Klimatický summit v Paříži 2015

Klimatické změny přispívají k podmínkám, které mohou destabilizovat vysokohorské skalní a ledové útvary. Tím se zvyšuje riziko takových katastrof, jako byla středeční povodeň v Himálaji, k níž došlo podél hranice mezi Nepálem a čínským Tibetem, uvádějí odborníci, které cituje agentura Reuters.

Vědkyně a vědci z Chemické sekce Přírodovědecké fakulty UK pod vedením Pavly Eliášové ve spolupráci s Tomášem Hrbkem z Matematicko-fyzikální fakulty UK vyvinuli pokročilou fotokatodu, která pomáhá za pomoci slunečního světla měnit skleníkový plyn oxid uhličitý na čistý etanol. Nová technologie řeší letitý problém rozpadu materiálu ve vodě, dosahuje rekordní účinnosti přeměny a otevírá cestu k udržitelné výrobě ekologických paliv.

Dlouhotrvající vedra a nedostatek srážek v posledních dvou měsících ovlivňují letní plodiny a zásoby krmiva v západní a střední Evropě, ukazují nová data Evropské unie. Nejvýraznější dopady hlásí podle Evropské komise Francie, jižní Německo, severní a střední Itálie, Rakousko, Česko, Slovensko, Maďarsko a západní Rumunsko.

Postihne-li sucho významnou rozlohu klíčových světových obilnic s pšenicí, její cena na globálních trzích roste. Výsledky nového mezinárodního výzkumu naznačují, že oteplení o tři stupně Celsia by mohlo způsobit ztrojnásobení průměrné ceny pšenice ve srovnání s rokem 2010 očištěné o inflaci. Kvůli dopadům klimatické změny se zvyšuje riziko, že v jednom roce sucho zasáhne rozsáhlejší plochy s pšenicí než v minulosti.

Letošní extrémní projevy počasí podle eurokomisaře pro klima Wopkeho Hoekstry ukazují, že vlády musí investovat více do posílení obrany proti globálnímu oteplování, jinak je v příštích letech čekají ještě vyšší náklady. Hoekstra to uvedl v rozhovoru s bruselským serverem Politico. Opakované vlny veder, zhoršující se sucho a ničivé lesní požáry způsobily v uplynulých měsících obrovské škody. Někteří ekonomové odhadují, že tyto ztráty zcela vymažou mírný růst HDP Evropské unie v letošním roce, uvedl server.

Do modernizace cisteren a pořízení sedmi nových autocisteren hodlá Správa státních hmotných rezerv (SSHR) investovat 50 až 60 milionů korun. Peníze na ně uvolní z vlastního rozpočtu. V letošním a příštím roce počítá SSHR s modernizací zhruba 20 kontejnerových cisteren, aby mělo Česko dostatek techniky pro déletrvající sucha. Novinářům to po jednání Ústřední komise pro sucho sdělil předseda SSHR Pavel Švagr.

Klimatická změna se podle prezidenta Petra Pavla začíná projevovat většími výkyvy počasí. Bude podle něj nutné dělat opatření pro zmírnění dopadů počasí, jako je lepší zadržování vody v krajině nebo pěstování odolnějších plodin.

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to agentura DPA, která připomíná, že takováto měření začala v roce 1979.

Vláda chce letos navýšit částku na boj se suchem, řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) v Českých Budějovicích na veletrhu Země živitelka. Nyní ročně stát dává na opatření proti suchu 20 miliard korun, hodnotu zamýšleného zvýšení ministr neuvedl.

Současné sucho by mělo být jedním z témat pro chystanou iniciativu části evropských ministrů zemědělství. ČTK to řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD), který se ve čtvrtek na agrosalonu Země živitelka setkal se slovenským protějškem Richardem Takáčem. Iniciativa by se měla zabývat i novou Společnou zemědělskou politikou nebo evropským krizovým fondem. Zemědělci se letos kvůli suchu potýkají s nedostatkem krmiva pro hospodářská zvířata i s nižšími výnosy.

Jednou z nejvýznamnějších hrozeb spojených s globální klimatickou změnou je rozšiřování a zvyšování četnosti suchých období v oblastech, kde se dosud vyskytovala jen zřídka. Proto se bude pravděpodobně areál rozšíření mnoha druhů dřevin posouvat k vyšším zeměpisným šířkám nebo do vyšších nadmořských výšek. Jednou z klíčových možností adaptace lesních ekosystémů je zvýšení zastoupení domácích druhů dubů (dubu letního a dubu zimního) v lesích střední Evropy.

