Klimatický summit v Paříži 2015

Skupina velkých světových ekonomik G7 chce ochranu ovzduší a snižování emisí skleníkových plynů podpořit založením klimatického klubu. G7 v dnešním závěrečném prohlášení po summitu v bavorském alpském zámku Elmau uvedla, že cílem je dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 stupně Celsia ve srovnání s úrovní z předindustriální éry.

Skupina velkých světových ekonomik G7, Evropská unie, Argentina, Indie, Indonésie, Senegal a Jihoafrická republika chtějí urychlit přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství a zároveň si zajistit energetickou bezpečnost. Země to dnes po jednání na summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau uvedly ve společném prohlášení. G7 tvoří Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA, jejich summitů se ale tradičně účastní i EU. Ostatní nečlenské státy pozval do Elmau německý kancléř Olaf Scholz.

V Česku funguje nová skupina odborníků na bouřky. Skupina zkvalitňuje služby v oblasti předpovědi konvektivních jevů, tedy bouřek a jejich extrémních projevů. Informuje o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Dnes, rok od výskytu ničivého tornáda na jihovýchodě Moravy 24. 6. 2021, vychází mezinárodní hodnotící zpráva, která do detailu shrnuje informace získané průzkumem v terénu a další upřesněné poznatky o samotném tornádu včetně podrobného pohledu na jednotlivé úseky postupu tornáda. Informuje o tom Český hydrometeorologický ústav.

Americký prezident Joe Biden vyzval Čínu a další ekonomicky silné země, aby znásobily boj proti klimatické změně. Biden uspořádal za svého mandátu už třetí mezinárodní konferenci velkých ekonomik s cílem dohodnout se na společném postupu proti klimatické změně a zlepšit energetickou bezpečnost.

Ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy zasáhla do práv spolku Klimatická žaloba ČR a dalších žalobců tím, že nestanovila konkrétní zmírňující opatření k dostatečnému snižování skleníkových emisí. Dnes tak rozhodl pražský městský soud. Ministerstva podle něj nesmějí v porušování práv žalobců dále pokračovat. Cílem žaloby bylo podle spolku přimět úřady k řešení klimatické krize. Dnešní rozsudek je pravomocný, ministerstva ale mohou podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Mluvčí ministerstev zemědělství a dopravy ČTK sdělili, že úřady počkají na doručení rozsudku včetně odůvodnění, teprve poté se budou moci vyjádřit. Ministerstvo životního prostředí zváží po seznámení s rozsudkem další kroky, včetně případného podání kasační stížnosti, uvedl za tiskové oddělení resortu Ondřej Charvát. Komentář ministerstva průmyslu ČTK shání.

Generální tajemník OSN António Guterres dnes varoval před nebezpečným rozporem mezi tím, co požadují vědci a občané v zájmu omezení klimatické změny, a tím, co v tomto směru skutečně dělají vlády. Globální emise skleníkových plynů musí podle Guterrese v tomto desetiletí klesnout o 45 procent, ale aktuální předpovědi hovoří o 14procentním nárůstu, upozornil Guterres prostřednictvím videa účastníky konference Austrian World Summit v Rakousku.

Hospodářské ztráty způsobené změnou klimatu se ve světě za poslední tři desetiletí zvýšily o 250 procent. Přírodní katastrofy vedly za 30 let k 3,6násobnému nárůstu pojištěných škod a dvounásobnému nárůstu nepojištěných škod. Vyplývá to ze zprávy společností Capgemini a Efma, podle níž změny klimatu negativně ovlivňují pojišťovnictví.

Setkání více než stovky hlav států a vlád, které od 3. června 1992 jednaly o klimatu, vstoupilo do historie jako "summit Země". Oficiálně to byla 3. Konference OSN o životním prostředí a rozvoji, výrazně přispěla zejména k popularizaci myšlenky udržitelného rozvoje. Jejím výsledkem byl mimo jiné dokument nazvaný Agenda 21. Obsahoval dlouhodobé vize o tom, jak dospět k zachování rovnováhy mezi ekonomickými a sociálními potřebami lidstva na straně jedné a přírodními zdroji a ekosystémy Země na straně druhé.

Válka na Ukrajině odvádí pozornost od změny klimatu a zároveň odhaluje sebevražednou závislost světa na fosilních palivech. Před začátkem klimatické konference ve Švédsku to prohlásil generální tajemník OSN António Guterres, uvedla agentura AP.

