Klimatický summit v Paříži 2015

Městská část Brno-střed kvůli panujícímu vedru včera začala s kropením ulic v centru města. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí radnice Kateřina Dobešová. Ulice ve vyčleněných lokalitách se stejně jako včera budou dnes kropit třikrát za den. V dalších dnech bude záviset na počasí.

Začátek diskuse o přeobsazení vrcholných funkcí v EU včera na summitu v Bruselu zdržel spor o formulaci části závěrů, souvisejících se snahou o uhlíkovou neutralitu společenství k roku 2050. Z diplomatických informací plyne, že proti pohledu většiny států EU, které podobnou zmínku v usnesení chtěly, vystupoval především polský premiér Mateusz Morawiecki, námitky měla i ČR. Státy se tak po několika hodinách debaty nedokázaly dohodnout, že by v roce 2050 měla mít EU nulové čisté emise, v přijatých závěrech nakonec jen poznámka pod čarou uvádí, že to tak má být "podle velké většiny členských zemí".

Špionážní fotografie z dob studené války odhalily vědcům, že himálajské ledovce nyní tají téměř dvakrát rychleji než dříve. Od roku 1975 se zmenšily o více než čtvrtinu. Vyplývá to z uveřejněné studie ve vědeckém časopise Science Advances, na kterou upozornila agentura AP.

Tým vědců působících v Grónsku zveřejnil alarmující snímek, na němž je vidět psí spřežení brodící se vodou na tajícím mořském ledu. Vědci s pomocí psího spřežení odváželi v polovině června přes zamrzlý Inglefieldův fjord na severozápadě Grónska zařízení z místní meteorologické stanice, rychle tající mořský led ale změnil jejich cestu v nebezpečné dobrodružství, napsal dnes deník The Guardian.

V průmyslovém Norilsku ležícím v severní části Sibiře se objevila vyhladovělá a vysílená lední medvědice, která urazila stovky kilometrů ze svého přirozeného prostředí v Arktidě. Medvědice, která působí apaticky a je zřejmě nemocná, včera hodiny ležela na zemi na předměstí Norilsku a jen občas se zvedla a čenichala kolem sebe, zda nenajde potravu, napsala agentura Reuters.

Pomocí dostatečných zásob vody, pravidelným kropením ulic, ale i změnou pracovního režimu či letními verzemi pracovních uniforem odolávají lidé v Olomouckém kraji současným vysokým teplotám. Teploty se například ve středu pohybovaly kolem 30 stupňů a podle meteorologů by se přes tuto hranici měly dostat i v dalších dnech. V sobotu v kraji může teplota dosáhnout až 34 stupňů. Opatření se zavádějí nejen v podnicích, ale třeba i v zoologické zahradě.

Podle právě zveřejněné energetické statistické ročenky firmy BP rostly emise skleníkových plynů v uplynulém roce nejrychleji od roku 2011. Rostla i spotřeba elektřiny, kterou kromě pokračující elektrifikace stimulovaly i extrémní jevy počasí jako vlny veder (klimatizace) a extrémní mrazy (topení), jejichž častější výskyt je jedním z dopadů změn klimatu. Přestože data o množství skleníkových plynů zveřejňuje ropná společnost, metodika jejich sběru je všeobecně přijímána průmyslem, vládami i nevládními ekologickými organizacemi. Informuje o tom ekologická organizace Greenpeace

V srdci islandských vulkánů alchymisté 21. století přeměňují ve skálu oxid uhličitý, který nese hlavní zodpovědnost za oteplování klimatu. Přivádějí jej do čediče, který je porézní jako houba, kde na věky zkamení. Tato technika ve zrychlení kopíruje přirozený proces, který by jinak trval několik tisíc let, a sice zkamenění oxidu uhličitého - skleníkového plynu, který na tomto ostrově masově produkuje doprava, průmysl a také sopky.

Při debatách o tajících ledovcích se naše mysli většinou upínají k dalekému severu, případně na opačnou stranu, k antarktickému jihu. Problémy související s ledovci se ale jako první nejspíš projeví zhruba někde uprostřed, v pásu Himálají. Právě tady tající horské ledovce ohrožují budoucnost 800 milionů lidí. Píše o tom Independent.

Šestnáctiletá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová a studenti, které inspirovala k manifestacím za boj proti změnám klimatu, dnes získali cenu mezinárodní organizace na obranu lidských práv Amnesty International (AI). Informovala o tom agentura Reuters.

