Klimatický summit v Paříži 2015

Lokální výskyt večerního tornáda ve čtvrtek 24. 6. 2021 na Břeclavsku a Hodonínsku, které způsobilo mnohamilionové škody, byl ojedinělým meteorologickým jevem. Stejně tak současná vlna veder, či epizoda sucha a povodně v minulých letech, konstatuje bioklimatolog z Mendelovy univerzity v Brně Zdeněk Žalud.

Obcím na jižní Moravě, které v noci na dnešek postihlo ničivé tornádo, nabídne Mendelova univerzita v Brně materiální pomoc. Konkrétně jim poskytne řezivo na stavební práce. Informuje o tom Mendelova univerzita.

Jihomoravský kraj, především Břeclavsko s Hodonínskem ve čtvrtek večer zasáhly velmi silné bouře s kroupami, které poničily domy, auta i zeleň. Objevilo se tornádo, podle meteorologa Michala Žáka mohlo mít sílu až F4, což by znamenalo nejsilnější bouři tohoto typu v moderních dějinách našich zemí. Bouře si vyžádala nejméně jednu oběť. Zraněných je odhadem 150 až 200. Některé obce zůstaly odříznuté a evakuují lidi z poničených domů. Uzavřená je téměř celá dálnice D2 ve směru na Brno. Bez elektřiny je 32.000 míst. V kraji pomáhají záchranné složky i z jiných krajů a států. Armáda na jih Moravy pošle dvě ženijní jednotky, aktivovala mechanizovanou brigádu.

Teplárenství v Česku produkuje čtvrtinu emisí CO2 a zásobuje teplem více než 4 miliony lidí. Zatímco výroba elektřiny postupně přechází od uhlí k nízkoemisním zdrojům, teplárny velká transformace teprve čeká. V následujících deseti letech bude potřeba transformovat teplárny tak, aby mohly využívat jako hlavní zdroje plyn a biomasu. Zajištění stabilních dodávek tepla za přijatelné ceny bude vyžadovat efektivní investice a spolupráci státu, firem a měst, která centrální zásobování teplem využívají. Shodli se na tom účastnici setkání Institutu pro veřejnou diskusi (IVD), které o setkání informuje.

Jak srozumitelně komunikovat veřejnosti problém klimatické změny? Se zajímavým nápadem, doslova graficky zjednodušeným, nyní přichází profesor Ed Hawkins, klimatolog univerzity v Readingu. Kampaní Show Your Stripes upozorňuje na to, čemu jsme všichni vystaveni, aniž to nějak konkrétně vnímáme.

Investice do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v Asii a Tichomoří se do roku 2030 mohou ve srovnání s předchozím desetiletím zdvojnásobit a dosáhnout 1,3 bilionu dolarů (28 bilionů Kč). Převýší tak výdaje na výrobu elektřiny z fosilních paliv, které by měly naopak o 25 procent klesnout a dostat se na 54 miliard USD ročně. Vyplývá to ze zprávy poradenské společnosti Wood Mackenzie (WoodMac).

Pandemie covid-19 a následné omezení průmyslové výroby mělo sice vliv na snížení některých emisí, ke snížení CO2 v atmosféře ale nedošlo. Nově zveřejněná měření dokonce ukazují, že koncentrace atmosferického CO2 je na nejvyšší úrovni v historii měření. Čísla zveřejnila americká vládní agentura Národní úřad pro oceán a atmosféru NOAA.

Včera začal multižánrový festival Týden pro klima 2021. Letošní ročník probíhá ve dnech 14. – 20. června v řadě měst a obcí po celé České republice i online. Cílem festivalu je upozornit veřejnost různými formami na změnu klimatu a její dopady na naši společnost. Festival se koná pod záštitou platforem Klimatická koalice a Zelený kruh.

Výzkumný tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT představil výsledky mezinárodního projektu, jehož cílem bylo vypočítat výši potřebných investic, zmapovat jejich současný stav a připravit investiční plány pro dosažení klimaticko-energetických cílů k roku 2030. Výzkum probíhal ve spolupráci s Technickou univerzitou v Rize (Lotyšsko) a Institutem pro ochranu klimatu, energetiku a mobilitu (Německo) a informuje o něm ČVUT.

