Klimatický summit v Paříži 2015

Po staletí vzhlíželi lidé žijící na úpatí Mont Blanc ke zdánlivě věčnému ledu a sněhu na nejvyšším vrcholu západní Evropy. Právě podle vždy přítomného sněhu dostala hora své jméno - "Bílá hora". Globální oteplování ale tento obrázek znepokojivou rychlostí boří, píše agentura AP.

Evropa musí pokračovat v plnění svých klimatických cílů, zároveň ale musí posílit svou schopnost přizpůsobit se změně klimatu a připravit se na její dopady, uvedla dnes v projevu v europarlamentu ve Štrasburku šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Letošní léto, kdy Evropu zasáhla obrovská vedra a sucha, označila za léto pravdy.

Think tank Fakta o klimatu vydal u příležitosti začátku Climate Week Prague nové a výrazně rozšířené vydání Atlasu klimatické změny. Publikace zpřístupňuje prostřednictvím 23 infografik a doprovázejících textů srozumitelnou formou klimatická data všem zájemcům od studentů po politiky. Chce tak poskytnout pevný faktický základ do debaty, která se často štěpí mezi bagatelizaci na jedné a katastrofické scénáře na druhé straně. Chce tak poskytnout pevný faktický základ do debaty, která se často štěpí mezi bagatelizaci na jedné a katastrofické scénáře na druhé straně.

Letošním vítězem soutěže Cena za krajinu v Jihomoravském kraji se mezi komplexními projekty staly Vohančice na Brněnsku. Obec obnovila místní potok, vybudovala nové tůně či vysadila více než 9500 stromů a keřů. V kategorii jednotlivých opatření porota ocenila Ochoz u Brna a Černovice. Nejlepší projekty, které volí přírodě blízká řešení, kraj oceňuje pátým rokem.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) oznámila, že ruší omezení emisí skleníkových plynů produkovaných uhelnými a plynovými elektrárnami ve Spojených státech. Informuje o tom agentura AP. Změna podle EPA sníží průmyslu náklady v objemu 300 miliard dolarů (6,3 bilionu Kč).

Zbavit se fosilních paliv je i otázka bezpečnosti, řekla dnes v Praze na zahájení Climate Week Prague bývalá eurokomisařka pro klima Connie Hedegaard. Pokud se nebudou řešit změny klimatu, může to podle ní mimo jiné oslabit důvěryhodnost demokracie a vést k větší polarizaci společnosti, protože největší dopady budou mít tyto změny na sociálně slabší populaci. Evropa by se měla soustředit na budování spojenectví se státy, které chtějí hledat řešení. Climate Week Prague je první mezinárodní klimatický týden ve střední Evropě.

Správně umístěný listnatý strom může v létě stínit okna, fasádu i část střechy a současně ochlazovat okolí výparem vody. Univerzální návod, podle něhož stačí zasadit lípu několik metrů od domu, však neexistuje. O výsledku rozhodují rozměry dospělé koruny, orientace a konstrukce budovy, půda i množství vody, které bude mít strom k dispozici za deset nebo třicet let.

Od 14. do 20. září 2026 se v Praze uskuteční Climate Week Prague – první mezinárodní klimatický týden ve střední Evropě. Program nabídne přes 50 akcí, budou mezi nimi konference, odborné semináře, workshopy, výstavy, veřejné procházky i festivaly. Týden věnovaný klimatickým otázkám pořádá koalice nezávislých organizací, bank a firem s podporou hlavního města.

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším srpnem v historii měření, uvedla evropská Služba pro změnu klimatu Copernicus. Průměrná globální teplota vzduchu činila v srpnu 16,96 °C. To je o 0,85 °C více, než jaký je průměr z let 1991–2020 pro daný měsíc. Minulý měsíc se tak vyrovnal zatím nejteplejšímu měsíci v historii měření – červenci 2023.

Letošní rok patří k nejsušším v tomto století. Kombinace teplé a suché zimy, nadprůměrných teplot, intenzivnějšího výparu a nedostatku srážek se výrazně podepsala na stavu půdy i zemědělských plodin. Zatímco obilniny situaci zvládly relativně dobře, výrazné problémy mají víceleté pícniny, trvalé travní porosty, kukuřice, brambory, chmel nebo některé ovocné plodiny. Současné ochlazení a srážky už většinu letošní úrody zachránit nemohou. Zemědělci se proto stále více zaměřují na opatření, která jim pomohou přizpůsobit se teplejšímu a suššímu klimatu.

