Klimatický summit v Paříži 2015

Čtyři pětiny Čechů ve věku 15-20 let považují změnu klimatu za závažný problém. Jsou nejvíce motivovanou věkovou skupinou, která se chce do ochrany klimatu zapojovat. Ale něco jim brání. Výzkumník Ondřej Kácha se svými kolegy z organizace Green Dock tyto překážky odhalil a popisuje i další poznatky, které v této oblasti nasbírali. Upozorňuje třeba na to, že zapáleným dobrovolníkem může být i aktivní senior, potřebuje však dobré informace.

Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku se dnes začal zabývat stížností šesti mladých Portugalců, kteří se na něj obrátili před třemi lety, protože podle nich vlády evropských zemí nedělají dost v boji se změnami klimatu. Případ je první svého druhu a může skončit rozhodnutím, které by státům nařídilo přijmout tvrdší opatření na snižování emisí, napsala agentura AP. Jednou ze zemí, kterých se stížnost týká, je i Česko. Vyjádření českých úřadů se ČTK snaží získat.

Rekordní nárůst technologií čisté energie, včetně solárních panelů a elektromobilů, znamená, že je stále možné omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia. Svět ale do začátku příštího desetiletí bude muset zvýšit investice do přechodu na čistší energii na téměř 4,5 bilionu dolarů (103,5 bilionu Kč) ročně z 1,8 bilionu USD očekávaných v letošním roce. Ve své zprávě to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová svůj dnešní projev na Valném shromáždění OSN věnovala kritice pokračující ruské agrese proti Ukrajině, ochraně klimatu a potřebě dbát na obranu lidských práv a demokracie v souvislosti s novými technologiemi. Výzvy, se kterými se svět nyní potýká, jsou podle Čaputové zejména lidského původu, a tudíž vyžadují lidské řešení. Naději slovenská prezidentka spatřuje především v mladých lidech.

22. května 2019 se městská část Praha 7 připojila k desítkám municipalit z různých částí světa i ke dvěma státům, Velké Británii a Irsku, a vyhlásila stav klimatické nouze. Zapojila se tím do úsilí za ochranu životního prostředí a zmírnění dopadů klimatických změn. Praha 7 se zavázala naplňovat opatření, která pomohou zlepšit situaci nejen na svém území a mohou inspirovat další městské části, města a obce ke společné změně chování a jednání ve vztahu k životnímu prostředí.

Cesta k naplnění cílů udržitelného rozvoje stanovených před osmi lety v rámci takzvané Agendy 2030 je ve velkých nesnázích, přímý dopad má i ruská agrese na Ukrajině, řekl dnes na summitu OSN v New Yorku český prezident Petr Pavel. Česká republika si je podle něj vědoma své globální odpovědnosti a pošle proto v letech 2024 až 2027 čtyři miliony dolarů (asi 92 milionů Kč) do Zeleného klimatického fondu OSN na podporu rozvojových zemí. O tom už dříve rozhodla česká vláda.

V OSN dnes začíná summit o udržitelném rozvoji, na kterém budou země hodnotit pokrok v plnění cílů stanovených před osmi lety v rámci takzvané Agendy 2030. Ta měla podpořit ekonomickou prosperitu, sociální spravedlnost a také ochranu životního prostředí. Český prezident Petr Pavel vystoupí na plénu jménem skupiny 46 zemí, takzvaných Pathfinders.

Vědci zabývající se výzkumem klimatu, kteří jsou na expedici v Arktidě, se připojili k protestům za důraznější ochranu klimatu, informovala agentura DPA. Na dnešek byly na celém světě plánované demonstrace za ukončení spalování fosilních paliv v situaci, kdy se svět potýká s přírodními katastrofami vyvolanými změnou klimatu a rekordě vysokými teplotami.

Období sucha střídající se s ničivými záplavami. V oblasti, kterou protéká italská řeka Pád, se již zřetelně projevuje změna klimatu. Její tok ukazuje na problémy středozemské krajiny a nutí k úvahám o tom, jak čelit stále náročnějším podmínkám počasí.