Pětice lidí v Polsku podala žalobu na stát za jeho údajnou neschopnost ochránit je před dopady změn klimatu, informovala agentura Reuters, podle které jde o první soudní spor tohoto druhu v zemi, jejíž energetika je ve velké míře závislá na uhlí.

Věta: „Stromy jsou odpověď!“ se v poslední době stala sloganem nejedné kampaně proti klimatickým změnám. A protože je tohle zvolání podobně mnohoznačné, jako třeba „Bojuj za mír“, hodí se na něj hledět s určitou opatrností. Vysazování stromů totiž odpovědí je, ale bohužel ne vždy tou jedinou správnou.

Nejbohatší státy světa toho neudělaly dost pro boj s globálním oteplováním, uvedl pákistánský premiér Imran Chán. Jeho země se naopak v tomto ohledu, v poměru k ekonomickým možnostem, přičinila víc než kterákoliv jiná, uvedl ministerský předseda v rozhovoru s agenturou Reuters.

Z tajících grónských ledovců se do řek a fjordů uvolňuje velké množství rtuti. Vysoké koncentrace tohoto těžkého kovu v tamních vodách mohou mít za následek hromadění rtuti v potravním řetězci. Zjistila to nová studie zveřejněná v žurnálu Nature Geoscience. Grónsko je přitom největším vývozcem mořských plodů a v okolních vodách se nacházejí vzácné mořské ekosystémy.

Vědci z University of Liverpool v nové studii provedli výzkum vlivu klimatické změny, potažmo vyšších teplot, na plodnost samců 43 druhů octomilek. Ukázalo se, že se samci téměř poloviny druhů mušek stanou neplodní za teplot mnohem nižších, než jsou teploty, které jsou pro ně smrtelné. Vědci upozorňují, že se tento problém může týkat mnoha druhů a k jejich vymírání může dojít mnohem dříve, než se doposud myslelo. Výsledky studie zveřejnil žurnál Nature Cimate Change.

Německo chce po Evropské unii, aby vytvořila "klimatický klub" s dalšími spřízněnými zeměmi jako USA, Japonskem nebo Čínou. Jeho účelem by bylo předejít případným obchodním třenicím vyvolaným budoucími opatřeními souvisejícími s bojem proti změnám klimatu, například navrhovaným uhlíkovým clem. Dnes to podle agentury Reuters řekl německý ministr financí Olaf Scholz.

Více než třetina úmrtí způsobených horkem je nyní přímým důsledkem oteplení globálního klimatu, uvádí nová studie na téma dopadů klimatických změn. Podle autorů každý rok čistě kvůli tomuto faktoru umřou tisíce lidí. Započteny přitom nejsou oběti dalších fenoménů spojených s oteplováním, jako jsou intenzivnější bouře nebo sucha. O studii publikované v odborném časopise Nature Climate Change informovala agentura AP.

Právě vznikající dokumentární film Biomasakr má představit jeden zvláštní zemědělský experiment, který porovnává biopaliva s fotovoltaikou. Snímek má podle autorů názorně ukázat dopady pěstování řepky na českou krajinu, půdu, vodu a zdraví a na možnosti využití solární energie.

Údolí smrti v Kalifornii se často považuje za nejteplejší místo na Zemi. Byla v něm naměřena rekordní teplota 56,7 °C. Jedná se ale o teplotu vzduchu. Když přijde na povrchovou teplotu povrchu, vedou v nejextrémnějších teplotách jiná místa – íránská poušť Lút a severoamerická Sonorská poušť. Více informací přináší analýza zveřejněná v žurnálu Bulletin of the American Meteorological Society.

Soudní vítězství nad britsko-nizozemským ropným koncernem Royal Dutch Shell kvůli emisím je mimořádnou vzpruhou pro ekologické organizace a pro globální ochranu klimatu. V rozhovoru se zahraničními novináři to prohlásila aktivistka Luisa Neubauerová, která v Německu patří k hlavním postavám hnutí Fridays for Future. K nadcházejícím parlamentním volbám v Německu Neubauerová řekla, že budoucí vládní koalice bude vznikat za mimořádně těžkých podmínek, neboť klimatické cíle jsou pevně dané a nelze o nich diskutovat.

