Klimatický summit v Paříži 2015

Sucho se stalo pravidelným problémem, který ovlivňuje zemědělskou produkci v České republice. Suché jaro se tak trochu očekávalo. Jak se na něj zemědělci připravili?

Vědci z evropské služby Copernicus uvedli, že vrstva ozonu nad Arktidou se rekordně ztenčila, a nad oblastí severního pólu se tak vytvořila neobvyklá ozonová díra. Vyplývá to z tiskové zprávy služby. Vznik ozonových děr nad severním pólem přitom není obvyklý.

Emise kysličníku uhličitého mohou klesnout nejvíce od druhé světové války, neboť současná pandemie koronaviru v podstatě vyřadila z chodu světovou ekonomiku. Vyplývá to z odhadů vědců sdružených ve skupině Global Carbon Project, o nichž minulý pátek informovala agentura Reuters. Pokles je ovšem podle nich spíše dočasný a nepředstavuje potřebnou strukturální změnu pro plnění klimatických cílů.

Permafrost, trvale zamrzlá půda, zvolna taje. A pokud to tímto tempem půjde dál, může kolem roku 2100 polovina permafrostu rozmrznout. Tím by se ale dost razantně zvýšily emise skleníkových plynů, dosud uložených ve zmrzlé půdě. Co s tím? Mohli by pomoci velcí, chlupatí a hlavně těžcí spásači. Píše o tom Eurekalert.org.

Kvůli zastavení letecké dopravy v důsledku pandemie koronaviru bude počasí méně předvídatelné a pozorování klimatu méně přesné. Pro meteorologické modely chybějí data, která za normálních okolností obstarávají senzory na letadlech. S odvoláním na Světovou meteorologickou organizaci (WMO) o tom dnes informovala agentura DPA.

Experimenty s fixováním atmosférického uhlíku v tuhých depozicích dnes patří mezi populární směry bádání a islandský přístup s rychlenou mineralizací oxidu uhličitého se mezi nimi jeví jako velmi slibná cesta. Poslední takový pokus z geotermální elektrárny Hellisheiði ukazuje, jak se dá uhlík zapracovat do čediče. Píše o tom EOS.org.

Opatření zavedená ve snaze zmírnit šíření koronaviru vedla ke zlepšení kvality ovzduší v Evropě. Informovala o tom v pátek Evropská kosmická agentura (ESA), podle které nad evropskými metropolemi a průmyslovými zónami poklesla koncentrace oxidu dusičitého. Látku produkují například auta, továrny či elektrárny.

Navzdory omezením kvůli koronaviru začala v sobotu na Novém Zélandu, na Fidži a v Austrálii již tradiční celosvětová akce Hodina Země, při níž lidé od 20:30 místního času zhasínali na jednu hodinu světla, ať už ve známých budovách, anebo ve svých bytech. Hodinová tma měla upozornit na klimatické změny a potřebu šetřit energií. V Česku se zapojily desítky obcí, potemnila i Praha.

Zítra centrum Prahy potemní. Mezi večerní půl devátou a půl desátou hodinou si lidé zhasnutím světel připomenou význam, jaký pro nás má příznivé životní prostředí. Smyslem akce Hodina Země je poukázat na skutečnost, že klimatické změny nemají zůstat bez pozornosti ani dnes. K lidem míří výzva, aby si stanovili osobní a konkrétní závazek pro snížení svého dopadu na klima.

Nový Bor na Českolipsku se v sobotu připojí k projektu Hodina Země. Celosvětový happening již počtrnácté propojí obce, firmy i jednotlivce, jimž není lhostejná ochrana a budoucnost planety. V Libereckém kraji se vedle jednotlivců připojí spolu Novým Borem také obce jako Hrádek nad Nisou, Svor, Dolní Řasnice nebo Hlavice, zjistila dnes na stránkách projektu.

