Klimatický summit v Paříži 2015

Čím dál častější extrémní počasí a teploty jsou jedním z příznaků pokračující klimatické krize. Důsledky zhoršující se klimatické situace dopadají nejen na lidské životy, ale ohrožují i hospodářská zvířata, která jsou běžně považována za postradatelná.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyčlenilo 300 milionů korun na projekty, které mají pomoci českým regionům lépe nakládat s dešťovou vodou, realizovat adaptační opatření a posílit ochranu před přírodními riziky jako třeba sesuvy půdy. Peníze půjdou z Operačního programu životního prostředí (OPŽP) a Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP). Ministerstvo to sdělilo v tiskové zprávě. Příjem žádostí spustí 17. června a ukončení předpokládá k 17. prosinci.

Vyvracet mýty a dezinformace o obnovitelných zdrojích energie (OZE) chce iniciativa Nová energie Česka, kterou založil Svaz moderní energetiky (SME). Jeho cílem je prostřednictvím nové iniciativy posílit veřejnou debatu o roli obnovitelných zdrojů v ČR, energetické bezpečnosti a moderní energetice obecně.

Jsou nápady, které jednou zazáří a zmizí. Už o nich nikdy znovu neuslyšíte. A pak jsou takové, které se vrací ve vlnách, a vlastně se jich už nikdy úplně nezbavíme. Idea o „přisypávání železa do oceánů“ je jasně z té druhé kategorie. Proč? Nabízí ekologickou iluzi a velmi přímočaře zázračné řešení jednoho globálního problému.

Česká republika je v přepočtu na obyvatele jednou z nejvíce zatížených zemí v unijním systému emisních povolenek ETS, uvádí studie polského think-tanku Warsaw Enterprise Institute (WEI). Česko podle ní vyprodukuje 47 milionů tun emisí z elektráren a průmyslových podniků, přičemž negativní dopad systému ETS na český hrubý domácí produkt (HDP) institut odhaduje na 2,7 až 4,2 miliardy eur ročně (65,3 až 101,6 miliardy Kč).

Liberecký kraj uspěl s připomínkami k návrhu tzv. akceleračních zón pro rychlejší výstavbu větrných elektráren, který představilo v polovině dubna ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Na území kraje počítal návrh s pěti lokalitami pro výstavbu větrných elektráren v Ralsku a na Semilsku, vytipovány byly bez konzultace s obcemi, kterých se to přímo týká. Kraj teď dostal informaci o vypořádání námitek, MMR počítá s vypuštěním všech lokalit, řekl novinářům náměstek hejtmana Jiří Klápště (Spolu).

Británie omezí emise skleníkových plynů do konce příštího desetiletí o 87 procent proti hodnotám z roku 1990. Vyplývá to z plánu zveřejněného britským ministerstvem energetiky, podle něhož pokračující přechod na obnovitelné zdroje energie vytvoří stovky tisíc pracovních míst a ušetří domácnostem až tisíce liber ročně.

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niňo je letos od června do srpna 80 procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí. Ve své pravidelné prognóze to dnes uvedla Světová meteorologická organizace (WMO), podle níž většina předpovědních modelů predikuje, že El Niňo může mít letos mírný, ale i silný dopad.

Kvůli nejednotnému systému měření dopadů nelze spolehlivě posoudit přínos dotací ministerstva životního prostředí na lepší hospodaření se srážkovou vodou. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad. Kontroloval peníze na opatření, jež mají pomoci přizpůsobit se změně klimatu při hospodaření se srážkovými vodami. Kontrola se týkala let 2022 až 2024, tedy období bývalé vlády Petra Fialy (ODS). Kontroloři zamířili na ministerstvo životního prostředí, do Státního fondu životního prostředí a k sedmi vybraným příjemcům dotací. Ministerstvo se závěry nesouhlasí. Argumentuje mimo jiné nutností řídit se pravidly EU.

