Klimatický summit v Paříži 2015

Ochlazování domovů v Plzni pomůže nově vyhlášený grantový program. Má zvýšit počty zelených střech, jež omezují přehřívání, zlepšují mikroklima bytů a zadržují deště. Už tento měsíc mohou peníze získat obyvatelé i další vlastníci budov v Plzni. V častějších vlnách veder a přívalových srážek jsou zelené střechy nástrojem, jak zvýšit odolnost města k dopadům klimatické změny, řekl ČTK náměstek primátora Aleš Tolar (STAN).

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zavádí inovovaný systém varování před nebezpečím závažných požárů vegetace. Jeho cílem je včas upozornit na situace, kdy mohou vzniknout požáry, které se rychle šíří a mají potenciálně významné dopady na obyvatele, majetek, infrastrukturu i přírodní prostředí. Na rozdíl od běžného hodnocení požárního nebezpečí nový systém nesleduje pouze aktuální počasí, ale kombinuje několik faktorů, které ovlivňují vznik a následné chování požárů v krajině.

Žádný pramen, žádná řeka, žádné jezero a čím dál vyšší počet návštěvníků. To je dilema, které řeší stejnojmenná chata na francouzském horském vrcholku Parmelan, který se tyčí nad městem Annecy v savojských Alpách. Nádobí se tu myje v dešťové vodě a kvůli globálnímu oteplování se musí šetřit s každým litrem, napsala agentura AFP.

Současná vedra nesnášejí zemědělské plodiny na polích či trvalé kultury dobře, kdyby přišly až později v červenci či v srpnu, napáchaly by méně škody než teď. Navíc jak ukazuje web Vlny veder, extrémní teploty se kumulují několikátým dnem do jevu nazývaného horká vlna. Rostliny podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe takové teploty přežijí, ale musejí tomu věnovat značné úsilí, což se projeví na kvalitě i kvantitě produkce. U mnohých plodin lze očekávat zásadní propad, řekl ČTK.

Třináct členských zemí Evropské unie v čele s Českou republikou naléhá na Evropskou komisi (EK), aby nejméně o tři roky odložila klíčová ustanovení nové normy o snižování emisí metanu. Státy to zdůvodňují obavami o energetickou bezpečnost Evropy v době geopolitické nestability. Český návrh byl předmětem diskuse na jednání unijních ministrů energetiky, které se koná v Lucemburku. Při debatě dokument podpořilo i Německo, které má největší trh se zemním plynem v Evropě. Česko zastupuje ministr průmyslu Karel Havlíček.

Pražská zvířecí záchranka vyzývá obyvatele celé ČR. Všude tam, kde zvířatům není dostupný zdroj vody, umístěte prosím misku s vodou. Alespoň na tento víkend!

Zoologické zahrady v Ústeckém kraji instalují v areálech mlžítka pro návštěvníky. Zvířata ochlazují vodou, některá dostávají zmrzliny. Do zooparku v Chomutově dovážejí led z nedalekého zimního stadionu, zjistila od zástupců institucí ČTK.

Vysoké teploty o víkendu očekávají ve Zlínském kraji pořadatelé různých akcí, pro návštěvníky se snaží zajistit například mlžné brány nebo pítka. Akce se uskuteční, například v centru krajského města bude festival Zlín žije. Výstaviště Kroměříž však kvůli očekávaným vysokým teplotám zrušilo akci Největší zábava na Moravě. Záchranná služba ani zlínská nemocnice zatím zvýšený počet pacientů kvůli vedru neevidují, zjistila ČTK. Tropické teploty zvládají bez problémů i zvířata ve zlínské zoo. Teploty se o víkendu v kraji mohou pohybovat až kolem 38 stupňů Celsia.

Na vývoji nových polymerních materiálů, schopných zachycovat oxid uhličitý a využívat ho jako surovinu pro výrobu nových, technologicky atraktivních materiálů, pracují vědci z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR (ÚMCH AV ČR) spolu s vědci z francouzské univerzity INSA Lyon.