V soutěži uskutečněných projektů pomáhajících přizpůsobit města, domy a krajinu změnám klimatu je zatím 24 přihlášek, přihlášený je například i takzvaný Plusový dům Chimney v Brně. Organizátoři kvůli koronavirové krizi prodloužili termín možnosti podání přihlášek projektů o měsíc. V tiskové zprávě to včera za pořadatelskou Nadaci Partnerství uvedl David Kopecký. Loni jako nejsympatičtější projekt lidé zvolili Ptačí park Josefovské louky na Náchodsku.

V roce 2015 se datový novinář serveru iRozhlas.cz Jan Cibulka obrátil na soud s žalobou, ve které napadl dosavadní praxi Českého hydrometeorologického ústavu. Ten zájemcům o data ze svých měření informace poskytoval, ale za úplatu. Dnes iRozhlas.cz informuje, že Český hydrometeorologický ústav začal veřejnosti poskytovat informace naměřené na jednotlivých meteorologických stanicích zdarma. Ústav svůj přístup změnil po rozsudku Nejvyššího správního soudu.

Na hodnocení kvality ovzduší ve městech za dobu karantény vyhlášené kvůli koronaviru oproti běžnému stavu je ještě brzy. Data ze stanic zatím žádný vliv karantény na ovzduší neukázala, je potřeba delší časový úsek, řekl včera na dotaz novinářů Jáchym Brzezina z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Za loňského mimořádně teplého léta roztálo v Grónsku rekordních 600 miliard tun ledu. To je dost na to, aby se globální hladina moří a oceánů zvedla během dvou měsíců o 2,2 milimetru. Uvádí to nová odborná zpráva vypracovaná vědci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a Kalifornské univerzity v Irvinu.

Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová a další školou povinní demonstranti z hnutí Fridays for future (Pátky pro budoucnost) se koronaviru navzdory rozhodli vrátit k výuce. Preventivní opatření mnoha světových vlád jim nedovolí shromažďovat se v ulicích ani chodit do škol, budou se proto vzdělávat online pomocí vlastních seminářů, informovala s odvoláním na páteční prohlášení Thunbergové agentura Reuters.

Emise skleníkových plynů vztažené k potravinám tvoří 25 % celoroční globální uhlíkové bilance. Když už se rozhodnete bojovat s klimatickou změnou, je tedy naprosto logické zaměřit svou pozornost na to, co jíte. Vaše volba, vyjádřená peněženkou či obsahem nákupního košíku, totiž může ze zmíněné čtvrtiny odebrat 29-70 %. Až potud je to vcelku jasné.

Komplikace nastanou hned poté, co se rozhodnete onu pro planetu pozitivní změnu učinit. Ne každá strategie výběru potravin má skutečný efekt a často se ve snaze dobrat změny dobereme jen vyšších emisí. Kde nejčastěji chybujeme a jak to napravit? Na to se podívali badatelé z univerzity v Leedsu. Píše o tom například The Conversation.

Češi a Češky se obávají změn klimatu. Podle studie STEM souhlasí 84 procent lidí s tím, že člověkem způsobené klimatické změny ohrožují budoucnost. Devět z deseti občanů také míní, že bez snižování emisí nelze ochránit krajinu před suchem a umíráním lesů. Vyplývá to z informací, které minulý týden zveřejnil STEM. Rozšířená představa Čechů jako klimaskeptiků tak podle STEM přestává být platná.

Každé páté dítě v Británii má noční můry o klimatických změnách, ukázal místní průzkum. Podle ankety také přibližně dvě z pěti dětí nevěří, že se dospělým podaří s klimatickými změnami vypořádat. V průzkumu pro televizní program BBC Newsround odpovídalo podle agentury Reuters 2000 dětí a mladých lidí do 16 let.

Brněnští arboristé ve spolupráci s IT odborníky vyvinuli software AdBiAn, který pomůže vyhodnotit zdravotní stav stromu. Software vytvoří 3D model stromu, na kterém je možné otestovat stabilitu stromu v nejslabších bodech. Model poskytuje informace o odolnosti stromu vůči zlomu a vývratu pod větrným náporem, pomáhá vyhodnotit správnou péči a zvýšit tak jeho životnost. Díky softwaru je možné včas odhalit a odstranit stromy, které jsou pro své okolí nebezpečné. Odborníci nástroj představili na Arboristické konferenci, která proběhla na konci února na České zemědělské univerzitě v Praze.

