Klimatický summit v Paříži 2015

Skupina středoškoláků vyzvala své vrstevníky ke stávce za klima, kterou plánují na 15. března. Studenti z několika českých měst ten den nepůjdou do školy. Výzvu zveřejnili na webové stránce iniciativy Friday for future. V rámci globální akce protestují studenti po celém světě každý pátek od loňského září, kdy patnáctiletá švédská studentka Greta Thunbergová tímto způsobem protestovala proti neřešení změn klimatu.

Většina evropských společností nemá žádný cíl pro snížení emisí skleníkových plynů, přestože 80 procent považuje změnu klimatu za podnikatelské riziko. Vyplývá to z průzkumu analytické organizace CDP (Carbon Disclosure Project), o němž informoval britský list The Guardian.

Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré. Například taková genocida 55 milionů původních obyvatel Severní a Jižní Ameriky v 16. století vyústila ve snížení průměrné globální teploty o 0,15 °C, protože jimi rázem neobdělávaná půda začala znovu zarůstat lesy. Alespoň tak to na základě klimatických modelů vidí výzkumníci z londýnské University College. Píše o tom BussinesInsider.

Americký herec Harrison Ford se dnes v Dubaji vyslovil pro účinnější ochranu přírody a kritizoval politiky za přehlížení vědeckých poznatků. Šestasedmdesátiletý umělec známý ze ságy Star Wars nebo z filmů Indiana Jones řekl, že klimatické změny se týkají všech lidí, bez ohledu na jejich moc nebo bohatství.

Nízkonákladová letecká společnost Ryanair přidala v roce 2018 do svého rezervačního systému možnost kompenzovat uhlíkovou stopu letu, který si právě kupujete. Přitom její výkonný ředitel Michael O’Leary popírá, že skleníkové plyny z dopravy ke změně klimatu přispívají. V jednom ze svých výroků dokonce navrhl střílet environmentalisty. Společnost Ryanair se nicméně hlásí k odpovědnému přístupu ke klimatické změně a svým klientům nabízí možnost koupit si za 30 korun kompenzaci uhlíkové stopy daného letu. Co s vybranými penězi dělá?

Německo s velkou pravděpodobností nesplní své cíle ohledně ochrany klimatu pro rok 2020. Proti roku 1990 bude do ovzduší vypouštět pravděpodobně o 32 procent méně skleníkových plynů, cílem však bylo snížení emisí o 40 procent. Vyplývá to ze zprávy o ochraně klimatu za minulý rok, kterou dnes schválila německá vláda.

Ledové počasí v severní Americe lámalo minulý týden teplotní rekordy. Milionům Američanů byla zima až do morku kostí, úřady varovaly před brutálními, život ohrožujícími podmínkami. Teploty v Kanadě a v severně položených amerických státech padly na některých místech až k neuvěřitelným -35 °C. Pokud se k tomu přidal i prudký vítr, klesla pocitová teplota až na -50 °C. Taková zima už si zaslouží pozornost, píše server The Conversation.

Kvůli globálnímu oteplování roztaje do konce století nejméně jedna třetina ledovců v asijských pohořích Hindúkuš a Himálaj, což vážně ovlivní životy dvou miliard lidí. Vyplývá to z první souhrnné zprávy, která komplexně vyhodnocuje jmenovaný region. Na zprávu, na níž se podílelo kolem 350 vědců a akademiků z 22 zemí a 185 organizací, upozornil list The Guardian.

V osmi letech poprvé slyšela o změně klimatu. V 16 letech je asi nejznámější aktivistkou za ochranu klimatu na světě. Na světových konferencích se setkává se světovými lídry a rockovými hvězdami. Její věk hraje podstatnou roli v jejím poselství. Je totiž zástupkyní generace, jejíž budoucnost dnes tvoříme. A nevykládejte jí o naději a pozitivním přístupu – to ji velmi pravděpodobně neumlčí.

Ať jde o potápějící se Benátky nebo blednutí australského Velkého bariérového útesu, měnící se klima má drastický dopad na některá nejcennější místa světového dědictví, varuje na svých internetových stránkách americká televize CNN.