Čeští zemědělci letos významně pociťují dopady klimatické změny, řekl dnes na zahájení agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Stát je ale podle Šebestyána připraven zemědělcům s dopady klimatické změny, zejména letošního sucha, pomoct. Ministerstvo zemědělství (MZe) připravuje vyplacení mimořádných podpor z unijního rozpočtu a chce také navýšit investice do vodohospodářství na minimálně čtyři miliardy ročně, uvedl. Podpora vodního hospodářství dosahuje podle letošního rozpočtu MZe tří miliard.

Vědci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) identifikovali přibližně 1000 katastrálních území v Česku, která jsou nejvíce ohrožená suchem. Jsou mezi nimi jak pravidelně suché oblasti, ve kterých se sucho a rychlý odtok vody objevují pravidelně, tak místa ve vyšších polohách, kde sucho běžně nebývá, ale v extrémních obdobích vysychají také a potřebují pomoci zadržet vodu. ČTK to řekl ředitel pro hydrologii ČHMÚ Jan Daňhelka. Cílem je vytvoření mapy těchto míst.

Je třeba dát prostor odborníkům, věnovat se širším souvislostem a nepodléhat tlaku na rychlé vyřešení, řekl prezident Petr Pavel k problémům se současným mimořádným suchem. Uvedl to v reakci na dotazy novinářů na setkání k životnímu prostředí, které se konalo v Lánech. Akce se účastnili vědci, odborníci na environmentální vzdělávání, experti, influenceři, ale také lesníci, zemědělci a podnikatelé například z oboru recyklace.

Parlament na Novém Zélandu schválil zákon, který chrání firmy před takzvanými klimatickými žalobami. Návrh reagoval na žaloby podané na některé velké společnosti, píše agentura AFP. Návrh zákona předložila středopravicová vláda, podle které se tak posílí právní jistota podnikání. Ekologičtí aktivisté naopak normu kritizují.

Vodní nádrže ve správě Povodí Moravy mají letos podle vodohospodářů mimořádně nízké přítoky. Červencové hodnoty u sledovaných přehrad často dosahovaly pouhých pěti až 14 procent dlouhodobého průměru. I přes výrazný nedostatek srážek však pokrývají zvýšené nároky na odběr vody a zlepšují průtoky v řekách. Na webu státního podniku o tom informovala mluvčí Jana Kučerová.

Obnovená Národní koalice proti suchu by se měla sejít poprvé dnes po jednání vlády. Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) před jednáním kabinetu novinářům řekl, že ještě nebude v plném složení. Stanoví si mimo jiné harmonogram či vyhodnotí kroky z minulých let. Znovuzavedení orgánu, který v minulosti fungoval za tehdejšího ministra životního prostředí a nynějšího ústeckého hejtmana Richarda Brabce (ANO), oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden.

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Řekl to v rozhovoru s ČTK. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.

Ostrava takřka deset let intenzivně pracuje na strategických podkladech obsahující adaptační strategii města k dopadům a rizikům vyplývajícím ze změny klimatu, díky kterým již uskutečnila spektrum rozličných opatření. Ve městě tak přibyly stromy, zeleň, vodní prvky, zelené střechy, revitalizovány byly parky, důraz je kladen na hospodárné nakládání se srážkovými vodami aj. Město iniciovalo aktualizaci strategického dokumentu, nové informace budou k dispozici ještě letos. V únoru město uzavřelo ASITIS smlouvu, aby zajistila nejnovější fakta k očekávaným dopadům klimatu v Ostravě. Nyní mohou pomoci i lidé díky nasdílení svých názorů prostřednictvím nové pocitové mapy i ankety a identifikovat místa, kterým by slušela změna.

Lesníci na Vysočině čekají kvůli suchu a horku vyšší ztráty hlavně u jarní výsadby. Jaké dopady bude mít toto počasí na lesy, se podle nich ale ukáže až s odstupem. Kůrovce je zatím v lesích díky několika předchozím příznivým rokům relativně málo a na namnožení tento škůdce potřebuje nějaký čas. Ale riziko, že se do dvou let vrátí kůrovcová kalamita, reálně existuje, řekl ČTK Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí Přibyslav a předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL).

