Klimatický summit v Paříži 2015

Pokud chce lidstvo naplnit závazek daný Pařížskou dohodou a zamezit globálnímu nárůstu teploty o 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, musí urychleně přestat s těžbou uhlí, ropy a zemního plynu. I v případě, že se tak skutečně stane, je pouze 50% šance, že teplota tuto hranici nepřesáhne. To jsou závěry nejnovější studie provedené na University College London, kterou zveřejnil žurnál Nature.

Pokud bude příští vláda složená z ČSSD, koalice Pirátů a Starostů, koalice SPOLU a Strany zelených, soutok Moravy a Dyje, někdy také nazývaný Moravská Amazonie, se stane národním parkem. A možná i Křivoklátsko. Pravdu o Bečvě se dozvíme, pokud se zbavíme střetu zájmu premiéra Andreje Babiše. Ochrana klimatu je pro všechny pozvané lídry a lídryně důležité téma, odklon od uhlí je nutný. Ale jenom Zelení si jej dokáží představit bez jádra. Alespoň tak to vyplynulo z výroků lídrů a lídryň politických stran, kteří se v pondělí zúčastnili předvolební debaty k ochraně životního prostředí. Debatu pořádaly organizace Greenpeace, Hnutí DUHA, studentské hnutí Fridays For Future a asociace ekologických organizací Zelený kruh.

Česká inspekce životního prostředí podle současného ministra životního prostředí Richarda Brabce odvádí standardní inspekční práci a je nezávislá. Co se týče vyšetřování Bečvy, důvěřuje ministr vyšetřování. Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček odmítá, že by tato vláda dala do pohybu výstavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe. Podle něho je zadána studie, na základě které má vláda o projektu odpovědně rozhodnout. Poslanec Jaroslav Faltýnek říká, že komplexní novela mysliveckého zákona je nezbytná nejen kvůli přemnožené spárkaté zvěři. ANO slibuje, že bude investovat stovky miliard korun z Modernizačního fondu a dalších programů do přeměny české ekonomiky na nízkoemisní. ANO 2011 jako jediná strana odpovídá konkrétně na otázku, jaké nové přehrady hodlá vybudovat.

Evropská unie a Spojené státy se dohodly na snížení emisí metanu asi o třetinu do konce tohoto desetiletí. Zároveň plánují vyvíjet tlak na další velké ekonomiky, aby se k jejich záměru rovněž připojily. S odkazem na uniklou kopii dohody to napsala agentura Reuters, zástupci EU ani USA informaci zatím nekomentovali.

Odpovědi KSČM na dotazy Ekolistu nejsou příliš konkrétní. Spíše naopak. ČIŽP fungovala dobře, ale mohla by i líp. Kanál Dunaj-Odra-Labe je věc, na který strana nemá jasný názor, případného kandidáta na ministra či ministryni životního prostředí strana neprezentuje. Co se týče dalších témat, nabízí strana odpovědi převážně typu "jsme pro výstavbu nových vodních nádržích na místech, kde to má smysl" a "myslivecký zákon si novelu nejen zaslouží, ale samozřejmě ji i potřebuje". V čem má ale KSČM jasno, je nesouhlas s vyřazením Číny a Ruska z tendru na nový blok jaderné elektrárny Dukovany.

Zelení chtějí reformovat Českou inspekci životního prostředí. Jsou proti kanálu Dunaj-Odra-Labe i proti dílčímu splavnění Labe či Odry. Novelou mysliveckého zákona chtějí obnovit rovnováhu mezi zvěří a prostředím. A zakázat norování jako způsob lovu. Nové jaderné bloky nepodpoří a jsou jen pro dožití stávajících. Zelení chtějí posílit práva obcí, kterých se dotýká hledání trvalého úložiště jaderného odpadu. Konec spalování uhlí by měl přijít už v roce 2030, transformace průmyslu a energetiky ale musí být spravedlivá. Základní princip společenského uspořádání má být demokracie, a to demokracie ekologická, tedy taková, která nezohledňuje pouze společnost, ale také její životní prostředí. Takové jsou představy Strany zelených.