Zhruba dvě třetiny Čechů věří, že lidská činnost výrazně přispívá ke změně klimatu. Že se klima mění, se domnívá 93 procent lidí. V zájmu o klimatickou změnu jsou Češi rozděleni - necelá polovina se o téma zajímá, polovina naopak ne. Vyplývá to ze zveřejněného průzkumu agentury CVVM. Ve srovnání s loňským průzkumem se názory české veřejnosti na klimatickou změnu nijak významně nezměnily.

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady, uvedla agentura AFP.

Indonésie nadále bojuje proti lesním požárům, které se šíří na ostrovech Borneo a Sumatra a už zasáhly plochu více než 73 000 hektarů. Většinu indonéských provincií sužuje kouř, který zhoršuje kvalitu ovzduší nejen v Indonésii, ale i v okolních státech. Lesní požáry se nyní začaly šířit v blízkosti rozestavěného indonéského hlavního města Nusantara, informovala dnes agentura Reuters.

V britské metropoli se poprvé rozmnožil invazivní tropický druh komára, který může přenášet na člověka virus zika či horečku dengue. Klimatické změny projevující se teplejším podnebím v podmínkách severní Evropy mohou podle expertů způsobit, že průniky tropických druhů komárů budou čím dál častější a vydrží déle, napsal britský list The Guardian.

Americká federální soudkyně tento týden zablokovala zákon státu New York, který velkým společnostem v oblasti fosilních paliv ukládal přispět během čtvrt století 75 miliardami dolarů (1,57 bilionu Kč) do fondu k nápravě dopadů klimatických změn. Soudkyně Brenda Sannesová v Syracuse rozhodla, že státní zákon o takzvaném klimatickém superfondu je v rozporu s federálními zákony. Píše o tom deník The New York Times (NYT).

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR), jehož je ČTK členem, to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.

Ekologické organizace včera představily Stínový plán na obnovu přírody pro Česko. Obsahuje 40 konkrétních opatření, která mají pomoci české krajině a zvýšit její odolnost. Dnes, 1. září, končí termín, do kterého mají státy Evropské unie své plány předložit. Česká vláda zatím návrh nedokončila. Chybějící oficiální plán může podle ekologických organizací zkomplikovat účinnou obranu proti suchu, povodním, erozi i ochranu biodiverzity.

Lesy ČR dokončily v Plzeňském kraji dvě stavby, která zpomalí odtok vody z krajiny, více ji zadrží a zvýší ochranu obcí před povodněmi. Opatření zhruba za 7,5 milionu korun dále podpoří biodiverzitu lokalit novými vodními, mokřadními a břehovými biotopy. V Mezholezech u Horšovského Týna na Domažlicku obnovily téměř 1,5 kilometru dlouhé koryto potoka a dále revitalizovaly vodní nádrž Plachtín na severním Plzeňsku. ČTK to řekl Tomáš Rau, vedoucí správy toků pro povodí Berounky z Lesů ČR.

Horké dny lidem v brněnských Kohoutovicích zpříjemní nový klimapark, který vznikl na Libušině třídě. Původně dětské hřiště radnice nechala proměnit v park s mlžítky, pítkem, posezením a zelení. V parku za víc než deset milionů korun, který dnes zástupci radnice otevřeli, jsou i teplotní čidla, která ve vysokých teplotách automaticky spustí ochlazování. Ačkoli mlžítka fungují teprve ode dneška, lidi už v předchozích dnech lákalo posezení na lavičkách ve stínu stromů, řekl ČTK starosta městské části Jakub Hruška (KDU-ČSL).

Asfalt, beton a tmavé střechy během slunečných dnů akumulují teplo a po setmění je uvolňují do okolí. Dešťová voda mezitím rychle odtéká kanalizací a ve městě chybí stín i vláha potřebná k ochlazování výparem. Tepelnou zátěž přitom nemusí snižovat pouze radnice. Pomoci může také majitel domu, bytové družstvo nebo skupina sousedů.

