Klimatický summit v Paříži 2015

Nápad zdanit produkci emisí oxidu uhličitého a bojovat tak proti znečištění ovzduší a klimatickým změnám je tu s námi už dobře dvacet let. V současnosti toto schéma využívá přes čtyřicet různých vlád světa a jiné země, například členské státy EU, mají své vlastní plošné variace uhlíkové daně. Otázka zní, jak opatření funguje v praxi. A podle New York Times nás výsledky úplně nepotěší.

Policie v britské metropoli zatkla skoro 300 účastníků akcí ekologických aktivistů, kteří od pondělka narušují londýnskou dopravu ve snaze přinutit vládu ke krokům namířeným proti klimatickým změnám. Manifestace pokračují na mostě Waterloo Bridge, křižovatce Oxford Circus, ve Westminsteru a u Hyde Parku, ačkoli na prvních třech jmenovaných místech už byly zakázány. Organizátoři včera rozšířili akce i na železniční dopravu, když dva aktivisté vylezli na soupravu příměstského vlaku ve stanici Canary Wharf.

Co můžeme každý udělat proti klimatické změně? Britský novinář a spisovatel George Monbiot má poměrně jasnou odpověď. Mikrospotřebitelské změny chování jsou podle něho kraviny. „První věc: přestaňte jíst maso a přejděte na rostlinnou stravu. To může být velká změna, protože živočišné zemědělství má obrovský dopad na životní prostředí. Druhá věc: přestaňte létat,“ uzavírá Monbiot seznam smysluplných spotřebitelských rozhodnutí.

Už za deset let se mohou v životním prostředí spustit nenapravitelné řetězové reakce, které povedou k zániku naší civilizace. Je proto nutné okamžitě jednat a chovat se, jako by nám hořel dům. V projevu k europoslancům z výboru Evropského parlamentu (EP) pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) to včera řekla šestnáctiletá švédská studentka Greta Thunbergová, jejíž školní stávky za důslednější ekologickou politiku v posledních měsících přerostly v celosvětové hnutí. Do Štrasburku Thunbergová přijela vlakem.

Tisíce mladých lidí v desítkách zemí se včera opět zapojily do pravidelných manifestací na podporu tvrdšího boje proti klimatickým změnám. Shromáždění inspirovaná pátečními "školními stávkami" Švédky Grety Thunbergové se konala po celé Evropě, ale také například v indickém hlavním městě Dillí. Ve čtvrtek vyjádřily mládežnickým aktivistům podporu tisíce vědců prostřednictvím článku v časopise Science.

Zástupci hnutí Fridays For Future, v jehož rámci pravidelně stávkují žáci a studenti za důslednější boj proti klimatickým změnám, chtějí, aby Německo do roku 2030 přestalo používat uhelnou energii a o pět let později čerpalo veškerou energii jen z obnovitelných zdrojů. Své požadavky na spolkovou vládu včera zástupci hnutí představili v Berlíně.

Voda v půdě nebyla ani přes srážkově nadprůměrné prosinec a leden doplněna. V horských řekách je díky sněhu vody dost, ve zbytku území je jí okolo poloviny dlouhodobého průměru. Informoval o tom ředitel pro hydrologii z Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka. Pravděpodobnost, že Česko opět zasáhne sucho, je podle něj velká, zatím však není možné určit, v jaké míře. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy byly první měsíce pro zemědělce ohledně vláhy obecně lepší než loni, ale například v Polabí proti zbytku republiky horší.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) by byl rád, kdyby v Česku takzvaná uhelná komise vznikla do poloviny letošního roku. To je podle něj nejbližší možný termín. Řekl to na dnešním jednání sněmovního výboru pro životní prostředí. V ideálním případě by se komise měla stát poradním orgánem vlády tak, jako to je v Německu, uvedl.

Brněnské kulturní organizace vyzvaly vedení města k vyhlášení stavu klimatické nouze. Samospráva by podle jejich výzvy měla zpracovat ucelenou koncepci a hledat cesty ke snížení emisí skleníkových plynů. Divadla, galerie a další instituce chtějí jít lidem v ekologickém chování příkladem.

Do české krajiny a měst by se mělo vysázet deset milionů stromů. Ty by měly pomoci zmírnit dopady stále intenzivnějšího sucha, půdní eroze, ztráty povrchových i podzemních vod nebo přehřívání měst. V plánu to má ministerstvo životního prostředí spolu s Nadací Partnerství a dalšími třemi desítkami organizací.