SPOLU, čili koalice KDU-ČSL, ODS a TOP09, je proti kanálu Dunaj-Odra-Labe coby "nesmyslné stavbě". Dostavbu jaderného bloku v Dukovanech podpoří pod podmínkou, že ho nebudou stavět ruské ani čínské firmy. Vedle nového jaderného bloku chce SPOLU podpořit decentralizované obnovitelné zdroje a výrazně motivovat lidi k přechodu na obnovitelné zdroje. Proč? Protože podle SPOLU doba uhelná končí. V oblasti myslivosti chce SPOLU posílit práva vlastníků lesů například snížením výměry honitby. Zmiňuje i tzv. saský model myslivosti. Co se týče spokojenosti s prací České inspekce životního prostředí (ČIŽP), je koalice SPOLU nespokojena a vidí to jako jednoznačnou chybu jejího ředitele.

Politické hnutí Přísaha, jehož nejvýraznější postavou je bývalý elitní policista Robert Šlachta, na dotazy Ekolistu odpovědělo stručně, odpovědi jsou převážně velice obecné. Konkrétního kandidáta na post ministra či ministryně životního prostředí nezmiňují. Měl by to být buď odborník, nebo politik, obklopený odborníky.

V Česku by se měl připravovat klimatický zákon a budoucí vláda by měla jasně vyjádřit, že řešení změny klimatu je pro ni prioritou. Na semináři Volby a klima: Co by měla dělat nová vláda?, pořádaném na Akademii věd ČR, to uvedla právnička Hana Müllerová. Klimatické zákony podle ní pomáhají definovat cíle v ochraně klimatu i cestu k jejich dosažení. Müllerová působí v Ústavu státu a práva AV. Specializuje se na právo životního prostředí a klimatické právo.

Jak podle koalice Piráti a Starostové funguje Česká inspekce životního prostředí? Z kdysi akceschopného, odvážného a respektovaného orgánu se stala instituce, která přihlíží devastaci životního prostředí a občas uloží symbolickou pokutu. Podle koalice nebude snadné odčinit škody, které byly v ČIŽP napáchány během vlády ANO. Koalice počítá s jádrem, je proti výstavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe či proti výstavbě vodních nádrží. Proti suchu a povodním mnohem lépe pomůže, když se zaměříme na krajinu a zlepší se retenční schopnost půdy. Kandidáty na post ministra či ministryně životního prostředí nabízí koalice hned čtyři.

V jakých městech je životní prostředí nejvíce náchylné k poškození? Pokud bychom počítali jen první stovku měst, jejichž obyvatelé jsou nejohroženější tzv. environmentálními riziky, tedy problémy se znečištěním ovzduším, suchem, zemětřesením nebo tsunami a dalšími "libůstkami", 99 z nich se nachází z Asii.

Evropa letos zažila nejteplejší léto od doby, co se vedou záznamy. Teplota za letošní červen, červenec a srpen však dřívější maxima překonala jen těsně, uvedla evropská služba Copernicus. Předchozí rekordní léta 2010 a 2018 byla jen o 0,1 stupně Celsia chladnější.

Svoboda a přímá demokracie (SPD) odpověděla na dotazy Ekolistu jako první, své odpovědi poslala dokonce s několikadenním předstihem. Odpovědi vypracoval poslanec Jaroslav Holík, který je mimo jiné členem a místopředsedou poslaneckého Výboru pro životní prostředí a je také členem Vyšetřovací komise k ekologické katastrofě na řece Bečvě.

Nové klimatické návrhy Evropské komise by měly zohledňovat specifika jednotlivých členských států a jejich ekonomik. Na jednání v Praze se na tom shodli zástupci evropských výborů parlamentů zemí visegrádské čtyřky, řekl ČTK předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Politici z Česka, Polska, Maďarska a Slovenska poukázali podle něho také na sociální rozměr klimatických plánů.

