Klimatický summit v Paříži 2015

Čtyři pětiny zástupců obcí by podle průzkumu Sdružení místních samospráv podpořily výstavbu obnovitelných zdrojů energie na svém území, pokud by z toho měly prospěch. Výsledky průzkumu dnes představilo sdružení souběžně se startem inovované environmentální soutěže Soběstačná obec 2100, jejímž cílem je upozornit na nápadité projekty s dlouhodobým přínosem pro obce.

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).

V Německu, které čelí celosvětovému růstu cen energií, působí klid ve vesnici Feldheim na východě země jako výjimka. Řešení obce, která přešla na obnovitelné zdroje, lze ale podle agentury AFP jen obtížně přenést do širšího měřítka.

Výstavbou 2000 nových větrných elektráren, rozšířením plochy smíšených lesů či větší podporou elektromobility chce Německo dosáhnout toho, že splní své klimatické cíle do roku 2030. Na tiskové konferenci to tento týden oznámil ministr životního prostředí Carsten Schneider, který představil plán s celkem 67 body. Německo si vytyčilo cíl, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 65 procent ve srovnání s rokem 1990.

Na energetické úspory ve veřejných budovách zamíří 1,7 miliardy korun z Operačního programu Životní prostředí. Peníze v podobě dotací pomůžou vlastníkům financovat opatření, která povedou k nižší spotřebě energie, úsporám provozních nákladů a snížení negativních dopadů na životní prostředí. Příjem žádostí se otevře 29. dubna, uvedlo ministerstvo životního prostředí.

Klimatická změna ovlivňuje zemědělství nejen lokálně změnou teplot a odlišným rozložením srážek ve vegetační sezóně v daném regionu, ale také globálně tím, jak se dopady regionálních změn promítají do mezinárodního obchodu a světových cen. Klimatická změna tak mění zažité výhody či nevýhody konkrétních produkčních oblastí.

Klima na Zemi se vychýlilo z rovnováhy nejvíce od začátku měření, uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) ve zprávě o stavu globálního klimatu za loňský rok. Upozorňuje v ní na to, že naše planeta mnohem více tepelné energie absorbuje než dokáže uvolnit a že tuto energetickou nerovnováhu způsobují emise skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý. V důsledku toho se dále otepluje atmosféra a světové oceány a tají ledovce a další zamrzlé plochy.

Může váš environmentální žal umenšit pohled na zakotvené ropné plošiny? Zní to zvláštně, ale s určitou znalostí kontextu to možné opravdu je. Rezavějící kolosy těžařských věží ve skotském Cormarty Firth totiž víc než názorně dokumentují úpadek globálního průmyslu těžby fosilních paliv.

Rostlinná společenstva v Evropě procházejí dlouhodobými proměnami. Druhy, které dávají přednost chladnějším podmínkám, postupně ustupují, zatímco teplomilnější druhy se více rozšiřují. Mezinárodní tým vědců s účastí odborníků z Botanického ústavu AV ČR nyní poprvé porovnal, jak tyto změny probíhají v různých typech prostředí – v lesích, na loukách a na horských vrcholech. Výsledky výzkumu publikoval v časopise Nature.

Česká vláda kategoricky odmítá nařízení, které by fakticky ukončilo prodej nových vozidel se spalovacími motory po roce 2035, zopakoval dnes v Bruselu vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek (za Motoristy). Cíle pro rok 2035 jsou podle Prahy příliš ambiciózní a neodrážejí nízkou poptávku po elektromobilech a současnou geopolitickou situaci. Turek to uvedl v příspěvku na jednání ministrů životního prostředí zemí EU v Bruselu.

Rotace planety Země se za uplynulé miliony let skoro nikdy nezpomalila tak, jako v posledních desetiletích. Vyplývá to ze studie vědců působících v Rakousku a Švýcarsku. Ti v tom vidí potvrzení, že změna klimatu ovlivňuje délku dne na naší planetě. Informuje o tom agentura DPA.

Na začátku února se stal novým ředitelem organizace Greenpeace ČR Pavel Gruber. V rozhovoru pro Ekolist popisuje, jak se proměňuje role ekologických nevládních organizací, ve chvíli, kdy je ochrana přírody a klimatu oslabována nebo zpochybňována. A také objasňuje, na jaká témata se nyní Greenpeace zaměří a kde vidí hranici mezi legitimním protestem a zbytečnou provokací.

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla v dnešním projevu před europoslanci ve Štrasburku předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po nejteplejším únoru. Habry obecné dnes u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska. Příčinou je velmi teplé a slunečné počasí posledního únorového a prvního březnového týdne, uvedla Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Vědci tzv. fenologické fáze rostlin sledují na dané lokalitě nepřetržitě od roku 1951.