Vedení Prahy chce do roku 2030 snížit množství emisí CO2 o 45 procent a do roku 2050 chce, aby bylo město bezuhlíkové. Zároveň na příštím zasedání zastupitelů vyhlásí stav tzv. klimatické nouze. Novinářům to včera řekl náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN). Plán na snižování emisí uhlíku, se kterým má jako člen komise pomoci i bývalý ministr životního prostředí za zelené Martin Bursík, by měl být hotov zhruba za rok. Stav klimatické nouze již vyhlásila v druhé polovině května radnice Prahy 7.

Mount Everest a okolní vrcholky hor jsou stále více znečištěné a jejich okolí se otepluje. Blízké ledovce proto tají znepokojujícím tempem, kvůli čemuž bude výstup na nejvyšší horu světa v budoucnu ještě nebezpečnější než dnes. Tvrdí to americký vědec John All, který tento region dlouhodobě sleduje. Letos při pokusu o zdolání Everestu zemřelo 11 lidí, což je nad průměrem posledních let.

Pokud si někdy pročítáte zahraniční novinové články o klimatických změnách, možná jste už zaregistrovali jistou obměnu v jinak zažitém slovníku novinářů. Tento nový trend změny zaběhlé terminologie má prý čtenářům pomoci lépe přiblížit rozměr negativ globálního oteplení a přesněji vystihnout podstatu krize životního prostředí. Píše o tom Guardian.

K vyhlášení takzvaného stavu klimatické nouze vyzvala ve čtvrtek město Liberec místní iniciativa Rodiče za klima Liberec. Primátor Jaroslav Zámečník (SLK) sice jejich postoj vítá, zatím ale není jisté, zda se Liberec skutečně připojí.

Emise oxidu uhličitého je potřeba sledovat a snižovat. Pozornost bychom ale měli věnovat i jiným skleníkovým plynům. Jak potvrzuje aktuální zpráva Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), v atmosféře nad tropickými oblastmi rapidně narůstá koncentrace druhého nejpodstatnějšího skleníkového plynu, metanu. Píše o tom Independent.

Na klimatické konferenci, kterou včera ve Vídni spolupořádal herec a bývalý guvernér amerického státu Kalifornie Arnold Schwarzenegger, zazněly důrazné apely na politiky, aby činili víc pro boj se změnami klimatu. Hvězdou konference byla teprve 16letá švédská aktivistka Greta Thunbergová, podle které jsou změny klimatu největší krizí, s níž se lidstvo dosud setkalo.

Jaký dopad na množství uhlíku v atmosféře bude mít změna vztahu mezi stromy a symbiotickými houbami a bakteriemi zapříčiněná oteplujícím se klimatem? Výskyt základních symbiotických forem zmapovala v globálním měřítku studie mezinárodního vědeckého týmu, který vedli výzkumníci ze Stanfordovy univerzity. Práce, na níž se podíleli také vědci z Akademie věd a České zemědělské univerzity, zdobí aktuální titulní stranu prestižního časopisu Nature.

Britský deník The Guardian začíná ve svých textech místo obratu "klimatická změna" používat slovní spojení "klimatická krize" či "klimatické zhroucení" a "klimatické skeptiky" bude označovat jako "popírače klimatického výzkumu". Aktualizaci svých stylových zásad redakce zdůvodňuje snahou přesněji popisovat ekologické problémy, kterým dnes svět čelí.

Téměř čtvrtinu ledové pokrývky západní Antarktidy postihuje ztenčení ledu, kvůli kterému jsou ledovce nestabilní. Na některých místech se vrstva ledu ztenčila až o 122 metrů, uvedli vědci z britské Univerzity v Leedsu, kteří oblast západní Antarktidy zkoumají. Informoval o tom zpravodajský server CNN.

Čtvrtmilionový severoněmecký Kiel vyhlásil stav klimatické nouze a po Kostnici a Ludwigslustu se stal třetím německým městem, které tak učinilo. Krok má vést k tomu, aby opatření směřující k ochraně klimatu měla v městském rozhodování vyšší prioritu než dosud.

Irsko se stalo druhou zemí světa, která vyhlásila stav klimatické nouze. Parlament v Dublinu ve čtvrtek večer přijal dodatek ke klimatickému zákonu, jímž vyzval vládu, aby zlepšila svou reakci na klimatické změny a problém ztráty biodiverzity. Informovala o tom v pátek agentura AFP. Jaký bude mít tento krok důsledky, ale není jasné. Vládu totiž schválený dodatek k ničemu nezavazuje. Národní stav klimatické nouze už na počátku května vyhlásil také britský parlament.