Mrtvé dřevo v různé fázi rozkladu ročně uvolní množství uhlíku odpovídající celosvětovým emisím z fosilních paliv. Vyplývá to z výzkumu mezinárodního týmu s českou účastí. Odborníci také poprvé zjistili, jak se na rozkladu dřeva podílí hmyz. Na projektu spolupracovalo 50 výzkumných skupin, za Česko se zúčastnil Mikrobiologický ústav AV (MÚ AV). Studii o výzkumu zveřejnil prestižní časopis Nature.

Města se na klimatické změny adaptují velmi pozvolna, pokud vůbec. Na realizace jim chybí potřebné finance, ale také konkrétní výsledky, kterými by se dalo pochlubit a motivovat k další akci. Ve své bilanční studii to potvrzuje CDP Worldwide, nadnárodní neziskovka, specializující se na konzultační environmentální management měst a velkých společností.

Tropické horské lesy v Africe vážou ve své biomase daleko vyšší množství uhlíku, než se předpokládalo. Podle zjištění vědců se v nich zachytí více uhlíku než na stejné ploše v amazonském deštném pralese. Zároveň vědce překvapila rychlost, jakou lesy mizí. Právě vzrostlé stromy a funkující ekosystém lesa jsou totiž pro ukládání uhlíku zásadní.

Změny klimatu činí až devětkrát pravděpodobnějšími extrémní srážky podobné těm, které v červenci vedly k záplavám v Německu, Belgii, Nizozemsku a Lucembursku. Ve studii, která se zaměřila na souvislost mezi změnami klimatu a záplavami, to uvedl mezinárodní tým klimatologů. Studie rovněž zjistila, že srážky v regionu jsou nyní o tři až 19 procent vydatnější v důsledku oteplování způsobeného člověkem. Studii zveřejnila klimatologická skupina World Weather Attribution a Evropská klimatická nadace (ECF).

Evropu čeká do konce století nebývalé sucho. Podle nejpesimističtějších odhadů klesnou hladiny českých řek až o 40 %, což bude mít drtivý vliv nejen na pitnou vodu a rozmanitost živočichů žijících v naší přírodě, ale také na zemědělství, energetiku či průmysl. Vysoušení půdy má za následek i ničivější povodně po přívalových deštích. Od roku 1980 u nás živelní katastrofy způsobily škody v hodnotě 308 miliard korun, což je v přepočtu na obyvatele jeden z nejvyšších výsledků v Evropě. Řešením je obnovování přirozených funkcí krajiny, péče o vodní toky či promyšlená výsadba lesů. Informuje o tom portál datové žurnalistiky Evropa v datech.

Mnoha druhům ryb, které běžně konzumujeme, hrozí v důsledku zvyšující se teploty oceánů vyhynutí. V následujících desetiletích by tak svět mohl přijít například o sledě a sardinky. Tvrdí to nová studie univerzity v Readingu, kterou zveřejnil žurnál Nature Climate Change.

Nejzásadnějším sdělením zprávy panelu pro změnu klimatu je, jaký je vliv člověka na oteplování a oznámení nových klimatických scénářů. V Česku se dopady změny klimatu projevují hlavně v nárůstu teplot vzduchu. ČTK to po konferenci řekl klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Ondráš Přibyla, z projektu Fakta o klimatu, pak poukázal na význam uhlíkového rozpočtu.

Lidská činnost jednoznačně způsobuje růst teploty na Zemi, stojí za nedávnými zásadními výkyvy klimatu, vlnou veder či záplavami, a vedla k menší stabilitě celé planety. Ve své zprávě to uvedl Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), který působí při OSN. Podle vědců se planeta v každém případě ohřeje o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni, otázkou pouze zůstává jak rychle. Lidstvo také může očekávat vzestup hladiny moří a častější vlny veder a záplavy. Globální oteplování se bude i nadále projevovat odlišně v jednotlivých částech Země.

Dnešní zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), který působí při OSN, podle polární vědkyně Marie Šabacké přinesla hlavně zpřesnění některých dat ohledně klimatického vývoje a oteplování planety. Šabacká uvedla, že ze závěrů vyplývá, že při tzv. středním scénáři budou nadále ustupovat ledovce v polárních krajích i nižších oblastech nebo se budou objevovat extrémy typu povodní a sucha a nedostatku pitné vody v horských oblastech. Je také pravděpodobné, že do roku 2050 bude v letních měsících Arktida občas bez ledu. Šabacká na dnešní konferenci upozornila, že nízké množství mořského ledu mělo vliv i na chladné počasí v Evropě letos na jaře.