Generální tajemník OSN António Guterres před nadcházejícím summitem velkých světových ekonomik G20 vyzval světové lídry, aby pomohli zabránit hrozící klimatické katastrofě. Změny klimatu se podle šéfa OSN vymykají kontrole, a opatření proto musejí být rychlejší, ambicióznější a důvěryhodnější. Velkým problémem jsou i sílící rozpory mezi zeměmi, které zvyšují riziko konfliktu, citovala agentura Reuters Guterrese.

Současné tempo snižování emisí nestačí na to, aby se podařilo dodržet cíl omezit globální oteplování na úrovni 1,5 stupně Celsia do konce století. Uvádí to dnes zveřejněná zpráva OSN, o které informovala agentura AFP. Omezení růstu globálních teplot oproti předprůmyslové éře je hlavním závazkem klimatické pařížské dohody z roku 2015 a podle odborníků také jediným způsobem, jak zabránit katastrofálním důsledkům změn klimatu.

Prezident Petr Pavel bude na summitu OSN prezentovat národní závazky, které se týkají uhlí, obnovitelných zdrojů, regenerace přírody nebo ochrany ovzduší, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle ministra životního prostředí odráží závazky vládní programové prohlášení. SDG Summit a Climate Ambition Summit budou 18. až 20. září v New Yorku.

Představitelé afrických zemí dnes navrhli nové globální daně, které mají pomoci financovat boj proti změnám klimatu. Učinili tak v deklaraci, která se mám stát základem pro jejich vyjednávací pozici na listopadovém klimatickém summitu COP28 v Dubaji. Informovala o tom agentura Reuters.

Letošní léto bylo na zemské severní polokouli nejteplejší v historii měření, uvádějí ve zprávě Světová meteorologická organizace (WMO) a program Evropské unie Copernicus podle agentury AP. Letošní srpen byl nejen nejteplejším srpnem vůbec, ale také druhým nejteplejším měsícem v historii, a to po letošním červenci. Rekordně teplé byly s průměrnou teplotou téměř 21 stupňů Celsia též oceány, jež pokrývají 71 procent zemského povrchu.

Svět prohrává boj s časem při plnění svých klimatických cílů, řekl předseda nadcházející konference OSN o změnách klimatu COP28 na nynějším prvním africkém klimatickém summitu v Keni. Současně přislíbil investici 4,5 miliardy dolarů (přes sto miliard Kč) od Spojených arabských emirátů na rozvoj zelené energie v Africe. Informovala o tom agentura Reuters. Hlavy afrických států v keňském hlavním městě včera jednali zejména o tom, jak sehnat peníze na ekologickou agendu kontinentu.

Keňský prezident William Ruto dnes zahájil první africký klimatický summit výzvou k tisícům delegátů v Nairobi, aby chápali globální krizi klimatu jako jedinečnou příležitost, jak na kontinent přilákat investice za miliardy dolarů. Organizátoři summitu chtějí prezentovat Afriku spíše jako vhodný cíl pro investice do ochrany klimatu než jako oběť záplav, sucha či hladomoru. Očekávají přitom, že během třídenního setkání budou oznámeny kontrakty za stovky milionů dolarů. Informovala o tom agentura Reuters.

Zatímco pro velkou část světa jsou už samozřejmostí denní předpovědi počasí, většina z 1,3 miliardy obyvatel Afriky neví, zda má čekat sucha, či záplavy. Pro velkou část obyvatel tohoto kontinentu jsou přitom tyto informace mnohem důležitější než pro mnohé Evropany, kteří se podle nich rozhodují, zda si vezmou do práce deštník. V celé Africe jsou jen asi čtyři desítky radarových zařízení pro sledování počasí, zatímco v Evropě jich je 345 a v Severní Americe na 290, informovala agentura AP s odvoláním na údaje Světové meteorologické organizace (WMO).

Celý svět čím dál častěji trápí lesní požáry. Před nedávnem zasáhly Řecko, Havaj, USA nebo Kanadu. V živé paměti máme také požár v Národním parku České Švýcarsko. Server BBC se v nedávném článku tázal, zda za požáry může klimatická změna, lidská nedbalost nebo třeba ekoteroristé.

S lesníkem a pracovníkem České zemědělské univerzity Alešem Erberem jsme si povídali o stromech a lesích podél železnic, silnic a elektrického vedení. Probrali jsme i jeho pohled na vznik Národního parku Křivoklátsko či téma dřevostaveb jako hozené rukavice pro české lesnictví a průmysl.

