Klimatický summit v Paříži 2015

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) dokončilo návrh aktualizace Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro období 2026–2030. Na opatření z Operačního fondu životního prostředí (OPŽP) alokovalo celkem 11,2 miliardy korun. Od roku 2021 už bylo z fondu částkou 8,6 miliard korun podpořeno 776 projektů zaměřených na přizpůsobení se změně klimatu, prevenci rizik a posilování odolnosti vůči klimatickým dopadům.

Povrchová teplota moře u Mallorky ve středu odpoledne mírně přesáhla 33 stupňů a tím zaznamenala nový španělský rekord. Uvedla to meteorologická služba Aemet, která poznamenala, že moře v okolí Baleárských ostrovů a v západním Středomoří je letos nadprůměrně teplé, což ovlivňuje například také noční teploty na pobřeží.

Do Prahy dnes dorazili jezdci mezinárodní cyklistické štafety COP Bike Ride. Účastníci vyrazili z brazilského Belému, kde se konala poslední konference smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů (OSN) o změně klimatu, a míří do turecké Antalye, v níž se v listopadu uskuteční 31. konference. Cílem cyklistů je dopravit na konferenci deset návrhů na podporu cyklistické dopravy. V Praze stráví necelé tři dny. Včera večer osobně přivítala náměstkyně primátora hl. m. Prahy Jana Komrsková.

Kvůli vysokým letním teplotám pracovníci pražské záchranné stanice pro volně žijící živočichy přijímají více zvířat, nejčastěji dehydratovaná a vysílená mláďata ptáků nebo veverek. ČTK to sdělila mluvčí stanice Petra Fišerová. Během současné vlny veder stanice denně ošetří desítky živočichů, při první letošní vlně horka jich za jeden týden přijali rekordních 578.

V rybnících Rybářství Třeboň, které hospodaří na 8000 hektarech vodní plochy, chybí více než třetina vody. Oproti běžnému zdržovaném objemu 75 milionů metrů krychlových vody je v rybnících o 28 milionů metrů krychlových vody méně. Každý týden se kvůli extrémně vysokým teplotám a nedostatku srážek odpaří další 2,5 procenta. Kvůli suchu začali rybáři s výlovy některých rybníků předčasně, protože by jinak ryby uhynuly, řekl provozní ředitel Rybářství Třeboň Vladimír Kukačka.

Turistický přístav v rumunském městě Corabia, které leží na břehu Dunaje, je opuštěný. Až na několik člunů uvázlých v řasách. Hladina řeky je tak nízko, že plavidla už nemohou kvůli písčitým mělčinám do přístavu vplouvat ani z něj vyplouvat, píše agentura AFP.

Mezinárodní tým vědců, včetně entomologů z Přírodovědecké fakulty UK a z Biologického centra Akademie věd ČR, zmapoval v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution dopady klimatických změn na denní motýly v globálním měřítku. Analýza dat z více než stovky zemí ukázala, že nejméně desetina motýlích druhů se již musela přestěhovat, převážně kvůli změnám klimatu. Výzkum zároveň odhalil obrovské mezery v tom, nakolik známe tropickou přírodu.

Hospodářská zvířata na jihu Čech se při tropických teplotách ochlazují v remízkách i kamenných stájích. Někteří jihočeští farmáři vypouštějí krávy, ovce či koně na pastviny v noci a v největších vedrech je nechávají uvnitř chladnějších budov. Kvůli suchu neroste na loukách tráva a zemědělci musí dobytek přikrmovat zásobami sena na zimu. Vysychají zdroje vody a rostou náklady na její dopravu i na elektřinu na ochlazování zvířat, zjistila ČTK.

Letní vedra proměňují české zahrady takřka v bitevní pole. Na jedné straně stojí majitelé domů s rotačními sekačkami a hadicemi v ruce, na druhé neúprosná realita měnícího se klimatu. Touha po dokonale střiženém, sytě zeleném „anglickém“ trávníku se však v posledních letech stává ekologickým i ekonomickým anachronismem. To, co na první pohled vypadá jako upravená příroda, je ve skutečnosti sterilní zelená poušť. Pod nízko sekaným kobercem totiž doslova umírá půda. Přitom stačí tak málo – změnit přístup k sečení a nechat pod povrchem pracovat ty, kteří tam patří.

