Klimatický summit v Paříži 2015

Připravované úpravy systému emisních povolenek, které včera představila Evropská komise, oslabují motivaci ke snižování emisí a nahrávají velkým znečišťovatelům. Ve společné tiskové zprávě to uvedly ekologické organizace Hnutí DUHA, Greenpeace ČR a Centrum pro dopravu a energetiku (CDE).

Připravované úpravy systému emisních povolenek, které včera představila Evropská komise, nejsou žádnou revolucí, ale spíše jen mírnou změnou. Měla by především trochu snížit tlak na průmysl, naopak pro domácnosti se nic nezmění. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.

Připravované úpravy systému emisních povolenek, které představila Evropská komise, podnikatelé vesměs vítají, ale dokázali by si představit změny razantnější. Kroky podle nich uznávají potřebu energetické bezpečnosti, investic a stability pro průmysl. Vyplývá to z komentářů hospodářských svazů pro ČTK.

Premiér Andrej Babiš (ANO) pokládá návrh změny emisních povolenek pro průmysl ETS 1, jak ji dnes představila Evropská komise, za úspěch své vlády. Není ideální, ale hodně reflektuje obrovské půlroční úsilí ČR a intenzivní komunikaci s ostatními státy a Evropskou komisí, sdělil ČTK.

Evropská komise chce zachovat bezplatné přidělování emisních povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování této podpory předkládat a realizovat plány na snižování emisí. Vyplývá to z dlouho očekávané revize systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1, kterou dnes představila Evropská komise. Ta nově počítá i s dražbou povolenek po roce 2040.

Předseda opoziční ODS Martin Kupka a česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) hodnotí návrh Evropské komise (EK) na změnu systému obchodování s emisními povolenkami (ETS) odlišně. Zatímco Kupka označil navržené úpravy za nedostatečné a kritizoval vládu, Nerudová změny přivítala, komise podle ní začala reflektovat problémy evropského průmyslu. Uvedli to ve svých vyjádřeních na síti X. Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ČTK sdělil, že oceňuje zapracování části českých požadavků do návrhu EK, zároveň ale považuje za nutné pokračovat ve vyjednávání.

Evropský i český průmysl potřebuje ještě razantnější opatření, která bude vláda dál prosazovat, sdělil ČTK vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k ohlášené revizi systému emisních povolenek ETS 1. Systém se týká energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. Návrh vyžaduje schválení Radou EU, která zastupuje členské státy, a Evropským parlamentem. Zatímco země jako Česko, Itálie či Polsko prosazují reformu, která bude vůči průmyslu vstřícnější, severské státy a Španělsko odmítají jakékoli oslabování klimatických ambicí.

Moravskoslezský kraj podpoří projekty zaměřené na výsadbu zeleně, zadržování dešťové vody nebo úpravy, které pomáhají zmírňovat přehřívání areálů. Pro své příspěvkové organizace na ně má připraveno stejně jako loni deset milionů korun. Žádosti bude kraj přijímat do konce září nebo do vyčerpání připravených peněz. ČTK to sdělila mluvčí kraje Nikola Birklenová.

Rakouská metropole i letos aplikuje jednoduchý recept na letní horka: dostatek vody, stinných míst a možností, kde si od vysokých teplot odpočinout. Soubor městských opatření se dále rozšiřuje – od téměř 2 000 pítek přes novou zeleň a vodní prvky až po desítky „cool zón“.

Pardubický kraj pokračuje v přípravě územní studie, která prověří možnosti rozvoje obnovitelných zdrojů energie na území regionu, zejména větrných a fotovoltaických elektráren. Do jejího zpracování zapojí i obyvatele a návštěvníky kraje prostřednictvím on-line pocitové mapy nazvané Hodnoty krajiny Pardubického kraje, uvedlo hejtmanství. Kraj již dříve kritizoval stát za vymezení akceleračních zón pro stavbu větrných elektráren, i když se nyní jejich počet snížil ze čtyř na dvě. Podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpána Chalupy by bylo vhodné veřejnost zároveň informovat o potřebnosti rozvoje větrné a solární energetiky.