Oteplování globálního klimatu už dnes dělá paseku ve všem: od rostlin a živočichů po průmyslové aktivity. Uvádí to agentura Bloomberg, která vybrala čtyři příklady pro ilustraci života ve světě s teplotním průměrem o 1,2 stupně Celsia nad úrovní z konce 19. století. V rozsáhlé analýze popisuje, jak měnící se klima zasahuje jaderné elektrárny ve Francii, sklizeň obilí v Indii, korály na Floridě i výskyt jistého amerického kůrovce.

Jih Spojených států dál svírají teploty šplhající ke 40 stupňům Celsia, které mimo jiné ohřívají vodu v Mexickém zálivu na dosud nevídanou úroveň. Teplotní rekordy v posledních dnech hlásili meteorologové ve státech Florida, Louisiana i Texas, informuje deník The Washington Post (WP). Vývoj přiživuje obavy z mimořádně aktivní hurikánové sezony.

Změna klimatu se neděje daleko, její projevy mohou lidé pozorovat kolem sebe. Jsou to vlny veder, sucho, bleskové bouřky, ale i další extrémní a klimatické jevy. Opatření je potřeba dělat teď hned, změna zároveň musí být postupná, řekl novinářům ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Meteorologické jevy se podle klimatologů objevují častěji a na místech, kde by se to neočekávalo. Podle ředitele Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Marka Riedra to ztěžuje i práci meteorologů.

K vyvážení růstu teploty kvůli změnám klimatu o jeden stupeň Celsia by v Česku podle názorů vědců bylo potřeba zvýšit roční úhrn srážek o 60 až 100 mililitrů. Na tiskové konferenci to dnes řekl Libor Ansorge z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Změna klimatu zatím podle vědců směřuje k růstu teplot až o několik stupňů do roku 2100, scénáře dalšího vývoje ovšem počítají s velmi malým růstem srážek. Odhaduje se jejich navýšení o deset procent, optimistický výhled je 20 procent, uvedl Ansorge. V ČR je podle něj roční průměrný úhrn srážek 680 mililitrů.

Letošní červenec byl nejteplejším měsícem v historii měření, průměrná celosvětová teplota byla asi o 1,5 stupně Celsia vyšší ve srovnání s předprůmyslovou érou. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy programu Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Průměrné denní teploty na hladině světových oceánů v červenci také pokořily rekordy. Údaje programu Copernicus sahají do roku 1940.

Bakterie a houby v lesní půdě ohrožuje podle vědců globální změna klimatu. Lesní mikrobiom má přitom klíčovou roli v boji proti klimatické změně, protože napomáhá ukládání uhlíku vstřebaného z atmosféry do lesní půdy. Poukázali na to vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ve svém článku, který publikoval časopis Nature Reviews Microbiology.

Probíhající léto zatím neprovázely tak časté tropické teploty či dlouhá období bez srážek, jak tomu bylo v předchozích letech. Problematika sucha a s ním souvisejícího využívání různých zdrojů vody proto letos nerezonuje veřejným prostorem v takové míře. To ovšem neznamená, že není aktuální.

Středozemní moře dosáhlo v pondělí nejvyšší zaznamenané denní teploty. S odvoláním na výzkum španělského Institutu mořských věd (ICM) o tom informovala agentura AFP. Podle ní se tak děje v době mimořádně silné vlny veder ve velké části Středozemního moře, které je zároveň jedním z epicenter globálního oteplování.

Meteorologická bóje v zátoce u jižního pobřeží Floridy v pondělí zaznamenala teplotu vody přibližně 38,4 stupňů Celsia. Bude-li měření vyhodnoceno jako nezávadné, jednalo by se o nový světový rekord v teplotě zaznamenané u hladiny moře, uvádí místní meteorologové. Vody u jihovýchodního amerického státu se ohřívají na nevídanou úroveň v důsledku extrémně dlouhých veder, která tento týden opět nabírají na intenzitě.

Globální klimatická změna a s ní související velkoplošný rozpad smrkových a borových porostů na našem území v posledních dvou desetiletích přinutily vlastníky lesů začít měnit dřevinnou skladbu našich lesů a vysazovat lesy druhově pestřejší. Od vhodně zvolených směsí lesních dřevin lesníci očekávají vyšší produkci, zmírňování nepříznivého působení sucha a celkově vyšší odolnost takových porostů vůči probíhajícím nepříznivým projevům klimatických změn.