Už 18 let hledá soutěž E.ON Energy Globe inspirativní projekty, které dokazují, že udržitelnost není jen velké téma pro politiky nebo firmy, ale tvoří je i konkrétní činy lidí napříč celou Českou republikou. Letos vybrala porota složená z členů Akademie vědz celkem 289 přihlášených projektů pět finalistů, kteří se uchází o přízeň veřejnosti. Vítězný projekt si odnese hlavní cenu 500 000 korun.

Farmáři v Plzeňském kraji i v dalších částech Česka mají problémy s nedostatkem sena a slámy pro krmení hospodářských zvířat. Dlouhodobé sucho a pokračující vedra způsobily, že první seč měla proti běžným letům třetinový výnos a druhé a další seče už zřejmě nebudou. Pastviny jsou vyschlé, farmáři na nich musí skot přikrmovat. Někteří chovatelé nakupují seno za trojnásobek běžné ceny, třeba i z Polska. Další připravují zmenšení stád krav, protože se kromě nedostatku krmení zároveň výrazně snížila výkupní cena mléka a v posledních dnech i hovězího masa, zjistila ČTK.

Posilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a "přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří," varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do "neprobádaného území." Informovaly o tom agentury AFP a AP.

Rozsáhlejší zemědělské požáry mohou zhoršit půdní vlastnosti nebo zvýšit riziko eroze. Úrodnost půdy může být v důsledku požárů snížena i na několik následujících let. Vyplývá to z vyjádření agrárníků, které ČTK oslovila. Zemědělci proto nyní v období žní více kontrolují techniku a přehodnocují časy sklizně. Podle informací Agrární komory letos zemědělce zasáhly převážně menší požáry a podařilo se je lokalizovat dříve, než způsobily rozsáhlejší škody. Výstraha před vznikem požárů nyní platí pro celou republiku s výjimkou severních Čech.

Divoce žijícím zvířatům nebo krajině mohou podle ochránců přírody lidé v nastupujících vlnách veder pomoci umísťováním misek s vodou do zahrad, omezením sekání trávníků nebo vynecháním kypření půdy. Zlepšit je podle ochránců potřeba také hospodaření s vodou, včetně systémových kroků pro zadržování vody v krajině, uvedl Český svaz ochránců přírody (ČSOP).

Hlavní město reaguje na aktuální výstrahu Českého hydrometeorologického ústavu před vysokými teplotami. V těchto dnech, kdy mají být horka největší, jsou pro obyvatele i návštěvníky Prahy k dispozici klimatizované prostory v přízemí Škodova paláce v centru města doplněné o vodní fontány pro osvěžení. Další místa s možností ochlazení připravují po celé metropoli i některé městské části. Hlavní město také nedávno spustilo mapu oáz chladu, která přehledně ukazuje, kde se mohou lidé v horkých letních dnech ochladit.

Extrémně vysoké letní teploty ovlivňují péči o městskou zeleň v Pardubicích. Služby města Pardubic méně sečou trávníky a víc zalévají stromy, keře a záhony. Opatření má pomoci rostlinám lépe zvládnout období vysokých teplot. ČTK to řekla vedoucí divize agroservis městské společnosti Jitka Češková.

Vlny sucha a vysokých teplot v letních měsících i přes občasné srážky zásadním způsobem narušují stabilitu ekosystémů. Nedostatek vody spojený s žárem se projevuje napříč celou přírodou: ptáčata hynou předčasným opuštěním přehřátých hnízd, ve vysychajících tůních umírají pulci a vajíčka obojživelníků, rostliny předčasně ukončují kvetení a omezují tvorbu nektaru důležitou pro opylovače, stromy shazují listy už v průběhu léta.

Pražané a návštěvníci metropole se mohou v horkých dnech ochladit u 50 takzvaných mlžítek a osvěžítek Pražských vodovodů a kanalizací (PVK). Od května společnost jejich síť rozšířila o tři nová mlžítka v Praze 4. Zařízení rozprašováním vody snižují pocitovou teplotu vzduchu, zvyšují vlhkost a omezují prašnost. ČTK to sdělil mluvčí firmy Tomáš Mrázek.

Rybářství v celé republice se potýkají s dlouhodobým suchem a extrémním nedostatek vody. Rybáři omezují nebo pozastavují přikrmování, aby ryby spotřebovaly méně kyslíku, rybníky průběžně provzdušňují a několik už museli vylovit. Tak nepříznivé podmínky pro chov ryb někteří z nich nepamatují. V příštích dnech Česko znovu zasáhne vlna veder a žádný vydatný a vytrvalý déšť meteorologové zatím neočekávají.