Ze 71 projektů, které pomáhají přizpůsobit města, budovy a krajinu dopadům změny klimatu, vybrala odborná porota soutěže Adapterra Awards 18 finalistů. Uchází se o vítězství v jednotlivých kategoriích, ale i o Cenu sympatie, o které rozhodne veřejnost v online hlasování. Projekty mohou získat ocenění také v letošní speciální kategorii zaměřené na zemědělství. Novinářům to za pořadatelskou Nadaci Partnerství řekl vedoucí programu Adapterra Martin Ander.

Zahrady honosných sídel, jako jsou Hampton Court, Blenheimský palác a Chatsworth House, vytvořené mistrovskými zahradními architekty, jako byli Lancelot Brown a William Kent, patří k nejnavštěvovanějším místům Anglie. Jejich rostliny a starobylé stromy však tvrdě zasáhly změny klimatu, a to včetně rekordních vln veder a sucha, které panovaly letos v létě, napsala agentura AFP.

Na polích v Česku se může v budoucnu zvýšit podíl sóji. Jedná se totiž o plodinu, které vyhovují vyšší teploty. Navíc má sója širší využití, podobně jako například řepka. ČTK to řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Někteří zemědělci už podle něj začali sóju v posledních sezonách ve větší míře pěstovat.

Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK) zajišťuje rozsáhlý projekt zaměřený na monitoring přirozených lesů v České republice. Vědci z brněnského pracoviště VÚK sledují růst stromů doslova v přímém přenosu – každých 30 minut vyhodnocují, jak stromy reagují na změny počasí, dostupnost vody nebo intenzitu slunečního záření. Cílem projektu je získat klíčová data pro ochranu lesů, adaptaci krajiny na klimatickou změnu i budoucí plánování druhové skladby českých lesů.

Klimatické změny přispívají k podmínkám, které mohou destabilizovat vysokohorské skalní a ledové útvary. Tím se zvyšuje riziko takových katastrof, jako byla středeční povodeň v Himálaji, k níž došlo podél hranice mezi Nepálem a čínským Tibetem, uvádějí odborníci, které cituje agentura Reuters.

Vědkyně a vědci z Chemické sekce Přírodovědecké fakulty UK pod vedením Pavly Eliášové ve spolupráci s Tomášem Hrbkem z Matematicko-fyzikální fakulty UK vyvinuli pokročilou fotokatodu, která pomáhá za pomoci slunečního světla měnit skleníkový plyn oxid uhličitý na čistý etanol. Nová technologie řeší letitý problém rozpadu materiálu ve vodě, dosahuje rekordní účinnosti přeměny a otevírá cestu k udržitelné výrobě ekologických paliv.

Dlouhotrvající vedra a nedostatek srážek v posledních dvou měsících ovlivňují letní plodiny a zásoby krmiva v západní a střední Evropě, ukazují nová data Evropské unie. Nejvýraznější dopady hlásí podle Evropské komise Francie, jižní Německo, severní a střední Itálie, Rakousko, Česko, Slovensko, Maďarsko a západní Rumunsko.

Postihne-li sucho významnou rozlohu klíčových světových obilnic s pšenicí, její cena na globálních trzích roste. Výsledky nového mezinárodního výzkumu naznačují, že oteplení o tři stupně Celsia by mohlo způsobit ztrojnásobení průměrné ceny pšenice ve srovnání s rokem 2010 očištěné o inflaci. Kvůli dopadům klimatické změny se zvyšuje riziko, že v jednom roce sucho zasáhne rozsáhlejší plochy s pšenicí než v minulosti.

Letošní extrémní projevy počasí podle eurokomisaře pro klima Wopkeho Hoekstry ukazují, že vlády musí investovat více do posílení obrany proti globálnímu oteplování, jinak je v příštích letech čekají ještě vyšší náklady. Hoekstra to uvedl v rozhovoru s bruselským serverem Politico. Opakované vlny veder, zhoršující se sucho a ničivé lesní požáry způsobily v uplynulých měsících obrovské škody. Někteří ekonomové odhadují, že tyto ztráty zcela vymažou mírný růst HDP Evropské unie v letošním roce, uvedl server.

Do modernizace cisteren a pořízení sedmi nových autocisteren hodlá Správa státních hmotných rezerv (SSHR) investovat 50 až 60 milionů korun. Peníze na ně uvolní z vlastního rozpočtu. V letošním a příštím roce počítá SSHR s modernizací zhruba 20 kontejnerových cisteren, aby mělo Česko dostatek techniky pro déletrvající sucha. Novinářům to po jednání Ústřední komise pro sucho sdělil předseda SSHR Pavel Švagr.