Klimatická krize není jen otázkou životního prostředí, ale stále častěji také zdraví, bezpečí a kvality života lidí. Právě na propojení klimatu a lidských práv upozorní letošní Týden pro klima, který odstartuje v pondělí 1. června zahajovací akcí Klima a lidská práva: Jak rozběhnout spravedlnost? v pražském Skautském institutu Rybárna na Kampě. Za iniciativou stojí Klimatická koalice, Evropský klimatický pakt, Amnesty International ČR a Člověk v tísni.

Kdysi majestátní dub je dnes prakticky mrtvý. Po opakovaných vlnách veder zastavil své životní funkce, aby šetřil vodu, a v jednom z francouzských lesů pomalu hyne. Jde o jeden z mnoha stromů v evropských lesích, které volí drastické a často smrtelné metody přežití tváří v tvář zhoršujícím se vlnám veder a sucha souvisejících se změnou klimatu, napsala agentura AFP.

Česká republika získala další spojence ve svém úsilí ochránit těžký průmysl před náklady spojenými s emisemi uhlíku. České snahy podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka podpořilo nově i Maďarsko, Itálie a Rakousko. Tři země se tak připojily k dalším pěti státům, které společně s Českem v takzvaném non-paperu vyzvaly například k zachování současné úrovně bezplatného přidělování povolenek umožňujících průmyslovým podnikům vypouštět emise v rámci systému EU ETS.

Skoro čtyři stovky polských hasičů bojují lesním požárem v okolí Varšavy. Kvůli ohni, který se rozšířil na desítky hektarů, úřady rozhodly o evakuaci dvou vesnic, jejichž obyvatele policie převáží do školy v jiné obci, informovala polská média.

Šest členských států EU, včetně České republiky, vyzvalo Evropskou unii, aby ochránila jejich těžký průmysl před náklady spojenými s emisemi uhlíku. Klimatická politika podle nich musí odrážet novou realitu, zejména současné geopolitické krize a mimořádně vysoké ceny energií. V takzvaném non-paperu, do kterého nahlédla ČTK, země vyzývají například k zachování současné úrovně bezplatného přidělování povolenek umožňujících průmyslovým podnikům vypouštět emise v rámci systému EU ETS.

Jak ukazují uplynulé dny, vlny veder mohou nastat i během měsíců školního roku. Nepříjemné horko ztěžuje schopnost soustředění a učení se. Vlna veder poznamenala například chod škol v Česku na začátku září 2024. Některé školy tehdy kvůli ní i zkracovaly výuku. Co mohou školy pro své studenty udělat, když tropické dny přijdou? A jak se na rostoucí letní teploty školy v Česku připravují?

Vědci porovnají vhodnost zásahů do krajiny a způsob, jak přispějí k lepšímu hospodaření s vodou. Na tvorbě konceptu hodnocení takzvaných ekosystémových služeb nyní pracují vědci z několika českých institucí. Podle Jiřího Schneidera z Mendelovy univerzity je třeba vědět, které prostředky a kde jsou vhodné a které přispívají k řešení problémů s vysychající krajinou. Ta je hrozbou jak při nedostatku srážek, tak při jejich nadbytku.

Česko by mělo v boji s požáry investovat do kvalitní detekce a efektivnějších zásahů pomocí letecké techniky, namísto drahých preventivních opatření, řekl ČTK Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity, který se zaměřuje na ekologii a pěstování lesů ve zvláště chráněných územích a jejich biodiverzitu. Inspiraci by podle něj měl stát hledat především v jižní Evropě, kde k požárům dochází častěji. Požáry se tam podle Svobody berou jako přirozená součást přírody, pokud nepřesáhnou hranici alespoň 500 hektarů.

Letošní fotbalové mistrovství světa konající se ve třech státech Severní Ameriky vyprodukuje nejvíce emisí CO2 ze všech sportovních akcí v historii. Upozornil na to server německého týdeníku Der Spiegel. Jedním z problémů je, že se akce bude konat v 16 městech Kanady, USA a Mexika, která jsou od sebe vzdálená tisíce kilometrů.