Výstavbu větrných a solárních parků v plánovaných akceleračních zónách chce ministerstvo životního prostředí oddálit až jeden kilometr od obcí. Je ale limitováno rozlohou obnovitelných zdrojů, které pro získání evropské dotace musí mít výrobní kapacitu alespoň tři gigawatty. Novinářům to dnes řekl vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy). Česko na podporu velkých obnovitelných zdrojů může z unie získat až devět miliard korun.

Členské státy EU dnes formálně schválily klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy na rok 2028. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské země bloku.

Stát by měl narovnat ceny mezi podzemní a povrchovou vodou, řekl ČTK ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) Vilém Žák. Samo zdražení podzemní vody ale podle něho nemá smysl, pokud stát získané peníze nevyužije na posílení vodní infrastruktury, zejména na výstavbu vodních nádrží, které zachycují vodu ze srážek, a na propojení soustav vodárenských společností. Právě srážky tvoří hlavní zdroj pitné vody v Česku, jelikož zásoby podzemní vody jsou dlouhodobě podprůměrné.

Chmelařský výzkum v Čechách a na Moravě trvá 100 let. Při příležitosti výročí tento týden pokřtili v Žatci knihu o pěstování, vlastnostech a využití plodiny. Odborníci v Chmelařském institutu stále šlechtí nové odrůdy, testují kvasnice, zkouší zvýšit odolnost žateckého poloraného červeňáku proti klimatickým změnám. ČTK to řekl vedoucí autorského kolektivu Karel Krofta.

Spolek Klimatická žaloba podal stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP). Tvrdí, že Česko je dlouhodobě pasivní, nepodniká dostatečné kroky ke zmírnění klimatické změny, a selhává tak v ochraně práv lidí. Spolek, který má přibližně 400 členů, se v minulosti obrátil i na české soudy, ale neuspěl. Ústavní soud jeho stížnost zamítl loni v listopadu. O podnětu k štrasburskému soudu dnes ČTK informovali radní spolku.

Nově jmenovaný ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) řekl po dnešním jednání vlády, že jeho strana ani vláda nepopírají klimatickou změnu. Považuje ale za zbytečné ji označovat jako klimatickou krizi. Dodal, že je nutné stát na klimatickou změnu připravit, avšak racionálně. Na vládě dnes jednal o akceleračních zónách či programu Nová zelená úsporám.

Skupina amerických zdravotnických a ekologických organizací dnes zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Vadí jim, že minulý týden odstoupila od vědeckého stanoviska, podle něhož emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Informují o tom agentury AP a Reuters.

Správu mechanismu uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má zajistit srovnatelné výrobní podmínky pro evropské a mimoevropské průmyslové podniky, zřejmě budou mít na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa. Předpokládá to návrh zákona, který dnes podle výsledků zasedání schválila vláda. Zákon se nezabývá samým zavedením systému CBAM, které vychází z přímo účinného nařízení Evropské unie, pouze rozděluje kompetence spojené se systémem mezi jednotlivé české instituce.

Správu mechanismu uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má zajistit srovnatelné výrobní podmínky pro evropské a mimoevropské průmyslové podniky, zřejmě budou mít na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa. Předpokládá to návrh zákona, který v pondělí projedná vláda. Zákon se nezabývá samotným zavedením systému CBAM, které vychází z přímo účinného nařízení Evropské unie, pouze rozděluje kompetence spojené se systémem mezi jednotlivé české instituce.

Hladina Baltského moře klesla na nejnižší úroveň od začátku měření před 140 lety a je 67 centimetrů pod dlouhodobým normálem, píše server gazeta.pl. Vědci z Polské akademie věd (PAN) vysvětlují, že příčinou tohoto jevu jsou tlak a vítr.

Voda a její udržení v půdě je největší výzvou současného vinohradnictví v Česku. Na setkání se na tom tento týden shodli zástupci velkých vinařských společností a pěstitelů vinné révy, kteří v součtu hospodaří na pětině všech úrodných vinic v Česku, informovala platforma DoVinic, kterou založila skupina Bohemia Sekt.

Zemědělci čelí stále většímu riziku horkých vln a jejich dopadům. Voda v krajině se stává stále více strategickou komoditou. I proto přemýšlejí, jak jí zadržet co nejvíce. V povodí Dyje se tento problém snaží řešit projekt SaveWater. O tomto a dalších projektech a výzkumech informovali na setkání tvůrců a spolupracovníků projektu InterSucho a přidružených projektů nejen vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe minulý týden ve Větrném Jeníkově.

V Keni kvůli dlouhodobému suchu trpí hlady více než dva miliony lidí. Nejhůře zasaženy jsou komunity závislé na chovu dobytka. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na Světovou zdravotnickou organizaci (WHO).