Ministři zahraničí zemí Arktické rady, kteří od pondělí jednali ve finském městě Rovaniemi, se nedokázali dohodnout na znění společné deklarace schůzky. Podle delegátů je důvodem odmítavý postoj Spojených států, aby v dokumentu byly zmíněny klimatické změny. Informovala o tom agentura AFP.

Několik stovek mladých lidí se dnes v centru Prahy sešlo místo školy na protestu za lepší ochranu klimatu a snižování emisí. Z Malostranského náměstí, kde přednesli své požadavky, se vydali na průvod centrem Prahy. Dnešní protestní akce navázala na podobnou akci z března, kterou se studenti připojili k celosvětové iniciativě Fridays for Future. Mladí lidé s ní od loňského září v pátečních dnech stávkují po vzoru šestnáctileté Švédky Grety Thunbergové.

Hlavní město Praha připravuje Akční plán pro udržitelnou energii a klima. Dokument má metropoli ukázat cestu a navrhnout konkrétní opatření, pomocí kterých bude Praha schopna plnit své závazky v podobě snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent do roku 2030. Informuje o tom pražský magistrát.

Skupina rodičů se rozhodla uskutečnit v Praze protestní pochod s názvem “Rodiče za klima – pochod pro budoucnost dětí!“ v neděli 12. května. Rodiče s dětmi a dalšími účastníky a účastnicemi vyrazí ve 14 hodin z náměstí Václava Havla a půjdou přes Újezd na Klárov. Chtějí tak upozornit na klimatické změny a nečinnost českých politiků a velkých společností. Rodiče jim chtějí předat pět požadavků, mezi které patří například vyhlášení klimatické nouze, okamžité snižování emisí CO² a spravedlivý přechod k udržitelnému způsobu života.

S ledovci je tak trochu potíž. Dokud v důsledku globálního oteplování ztenčují svůj objem, tají a lámou se, máme o příčinných vztazích jasno. Jenže jak interpretovat to, když si jeden z nejostřeji sledovaných grónských ledovců, Jakobshavn, začne přirůstat a po tři po sobě následující léta vesele roste? Neobvyklý úkaz vysvětluje ScienceAlert.

Klimatická změna byla dlouhé roky téma, o němž se informovalo poměrně obtížně. Sice má obrovský význam, ale lidi prostě obtěžovalo se jím zabývat. V posledním půlroce se tématu chopili studenti a zviditelnili ho bezprecedentním způsobem: stávkou za ochranu klimatu, do které se v České republice zapojily tisíce lidí a která vyvolala společenskou pozornost.

Ale popularizace složitého problému s sebou nese jednak zjednodušení, jednak spoustu nových otázek. Jak ukázala dubnová debata tří stávkujících studentů a tří českých vědců v Paralelní Polis, mezi studenty a vědci je obrovský rozdíl v perspektivě.

Lidstvo by už nemělo své úspěchy posuzovat podle křivky ekonomického růstu, ale podle vývoje emisí skleníkových plynů. Ty stále stoupají a proti "klimatickému zhroucení" se v podstatě nijak nebojuje. V britském parlamentu to včera prohlásila 16letá Švédka Greta Thunbergová, která je hlavní tváří globálního mládežnického hnutí za tvrdší ekologickou politiku. Zdaleka neděláme dost, řekl v reakci britský ministr životního prostředí Michael Gove.

Nápad zdanit produkci emisí oxidu uhličitého a bojovat tak proti znečištění ovzduší a klimatickým změnám je tu s námi už dobře dvacet let. V současnosti toto schéma využívá přes čtyřicet různých vlád světa a jiné země, například členské státy EU, mají své vlastní plošné variace uhlíkové daně. Otázka zní, jak opatření funguje v praxi. A podle New York Times nás výsledky úplně nepotěší.

Policie v britské metropoli zatkla skoro 300 účastníků akcí ekologických aktivistů, kteří od pondělka narušují londýnskou dopravu ve snaze přinutit vládu ke krokům namířeným proti klimatickým změnám. Manifestace pokračují na mostě Waterloo Bridge, křižovatce Oxford Circus, ve Westminsteru a u Hyde Parku, ačkoli na prvních třech jmenovaných místech už byly zakázány. Organizátoři včera rozšířili akce i na železniční dopravu, když dva aktivisté vylezli na soupravu příměstského vlaku ve stanici Canary Wharf.