Chci, abyste poznali paniku a strach. Účastníkům Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu to v pátek řekla 16letá švédská aktivistka v boji proti změně klimatu Greta Thunbergová. Podle nyní už světoznámé školačky jde i na švýcarském setkání jen o peníze.

Vlna veder, která sužuje Austrálii, si vyžádala smrt více než 90 divokých koní, kteří uhynuli nebo museli být na pokraji smrti žízní utraceni u vyschlé tůňky nedaleko Alice Springs v Severním teritoriu. Informoval o tom zpravodajský server BBC News.

Česká republika by měla sedmkrát rychleji snižovat znečištění ovzduší než dosud. Ve společné tiskové zprávě to dnes uvedly organizace Hnutí Duha, Frank Bold, Greenpeace, Zelený kruh a Centrum pro životní prostředí a zdraví. Podle Aktualizace národního programu snižování emisí České republiky 2019 vydané Ministerstvem životního prostředí se od roku 2005 do 2016 snížil podíl většiny znečišťujících látek. Podle ochránců přírody je ale tempo příliš pomalé. ČTK zjišťuje vyjádření MŽP.

Zda se bude na Světovém ekonomickém fóru v Davosu (WEF) podávat káva v recyklovatelných kelímcích a bez jednorázových plastových lžiček, je zatím nejisté. Musela by jich ale být hezká řádka, aby se vyrovnala emisní bilance spojená s přicestováním všech účastníků. Světoví lídři a špičkoví podnikatelé sem totiž tradičně cestují soukromými letadly, což zrovna myšlenku trvalé udržitelnosti a šetrnost vůči životnímu prostředí nenavozuje. Píše o tom například The Times.

Sněhové srážky posledních dnů stihly po loňském extrémně suchém létě na většině území Česka nasytit svrchní vrstvu půdy. Rozhodující pro podzemní vody bude stav na konci března, po tání a před začátkem vegetačního období. Informoval o tom ředitel pro hydrologii z Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka. Záležet bude také teplotách vzduchu. Odborníci se shodují v tom, že pokud půda nezmrzne, může vsakovat dostatek vody použitelný pro jarní vegetaci.

Tuzemské teplárenské společnosti loni investovaly do snížení emisí zhruba miliardu korun. Informoval o tom mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann. Modernizace provozů bude podle sdružení pokračovat i v dalších letech. Předloni investovaly teplárny v ČR do snížení emisí 1,7 miliardy korun, v uplynulých šesti letech dohromady více než 21 miliard korun.

Vydatnost prameniště u Heraltic na Třebíčsku se od začátku roku zvýšila. Podle ředitele třebíčské divize Vodárenské akciové společnosti Jaroslava Hedbávného je to díky sněžení a oblevě z posledních dní. Každou vteřinu teče z prameniště, které se podílí na zásobování pitnou vodou oblasti se 100.000 obyvatel, asi 15 litrů vody. Ještě na konci loňského roku byla vydatnost desetilitrová. Zvýšila se i naplněnost vodních nádrží, které zásobují vodou obyvatele jinde na Vysočině.

Současné sněžení populace přemnožených divokých prasat nezmenší, vysoká zvěř ale může lokálně více ničit stromy ohryzem, sdělili dnes odborníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Jan Cukor a František Havránek. Aby se počty prasat snížily, musela by mladá selata zmrznout. Menším zvířatům, jako jsou hraboši, norníci nebo myšice, která působí škody na výsadbě a obnovovaných dřevinách, sníh moc nevadí. Nepříjemné by pro ně byly déle trvající srážky a následný mráz.

Dlouhodobě trvající sucho ovlivňuje i růst krápníků v jeskyních Moravského krasu. Krápníky rostou díky skapové vodě, nyní je jejich růst pomalejší, místy se i zastavil. Informoval o tom zástupce vedoucího správy chráněné krajinné oblasti Antonín Tůma.