Za ostudu a politickou chybu označila ekologická organizace Greenpeace ČR nepodpoření rezoluce Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu Českou republikou. V tiskové zprávě to uvedl vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jaroslav Bican. Česká republika s rezolucí nesouhlasila jako jediný stát EU a při středečním hlasování se zdržela. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků.

Hlavní město Praha připravilo pro pražské středoškoláky exkurze po opatřeních ve veřejném prostoru, které přispívají k lepší adaptaci města na změnu klimatu.

Česká republika jako jediný stát EU nesouhlasila s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se ČR zdržela, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.

Bruntálská radnice nesouhlasí s aktualizovaným návrhem umístění takzvaných akceleračních oblastí (AO), které v budoucnu umožní rychlejší stavbu větrných parků. Bruntál se v koordinaci s některými dalšími dotčenými obcemi vymezuje zejména proti možnosti umístění větrných parků v lokalitách Jelení u Milotic nad Opavou a Liščí vrch u Horního Benešova. ČTK to řekl mluvčí města Jiří Ondrášek.

Německo pravděpodobně nesplní svůj cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 65 procent proti roku 1990. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes uvedla předsedkyně Odborné komise pro klimatické otázky (ERK) Barbara Schlomannová. Podle ní Německo loni vypustilo do ovzduší 650 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2), což je zhruba stejně jako předloni.

Několik stovek lidí se dnes zúčastnilo veřejného projednání návrhu oblastí pro zóny k rychlejší výstavbě obnovitelných zdrojů energie v Česku. Akce v budově Radiopaláce na pražských Vinohradech trvala téměř 12 hodin, skončila krátce před 22:00. Úředníci z několika ministerstev během dopoledne představili detaily dokumentu a jeho zpracování, odpoledne pak odpovídali na desítky dotazů veřejnosti. Drtivá většina účastníků záměr kritizovala jako nesmyslný, debata tak byla místy velmi rušná a plná emocí, obešla se ale bez výraznějších excesů.

Koaliční rada, tedy zástupci vládních stran a hnutí ANO, Motoristé a SPD, včera v podvečer jednala v sídle vlády o takzvaných akceleračních zónách. Jde o oblasti, kde mohou snáze vznikat větrné elektrárny. Přišel s nimi loni schválený zákon, který předložila ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Jednání se týkalo i pozměňovacího návrhu vládního zmocněnce a poslance za Motoristy Filipa Turka, který dává obcím větší pravomoci při plánování výstavby větrných elektráren. Novinářům to po jednání řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Předseda SPD Tomio Okamura nepovažuje jednání za ukončená.

Na začátku května 2026 byla spuštěna aplikace Indikátor přívalových povodní (FFI). Český hydrometeorologický ústav ji spouští každoročně zhruba na přelomu dubna a května, a to vždy v závislosti na prvním možném výskytu významnějších přívalových srážek. V průběhu letošního jara se bohužel mnoho srážek nevyskytlo, a tak první srážkově zajímavější epizoda i s výskytem bouřek proběhla až v minulém týdnu.

Inovativní řešení pro nakládání s odpady, školní klimatické zahrady, udržitelná obec, farmářská škola a satelitní data k analýze stavu stromů jsou finalisté soutěže E.ON Energy Globe, které dnes představila společnost E.ON. Hlasovat pro jednotlivé projekty mohou lidé na webu soutěže do konce srpna. Vítěze 18. ročníku, který získá 500 000 korun na další rozvoj, organizátoři vyhlásí 5. září na ekofestivalu v Českých Budějovicích.