Klimatická změna se podle prezidenta Petra Pavla začíná projevovat většími výkyvy počasí. Bude podle něj nutné dělat opatření pro zmírnění dopadů počasí, jako je lepší zadržování vody v krajině nebo pěstování odolnějších plodin.

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to agentura DPA, která připomíná, že takováto měření začala v roce 1979.

Vláda chce letos navýšit částku na boj se suchem, řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) v Českých Budějovicích na veletrhu Země živitelka. Nyní ročně stát dává na opatření proti suchu 20 miliard korun, hodnotu zamýšleného zvýšení ministr neuvedl.

Současné sucho by mělo být jedním z témat pro chystanou iniciativu části evropských ministrů zemědělství. ČTK to řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD), který se ve čtvrtek na agrosalonu Země živitelka setkal se slovenským protějškem Richardem Takáčem. Iniciativa by se měla zabývat i novou Společnou zemědělskou politikou nebo evropským krizovým fondem. Zemědělci se letos kvůli suchu potýkají s nedostatkem krmiva pro hospodářská zvířata i s nižšími výnosy.

Jednou z nejvýznamnějších hrozeb spojených s globální klimatickou změnou je rozšiřování a zvyšování četnosti suchých období v oblastech, kde se dosud vyskytovala jen zřídka. Proto se bude pravděpodobně areál rozšíření mnoha druhů dřevin posouvat k vyšším zeměpisným šířkám nebo do vyšších nadmořských výšek. Jednou z klíčových možností adaptace lesních ekosystémů je zvýšení zastoupení domácích druhů dubů (dubu letního a dubu zimního) v lesích střední Evropy.

Čeští zemědělci letos významně pociťují dopady klimatické změny, řekl dnes na zahájení agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Stát je ale podle Šebestyána připraven zemědělcům s dopady klimatické změny, zejména letošního sucha, pomoct. Ministerstvo zemědělství (MZe) připravuje vyplacení mimořádných podpor z unijního rozpočtu a chce také navýšit investice do vodohospodářství na minimálně čtyři miliardy ročně, uvedl. Podpora vodního hospodářství dosahuje podle letošního rozpočtu MZe tří miliard.

Vědci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) identifikovali přibližně 1000 katastrálních území v Česku, která jsou nejvíce ohrožená suchem. Jsou mezi nimi jak pravidelně suché oblasti, ve kterých se sucho a rychlý odtok vody objevují pravidelně, tak místa ve vyšších polohách, kde sucho běžně nebývá, ale v extrémních obdobích vysychají také a potřebují pomoci zadržet vodu. ČTK to řekl ředitel pro hydrologii ČHMÚ Jan Daňhelka. Cílem je vytvoření mapy těchto míst.

Je třeba dát prostor odborníkům, věnovat se širším souvislostem a nepodléhat tlaku na rychlé vyřešení, řekl prezident Petr Pavel k problémům se současným mimořádným suchem. Uvedl to v reakci na dotazy novinářů na setkání k životnímu prostředí, které se konalo v Lánech. Akce se účastnili vědci, odborníci na environmentální vzdělávání, experti, influenceři, ale také lesníci, zemědělci a podnikatelé například z oboru recyklace.

Parlament na Novém Zélandu schválil zákon, který chrání firmy před takzvanými klimatickými žalobami. Návrh reagoval na žaloby podané na některé velké společnosti, píše agentura AFP. Návrh zákona předložila středopravicová vláda, podle které se tak posílí právní jistota podnikání. Ekologičtí aktivisté naopak normu kritizují.

Vodní nádrže ve správě Povodí Moravy mají letos podle vodohospodářů mimořádně nízké přítoky. Červencové hodnoty u sledovaných přehrad často dosahovaly pouhých pěti až 14 procent dlouhodobého průměru. I přes výrazný nedostatek srážek však pokrývají zvýšené nároky na odběr vody a zlepšují průtoky v řekách. Na webu státního podniku o tom informovala mluvčí Jana Kučerová.

Obnovená Národní koalice proti suchu by se měla sejít poprvé dnes po jednání vlády. Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) před jednáním kabinetu novinářům řekl, že ještě nebude v plném složení. Stanoví si mimo jiné harmonogram či vyhodnotí kroky z minulých let. Znovuzavedení orgánu, který v minulosti fungoval za tehdejšího ministra životního prostředí a nynějšího ústeckého hejtmana Richarda Brabce (ANO), oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden.