Loňský rok byl čtvrtým nejteplejším rokem v historii měření. Teplotně ho překonaly pouze tři předchozí roky, přičemž absolutním rekordmanem je rok 2016. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na evropský program pro sledování životního prostředí Copernicus.

Čeští vodohospodáři společně s vědci vyvíjejí informační systém umožňující předpověď stavu podzemních vod, jejichž zásoby jsou pro Českou republiku kvůli klimatickým změnám zásadní. Pracují i na vývoji účinnější a levnější technologie pro čištění odpadních vod. Se špatnou kvalitou filtrace se potýkají především malé obce, pro které je zajištění správné technologie příliš drahé. V tiskové zprávě to dnes uvedla Technologická agentura České republiky.

Objem emisí oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu, se v USA po poklesu v předchozích třech letech loni znovu zvýšil, oznámila v úterý ve Washingtonu nezávislá výzkumná skupina Rhodium Group. Příčinou je podle ní tuhá zima, která vedla k větší spotřebě topného plynu, ale i vyšší spotřeba zemního plynu v průmyslu.

Ministerstva životního prostředí a práce a sociálních věcí se budou zabývat možnou změnou příspěvku na pevná paliva pro potřebné domácnosti. V dnešní tiskové zprávě o tom informovalo Hnutí Duha. Nyní je příspěvek paušální, a podle ochránců přírody tak motivuje k nákupu nejlevnějšího paliva, často hnědého uhlí. Analýza možných změn nastavení příspěvku s cílem zvýšení motivace příjemců podpory k upřednostnění ekologicky šetrných způsobů vytápění je jedním z úkolů v návrhu usnesení vlády, potvrdilo ministerstvo životního prostředí.

V polovině měsíce by mohlo být jasno v tom, kdy Německo přestane používat energii z uhlí. Na 15. ledna si totiž kancléřka Angela Merkelová (CDU) pozvala zástupce komise, která má konkrétní termín navrhnout. S dosavadním působením skupiny není podle magazínu Spiegel zcela spokojena.

Tým evropských vědců včetně dvou českých z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) zjistil, že pšenice na starém kontinentu není odolná vůči změnám klimatu. V posledních pěti až 15 letech se pak podle nich na polích ve většině evropských zemí snížily rozdíly v reakcích pšenice na počasí. Ústav to uvedl na svém webu, výsledky výzkumu publikoval americký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.

Dánský deník Politiken chce v budoucnu pro cesty svých reportérů méně využívat letadel, která jsou zdrojem emisí oxidu uhličitého, a tím přispět k omezení klimatických změn. V rámci Dánska budou pracovníci Politikenu létat jen v naléhavých případech, napsal v dnešním vydání listu jeho šéfredaktor Christian Jensen. Místo toho "přesedne" deník na vlaky a autobusy a všechny zahraniční letecké cesty, například za reportážemi nebo na konference, budou kompenzovány příspěvky ke klimatickým iniciativám.

Změna klimatu není doménou jen „tvrdé“ vědy. Zkoumat lze i její společenské aspekty. 19. listopadu se v Praze konala konference věnovaná právě sociálním rozměrům klimatické změny. Zde je stručný výpis toho nejzajímavějšího.

Pozitivním výsledkem světové konference o klimatu COP24 v polských Katovicích je, že byla přijata pravidla pro uplatňování závazků pařížské dohody z roku 2015, shodují se ekologové a experti. K tomu, aby se zamezilo výraznému růstu teploty, je podle nich ovšem potřeba tyto závazky ještě zpřísnit. Podle Hospodářské komory však patří ČR mezi vyspělé průmyslové země a požadavky na energetiku jsou jiné než u států, jejichž průmysl není tak vyspělý.

Zástupci téměř 200 států se po dvoutýdenním jednání v Polsku shodli na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015. Světová konference o klimatu COP24 měla původně skončit už v pátek, kvůli rozporům byla ale prodloužena do soboty. Jaké klíčové body vzešly z jednání shrnuje britská BBC.