Zastupitelé Zlína nesouhlasí s vládním návrhem akcelerační zóny pro stavbu fotovoltaické elektrárny ve Zlíně-Malenovicích. Dnes schválili materiál, ve kterém nesouhlasí s vymezením oblasti a návrhem územního opatření pro tuto akcelerační zónu. Požadují také vynětí oblasti z návrhu změny územního rozvojového plánu.

Zlínský kraj připomínkuje návrh akceleračních oblastí pro výstavbu větrných a solárních elektráren. Kraj své podněty odešle ministerstvu pro místní rozvoj ve čtvrtek a požaduje, aby byly v návrhu zohledněny, sdělila ČTK mluvčí hejtmanství Soňa Ličková. Změny se týkají oblastí Býškovice, Kunovice, Kelč a Lukoveček. Kraj v připomínkách zmiňuje nedostatečné zohlednění důležitých dopravních a technických koridorů, které jsou součástí krajských zásad územního rozvoje, uvedla mluvčí.

Emise skleníkových plynů vyprodukované českou ekonomikou ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku klesly o 0,6 procenta. Jde o třetí nejlepší výsledek z EU. Uvedl to unijní statistický úřad Eurostat. Nejvíce z EU emise redukovalo Finsko, a to o 3,2 procenta.

Polský euroskeptický prezident Karol Nawrocki chce, aby se v Polsku konalo referendum o klimatické politice Evropské unie známé jako Green Deal. Návrh Nawrockého, který má blízko k národněkonzervativní opozici, musí podpořit Senát, kde mají ale většinu strany proevropské vládní koalice.

Obce by mohly získat větší pravomoci při plánování výstavby větrných elektráren. Pozměňovací návrh ke koaliční novele stavebního zákona podal dnes poslanec Motoristů a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek. Úprava podle zdůvodnění reaguje na obavy obcí z nekontrolovatelného budování větrných elektráren v jejich bezprostřední blízkosti. Uplatnit ji bude moci při druhém sněmovním čtení stavební novely, které se uskuteční nejdříve koncem května.

Shodou okolností v době, kdy se NP České Švýcarsko potýkalo s dalším požárem, vědci dokončili unikátní čtyřletý výzkum, který ukazuje, jak se les po požáru obnovuje v nečekaně pestré mozaice. Tím, že shoří místy silná vrstva hrabanky, umožní semenům lépe klíčit. Přes popadané jehličí se totiž k půdě před tím nedostala.

Kapacita společných obnovitelných zdrojů energie a baterií v Evropě vzroste do roku 2030 o více než 450 procent. Nejatraktivnější zemí pro výstavbu projektů bude Německo. Podle agentury Reuters to zjistila analýza společnosti Aurora Energy Research.

Liberecký kraj má připomínky k návrhu tzv. akceleračních zón pro výstavbu fotovoltaických a větrných elektráren, který představilo v polovině dubna ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Dokument vykazuje vážné odborné i procesní nedostatky a v navržené podobě je pro kraj nepřijatelný, řekl ČTK po dnešním mimořádném jednání krajských radních hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Radnice v nizozemském hlavním městě Amsterodamu nechala odstranit ze svých reklamních ploch poutače na masné produkty, lety či auta se spalovacími motory. Uvedla to stanice BBC s tím, že nová regulace začala platit se začátkem měsíce května. Radnice opatření zdůvodňuje klimatickou politikou.

Hlavní město Praha pořádá od listopadu 2024 seriál dialogů politiků, expertů, zástupců neziskového sektoru a občanské společnosti na konkrétní témata Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030 s názvem Pražský klimatický dialog. Tato setkání probíhají jednou za čtyři měsíce v prostorách Centra architektury a městského plánování CAMP od 16 do 18 hodin. Ve středu 25. března proběhl již pátý dialog, na kterém se diskutovalo o tématu udržitelné energetiky.