Desítky lesních požárů na západě Spojených států a Kanady spálily tisíce kilometrů čtverečních půdy. V americkém státě Oregon o víkendu zhruba desítka požárů podle serveru BBC sežehla zhruba 4046 kilometrů čtverečních porostu, vedla k uzavření důležité dálnice a evakuaci tisíců lidí. V provincii Britská Kolumbie na jihozápadě Kanady mezitím propukly nové požáry po víkendových bouřkách, během kterých udeřily v oblastech postižených suchy tisíce blesků. Podle kanadského premiéra Marka Carneyho se nynější požáry v Kanadě řadí k nejhorším v historii země.

Stromy máme rádi. Poskytují nám chlad přírodní klimatizace, stín v horkém letním dni, uklidňují rozrušenou mysl. A taky skvěle fungují jako přirozená „úložiště“ atmosférického uhlíku. Odhaduje se, že absorbují asi čtvrtinu oxidu uhličitého, emitovaného lidskou činností. Jenže ne vždy a za všech okolností. Když je sucho, samy vydají více CO2, než kolik absorbují.

Letošní sucho v Evropě vlivem klimatické změny zesílilo. Přestože srážky výrazněji neubývají, vyšší teploty zásadně zvyšují výpar vody z krajiny a prohlubují dopady sucha. Oteplující se atmosféra je totiž žíznivější a urychluje vysychání půdy, vegetace i vodních toků. Vyplývá to z analýzy vědců z iniciativy World Weather Attribution (WWA), na které spolupracovala i Česká zemědělská univerzita (ČZU). Vědci zkoumali srážky, půdní vláhu a schopnost atmosféry odpařovat vodu.

Vláda dnes schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal plán připravený minulou vládou. Kabinet omezil rozsah území určeného pro možné zrychlené povolování větrných elektráren na zhruba 11 procent původně navržené plochy, řekl na tiskové konferenci po jednání ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Blížící se jev nazývaný super El Niňo pravděpodobně způsobí postiženým africkým zemím celkové škody ve výši deset až 20 miliard dolarů (zhruba 212 až 423 miliard Kč) a vyvolá masovou migraci z nejvíce zasažených oblastí. Agentuře Reuters to sdělil přední klimatolog Africké rozvojové banky (AfDB) Anthony Nyong.

Rakouská metropole spustila inovační projekt ADUCAT, který zkoumá, jak satelitní data a umělá inteligence mohou přispět k efektivnější městské správě a rozvoji. Cílem je posílit odolnost Vídně vůči dopadům změny klimatu nebo reagovat na rostoucí nároky na infrastrukturu. Do testování se do roku 2029 zapojí také Udine, Záhřeb a Guimarães, jejichž úkolem bude ověřit přenositelnost nových nástrojů do dalších evropských měst.

Ve středu 15. července si Evropa připomněla Evropský den obětí globální klimatické krize. Vznikl v roce 2023 na základě společného prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise jako den věnovaný lidem, kteří přišli o život nebo byli závažně zasaženi důsledky změny klimatu, například během vln veder, povodní, požárů nebo dlouhodobého sucha. Přestože jsou dopady extrémního počasí stále patrnější i v České republice, většina obětí vysokých teplot zůstává ve statistikách skrytá. Podle dosud posledních dostupných statistik souviselo v roce 2024 s vysokými teplotami v Česku 544 úmrtí.

Praha vypíše tendr na úpravu vnitrobloku Kampusu Hybernská, která má zlepšit hospodaření s dešťovou vodou a mikroklima v areálu. Projekt za odhadovaných 29 milionů korun bez DPH zahrnuje retenční a akumulační nádrž, zelené stěny i další prvky takzvané modrozelené infrastruktury. Vypsání veřejné zakázky schválili pražští radní.

Sucho v lesích je letos patrné na první pohled. Stromům žloutnou listy, například břízy či lípy listí shazují, některým lípám letos uschly květy. Osluněným bukům na okrajích lesů praská kůra a nové výsadby usychají, řekl ČTK ředitel Školního lesního podniku Křtiny Tomáš Vrška. Lesy se rozkládají mezi Brnem a Blanskem a patří Mendelově univerzitě v Brně. U listnáčů se až příští jaro pozná, jestli jsou mrtvé nebo jen shodily listí a jsou předčasně ve fázi vegetačního klidu.