Nizozemský soud rozhodl, že britsko-nizozemský ropný koncern Royal Dutch Shell musí do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 45 procent ve srovnání s rokem 2019. Toto zásadní rozhodnutí by mohlo připravit půdu pro právní kroky proti dalším energetickým firmám po celém světě, uvedla agentura Reuters. Firma má možnost se proti verdiktu odvolat a již uvedla, že svého práva využije.

Praha má klimatický plán, podle kterého má do roku 2030 investovat zhruba 230 miliard korun do 69 opatření zaměřených na snížení emisí oxidu uhličitého v metropoli o 45 procent, k čemuž se město zavázalo v roce 2019. Dokument dnes po čtyřhodinové diskusi schválili zastupitelé. Většinu potřebných peněz chce magistrát získat z evropských fondů. Většina zastupitelů opozičních ODS a ANO plán nepodpořila, vesměs argumentovali tím, že je nereálný a nedostatečně připravený.

Evropská unie bude s Japonskem blíže spolupracovat v boji proti klimatickým změnám, k němuž chtějí obě strany svou aktivitou inspirovat i další země. Unie a její východoasijský partner hodlají také více spojit síly proti pandemii covidu-19 a společně přispět k tomu, aby letos bylo naočkováno 30 procent lidí na světě. Prohlásili to dnes šéfové unijních institucí po videokonferenci s japonským premiérem Jošihidem Sugou. Společně rovněž podpořili červencové konání olympiády v Tokiu, navzdory obavám tamních obyvatel ze současného vývoje nákazy v zemi.

Koráli tvoří páteř mořského ekosystému v tropech. Stoupající teplota oceánů pro ně ale představuje velké ohrožení. V některých oblastech světa už koráli dokonce úplně vymizeli. Tým vědců z GEOMARu – Helmholtzova centra pro výzkum oceánu nyní zkoumal, zda by proti bělení korálů mohly pomoct probiotické bakterie. A výsledky jejich studie jsou velmi pozitivní. Informuje o tom žurnál Microbiome.

Letošní klimatická konference OSN musí být momentem, který z uhelné energetiky učiní věc minulosti. Přináší "poslední naději" pro přísnější z cílů pařížské klimatické dohody a odvrácení katastrofálních následků globálního oteplování. Takto se dnes vyjádřil britský poslanec Alok Sharma, kterého vláda loni jmenovala předsedou konference označované zkratkou COP26.

Globální rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) po loňském prudkém růstu v letošním roce zpomalí, protože vyprší platnost vládních programů podpory. Developeři plánují postavit elektrárny na bázi obnovitelných zdrojů o celkovém výkonu téměř 270 gigawattů, což proti loňsku představuje pokles o tři procenta. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ke splnění klimatických cílů je potřeba, aby byl růst vyšší.

Nizozemská vláda poskytne dvě miliardy eur (51,3 miliardy Kč) na projekt, který se má stát jedním z největších na zachycování a skladování uhlíku (CCS) na světě. Oznámil to provozovatel přístavu v Rotterdamu. Projekt chystá konsorcium, které zahrnuje firmy Royal Dutch Shell a ExxonMobil.

Čína vypustila do vzduchu poprvé více skleníkových plynů než všechny rozvinuté země dohromady. V roce 2019, ze kdy jsou poslední vyhodnocené údaje, jich z této země pocházela více než čtvrtina. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil americký institut Rhodium Group.

Skupina Allianz se zavázala vyřadit obchodní modely založené na uhlí nejpozději do roku 2040. "To znamená, že například už dnes neposkytujeme pojištění výstavby či provozu samostatných uhelných elektráren nebo dolů. Současně rovněž neobnovujeme v minulosti vzniklá pojištění těchto průmyslových aktivit. Nejnověji jsme se také rozhodli ukončit již ke konci tohoto roku pojištění elektráren v Počeradech a Chvaleticích, kde jsme dosud měli dílčí smluvní závazky," stojí ve včerejším tiskovém prohlášení Allianz. Podle klimatické organizace Re-set je rozhodnutí správné, ale rok 2040 není nijak ambiciozní.