Klimatičtí experti a zástupci německého soudu tento týden přijeli do peruánských And, aby posoudili stížnost tamního zemědělce, který žaluje německou energetickou společnost RWE. Viní ji z podílu na globálním oteplování, které způsobuje tání ledovců, a ohrožuje tak jeho domov. Informovala o tom agentura AFP, podle níž by případný verdikt v tomto procesu mohl být světovým precedentem.

Německo se dohodlo se Spojenými státy na prohloubení spolupráce v ochraně klimatu a v přechodu na obnovitelné zdroje energie, společně chtějí také posilovat energetickou bezpečnost ostatních zemí. Příslušnou deklaraci dnes na okraj končícího dvoudenního jednání ministrů energetiky a ochrany klimatu skupiny velkých ekonomik G7 podepsali německý ministr hospodářství Robert Habeck a zmocněnec amerického prezidenta pro otázky klimatických změn John Kerry.

Vítěz sobotních australských voleb Anthony Albanese povede Austrálii novým směrem a od toho původního se odchýlí zejména v klimatické politice. Albanese, který má v pondělí složit přísahu jako 31. premiér země, řekl, že se Austrálie stane velmocí v oblasti obnovitelné energie.

Soud v západoněmeckém Detmoldu začal dnes řešit spor mezi soukromým zemědělcem Ulfem Allhoffem-Cramerem a automobilkou VolksWagen. Sedlák tvrdí, že automobilka přispívá ke změnám klimatu, jež mají negativní dopady na jeho podnikání, uvedla agentura AP. Zemědělec se žalobou domáhá, aby VolksWagen přestal do roku 2030 vyrábět vozy se spalovacími motory. Automobilka žalobu odmítá, rozhodnout o regulaci by podle ní měli zákonodárci.

Čtyři důležité indikátory klimatické změny jsou na rekordní úrovni. Informovala o tom dnes ve své zprávě o stavu klimatu v roce 2021 Světová meteorologická organizace (WMO). Rekordy se týkají vzestupu hladiny moří, teploty oceánů, znečištění moří a koncentrace skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Ukazuje to na zničující důsledky lidské činnosti na ekosystémy, které mají zajistit přežití lidstva, zdůrazňuje zpráva. Generální tajemník OSN António Guterres dnes v té souvislosti vyzval k většímu využívání obnovitelných zdrojů.

Sever Indie zasáhly v důsledku vytrvalých přívalových dešťů povodně, nyní doprovázené četnými sesuvy podmáčené půdy. K nejvíce zasaženým se počítají hornaté státy Asam a Meghálaj, kde vytrvale prší už od poloviny dubna. Intenzivní deště přetrvávají už několik týdnů ve 20 z 35 regionů států Asam. Neustávající déšť stěžuje záchranné práce a zajištění humanitární pomoci pro obyvatele povodněmi postižených oblastí. Počty poškozených tu narůstají každým dnem. Na konci dubna mělo být kolem 25 000 lidí postižených událostmi, první květnový týden jich bylo hlášeno na 53 000, druhý týden pak 95 000. A dnes už je to kolem 197 000. Postupně tu, v různé míře intenzity, bylo zasaženo celkem 1410 obcí a 1730 hektarů zemědělské půdy.

Lesních požárů bude kvůli změně klimatu přibývat, varuje Petr Čermák z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Narůstat bude podle něj nejen riziko požárů, ale také jejich rozsah, kdy se zvýší pravděpodobnost, že bude hořet na větší ploše.

Stále více afrických zemí začíná s obnovou mangrovů, aby chránily obyvatele pobřežních oblastí před důsledky klimatických změn. K seznamu států, které se těmto projektům věnují, nově přibyl Mosambik, píše agentura AP.

Klimatická změna není jen o hromadění CO2 v atmosféře. Většina problémů, které ve spojitosti s klimatem řešíme, jsou společenského charakteru. Jak se změní naše podmínky pro život a jak bude náš život v rychle se měnícím klimatu vypadat? O tom, jak klimatická změna proměňuje společnost, jsme si povídali se Zuzanou Harmáčkovou, která se věnuje vědě o udržitelnosti.

Hladina světových oceánů stoupá. Kvůli změně klimatu tají polární ledovce a dosah vln se každý rok o milimetry zvyšuje. Pokud bychom bedlivě spočítali tento přírůstek od předindustriálních časů, zjistíme, že hladina je výš už skoro o 20 centimetrů. Matoucí může být, že vyšší hladina nutně neznamená menší pláže.