Studenti budou dále pokračovat ve stávce za klima. Čeští politici reagovali na studentské hnutí za ochranu klimatu obecnými proklamacemi a nezájmem. Premiér Andrej Babiš na jednání představitelů států Evropské unie dokonce vystoupil proti bezemisní Evropě do roku 2050. „Žádali jsme záruku řešení klimatické krize. Dostalo se nám výsměchu a ignorace,“ uvedli studenti a studentky na včerejší tiskové konferenci hnutí Fridays For Future.

Eiffelova věž, mrakodrapy v Hongkongu či londýnský Buckinghamský palác dnes zhasly svá osvětlení, aby se stejně jako tisíce dalších budov po světě připojily k Hodině Země. Během ní se ve snaze upozornit na klimatické změny a potřebu šetřit energií ve 20:30 místního času zhasínají osvětlení významných památek a dalších staveb.

V sobotu 30. března od 20.30 do 21.30 hodin zhasnou v rámci projektu Hodina Země 2019 světla na mnoha místech ve světě. Lidé tak dají symbolicky najevo, že vnímají, jak se mění klima Země a že jim záleží na tom, v jakém světě budeme žít. V Praze na hodinu zhasne osvětlení Vyšehradu, Vítkova a Petřína. Informuje o tom pražský magistrát.

Onemocnění, jejichž přenašečem jsou komáři, se mohou kvůli klimatickým změnám do roku 2080 objevit i v Evropě a Severní Americe. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil časopis PLOS Neglected Tropical Diseases, podle níž nemocem, jako je virus zika, horečka dengue nebo žlutá zimnice, bude nově čelit další miliarda lidí.

Česká republika by měla zvýšit výrobu energie z obnovitelných zdrojů (OZE) minimálně na 24 procent, měla by stanovit povinnost obnovovat lesy, regulovat počty přemnožené zvěře a více přispívat na pomoc rozvojovým zemím, které zasáhla klimatická změna. Ve společné tiskové zprávě to uvedly ekologické organizace Hnutí Duha a Zelený kruh a České fórum pro rozvojovou spolupráci (FoRS), které své návrhy poslaly poslancům jako podklady pro středeční schůzi Sněmovny, jejímž jedním tématem bude ochrana klimatu. Ekologické organizace už delší dobu doporučují také vyšší daně z uhlí, splnění limitů pro uhelné elektrárny a nerozšiřování těžby na velkolomu Bílina.

Přechod k obnovitelným zdrojům energie, čistá mobilita, oběhové hospodářství nebo zvýšení přínosu energetické účinnosti. Takové jsou podle evropské dlouhodobé strategie cesty k nízkouhlíkovému hospodářství. Vyplývá to z podkladů sněmovního výboru pro životní prostředí, které má ČTK k dispozici. Strategii dnes představil v Praze poslancům a senátorům generální ředitel pro oblast klimatu Evropské komise (EK) Raffaele Mauro Petriccione.

Od podpisu pařížské klimatické dohody v roce 2015 vydalo pět největších nadnárodních společností ropného a plynárenského průmyslu miliardu dolarů (22,53 miliardy Kč) na lobbing, přičemž "v naprosté většině v rozporu" s cíli této dohody. Uvedla to studie společnosti InfluenceMap, o níž informoval zpravodajský server Channel News Asia. Shell a Chevron tyto závěry odmítly.

Jestli jsou v něčem statistici pojišťoven dobří, tak v počtech a odhadech pravděpodobnosti. Proto nepřekvapí jejich reakce na události z let posledních: více požárů, povodní, ničivého sucha je stálo už tolik, že teď chtějí zvýšit cenu za pojištění. O hodně. Globální trend zvyšování cen by ale mohl efektivně vyřadit nižší a střední ekonomickou třídu ze systému pojištění. Píše o tom Guardian.

Tento článek slouží jako rozcestník na komentáře, které se nějak týkají studentské klimatické stávky. Článek je průběžně aktualizován.

Cíle Evropské komise, aby Evropská unie k roku 2050 dosáhla nulových čistých emisí skleníkových plynů, nedosáhnou všechny státy. V pořadu Otázky Václava Moravce České televize to včera řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Evropa je podle něj lídrem v opatřeních proti znečištění ovzduší, má ale pouze zhruba decetiprocentní podíl na celosvětových emisích skleníkových plynů.

