http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-riha-kulhajici-tripartita-i-president
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Martin Říha: Kulhající tripartita i president

5.2.2015
Doufám, že se toho v celé potřebné šíři ujme Rada vlády pro udržitelný rozvoj a nenechá rozhodnutí jen na resortně orientovaných slepých a hluchých počtářích
Doufám, že se toho v celé potřebné šíři ujme Rada vlády pro udržitelný rozvoj a nenechá rozhodnutí jen na resortně orientovaných slepých a hluchých počtářích
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zasedání tripartity k územním ekologickým limitům povrchové těžby uhlí v SHP nepřijalo žádný závěr a vyžádalo si před zaujetím konečného stanoviska podklady o ekonomických a sociálních dopadech. Ani slovo o dopadech environmentálních, jak si žádá udržitelnost českého hospodářství a skutečné hospodaření se všemi hodnotami, ne jen se "zdroji", státního území.
 

To správné kolbiště pro posouzení priorit a také územních důsledků (ne-)prolomení územních limitů povrchové těžby hnědého uhlí v SHP je územně-plánovací dokumentace, konkrétně zastupitelstvem Ústeckého kraje schválené Zásady územního rozvoje a na ně navazující územní plány dotčených obcí. Ty limity v souladu s usn. vlády ČR č. 444/1991 respektují. Právě při jejich projednávání s dotčenými správními úřady, samosprávami a veřejností byly a jsou váženy dílčí zájmy a řešeny jejich střety a je formulován výsledný veřejný zájem.

Ačkoliv územní plánování a stavební řád jsou v gesci MMR, ochrana životního prostředí v gesci MŽP, vládu na jednání tripartity však zastupovalo jen MPO. Případná změna ZÚR Ústeckého kraje by musela být posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí a lidské zdraví. Ne jen z hlediska zaměstnanosti, nákladnosti náhrad za bourané obce, jak se problém snaží zúžit i president Zeman.

Do hry musí vstoupit i taková kritéria rozhodování, jako jsou stabilitní problémy jižních svahů Krušných hor, narušení nadregionálního koridoru ekologické stability krajiny, který představují suťová pole, zralé bučiny a habřiny na svazích a pod nimi, litorál potoků stékajících z Krušných hor a jejich bezpečné vedení mimo osídlení i těžební jámy velkolomů Bílina i ČSA, zachování alespoň minimálních životaschopných segmentů původní krajiny.

Nutno zvážit i přerušení a zkomplikování silničního spojení z vnitrozemí do obcí na náhorní plošině Krušných hor, jako jsou Hora Sv. Kateřiny, Nová Ves v Horách a Brandov, a na zámek Jezeří, zničení dalších památek chráněných státem, jako je barokní kostel od J. B. Matheye v Horním Jiřetíně, zničení zcela nové ČOV pro Horní Jiřetín, postavené s podporou státu a s příspěvkem z fondů EU (!), zničení desítek po zrušení stavební uzávěry obnovených a dalších desítek nových rodinných domů, zařízení občanské a technické vybavenosti v Černicích i v Horním Jiřetíně, více než 800 pracovních příležitostí v Horním Jiřetíně a 4100 pracovních příležitostí v Litvínově - Záluží, zvýšené ohrožení zdraví obyvatel ponechané zástavby v Litvínově Hamru a Janově hlukem, prachem a dalšími škodlivinami emitovanými do ovzduší, se známými zdravotními důsledky na dýchací orgány, výskyt rakoviny, zpomalení zrání kostí a zvýšené nemocnosti dětí, poškození genů současné i příštích generací.

Ty zdravotní důsledky se netýkají jen vlivů prolomení limitů na VČSA, jak se někteří snaží lidem namluvit, ale i prolomení na Velkolomu Bílina. To by totiž přiblížilo těžbu k obcím Mariánské Radčice, Louka u Litvínova, Lom, zhoršilo podmínky v Háji u Duchcova a dalších obcích na závětrné straně lomu. Lze se ptát, zda se tiše nevracíme do bolševického plundrování tohoto kraje, namísto plnění předvolebních hesel "Bude líp" od ANO 2011 nebo "Zlepšujeme podmínky života" od ČSSD. Nebo to pro obyvatele SHP a voliče odsud neplatí?

Doufám, že se toho v celé potřebné šíři ujme Rada vlády pro udržitelný rozvoj a nenechá rozhodnutí jen na resortně orientovaných slepých a hluchých počtářích. MŽP má v zásuvkách nevyužitou práci o výpočtu ekologické újmy ze záborů krajiny a různých ekosystémů, má v nich i výsledek studie hlubinné těžby uhlí v SHP se ztuženou zakládkou, ale nevyužívá nic z toho.

Před 24 lety slíbila vláda, že se energetika a těžba surovin přizpůsobí limitům ochrany životního prostředí, přírody, krajiny a osídlení, nikoliv naopak. Že obyvatelé, kteří se za život stěhovali před těžbou opakovaně a vždy se ztrátou, budou mít konečně klid a dožijí tam, kde už i jejich děti zapustily kořeny. Kdy to pochopí i zpohodlnělí úředníci v Praze a začnou cílevědomě budovat a podporovat nový ekonomický profil kraje a celé země, zaměřený na úspory, nevyčerpatelné a obnovitelné zdroje energie bez nežádoucích emisí, sofistikované technologie a výroby s vysokým zhodnocením vstupů?

Zatímco Švýcaři vyvážejí ocel a lidský um v hodinkách, my pořád vyvážíme elektřinu, uhlí a ingoty, jako kdysi v sovětském područí. Kdy se MPO i MŽP probudí ze snu, že uhlí tu bude věčně, a začnou se připravovat na dobu po něm? Jak chceme přispět ke snížení emisí CO2, když pořád fedrujeme pálení uhlí jako hlavní zdroj elektřiny a tepla? To vše nutno vzít v potaz při odpovědném zkoumání důsledků rozhodnutí o limitech těžby.

A z toho vychází nejlépe to, co je v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje - limity zachovat jako trvalé a těžbu za nimi případně dovolit jen hlubinnou a na zakládku, aby ji neprovázely poklesy terénu na povrchu. A zásoby pod Chemickými závody v Litvínově - Záluží nechat spát pro příští generace, až po sobě horníci uklidí stávající jizvy v krajině (to je zaměstná na desítky let), až dožijí tamní chemičky a až se naučíme uhlí používat ne jako palivo, ale jako cennou chemickou surovinu, s vyšším zhodnocením.

To je vyšší a trvalejší veřejný zájem, než krátkozraké postupy "přes mrtvoly". Nechte konečně zbylé podkrušnohorské obce žít. Ta stovka zlikvidovaných měst a obcí a přestěhované stovky tisíc obyvatel je memento, které se propsalo i do jejich zdraví. Je načase, aby se přestali bát a začali konečně žít stejně hodnotné životy, jako ostatní občané České republiky.
Martin Říha
Autor je čtenářem Ekolistu.cz
tisknout poslat
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist