Klimatický summit v Paříži 2015

Letošní červen na jihu Čech byl srážkově silně až mimořádně nadnormální. Vyplývá to ze statistických údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Letošní červen v Jihočeském kraji tak byl na srážky výrazně bohatší než v předchozích dvou letech.

Nalézt ve městě v létě stinné místo, které by nabízelo chládek a odpočinek, nebývá jednoduché. Město Vídeň chtělo právě taková místa svým obyvatelům nabídnout. Zřídilo proto v celkem 18 čtvrtích tzv. „cool“ uličky, v nichž jsou instalovány sprchy s vodní mlhou. O příjemné posezení a odpočinek se postarají i židle umístěné ve stínu a dostatek zelených rostlin.

Memorandum o spolupráci na budoucí dekarbonizaci teplárenství, které dnes podepsali zástupci Českého plynárenského svazu (ČPS) a Teplárenského sdružení ČR (TS ČR), má podpořit odklon tepláren od uhlí. Pro splnění zpřísněných emisních limitů mají přejít na čistší formy primární energie včetně zemního plynu. Signatáři memoranda uvedli, že plynárenské i teplárenské společnosti jsou do modernizace připraveny investovat miliardy korun. V Česku je zásobována teplem z tepláren více než třetina obyvatel.

Přibližně šestina ledu už od přelomu milénia zmizela z alpských ledovců v důsledku klimatických změn. Podle agentury DPA to vyplývá to ze zveřejněné studie vědců z Erlangensko-norimberské univerzity v časopise Nature Communications.

Většinová dánská vládní koalice v neděli schválila zavedení daně na emise oxidu uhličitého a skleníkových plynů. Informovala o tom agentura Reuters. Plán emise do roku 2030 zredukovat o 70 procent proti stavu v roce 1990 a být do roku 2050 klimaticky neutrální patří k těm nejambicióznějším na světě.

Vládou jmenovaná uhelná komise bude mít oponenturu. Na tiskové konferenci se představila stínová uhelná komise (SUK), jejímž cílem je podle tvůrců otevírat v diskusi opomíjená témata a dávat prostor nedostatečně reprezentovaným pohledům. Jde o neformální skupinu složenou z vědců, odborníků a občanů z dotčených regionů. S administrativním zázemím stínové uhelné komisi pomáhají kolektivy organizací Limity jsme my, Fridays for Future ČR a Univerzity za klima.

Stoupající trend v atmosférické koncentraci oxidu uhličitého letos pokračuje i přes pokles emisí spojený s opatřeními proti šíření koronaviru. Meteorologická observatoř na sopce Mauna Loa na Havajských ostrovech v květnu opět zaznamenala rekordní podíl tohoto skleníkového plynu v ovzduší, informovaly zahraniční zpravodajské weby.

Příští klimatický summit se uskuteční v první polovině listopadu 2021 ve skotském městě Glasgow. Na twitteru o tom včera informoval britský ministr Alok Sharma, který má organizaci akce na starosti. Vrcholná schůzka se měla v Glasgowe uskutečnit už letos na podzim, kvůli pandemii byla ale v dubnu odložena.

Klimatická změna chystá tropickým lesům nejistou budoucnost. Nová studie publikovaná v časopise Science ukazuje, že i v teplejších podmínkách mohou tropické lesy nadále ukládat velké objemy uhlíku, pokud ovšem současně omezíme produkci skleníkových plynů. Na zmíněné studii se podíleli i tři vědci z České republiky.

Středoškoláci a středoškolačky z hnutí Fridays For Future dnes odstartovali sérii akcí pod názvem Štafeta za klima. Chtějí do veřejného prostoru opět vnést problematiku změn klimatu, která byla v posledních měsících opomíjená kvůli pandemii koronaviru. Touto štafetou chějí zdůraznit nejpalčivější problémy, se kterými se Česká republika v souvislosti s klimatem potýká.