Po znepokojivé zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) při OSN o závažných a nezvratných důsledcích globálního oteplování vyzval generální tajemník OSN António Guterres politiky, soukromý sektor a občanskou společnost k odpovědnosti a činnosti. Na rychlou změnu v chování apeloval také britský premiér Boris Johnson nebo zmocněnec Spojených států pro otázky klimatických změn John Kerry.

Vybrané body zprávy pracovní skupiny Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) zaměřené na fyzikální dopady změny klimatu:

Lidská činnost jednoznačně způsobila růst teploty na Zemi, stojí za nedávnými zásadními výkyvy klimatu, vlnou veder či záplavami a vedla k menší stabilitě celé planety, uvedl ve své dnes zveřejněné zprávě Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), který působí při OSN. Podle vědců se planeta v každém případě ohřeje o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni, otázkou zůstává jen jak rychle. Při respektování nejambicióznějšího plánu překonáme tuto teplotní hranici ve 30. letech tohoto století a její překročení podle vědců spustí nezvratné změny po celém světě.

Jaké události ovlivňovaly světové klima v loňském roce? Pokud byste vsadili na dopad nejrůznějších pandemických karantén, omezení pohybu osob a radikální snížení mezinárodní přepravy, netrefili jste. Ty totiž průměrnou teplotu spíše zvyšují. Tým z Národního centra pro výzkum atmosféry (NCAR) nyní předkládá jako hlavní globální faktor snižování teploty požáry, jež v roce 2019-2020 postihly Austrálii.

Vzestup hladiny oceánů, tání ledovců, vlny veder a stále ničivější požáry či povodně. O těchto fyzikálních dopadech bude pojednávat dlouho očekávaná zpráva, kterou dnes v Ženevě zveřejní členové Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), který působí při OSN. Dokument bude součástí celkové, již šesté hodnotící zprávy, kterou IPCC vydá v roce 2022. Další dvě části, o dopadech globálního oteplování na společnost a omezení produkce skleníkových plynů, vyjdou v následujícím roce.

Mezi několika ostrovy ze skotského souostroví Orkneje leží oblast Fall of Warness, která splňuje ideální podmínky pro umístění přílivové elektrárny. Nově zde byla spuštěna přílivová elektrárna s nejvýkonnější turbínou na světě. Ročně bude dodávat elektřinu do dvou tisíc domů na Orknejích. Informuje o tom server BBC.

Írán trpí akutním nedostatkem vody. Situace je už tak vážná, že vyústila v celostátní protesty, které si vyžádaly osm lidských životů. Za vším stojí dlouhodobě špatné hospodaření s vodou a letošní největší sucho za posledních 53 let. O situaci v Íránu informuje server Climate Home News.

Čína a Indie nezaslaly včas své aktualizované národní plány na dosažení závazků stanovených klimatickou dohodou OSN. V nich měly zhodnotit svůj postup, například ve snižování emisí skleníkových plynů, a stanovit cíle na další léta. Lhůta na zaslání plánů vypršela posledního července, poté co ji OSN prodloužila, informovala agentura AP.

Duby představují důležitou součást našich lesů. Vlivem klimatické změny vzrůstá význam sucha jako hlavního faktoru způsobujícího zvýšené odumírání stromů. V současných podmínkách teplejšího klimatu jsou v oblastech, kde tvoří společně smíšené lesy, vůči suchu odolnější duby než buk lesní.

Intenzivní a pomalu se pohybující bouře, které mohou způsobit bleskové povodně, by se v Evropě do konce století mohly vyskytovat 14x častěji než je tomu v současnosti. Zjistila to nová studie provedená na Newcastle University. Výskyt extrémního počasí, které nedávno potrápilo například Belgii nebo Německo, je podle studie přímo spojen s globální změnou klimatu. Studii zveřejnil žurnál Geophysical Research Letters.