Na boj proti suchu včetně nových přehrad chce vláda vynaložit čtyři miliardy korun. Na podzim by měl kabinet projednat speciální zákon, který má specifikovat 20 chystaných vodních nádrží, řekli dnes novinářům u slapské přehrady premiér Andrej Babiš (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) a generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy Petr Kubala. Od pondělí začne znovu fungovat Národní koalice proti suchu. Opoziční strany už předtím vládu kritizovaly za nedostatečné řešení sucha a vedra.

Královéhradecký kraj v souvislosti s extrémním suchem svolal na 18. srpna komisi pro sucho. Řešit bude situaci v kraji i možné dopady na kvalitu vody. ČTK o tom informoval mluvčí hejtmanství Dan Lechmann. Komisi kraj ustanovil v červnu 2021. Letošní rok v Česku patří k těm nejsušším od roku 1961.

Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes navštíví vodní nádrž Slapy, chce se zabývat suchem. Řekl to ve videu na facebooku. Doprovodí ho ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) a generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy Petr Kubala. Babiš v souvislosti se suchem také uvedl, že by obnovil Národní koalici pro boj se suchem, která vznikla v roce 2018 za tehdejšího ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). V pondělí by se podle premiéra měla uskutečnit tisková konference, kde jednotliví ministři informují o svých krocích v boji se suchem.

Rybáři v Olomouckém kraji bojují s extrémním suchem a vysokými teplotami, některé menší vodní toky jsou zcela bez vody a v rybnících se kvůli vysoké teplotě a nedostatku kyslíku zvyšuje riziko úhynů. Rybáři proto nasazují provzdušňovací techniku, zachraňují a přemisťují ryby z vysychajících toků a v chovných rybnících omezují nebo úplně zastavují krmení. To se podle nich na podzim projeví nižší hmotností ryb při výlovech, zjistila ČTK. Podle vodohospodářů koryta menších a drobných toků již zcela vyschla.

Pepis, vousatý kapitán malé rybářské lodi, obratně vytahuje dva perutýny ulovené v pokusných pastech u pobřeží Kypru, odřezává jim jedovaté ostny, vyvrhuje je a hází do kbelíku. Středozemní moře okolo něj vypadá, jako by bylo ze skla, a jeho klidný povrch nijak nenaznačuje dramatickou proměnu, která se odehrává pod hladinou, píše agentura Reuters.

Zemědělci v Pardubickém kraji kvůli vysokým letním teplotám ochlazují dojnice pomocí ventilátorů nebo je kropí vodou, někde mají ve stájích instalované automatické sprchy. Horko na krávy působí negativně, méně žerou a více polehávají. To se pak může projevit na dojivosti i kvalitě mléka, zjistila ČTK od chovatelů.

V Česku patří letošní rok zatím k těm nejsušším od roku 1961 a z hlediska spadlých srážek se vyvíjí ještě hůře než ten loňský. Zatímco první polovina loňského roku byla z hlediska srážek vůbec nejsušší od roku 1961, v červenci 2025 se velký deficit srážek alespoň trochu zmírnil, letos se naopak meteorologické sucho dál prohlubuje. Na svém facebooku to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Od začátku roku do 10. srpna podle předběžných údajů spadlo 289 milimetrů srážek, což odpovídá 66 procentům normálu z let 1991 až 2020.

S klimatickými změnami a globálním oteplováním jsou období extrémních veder stále častější, intenzivnější a delší. Dnes to podle agentury Reuters uvedli zástupci meteorologické agentury OSN. Část Evropy se v těchto dnech potýká s další vlnou veder a letošní léto provází také rozsáhlé požáry a sucho.

Zahradníci na pražském Vyšehradě už bezmála 20 let využívají k zavlažování trávníků, záhonů a stromů užitkovou vodu z Vltavy, která plně nahradila vodu pitnou. Slouží k tomu unikátní zavlažovací systém, který dostává říční vodu na vyšehradskou skálu. Využívá k tomu historickou čerpací stanici v areálu podolské porodnice. Národní kulturní památka Vyšehrad systém popsala na svém webu.

Uživatelé webu Vlny veder (www.vlny-veder.cz) mohou nyní nově zjistit, jak silný tepelný stres hrozí v jednotlivých okresních městech nebo jak se od roku 2000 mění průběh, trvání a intenzita vln veder v Česku. Zároveň tak web může lépe sloužit jako pomocný nástroj pro záchranáře a zdravotníky, pro hasiče i veřejnost, aby se mohla na vlnu veder lépe připravit.