Světová konference o klimatu COP24 v polských Katovicích a její urputná jednání ukázaly, že boj proti oteplování planety zůstává namáhavý. Účastnické státy se po dvoutýdenním jednání v sobotu shodly na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015, výsledkem ale nejsou všichni nadšeni, napsala agentura DPA. Potlesk a chvála přijatého dokumentu zazněly v jednacím sále po schválení dohody v sobotu večer, ekologické organizace s ní ale v noci na neděli vyjádřily nespokojenost a nabádaly k větší ochraně klimatu a solidaritě s chudými zeměmi.

Jednání světové konference o klimatu COP24 vstoupila do "kritické fáze" a vyžadují ústupky od všech zainteresovaných, pokud mají skončit úspěchem. Agentuře AP to řekl náměstek polského ministra ochrany životního prostředí Michal Kurtyka, který konferenci v Katovicích předsedá.

Starostové, ekologické organizace a podnikatelé mají připomínky k návrhu novely zákona o podporovaných zdrojích energie a Národnímu integrovanému plánu. Novela podle nich například nepřináší přímé garance finanční podpory pro komunitní projekty, plán je zase nedostatečně ambiciózní z hlediska výroby čisté energie. Včera to uvedly Komora obnovitelných zdrojů energie (KOZE) a Hnutí Duha.

Jak vzniká pravá sněhová vločka a jak umělý sníh? Bude u nás dostatek sněhu na lyžování? Jaké dopady bude mít to, že v zimě míváme méně sněhu? Na to jsme se ptali Michala Jeníčka, který se na Katedře fyzické geografie a geoekologie věnuje zkoumání procesů ve sněhové pokrývce a modelování dopadů změn klimatu a změn krajiny na vodní cyklus.

Arktida letos zažila druhý nejteplejší rok ve více než staleté historii měření; výrazné oteplování přitom dramaticky mění nejen oblast za severním polárním kruhem, ale i počasí na celé planetě. Toto varování vyslali vědci v nejnovější zprávě o arktickém klimatu, kterou včera zveřejnil americký Národní úřad pro oceány a ovzduší (NOAA).

Vývoj průměrné světové teploty směřuje k výraznému překročení cíle, který před třemi lety vytyčila pařížská dohoda o klimatu ve snaze omezit globální oteplování. Vyplývá to ze studie nazvané Carbon Action Tracker (CAT), která byla dnes zveřejněna v Katovicích na světové konferenci o klimatu COP24. Cituje z ní agentura Reuters.

Nejméně 13 ekologických aktivistů, kteří mířili do jihopolských Katovic na světovou konferenci o klimatu COP24, polská policie buď deportovala nebo je odmítla do Polska pustit. V sobotu o tom s odvoláním na ekologické organizace informovala agentura AP.

Čína zůstává nejoblíbenější zemí pro investice do obnovitelných zdrojů energie (OZE), druhé jsou Spojené státy. Vyplývá to z aktuálního indexu atraktivity zemí pro OZE, který pravidelně sestavuje poradenská společnost EY. Žebříček obsahuje 40 nejatraktivnějších zemí po celém světě. Česko opět chybí, naposledy se v něm umístilo v roce 2014. Partner EY pro energetiku Blahoslav Němeček míní, že tento stav by mohlo do budoucna změnit zavedení plánovaných aukcí OZE, které se v Česku chystá.

Polský prezident Andrzej Duda včera slíbil, že "nedovolí zavraždit důlní průmysl" v zemi, tedy nedovolí ukončit těžbu uhlí v Polsku, které je právě hostitelem světové konference o klimatu COP24. Účastníky konference včera - na svátek patronky horníků svaté Barbory - probudily hornické dechovky a šok jim podle tisku způsobila i skutečnost, že oficiální polský pavilon na konferenci je celý stvořen z uhlí, sehrávajícího na konferenci roli "hlavního obžalovaného".

Slovenská generální prokuratura nařídila propustit všech 12 aktivistů ekologické organizace Greenpeace včetně dvou Čechů z vazby, kterou na ně o uplynulém víkendu uvalil slovenský soud po jejich protestu proti těžbě uhlí na těžební věži dolu Nováky na středním Slovensku. Novinářům to dnes řekl slovenský generální prokurátor Jaromír Čižnár.