České lesy letos trápí dlouhodobé sucho a letos v červnu také několik dnů trvající horko, odborníci hovoří o vodním stresu. Na některých místech republiky byly letos podmínky tak nepříznivé, že stromy ani nezačaly vytvářet novou dřevní hmotu, mnohde klesá vitalita stromů a v současných podmínkách není vyloučené ani odumírání lesů, řekl ČTK vedoucí sítě DendroNetwork Jan Krejza z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe. Lesy zabírají třetinu území Česka.

Česká republika nesouhlasí s návrhem na podobu emisního cíle pro rok 2035, který po tomto roce fakticky zakazuje spalovací motory. Na jednání v Lucemburku to zopakoval český vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek (za Motoristy). V tuto chvíli je podle něj nejdůležitější stanovit dobrý cíl pro rok 2030. Bez výrazných změn tohoto cíle, včetně větší flexibility, hrozí evropskému automobilovému průmyslu pokuty v řádu mnoha miliard eur, dodal Turek.

Současné vlny veder a nedostatek srážek tvrdě zasahují českou přírodu i městskou zeleň. Opět otevírají debatu, jak zadržet vodu v krajině. Zatímco se často mluví o nákladných stavbách nových vodních nádrží nebo se přistupuje k lokálním omezením napouštění bazénů a zalévání zahrad, Český svaz ochránců přírody (ČSOP) upozorňuje na mnohem jednodušší a levnější řešení: změnu přístupu k sekání trávy. Krátce sečený trávník totiž v horkých dnech rychle vysychá, mění se ve žluté pouště bez života a problém se suchem tak prokazatelně dále zhoršuje.

Vedro. O každoročním překonávání teplotních rekordů se dozvídáme pravidelně ze zpráv. O tom, co je vhodné dělat pro přežití vln veder s co nejmenšími následky, se ale příliš nemluví. Připravenost se skládá z řady drobných každodenních činností – jen je musíme zavčas promyslet a nachystat se. K tomu přispěje především kvalitní osvěta. Právě proto nyní startuje nový projekt Nadace Partnerství.

Zhruba polovina Čechů při investicích zohledňuje, zda jejich peníze míří i do ekologicky šetrných a společensky odpovědných firem. Zároveň ale nechtějí, aby důraz na udržitelnost vedl ke snížení výnosu investic. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research pro Raiffeisenbank, jehož výsledky má ČTK k dispozici.

V Česku by podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) měly vzniknout další vodárenské nádrže, nynější kapacity v budoucnu nebudou stačit. Nejblíž výstavbě jsou Nové Heřminovy na Bruntálsku, Vlachovice na Zlínsku a Kryry na Lounsku.

Změna systému emisních povolenek EU ETS je nejrychlejší způsob, jak pomoci nejen českému, ale i evropskému průmyslu, řekl premiér Andrej Babiš. Po sečtení všech dopadů na český průmysl podle něj vychází čistý negativní dopad 55 miliard korun ročně. Premiér to řekl novinářům před druhým dnem jednání unijních prezidentů a premiérů v Bruselu.

Už je to tady. Rozpálené silnice a dálnice. Rozehřátý vzduch nad kolejemi. Jak se na cestování během letních veder připravit? Jak poznat klimatizovaný vagon? Zvolit raději noční spoj? Část oslovených českých dopravců popisuje letní provoz svých vozů.

Přístup ke stínu, vodě, chladnému zázemí. To jsou nejzásadnější věci, které pomáhají chovaným zvířatům zvládat letní horka, shodují se zoologické zahrady napříč Českem. Pomocí mlžítek zpříjemňují pobyt některé zoo i svým návštěvníkům.

Stínový Národní plán na obnovu přírody chystá asociace environmentálních organizací Zelený kruh spolu s dalšími nevládními organizacemi. Cílem plánu je prostřednictvím 40 konkrétních kroků zajistit, že česká krajina bude v horkém počasí nadcházejících let poskytovat stín a ochlazení. Ekologové jsou přesvědčeni, že státní Národní plán na obnovu přírody, který má Česko předložit Evropské komisi do 1. září, tyto ambice z velké části ztratil. Stínový plán představí nevládní organizace veřejnosti letos v průběhu září.