Pravděpodobnost, že se svět v příštích pěti letech oteplí o více než 1,5 stupně Celsia, je nyní téměř padesátiprocentní. Vyplývá to z nové analýzy výzkumníků z britského meteorologického úřadu Met Office, o které informoval server BBC News. Takové oteplení by podle meteorologů bylo nejspíš dočasné, i tak se ale obávají toho, jakým směrem se bude nárůst teplot vyvíjet.

Cena emisních povolenek roste a průmyslovým podnikům se může brzy vyplácet investovat do technologií, které pomohou oxid uhličitý ze spalin zachytávat. Jednou z cest, jak CO2 ze spalin zachycovat, jsou sprejové kolony s rozstřikovacími tryskami neboli atomizéry. Na jejich vývoji pracují odborníci ze strojní fakulty VUT v Brně.

Loňské léto bylo v Evropě nejteplejší od začátku měření, teploty byly o jeden stupeň Celsia vyšší než průměr. Uvádí to zpráva evropské služby Copernicus, která monitoruje stav klimatu. Počasí v letních měsících doprovázely silné kontrasty. Zatímco jihoevropské státy v létě 2021 zaznamenaly rekordní počet extrémně horkých dnů a v Itálii a Španělsku padly dokonce teplotní rekordy, západ Evropy se potýkal se silnými dešti a záplavami.

Významná část dodávek paliv a energie se v České republice zajišťuje prostřednictvím fosilních paliv, které pocházejí z Ruska. Odborníci na úspory energií radí, jak mohou lidé ve svých domácnostech snížit jejich spotřebu. A dodávají, že i malá drobnost může snížit částku, kterou my všichni financujeme ruskou agresi na Ukrajině. Například jen snížením vytápění o 2 °C pošleme Rusku za zemní plyn o 3 až 4 miliardy korun ročně méně. Kromě toho je přínos takového chování i v tom, že chráníme naše klima i svou vlastní peněženku.

Ruská agrese proti Ukrajině a její důsledky jsou podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) důvodem urychlit naplňování cílů EU v oblasti změn klimatu, nikoli proces zastavit. Ministryně to uvedla na senátní konferenci k výsledkům loňské konference OSN v Glasgow (COP26) o dalším postupu v boji s klimatickými změnami.

Přítomnost sladké vody vytváří ve slábnoucím Golfském proudu další zdroj kolísavé nerovnováhy, a částečně ho tím přibližuje ke kolapsu. Co to ale znamená pro nás? Vliv těchto změn na současné a budoucí podnebí se pokouší vysvětlit zpráva ze Severe Weather Europe, která cituje průběžné závěry odborných studií.

Do budoucna je jediná cesta opustit fosilní zdroje energie a pečovat o krajinu tak, aby byla schopná pohlcovat uhlík. To jsou podle klimatologa Radima Tolasze hlavní sdělení dnes zveřejněné třetí části šesté hodnoticí zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) při OSN. Tato část je zaměřená na snižování emisí skleníkových plynů a zmírňování dopadů klimatických změn. Tolasz, který působí v Českém hydrometeorologickém ústavu, ČTK dále řekl, že největší novum zprávy, vydávané skupinou více než 200 vědců a vědkyň, je rostoucí přesnost dat a odhadů dopadů klimatické změny. V souvislosti se zveřejněním zprávy se dnes v Praze uskutečnila diskuse expertů, Tolasz se jí zúčastnil videokonferenčně. Experti dnes v souvislosti se zprávou také hovořili o nutnosti rozvoje obnovitelných zdrojů energie, ale i růstu klimatických závazků.

Svět míří k oteplení klimatu o více než tři stupně Celsia oproti předindustriálnímu období; pro naplnění cíle udržet oteplení maximálně na 1,5 stupni je třeba výrazně vystupňovat klimatická opatření. Takové jsou mimo jiné závěry nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC), která se zaměřuje na zmírňování dopadů klimatických změn. Experti upozorňují na neustále rostoucí produkci skleníkových plynů a podle agentury AFP varují, že se tento růst do tří let musí zastavit, pokud má Země zůstat "obyvatelnou".