Jak psům a kočkám pomoci překonat vysoké letní teploty? Přečtěte si tipy a rady, jak jim v parných dnech ulevit. Dávejte také pozor, ať nedostanou teplotní šok, upozorňuje dobročinná organizace Pet Heroes, která už více než deset let pomáhá zvířatům v nouzi.

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta, když průměrná teplota činila 21,6 stupně Celsia. Rekordní teploty zaznamenaly v červenci druhý měsíc za sebou také světové oceány, vyplývá podle agentury AFP ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu. AFP pak na základě vlastních propočtů z dat Copernicusu napsala, že v červenci rekordní teploty pro tento měsíc naměřilo 33 zemí.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) dokončilo návrh aktualizace Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro období 2026–2030. Na opatření z Operačního fondu životního prostředí (OPŽP) alokovalo celkem 11,2 miliardy korun. Od roku 2021 už bylo z fondu částkou 8,6 miliard korun podpořeno 776 projektů zaměřených na přizpůsobení se změně klimatu, prevenci rizik a posilování odolnosti vůči klimatickým dopadům.

Povrchová teplota moře u Mallorky ve středu odpoledne mírně přesáhla 33 stupňů a tím zaznamenala nový španělský rekord. Uvedla to meteorologická služba Aemet, která poznamenala, že moře v okolí Baleárských ostrovů a v západním Středomoří je letos nadprůměrně teplé, což ovlivňuje například také noční teploty na pobřeží.

Do Prahy dnes dorazili jezdci mezinárodní cyklistické štafety COP Bike Ride. Účastníci vyrazili z brazilského Belému, kde se konala poslední konference smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů (OSN) o změně klimatu, a míří do turecké Antalye, v níž se v listopadu uskuteční 31. konference. Cílem cyklistů je dopravit na konferenci deset návrhů na podporu cyklistické dopravy. V Praze stráví necelé tři dny. Včera večer osobně přivítala náměstkyně primátora hl. m. Prahy Jana Komrsková.

Kvůli vysokým letním teplotám pracovníci pražské záchranné stanice pro volně žijící živočichy přijímají více zvířat, nejčastěji dehydratovaná a vysílená mláďata ptáků nebo veverek. ČTK to sdělila mluvčí stanice Petra Fišerová. Během současné vlny veder stanice denně ošetří desítky živočichů, při první letošní vlně horka jich za jeden týden přijali rekordních 578.

V rybnících Rybářství Třeboň, které hospodaří na 8000 hektarech vodní plochy, chybí více než třetina vody. Oproti běžnému zdržovaném objemu 75 milionů metrů krychlových vody je v rybnících o 28 milionů metrů krychlových vody méně. Každý týden se kvůli extrémně vysokým teplotám a nedostatku srážek odpaří další 2,5 procenta. Kvůli suchu začali rybáři s výlovy některých rybníků předčasně, protože by jinak ryby uhynuly, řekl provozní ředitel Rybářství Třeboň Vladimír Kukačka.

Turistický přístav v rumunském městě Corabia, které leží na břehu Dunaje, je opuštěný. Až na několik člunů uvázlých v řasách. Hladina řeky je tak nízko, že plavidla už nemohou kvůli písčitým mělčinám do přístavu vplouvat ani z něj vyplouvat, píše agentura AFP.

Mezinárodní tým vědců, včetně entomologů z Přírodovědecké fakulty UK a z Biologického centra Akademie věd ČR, zmapoval v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution dopady klimatických změn na denní motýly v globálním měřítku. Analýza dat z více než stovky zemí ukázala, že nejméně desetina motýlích druhů se již musela přestěhovat, převážně kvůli změnám klimatu. Výzkum zároveň odhalil obrovské mezery v tom, nakolik známe tropickou přírodu.

Hospodářská zvířata na jihu Čech se při tropických teplotách ochlazují v remízkách i kamenných stájích. Někteří jihočeští farmáři vypouštějí krávy, ovce či koně na pastviny v noci a v největších vedrech je nechávají uvnitř chladnějších budov. Kvůli suchu neroste na loukách tráva a zemědělci musí dobytek přikrmovat zásobami sena na zimu. Vysychají zdroje vody a rostou náklady na její dopravu i na elektřinu na ochlazování zvířat, zjistila ČTK.