Na dnes zahájené světové konference o klimatu v polských Katovicích vystoupila i patnáctiletá švédská školačka a aktivistka Greta Thunbergová. Dívka, která na protest proti změnám klimatu přestala každý pátek chodit do školy, vyzvala především mladé lidi, aby se angažovali v boji proti změně klimatu a znečištění ovzduší. Na okraj konference se setkala i s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem.

Herec a bývalý kalifornský guvernér Arnold Schwarzenegger dnes označil amerického prezidenta Donalda Trumpa za "mešuge", což je v jidiš nelichotivý výraz pro blázna. Takové přízvisko si šéf Bílého domu vysloužil kvůli odmítání pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Generální tajemník OSN António Guterres při dnešním oficiálním zahájení světové konference o klimatu důrazně vyzval představitele téměř 200 účastnických států k aktivnějšímu boji proti globálnímu oteplování. Změny klimatu jsou pro mnoho lidí, oblastí a států po celém světě již nyní "otázkou života a smrti", prohlásil.

Prvním plenárním zasedáním začala dnes v polských Katovicích 24. konference OSN o změnách klimatu (COP24). Zasedání se účastní zástupci více než 190 zemí, včetně České republiky. Schůzka potrvá do 14. prosince. Hlavním cílem konference je přijetí pravidel, která by umožnila úplnou realizaci cílů pařížské klimatické dohody z roku 2015 a odpověděla na varovné zprávy vědců.

Desítky tisíc lidí se dnes zúčastnily protestního pochodu v Bruselu s požadavkem, aby belgická vláda respektovala své závazky v boji se změnami klimatu. Demonstrace se konala ve stejný den, kdy začala v Polsku světová konference o změnách klimatu COP24, napsala agentura Reuters.

Slovenský soud dnes uvalil vazbu na aktivisty ekologické organizace Greenpeace, kteří ve středu na protest proti těžbě uhlí vylezli na těžební věž dolu Nováky na středním Slovensku. ČTK to sdělila slovenská pobočka Greenpeace. Policie 12 aktivistů, mezi nimi i dva české občany, po protestu obvinila.

V neděli odstartuje v polských Katovicích světová klimatická konference COP24. Hlavním cílem dvoutýdenního setkání zástupců 190 zemí je přijetí pravidel, která by posloužila jako návod pro úplnou realizaci cílů pařížské klimatické dohody z roku 2015 a odpověděla na varovné zprávy vědců. Hostitelské Polsko přitom patří k zemím, které se k přechodu na ekologicky šetrnější hospodářství staví poměrně vlažně.

Více než 40 procent elektráren na uhlí po celém světě je kvůli vysokým nákladům ve ztrátě. Tento podíl se může do roku 2040 zvýšit až na 72 procent. Vyplývá to ze zprávy ekologického institutu Carbon Tracker.

Průměrná globální teplota by se mohla do roku 2100 zvýšit o tři až pět stupňů, varuje OSN. Letošek byl čtvrtým nejteplejším rokem od začátku měření v polovině 19. století a 20 nejteplejších roků bylo zaznamenáno během posledních 22 let. V roční zprávě o stavu klimatu to dnes uvedla Světová meteorologická organizace (WMO), která je agenturou OSN.

Brazílie včera oznámila, že v roce 2019 nebude hostit klimatický summit COP25. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na brazilské ministerstvo zahraničí. Do prezidentského úřadu usedne nedávno zvolený krajně pravicový politik Jair Bolsonaro, který proslul mimo jiné i pro své kontroverzní názory na ekologii.

Česko zažívá pět let sucho. Co se týče nízkých průtoků v tocích, byl letošní rok tím nejhorším. Projevuje se tak dlouhodobý nedostatek vody v krajině z předešlých let. Informuje o tom Český hydrometeorologický ústav, který na únor 2019 připravuje vydání detailní studie aktuálního sucha.