Polský prezident Karol Nawrocki dnes oznámil, že předložil druhý návrh na vyhlášení referenda o klimatické politice Evropské unie známé jako Green Deal. Návrh Nawrockého, který má blízko k národněkonzervativní opozici, by musel podpořit Senát, kde mají ale většinu strany proevropské vládní koalice. Prezidentovi odpůrci obvinili hlavu státu, že chystá půdu pro vystoupení Polska z EU.

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Studie vědců z Akademie věd ČR, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy se zabývala 13 největšími tragédiemi souvisejícími s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Analýza prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.

Zástupci členských států EU si dnes v Bruselu vyslechli prezentaci Evropské komise ohledně jejího návrhu na změny emisních povolenek pro průmysl ETS 1, který představila minulý pátek. Podle mluvčího irského předsednictví je dojednání společné pozice států bloku jednou z hlavních priorit Dublinu. Finální schválení by mělo přijít na jednání ministrů životního prostředí 11. prosince v Bruselu.

Uhlík v lesní půdě plní řadu klíčových funkcí: podporuje produkci dřeva, zlepšuje dostupnost živin a strukturu půdy, zvyšuje schopnost půdy zadržovat a filtrovat vodu, vytváří základ pro půdní biodiverzitu a zároveň představuje významný rezervoár důležitý pro regulaci klimatu. Organická hmota zásadně ovlivňuje fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy a přispívá k její stabilitě i odolnosti vůči disturbancím.

Česká krajina dnes čelí dvěma zdánlivě protichůdným problémům. Jedním je dlouhodobé sucho, druhým stále častější přívalové srážky a bleskové povodně. Odborníci přitom upozorňují, že oba jevy spolu úzce souvisejí. Voda z intenzivních dešťů totiž často odteče z krajiny dříve, než se stačí vsáknout do půdy a doplnit zásoby podzemní vody. Právě proto nabývají na významu přírodě blízká opatření, která vodu zpomalují, zadržují a umožňují její postupné vsakování. Mezi nejúčinnější patří zasakovací svejly a poldry. Přestože bývají často zaměňovány, jejich účel je odlišný.

Evropská komise dnes doporučila členským státům EU, aby po dobu tří let neukládaly pokuty ropným a plynárenským společnostem, které poruší pravidla o emisích metanu. Pokuty by tak státy měly společnostem odpustit pro roky 2027, 2028 a 2029. Podle agentury Reuters se tak stalo v návaznosti na tlak ze strany americké vlády, aby se pravidla zmírnila.

Připravované úpravy systému emisních povolenek, které včera představila Evropská komise, oslabují motivaci ke snižování emisí a nahrávají velkým znečišťovatelům. Ve společné tiskové zprávě to uvedly ekologické organizace Hnutí DUHA, Greenpeace ČR a Centrum pro dopravu a energetiku (CDE).

Připravované úpravy systému emisních povolenek, které včera představila Evropská komise, nejsou žádnou revolucí, ale spíše jen mírnou změnou. Měla by především trochu snížit tlak na průmysl, naopak pro domácnosti se nic nezmění. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.

Připravované úpravy systému emisních povolenek, které představila Evropská komise, podnikatelé vesměs vítají, ale dokázali by si představit změny razantnější. Kroky podle nich uznávají potřebu energetické bezpečnosti, investic a stability pro průmysl. Vyplývá to z komentářů hospodářských svazů pro ČTK.

Premiér Andrej Babiš (ANO) pokládá návrh změny emisních povolenek pro průmysl ETS 1, jak ji dnes představila Evropská komise, za úspěch své vlády. Není ideální, ale hodně reflektuje obrovské půlroční úsilí ČR a intenzivní komunikaci s ostatními státy a Evropskou komisí, sdělil ČTK.

Evropská komise chce zachovat bezplatné přidělování emisních povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování této podpory předkládat a realizovat plány na snižování emisí. Vyplývá to z dlouho očekávané revize systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1, kterou dnes představila Evropská komise. Ta nově počítá i s dražbou povolenek po roce 2040.

Předseda opoziční ODS Martin Kupka a česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) hodnotí návrh Evropské komise (EK) na změnu systému obchodování s emisními povolenkami (ETS) odlišně. Zatímco Kupka označil navržené úpravy za nedostatečné a kritizoval vládu, Nerudová změny přivítala, komise podle ní začala reflektovat problémy evropského průmyslu. Uvedli to ve svých vyjádřeních na síti X. Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ČTK sdělil, že oceňuje zapracování části českých požadavků do návrhu EK, zároveň ale považuje za nutné pokračovat ve vyjednávání.