Česká republika bude schopna snížit emise skleníkových plynů minimálně o 45 procent do roku 2030 a emise o 80 procent v roce 2050. S předstihem plní své závazky vyplívající z klimaticko-energetického balíčku EU i z Pařížské dohody. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) to uvedl v reakci na dnešní studentskou stávku. Středoškoláci protestovali proti ignorování změn klimatu s cílem přimět politiky, aby důsledněji chránili klima a snižovali emise. Akce byla součástí celosvětové kampaně hnutí Friday for Future, které po vzoru šestnáctileté Švédky Grety Thunbergové každý pátek pořádá studentské stávky po celém světě.

Tisíce studentů se dnes v Praze, Liberci, Plzni, Českých Budějovicích, Karlových Varech, Rakovníku nebo Pelhřimově připojily k celosvětové protestní akci, která má za cíl přimět politiky důsledněji chránit klima a snižovat emise. Namísto školy se středoškoláci v Praze vydali na Malostranské náměstí, kde zopakovali své požadavky a poté se vydali na průvod centrem metropole. Projdou kolem úřadu vlády a před polednem se vrátí zpět na náměstí. Následovat budou projevy studentů a jejich hostů z řad vědců a akademiků. "Stávky studentů" se dnes účastní mladí lidé z víc než stovky zemí světa v rámci iniciativy Friday for future, při níž studenti od loňského září protestují po vzoru šestnáctileté Švédky Grety Thunbergové.

Čeští studenti se dnes připojí k celosvětové protestní akci, která má za cíl přimět politiky důsledněji chránit klima a snižovat emise. Protestu se zúčastní mladí lidé z víc než stovky zemí světa v rámci iniciativy Friday for future, při níž studenti od loňského září protestují po vzoru šestnáctileté švédské studentky Grety Thunbergové. V Praze se středoškoláci setkají na Malostranském náměstí, odkud následně vyjde průvod kolem úřadu vlády. K akci se přidají středoškoláci z Ostravy, Olomouce, Liberce a dalších měst. Podle organizátorů záleží na zúčastněných, jakou formu protestu zvolí.

Šestnáctiletá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová byla nominována na Nobelovu cenu za mír. Školačka inspirovala v posledních měsících celosvětovou studentskou kampaň, která má přimět politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí.

Studenti z více než stovky zemí budou v pátek stávkovat - chtějí tak přimět politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí. K celosvětové akci s názvem Fridays for Future, při níž studenti v řadě zemí od loňského září protestují po vzoru patnáctileté švédské studentky Grety Thunbergové, se přidají i středoškoláci z několika českých měst. Páteční protest studentů podpořila více než stovka českých vědců a akademiků. Patrně půjde o dosud nejrozsáhlejší stávku.

Více než sto akademiček a akademiků dnes vydalo prohlášení na podporu stávky studentů pořádané v pátek 15. března jako protest proti nedostatečné aktivitě vlády v oblasti ochrany klimatu. Celosvětové výzvy k plnění závazků Pařížské klimatické dohody po vzoru švédské studentky Grety Thunbergové se zúčastní středoškoláci ve městech po celé České republice. Informují o tom zástupci české větve iniciativy FridaysForFuture.

Ekologii a proměně hospodářství bylo věnováno další setkání s občany, kterého se včera v rámci "velké národní debaty" zúčastnil francouzský prezident Emmanuel Macron. Vyjádřil přitom názor, že lidstvo může při "ekologické transformaci" postupovat rychleji. Pro Macrona to bylo již desáté vystoupení během série debat, která začala v polovině ledna.

Tání grónských ledovců s sebou nese nejen velké masy vody, ale také písku a jiných sedimentů. Podle mezinárodní skupiny vědců jsou sedimenty dosud nerozpoznanou ekonomickou příležitostí ledovcového ostrova. Poptávka po píscích totiž stoupá a sehnat dobrý stavební písek začíná být problém.

Švýcarský lyžař Daniel Yule se vzdá poloviny prémií z posledních dvou slalomů sezony Světového poháru a věnuje je neziskové organizaci zaměřené na boj proti změnám klimatu. Olympijský vítěz a mistr světa ze závodu družstev se rozhodl k tomuto gestu poté, co kritizoval prezidenta Mezinárodní lyžařské federace (FIS) Gian Franca Kaspera za jeho výroky relativizující globální oteplování.