Co můžeme každý udělat proti klimatické změně? Britský novinář a spisovatel George Monbiot má poměrně jasnou odpověď. Mikrospotřebitelské změny chování jsou podle něho kraviny. „První věc: přestaňte jíst maso a přejděte na rostlinnou stravu. To může být velká změna, protože živočišné zemědělství má obrovský dopad na životní prostředí. Druhá věc: přestaňte létat,“ uzavírá Monbiot seznam smysluplných spotřebitelských rozhodnutí.

Už za deset let se mohou v životním prostředí spustit nenapravitelné řetězové reakce, které povedou k zániku naší civilizace. Je proto nutné okamžitě jednat a chovat se, jako by nám hořel dům. V projevu k europoslancům z výboru Evropského parlamentu (EP) pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) to včera řekla šestnáctiletá švédská studentka Greta Thunbergová, jejíž školní stávky za důslednější ekologickou politiku v posledních měsících přerostly v celosvětové hnutí. Do Štrasburku Thunbergová přijela vlakem.

Tisíce mladých lidí v desítkách zemí se včera opět zapojily do pravidelných manifestací na podporu tvrdšího boje proti klimatickým změnám. Shromáždění inspirovaná pátečními "školními stávkami" Švédky Grety Thunbergové se konala po celé Evropě, ale také například v indickém hlavním městě Dillí. Ve čtvrtek vyjádřily mládežnickým aktivistům podporu tisíce vědců prostřednictvím článku v časopise Science.

Zástupci hnutí Fridays For Future, v jehož rámci pravidelně stávkují žáci a studenti za důslednější boj proti klimatickým změnám, chtějí, aby Německo do roku 2030 přestalo používat uhelnou energii a o pět let později čerpalo veškerou energii jen z obnovitelných zdrojů. Své požadavky na spolkovou vládu včera zástupci hnutí představili v Berlíně.

Voda v půdě nebyla ani přes srážkově nadprůměrné prosinec a leden doplněna. V horských řekách je díky sněhu vody dost, ve zbytku území je jí okolo poloviny dlouhodobého průměru. Informoval o tom ředitel pro hydrologii z Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka. Pravděpodobnost, že Česko opět zasáhne sucho, je podle něj velká, zatím však není možné určit, v jaké míře. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy byly první měsíce pro zemědělce ohledně vláhy obecně lepší než loni, ale například v Polabí proti zbytku republiky horší.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) by byl rád, kdyby v Česku takzvaná uhelná komise vznikla do poloviny letošního roku. To je podle něj nejbližší možný termín. Řekl to na dnešním jednání sněmovního výboru pro životní prostředí. V ideálním případě by se komise měla stát poradním orgánem vlády tak, jako to je v Německu, uvedl.

Brněnské kulturní organizace vyzvaly vedení města k vyhlášení stavu klimatické nouze. Samospráva by podle jejich výzvy měla zpracovat ucelenou koncepci a hledat cesty ke snížení emisí skleníkových plynů. Divadla, galerie a další instituce chtějí jít lidem v ekologickém chování příkladem.

Do české krajiny a měst by se mělo vysázet deset milionů stromů. Ty by měly pomoci zmírnit dopady stále intenzivnějšího sucha, půdní eroze, ztráty povrchových i podzemních vod nebo přehřívání měst. V plánu to má ministerstvo životního prostředí spolu s Nadací Partnerství a dalšími třemi desítkami organizací.

Studenti budou dále pokračovat ve stávce za klima. Čeští politici reagovali na studentské hnutí za ochranu klimatu obecnými proklamacemi a nezájmem. Premiér Andrej Babiš na jednání představitelů států Evropské unie dokonce vystoupil proti bezemisní Evropě do roku 2050. „Žádali jsme záruku řešení klimatické krize. Dostalo se nám výsměchu a ignorace,“ uvedli studenti a studentky na včerejší tiskové konferenci hnutí Fridays For Future.

Eiffelova věž, mrakodrapy v Hongkongu či londýnský Buckinghamský palác dnes zhasly svá osvětlení, aby se stejně jako tisíce dalších budov po světě připojily k Hodině Země. Během ní se ve snaze upozornit na klimatické změny a potřebu šetřit energií ve 20:30 místního času zhasínají osvětlení významných památek a dalších staveb.

V sobotu 30. března od 20.30 do 21.30 hodin zhasnou v rámci projektu Hodina Země 2019 světla na mnoha místech ve světě. Lidé tak dají symbolicky najevo, že vnímají, jak se mění klima Země a že jim záleží na tom, v jakém světě budeme žít. V Praze na hodinu zhasne osvětlení Vyšehradu, Vítkova a Petřína. Informuje o tom pražský magistrát.