Pokud vás pálí žáha nebo trápí žaludeční vředy, dost možná sáhnete po antacidech. Přípravcích, které vás zbaví onoho nepříjemného pocitu. Jak toho dosáhnou? Tím, že částečně neutralizují kyselinu chlorovodíkovou v žaludeční šťávě. Co ale dělat, když ohromné masy vody v oceánech čelí acidifikaci, tedy zvýšení své kyselosti? Experimentátoři z USA to zkouší řešit podobně. Masivní aplikací trochu jiných antacidů.

Rok 2022 byl nejteplejší a nejvíce slunečný, jaký zažilo Švýcarsko od začátku měření v roce 1864. Důsledkem je rekordní tání ledovců, uvedla švýcarská vláda. Nejteplejší den zaznamenali v Ženevě.

Spojené státy a Čína musí jako dvě největší světové ekonomiky spolupracovat v boji proti "existenční hrozbě", kterou představuje změna klimatu, řekla americká ministryně financí Janet Yellenová čínským vládním představitelům a odborníkům na klima. Informovala o tom agentura Reuters. Yellenová, která navštívila tuto asijskou zemi v době, kdy mezi Washingtonem a Pekingem panují napjaté vztahy, později také zdůraznila, že obě velmoci si musí férově konkurovat a úzce spolu komunikovat, aby se vyhnuly nedorozuměním.

Latinská Amerika a Karibik se musejí připravit, že v příštích 40 letech tam budou častější extrémní projevy počasí. Uvedli to minulý týden zástupci Světové meteorologické organizace (WMO). Oblast se musí připravit na silnější hurikány, méně srážek, vlny veder a na záplavy, informovala agentura EFE.

Teplota vody v severním Atlantiku se drží až o několik stupňů nad normální úrovní, rozsah zalednění ve vodách kolem Antarktidy se propadl hluboko pod předchozí minimum, oblasti po celém světě hlásí bezprecedentní vedra. Svět zažívá v posledních týdnech konstelaci extrémních meteorologických jevů, která zvyšuje obavy vědců z vývoje klimatických změn. Podle deníku The Guardian vyvstává otázka, zda globální klima vstoupilo do "nebezpečnější a více nevyzpytatelné fáze".

Pondělí, úterý i středa byly celosvětově nejteplejšími dny v zaznamenané historii. V pondělí bylo poprvé v průměru přes 17 stupňů Celsia, přičemž tato hranice byla znovu překonána i v dalších dvou dnech. Uvedla to agentura AP s odkazem na neoficiální data vědců z Mainské univerzity v USA.

Malé ostrovní státy v Tichomoří se zabývají otázkou, co dělat tváří v tvář hrozbě, že je globální změny klimatu vymažou z mapy. Týká se to například Tuvalu, které by při současném tempu stoupání hladiny moří mohlo skončit pod vodou už v příštím století, a jeho politická reprezentace proto zvažuje možnosti, jak stát zachovat za situace, kdy nedisponuje žádným územím. Napsal o tom deník The Guardian.

Mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International důrazně vyzvala Spojené arabské emiráty, aby osvobodily několik desítek svých občanů, kteří jsou podle ní za mřížemi neprávem. Někteří z těchto vězňů si už odpykali trest, na svobodu ale nevyšli. Spojené arabské emiráty budou za několik měsíců hostit mezinárodní summit OSN o klimatu COP28 a hrozí, že nad touto událostí bude viset stín represí, uvedla ředitelka Amnesty International pro Afriku a Blízký východ Heba Morayefová.

Evropský účetní dvůr (ECA) pochybuje o tom, že Evropská unie bude schopna do roku 2030 dosáhnout slíbeného snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent oproti konci minulého století. Unijní kontrolní orgán to uvedl po vypracování zprávy o dosavadním plnění klimatických cílů. Podle auditorů nic nenasvědčuje tomu, že EU má pro splnění cíle spojeného s koncem dekády dostatečné finance.

Teplotní rekordy padaly v létě roku 2021 ledaskde, ale žádný z nich nepřekonal záznam z Lyttonu. Tam totiž na konci června naměřili bezprecedentních 49,6 °C. Což bylo pro danou sezónu víc, než kolik naměřili na tradičních „horkých místech“, jako třeba ve Španělsku či Turecku.