Německá vláda plánuje do roku 2030 seškrtat z klimatického a transformačního fondu přes 30 miliard eur (asi 727 miliard Kč) a část prostředků přesunout do spolkového rozpočtu. Kabinet kancléře Friedricha Merze tím chce konsolidovat veřejné finance, napsala agentura Bloomberg s odvoláním na finanční plán, který schválila vláda. Škrty v klimatickém fondu už dříve kritizovaly ekologické organizace.

Francie zažívá velmi znepokojivé sucho, uvedla ministryně životního prostředí Monique Barbutová. V rozsáhlých částech země podle ní platí omezení spotřeby vody v rozsahu, jaký země nezažila od roku 2013. Informovala o tom agentura AFP.

Deset zemí včetně Itálie a Polska vyzvalo Evropskou unii, aby přehodnotila nový poplatek za uhlíkové emise u pohonných hmot. Má se tak stát v rámci samostatné revize unijního systému obchodování s emisními povolenkami (ETS), vyplývá ze společného prohlášení, do něhož nahlédla ČTK. Odmítavý postoj těchto zemí vůči novému poplatku může zkomplikovat plány na úpravu hlavního klimatického nástroje EU a postavit je proti zastáncům nového opatření, mezi které patří například Německo a Švédsko.

Zástupci Amnesty International dnes v centru Prahy upozorňovali na dopady klimatické krize a vyzvali českou vládu k přijetí klimatického zákona, který bude založený na ochraně lidských práv. Během happeningu si oblékli čepice a šály a stáli s transparenty před zapnutými větráky. Lidé mohli na akci podepsat petici požadující přijetí klimatického zákona. Podle Elišky Zástavové z Amnesty International má petice k dnešnímu dni stovky podpisů.

Švédský a finský premiér vyzvali Evropskou komisi, aby neoslabovala systém obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Ulf Kristersson a Petteri Orpo to uvedli v dopise adresovaném šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové, do kterého ČTK nahlédla. Evropa podle Švédska a Finska potřebuje stabilní, ambiciózní a předvídatelný systém EU ETS s jasně stanoveným a předvídatelných vývojem cen emisních povolenek. Oslabení systému by vyslalo velmi špatný signál, dodali. Komise by měla v pátek představit revizi systému emisních povolenek. Česká republika je jednou ze zemí, které hlasitě požadují změnu systému ETS.

Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa. Počítá s tím vládní předloha, kterou v prvním kole schvalování podpořila Sněmovna. Normu během léta projednají sněmovní výbory.

Na Vysočině se podle zveřejněného stanoviska ministerstva životního prostředí (MŽP) sníží počet akceleračních oblastí, v nichž má být rychlejší a jednodušší povolování větrných elektráren, o čtyři na deset. Čtyři zóny se mají zmenšit. Starostové obcí, které v zónách zůstaly, v anketě ČTK většinou uváděli, že se chtějí vymezení dál bránit. Naopak vyřazení z těchto oblastí nevadí ani některým sídlům, která nejsou proti větrníkům. Podle nich nebude na škodu, když případní investoři absolvují nezkrácené povolovací řízení.

Bezplatné emisní povolenky musí být zrušeny, nebo se musí změnit systém jejich přidělování, protože aktuální nastavení nepodporuje dekarbonizaci. Současné plošné přerozdělování některé společnosti překompenzovává, zatímco jiné znevýhodňuje. Na společném briefingu to sdělili zástupci organizace Greenpeace ČR a Centra pro dopravu a energetiku (CDE), který se konal před blížící se revizí systému EU ETS, jejíž návrh má Evropská komise zveřejnit 17. července. Stávající legislativa počítá s postupným vyřazením bezplatných povolenek, když od roku 2034 mají být všechny povolenky standardně nakupované.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu, jako například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy nebo ochranu živočišných druhů.

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) bude v polovině července jednat se zástupci národních parků Yosemite a Sequoia. Chce od nich získat zkušenosti v protipožární ochraně. Považuje to za zásadní kvůli stále častějším požárům v české přírodě. Červený tam pojede po skončení konference High-Level Political Forum v OSN k udržitelnému rozvoji, na které spolu se zástupci ministerstva pro místní rozvoj představí, jak si stojí Česko v plnění cílů udržitelného rozvoje (SDGs).