Česká odnož hnutí Extinction Rebellion se snaží nově natočeným videem vysvětlit klimatickou krizi v kostce. "Video vznikalo tři měsíce. Chtěl jsem vytvořit video, po jehož shlédnutí bude mít člověk chuť zachránit planetu," říká autor snímku Šimon Pešta.

Za padesát let ode dneška by se jedna miliarda obyvatel planety Země, ale možná také 3 miliardy nebo dokonce více lidí, mělo pravidelně potýkat s teplotami srovnatelnými s dnešní Saharou. Alespoň tak to v hrubých obrysech naznačuje studie zveřejněná v žurnálu PNAS, ze které pak v až nepatřičně katastrofickém duchu čerpají velké zpravodajské domy. Skutečně? Jisté pochybnosti o tom vyjadřuje Conversation.

Od května do října spásá trávu na severní části Dunajského ostrova ve Vídni sedmdesátičlenné stádo ovcí. Starají se o plochu o rozloze 73 000 m2. Podobně tomu bylo již minulý rok. Nyní jsou po zimní přestávce zpět, a to v ještě větším množství než loni. Informuje o tom Zahraniční kancelář města Vídně.

Do druhého ročníku soutěže o nejlepší projekty na zvládání dopadů klimatické změny Adapterra Awards se přihlásilo 78 projektů. Mezi přihláškami se potkávají městské a komerční projekty, ale i chytrá řešení na rodinných domech a v krajině. Všechny se snaží inspirativně vypořádat s výkyvy klimatu, které se dnes nejčastěji projevují suchem, horkem nebo přívalovými dešti.

Praha začne pro splachování komunikací a zvlhčování vzduchu využívat průsakovou vodu ze své kolektorové sítě. Počítá se s tím v letních měsících v centru města. První čerpací zařízení napojené na podzemní rezervoár na průsakovou vodu vzniklo pod Uhelným trhem. Naplnění jedné cisterny o objemu 8m3 trvá 15 min.

Problematika městských tepelných ostrovů není novým fenoménem. S rozrůstající se plošnou zástavbou měst ale získává rychle na významu. V boji proti náročnému a zdraví ohrožujícímu horku se Vídeň rozhodla pro celkovou revitalizaci Esterházyho parku, v kterém vybuduje i tzv. cooling park, tedy chladicí park, který dokáže své okolí ochladit až o šest stupňů Celsia.

Led na severním pólu do roku 2050 během některých letních sezón roztaje, nezabrání tomu ani splnění ctižádostivých cílů ke snížení emisí oxidu uhličitého. Uvádí to podle agentury DPA studie vedená výzkumníkem Dirkem Notzem z Hamburské univerzity.

Skupiny mládeže sdružené v hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost) v pátek uspořádaly celosvětovou virtuální demonstraci, v níž světové lídry vyzývali, aby konali proti globálnímu oteplování. Dlouho plánovaný protest se přesunul do internetového prostředí kvůli vládním omezením shromažďování v důsledku koronavirové pandemie, informovala agentura Reuters.

Hnutí Fridays For Future dnes místo plánované celosvětové stávky pořádá živý livestream. Po 24 hodin bude probíhat živé vysílání, v němž školáci sdílejí své příběhy, jak klimatická krize ovlivňuje život kolem nich a jakou změnu by chtěli za svého života vidět.

Loňský rok byl potvrzen jako nejteplejší rok v Evropě v historii měření. Ve své nové zprávě o stavu klimatu v roce 2019 to uvedla evropská služba Copernicus, která monitoruje změny klimatu a vydává o nich pravidelné zprávy.

Stále více evropských vlád a velkých firem podporuje myšlenku, aby oživení evropské ekonomiky po koronavirové krizi vycházelo z klimatického plánu Evropské komise (EK). K výzvě, aby chystané masivní investice byly v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, se už připojilo 17 zemí včetně Slovenska. EK tvrdí, že navzdory tlaku z některých odvětví nehodlá tempo přechodu k ekologicky šetrnému hospodářství zpomalit.