Stát by ještě během letošního roku měl rozšířit systém, v němž průmyslovým firmám kompenzuje část nepřímých nákladů spojených s emisemi. Systém by se měl rozšířit na firmy z celkem 36 průmyslových odvětví, nyní je v něm 14 odvětví. Mírně by se měla zvýšit i samotná podpora pro firmy. Na dnešní průmyslové konferenci České Antverpy to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Europoslanci dnes schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy na rok 2028.

Extrémní projevy počasí spojené se změnami klimatu představují bezprostřední hrozbu pro státní rozpočty a úvěrovou spolehlivost desítek zemí po celém světě. Vyplývá to z analýzy agentury Fitch a nedávno zveřejněného výzkumu Stanfordovy univerzity.

Zvyšující se riziko horkých vln přináší i vyšší riziko pro zemědělce. Fenomén, který byl v Česku ještě v 80. letech minulého století prakticky zanedbatelný, nabírá na síle. Zatímco dosud se objevuje převážně v nížinách, do budoucna klimatologové na základě modelů předpokládají, že se bude ve značné míře týkat i středních poloh, uvedl dnes ve svém příspěvku na setkání tvůrců a uživatelů projektu InterSucho klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a Českého hydrometeorologického ústavu.

Zájemci mohou do letošního ročníku Adapterra Awards přihlašovat uskutečněné projekty pomáhající přizpůsobit města, domy a krajinu změnám klimatu. Osmý ročník ekologické soutěže klade zvláštní důraz na zemědělství a způsoby hospodaření, uvedl za pořadatelskou Nadaci Partnerství David Kopecký. Loni v soutěži uspěl například povodňový park v Židlochovicích na Brněnsku či projekt ozdravení krajiny u Velké Bíteše na Žďársku.

Jíst méně masa, aby se podařilo snížit emise skleníkových plynů. To zní jako docela rozumný plán, jak pomoci životnímu prostředí, planetě. Alespoň než zvíte, že rozdíl v emisní bilanci mezi veganskou a masitou lidskou stravou není zase tak zásadní. Řešením je tedy spíš proměna stravovacích návyků širší populace. Ovšem ne taková, s jak by si vegani asi představovali.

...šílený ministr životního prostředí Hladík […] žije představou, že se Česká republika otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa. To je citát Petra Macinky v rozhovoru s Petrem Kolářem na iDnes.cz, 18. 9. 2025. Jak to je doopravdy?

Celkové emise oxidu uhličitého v Praze mezi lety 2010 a 2024 klesly o zhruba 30 procent. Novinářům to po jednání pražských radních řekla náměstkyně Jana Komrsková (Piráti). Podíl na poklesu má především snížení emisí z energetiky a stacionárních zdrojů, méně se daří snižovat emise z dopravy, které v posledních letech naopak mírně rostly. Město v roce 2021 schválilo takzvaný klimatický plán, podle kterého chce do roku 2030 snížit emise o 45 procent oproti roku 2010.

Finanční a ekologická udržitelnost se stala jedním z hlavních cílů letošní zimních olympijských her v severní Itálii. Udržitelností a snahou co nejvíce využít již existující sportovní infrastrukturu organizátoři odůvodnili rozprostření závodů po rozsáhlém území. Podle kritiků, s nimiž hovořila ČTK, však hry nevykazují takovou udržitelnost, jakou slibovali pořadatelé. Podle nich navíc organizování her doprovází nedostatečná transparentnost.

Sportovní aktivity provozované venku patří k oblastem, které začaly výrazně pociťovat dopady klimatických změn mezi prvními. Ač to právě letošní „tradiční“ zimu nemusí být vnímáno tak naléhavě jako během jiných teplejších zim, nejpatrněji zasahují klimatické změny do lyžařských sportů. Stoupající teploty v zimních měsících a ubývající přirozená sněhová pokrývka ztěžuje a někdy přímo znemožňuje především běžecké lyžování.

Nizozemsko diskriminuje obyvatele karibského ostrova Bonaire, když nečiní dost pro jejich ochranu před dopady klimatických změn. Rozhodl o tom prvoinstanční soud v Haagu, který vyhověl žalobě obyvatel tohoto zámořského nizozemského území, informují tiskové agentury. Soud nařídil vládě, aby přijala závazná omezení emisí skleníkových plynů. Nizozemská justice již vedení země uložila snížení emisí v průlomové kauze završené v roce 2019, po níž následovaly žaloby občanů na vlády v dalších evropských zemích.