Ostrava dlouhodobě a systematicky realizuje řadu zelených projektů, reagujíc na dopady a rizika vyplývající ze změn klimatu. Vysazována je zeleň, revitalizovány jsou parky, nepropustné povrchy střídají zasákavé plochy, přibývají vodní prvky ve městě, květnaté louky, ozeleňovány jsou střechy i tramvajové tratě.

Evropská komise nejspíš navrhne, aby byl systém obchodování s emisními povolenkami ETS 1 pro průmyslové podniky flexibilnější. Firmy by podle návrhu mohly získat více bezplatných emisních povolenek výměnou za investice do dekarbonizace, uvedl nejmenovaný unijní představitel. Evropská komise má představit revizi systému emisních povolenek příští pátek 17. července. O konečném návrhu, který bude komise schvalovat, se stále ještě jedná.

Regiony na severu Itálie i letos řeší problémy se suchem a nedostatkem vody. Benátsko tento týden vyhlásilo kvůli suchu nouzový stav a sousední Lombardie rovněž zaznamenala výrazný srážkový deficit. V obou regionech, kde se letos konaly zimní olympijské hry, totiž málo sněžilo. Průtok největší řeky Pád je výrazně pod dlouhodobým průměrem, nízká je i naplněnost alpských jezer.

Klimatické změny vedou v Rakousku k rychlejšímu úbytku ledovců, sněhové pokrývky i permafrostu. Vyplývá to z druhé zprávy projektu KryoMon.AT, která shrnuje měření z let 2022 až 2024. Podle autorů se země potýká s rekordními teplotami, výrazným táním ledovců i zkracováním doby, po kterou zamrzají jezera. Na zprávu upozornila agentura APA.

Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) spolu se Školním lesním podnikem Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) a předními českými institucemi působícími v oblasti lesnického výzkumu byly zařazeni do projektu IN-SYLVA Europe do Cestovní mapy ESFRI 2026. Tento krok řadí Českou republiku mezi klíčové partnery budoucí evropské výzkumné infrastruktury zaměřené na klimaticky odolné lesy.

Z Modernizačního fondu, který je financován výnosy systému emisních povolenek EU ETS, bylo dnes uvolněno 2,5 miliardy eur (60,5 miliardy Kč) na podporu 51 energetických projektů v 11 členských státech EU. Třetí nejvyšší částku získalo Česko, konkrétně 516,8 milionu eur (12,5 miliardy Kč), informovala Evropská komise.

Francouzská vláda bude v souvislosti s vlny veder čelit v pondělí v Národním shromáždění hlasování o nedůvěře. Návrh podali poslanci levicových stran, uvádí francouzská média. Navrhovatelé vládě vyčítají, že Francii na vlny veder dostatečně nepřipravila. Při poslední vlně horkého počasí z minulého týdne Francie zaznamenala výrazný nárůst úmrtí.

Hlavní město spouští novou interaktivní mapu oáz chladu, která obyvatelům i návštěvníkům Prahy usnadní orientaci v místech, kde se mohou v horkých letních dnech ochladit. Mapa nabízí přehled pítek, mlžítek, fontán, studánek a míst ke koupání a ochlazení. Je dostupná na adrese oazychladu.mojepraha.eu.

Ve městech je třeba kvůli klimatické změně a vlnám extrémních veder sázet odolnější druhy stromů, řekla ČTK specialistka klimatických adaptací v krajině Miroslava Floriánová z environmentální organizace Nadace Partnerství. Podle Alexandra Ače z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) se už postupně stromy s vyšší odolností na sucho a rostoucí teplotu v českých městech vysazují, a to zejména nepůvodní druhy, jako jsou například jinany nebo jerlíny.

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému čtvrtletí roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl unijní statistický úřad Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce tabulky je Česko.

Globální teploty mořské hladiny během uplynulého měsíce překročily rekordní hodnoty, které byly zaznamenány v letech 2023 a 2024. Informovaly o tom služby programu Copernicus v oblasti změny klimatu (C3S) i služba monitorování mořského prostředí programu Copernicus (CMEMS).

Ve dnech, kdy teploty na jihu Moravy překračují už několikátý den 30 stupňů Celsia, vyžadují větší péči i stromy a zeleň v centru Brna. Pracovníci Veřejné zeleně města Brna proto posílili například hloubkovou zálivku stromů. Zaměstnanci pracují i o víkendech a v noci, kdy jezdí zalévat třeba závěsné nádoby s květinami, řekl ČTK ředitel městské organizace Jozef Kasala.