Potřebujeme okamžité a výrazné snížení emisí skleníkových plynů ve všech sektorech, zdůrazňují vědci z klimatického panelu IPCC. Dnes zveřejněná 3. část zprávy o klimatu volá především po rychlém snížení spotřeby fosilních paliv. Klimatická opatření jsou podle nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu stále významně podfinancovaná. Dosažení klimatických cílů bude vyžadovat několikanásobné zvýšení investic, a to napříč všemi sektory a regiony.

V palčivém horku loni v Kuvajtu padali z oblohy mrtví ptáci, mořští koníci se "vařili" v zálivu, pobřežní skály byly obalené mrtvými škeblemi, jejichž lastury byly rozevřené, jako kdyby je někdo hodil do páry. Teploty se šplhaly k 53,2 stupně Celsia a Kuvajt se stal jedním z nejžhavějších míst planety. A přesto se tam nedaří prosadit projekty, které mohou pomoci omezit oteplování a snížit náklady na energie, píše agentura AP.

Na stránkách klima.clovekvtisni.cz spustil Člověk v tísni webové stránky, kde popularizační formou přibližuje důvody, projevy i možná řešení změny klimatu ve světě i v Česku. Informuje o tom organizace Člověk v tísni.

Příští sobotu 26. března 2022 se koná Hodina Země, největší celosvětový happening na záchranu klimatu. Během akce na hodinu zhasnou veřejná osvětlení v obcích, řada památek a dominant, připojí se i domácnosti. Hodina Země připomíná, že změna klimatu se týká nás všech a je stále aktuálnější.

Vídeňská radnice schválila nové energetické územní plány pro pět městských částí včetně historického centra. Novostavby zde už nebudou moci využívat plyn pro vytápění ani ohřev vody. Podobná pravidla už platí v osmi dalších obvodech. Jedná se o další krok v dlouhodobé strategii rakouské metropole s cílem dosáhnout do roku 2040 uhlíkové neutrality.

Globální emise oxidu uhličitého související s energetikou loni stouply o šest procent na rekordních 36,3 miliardy tun, protože ekonomiky se zotavily z pandemie nemoci covid-19 a stoupla spotřeba uhlí. Uvedla to ve své zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Včera došlo ke zveřejnění zprávy o jednom z nejdůležitějších témat lidstva: rozsahu probíhající klimatické změny. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) vydal druhou část své čtyřdílné Šesté hodnotící zprávy. Přináší souhrn současných vědomostí o tom, jak změna klimatu dopadá na lidi a ekosystémy a jak se tomu přizpůsobujeme.

Extrémní lesní požáry, které v posledních letech zasáhly Kalifornii, Austrálii nebo Sibiř, budou stále častější. Do roku 2050 jejich počet zřejmě stoupne zhruba o třetinu a do konce tohoto století se zvýší přibližně o 50 procent. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila OSN.

Jednou z oblastí, která bude brzy dělat těžkou hlavu obyčejným lidem i politikům, bude teplárenství. Odvětví, které je naučené na fosilní paliva, se nesnaží hledat cestu do budoucnosti a vsází na to, že politici nenechají lidi doma mrznout. O teplárenství jsme v krátkém rozhovoru mluvili s Jiřím Beranovským a Janem Truxou z energetické poradenské společnosti EkoWATT.

Od září 2022 začne platit zákaz provozu starých kotlů ve třídách 1 a 2 či zcela bez zařazení do třídy. Co jsou třídy kotlů a jak je zjistíte u svého kotle? Vztahuje se zákaz i na váš kotel? A co vám bude hrozit, pokud zákaz budete ignorovat?

Evropské banky nadále poskytují miliardy dolarů na financování rozšíření těžby ropy a zemního plynu, přestože Mezinárodní agentura pro energii (IEA) vydala pokyn, aby se v zájmu zpomalení globálního oteplování nové projekty nezačínaly. Loni poskytlo 25 předních bank v regionu energetickým společnostem, které plánují rozšířit těžbu, celkem 55 miliard USD (1,2 bilionu Kč). Vyplývá to ze zprávy neziskové organizace ShareAction, která se zabývá odpovědným investováním.

Přírodní katastrofy jako záplavy, bouře či vlny veder způsobily v Evropě za posledních 40 let škody ve výši přes půl bilionu eur (12 bilionů Kč). Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle ní mají extrémní výkyvy počasí na svědomí odhadem 90 000 až 142 000 úmrtí. Mezi třicítkou zemí patří Česko co do způsobených škod k deseti nejpostiženějším.