Onemocnění, jejichž přenašečem jsou komáři, se mohou kvůli klimatickým změnám do roku 2080 objevit i v Evropě a Severní Americe. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil časopis PLOS Neglected Tropical Diseases, podle níž nemocem, jako je virus zika, horečka dengue nebo žlutá zimnice, bude nově čelit další miliarda lidí.

Česká republika by měla zvýšit výrobu energie z obnovitelných zdrojů (OZE) minimálně na 24 procent, měla by stanovit povinnost obnovovat lesy, regulovat počty přemnožené zvěře a více přispívat na pomoc rozvojovým zemím, které zasáhla klimatická změna. Ve společné tiskové zprávě to uvedly ekologické organizace Hnutí Duha a Zelený kruh a České fórum pro rozvojovou spolupráci (FoRS), které své návrhy poslaly poslancům jako podklady pro středeční schůzi Sněmovny, jejímž jedním tématem bude ochrana klimatu. Ekologické organizace už delší dobu doporučují také vyšší daně z uhlí, splnění limitů pro uhelné elektrárny a nerozšiřování těžby na velkolomu Bílina.

Přechod k obnovitelným zdrojům energie, čistá mobilita, oběhové hospodářství nebo zvýšení přínosu energetické účinnosti. Takové jsou podle evropské dlouhodobé strategie cesty k nízkouhlíkovému hospodářství. Vyplývá to z podkladů sněmovního výboru pro životní prostředí, které má ČTK k dispozici. Strategii dnes představil v Praze poslancům a senátorům generální ředitel pro oblast klimatu Evropské komise (EK) Raffaele Mauro Petriccione.

Od podpisu pařížské klimatické dohody v roce 2015 vydalo pět největších nadnárodních společností ropného a plynárenského průmyslu miliardu dolarů (22,53 miliardy Kč) na lobbing, přičemž "v naprosté většině v rozporu" s cíli této dohody. Uvedla to studie společnosti InfluenceMap, o níž informoval zpravodajský server Channel News Asia. Shell a Chevron tyto závěry odmítly.

Jestli jsou v něčem statistici pojišťoven dobří, tak v počtech a odhadech pravděpodobnosti. Proto nepřekvapí jejich reakce na události z let posledních: více požárů, povodní, ničivého sucha je stálo už tolik, že teď chtějí zvýšit cenu za pojištění. O hodně. Globální trend zvyšování cen by ale mohl efektivně vyřadit nižší a střední ekonomickou třídu ze systému pojištění. Píše o tom Guardian.

Tento článek slouží jako rozcestník na komentáře, které se nějak týkají studentské klimatické stávky. Článek je průběžně aktualizován.

Cíle Evropské komise, aby Evropská unie k roku 2050 dosáhla nulových čistých emisí skleníkových plynů, nedosáhnou všechny státy. V pořadu Otázky Václava Moravce České televize to včera řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Evropa je podle něj lídrem v opatřeních proti znečištění ovzduší, má ale pouze zhruba decetiprocentní podíl na celosvětových emisích skleníkových plynů.

Česká republika bude schopna snížit emise skleníkových plynů minimálně o 45 procent do roku 2030 a emise o 80 procent v roce 2050. S předstihem plní své závazky vyplívající z klimaticko-energetického balíčku EU i z Pařížské dohody. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) to uvedl v reakci na dnešní studentskou stávku. Středoškoláci protestovali proti ignorování změn klimatu s cílem přimět politiky, aby důsledněji chránili klima a snižovali emise. Akce byla součástí celosvětové kampaně hnutí Friday for Future, které po vzoru šestnáctileté Švédky Grety Thunbergové každý pátek pořádá studentské stávky po celém světě.

Tisíce studentů se dnes v Praze, Liberci, Plzni, Českých Budějovicích, Karlových Varech, Rakovníku nebo Pelhřimově připojily k celosvětové protestní akci, která má za cíl přimět politiky důsledněji chránit klima a snižovat emise. Namísto školy se středoškoláci v Praze vydali na Malostranské náměstí, kde zopakovali své požadavky a poté se vydali na průvod centrem metropole. Projdou kolem úřadu vlády a před polednem se vrátí zpět na náměstí. Následovat budou projevy studentů a jejich hostů z řad vědců a akademiků. "Stávky studentů" se dnes účastní mladí lidé z víc než stovky zemí světa v rámci iniciativy Friday for future, při níž studenti od loňského září protestují po vzoru šestnáctileté Švédky Grety Thunbergové.