Evropský i český průmysl potřebuje ještě razantnější opatření, která bude vláda dál prosazovat, sdělil ČTK vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k ohlášené revizi systému emisních povolenek ETS 1. Systém se týká energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. Návrh vyžaduje schválení Radou EU, která zastupuje členské státy, a Evropským parlamentem. Zatímco země jako Česko, Itálie či Polsko prosazují reformu, která bude vůči průmyslu vstřícnější, severské státy a Španělsko odmítají jakékoli oslabování klimatických ambicí.

Moravskoslezský kraj podpoří projekty zaměřené na výsadbu zeleně, zadržování dešťové vody nebo úpravy, které pomáhají zmírňovat přehřívání areálů. Pro své příspěvkové organizace na ně má připraveno stejně jako loni deset milionů korun. Žádosti bude kraj přijímat do konce září nebo do vyčerpání připravených peněz. ČTK to sdělila mluvčí kraje Nikola Birklenová.

Rakouská metropole i letos aplikuje jednoduchý recept na letní horka: dostatek vody, stinných míst a možností, kde si od vysokých teplot odpočinout. Soubor městských opatření se dále rozšiřuje – od téměř 2 000 pítek přes novou zeleň a vodní prvky až po desítky „cool zón“.

Pardubický kraj pokračuje v přípravě územní studie, která prověří možnosti rozvoje obnovitelných zdrojů energie na území regionu, zejména větrných a fotovoltaických elektráren. Do jejího zpracování zapojí i obyvatele a návštěvníky kraje prostřednictvím on-line pocitové mapy nazvané Hodnoty krajiny Pardubického kraje, uvedlo hejtmanství. Kraj již dříve kritizoval stát za vymezení akceleračních zón pro stavbu větrných elektráren, i když se nyní jejich počet snížil ze čtyř na dvě. Podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpána Chalupy by bylo vhodné veřejnost zároveň informovat o potřebnosti rozvoje větrné a solární energetiky.

Německá vláda plánuje do roku 2030 seškrtat z klimatického a transformačního fondu přes 30 miliard eur (asi 727 miliard Kč) a část prostředků přesunout do spolkového rozpočtu. Kabinet kancléře Friedricha Merze tím chce konsolidovat veřejné finance, napsala agentura Bloomberg s odvoláním na finanční plán, který schválila vláda. Škrty v klimatickém fondu už dříve kritizovaly ekologické organizace.

Francie zažívá velmi znepokojivé sucho, uvedla ministryně životního prostředí Monique Barbutová. V rozsáhlých částech země podle ní platí omezení spotřeby vody v rozsahu, jaký země nezažila od roku 2013. Informovala o tom agentura AFP.

Deset zemí včetně Itálie a Polska vyzvalo Evropskou unii, aby přehodnotila nový poplatek za uhlíkové emise u pohonných hmot. Má se tak stát v rámci samostatné revize unijního systému obchodování s emisními povolenkami (ETS), vyplývá ze společného prohlášení, do něhož nahlédla ČTK. Odmítavý postoj těchto zemí vůči novému poplatku může zkomplikovat plány na úpravu hlavního klimatického nástroje EU a postavit je proti zastáncům nového opatření, mezi které patří například Německo a Švédsko.

Zástupci Amnesty International dnes v centru Prahy upozorňovali na dopady klimatické krize a vyzvali českou vládu k přijetí klimatického zákona, který bude založený na ochraně lidských práv. Během happeningu si oblékli čepice a šály a stáli s transparenty před zapnutými větráky. Lidé mohli na akci podepsat petici požadující přijetí klimatického zákona. Podle Elišky Zástavové z Amnesty International má petice k dnešnímu dni stovky podpisů.

Švédský a finský premiér vyzvali Evropskou komisi, aby neoslabovala systém obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Ulf Kristersson a Petteri Orpo to uvedli v dopise adresovaném šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové, do kterého ČTK nahlédla. Evropa podle Švédska a Finska potřebuje stabilní, ambiciózní a předvídatelný systém EU ETS s jasně stanoveným a předvídatelných vývojem cen emisních povolenek. Oslabení systému by vyslalo velmi špatný signál, dodali. Komise by měla v pátek představit revizi systému emisních povolenek. Česká republika je jednou ze zemí, které hlasitě požadují změnu systému ETS.

Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa. Počítá s tím vládní předloha, kterou v prvním kole schvalování podpořila Sněmovna. Normu během léta projednají sněmovní výbory.