Uplynulá zima byla v Evropě nejteplejší od počátku měření v roce 1981. Informovali o tom odborníci z evropské služby Copernicus, která monitoruje počasí a klimatické změny. Průměrná teplota během uplynulé meteorologické zimy, která začala 1. prosince a skončila 29. února, překonala dosavadní rekord zimy z přelomu let 2015 a 2016 o téměř 1,4 stupně Celsia.

Mladá švédská aktivistka Greta Thunbergová v pátek opět zkritizovala politiky a média, kteří podle ní ignorují hrozbu klimatických změn. Na demonstraci v Bristolu na jihozápadě Anglie rovněž slíbila, že se nenechá umlčet, informovala agentura Reuters. Podle zpravodajské stanice BBC se na protestní akci sešlo 30.000 lidí.

Celkem 28 firem a institucí se připojí k vedení města Brna ve snaze snížit emise oxidu uhličitého do roku 2030 o 40 procent. Podepsání společného memoranda včera na Festivalu architektury na brněnském výstavišti oznámili zástupci města i zapojených firem. Festival doprovází stavební veletrhy, které v Brně potrvají do soboty.

Rok 2020 se zřejmě zařadí mezi pět nejteplejších roků v dějinách měření a se skoro 50procentní pravděpodobností se v historických tabulkách dostane na první místo. Oznámili to minulý čtvrtek vědci z amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA). Letošní leden byl podle nich teplejší než kterýkoli v amerických záznamech sahajících 140 let do minulosti.

Hlavním tématem veletrhu otevřených dat Open Data Expo bude klimatická krize. Smyslem veletrhu je pomocí technologického rozvoje přispět k ochraně klimatu a životního prostředí. Open Data Expo si zároveň klade za cíl osvětu ve využívání otevřených dat při hledání uhlíkově neutrálních řešení.

Před 15 lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu, na kterém se dohodli zástupci 159 zemí v prosinci 1997 v japonském Kjótu, měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do letošního roku, nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.

Zájemci znovu mohou přihlásit do soutěže uskutečněné projekty pomáhající přizpůsobit města, domy a krajinu změnám klimatu. Minulý týden začal druhý ročník Adapterra Awards, kdy vítězné projekty vybere odborná porota a nejsympatičtější projekt si hlasováním vybere i veřejnost. V tiskové zprávě to za pořadatelskou Nadaci Partnerství uvedl David Kopecký. Loni jako nejsympatičtější projekt lidé zvolili Ptačí park Josefovské louky na Náchodsku.

Vysadit miliardy stromů, pokořit rekord v ozeleňování. Nezní to špatně. Ale když podobným záměrům chybí kvalitní plánování, dobře to nekončí. Jde to vidět i na příkladu z Turecka, o kterém píše Guardian.

Prezident Miloš Zeman kritizoval demonstrace studentů, které vyzývají k aktivitám proti klimatickým změnám. Jejich účastníci jsou nedospělí a měli by spíš chodit do školy, řekl včera Zeman v pořadu Xaver a host v Českém rozhlasu. Švédskou aktivistku Gretu Thunbergovou, která celosvětové demonstrace zahájila, označil za hysterku.

Minulý měsíc byl nejteplejším lednem v Evropě i na světě od počátku měření v roce 1981. Informovali o tom odborníci z evropské služby Copernicus, která monitoruje klimatické změny. Průměrná teplota v prvním měsíci letošního roku byla podle nich v Evropě o 3,1 stupně vyšší, než jaký je průměr let 1981 až 2010.

Změny klimatu do roku 2050 nejvíce ovlivní thajský Bangkok, vietnamské Ho Či Minovo Město či nizozemskou metropoli Amsterodam. Vyplývá to ze studie, kterou minulý týden zveřejnila berlínská organizace Nestpick. Mezi 85 zkoumanými městy byla i Praha, která se umístila na 50. příčce, do budoucna se bude potýkat převážně s více horkými léty.

