiegel Online. Jedinou zemí mimo dohodu tak budou Spojené státy, které od ní chtějí odstoupit. Před dvěma lety uzavřenou pařížskou dohodu, která má zabránit výraznému zvyšování globálních teplot, podepsalo dosud 195 zemí.

Globální oteplování je s největší pravděpodobností důsledkem lidské činnosti, zejména emisí skleníkových plynů. Uvádí to zpráva amerických vládních agentur a vědeckých institucí, která byla v pátek zveřejněna ve Washingtonu. Dokument je v přímém protikladu s tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, který ve volební kampani klimatické změny označil za "čínský výmysl," který má poškodit americké hospodářství.

V západoněmeckém Bonnu dnes dopoledne začne světová konference o klimatu, která má přinést pokrok v naplňování pařížské dohody o klimatu. Zvláštní pozornost bude upřena na Spojené státy, které se od této dohody rozhodly odstoupit. Pařížskou dohodu o klimatu v roce 2015 podepsalo 195 zemí.

Odpůrci uhlí dnes vnikli do prostor povrchového dolu Hambach západně od Kolína nad Rýnem. Oddělili se asi od 2500 demonstrantů, kteří den před začátkem klimatické konference v Bonnu protestovali proti využívání hnědého uhlí k výrobě elektrické energie. S odvoláním na policii o tom informuje agentura DPA.

Tisíce lidí dnes v německém Bonnu demonstrovaly za účinnější boj proti globálnímu oteplování a za konec využívání uhlí, informovala agentura AFP. V Bonnu za dva dny začne konference OSN o ochraně ovzduší, která je druhá od přijetí klíčové klimatické dohody z Paříže o omezení skleníkových plynů po roku 2020. Pro Českou republiku platí dohoda z roku 2015 ode dneška.

Dnes se Česko stane plnoprávnou smluvní stranou Pařížské dohody. Je to dohoda o ochraně klimatu, která má nahradit dosavadní Kjótský protokol. Přistoupením k ní se Česko zavázalo, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Ekologické organizace dohodu vítají, chtěly by ale od vlády i razantnější kroky ke snížení emisí.

Před rokem, 4. listopadu 2016, vstoupila oficiálně v platnost nová globální dohoda o klimatu, která byla uzavřena na konferenci v Paříži v prosinci 2015. Podle textu dokumentu, který má nahradit dosavadní Kjótský protokol z roku 1997, má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí ve svých zemích emise, především oxidu uhličitého.