Nově instalovaný výkon solárních a větrných elektráren v Číně byl v loňském roce rekordní. Prudce vzrostl i nově instalovaný výkon znečišťujících uhelných a plynových elektráren. Nově instalovaný výkon všech zdrojů energie v zemi pak stoupl o 543 gigawattů (GW), což je zhruba dvojnásobek celkové instalované kapacity Německa. S odvoláním na údaje čínské Národní energetické správy to uvedla agentura AFP. Čína se snaží zvýšit výrobu elektřiny, aby pokryla rostoucí spotřebu od energeticky náročných průmyslových odvětví a zároveň se snaží dosáhnout cílů ve snižování emisí.

Oteplující se klima narušuje jemnou rovnováhu v přírodě. Mezinárodní tým vědců pod vedením entomologů z Biologického centra Akademie věd ČR zjistil, že vyšší teploty výrazně snižují úspěšnost parazitoidů – drobných vosiček, které v přírodě pomáhají regulovat populace hmyzu. Špatná zpráva je to i pro zemědělce, kteří tyto vosičky využívají jako součást ochrany rostlin před hmyzími škůdci. Výsledky studie byly publikovány v prestižním časopise Ecology Letters.

Klimatická změna s sebou přináší i nenápadné dopady na náš běžný život. Míchá například kartami vztahů mezi lidmi a divokou přírodou. Právě na proměňující se vztahy lidí a zvířat v čase měnícího se podnebí se zaměřuje nový projekt Etnologického ústavu Akademie věd ČR, který podpořila Evropská výzkumná rada (ERC) prestižní grantem.

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR se podíleli na mezinárodním výzkumu, který ukazuje, že stromy jsou dlouhodobou a přesnou kronikou extrémních klimatických událostí. Výsledky publikované v časopise Communications Earth & Environment přinášejí nové poznatky o tom, jak se v posledních více než 150 letech měnila intenzita srážek z tropických cyklón.

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních 11 let bylo 11 nejteplejších let v historii měření.

Kvůli častějším vlnám veder, zhoršujícímu se ovzduší nebo výskytu alergií a některých infekčních nemocí může klimatická změna podle dvou třetin Čechů ovlivňovat lidské zdraví. Třetina lidí současně uvedla, že to na sobě pocítila. Naopak polovina veřejnosti dopad klimatické změny na své zdraví nezaznamenala. Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM, která ho provedla ve spolupráci s Klimatickou koalicí, sdružující dvacítku ekologických hnutí a společností jako třeba Děti Země, Arnika, Greenpeace nebo Hnutí Duha.

Pocit, že se až po kolena brodíte v cizím průšvihu, nemusíte zažít jen tehdy, když sousedům prasknou stupačky nebo jim vyteče pračka. V planetárním měřítku nás něco takového čeká při tání polárních ledovců. I tady se pořádný průšvih nedělí rovnoměrně. Ti, kteří ho způsobili, neponesou tytéž následky jako nešťastníci u rovníku.

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází podle vědeckých výpočtů zhruba 100 gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy deset procent emisí vypuštěných lidstvem za rok. Vyplývá to z článku v časopise Climate Action, jenž je partnerským periodikem časopisu Nature. Na článku se podíleli čtyři vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Německo splnilo svůj klimatický cíl pro loňský rok. Uvádí to dnes zveřejněná studie think tanku Agora Energiewende. Emise skleníkových plynů ale v zemi loni klesly méně než v roce 2024. Německý klimatický cíl pro rok 2030, tedy snížit emise skleníkových plynů o 65 procent ve srovnání s rokem 1990, je tak podle vědců ohrožen.

Většina českých obcí a krajů stále nemá adekvátní strategie adaptace na změnu klimatu, přestože hrozba extrémních jevů, od veder po povodně, se zvyšuje. Vyplývá to ze studie nazvané Od adaptace na změnu klimatu ke klimatické odolnosti: Aktuální trendy a česká realita, kterou zveřejnila asociace ekologických organizací Zelený kruh. Studie podrobně analyzuje národní adaptační strategii a její akční plán a podle ní existuje mezera mezi teorií a praxí.

Sucha, přívalové deště a klimatické extrémy mění tvář české krajiny rychleji, než si stačíme uvědomit. Půda ztrácí schopnost zadržovat vodu, vegetace mizí a odvodněné toky nestíhají čelit extrémům počasí. Přitom právě zdravá půda, pestrá vegetace a chytrá správa vody mohou rozhodnout o tom, zda česká krajina budoucnosti bude živá a odolná — nebo vyschlá a zranitelná.

V době narůstající klimatické krize se stává zemědělství nejen obětí extrémních výkyvů počasí, ale i klíčovým hráčem, který může významně přispět k řešení problému. Zvláště v českém kontextu je téma uhlíkově negativního zemědělství čím dál aktuálnější. Nejde přitom pouze o otázku zachytávání uhlíku. Jde o celkovou proměnu vztahu k půdě, krajině a hospodaření s vodou — o návrat k základním principům zdravé a resilientní krajiny.