Kaspické moře mizí a dopady pociťují lidé podél pobřeží v každodenním životě už teď. Vědci předpovídají, že se největší jezero na světě do konce století kvůli klimatickým změnám zmenší o čtvrtinu, píše The Moscow Times.

Vrcholní politici, ale i lídři podnikatelské sféry a odboráři dostávali v pátek prostor během druhého dne virtuálního klimatického summitu, jehož tématy byly technologické inovace a ekonomické příležitosti. Jeden z nejbohatších mužů planety Bill Gates řekl, že plnění aktuálních ekologických závazků se neobejde bez nových technologií. Polský prezident Andrzej Duda popisoval plán své země dramaticky do roku 2040 omezit uhelnou energetiku a do roku 2049 ji eliminovat úplně.

Japonsko slíbilo, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 46 procent oproti roku 2013. Nový cíl je podstatně ambicióznější než ten dosavadní, podle něhož měly exhalace klesnout o 26 procent. Závazek oznámil premiér Jošihide Suga.

V roce 2020 pokračoval v Evropě a v Arktidě trend oteplování. Uvádí to zpráva evropské služby Copernicus, která monitoruje změny klimatu. Loňský rok byl podle ní vůbec nejteplejší v Evropě a druhý nejteplejší v Arktidě. Vloni se také střídala období silných dešťů se suchem. Navzdory poklesu emisí z lidských činností se zvýšily koncentrace oxidu uhličitého a metanu v atmosféře a dosáhly nového rekordu.

Spojené státy plánují snížit emise skleníkových plynů o polovinu do konce tohoto desetiletí. Při zahájení virtuálního klimatického summitu světových lídrů to dnes řekl americký prezident Joe Biden. Nový cíl USA vyzdvihovali lídři největších evropských zemí, zatímco Brazílie nebo Kanada představily vlastní navýšení závazků k omezení produkce škodlivých emisí. Čínský prezident Si Ťin-pching potvrdil dřívější cíle a slíbil snižování spotřeby uhlí, ruský prezident Vladimir Putin konkrétní emisní plán nezmínil.

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu ode dneška hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Světoví lídři budou dnes a v pátek na dálku jednat o boji proti klimatickým změnám při summitu svolaném americkým prezidentem Joem Bidenem. Jeho administrativa oznámila, že se zapojí čtyři desítky prezidentů a premiérů včetně hlav států Číny, Ruska či Indie, dále osobnosti jako papež František nebo Bill Gates. Očekává se, že Biden oznámí záměr snížit do roku 2030 americké emise skleníkových alespoň o polovinu ve srovnání s rokem 2005.

Británie chce snížit emise skleníkových plynů výrazněji, než původně plánovala. Do roku 2035 mají oproti roku 1990 klesnout o 78 procent. Nový ambicióznější plán podle agentury AP oznámila vláda premiéra Borise Johnsona.

Ruský prezident Vladimir Putin slíbil, že Rusko bude bojovat proti klimatickým změnám. Emise skleníkových plynů v Rusku by v příštích třiceti letech měly být nižší než v Evropské unii, pronesl dnes šéf Kremlu v tradičním poselství o stavu země. Rusko je významným producentem skleníkových plynů a pravidelně se potýká s ekologickými katastrofami, připomněla agentura AFP. Putin také přislíbil podporu ekonomiky a regionů.

Pro zlepšení světové klimatické situace je zásadní mezinárodní spolupráce na všech úrovních a spojení diskuze o změnách klimatu s diskuzí o povaze ekonomiky a spotřeby. Vyplynulo to z příspěvků online konference s účastí českých a tchaj-wanských odborníků, kterou zorganizoval pražský magistrát. Předseda komise Prahy pro udržitelnou ekonomiku a klima Martin Bursík například zmínil, že až třetinu tepla, které Praha spotřebuje, by v budoucnu mohla získávat z odpadních vod.

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se dnes nad ránem shodli na parametrech takzvaného klimatického zákona. Klíčová norma ekologické strategie EU určuje parametry dosažení nového závazku, podle něhož unie omezí do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Europoslanci usilovali o ještě přísnější závazek, výsledná dohoda však odpovídá návrhu, na němž se po mnohahodinovém vyjednávání v prosinci shodli lídři členských zemí.