Klimatické změny jsou současně reálnou hrozbou i výzvou k řešení. To, jak k nim budeme přistupovat, je silně ovlivněno volbou možného scénáře budoucího vývoje. A jak píše Nature, ten nejčernější a dosud médii nejvíce propagovaný scénář, je už momentálně krajně nepravděpodobný.

Přerov si chce nechat zpracovat studii, díky které by město mělo lépe čelit změnám klimatických podmínek. Radní schválili podání žádosti o dotaci. Materiál by měl být zaměřený na opatření zmírňující dopady extrémního horka, sucha, přívalových dešťů, vichřic či bleskových povodní. Sdělil to přerovský primátor Petr Měřínský (ANO).

Žďár nad Sázavou chce postupně uskutečnit opatření zaměřená na zlepšení životního prostředí. Připravený plán radnice zahrnuje například tvorbu zelených střech a fasád městských budov, využívání odpadní a dešťové vody, elektromobilů a sluneční energie nebo obnovování polních cest. Starosta Martin Mrkos (Žďár-živé město) k tomu včera na tiskové konferenci poznamenal, že je i na městech, aby se k problematice nějak postavila.

Chomutov reaguje na dopady změny klimatu, chce zadržovat vodu v krajině a snižovat emise. Navržená opatření na včerejším zasedání jednomyslně schválilo všech 30 přítomných zastupitelů. Realizaci schválených opatření má na starost pracovní skupina, řekla mluvčí města Denisa Špeilová.

Ministr životního prostředí (MŽP) Richard Brabec schválil podporu 436 milionů korun na více než 200 projektů pro zlepšení kvality ovzduší i řešení následků klimatické změny. Nejvíce peněz pokryje žádosti o bezúročné půjčky na výměnu neekologických kotlů. Resort pošle obcím také peníze na nákup ekologických vozidel či zajištění zdrojů pitné vody. MŽP o tom dnes informovalo v tiskové zprávě.

Zlínský kraj podpořil loni více než čtyřmi miliony korun zmírňování následků sucha v lesích. Dotaci rozdělil mezi 52 žadatelů. Peníze jsou určeny na lesnické činnosti, které vedou ke zvýšení odolnosti a rozmanitosti lesních porostů a také k zadržení vody v krajině, řekl včera novinářům hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL).

Otázka, zda se podaří dosáhnout klimatických cílů stanovených v pařížské dohodě z roku 2015, by se mohla stát otázkou přežití. V diskuzi na Světovém ekonomickém fóru v Davosu to včera řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Velké naděje vkládá předsedkyně německé vlády v oblasti ochrany životního prostředí do spolupráce s Čínou. Dodržení klimatických cílů, které si stanovila EU, bude podle Merkelové vyžadovat transformaci gigantických rozměrů.

Americký prezident Donald Trump včera před odjezdem z 50. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu uvedl, že by si rád poslechl projev švédské ekologické aktivistky Grety Thunbergové a že nevěří, že by změna klimatu byla falešnou zprávou. Tématu klimatických změn se včera ve svém vystoupení věnovala také předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová či předseda Evropského parlamentu David Sassoli.

Svět se bude muset vypořádat s náporem uprchlíků, které z domovů vyženou klimatické změny. Týkat se to může milionů lidí, řekl včera na zasedání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podle agentury Reuters vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi.

Podle britského přírodovědce Davida Attenborougha lidstvo v boji proti klimatické změně dospělo do "krizového momentu". Popularizátor vědy známý i z televizních dokumentů v rozhovoru s BBC varoval, že cíle vlád pro nadcházející dekády nejsou v tomto směru pro záchranu planety dostačující.

Ve švýcarském horském středisku Davos v úterý začíná jubilejní 50. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF), kterého se zúčastní špičky světové politiky, podnikatelé, ekonomové i aktivisté. Dorazit by měl mimo jiné americký prezident Donald Trump, který loni svou účast odřekl kvůli rozpočtové krizi. Český premiér Andrej Babiš se naopak na rozdíl od loňska letošního zasedání nezúčastní.