Klimatická změna v příštích letech pravděpodobně výrazně ztíží pěstování kávy arabica. Vyplývá to z nové studie publikované v odborném časopise Plos One, o které informoval server CNN. Výzkum upozorňuje, že pěstování kávy komplikují převážně vyšší teploty a s nimi spojené problémy. Důsledkem mohou být vyšší ceny kávy nebo pěstování jiných odrůd této plodiny.

Umělé zatmívání Slunce? Můžete oprávněně namítnout, že tuhle sci-fi myšlenku už zúročili scénáristé seriálu Simpsonovi, takže ji těžko považovat za původní nápad. Nicméně potenciál, jaký teoreticky představuje, nenechává vědce spát. A přibližně šedesátka z nich nyní otevřeným dopisem důsledně varuje své kolegy, vlády i politiky před tím, aby se o něco takového v budoucnu pokoušeli. Píše o tom ScienceAlert.

Vědci ponechali ručičky na ciferníku symbolických hodin posledního soudu na pozici 100 vteřin před půlnocí. Na stejném místě byly i minulé dva roky. Podle sdělení expertů svět z hlediska ohrožení jadernou válkou a klimatickou změnou není o nic bezpečnější, než byl loni.

Tání věčně zmrzlé půdy v Arktidě, které může uvolnit obrovské množství skleníkových plynů, ohrožuje nejen místní infrastrukturu, ale i celou planetu. Podle agentury AFP to vyplývá z nové studie, kterou tento týden zveřejnil odborný časopis Nature.

Světové oceány se oteplovaly i v roce 2021. Tvrdí to mezinárodní studie vědců z Itálie, USA a Číny, kterou zveřejnil časpois Advances in Atmospheric Sciences. Vědci vypracovali odhad, kolik tepla světové oceány absorbovaly. Údaj podle studie meziročně vzrostl o 14 zettajoulů. Světová spotřeba elektrické energie přitom tvoří zhruba 0,5 zettajoulu. Růst teploty oceánů je podle vědců významným ukazatelem změn klimatu.

Německo v plnění klimatických cílů značně zaostává, do roku 2030 proto musí oproti současnému stavu ztrojnásobit roční tempo snižování škodlivých emisí. Na tiskové konferenci to prohlásil německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Řekl také, že v letošním roce koaliční vláda sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) představí dvojici souborů k podpoře ochrany klimatu a že bez zemního plynu se Německo v přechodu k čistým energetickým zdrojům neobejde.

Spojené státy loni vyprodukovaly o 6,2 procenta více emisí skleníkových plynů než v roce 2020, odhaduje v čerstvě publikované zprávě výzkumná skupina Rhodium Group. To by znamenalo, že USA jsou nyní ještě dál od splnění cíle současné vlády snížit do konce dekády emise na polovinu oproti roku 2005, napsala agentura Reuters.

Loňské léto bylo historicky nejteplejším obdobím roku naměřeným v Evropě, kterou stihlo několik extrémních atmosférických jevů. Celý rok byl naproti tomu v rámci posledních dekád na evropském kontinentu teplotně průměrný. Uvedla to satelitní služba Evropské unie Copernicus, podle jejíchž měření se celosvětově rok 2021 zařadil mezi sedm nejteplejších let historie. Klimatologové dávají růst teplot a výkyvy počasí do souvislosti s emisemi z průmyslu, zemědělství či dopravy, které podle nich loni u oxidu uhličitého a metanu opět vzrostly.

Vládní koalice chce do konce letošního roku předložit návrh na ústavní ochranu vody. Plánuje i novelu zákona o ochraně půdy a zpřísnění pokut za poškozování životního prostředí. Do polovinu roku 2022 kabinet chce předložit dopadové studie pro návrhy vyplývající z tzv. Zelené dohody pro Evropu. Vláda slibuje zastavit práce na přípravě kanálu Dunaj - Odra - Labe. Vyplývá to z programového prohlášení vlády. Proti koaliční smlouvě prohlášení nezmiňuje například zdvojnásobení plochy nejpřísněji chráněných území či přímou podporu rozšíření zálohování obalů.

Poprvé od uzavření pařížské klimatické smlouvy v roce 2015 získaly banky na poplatcích za zprostředkování prodeje takzvaných zelených dluhopisů a úvěrů více, než za pomoc společnostem zaměřeným na fosilní paliva při získávání peněz na dluhových trzích. Vyplývá to z výpočtu agentury Bloomberg.