Stejně jako každý pátek se i tento pátek chystá místo školy do ulic vyrazit tisíce evropských středoškoláků a středoškolaček. Požadují důslednější řešení klimatické krize. Stávky začaly loni v září, kdy tehdy patnáctiletá Švédka Greta Thunbergová přestala každý pátek chodit do školy na protest proti nečinnosti politiků při řešení změn klimatu. Podle vědců z Mezivládního panelu pro klima při OSN totiž máme posledních 12 let na to, abychom odvrátili ekologický kolaps. Informuje o tom studentská skupina Fridays for Future.

Peníze z emisních povolenek se mají využívat jen na projekty, které se týkají zlepšení životního prostředí. Pokud by kraje chtěly výnosy dát do jiných oblastí, mohlo by to být v rozporu s evropskou směrnicí. Prohlásil to ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Směrnici má zahrnovat chystaná novela zákona o obchodování s emisními povolenkami. Senátoři a poslanci z Karlovarského a Ústeckého kraje peticí podpořili záměr, aby peníze z povolenek šly na restrukturalizaci regionů, z nichž odcházejí.

Lidé v Česku mohou pomoci vědcům sledovat vývojové fáze rostlin, což má zlepšit pozorování dopadů změn počasí, znečištění nebo škůdců na přírodu. V tiskové zprávě to dnes uvedly Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, které na projektu spolupracují. Lidé budou zaznamenávat třeba, kdy se u vybraných druhů rostlin objeví květy či opadají listy. Do sledování rostlin se bude moci veřejnost zapojit od jara přes web www.fenofaze.cz.

V laboratořích vyrobené syntetické maso je považováno za jednu ze slibných cest, s jejíž pomocí by mohlo hladové a početně narůstající lidstvo přežít neradostné scénáře budoucnosti. Aktuální studie Oxfordské univerzity ale prospěšnost tohoto řešení zpochybňuje. V závislosti na trendech spotřeby se totiž umělé maso jeví větší zátěží pro klima, než současná stáda skotu. Píše o tom Independent.

Skupina středoškoláků vyzvala své vrstevníky ke stávce za klima, kterou plánují na 15. března. Studenti z několika českých měst ten den nepůjdou do školy. Výzvu zveřejnili na webové stránce iniciativy Friday for future. V rámci globální akce protestují studenti po celém světě každý pátek od loňského září, kdy patnáctiletá švédská studentka Greta Thunbergová tímto způsobem protestovala proti neřešení změn klimatu.

Většina evropských společností nemá žádný cíl pro snížení emisí skleníkových plynů, přestože 80 procent považuje změnu klimatu za podnikatelské riziko. Vyplývá to z průzkumu analytické organizace CDP (Carbon Disclosure Project), o němž informoval britský list The Guardian.

Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré. Například taková genocida 55 milionů původních obyvatel Severní a Jižní Ameriky v 16. století vyústila ve snížení průměrné globální teploty o 0,15 °C, protože jimi rázem neobdělávaná půda začala znovu zarůstat lesy. Alespoň tak to na základě klimatických modelů vidí výzkumníci z londýnské University College. Píše o tom BussinesInsider.

Americký herec Harrison Ford se dnes v Dubaji vyslovil pro účinnější ochranu přírody a kritizoval politiky za přehlížení vědeckých poznatků. Šestasedmdesátiletý umělec známý ze ságy Star Wars nebo z filmů Indiana Jones řekl, že klimatické změny se týkají všech lidí, bez ohledu na jejich moc nebo bohatství.

Nízkonákladová letecká společnost Ryanair přidala v roce 2018 do svého rezervačního systému možnost kompenzovat uhlíkovou stopu letu, který si právě kupujete. Přitom její výkonný ředitel Michael O’Leary popírá, že skleníkové plyny z dopravy ke změně klimatu přispívají. V jednom ze svých výroků dokonce navrhl střílet environmentalisty. Společnost Ryanair se nicméně hlásí k odpovědnému přístupu ke klimatické změně a svým klientům nabízí možnost koupit si za 30 korun kompenzaci uhlíkové stopy daného letu. Co s vybranými penězi dělá?

Německo s velkou pravděpodobností nesplní své cíle ohledně ochrany klimatu pro rok 2020. Proti roku 1990 bude do ovzduší vypouštět pravděpodobně o 32 procent méně skleníkových plynů, cílem však bylo snížení emisí o 40 procent. Vyplývá to ze zprávy o ochraně klimatu za minulý rok, kterou dnes schválila německá vláda.