Rozsáhlé oblasti korálových útesů po celém světě by mohly být vůči dopadům klimatických změn odolnější, než se dosud předpokládalo, informovala agentura AFP. Vyplývá to z nové studie, kterou na konferenci Náš oceán (Our Ocean) v keňské Mombase představily Společnost pro ochranu divoké přírody (WCS) a australská Macquarieská univerzita.

Téměř všechny děti na světě v současnosti čelí některému z osmi rizikových klimatických jevů, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Z celkového počtu 2,4 miliardy dětí na světě jich je hrozbám jako jsou sucho, vedra či záplavy přímo vystaveno 2,3 miliardy, z toho téměř polovina nejméně třem najednou.

Nejsou to klasické hurikány, ale v mnohém se jim podobají. Takzvané medikány vznikají nad Středozemním mořem a přinášejí prudké větry, přívalové deště i rozsáhlé záplavy. Přestože se objevují jen několikrát do roka, jejich ničivý potenciál roste spolu s oteplováním moří a vědci jim věnují stále větší pozornost.

Američtí vědci dnes oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.

Úprava připravovaného systému emisních povolenek, kterou v noci na dnešek schválili zástupci členských států EU a Evropského parlamentu, nezabrání zdražování energií a pohonných hmot. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) tak jde spíše jen o kosmetické změny, vládní koalice proto žádá zrušení povolenek. Analytici upozornili, že průměrná domácnost si za energie a paliva připlatí tisíce korun ročně, revize by však podle nich měla zabránit extrémním cenovým výkyvům.

Na Slovensku letos začala sklizeň rekordně brzy. Důvodem je vývoj počasí a výrazné sucho, které urychlilo dozrávání obilí. V tiskové zprávě o tom informovala Slovenská zemědělská a potravinářská komora (SPPK).

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlament se v noci na dnešek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného CO2, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability.

Nadcházející revize systému emisních povolenek ETS 1 prodlouží bezplatné přidělování emisních povolenek pro průmyslové podniky výměnou za investice v Evropské unii. Uvádí to dokument Evropské komise (EK), do kterého nahlédla agentura Reuters. Eurokomisaři měli vést o změnách systému debatu právě na dnešním pravidelném zasedání EK, žádné detaily z diskuse ale zatím nebyly zveřejněny. Komise by měla revizi představit 15. července.

Květen 2026 byl celosvětově druhým nejteplejším květnem od začátku měření. Zvlášť výrazné teplotní odchylky zaznamenaly oceány, kde teplota mořské vody dosahovala rekordních hodnot, a také Evropa, kam přišla neobvykle časná a silná vlna veder. Informovala o tom dnes tom meteorologická služba Evropské unie Copernicus.

Přední evropské letecké společnosti vyzvaly Evropskou komisi (EK), aby nezahrnovala lety mimo Evropskou unii do systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). Varovaly, že takový krok by vedl k růstu cen letenek. Informovala o tom agentura Reuters. Odvolává se přitom na dopis, k němuž získala přístup.

Veterináři podobně jako v předchozích letech také během letošních teplých měsíců omezí silniční přepravu zvířat z ČR. Nepovolená bude přeprava zvířat nad osm hodin, pokud v daném čase v místě odjezdu, na trase a nebo v místě dojezdu budou předpokládané venkovní teploty vyšší než 30 stupňů Celsia. Na dotaz ČTK to uvedla Státní veterinární správa (SVS).

V Krči vyrostla dosud největší komunitní zahrada v Praze. Na rozloze asi pěti hektarů je tu místo nejen pro záhony nebo posezení s ohništěm, ale i pro včely a koně. Za vznikem zahrady stojí společensky prospěšný podnik Kokoza. Zahradu blíže popsala jeho zakladatelka Lucie Lankašová.