Švýcaři dnes v referendu schválili návrh zákona usilující o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Obyvatelé této alpské země rovněž schválili zvýšení daně z příjmu velkých podniků. Pro klimatický návrh hlasovalo 59,1 procenta zúčastněných a pro novou sazbu daně 78,5 procenta. Vyplývá to z konečných výsledků, které zveřejnil server Neue Zürcher Zeitung (NZZ).

ČR bude muset do transformace na bezuhlíkovou ekonomiku do roku 2050 investovat 3,2 bilionu korun. Vyplývá to ze studie, kterou dnes představily poradenská firma Boston Consulting Group a Aspen Institute. S investicemi je podle ní potřeba začít okamžitě a musí se zaměřit na podporu technologií, které lze vyvážet do ostatních zemí. Jedině tak si ČR v konkurenci evropských států udrží silnou pozici a vysokou životní úroveň obyvatel, uvedli autoři studie.

Planeta se nyní v důsledku lidské činnosti otepluje o více než 0,2 stupně Celsia za jedno desetiletí a emise skleníkových plynů dosahují bezprecedentní úrovně. Napsala to agentura AFP s odkazem na rozsáhlou mezinárodní studii zveřejněnou ve čtvrtek v odborném časopise Earth System Science Data (ESSD).

Letošní květen byl celosvětově druhý nejteplejší v historii měření. Rekordních hodnot dosahuje teplota vzduchu nad oceány, oznámila agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Podle agentury zaostala průměrná teplota za dosavadním květnovým rekordem o méně než 0,1 stupně Celsia. V Evropě se sice průměrné teploty blížily normálu, v některých částech Kanady, Afriky a jihovýchodní Asie však bylo výrazně tepleji, než je obvyklé.

Podívejte, bouchla sopka XYZ v Horní dolní, tolik emisí CO2! Vidíte, nemá smysl už vůbec nic stran ekologie dělat!

Energetický regulační úřad (ERÚ) se ve své osvětě nově zaměřuje nejen na samotné spotřebitele, ale ve větší míře i na představitele samospráv. Se Svazem měst a obcí ČR (SMO ČR) zpracoval metodiku, jak čelit podomnímu prodeji energošmejdů, nyní ERÚ a SMO ČR připravují online seminář na téma obec jako zákazník v energetice.

Extrémní počasí za poslední půlstoletí způsobilo 11 778 hlášených katastrof. Jejich kumulativní dopad vedl ke dvěma milionům úmrtí a způsobil ekonomické škody v hodnotě bilionů dolarů po celém světě. Uvedla to Světová meteorologická organizace (WMO) ve své dnešní zprávě o nákladech na neštěstí způsobená mimořádnými meteorologickými jevy.

Skupina bohatých ekonomik G7 čelí kritice od klimatických expertů a aktivistů poté, co na víkendovém summitu v japonské Hirošimě lídři nepřijali přísnější závazky ohledně odklonu od fosilních paliv v energetice. Napsal to deník Financial Times (FT). Německo a Japonsko podle něj uspěly ve snaze ponechat prostor pro využívání plynu, respektive uhlí.

I z dobrých zpráv se mohou velmi rychle stát zprávy nedobré, když plně pochopíme jejich dosah. Zhruba tak se dá postihnout navýsost úspěšný krok – snížení emisí oxidů síry – produkovaných lodní dopravou. Právě tyto emise totiž nejspíš přispívaly k ochlazování atmosféry, a bez nich se teď oteplování planety akceleruje.

Je stále pravděpodobnější, že v některém z příštích pěti let bude překonán vytyčený limit průměrného globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní. Uvedla to dnes Světová meteorologická organizace (WMO) ve svém výhledu ohledně vývoje světového klimatu pro léta 2023 až 2027. Státy světa přitom deklarovaly vůli držet globální průměrnou teplotu pod dotyčnou hranicí.

Spojené arabské emiráty pozvaly syrského prezidenta Bašára Asada na klimatickou konferenci OSN COP28, která se koncem letošního roku uskuteční v Dubaji. Agentura Reuters v této souvislosti píše, že se Asad možná ocitne na stejném místě jako západní představitelé, kteří jej léta kritizují a uvalili na něj sankce.