Autoři nové studie, která byla publikována v odborném časopise BioScience, varují, že v mnoha ohledech se svět blíží ke kritickému bodu klimatických změn, nebo již tento bod překročil. Vědci se zaměřili na 31 klíčových indikátorů, které nazvali životními funkcemi planety, a u zhruba poloviny z nich včetně koncentrace skleníkových plynů, oteplování oceánů nebo ubývání ledové plochy zaznamenali rekordní zhoršení.

Izrael do poloviny století sníží své emise skleníkových plynů proti roku 2015 o 85 procent. Oznámila to izraelská vláda. Závazek je součástí širšího mezinárodního plánu na zmírnění globálního oteplování.

Většina uhlíku uloženého v půdě se uvolňuje do ovzduší působením lidské činnosti, především změnou ve využívání půdy. Vědce z University of Queensland a University of Canterbury ale v nové studii zajímalo, kolik uhlíku, respektive oxidu uhličitého, se dostává do ovzduší rozrýváním půdy, které mají na svědomí divoká prasata. Ta patří mezi světově nejrozšířenější pozemské savce.

Za koho se Češi považují? Na prvním místě za vlastence (72 %), ale hned těsně za tím i za ochránce přírody (71 %). Ale za klimaskeptiky se považuje jen 14 % respondentů. To a celou řadu zajímavých informací o Češích přináší aktuální výsledky rozsáhlého výzkumu veřejného mínění, který provedl tým Jana Krajhanzla z Katedry environmentálních studií FSS MUNI ve spolupráci s Green Dock. V reprezentativním vzorku 2762 respondentů byli i mladí lidé nad 15 let. Sběr dat proběhl od listopadu 2020 do února 2021.

Zotavení globální ekonomiky z pandemie nemoci covid-19 způsobí, že růst emisí skleníkových plynů, které přispívají ke změnám klimatu, bude do dvou let na rekordu. Ve své zprávě to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Ve stejný den, kdy poslanecká sněmovna schválila kontroverzní novelu zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE), která výrazně snižuje podporu solárních elektráren postavených v letech 2009 – 2010, se uskutečnil kulatý stůl zástupců demokratických politických stran ke klimatickému balíčku Evropské komise. Na něm všichni zástupci vyjádřili obnovitelným zdrojům energie podporu. Účastnili se ho ministr průmyslu, obchodu a zároveň dopravy Karel Havlíček (ANO), Petr Třešňák (Piráti), Josef Bernard (STAN), Marian Jurečka (KDU-ČSL), Petr Dolínek (ČSSD), a za Komoru obnovitelných zdrojů energie její předseda Štěpán Chalupa a analytik Komory OZE a bývalý politik za Stranu zelených Martin Bursík.

Z klimatických návrhů Evropské komise ocenil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie a uhlíkové clo, které by měly platit podniky dovážející do Evropské unie neekologicky vyráběné produkty. Spíše skeptický je ministr k záměru, aby nové vozy v EU od roku 2035 nemohly produkovat oxid uhličitý. Tento i další navrhované kroky by měly dopad na životy především chudších lidí, sdělil dnes Brabec ČTK.

A spoustu nepořádku, který si říká o odklizení. Pro likvidaci okamžitých následků a vyvážení odpadů ze zasažených území vznikly na Břeclavsku a Hodonínsku tři rozměrné plochy, na něž se stavební suť a další poničený materiál vyváží. První se nachází na katastrálním území Mikulčic, v areálu dolu Mír, druhá na území Hodonína, v průmyslovém a bývalém skladovém areálu „Ploma“. Obě se nachází na zpevněných ložných plochách. S třetí je trošku problém: nachází se na poli, u silnice na hranicích katastru Hrušek a Moravské Nové Vsi. Na nezpevněném terénu.

Česko bude muset kvůli evropským návrhům, které mají země EU nasměrovat ke splnění přísnějších emisních cílů v roce 2030, předělat Národní energeticko-klimatický plán, řekl předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. Uvedl, že podílu 40 procent obnovitelných zdrojů na úrovni EU do roku 2030 by mělo podle metodiky výpočtu Evropské komise Česko přispět 29 až 32 procenty, počítá ale s růstem podílu zelených zdrojů na 22 procent.