V Maďarsku padl teplotní rekord. Meteorologové naměřili 42 stupňů Celsia ve městě Szécsény, které leží u hranic se Slovenskem. S odvoláním na meteorologickou službu HungaroMet to napsala agentura AFP. Předchozí teplotní rekord v zemi činil 41,9 stupně Celsia a meteorologové ho naměřili v roce 2007.

Ve středu 1. července 2026 přejde ČHMÚ na inovovaný výstražný systém. Oproti současnému systému integrované výstražné služby (SIVS) založenému na převážně klimatologicky stanovených kritériích bude nový SIVS zaměřený na dopady nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změna nastane také ve struktuře a pojmenování skupin jevů, na které budou výstrahy vydávány.

Česko bude muset vzhledem k rychlosti změny klimatu urychlit úpravu způsobů hospodaření s vodou, sdělil ČTK hydrolog Adam Vizina z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Podle něj lze v budoucnu předpokládat rychlejší střídaní extrémů, které budou zahrnovat velká sucha, vlny veder a intenzivní přívalové srážky. Česko podle hydrologa potřebuje zdravější krajinu pro vsakování a zpomalení odtoku vody, nádrže a soustavy pro řízené hospodaření s vodou a pravidla pro období nedostatku.

Severozápadní část Středozemního moře zasáhla vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.

Současné vysoké teploty zhoršují kondici porostů a mohou se promítnout v horší kvalitě i výši letošní sklizně. Zároveň komplikují produkci krmiv pro hospodářská zvířata. Na dotaz ČTK to uvedli agrárníci. Největším problémem podle nich je, že vedra přišla velmi brzy v začátcích sklizně a prohloubila nedostatek vody v krajině způsobený mírnou zimou a nedostatkem jarních srážek. Na hodnocení konkrétních dopadů je ale podle zemědělců ještě brzy, situace se bude lišit podle regionů i pěstovaných plodin.

Dlouhodobé sucho a nedostatek vody mění hospodaření na rybnících. Pokud bude vody dál ubývat, mohou některé menší rybníky v budoucnu úplně zaniknout. ČTK to řekl majitel společnosti Rybniční hospodářství Adolf Vondrka. Na Pardubicku má problémy s vodou například rybník Blažek u Holic, Horní Jílovka u Lázní Bohdaneč nebo Březinský rybník u Valů u Přelouče, dodal.

Světová banka (SB) ruší dosavadní cíl, že vyčlení 45 procent svých ročních úvěrových prostředků na projekty, které kromě podpory rozvoje také pomáhají v boji se změnou klimatu. Místo toho prodlouží dlouhodobý akční plán pro změnu klimatu (CCAP), jehož platnost má dnes skončit. Banka to v pondělí oznámila v tiskové zprávě.

Ztráta vzrostlých živých lesů, rozšiřování měst, průmyslu a zpevněných ploch bez vysoké zeleně mění podle biologa Jana Pokorného českou krajinu v poušť a step. Denně v České republice ubude 11 hektarů zemědělské půdy a nahradí ji zastavěné plochy, které nedrží vodu v krajině. Suché plochy se sluneční energií přehřívají. Z lesů se voda odpaří a z mraků naprší zpět. Stromy dokážou ve vedrech ochladit prostředí o desítky stupňů Celsia, řekl ČTK Pokorný, který se zabývá rovnováhou mezi vegetací a sluneční energií.

Pro zlepšení klimatu ve městě Kladno využívá kombinaci řady opatření, což zvyšuje jejich účinnost. Jde třeba o výsadbu vhodných druhů stromů a odolnější zeleně, omezení intenzivního sečení tam, kde je to vhodné, a uplatňování prvků takzvané modrozelené infrastruktury třeba při rekonstrukcích veřejných prostranství, kde se město soustředí na zadržování dešťové vody a její odvádění do vegetace, odpověděla na dotaz ČTK Kateřina Přibylová z kladenského magistrátu.