Letní vedra proměňují české zahrady takřka v bitevní pole. Na jedné straně stojí majitelé domů s rotačními sekačkami a hadicemi v ruce, na druhé neúprosná realita měnícího se klimatu. Touha po dokonale střiženém, sytě zeleném „anglickém“ trávníku se však v posledních letech stává ekologickým i ekonomickým anachronismem. To, co na první pohled vypadá jako upravená příroda, je ve skutečnosti sterilní zelená poušť. Pod nízko sekaným kobercem totiž doslova umírá půda. Přitom stačí tak málo – změnit přístup k sečení a nechat pod povrchem pracovat ty, kteří tam patří.

Už 18 let hledá soutěž E.ON Energy Globe inspirativní projekty, které dokazují, že udržitelnost není jen velké téma pro politiky nebo firmy, ale tvoří je i konkrétní činy lidí napříč celou Českou republikou. Letos vybrala porota složená z členů Akademie vědz celkem 289 přihlášených projektů pět finalistů, kteří se uchází o přízeň veřejnosti. Vítězný projekt si odnese hlavní cenu 500 000 korun.

Farmáři v Plzeňském kraji i v dalších částech Česka mají problémy s nedostatkem sena a slámy pro krmení hospodářských zvířat. Dlouhodobé sucho a pokračující vedra způsobily, že první seč měla proti běžným letům třetinový výnos a druhé a další seče už zřejmě nebudou. Pastviny jsou vyschlé, farmáři na nich musí skot přikrmovat. Někteří chovatelé nakupují seno za trojnásobek běžné ceny, třeba i z Polska. Další připravují zmenšení stád krav, protože se kromě nedostatku krmení zároveň výrazně snížila výkupní cena mléka a v posledních dnech i hovězího masa, zjistila ČTK.

Posilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a "přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří," varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do "neprobádaného území." Informovaly o tom agentury AFP a AP.

Rozsáhlejší zemědělské požáry mohou zhoršit půdní vlastnosti nebo zvýšit riziko eroze. Úrodnost půdy může být v důsledku požárů snížena i na několik následujících let. Vyplývá to z vyjádření agrárníků, které ČTK oslovila. Zemědělci proto nyní v období žní více kontrolují techniku a přehodnocují časy sklizně. Podle informací Agrární komory letos zemědělce zasáhly převážně menší požáry a podařilo se je lokalizovat dříve, než způsobily rozsáhlejší škody. Výstraha před vznikem požárů nyní platí pro celou republiku s výjimkou severních Čech.

Divoce žijícím zvířatům nebo krajině mohou podle ochránců přírody lidé v nastupujících vlnách veder pomoci umísťováním misek s vodou do zahrad, omezením sekání trávníků nebo vynecháním kypření půdy. Zlepšit je podle ochránců potřeba také hospodaření s vodou, včetně systémových kroků pro zadržování vody v krajině, uvedl Český svaz ochránců přírody (ČSOP).

Hlavní město reaguje na aktuální výstrahu Českého hydrometeorologického ústavu před vysokými teplotami. V těchto dnech, kdy mají být horka největší, jsou pro obyvatele i návštěvníky Prahy k dispozici klimatizované prostory v přízemí Škodova paláce v centru města doplněné o vodní fontány pro osvěžení. Další místa s možností ochlazení připravují po celé metropoli i některé městské části. Hlavní město také nedávno spustilo mapu oáz chladu, která přehledně ukazuje, kde se mohou lidé v horkých letních dnech ochladit.

Extrémně vysoké letní teploty ovlivňují péči o městskou zeleň v Pardubicích. Služby města Pardubic méně sečou trávníky a víc zalévají stromy, keře a záhony. Opatření má pomoci rostlinám lépe zvládnout období vysokých teplot. ČTK to řekla vedoucí divize agroservis městské společnosti Jitka Češková.

Vlny sucha a vysokých teplot v letních měsících i přes občasné srážky zásadním způsobem narušují stabilitu ekosystémů. Nedostatek vody spojený s žárem se projevuje napříč celou přírodou: ptáčata hynou předčasným opuštěním přehřátých hnízd, ve vysychajících tůních umírají pulci a vajíčka obojživelníků, rostliny předčasně ukončují kvetení a omezují tvorbu nektaru důležitou pro opylovače, stromy shazují listy už v průběhu léta.

Pražané a návštěvníci metropole se mohou v horkých dnech ochladit u 50 takzvaných mlžítek a osvěžítek Pražských vodovodů a kanalizací (PVK). Od května společnost jejich síť rozšířila o tři nová mlžítka v Praze 4. Zařízení rozprašováním vody snižují pocitovou teplotu vzduchu, zvyšují vlhkost a omezují prašnost. ČTK to sdělil mluvčí firmy Tomáš Mrázek.