Pozměňovací návrh, který má zvýšit minimální vzdálenost větrných elektráren od obydlených oblastí z 500 na 900 metrů, nebude poslanec Filip Turek (za Motoristy) pravděpodobně dál prosazovat. Turek, který je zároveň vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal, to dnes řekl na CNN Prima News. Uvedl, že Evropská komise vládu upozornila, že přijetí návrhu by mohlo ohrozit plnění závazků České republiky a zkomplikovat jí přístup k evropským penězům.

Vláda ze seznamu 94 akceleračních zón pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren škrtne nejméně tři, o jejichž vyřazení požádala armáda. Další možné škrty by mohly vzejít při vypořádání skončeného připomínkového řízení. V pořadu Za pět minut dvanáct to uvedl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).

Čím dál častější extrémní počasí a teploty jsou jedním z příznaků pokračující klimatické krize. Důsledky zhoršující se klimatické situace dopadají nejen na lidské životy, ale ohrožují i hospodářská zvířata, která jsou běžně považována za postradatelná.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyčlenilo 300 milionů korun na projekty, které mají pomoci českým regionům lépe nakládat s dešťovou vodou, realizovat adaptační opatření a posílit ochranu před přírodními riziky jako třeba sesuvy půdy. Peníze půjdou z Operačního programu životního prostředí (OPŽP) a Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP). Ministerstvo to sdělilo v tiskové zprávě. Příjem žádostí spustí 17. června a ukončení předpokládá k 17. prosinci.

Vyvracet mýty a dezinformace o obnovitelných zdrojích energie (OZE) chce iniciativa Nová energie Česka, kterou založil Svaz moderní energetiky (SME). Jeho cílem je prostřednictvím nové iniciativy posílit veřejnou debatu o roli obnovitelných zdrojů v ČR, energetické bezpečnosti a moderní energetice obecně.

Jsou nápady, které jednou zazáří a zmizí. Už o nich nikdy znovu neuslyšíte. A pak jsou takové, které se vrací ve vlnách, a vlastně se jich už nikdy úplně nezbavíme. Idea o „přisypávání železa do oceánů“ je jasně z té druhé kategorie. Proč? Nabízí ekologickou iluzi a velmi přímočaře zázračné řešení jednoho globálního problému.

Česká republika je v přepočtu na obyvatele jednou z nejvíce zatížených zemí v unijním systému emisních povolenek ETS, uvádí studie polského think-tanku Warsaw Enterprise Institute (WEI). Česko podle ní vyprodukuje 47 milionů tun emisí z elektráren a průmyslových podniků, přičemž negativní dopad systému ETS na český hrubý domácí produkt (HDP) institut odhaduje na 2,7 až 4,2 miliardy eur ročně (65,3 až 101,6 miliardy Kč).

Liberecký kraj uspěl s připomínkami k návrhu tzv. akceleračních zón pro rychlejší výstavbu větrných elektráren, který představilo v polovině dubna ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Na území kraje počítal návrh s pěti lokalitami pro výstavbu větrných elektráren v Ralsku a na Semilsku, vytipovány byly bez konzultace s obcemi, kterých se to přímo týká. Kraj teď dostal informaci o vypořádání námitek, MMR počítá s vypuštěním všech lokalit, řekl novinářům náměstek hejtmana Jiří Klápště (Spolu).

Británie omezí emise skleníkových plynů do konce příštího desetiletí o 87 procent proti hodnotám z roku 1990. Vyplývá to z plánu zveřejněného britským ministerstvem energetiky, podle něhož pokračující přechod na obnovitelné zdroje energie vytvoří stovky tisíc pracovních míst a ušetří domácnostem až tisíce liber ročně.

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niňo je letos od června do srpna 80 procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí. Ve své pravidelné prognóze to dnes uvedla Světová meteorologická organizace (WMO), podle níž většina předpovědních modelů predikuje, že El Niňo může mít letos mírný, ale i silný dopad.