Evropská komise představila dosud největší soubor klimatických návrhů, které mají země Evropské unie nasměrovat ke splnění přísnějších emisních cílů v roce 2030. Unijní exekutiva chce v zájmu boje proti oteplování planety mimo jiné skoncovat s výrobou benzínových a dieselových aut, zpoplatnit emise z dopravy či vytápění budov nebo zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie. Nové náklady, které lidem či firmám opatření zřejmě přinesou, má částečně pokrýt unijní pokladna, například pomocí nového fondu.

Evropská komise dnes představí stěžejní balíček návrhů, které mají země Evropské unie nasměrovat k dosud velmi vzdálenému splnění přísnějších emisních cílů k roku 2030. Klimaticky šetrnější pravidla se budou týkat řady odvětví od automobilového průmyslu přes energetiku po leteckou či lodní dopravu. Návrhy patrně vyvolají hlasité reakce průmyslové lobby a dlouhé debaty mezi členskými státy a Evropským parlamentem, které mohou trvat i několik let.

Čtvrteční večer 24. června nepřinesl na jih Moravy po úmorně horkém dni zklidnění, ale extrémní bouři s krupobitím. A k tomu tornádo. Během necelých padesáti minut se tahle v Česku dost raritní klimatická porucha prohnala úsekem v šíři několika stovek metrů a délce šestadvaceti kilometrů. Za sebou zanechala absolutní spoušť a devastaci.

Už několik desítek let se na plážích západního pobřeží USA čas od času objevují tisíce červených krabů. Vědci sice předpokládali, že tento jev nějak souvisí se zvyšující se teplotou oceánu a změnou klimatu, doposud ale nevěděli přesně, co za ním stojí. Podle výzkumu provedeného univerzitou v Santa Cruz vězí pravděpodobná příčina ve změnách v oceánských proudech.

Část Česka ve čtvrtek odpoledne a večer zasáhly silné bouřky provázené silným větrem a místy i krupobitím. Postihly především jihozápad a střed Čech spolu s Vysočinou. Na Písecku zemřeli dva lidé, na jejichž auto spadl strom. Na některých místech stouply kvůli dešti hladiny řek a potoků. Bouřky také přerušily provoz asi na dvou desítkách železničních tratí a jen na východě Čech odřízly od proudu desetitisíce odběratelů. Varování meteorologů před velmi silnými bouřkami platí pro celé Česko až do pátečního rána.

Ne všechny živočichy změna klimatu ovlivňuje negativně. Chřestýšům Crotalus oreganus by podle nové studie mohly vyšší teploty vyhovovat mnohem více, než ty současné.

Západ USA a Kanady zažívá vlnu extrémních veder, které vyústily v desítky požárů na západě Kanady. Ve středu musela být evakuována vesnice Lytton, kde žije asi 250 obyvatel. Místní starosta Jan Polderman pro místní média uvedl, že oheň dostihl vesnici jen 15 minut poté, co vydal příkaz k evakuaci.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) uvolní na pomoc obcím s obnovou majetku po čtvrteční ničivé bouři 420 milionů korun. Stát zároveň nabídne lidem na obnovu zničeného bydlení až pět milionů korun, z toho dva miliony jako dotaci a tři miliony jako zvýhodněný úvěr na 30 let. Finanční správa by měla podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) poškozeným podnikatelům ze zasažených území poskytnout úlevy v podobě odkladu splatnosti daně nebo odpuštění záloh na silniční daň. Schillerová a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) to dnes uvedly na twitteru. Také ministerstvo životního prostředí poskytne stovky milionů korun například na opravy čistíren odpadních vod nebo na sázení stromů a zeleně, uvedl na twitteru ministr Richard Brabec (ANO). Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) přes víkend podle svého šéfa Karla Havlíčka (za ANO) připraví speciální program pro podnikatele ze zasažených oblastí, napsal na twitteru.