Spolek Klimatická žaloba ČR dnes podal správní žalobu na českou vládu. Cílem žaloby je přimět vládu a ministerstva k řešení klimatické krize, uvedli zástupci spolku v tiskové zprávě. Aktivisté se inspirovali v zahraničí. O přípravě žaloby informovali loni v létě, původně ji chtěli podat už na podzim. Vyjádření ministerstva životního prostředí ČTK shání.

Příliš mnoho ledních medvědů a tučňáků. To je výsledek analýzy vědců z univerzity ve Valencii, kteří prošli celkem 1022 kreslených vtipů, pojednávajících o změně klimatu. Bez ohledu na to, z jaké země kresby pocházejí, zobrazují autoři v zásadě pořád totéž – z ledního medvěda a tučňáka dělají ikonické zástupce klimatické změny - a zcela opomíjejí ostatní živočichy. O studii informuje žurnál Public Understanding of Science.

Globální emise oxidu uhličitého z produkce elektřiny letos vzrostou o téměř pět procent na 33 miliard tun. Nárůst o 1,5 miliardy tuny bude nejvyšší od oživení z finanční krize před více než deseti let. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Ruský prezident Vladimir Putin 22. dubna vystoupí na summitu o klimatu, který se uskuteční jako videokonference, uvedl zpravodajský server Newsru.com s odvoláním na oznámení Kremlu. Znamená to, že Putin přijal pozvání na virtuální schůzku od svého amerického protějška Joea Bidena.

Zmocněnec amerického prezidenta Joea Bidena pro otázky klimatických změn John Kerry a čínský vicepremiér Chan Čeng vyjádřili ochotu spolupracovat při ochraně klimatu. Čeng během videohovoru přivítal návrat Spojených států k pařížské klimatické dohodě, informují tiskové agentury.

Emise skleníkových plynů spadající pod evropský systém obchodování s emisními povolenkami (ETS) se loni snížily o 13,3 procenta. Z toho emise leteckého sektoru klesly o téměř dvě třetiny. Uvedla to Evropská komise (EK). Prostřednictvím ETS je v současnosti regulováno zhruba 40 procent produkce skleníkových plynu v EU.

Spolek Klimatická žaloba ČR chce 21. dubna podat správní žalobu na českou vládu. Cílem je přimět stát řešit klimatickou krizi, uvedli zástupci spolku. Aktivisté, kteří se inspirovali v zahraničí, podají žalobu k Městskému soudu v Praze. Spolek o její přípravě informoval loni v létě, původně ji chtěl podat na podzim. Vyjádření ministerstva životního prostředí ČTK shání.

Zmocněnec čínské vlády pro klimatické otázky Sie Čen-chua se tento týden v Šanghaji sejde se svým americkým protějškem Johnem Kerrym. Podle agentury Reuters to oznámilo čínské ministerstvo zahraničí. Tématem jednání prý bude nadcházející klimatická konference OSN, která je na programu v listopadu.

Desítky evropských zákonodárců i zástupců průmyslu a obchodu prostřednictvím otevřeného dopisu vyzvaly USA, aby snížily produkci skleníkových plynu o 50 procent v porovnání s rokem 2005, informuje agentura AP. Výzva přichází před klimatickým summitem, na němž bude příští týden americký prezident Joe Biden jednat se světovými lídry.

Dopady Zelené dohody na Česko by měla vyčíslit nová vládní komise po vzoru Uhelné komise. Vedle zástupců několika resortů by v ní měli zasedat odboráři a zaměstnavatelé. Po pondělním jednání tripartity to řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly mohou náklady na dodržení dohody podle odhadů v ČR dosáhnout deseti bilionů korun. Zelená dohoda je plán Evropské komise na ochranu klimatu a snížení emisí.

Přechod na klimaticky neutrální hospodářství do roku 2050 požaduje po vládě petice, která bude předmětem veřejného slyšení v Senátu. Signatáři petice vyzvali vládu a Parlament, aby se zasadily o snižování emisí skleníkových plynů a obnovu české půdy a krajiny. Vláda by kvůli tomu měla podle nich přepracovat dokumenty o ochraně klimatu a Státní energetickou koncepci.