Kvůli nejednotnému systému měření dopadů nelze spolehlivě posoudit přínos dotací ministerstva životního prostředí na lepší hospodaření se srážkovou vodou. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad. Kontroloval peníze na opatření, jež mají pomoci přizpůsobit se změně klimatu při hospodaření se srážkovými vodami. Kontrola se týkala let 2022 až 2024, tedy období bývalé vlády Petra Fialy (ODS). Kontroloři zamířili na ministerstvo životního prostředí, do Státního fondu životního prostředí a k sedmi vybraným příjemcům dotací. Ministerstvo se závěry nesouhlasí. Argumentuje mimo jiné nutností řídit se pravidly EU.

Klimatická krize není jen otázkou životního prostředí, ale stále častěji také zdraví, bezpečí a kvality života lidí. Právě na propojení klimatu a lidských práv upozorní letošní Týden pro klima, který odstartuje v pondělí 1. června zahajovací akcí Klima a lidská práva: Jak rozběhnout spravedlnost? v pražském Skautském institutu Rybárna na Kampě. Za iniciativou stojí Klimatická koalice, Evropský klimatický pakt, Amnesty International ČR a Člověk v tísni.

Kdysi majestátní dub je dnes prakticky mrtvý. Po opakovaných vlnách veder zastavil své životní funkce, aby šetřil vodu, a v jednom z francouzských lesů pomalu hyne. Jde o jeden z mnoha stromů v evropských lesích, které volí drastické a často smrtelné metody přežití tváří v tvář zhoršujícím se vlnám veder a sucha souvisejících se změnou klimatu, napsala agentura AFP.

Česká republika získala další spojence ve svém úsilí ochránit těžký průmysl před náklady spojenými s emisemi uhlíku. České snahy podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka podpořilo nově i Maďarsko, Itálie a Rakousko. Tři země se tak připojily k dalším pěti státům, které společně s Českem v takzvaném non-paperu vyzvaly například k zachování současné úrovně bezplatného přidělování povolenek umožňujících průmyslovým podnikům vypouštět emise v rámci systému EU ETS.

Skoro čtyři stovky polských hasičů bojují lesním požárem v okolí Varšavy. Kvůli ohni, který se rozšířil na desítky hektarů, úřady rozhodly o evakuaci dvou vesnic, jejichž obyvatele policie převáží do školy v jiné obci, informovala polská média.

Šest členských států EU, včetně České republiky, vyzvalo Evropskou unii, aby ochránila jejich těžký průmysl před náklady spojenými s emisemi uhlíku. Klimatická politika podle nich musí odrážet novou realitu, zejména současné geopolitické krize a mimořádně vysoké ceny energií. V takzvaném non-paperu, do kterého nahlédla ČTK, země vyzývají například k zachování současné úrovně bezplatného přidělování povolenek umožňujících průmyslovým podnikům vypouštět emise v rámci systému EU ETS.

Jak ukazují uplynulé dny, vlny veder mohou nastat i během měsíců školního roku. Nepříjemné horko ztěžuje schopnost soustředění a učení se. Vlna veder poznamenala například chod škol v Česku na začátku září 2024. Některé školy tehdy kvůli ní i zkracovaly výuku. Co mohou školy pro své studenty udělat, když tropické dny přijdou? A jak se na rostoucí letní teploty školy v Česku připravují?

Vědci porovnají vhodnost zásahů do krajiny a způsob, jak přispějí k lepšímu hospodaření s vodou. Na tvorbě konceptu hodnocení takzvaných ekosystémových služeb nyní pracují vědci z několika českých institucí. Podle Jiřího Schneidera z Mendelovy univerzity je třeba vědět, které prostředky a kde jsou vhodné a které přispívají k řešení problémů s vysychající krajinou. Ta je hrozbou jak při nedostatku srážek, tak při jejich nadbytku.

Česko by mělo v boji s požáry investovat do kvalitní detekce a efektivnějších zásahů pomocí letecké techniky, namísto drahých preventivních opatření, řekl ČTK Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity, který se zaměřuje na ekologii a pěstování lesů ve zvláště chráněných územích a jejich biodiverzitu. Inspiraci by podle něj měl stát hledat především v jižní Evropě, kde k požárům dochází častěji. Požáry se tam podle Svobody berou jako přirozená součást přírody, pokud nepřesáhnou hranici alespoň 500 hektarů.