Obnovitelné zdroje energie, elektrické spotřebiče i chytré domácnosti, nastavené na nejvyšší stupeň energetické efektivity, elektromobily nahrazující osobní auta na fosilní paliva. Nic z toho nedokáže srovnat neviditelnou emisní stopu, kterou Velká Británie nechává svou poptávkou a dovozem „v zámoří“. Proč by na tom mělo záležet? O tom píše Independent.

Využití vodíkových technologií a zeleného vodíku z obnovitelných zdrojů může do roku 2050 snížit světové emise CO2 o jednu třetinu. Náklady na výrobu vodíku elektrolýzou vody v posledních pěti letech klesly o 40 procent a s dalším technologickým rozvojem a rozšiřováním výroby budou dále klesat. Prvním státem, který vypracoval národní vodíkový program, v němž tento plyn figuruje jako strategický nosič energie, bylo Japonsko. Česko připravuje využití vodíku v autech a chystá otevření prvních čerpacích stanic. Vyplývá to ze zprávy Hydrogen Economy Outlook, vypracované analytiky z Bloomberg NEF.

Je v tom kus očekávání a zklamání. Karanténa udělala z milionů lidí, kočujících auty z práce a zpět, usedlé obyvatele domácností. Očekávatelné snížení spotřeby energií a produkce emisí, které by se blížilo nízkoemisnímu životnímu stylu, se ale zatím nekoná. Proč? Píše o tom TreeHugger.

Sucho se stalo pravidelným problémem, který ovlivňuje zemědělskou produkci v České republice. Suché jaro se tak trochu očekávalo. Jak se na něj zemědělci připravili?

Vědci z evropské služby Copernicus uvedli, že vrstva ozonu nad Arktidou se rekordně ztenčila, a nad oblastí severního pólu se tak vytvořila neobvyklá ozonová díra. Vyplývá to z tiskové zprávy služby. Vznik ozonových děr nad severním pólem přitom není obvyklý.

Emise kysličníku uhličitého mohou klesnout nejvíce od druhé světové války, neboť současná pandemie koronaviru v podstatě vyřadila z chodu světovou ekonomiku. Vyplývá to z odhadů vědců sdružených ve skupině Global Carbon Project, o nichž minulý pátek informovala agentura Reuters. Pokles je ovšem podle nich spíše dočasný a nepředstavuje potřebnou strukturální změnu pro plnění klimatických cílů.

Permafrost, trvale zamrzlá půda, zvolna taje. A pokud to tímto tempem půjde dál, může kolem roku 2100 polovina permafrostu rozmrznout. Tím by se ale dost razantně zvýšily emise skleníkových plynů, dosud uložených ve zmrzlé půdě. Co s tím? Mohli by pomoci velcí, chlupatí a hlavně těžcí spásači. Píše o tom Eurekalert.org.

Kvůli zastavení letecké dopravy v důsledku pandemie koronaviru bude počasí méně předvídatelné a pozorování klimatu méně přesné. Pro meteorologické modely chybějí data, která za normálních okolností obstarávají senzory na letadlech. S odvoláním na Světovou meteorologickou organizaci (WMO) o tom dnes informovala agentura DPA.

Experimenty s fixováním atmosférického uhlíku v tuhých depozicích dnes patří mezi populární směry bádání a islandský přístup s rychlenou mineralizací oxidu uhličitého se mezi nimi jeví jako velmi slibná cesta. Poslední takový pokus z geotermální elektrárny Hellisheiði ukazuje, jak se dá uhlík zapracovat do čediče. Píše o tom EOS.org.

Opatření zavedená ve snaze zmírnit šíření koronaviru vedla ke zlepšení kvality ovzduší v Evropě. Informovala o tom v pátek Evropská kosmická agentura (ESA), podle které nad evropskými metropolemi a průmyslovými zónami poklesla koncentrace oxidu dusičitého. Látku produkují například auta, továrny či elektrárny.

Navzdory omezením kvůli koronaviru začala v sobotu na Novém Zélandu, na Fidži a v Austrálii již tradiční celosvětová akce Hodina Země, při níž lidé od 20:30 místního času zhasínali na jednu hodinu světla, ať už ve známých budovách, anebo ve svých bytech. Hodinová tma měla upozornit na klimatické změny a potřebu šetřit energií. V Česku se zapojily desítky obcí, potemnila i Praha.