Uplynulých deset let bylo dosud nejteplejší dekádou, kterou vědci zaznamenali od roku 1850, kdy se začalo provádět měření. S odkazem na tři globální výzkumné a meteorologické agentury to napsal server BBC. V posledních pěti letech byla podle nashromážděných dat průměrná světová teplota o více než jeden stupeň Celsia vyšší, než v době před průmyslovou revolucí. Oteplování přitom podle vědců způsobuje především lidská činnost.

V centru Prahy se včera dopoledne sešla dvacítka aktivistů z mezinárodního hnutí Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí), aby vyjádřili solidaritu s klimatickým hnutím v Austrálii, kterou několik měsíců sužují rozsáhlé lesní požáry. Na náměstí Republiky před zraky několika přihlížejících rovněž poukazovali na to, že Austrálie nepřijímá klimatické závazky. Hesla jako "Říkejte nám pravdu, jednejte hned", "My jsme alarm" či "Rebelie, nebo vyhynutí" si čtyři aktivisté napsali přímo na svá polonahá těla.

Poslanci Evropského parlamentu včera podpořili klimatický plán nové Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Takzvaná Evropská zelená dohoda má za cíl snížit do roku 2030 emise oxidů uhlíku o nejméně 50 procent proti hodnotám z roku 1990. Poslanci vyzvali, aby byl cíl vyšší. Dva pozměňovací návrhy, které uznávaly roli jaderné energetiky při dosažení klimatických cílů, ale europoslanci odmítli.

V Česku poroste do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie. Vyplývá to z energeticko-klimatického plánu ČR, který včera schválila vláda. Novináře o schválení informoval ministr průmyslu a obchodu a vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Už dříve uvedl, že ministerstvo navýšilo cíle podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie do roku 2030 z původně plánovaných 20,8 procenta na 22 procent. Letos má být na úrovni 15,6 procenta.

Lesníci mohou dál kácet kůrovcem napadené smrky v části přírodní rezervace Suchý vrch u Vrbna pod Pradědem v Jeseníkách. S loni vydanou výjimkou ke kůrovcové těžbě v této rezervaci nesouhlasily organizace Společnost přátel Jeseníků a Hnutí Duha, které požadovaly její zákaz. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ale následně stanovená pravidla pro lesnické zásahy v rezervaci Suchý vrch potvrdilo. Včera to sdělil vedoucí Správy CHKO Jeseníky Petr Šaj.

Vnitrostátní energeticko-klimatický plán, který dnes projedná vláda, shrnuje závazky, kterým chce ČR přispět k evropským záměrům v této oblasti. Plán po členských státech včetně Česka požaduje Evropská unie. Ministr průmyslu a obchodu a vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) už dříve uvedl, že ministerstvo navýšilo cíle podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie do roku 2030 z původně plánovaných 20,8 procenta na 22 procent. Letos má být na úrovni 15,6 procenta.

Rok 2019 se v historickém srovnání zařadil hned za rok 2016 coby druhý nejteplejší v záznamech meteorologů. Oznámil to včera evropský program Copernicus, který monitoruje klimatické změny. Průměrná teplota vzduchu byla loni o 0,6 stupně Celsia vyšší, než je světový průměr z let 1981 až 2010, uvedla agentura AFP.

Pražský magistrát pošle požáry ničené Austrálii finanční pomoc 160.000 korun. Dostane je organizace Bushfire Emergency Wildlife Fund, která provozuje zoo v Melbourne. Vyplývá to z dokumentu, který by měli ve čtvrtek projednat pražští radní. Při požárech v Austrálii shořela plocha o větší rozloze než Česko, zemřelo 26 lidí a zničeny byly asi dvě tisícovky domů.

"Je to opravdu moc krásné, ale tak smutné, když vidíme, o kolik ledovec roztál," říká Lilja Einarsdóttirová, která se svými spolužáky měří ledovec Sólheimajökull. Tomu hrozí, že se kvůli oteplování klimatu zcela rozpustí, píše agentura AFP.