Ledové počasí v severní Americe lámalo minulý týden teplotní rekordy. Milionům Američanů byla zima až do morku kostí, úřady varovaly před brutálními, život ohrožujícími podmínkami. Teploty v Kanadě a v severně položených amerických státech padly na některých místech až k neuvěřitelným -35 °C. Pokud se k tomu přidal i prudký vítr, klesla pocitová teplota až na -50 °C. Taková zima už si zaslouží pozornost, píše server The Conversation.

Kvůli globálnímu oteplování roztaje do konce století nejméně jedna třetina ledovců v asijských pohořích Hindúkuš a Himálaj, což vážně ovlivní životy dvou miliard lidí. Vyplývá to z první souhrnné zprávy, která komplexně vyhodnocuje jmenovaný region. Na zprávu, na níž se podílelo kolem 350 vědců a akademiků z 22 zemí a 185 organizací, upozornil list The Guardian.

V osmi letech poprvé slyšela o změně klimatu. V 16 letech je asi nejznámější aktivistkou za ochranu klimatu na světě. Na světových konferencích se setkává se světovými lídry a rockovými hvězdami. Její věk hraje podstatnou roli v jejím poselství. Je totiž zástupkyní generace, jejíž budoucnost dnes tvoříme. A nevykládejte jí o naději a pozitivním přístupu – to ji velmi pravděpodobně neumlčí.

Ať jde o potápějící se Benátky nebo blednutí australského Velkého bariérového útesu, měnící se klima má drastický dopad na některá nejcennější místa světového dědictví, varuje na svých internetových stránkách americká televize CNN.

Chci, abyste poznali paniku a strach. Účastníkům Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu to v pátek řekla 16letá švédská aktivistka v boji proti změně klimatu Greta Thunbergová. Podle nyní už světoznámé školačky jde i na švýcarském setkání jen o peníze.

Vlna veder, která sužuje Austrálii, si vyžádala smrt více než 90 divokých koní, kteří uhynuli nebo museli být na pokraji smrti žízní utraceni u vyschlé tůňky nedaleko Alice Springs v Severním teritoriu. Informoval o tom zpravodajský server BBC News.

Česká republika by měla sedmkrát rychleji snižovat znečištění ovzduší než dosud. Ve společné tiskové zprávě to dnes uvedly organizace Hnutí Duha, Frank Bold, Greenpeace, Zelený kruh a Centrum pro životní prostředí a zdraví. Podle Aktualizace národního programu snižování emisí České republiky 2019 vydané Ministerstvem životního prostředí se od roku 2005 do 2016 snížil podíl většiny znečišťujících látek. Podle ochránců přírody je ale tempo příliš pomalé. ČTK zjišťuje vyjádření MŽP.

Zda se bude na Světovém ekonomickém fóru v Davosu (WEF) podávat káva v recyklovatelných kelímcích a bez jednorázových plastových lžiček, je zatím nejisté. Musela by jich ale být hezká řádka, aby se vyrovnala emisní bilance spojená s přicestováním všech účastníků. Světoví lídři a špičkoví podnikatelé sem totiž tradičně cestují soukromými letadly, což zrovna myšlenku trvalé udržitelnosti a šetrnost vůči životnímu prostředí nenavozuje. Píše o tom například The Times.

Sněhové srážky posledních dnů stihly po loňském extrémně suchém létě na většině území Česka nasytit svrchní vrstvu půdy. Rozhodující pro podzemní vody bude stav na konci března, po tání a před začátkem vegetačního období. Informoval o tom ředitel pro hydrologii z Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka. Záležet bude také teplotách vzduchu. Odborníci se shodují v tom, že pokud půda nezmrzne, může vsakovat dostatek vody použitelný pro jarní vegetaci.

Tuzemské teplárenské společnosti loni investovaly do snížení emisí zhruba miliardu korun. Informoval o tom mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann. Modernizace provozů bude podle sdružení pokračovat i v dalších letech. Předloni investovaly teplárny v ČR do snížení emisí 1,7 miliardy korun, v uplynulých šesti letech dohromady více než 21 miliard korun.

Vydatnost prameniště u Heraltic na Třebíčsku se od začátku roku zvýšila. Podle ředitele třebíčské divize Vodárenské akciové společnosti Jaroslava Hedbávného je to díky sněžení a oblevě z posledních dní. Každou vteřinu teče z prameniště, které se podílí na zásobování pitnou vodou oblasti se 100.000 obyvatel, asi 15 litrů vody. Ještě na konci loňského roku byla vydatnost desetilitrová. Zvýšila se i naplněnost vodních nádrží, které zásobují vodou obyvatele jinde na Vysočině.