Zítra centrum Prahy potemní. Mezi večerní půl devátou a půl desátou hodinou si lidé zhasnutím světel připomenou význam, jaký pro nás má příznivé životní prostředí. Smyslem akce Hodina Země je poukázat na skutečnost, že klimatické změny nemají zůstat bez pozornosti ani dnes. K lidem míří výzva, aby si stanovili osobní a konkrétní závazek pro snížení svého dopadu na klima.

Nový Bor na Českolipsku se v sobotu připojí k projektu Hodina Země. Celosvětový happening již počtrnácté propojí obce, firmy i jednotlivce, jimž není lhostejná ochrana a budoucnost planety. V Libereckém kraji se vedle jednotlivců připojí spolu Novým Borem také obce jako Hrádek nad Nisou, Svor, Dolní Řasnice nebo Hlavice, zjistila dnes na stránkách projektu.

V soutěži uskutečněných projektů pomáhajících přizpůsobit města, domy a krajinu změnám klimatu je zatím 24 přihlášek, přihlášený je například i takzvaný Plusový dům Chimney v Brně. Organizátoři kvůli koronavirové krizi prodloužili termín možnosti podání přihlášek projektů o měsíc. V tiskové zprávě to včera za pořadatelskou Nadaci Partnerství uvedl David Kopecký. Loni jako nejsympatičtější projekt lidé zvolili Ptačí park Josefovské louky na Náchodsku.

V roce 2015 se datový novinář serveru iRozhlas.cz Jan Cibulka obrátil na soud s žalobou, ve které napadl dosavadní praxi Českého hydrometeorologického ústavu. Ten zájemcům o data ze svých měření informace poskytoval, ale za úplatu. Dnes iRozhlas.cz informuje, že Český hydrometeorologický ústav začal veřejnosti poskytovat informace naměřené na jednotlivých meteorologických stanicích zdarma. Ústav svůj přístup změnil po rozsudku Nejvyššího správního soudu.

Na hodnocení kvality ovzduší ve městech za dobu karantény vyhlášené kvůli koronaviru oproti běžnému stavu je ještě brzy. Data ze stanic zatím žádný vliv karantény na ovzduší neukázala, je potřeba delší časový úsek, řekl včera na dotaz novinářů Jáchym Brzezina z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Za loňského mimořádně teplého léta roztálo v Grónsku rekordních 600 miliard tun ledu. To je dost na to, aby se globální hladina moří a oceánů zvedla během dvou měsíců o 2,2 milimetru. Uvádí to nová odborná zpráva vypracovaná vědci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a Kalifornské univerzity v Irvinu.

Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová a další školou povinní demonstranti z hnutí Fridays for future (Pátky pro budoucnost) se koronaviru navzdory rozhodli vrátit k výuce. Preventivní opatření mnoha světových vlád jim nedovolí shromažďovat se v ulicích ani chodit do škol, budou se proto vzdělávat online pomocí vlastních seminářů, informovala s odvoláním na páteční prohlášení Thunbergové agentura Reuters.

Emise skleníkových plynů vztažené k potravinám tvoří 25 % celoroční globální uhlíkové bilance. Když už se rozhodnete bojovat s klimatickou změnou, je tedy naprosto logické zaměřit svou pozornost na to, co jíte. Vaše volba, vyjádřená peněženkou či obsahem nákupního košíku, totiž může ze zmíněné čtvrtiny odebrat 29-70 %. Až potud je to vcelku jasné.

Komplikace nastanou hned poté, co se rozhodnete onu pro planetu pozitivní změnu učinit. Ne každá strategie výběru potravin má skutečný efekt a často se ve snaze dobrat změny dobereme jen vyšších emisí. Kde nejčastěji chybujeme a jak to napravit? Na to se podívali badatelé z univerzity v Leedsu. Píše o tom například The Conversation.