Stav českého životního prostředí si loni meziročně polepšil z devatenáctého na desáté místo v Evropské unii. Na přednější pozice se ČR posunula zejména díky snižování emisí oxidu uhličitého (CO2) či vyšší míře recyklace. Vyplývá to z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví, který je společným projektem portálu Evropa v datech, České spořitelny a Sociologického ústavu AV ČR. Od prvního ročníku v roce 2022 se ČR posunula o 13 příček, uvedli zástupci projektu.

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních 30 let výrazně oteplila – ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za dekádu. Nejrychlejší změny jsou přitom patrné v dubnu, kdy se teplota vody každých deset let zvyšuje dokonce o 1 stupeň. Unikátní studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří spolupracovali s podniky Povodí Labe, Moravy a Vltavy, potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a oteplováním klimatu a upozorňuje na možné dopady na kvalitu vody, výskyt sinic i hospodaření v nádržích.

Mezinárodní tým vědců pod vedením Marka Stibala a jeho týmu kryosférické ekologie (CryoEco) z Přírodovědecké fakulty UK přináší v nové studii důkaz o původu metanu uvolňujícího se zpod Grónského ledovce: je jím rozklad organické hmoty nahromaděné během teplejšího období zvaného Holocénní klimatické optimum, které skončilo před zhruba čtyřmi tisíci lety. Výsledky studie tak ukazují, že Grónský ledovec je velmi citlivý i k poměrně mírným a krátkým změnám klimatu.

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.

Klimatická změna rozhýbala Středozemní moře. Téměř polovina komerčně významných ryb během dvou desetiletí změnila svůj areál výskytu, což zasahuje rybáře, ekosystémy i rovnováhu regionu.

Je to něco jako internetová seznamka. Akorát že pro odpady. Tržiště Cyrkl propojuje firmy, které mají odpadní materiály, s těmi, které je dokážou využít. Obchodovat tu lze s druhotnými surovinami i vedlejšími produkty výroby a všemi typy recyklátů. Nejčastěji se na tržišti Cyrkl obchoduje s plastovými materiály a obaly pro opětovné použití jako jsou krabice, sudy nebo dřevěné palety.

Výzkumníci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati (UTB) dokončují on-line software, který umožní obcím, městům i veřejnosti sledovat dopady klimatických změn v daném regionu. Software bude volně dostupný. Výzkumníci v projektu SatKlima využívají evropská satelitní data k monitorování stavu vegetace v městském prostředí, sdělila dnes ČTK mluvčí zlínské univerzity Petra Svěráková.

Za letošní březen a duben spadlo dohromady v Česku nejméně srážek za celé sledované období od roku 1961. Oznámil to dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na síti X. Za oba měsíce napršelo v průměru celkem jen 32 milimetrů vody, tedy 32 litrů na metr čtvereční. Nedostatek vláhy se podle meteorologů projevuje jak ve svrchní vrstvě půdy, tak i na hladinách podzemních vod.

Rychlý nástup jara a zároveň náhlý návrat mrazů letos může lidem ztížit líbání pod rozkvetlými třešněmi na 1. máje. Třešně už totiž místy odkvetly a někde zase květy poškodily nynější noční mrazy. Vyplývá to z tiskové zprávy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Především v nížinách už budou stromy pravděpodobně odkvetlé.

Evropský parlament schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.

Aktuální situace se z hlediska ochrany lesa jeví jako příznivá. Sledujeme další pokles kůrovcových těžeb, poškození abiotickými činiteli bylo nejnižší od roku 2014, období sucha v posledních letech přicházejí spíše ve druhé polovině vegetačního období, kdy neovlivňují zdravotní stav dřevin, jejich růst a také bionomii škůdců tak jako v jarních měsících.

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem, loni zaznamenalo nadprůměrné roční teploty zhruba 95 procent kontinentu. Rychlé oteplování v Evropě podle expertů také snižuje sněhovou a ledovou pokrývku. Ledovce ve všech evropských regionech zaznamenaly celkový úbytek hmoty, Island evidoval dokonce druhý největší úbytek ledovců v historii měření. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to dnes uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.