Změny klimatu pociťují lidé v Česku na vlastní kůži a ti, kteří je popírají, se pravděpodobně mýlí. Ve svém živém vysílání na facebooku to dnes řekl prezident Petr Pavel. Reagoval tak na dotaz na teplotní rekordy, které padaly o víkendu dva dny po sobě. Devět z deseti nejvyšších teplot v ČR je z uplynulého víkendu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Národní síť záchranných stanic o uplynulém víkendu přijala v důsledku extrémních veder stovky ptačích mláďat, která kvůli přehřátí předčasně vyskákala z hnízd na chodníky, a dalších zvířat v nouzi z měst a obcí. Teploty pod střechami budov, v podkrovích a hnízdních dutinách dosahovaly hodnot, které byly nesnesitelné zejména právě pro ptačí mláďata. Stanice čelily podle ochránců největšímu náporu v historii. Ochránci apelují na veřejnost, aby v případě nálezu vypadlého ptáčete okamžitě kontaktovala spádovou záchrannou stanici. Síť koordinuje Český svaz ochránců přírody (ČSOP).

Extrémně horké a také suché počasí dělá velké starosti rybářům. Vody v jihomoravských řekách je málo a rychle se ohřívá, rybám se tak zhoršují životní podmínky, hrozí jim i nedostatek kyslíku. Předseda Moravského rybářského svazu Miroslav Láníček ČTK řekl, že s Povodím Moravy a odborníky sledují stav na řekách neustále, situaci označil za hroznou. Doufá, že se co nejdřív zlepší, což by znamenalo ochlazení a příchod srážek, které by zvýšily průtoky.

Záchranná stanice Huslík u Poděbrad na Nymbursku přijímá v posledních dnech kvůli dlouhotrvajícím vedrům téměř dvojnásobné množství zvířat. Jde zejména o mláďata ptáků, která kvůli horku a přehřívání hnízd vypadávají nebo opouštějí hnízda předčasně. Kapacity stanice jsou proto nyní mimořádně vytížené, informoval ČTK za stanici Jakub Vaněk.

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na planetě. Otepluje se dvakrát rychleji, než je světový průměr, uvedl dnes na sociální síti X generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Připomněl, že v souvislosti se současnou vlnou veder v Evropě zemřely už stovky lidí. Vyzval proto evropské vlády, aby zavedly akční plány na ochranu zdraví před horkem.

Současná vlna veder přispívá i k mimořádně rychlému odtávání švýcarských ledovců. Upozornil na to podle agentury AFP šéf švýcarské glaciologické sítě GLAMOS Matthias Huss. Masa ledu naakumulovaná ve švýcarských ledovcích za celou poslední zimu pravděpodobně zcela roztaje do pondělí. Dříve v roce se to stalo podle dat shromažďovaných 26 let pouze roku 2022.

Východní Čechy o víkendu zasáhly tropické teploty, které výrazně zvýšily zájem o koupaliště i písníky. V některých areálech byla návštěvnost na hranici kapacity, zjistila zpravodajka ČTK. Horké počasí se projevilo také větší zátěží pro zdravotnickou záchrannou službu, která častěji jezdí ke kolapsům z horka. Například v hradeckém kraji dlouhodobý průměr činí přibližně 175 výjezdů denně, od pondělí do soboty jich záchranáři zaznamenali v průměru 226 za den. To představuje nárůst přibližně o 29 procent, řekla mluvčí záchranářů Lucie Hanušová.

Ochlazování domovů v Plzni pomůže nově vyhlášený grantový program. Má zvýšit počty zelených střech, jež omezují přehřívání, zlepšují mikroklima bytů a zadržují deště. Už tento měsíc mohou peníze získat obyvatelé i další vlastníci budov v Plzni. V častějších vlnách veder a přívalových srážek jsou zelené střechy nástrojem, jak zvýšit odolnost města k dopadům klimatické změny, řekl ČTK náměstek primátora Aleš Tolar (STAN).

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zavádí inovovaný systém varování před nebezpečím závažných požárů vegetace. Jeho cílem je včas upozornit na situace, kdy mohou vzniknout požáry, které se rychle šíří a mají potenciálně významné dopady na obyvatele, majetek, infrastrukturu i přírodní prostředí. Na rozdíl od běžného hodnocení požárního nebezpečí nový systém nesleduje pouze aktuální počasí, ale kombinuje několik faktorů, které ovlivňují vznik a následné chování požárů v krajině.