Češi a Češky se obávají změn klimatu. Podle studie STEM souhlasí 84 procent lidí s tím, že člověkem způsobené klimatické změny ohrožují budoucnost. Devět z deseti občanů také míní, že bez snižování emisí nelze ochránit krajinu před suchem a umíráním lesů. Vyplývá to z informací, které minulý týden zveřejnil STEM. Rozšířená představa Čechů jako klimaskeptiků tak podle STEM přestává být platná.

Každé páté dítě v Británii má noční můry o klimatických změnách, ukázal místní průzkum. Podle ankety také přibližně dvě z pěti dětí nevěří, že se dospělým podaří s klimatickými změnami vypořádat. V průzkumu pro televizní program BBC Newsround odpovídalo podle agentury Reuters 2000 dětí a mladých lidí do 16 let.

Brněnští arboristé ve spolupráci s IT odborníky vyvinuli software AdBiAn, který pomůže vyhodnotit zdravotní stav stromu. Software vytvoří 3D model stromu, na kterém je možné otestovat stabilitu stromu v nejslabších bodech. Model poskytuje informace o odolnosti stromu vůči zlomu a vývratu pod větrným náporem, pomáhá vyhodnotit správnou péči a zvýšit tak jeho životnost. Díky softwaru je možné včas odhalit a odstranit stromy, které jsou pro své okolí nebezpečné. Odborníci nástroj představili na Arboristické konferenci, která proběhla na konci února na České zemědělské univerzitě v Praze.

Uplynulá zima byla v Evropě nejteplejší od počátku měření v roce 1981. Informovali o tom odborníci z evropské služby Copernicus, která monitoruje počasí a klimatické změny. Průměrná teplota během uplynulé meteorologické zimy, která začala 1. prosince a skončila 29. února, překonala dosavadní rekord zimy z přelomu let 2015 a 2016 o téměř 1,4 stupně Celsia.

Mladá švédská aktivistka Greta Thunbergová v pátek opět zkritizovala politiky a média, kteří podle ní ignorují hrozbu klimatických změn. Na demonstraci v Bristolu na jihozápadě Anglie rovněž slíbila, že se nenechá umlčet, informovala agentura Reuters. Podle zpravodajské stanice BBC se na protestní akci sešlo 30.000 lidí.

Celkem 28 firem a institucí se připojí k vedení města Brna ve snaze snížit emise oxidu uhličitého do roku 2030 o 40 procent. Podepsání společného memoranda včera na Festivalu architektury na brněnském výstavišti oznámili zástupci města i zapojených firem. Festival doprovází stavební veletrhy, které v Brně potrvají do soboty.

Rok 2020 se zřejmě zařadí mezi pět nejteplejších roků v dějinách měření a se skoro 50procentní pravděpodobností se v historických tabulkách dostane na první místo. Oznámili to minulý čtvrtek vědci z amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA). Letošní leden byl podle nich teplejší než kterýkoli v amerických záznamech sahajících 140 let do minulosti.

Hlavním tématem veletrhu otevřených dat Open Data Expo bude klimatická krize. Smyslem veletrhu je pomocí technologického rozvoje přispět k ochraně klimatu a životního prostředí. Open Data Expo si zároveň klade za cíl osvětu ve využívání otevřených dat při hledání uhlíkově neutrálních řešení.

Před 15 lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu, na kterém se dohodli zástupci 159 zemí v prosinci 1997 v japonském Kjótu, měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do letošního roku, nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.

Zájemci znovu mohou přihlásit do soutěže uskutečněné projekty pomáhající přizpůsobit města, domy a krajinu změnám klimatu. Minulý týden začal druhý ročník Adapterra Awards, kdy vítězné projekty vybere odborná porota a nejsympatičtější projekt si hlasováním vybere i veřejnost. V tiskové zprávě to za pořadatelskou Nadaci Partnerství uvedl David Kopecký. Loni jako nejsympatičtější projekt lidé zvolili Ptačí park Josefovské louky na Náchodsku.