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Řekl to v rozhovoru s ČTK. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.

Ostrava takřka deset let intenzivně pracuje na strategických podkladech obsahující adaptační strategii města k dopadům a rizikům vyplývajícím ze změny klimatu, díky kterým již uskutečnila spektrum rozličných opatření. Ve městě tak přibyly stromy, zeleň, vodní prvky, zelené střechy, revitalizovány byly parky, důraz je kladen na hospodárné nakládání se srážkovými vodami aj. Město iniciovalo aktualizaci strategického dokumentu, nové informace budou k dispozici ještě letos. V únoru město uzavřelo ASITIS smlouvu, aby zajistila nejnovější fakta k očekávaným dopadům klimatu v Ostravě. Nyní mohou pomoci i lidé díky nasdílení svých názorů prostřednictvím nové pocitové mapy i ankety a identifikovat místa, kterým by slušela změna.

Lesníci na Vysočině čekají kvůli suchu a horku vyšší ztráty hlavně u jarní výsadby. Jaké dopady bude mít toto počasí na lesy, se podle nich ale ukáže až s odstupem. Kůrovce je zatím v lesích díky několika předchozím příznivým rokům relativně málo a na namnožení tento škůdce potřebuje nějaký čas. Ale riziko, že se do dvou let vrátí kůrovcová kalamita, reálně existuje, řekl ČTK Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí Přibyslav a předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL).

Na boj proti suchu včetně nových přehrad chce vláda vynaložit čtyři miliardy korun. Na podzim by měl kabinet projednat speciální zákon, který má specifikovat 20 chystaných vodních nádrží, řekli dnes novinářům u slapské přehrady premiér Andrej Babiš (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) a generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy Petr Kubala. Od pondělí začne znovu fungovat Národní koalice proti suchu. Opoziční strany už předtím vládu kritizovaly za nedostatečné řešení sucha a vedra.

Královéhradecký kraj v souvislosti s extrémním suchem svolal na 18. srpna komisi pro sucho. Řešit bude situaci v kraji i možné dopady na kvalitu vody. ČTK o tom informoval mluvčí hejtmanství Dan Lechmann. Komisi kraj ustanovil v červnu 2021. Letošní rok v Česku patří k těm nejsušším od roku 1961.

Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes navštíví vodní nádrž Slapy, chce se zabývat suchem. Řekl to ve videu na facebooku. Doprovodí ho ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) a generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy Petr Kubala. Babiš v souvislosti se suchem také uvedl, že by obnovil Národní koalici pro boj se suchem, která vznikla v roce 2018 za tehdejšího ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). V pondělí by se podle premiéra měla uskutečnit tisková konference, kde jednotliví ministři informují o svých krocích v boji se suchem.

Rybáři v Olomouckém kraji bojují s extrémním suchem a vysokými teplotami, některé menší vodní toky jsou zcela bez vody a v rybnících se kvůli vysoké teplotě a nedostatku kyslíku zvyšuje riziko úhynů. Rybáři proto nasazují provzdušňovací techniku, zachraňují a přemisťují ryby z vysychajících toků a v chovných rybnících omezují nebo úplně zastavují krmení. To se podle nich na podzim projeví nižší hmotností ryb při výlovech, zjistila ČTK. Podle vodohospodářů koryta menších a drobných toků již zcela vyschla.

Pepis, vousatý kapitán malé rybářské lodi, obratně vytahuje dva perutýny ulovené v pokusných pastech u pobřeží Kypru, odřezává jim jedovaté ostny, vyvrhuje je a hází do kbelíku. Středozemní moře okolo něj vypadá, jako by bylo ze skla, a jeho klidný povrch nijak nenaznačuje dramatickou proměnu, která se odehrává pod hladinou, píše agentura Reuters.

Zemědělci v Pardubickém kraji kvůli vysokým letním teplotám ochlazují dojnice pomocí ventilátorů nebo je kropí vodou, někde mají ve stájích instalované automatické sprchy. Horko na krávy působí negativně, méně žerou a více polehávají. To se pak může projevit na dojivosti i kvalitě mléka, zjistila ČTK od chovatelů.